Přehled článků autora

Vývoj a použití lehkého houfnice ráže 105 mm.

Je oficiálním označením samohybného kanónu na podvozku M3A1. Vozidlo bylo za 2. světové války dodáváno spojencům na základě smluv o půjčce a pronájmu. První stroje vznikly přestavbou polopásových M3A1 v prosinci 1942, celkem bylo vyrobeno 962 samohybných kanonů T48.

Obrněný transportér TPK 420 BL byl vyvinut jako soukromý počin společnosti Ateliers de Construction Mécanique de l'Atlantique (ACMAT) a v podstatě se jedná o osvědčené dálkové průzkumné vozidlo VLRA (4 × 4) o hmotnosti 2 500 kg, které bylo vybaveno pancéřovou nástavbou.
VLRA používá nejméně 43 zemí v Evropě, Africe, na Blízkém východě a v Asii.

AS90 je 155mm samohybná houfnice používaná Britskou armádou od roku 1992. Vyrobeno jich bylo 179 kusů. Na přelomu tisíciletí byla vyvinuta modernizovaná verze AS90M Braveheart, avšak kvůli nedostatku financí tato modernizace nebyla uskutečněna. Dělová věž kompletu AS90M je nyní součástí polských samohybných houfnic AHS Krab.

Úkoly systému spočívají v obraně obrněné brigády v první linii, stálé nebo polostálé obraně místa a obraně oblasti proti vzdušným hrozbám, jako jsou letadla s pevnými křídly, útočné vrtulníky, řízené střely, taktické střely a útoky s nasazením zbraní vypouštěných z letadel a vrtulníků.

Brazilský tank Osorio, který se stal prvním tankem zkonstruovaným brazilským zbrojním průmyslem hlavní vývoj vedla firma Engesa Engenheiros Especializados S.A.), byl vypracovaný ve dvou verzích EE-T1 a EE-T2. Stavba prvního prototypu byla zahájena v roce 1984. Z důvodu nezájmu vlastní armády a z důvodu nezájmu ze zahraničí nezačala sériová výroba.

FV432 je varianta obrněného transportéru z řady bojových obrněných vozidel FV430 britské armády. Od svého zavedení v 60. letech 20. století je nejrozšířenější variantou, která se používá pro přepravu pěchoty na bojišti. Na svém vrcholu v 80. letech 20. století bylo v provozu téměř 2 500 vozidel. Ačkoli měla být vozidla FV432 vyřazena ze služby ve prospěch novějších vozidel, jako jsou Warrior a CVR(T), 500 kusů bylo modernizováno, aby se jejich služba prodloužila až do roku 2020.

Dalekonosná samohybná kanónová houfnice určená k boji s dělostřelectvem a minomety protivníka, k umlčování a ničení míst velení, palebných a radiotechnických prostředků a živé síly protivníka, boření trvalých obranných staveb a polních obranných objektů.

Saxon je obrněný transportér používaný britskou armádou a dodávaný v malých počtech různým zahraničním organizacím. Byl vyvinut společností GKN Sankey na základě dřívějších projektů AT 100 IS a AT 104 a měl být nahrazen systémem Future Rapid Effect System.

Technický popis mechanismu fungování kulometu.

Americké lehké obrněné vozidlo od společnosti Cadillac Cage určené pro vývoz do zemí třetího světa.

Tančík Typ 94 byl vyvinut na základě britského tančíku Carden-Loyd Mark VIB. Vývoj realizovala firma Tokyo Gasu Denki Kokyo (Tokyo Gas and Electric Industry) a první prototyp byl dokončen v roce 1934. Celkem bylo vyrobeno 823 exemplářů, jejichž sériová výroba běžela od roku 1934.

Obojživelný výsadkový transportér byl vyvíjen podle požadavků americké námořní pěchoty od roku 1950 firmou BorgWarner (resp. jeho divizí Ingersoll Products Division) jako náhrada za generaci pásových výsadkových vozidel Amtrac. V srpnu 1951 byl dokončen první prototyp. Celkem se na výrobě 1124 transportérů podílelo pět firem. V roce 1974 byly vyřazeny z provozu z důvodu zavedení nového modelu LVTP-7 (resp. AAVP-7A1).

V roce 1946 vyhlásilo ministerstvo obrany program War Department Equipment Review Board vedený Josephem W. Stilwellerem, přezbrojení US Army novými tanky.

Samonabíjecí pistole

Prototyp byl úspěšně zkoušen v srpnu 1997, prostředek koncepcí vychází z americké samohybné houfnice M109. Raad-2 je vyzbrojen kanonovou houfnicí ráže 155 mm s automatickým nabíjením. Dostřel houfnice s konvenční munici činí zhruba 30 000 m.
Prostředek na zpevněné komunikaci dosahuje maximální rychlosti 70 km/h.

Stormer 30 je variantou rodiny pásových vozidel Stormer a při jeho vývoji byla použita osvědčená technologie z řady lehkých tanků Scorpion pro provoz v jakémkoli terénu a prostředí. Vozidlo obsluhují tři členové posádky, řidič, velitel/nabíječ a střelec.

Tato varianta je jednou z nejrozsáhlejších modernizací, které byly na tancích řady T-72 provedeny. Iniciátorem a koordinátorem projektu byla firma PSP BOHEMIA a.s. (Přerov), na systému řízení palby a senzorů spolupracovaly firmy SAGEM a SFIN, dodavatelem modernizovaného podvozku a přídavného pancéřování byla ukrajinská firma ChKBM.

T30 byl americký těžký tank vyvíjený koncem druhé světové války. Měl být, stejně jako jeho příbuzný tank T29, americkou odpovědí na těžký německý 70tunový tank Tiger II.

Tato houfnice byla na začátku druhé světové války hlavní dělostřeleckou zbraní německého středního dělostřelectva.

Typ 89, známý také jako PLZ89, byl vyvinut koncem 80. let. Jednalo se o čínský pokus vyvinout domácí samohybnou houfnici s podobnými schopnostmi jako sovětská 2S1 Gvozdika.

Od konce 70. let 20. století byla v Číně vyvinuta řada samohybných houfnic ráže 122 mm, které měly splňovat požadavky čínské armády. PLA požadovala mobilní dělostřelecký systém, který by poskytoval nepřímou palebnou podporu motorizované pěchotě a obrněným jednotkám na střední až dlouhé vzdálenosti a byl schopen s nimi držet krok. Žádný z nich však tyto požadavky nedokázal splnit. Typ 89, známý také jako PLZ 89, byl vyvinut koncem 80. let. Byl to čínský pokus o vývoj domácí samohybné houfnice s podobnými schopnostmi jako sovětská 2S1 Gvozdika.

Vickers Valkyr, který byl veřejnosti poprvé představen v roce 1982 a původně koncipován jako BDX Mk2, byl modelem BDX (Timoney Mk V) s přepracovanou přední částí trupu a vylepšeným odpružením. Měl stejnou věž se dvěma kulomety ráže 7,62 mm navrženou Timoneym. Pozdější konstrukce měly velitelský poklop vlevo vpředu a místo věže kruhový kulomet. Existovala také varianta se sníženou korbou, na kterou se montoval 90mm kanon Cockerill Mk3. Valkyr byl nabídnut britské armádě, ale místo něj byl vybrán ekonomičtější Saxon APC. Navzdory intenzivnímu marketingovému úsilí byly jedinou exportní zakázkou dvě vozidla pro Kuvajt v roce 1989.