Dóst Muhammad chán Muhammadzaí - afghánský šáh
(1793 - 1863)
V roce 1826 se po smrti otce ujal vlády v Kábulu. Od roku 1835 užíval titul afgánského emíra. Vedl válku proti síkhům, kteří se s britskou pomocí zmocnili Pešaváru. Situaci využil perský šah Mohammad, který s ruskou podporou v listopadu 1837 oblehl Herát. Britové v tom viděli ohrožení svých zájmů v Indii a zahájili jednání o vojenském spojenectví s vládci Herátu, Kábulu a Kandaháru. Poté, co Dóst Muhammad toto spojenectví odmítl, britská vojska obsadila v říjnu 1838 Kandahár i Kábul, kde v dubnu 1839 dosadila na trůn svého svého spojence Šudžu jako afghánského šáha.
Dóst Muhammad chán stanul v čele boje proti Britům a donutil je stáhnout se do hlavního města. Když v Kábulu vypuklo povstání, vedené Dóstovým synem Muhammadem Akbarem, stalo se postavení britské posádky ve městě neudržitelným a její velitel nařídil 1. ledna 1842 ústup. Ten se změnil v masakr, při kterém bylo 4500 britských a indických vojáků a na 12 tisíc civilistů, kteří je doprovázeli, téměř do jednoho muže pobiti. Dóst Muhammad vstoupil do Kábulu jako vítěz.
Britská vláda se pokusila situaci ještě zvrátit vysláním vojenských posil v srpnu 1842, ale jejich porážka u Parvandaráhu 2. listopadu 1842 znamenala definitivní konec plánů na ovládnutí Afganistánu. Dóst Muhammad pak postupně obnovil svoji svrchovanost nad celou zemí a vládl jako afghánský šáh až do své smrti v roce 1863.
(1793 - 1863)
V roce 1826 se po smrti otce ujal vlády v Kábulu. Od roku 1835 užíval titul afgánského emíra. Vedl válku proti síkhům, kteří se s britskou pomocí zmocnili Pešaváru. Situaci využil perský šah Mohammad, který s ruskou podporou v listopadu 1837 oblehl Herát. Britové v tom viděli ohrožení svých zájmů v Indii a zahájili jednání o vojenském spojenectví s vládci Herátu, Kábulu a Kandaháru. Poté, co Dóst Muhammad toto spojenectví odmítl, britská vojska obsadila v říjnu 1838 Kandahár i Kábul, kde v dubnu 1839 dosadila na trůn svého svého spojence Šudžu jako afghánského šáha.
Dóst Muhammad chán stanul v čele boje proti Britům a donutil je stáhnout se do hlavního města. Když v Kábulu vypuklo povstání, vedené Dóstovým synem Muhammadem Akbarem, stalo se postavení britské posádky ve městě neudržitelným a její velitel nařídil 1. ledna 1842 ústup. Ten se změnil v masakr, při kterém bylo 4500 britských a indických vojáků a na 12 tisíc civilistů, kteří je doprovázeli, téměř do jednoho muže pobiti. Dóst Muhammad vstoupil do Kábulu jako vítěz.
Britská vláda se pokusila situaci ještě zvrátit vysláním vojenských posil v srpnu 1842, ale jejich porážka u Parvandaráhu 2. listopadu 1842 znamenala definitivní konec plánů na ovládnutí Afganistánu. Dóst Muhammad pak postupně obnovil svoji svrchovanost nad celou zemí a vládl jako afghánský šáh až do své smrti v roce 1863.