Přehled článků autora
-
Až do hořkého konce... I. část - zápas o polské pobřeží
Když se v Gdaňsku 1. září ozvala děla Schleswig-Holsteinu a německá vojska překročila polské hranice v celé své délce, pro zhruba 17 000 mužů na pobřeží to znamenalo jediné - od tohoto okamžiku jsme sami. Odloučeni od zbytku země sváděli urputné boje s německou přesilou, bráníce své okno do světa i národní pýchu - nové přístavní město Gdynia. Dle pečlivě připraveného německého plánu nemělo zajetí polského pobřeží zabrat více než cca 1 týden. Příkladná odvaha a vojenský um obránců však tuto dobu protáhly na celý měsíc. A zejména jim je věnován tento článek.
-
Až do hořkého konce... II. část - výstřely na Westerplatte
Původní hodina „Y“, okamžik napadení Polska, byla stanovena na 4:30 ráno 26. srpna 1939. Jednotky již byly připraveny v nástupních prostorech, když vtom přišel rozkaz o odvolání útoku. Na mnoha místech to způsobilo nemalé problémy, když část hlídek a diverzních komand již vyrazila a o zrušení akce je musely spravit rychlé spojky. I lodě admirála Albrechta již byly na moři a pomalu uzavíraly blokádu Gdaňského zálivu.
-
Až do hořkého konce... III. část - Achtung, Stukaflieger!
Mlha se konečně zvedla, takže v provedení plánovaného útoku už nic nebránilo. Krátce po obědě se na pomořanských letištích rozezněl hluk leteckých motorů a do vzduchu se postupně vzneslo více než sto plně naložených bombardérů s příslušným stíhacím doprovodem.
-
Až do hořkého konce... IV.část - konec Wichra a Gryfa
S průběhem prvního dne nemohla být spokojena ani jedna strana. O něco hůře na tom byli polští námořníci, na kterých se neblaze podepsala zkušenost se střemhlavým bombardováním, fiasko operace Rurka a přeměna největších lodí v plovoucí baterie. Pro polský důstojnický sbor je zajisté dobrou vizitkou, že se mu podařilo udržet disciplínu, přehodnotit systém obrany a během krátké doby obnovit bojového ducha posádky. Ale i admirál Albrecht měl vůči dosavadním výkonům značné výhrady. Jednalo se zejména o operační letectvo Luftwaffe, které přes nasazení značných sil nedosáhlo žádného významného úspěchu.
-
Až do hořkého konce... V.část - akce ponorek
Zatím jsme se nevěnovali působení nejsilnější složky polské floty – ponorkám. Polská ponorková flotila představovala na papíře relativně významnou bojovou sílu, s níž musel počítat každý potenciální protivník.
-
-
Až do hořkého konce... VI.část - pád Gdyně
Po zničení jádra polské floty intenzita bojů na vodách Gdaňského zálivu značně poklesla. Ne tak na souši. Jednotky 207. pěší divize právě dokončily svůj přesun a vyrazily k severu proti polským pozicím. Zpočátku postupovaly poměrně rychle - vždyť útočícím jednotkám stál v cestě jediný pěší prapor u Kartuz (IV. MBON). O dva dny později už ale narazily na hlavní linii obrany a podél celé fronty se rozhořely prudké boje.
-
Až do hořkého konce... VII.část - problém kapitána Rugeho
Jak se německý štáb obával neexistujících min, tak žili polští velitelé v neustálém strachu z vylodění Němců na Helu. Neustále posilovali protidesantní obranu Helu a to často na úkor lodních posádek a výzbroje. Postupně byly nastálo zakotveny všechny válečné lodě s výjimkou minolovek. Uvolněné posádky posílily oddíly na pobřeží, dělostřelecká výzbroj byla sejmuta a použita na tvorbu improvizovaných baterií.
-
Až do hořkého konce... VIII.část - kapitulace Helu
Po kapitulací LOW boje kolem Gdaňského zálivu téměř utichly. Vrchní velitelé v oblasti Albrecht i Kaupisch mohli být spokojeni. Hlavní úkol v podobě zničení pozemních sil plukovníka Dąbka se podařilo splnit, polské námořnictvo již v podstatě neexistovalo a ke konečné pacifikaci Helu bylo dost času. Dopřáli tedy svým již notně unaveným mužům trochu odpočinku a pak se začali připravovat na závěrečné finále celé kampaně – dobytí helského poloostrova.
-
ORP Mewa
Osudy polské minolovky.