Pamětní vyznamenání 9. listopadu 1923 (Řád krve) [1934]

Řád krve-Blutorden
zaveden: 15.března 1934
podmínky udělení:
účast v Mnichovském puči 9.listopadu 1923
za mimořádné zásluhy (po květnu 1938)
počet udělení:
3800 (1500 za puč)
2 ženy (Elenore Baur a Katharina Grünewald)
poznámka:
Je také známý pod názvem čestné vyznamenání 9.listopadu 1923

Vysoký řád ve tvaru medaile?
Po první světové válce se objevují jisté odchylky od zavedené praxe v tvorbě i udělování řádů, řádových odznaků. První tento jev je znám z faleristiky SSSR, kdy prostý medailon tvoří řád (Rudý prapor, Řád CTI). Ale ani zde nebyla prostá medaile povýšená na řádovou dekorací. S tím se poprvé setkáváme až v nacistickém Německu. Dne 30. května 1938 byla stříbrná medaile Čestného odznaku z 9. listopadu (Das Ehrenzeichen vom 9. November 1923) přejmenována na Řád Krve (der Blutorden). Vyznamenání bylo založeno v březnu 1934 jako dekorace určená předním soudruhům, bojovníkům nacismu v době Hitlerova mnichovského puče a je to tedy především politické, stranické vyznamenání. Stalo se tedy, že prostá medaile se nařízením stává vysokým řádem Medaile je však velmi dobře ražena, v průměru 39 mm, představuje na líci z pravé strany polorozkřídleného orla držícího dubový věnec s dvouřádkovým nápisem: 9.NOV a při levém okraji MUNCHEN/1923/1933. Na rubní straně je čelní pohled síně vojevůdců (Feldherrnhalle) převýšenou svastikou v paprscích a nápis: UND IHR HABT DOCH GESIEGT ( A Vy jste přece zvítězili) Stuha červená s bílým okrajem protknutým černým proužkem
Je jedna obdobá tohoto řádu u nás známá z naši historie. I náš Řád Vítězného února tvořen v I. stupni krásnou řádovou hvězdu, ale II. a III. stupeň, zde již hovoříme o řádové dekoraci, medaili. Je paradoxní, že i toto byl řád stranický partajní jen místo mladých nácku se po Praze hemžilo v kožených kabátech velké množství policajtů a dělníků na převratu se podílejích. I to by měla být přípomínka dějin.
Tento čestný odznak z 9. listopadu 1923 později nazvaný Řád Krve byl určen osobám, kteří 9. listopadu 1923 se angažovali ve prosspěch strany. Tedy příslušníci SA, Říšské válečné vlajky nebo spolku Oberland a byli zapojeni v bojích v Mnichově a od roku 1933 byli členy NSDAP.
Umělecký návrh byl prací Josefa Fuesse z Mnichova, který také zabezpečil výrobu. Dnem 1. dubna 1935 bylo udělování tohoto čestného odznaku či vyznamenání zastaveno a to velitelem štábu nejvyššího velení SA. K tomuto dni bylo uděleno cca 1500 kusů vyznamenání, které vyrobila tato firma v Mnichově. Z tohoto si každý odvodí vzácnost originální ražby a v případě,že bude mít nutkání takový "zaručený originál" koupit neučiní tak bez odborného posouzení. Medaile I. typu má průměr 40 mm a váhu 24 g.
Lícová strana- doprava hledící orel s lehce zdviženými křídly. V drápech drží spojený dubový věnec v jehož středu je datum 9.NOV a pod hlavou orla třířádkový nápis: MUNCHEM 1923-1933.
Rubní strana, ve středu je čelní pohled na Feldherrhalle v Mnichově, na níž je položen hákový kříž, který je podložen paprsky. Mezi hákovým křížem na horním okraji je nápis: UND IHR HABT DOCH GESIEGT( A Vy jste přece zvítězili) Dole pod budovou je vyraženo natriční číslo udělení a značka ryzosti 990. Jméno medailera J. FUESS MUNCHEN.
Tato medaile mně byla nabídnuta s tím, že jde o zaručený originál, který se našel na půdě v bývalých Sudetech. Pohádka krásná, ale výsledek byl ten, že to byla jen kopie, sice udělaná velmi dobře, ale jinak naprosto bezcená. I to je důvod, proč na tento podvod chci upozornit. Své poznatky jsem čerpal z práce pana Felixe KILIÁNA známého a zkušeného faleristy z Vídně,který na toto téma psal varování, které bylo zveřejněno i v časopise Signum
Literatura:
V. Měřička: Medaile jako řádový odznak

V květnu roku 1938 bylo vyznamenání přejmenováno na :
ŘÁD KRVE (Blutorden) a zároveň stanoveny podmínky nutné k udělení čímž se okruh oprávněných osob rozšířil. Firma Fuess zaslala říšské pokladnici zbylé kusy, které byly rezervovány jako náhrada za ztracené. Tím tato firma ukončila svoji práci ve spojitosti s tímto řádem či medailí. Kolik kusů měla firma na skladě však již dnes nevíme.
Správce stranické pokladnice (Reichsschatzmeistr) Xaver Schwarz dostal pokyn k realizaci a vydal nařízení k ražbě nové medaile, tak zvaného 2. typu - viz obrázek
Medaile 2. typu byla vyráběná jinou firmou z nově vyhotovených raznic, které jsou téměř totožné s ražbou prvního typu. Průměr medaile je opět 40,5 mm při váze cca 22 g.
Obě medaile byly nošeny na stejných, předepsaných stuhách v šíři 34 mm,která má při okraji 2 mm široký bílý a 2 mm černý okrajový proužek. Vyznamenání se nosilo v knoflíkové dírce na pravé náprsní kapse.
Medaile byla předávána v etuji, která byla vínově červená, dále s sdělovacím dekretem a legitimaci, která opravňovala majitele k nošení řádu.
Podle informací pana Felixe Kiliána z Vídně, ještě v roce 1968 přímo u firmy Souval možno zakoupit medailí či řád Krve v ceně 100 šilinku. Taková medaile je uvedena i v publikaci Jörga Nimmerguta v díle IV. pořadové č. 4856, ale není označená jako kopie
Medaile je ražena ve stříbře (ryzost 800), má průměr 40,51 mm a váhu 28,7 mm, tloušťka medaile 3mm. Líc i rub vykazují nepatrné odlišnosti, které však vyniknou jen při porovnání s originální ražbou. Pro oklamání sběratelů je zde navíc i válečná značka firmy Souval „L/58“
Literatura:
Jörg Nimmergut:Deutsche Orden und Ehrenzeichen bis 1945.
Poznámka:
Informace o řádu Krve byla otištěná ve faleristickém časopise Sugnum Brno se svolením redakce i autora pana Felixe KILIÁNA.

Nebude zcela od věcí si na několika obrázcích známých nacistických soudruhů ukázat vlastní nošení této zajímavé medaile. Jde o samotného "vůdce" Adolfa Hitlera, který medaili nosil velmi zřídka neb si potrpěl na svůj Železný kříž 1914 I.třídy.
Další ukázka je stojnokroj říšského maršála Hermana Göringa, který si naopak potrpěl na nošení řádů a vyznamenání, které tak rád "sbíral" i od představitelů satelitních států.
Zajímavé nošení na stejnokroji důstojníka jednotek "SS"
Poslední ukázka je dekorace uzpůsobená k nošení, které je typické v severních částech Německa.
Prameny:
Vlastní archiv:Altmann
Vlastní archiv Ivan Smýkal
Obrazová příloha: Oficielní fotografie nositelů Řádu Krve.
Faleristický časopis Signum Brno
Upravil - 10.06.2009 slimo

V nadcházející německé aukci se bude dražit vyznamenání z osobního vlastnictví Adolfa Hitleras vyrytým číslem 1. Pochází ze sbírky Bena Liebera a je dobře zdokumentovaná.Poručík Ben Lieber byl první spojenecký voják, který vstoupil v dubnu 1945 do soukromého bytu Adolfa Hitlera v Mnichově, Prinzregentplatz 16. Tam pobral, co unesl a odvezl do USA. Sbírku vlastnil do roku 1968, kdy mu ji ukradl jeho řidič. Trvalo mu dva roky, než sbírku, která se mezitím pohybovala v různých aukčních síních objevil a vysoudil a prodal ji. Vyvolávací cena je EUR 200 000,-.



Prameny: https://www.andreas-thies.de/