Poslední hodiny před Mussoliniho smrtí

Autor: Ruby Buddemeyer 🕔︎︎ 👁︎ 7.021

Sen Benita Mussoliniho o znovuvybudování moderní římské říše se rozpadl do 25. dubna 1945. Když se antifašističtí partyzáni opakovaně zmocnili několika měst v severní Itálii a Spojenců postupujících z jihu, Mussoliniho moc rychle mizela.

V roce 1922 se Mussolini stal předsedou vlády a chtěl se stát moderním Juliem Caesarem. 61letý „II Duce“, který se dostal k moci zhruba před dvěma desítkami let, se ve druhé světové válce stal spojencem nacistického Německa a Adolfa Hitlera. Italská armáda však byla zastaralá, což způsobilo, že byla ve 2. světové válce těžce deklasována.

Reklama


Mussolini v roce 1930, pronášející svůj typicky prožívaný projev
Bundesarchiv, commons.wikimedia.org

V červenci 1943 byl Řím bombardován a na Sicílii vtrhli Spojenci. To způsobilo, že král Viktor Emanuel III a italské vrchní velení uvrhli Mussoliniho do domácího vězení poté, co ho odstavili od moci.

V září 1943 nacističtí parašutisté provedli nervy drásající výsadek a zachránili Mussoliniho ze zajetí v apeninském horském lyžařském středisku. Poté Hilter dosadil Mussoliniho do čela Italské sociální republiky (nacistického loutkového státu v severní Itálii).

Ztráta kontroly

Spojenci začali bojovat o Gótskou linii v polovině dubna 1945. Tuto linii drželi Němci od začátku října 1944. 19. dubna 1945 se německá obrana rozpadla, což Spojencům umožnilo začít se závěrečnou kampaní směrem do severní Itálie. 25. dubna 1945 Třetí říše rychle ztratila kontrolu nad severní Itálií.

Velký útěk

18. dubna 1945 se Benito Mussolini dostal do Milána. S nejistou kontrolou nad Milánem Mussolini souhlasil se setkáním se zástupci partyzánů. 25. dubna se zúčastnil setkání u milánského kardinála Alfreda Schustera s Výborem národního osvobození - zástupci severní Itálie. Když si však Mussolini uvědomil požadavky partyzánů na bezpodmínečnou kapitulaci, zuřil. Ze schůzky odešel s příslibem, že se odpoledne vrátí k jednání. Nikdy to však neudělal.

Poté, co ze schůzky zmizel, Mussolini uprchl z Milána spolu s Clarou Petacci, jeho 33letou milenkou. Měl v úmyslu přejet na hranici neutrálního Švýcarska ve svém sportovním voze Alfa Romeo, který koupil své přítelkyni jako dárek. Mussoliniho doprovázela skupina SS, kterou vedl poručík Fritz Brizer a zbytky Italské sociální republiky, tvořící součást fašistického vedení.

Konvoj německých vojáků a fašistů opustil Milán a zamířil k jezeru Como směrem na sever. Vezli s sebou značné množství zlatých slitků, dokumentů a mezinárodních bankovek (libry šterlinků, italské liry a švýcarské franky).

Na cestě do Dongo

Ke konvoji se připojil protiletadlový oddíl Luftwaffe a v noci na 26. dubna zamířil na sever. Konvoj však 27. ráno narazil na zátaras poblíž Musso. Komunističtí partyzáni v čele s velitelem „Pedrem“ vypálili několik výstřelů. Němci se rozhodli k nim přistoupit s bílými vlajkami a po delším vyjednávání jim bylo dovoleno pokračovat na sever.

Partyzáni oznámili, že konvoj prohlédnou na další zastávce, vesnici Dongo. Němečtí emisaři uvažovali o kapitulaci a tím byl osud Mussoliniho zpečetěn.

Partyzánů nebylo zdaleka tolik. Ochotně přijali jednání, protože se obávali, že jinak budou poraženi německou kolonou. Fašisté byli brzy odstraněni z konvoje poté, co poručík Brizer sdělil podmínky dohody fašistům. Mussolini však zůstal v konvoji jako německý voják v přestrojení a přitom zadržoval důležité papíry.

Zachycení Mussoliniho

Reklama

Partyzáni začali kontrolovat kamiony po příjezdu konvoje na Dongo. Giuseppe Negri identifikoval Duceho a rychle to oznámil politickému komisaři Urbanovi Lazzarovi. Lazzaro však Negriemu nevěřil a vyskočil na kamion, aby se o tom přesvědčil na vlastní oči.

Mussolini byl zatčen a zavřen v opuštěné policejní kanceláři nedaleké vesnice, zatímco ostatní fašističtí vůdci byli drženi v zajetí v Dongu. Partyzáni jim zabavili všechny věci a kapitán Neri je uložil do zásoby v nedaleké radnici Dongo. Poté byla Gianna instruována, aby připravila úplný záznam o zabavených věcech.

Později v noci byl Mussolini přesunut na několik míst pod ochranou velitele Pedra, kapitána Neriho, Gianny, Michele Morettiho a dalších dvou partyzánů, za účelem předání Mussoliniho vyslancům generála Raffaele Cadorny.

Blokování záchrany

Partyzáni se obávali, že fašisté věrní Mussolinimu se ho pokusí zachránit a odvézt zpět do bezpečí. Aby tomu zabránili, partyzáni přemístili Mussoliniho na statek poblíž Dongo, spolu s jeho milenkou Clarou Petacci. Petro, Neri a Gianna se přestěhovali zpět do Dongo a nechali na místě dva partyzány, aby je hlídali.

Ověřená data o Mussoliniho smrti zde končí.

Oficiální příběh Mussoliniho smrti

V noci na 27. dubna členové CLN-AI nespokojeně předali Spojencům držení Mussoliniho. Socialista Sandro Pertini, komunista Luigi a budoucí prezident italské komunistické strany se však rozhodli tajně poslat skupinu partyzánů, aby popravili Mussoliniho v Dongu.

28. ráno dorazili Aldo Lampredi, plukovník Valerio a dalších 15 partyzánů odpoledne na Dongo. Michele Moretti, Valerio a Lampredi odvezli Mussoliniho ze statku do vesnice Giulino di Mezzegra a nařídili jednotkám, aby zajistily dvě zátarasy uzavírající dva hlavní vstupní body do Villa Belmonte.

Skupina se zastavila u vchodu do vily kolem 16:00 a velitel Valerio přikázal Mussolinimu, aby se postavil blízko zdi. Poté, co Valerio vyslovil Mussoliniho příkaz k popravě, vypálil. Když se však jeho zbraň zasekla, půjčil si francouzský samopal MAS-38 od Morettiho. Claretta Petacci skočila před Mussoliniho a jeho i Clarettu kulky srazily k zemi.

Partyzáni naložili mrtvá těla na nákladní vůz a zamířili do Dongo, kde shromáždili mrtvoly ostatních fašistů, kteří pomohli Mussolinimu. Mrtvá těla byla nakonec vyložena v Miláně, kde byla vystavena v děsivém představení na Piazzale Loreto.


Mussolini (druhý zleva), jeho milenka Clara Petacci (uprostřed) a jiní fašisté lynčovaní na benzince v Miláně
Vincenzo Carrese – www.paulfrecker.com, commons.wikimedia.org

Zdroj:
cs.wikipedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více