Antonio López de Santa Anna - prezident- diktátor
Antonio de Padua María Severiano López de Santa Anna
(1794 - 1876)
Narodil se 21. února 1794 v Xalapa ve státě Veracruz v středostavovské rodině. Stal se královským důstojníkem a vedl španělské oddíly proti mexickým bojovníkům za nezávislost. V roce 1821 se za příslib jmenování guvernérem města přešel s posádkou Veracruzu k povstalcům. Byl povýšen na generála mexické císařské armády a vedl armádní puč proti císaři Augustinovi I. v roce 1823, který měl za následek vyhlášení Mexické republiky.
V roce 1829 vedl obranu země při pokusu Španělů o obnovení své nadvlády nad Mexikem. Podařilo se mu odrazit španělskou invazi v Tampicu a stal se národním hrdinou, což mu pomohlo, aby se roku 1833 po zavraždění prezidenta Guerrera nechal sám zvolit prezidentem. V roce 1835 byl nucen podniknout tažení proti separatistům v Texasu, kteří roku 1836 vyhlásili nezávislost. Santa Anna utrpěl v Texasu u San Jacinta porážku a padl do zajetí. Za své propuštění musel přislíbit Texasu nezávislost. Mezitím se v Mexiku chopila moci nová vláda a Santa Anna musel odejít do exilu v USA. Vrátil se roku 1837 a využil situace, kdy do Mexika vtrhla francouzská vojska, aby se po jejich vyhnání znovu uchopil moci. Způsob jeho vlády však vyvolal v zemi odpor a Santa Anna roku 1844 sám abdikoval a odešel do exilu na Kubu.
Nová příležitost pro návrat k moci se naskytla během americko-mexické války, kdy nabídl své služby prezidentovi Faríasovi. Tomu nejdříve vyjádřil loayalitu, ale záhy po příchodu do země ho svrhnul a sám se prohlásil prezidentem. Vojenská porážka roku 1848 však donutila Santa Annu prchnout po třetí, tentokrát do Venezuely. V roce 1853 byl s podporou konzervativců znovu dosazen do prezidentského úřadu. Tentokrát nastolil již nepokrytou diktaturu a prohlásil se doživotním prezidentem, opírajícím se o zkorumpovanou armádu. Stal se prototypem latinskoamerických diktátorů v 20. století.
V roce 1855 míra trpělivosti s jeho vládou přetekla a Santa Anna byl definitivně zbaven moci. Znovu odešel na Kubu, poté do USA a do Venezuely. Jeho majetek v Mexiku byl zkonfiskován a on sám byl prohlášen za vlastizrádce. Teprve v roce 1874 se mohl po všeobecné amnestii vrátit do vlasti, kde zemřel 21. června 1876.
Antonio de Padua María Severiano López de Santa Anna
(1794 - 1876)
Narodil se 21. února 1794 v Xalapa ve státě Veracruz v středostavovské rodině. Stal se královským důstojníkem a vedl španělské oddíly proti mexickým bojovníkům za nezávislost. V roce 1821 se za příslib jmenování guvernérem města přešel s posádkou Veracruzu k povstalcům. Byl povýšen na generála mexické císařské armády a vedl armádní puč proti císaři Augustinovi I. v roce 1823, který měl za následek vyhlášení Mexické republiky.
V roce 1829 vedl obranu země při pokusu Španělů o obnovení své nadvlády nad Mexikem. Podařilo se mu odrazit španělskou invazi v Tampicu a stal se národním hrdinou, což mu pomohlo, aby se roku 1833 po zavraždění prezidenta Guerrera nechal sám zvolit prezidentem. V roce 1835 byl nucen podniknout tažení proti separatistům v Texasu, kteří roku 1836 vyhlásili nezávislost. Santa Anna utrpěl v Texasu u San Jacinta porážku a padl do zajetí. Za své propuštění musel přislíbit Texasu nezávislost. Mezitím se v Mexiku chopila moci nová vláda a Santa Anna musel odejít do exilu v USA. Vrátil se roku 1837 a využil situace, kdy do Mexika vtrhla francouzská vojska, aby se po jejich vyhnání znovu uchopil moci. Způsob jeho vlády však vyvolal v zemi odpor a Santa Anna roku 1844 sám abdikoval a odešel do exilu na Kubu.
Nová příležitost pro návrat k moci se naskytla během americko-mexické války, kdy nabídl své služby prezidentovi Faríasovi. Tomu nejdříve vyjádřil loayalitu, ale záhy po příchodu do země ho svrhnul a sám se prohlásil prezidentem. Vojenská porážka roku 1848 však donutila Santa Annu prchnout po třetí, tentokrát do Venezuely. V roce 1853 byl s podporou konzervativců znovu dosazen do prezidentského úřadu. Tentokrát nastolil již nepokrytou diktaturu a prohlásil se doživotním prezidentem, opírajícím se o zkorumpovanou armádu. Stal se prototypem latinskoamerických diktátorů v 20. století.
V roce 1855 míra trpělivosti s jeho vládou přetekla a Santa Anna byl definitivně zbaven moci. Znovu odešel na Kubu, poté do USA a do Venezuely. Jeho majetek v Mexiku byl zkonfiskován a on sám byl prohlášen za vlastizrádce. Teprve v roce 1874 se mohl po všeobecné amnestii vrátit do vlasti, kde zemřel 21. června 1876.