Main Menu
User Menu

Omer Paša

Ömer Paşa

Omer Paša /Michajlo Latas/



* 24.11.1806, Janja Gora, Chorvatsko
+ 18.04.1871, Istambul




Tento voják se narodil 24.listopadu 1806 v Chorvatsku ve slovanské křesťanské rodině statkáře a jeho původní jméno bylo Michajlo Latas. Již v mladém věku vstoupil dobrovolně do rakouského dobrovolnického sboru v hodnosti kadeta (Serezanský Ogulinský hramičářský sbor). Latas zde dosáhl hodnosti poručíka.


V roce 1828 se však jeho otec dostal do sporu s tureckými správními orgány a tento spor prohrál. Michajlo celkem nepochopitelně z rakouské armády zběhl, uprchl do Istambulu a stal se fanatickým vyznavačem islámu. Byl přijat do turecké armády v hodnosti majora. V roce 1840 se osvědčil v syrském tažení a odvahu projevil při ztečení pevnosti Akka (Saint-Jean d´Acre). Zde byl velitelem spojených anglicko-tureckých-rakouských jednotek. Pokořil Ibrahima pašu, velitele pevnosti. Velmi krutě si počínal v Syrii, ale jeho řádění v Libanonu bylo děsivé, neb většinu povstalců prostě nechal popravit. Za svoje zásluhy byl však povýšen na generála a jeho vojenská kariera v turecké armáda započala.


Generál Omer paša si v Bosně a Hercegovině počínal stejně krutě a nelítostně jako tomu bylo v Syrii či Libanonu. Podařilo se mu lstí zajmout vůdce povstání pašu Alliho Rizvangegoviče ze Stolace, kterého nechal s ostatními zajatci nemilosrdně popravit. Dle tureckých zvyklostí byly sťaty a jejich hlavy nabodnuty na kůl pro výstrahu těm, kteří přežili. O těchto krutostech však byla informována i Evropa a bylo to Rakousko, které u Vysoké Porty intervenovalo a tím donutilo sultána Abdula Mejdžida I. k zastavení bojů a odvolání Omera paši z Bosny. Sultán také zmírnil represe, obyvatelstvu se ulevilo od placení daní a v roce 1860 byl v Bosně a Hercegovině jmenován i nový držící Osman paša. Za rozumné vlády tohoto schopného úředníka došlo ke zklidnění situace.


Vojenských schopností Omera paši však Turecko využilo v době Krymské války, kdy Turci dobili pevnost Silistru a po roce 1854 se Omera paša aktivně zúčastnil se svými vojáky obléhání Sevastopolu. V letech 186l-1862 byl Omer paša vyslán proti Černohorcům a dokázal napravit předchozí tureckou porážku z roku 1858 u Grahova. Jen díky ruské hrozbě se podařilo odvrátit obsazení Cetinje. V roce 1867 potlačil povstání Řeku na ostrově Kréta s krutostí jemu vlastní a opět byl odvolán. Omar paša žil na sultánském dvoře v Istambulu s hodností Serdarriekrema, tedy obdoba hodnosti polního maršála. V letech 1868-1871 zastával funkci ministra války. Omer paša zemřel v Istambulu dne 18.dubna 1871. Omer paša byl slovanského původu, z křesťanské rodiny a platí na něj ono známé: Poturčenec, horší Turka.


V roce 1850 nechal sultán Abdul Mejdžid I. zhotovit medaili na počest Omera paši a potlačení povstání v Bosně. Více v příspěvku Pamětní turecká medaile Omera paši na boje v Bosně.



Omer paša byl vyznamenán dále:
Velkokřížem Řádu Medjidije
Velkokřížem Řádu Čestné legie
Řádem Nichan al Iftikar
Medailí Za vítězství u syrské Akky, Za dobytí Silistry a Krymské medaile pro spojence, ale i tak zvanou Karskou medaili (Kars Medal)
Medailí Za potlačení povstání na Krétě.




Literatura:
Kchiliba: Mskukati Osmanije, Istambul 1889
Trost, L.: Die Ritter und Verdienstorden, Ehrenzeichen und Medaillen aller Souverane und Staten seit Beginn des XIX Jahrhunderts, Vídeň 1910
Dr.Todorovič, Nada: Jugoslovenské i Inostrane Medalje
URL : https://www.valka.cz/Omer-Pasa-t82553#302379Verze : 0