Námořní bitvy starověku

      Kartaginci měli také 4 eskadry tvořené z 250 lodí. veleli jim Hamilkar a Hanón. Jedna eskadra plula v řadě za sebou a vravo od ní ostatní tři v čelním tvaru. Tvořily jednu, mírně prohnutou linii s křídly vysunutými k protivníkovi. Když Kartaginci zpozorovali římské loďstvo, poslali dopředu dvě střední eskadry, které se po přiblížení k Římanům rychle obrátily, předstírající útěk. Římané je začaly pronásledovat, ale Kartaginci ustoupili jen o jednu míli a obrátili se zpět. Byl to pouze ústupový manévr, který měl za cíl rozbít sestavu Římanů a obklíčit jejich lodě. Úskok se tedy zdařil. Kartaginci nyní počítali s lehkým vítězstvím a začali taranovat. Římané však použili mostíky, připoutali se k nepříteli a pustili se do boje přímo na palubách, kde se projevila jejich převaha v pozemních bojích.

      Bitva probíhala se střídavým štěstím. Při pobřeží měli převahu Kartaginci, ale jejich dvě eskadry, které zaútočily jako první, utrpěly značné ztráty. Velitel loďstva dal proto rozkaz k ústupu. Ten stačily splnit pouze dvě eskadry, zbylé dvě Římané zničili. V bitvě tak zvítězili Římané, kteří ztratili jen 24 lodí a 10 000 mrtvých a raněných. Naproti tomu Kartaginci ztratili 94 lodí (30 potopeno a 64 zajato) a 40 000 mrtvých a zajatých.

      Vítězství, které Římané dosáhli, jim umožnilo přenést bojové operace na území Afriky. Jejich vojsko však bylo na pevnině poraženo a loďstvo zničila bouře na zpáteční cestě u sicilského pobřeží.