Bitva u Kolína 18. června 1757

Autor: Fantan 🕔︎︎ 👁︎ 38.999

Prusko-rakouský konflikt, známý jako války o slezské dědictví, probíhající v rámci sedmileté války, se nevyvíjel pro Habsburskou říši příliš dobře. V bitvě u Lovosic 1. října 1756 a pak  u Štěrbohol 6. května 1757 byli Rakušané poraženi  a Prusové oblehli Prahu. Během následujících dní zahájili její ostřelování z těžkých děl.

Na pomoc obležené Praze vytáhlo z Moravy vojsko v čele s hrabětem Leopoldem Daunem a naproti mu vyrazili Prusové, vedeni králem Bedřichem (Fridrichem) II. Vojska se setkala v blízkosti Kolína.

Reklama

Prusové, kteří obsadili silnici Kolín - Plaňany, zaútočili levým křídlem na Rakušany u obce Křečhoř, kterou dobyli. Během dne pak probíhaly těžké boje, při nichž obě strany svá postavení držely. Odpoledne Prusové zaútočili znovu na levém křídle a podařilo se jim prolomit první i druhou obrannou linii Rakušanů. Kolem 16. hodiny bylo již císařské postavení kritické a hrabě Daun vyslal do boje svou zálohu tří jezdeckých pluků. Těm se podařilo pruskou pěchotu zatlačit a zdálo se, že dosáhnou úspěchu. Jenže za pomoci záloh pruská pěchota průlom uzavřela a rakouské pluky obklíčila.

V této situaci požádal plukovník Thiennes hraběte Dauna o povolení zaútočit se svým dragounským plukem, který byl sestaven z mladých, dosud nevycvičených vojáků.  Daun odmítl a svolil až na opakovanou prosbu s poznámkou: „Stejně se svými holobrádky nic velkého nedokážete!

Plukovník Thiennes jeho slova zopakoval svým vojákům a připojil výzvu, aby „holobrádkové ukázali, že umějí kousat i bez vousů“. Útok jeho „holobrádků“ skutečně způsobil v bitvě zvrat. Pruská jízda i pěchota začaly ustupovat, do boků jim vpadly další rakouské oddíly a kolem 19. hodiny ustoupily z bojiště poslední pruské voje.

Zdánlivě ztracená bitva se změnila v rakouské vítězství.  Na bojišti ukořistili 22 pruských praporů a 45 děl. Prusové ztratili 392 důstojníků a 13.376 mužstva - z toho 5.380 bylo zajato, Rakušané přišli o 360 důstojníků a 7.754 mužů.

U příležitosti vítězství u Kolína zřídila císařovna dnem 18. června 1757 Vojenský řád Marie Terezie a jako první jím byl vyznamenán právě vítězný rakouský vojevůdce hrabě Daun.

Na paměť tohoto vítězství žádný příslušník onoho dragounského pluku „holobrádků“ nenosil až do konce habsburské monarchie vousy ani knír.

Reklama

Císařovna Marie Terezie věnovala tomuto pluku čtyři standarty, jejichž výzdobu údajně vlastnoručně vyšívala. Jedna z těchto standart je vystavena v pražském Vojenském historickém muzeu. Z jedné strany je zobrazena dvouhlavá orlice, na druhé je zobrazena bohyně války, držící v ruce větvičku růže s nápisem „Qui s'y frotte, s'y pique“ (Kdo se opře /otře/, ten se píchne).

Ani předchozí porážky, ani toto vítězství nepřinesly rozhodnutí prusko-rakouského konfliktu. Válka skončila až v r. 1763 smírem, nevýhodným pro rakouskou stranu. Habsburské mocnářství jím definitivně přišlo o Slezsko a Kladsko.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více