Karviná

okr. Karviná
     
Název:
Name:
Karviná Karvina
Originální název:
Original Name:
Karviná
Další názvy:
Other Names:
Karvinná
Karwina
Karwin
Nižší územní celek:
Lower Administrative Area:
okres Karviná Karvina District
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°51'00.00"N 18°32'00.00"E
Místní části:
Local Municipalities:
Fryštát
Doly
Lázně Darkov
Ráj
Staré Město
Nové Město
Mizerov
Hranice
Louky nad Olší
První písemná zmínka:
First Written Reference:
1268
Vojenské objekty:
Military Objects:
Památky:
Historical Sights, Places of Interest:
-
Muzea:
Museums:
- -
Osobnosti:
Personalities:
Dislokované jednotky:
Garrisoned Units:
Průmyslové podniky:
Industry:
Vlajka:
Banner:
Znak:
Coat of Arms:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
http://goo.gl/bMZgS
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#489415 Verze : 0
Karviná (Karwina)


V období 1.republiky součást politického a soudního okresu Fryštát.


Sčítání lidu v roce 1930: 22 317 obyvatel (z toho 9 461 osob národnosti československé, 1 417 osob národnosti německé, 9 806 osob národnosti polské, 16 osob národnosti ruské a 124 osob národnosti židovské).


Posádka byla ustanovena v říjnu 1920. Zrušena v lednu 1921


Jednotky nebo úřady umístněné v posádce:
III. prapor Pěšího pluku 31 (říjen 1920 – leden 1921),
III. prapor Pěšího pluku 40 (prosinec 1920 – leden 1921).


Zdroj:
VÚA Praha, fond Posádková velitelství.
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006
Recenze knihy
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#174422 Verze : 0
Kostel sv. Petra z Alkantary (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Nachází se v původní části Karvinné, dnes městská část 2 Doly. Kostel je znám pro svůj náklon mimo osu, díky čemu je nazýván "Česká Pisa". Náklon je způsoben důlními vlivy. Z tohoto důvodu byla snižována dvakráte i kostelní věž, až do dnešní "zakrslé" podoby. U kostela se nachází dvě hrobky, starý hřbitov se nachází naproti přes silnici. Nedaleko se nachází pozůstatky dolu Gabriela. Většina ostatní zástavby dnes již neexistuje a i to málo co zde zbylo postupně mizí.


Kostel sv. Petra z Alkantary je znám pod pojmem "šikmý" kostel v Karviné, také je označován jako Starý kostel (Alte Kirche). Zůstal vystaven roku 1736 v barokním stylu. Dříve na jeho místě stával dřevěný kostel sv. Martina, který je poprvé zmíněn již roku 1447. Stavbu zadal místní šlechtic František Wilhelm Larisch. K vysvěcení (konsekrování) došlo až roku 1759, kdy toto vykonal vratislavský biskup Filip Gothard Schaffhotsch.
Tato oblastní rarita stojí v místě, kde došlo během 40 let minulého století k poklesu půdy o 37 m, pokles způsobil úklon kostela o 6,8° na jih od svislé osy. Tento sklon je vizuálně velmi zřetelný. Kostel stojí v místě centra původního města Karvinná, dnes obecní část Karviná 2 - Doly.
Po zahájení těžby uhlí roku 1874 bylo pod ním vytěženo uhlí z 27 slojí o celkové mocnosti 52,8 m (dle jiných informací 46,82 m)
Před hlavním frontonem kostela stojí kamenná socha Panny Marie z roku 1861, je příkladem lidového sochařství. Po pravé straně hlavního vchodu se nachází kamenný kříž z 2. poloviny 19. století. Původně kolem kostelního náměstí (či dvora) stávalo 12 soch apoštolů, dnes se zde nacházejí jen tři. Vedle kostela se nachází dvě menší sakrální stavby. Jedna z nich je rodovou hrobkou rodiny Fornerů. Uvnitř kostela náleží k nejcennějším prvkům křtitelnice z 1. poloviny 15. Století a je stále užívána. V presbyterium se nachází cenný obraz patrona kostela - sv. Petra z Alkantary.
Kostel je dnes mementem bývalé doby, honby za uhlím bez ohledu na krajinu, sídla, památky a hlavně lidi. Právě jako upomínku na dobu naštěstí minulou a částečně také jako reparaci, bylo rozhodnuto o záchraně kostela ve stavu v jakém se na počátku 90. let 20. století nacházel. Kostel byl totiž jedinou významnou stavbou, která se do dnešních dob z bývalé Karviné zachovala a upomíná na umístění města. Jeho záchrana proběhla v letech 1994-1995 a byla financována doly Darkov a ČSA, statické a stavební práce provedla firma Forti Ostrava. O záchranu se zasloužil administrátor římsko-katolické církve páter Ernest Dostál. Zároveň od roku 1999 začala obnova okolí kostela a rekultivace. Okolí kostela je dnes pěkně upraveno v přírodně krajinářském stylu a na nezasvěcené turisty působí až idylicky. Nikoho by nenapadlo, že ještě před 40 až 60 lety zde existovalo několikatisícové rušné město se dvěma zámky. Po rekonstrukci je tato barokní jednolodní stavba i s okolním areálem od 7.12.2000 opět přístupný. Nicméně náklon budovy způsobil výrazné zašpinění a jistou míry degradaci omítky na jedné ze stran objektu, to spolu s některými zřejmě důlními vlivy způsobenými poškozeními vedlo k další rekonstrukci. Byl proveden rovněž menší archeologický výzkum.




Zdroje:
Vícha, D. – Szczypková, I. 2007: Odkrywajcie Karwine : Odwiedźcie jedyny w swoim rodzaju : Krzywy kościól św. Piotra z Alkantary. Karviná.
cs.wikipedia.org
www.karvina.cz
Karviná - Tento snímek asi nejvíce ukazuje to jak je kostel nakloněn mimo svou osu, vpravo důl Gabriela.

Tento snímek asi nejvíce ukazuje to jak je kostel nakloněn mimo svou osu, vpravo důl Gabriela.
Karviná - Stav kostelu a zvláště věže roku 1894
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=229178677095173&set=o.118969914802427&type=3&src=https%3A%2F%2Fscontent-vie.xx.fbcdn.net%2Fhphotos-xfp1%2Ft31.0-8%2F257128_229178677095173_2624640_o.jpg&smallsrc=https%3A%2F%2Fscontent-vie.xx.fbcdn.net%2Fhphotos-frc3%2Fv%2Ft1.0-9%2F251639_229178677095173_2624640_n.jpg%3Foh%3D02a5448c8852cb17fb9ebf6e838725b4%26oe%3D55710B08&size=584%2C731

Stav kostelu a zvláště věže roku 1894
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Původní stav kostela a jeho věže
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=544683768897608&set=o.118969914802427&type=3&src=https%3A%2F%2Fscontent-vie.xx.fbcdn.net%2Fhphotos-xfp1%2Fv%2Ft1.0-9%2F11309_544683768897608_2051811529_n.jpg%3Foh%3D8c8833c9b48e29f8aeb1f03f33a0d36d%26oe%3D558A8497&size=357%2C479

Původní stav kostela a jeho věže
Zdroj:
www.facebook.com

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520135 Verze : 3
Pomník obětem 2. sv. války (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Pomník s českým a polským nápisem se nachází při silnici Karviná - Ostrava.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520149 Verze : 1
Hromadný hrob na památku obětem nacismu (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Nachází se na hřbitově v Karviné - 2 Dolech, nedaleko kostela sv. Petra z Alkantary, na stejném hřbitově se nachází ještě hromadné hroby padlých rudoarmějců a obětí důlního neštěstí a záchranných prací na dole UNRRA z roku 1924.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520150 Verze : 1
Hromadný hrob padlých vojáků RKKA (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Hromadný hrob - pomník padlým z řad Rudé Armády, kteří padli při osvobozování zřejmě nejen Karviné.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520151 Verze : 1
Kostel povýšení sv. Kříže (Karviná 1 - Fryštát)


Nachází se v městské části Karviná 1 - Fryštát, ten kdysi býval samostatným městem. Jedná se o původně gotický kostel, který byl dále renesančně a barokně upraven. Nachází se vedle Fryštátského zámku, se kterým je propojen.


Farní kostel Povýšení sv. Kříže je nejstarší zachovalou budovou na území města Karviné. Jeho počátky jsou kladeny do doby založení města Fryštátu (dnes městské části Karviná 1 – Fryštát) ke konci 13. století. První písemnou zmínku, která je vztažena ke kostelu máme v listině z 18. února 1377, tato fundační listina knížete těšínského Přemka zmiňuje donaci oltáře Božího Těla a sv. Jana Evangelisty, zmíněn je též probošt Jan.
Původní gotický kostel byl vznesen jako jednonavová (jednolodní) podlouhlá budova na plánu latinského kříže. V té době byl zasvěcen Nejsvětější Marii Panně. V této době se jednalo o jedinou zděnou stavbu ve městě. Ostatní budovy byly dřevo-hlinité konstrukce s kamennou základnou, eventuálně některými menšími zděnými prvky (krb, komín apod.). V té době ještě neměl věž a dřevěná zvonice se nacházela vedle kostela.
Roku 1511 došlo k požáru města, škody se nevyhly ani kostelu. Zvonice byla zcela zničena. Došlo k celkové přestavbě kostela, na místě zničené zvonice, při severním nároží kostela, mezi podélnou hlavní navou a severním ramenem transeptu, byla v letech 1515 až 1530 postavena obdélná vysoká věž. Částečně je přístupna točitým schodištěm, které je situováno ve válcovitém přístavku, které je mimo vlastní stavbu věže, do rohu mezi západní zdí věže a kostelní navou. Toto schodiště zasahuje přibližně do poloviny výšky věže. Mimoto bylo někdy před rokem 1520 nutno přistoupit k rekonstrukci vlastní budovy kostela. Musely se zesílit narušené kamenné zdi presbyteria hlavní navy. Obě tyto části byly navýšeny s ohledem na výšku transeptu asi o dva metry. Presbyterium bylo znovu překlenuto křížovým stropem o šesti segmentech. V jihovýchodní zdi presbyteria bylo vestavěno sanktuárium ze železnou renesančním plotem mříží. Ve střední části kostela, před stropem presbyteria, zůstal vyklenut triumfální oblouk, později byla udělána nová klenba hlavní navy. Prakticky určitě v době těchto prací, byla nad presbyteriem vybudována dřevěná věžička. V době reformace, se stal kostel evangelickým a zastával všechny funkce krom pohřební, na ty byl určen nový dřevěný kostel pohřební z roku 1569 (dnes kostel sv. Marka), který byl vybudován při městské hradbě poblíž Těšínské brány.
Když zemřel roku 1577 vlastník Fryštátu Václav Cigán (Cygan) ze Slupska, byla pod oltářem jižní kaple rodová krypta, oproti tomu kamenné epitafium s reliéfem rytíře ve zbroji, helmě a s mečem zůstalo vezděné do zdi za dveřmi hlavního vstupu do kostela.
Výraznou interferencí v prvotní architektuře kostela stanovila dostavba moravské kaple roku 1611. Jako důvodu její výstavby se uvažuje o jazykových sporech mezi českými a německými protestanty. Byla postavena mezi severovýchodní částí presbyteria a severní kaplí kostela. Zdi kaple byly zesíleny mocnými pilíři a tím dostal tento nevelký přístavek podobu shodnou s architekturou a šířkou presbyteria kostela. Jeho presbyterium zůstalo ukončeno pětibokým uzávěrem. Obdélná nava zůstala zaklenuta klenbou o dvou obdélných polích. V rámu východního okna pak byl vytesán rok 1611. Není známo, zda se na místě nemohla nacházet starší kaple, která měla vzniknout někdy kolem roku 1420. Původní výzdoba kaple není známa. Roku 1611 byl celý kostel i s kaplí vydlážděn cihlami. V témže roce pak byl přenesen ze severní kaple do bočního oltáře hlavní lodi obraz sv. Mikuláše. Na jeho místě pak byl umístěn obraz sv. Kříže.
Již roku 1617 při požáru kostel přišel o střechu. Ta však nebyla zničena ohněm, ale stržena z obavy před přenesením požáru. Následující rok vypukla třicetiletá válka. Když zde pobývalo císařské vojsko roku 1620 pod velením neapolského generála Spinelleho, jeho vojáci kostel vyloupili, přičemž ukradli zlatý kalich a některé další cenné předměty. Když bylo město roku 1628 okupováno dánskými vojsky, byl kostel opět vykraden. Vojáci si odnesli další řadu kostelního vybavení. V témže roce pak došlo k uzavření evangelických kostelů, přičemž farní kostel byl navrácen římsko-katolické církvi. Roku 1645 bylo město odstřelováno Švédy, při kterém byl minimálně jednou zasažen i kostel. Stopa po zásahu dělostřeleckou koulí byla v nároží kostelní věže, ale později byla tato stopa usunuta při opravách kostela. Roku 1673 se na hlavní oltář vrátil gotický obraz Panny Marie. Když byl pak kostel roku 1677 opravován, bylo nalezeno 6 zazděných hrobů s ostatky místních duchovních. Na počest vítězství polského krále Jana III. Sobieského nad Turky u Vídně roku 1683, byl na kříž moravské kaple, který se nachází na střeše, umístěn půlměsíc s hvězdou. V době kdy sílil kult sv. Jana, byla moravská kaple zasvěcena právě tomuto svatému. V oltáři pak byl umístěn obraz sv. Jana Nepomuckého. Roku 1747 pak byl z kostelní nadace investován pomník sv. Jana Nepomuckého, který se nejdřív nacházel nad zámkem a posléze byl přesunut do kostelní zahrady. Požár, který postihl město roku 1781, kostel značně poškodil. Byla poškozena nebo zničena větší část zastřešení, a žár byl tak velký, že pukly i dva kostelní zvony. Ty byly znovu odlity opavským zvonařem Františkem Stankem roku 1784. Při tom byl zavěšen ještě třetí zvon, který daroval místní magistrát (tento zvon se dříve nacházel v radniční věži). Zvon nesl nápis „zvon veřejného práva“. Kostel pak dostal od Marie Brigity Chotkové, ovdovělé hraběnky Taafe zlatem vyšívaný ornát. Při požáru byla zcela zničena i dřevěná budova fary. Ta byla znovu postavena již jako zděná budova v letech 1872 až 1873. K dalším změnám zvláště vnitřních prostor došlo roku 1792, kdy se novým patronem kostela stal Jan Josef Antoni hrabě Larisch-Mönnich. Ten se rozhodl při probíhající přestavbě fryštátského zámku v empírovém stylu v letech 1792 až 1800, jej spojit s kostelem a zde vybudovat panské oratorium, v místě mezi presbyteriem kostela a moravskou kaplí. Impulsem bylo dozajista to, že zámek neměl kapli. Zámek s kostelem byl spojen zděným můstkem. Tento krytý můstek či chodba se nachází na úrovni patra zámku. V oratorium se nachází čtyři okna, z nichž tři ústí do presbyteria a jedno do moravské kaple. Dále zde jsou dvoje dveře. Jedny uzavírají průchod a další vedou na dřevěnou galerii, která se nachází při jihozápadní zdi kaple. Na jejím konci je schodiště, které má zděnou obvodovou zeď, ale točité schodiště je ze dřeva. Z důvodu špatného stavu musely být roku 1798 vybourány všechny stropy a pilíře v presbyteriu a hlavní lodi, následně byly postaveny nové v letech 1800 až 1801. Presbyterium bylo ukončeno nízkou konchou a dvěma plachtami (?). Hlavní loď zůstala zesílená třemi proti sobě se nacházejícími se plachtami (?). Roku 1804 bylo také přistoupeno k demolici gotického stropu jižní kaple transeptu. Nový strop byl vybudován jako křížovo-žebrová klenba s proměnlivým zakončením. V témže roce byl očištěn strop hudební kruchty s oválným zrcadlem a uruchomione organy byly přestavěny na třídílný instrument. Další práce probíhaly i roku 1805, kdy byl dokončen hlavní oltář s novým retábulem, tabernáklem a mensou. Tento nový oltář dostal lunetový gzyms a nový obraz znázorňující ukřižovaného Krista na velkém olejovém plátně. Do lunety pak byl osazen obraz Bůh Otec, jehož autorem je profesor vídeňské akademie, akademický malíř Hess. Do stěny po ewangelijnej tronie presbyteria zůstala postavena nová kazatelna s baldachýnem, která je přístupná schodištěm z moravské kaple. Po epištolní straně presbyteria zůstala umístěna na oddělené konsoly nová křtitelnice na které je vyřezán reliéf znázorňující křest Krista. Nově položena byla mramorová dlažba v podobě šachovnice. Byly vyrobeny i nové lavice. Tím byla rekonstrukce kostela ukončena a kostel byl zasvěcen Svatému Kříži. Nicméně již v letech 1812 až 1813 došlo k další přestavbě, kdy byla dobudována sakristie s depositářem. Jedná se o nevelkou patrovou budovu, která má čtvercový půdorys. Je situován v severovýchodní části presbyteria. Sakristie zůstala nakrytl nízkou plachtou (?) s okrouhlým zapuštěným zrcadlem, oproti tomu depositář dostal zaklenutí křížově hřebenové. Při dokončovacích pracích roku 1813 byl prostor mezi sakristií a presbyteriem předělán. Dostal reliéf Getsemaňská zahrada s barevnou polychromií a železný plůtek. Roku 1812 byly umístěny po obou stranách triumfálního oblouku boční oltáře, s pozlacenými korintskými sloupy a lunetovými římsami. V levém bočním oltáři byl umístěn obraz Svatý Josef z roku 1812. V pravém bočním oltáři byl umístěn obraz Svatá Anna rovněž z roku 1812. Obraz sv. Mikuláše byl znovu umístěn do severní kaple. Roku 1815 dostala jižní kaple transeptu obraz Nejsvětější Ježíšovo Srdce, jeho autorem byl Josef Kacper Schneider, starosta Fryštátu. V roce 1817 byla rekonstruována fasáda kostela, zakryta byla hlavní předsíň a byly udělány nové schody na hudební kruchtu. Nakryty zůstala taky předsíň sakristie. Téhož roku byly stěny a strop jižní kaple dekorovány (vymalovány) J. K. Schneiderem a pro oltář téže kaple namaloval o rok později obraz Matka Boží s Děťátkem. Roku 1823 došlo k dalšímu rozsáhlému požáru Fryštátu, který poničil mocně město i kostel. Pro rozsah škod bylo v zemích Opavské a Těšínské zřízeny veřejné sbírky. Požár zcela zničil cibulový helm věže s „ochozem“, rovněž byla zničena obnovená dřevěná signaturka nad presbyteriem. Ostatní zařízení kostela naštěstí nebylo zničeno, jelikož probošt Josef Plasuj nařídil jeho vynesení do zahrady kostela. Již na podzim byla věž zastřešena v podobě nízkého stanu (?) z kamene. O rok později byla vybudována nová zděná šestistranná signaturka, ve které byly zavěšeny dva zvony, větší s nápisem „1617 po požáru“ a druhý „zvon veřejného práva“ byl přenesen z hlavní věže kostela. Roku 1828 byly v opavském zvonařství Františka Stanie odlity dva zvony určené pro hlavní věž kostela a roku 1844 k nim přibyl zvon třetí, střední velikosti, který byl zaplacen místním proboštem a děkanem ThDr. Mateuszem Oppolskim. V roce 1850 byly na bočních římsách hlavního oltáře umístěny dřevěné řezby sv. Petra a Pavla, které vykonal slezský řezbář Bernard Kutzer. Během zemětřesení (či snad důlních otřesů?) roku 1871 byly vážně poškozeny všechny tři zvony v hlavní věži kostela. Proto byly odlity nové zvony zvonařem Ignácem Hilzerem na náklady Henrika hraběte Larisch-Mönnicha. Sílily též hlasy k navrácení cibulovitého zastřešení věže. V roce 1872 byl vypracován nový projekt na podobu kostela, kdy by měly velké změny doznat zvláště věže kostela, naštěstí ale tento projekt nebyl realizován. Hlavní věž kostela pak dostala roku 1910 vysoký gotizující kužel dle projektu arcibiskupského stavitele Schadeho. Další změny nastaly po polovině 20. století. Roku 1952 dostal oltář nový retabulum a tabernákl. Po bocích obou sloupů zůstaly umístěny pozlaceny dřevěné řezby, po straně evangelijní sv. Hedvika a sv. Barbora a po straně epistolární sv. Vojtěch a sv. Jan Sarkander. V rámci renovace moravské kaple roku 1966 bylo odkryto v rámu severního okna datum 1611. Později v roku 1970 byl probitý velký otvor s presbyteria do moravské kaple, vykonány byly omítky a malířská dekorace. Při tom zůstaly zachovány v oválném zrcadle presbyteria starší fresky o tématice Div rozmnožení chleba, ornamentální dekorace triumfálního oblouku, oválných zrcadel hudební kruchty a na kartuších obou kaplí transeptu. V severní kapli zůstalo zamalováno gotický strop s klenbami a roku 1975 zde bylo přeneseno kamenné epitafium Václava Cigána ze Slupska. Bylo zazděno do stěny vedle gotického portálu kaple. Roku 1977 v rámci vykonání omítek pod novou projektovou malířskou dekorací byly všechny dřívější malby usunuty, v stropových oválných zrcadlech i na fasádě triumfálního oblouku byly namalovány nové fresky s biblickými motivy – Pán rozsévající a Pán pastýřem, jejich autor nebo autoři nejsou známi. Zamalována zůstala také starší iluzorní mramorová malířská dekorace pilířů presbyteria a hlavní lodi, stropů obou kaplí transeptu a moravské kaple. Všechny stěny zůstaly vymalovány na žluto a dostaly neodpovídající svítilny (světla). Je nabíledni, že tyto zásahy snížily hodnotu památky. Jinak bylo do kostela přeneseno několik obrazů a eventuálně i jiného inventáře ze zdemolovaného Nového kostela z Karviné 2 – Dolů. Oproti tomu velice kvalitně zůstaly provedeny restaurátorské práce. Kostel prodělal několik různě rozsáhlých oprav, dostal nové zvony. Nedávno byla opravena část zastřešení i fasády. Rekonstrukce se dostalo i části interiéru. V rámci rekonstrukce zámku byl opraven i můstek spojující zámek s kostelem.


Zdroje:
Rebrová, A. 2006: Kościól farny pod wiezwaniem Podniesienia Św. Krzyźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.
http://www.farnost-karvina.cz/
http://www.hrady.cz/?OID=3387
cs.wikipedia.org
Karviná - Zachovalá gotická část kostela

Zachovalá gotická část kostela
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520155 Verze : 5
Radnice (Karviná 1 - Fryštát)


Historická budova původně renesanční radnice z roku 1504, se nachází na Masarykově náměstí. Historicky nejcennější je renesanční věž s hodinami.


První písemnou zmínku o Fryštátu máme z 18. února 1327, ale teprve roku 1377 je doložena existence senátu, tj. městské rady, která měla 4 rádce a právníky (consules, iurati). V jejich čele stál starosta. Senát měl soudní pravomoci a spolu s vojtem tvořil městský soud. Vyhotovení smluv a jiných důležitých dokumentů měl na starost městský písař. Nejstarší písemnou zmínku máme o městském písaři Hankovi Greifwaldovi z Fryštátu k roku 1386. Další změny přineslo privilegium městu od knížete těšínského Boleslawa II., tzv. privilegium Bolka. Toto bylo vydáno dne 2. prosince 1447, v něm bylo, mimo práv městských a měšťanům, také usnesení týkající se vedení města. Z městských práv je nutno zmínit právo vyššího soudnictví. To bylo nastaveno tak, aby nenarušovalo práva knížete. Byl ustanoven úřad dědičného vojta, ten tvořil spolu s rádci a právníky městský soud. Tento soud vynášel i hrdelní rozsudky (ty vykonával těšínský kat). Vojt byl v hierarchii městské správy podřízen jen burmistrovi. Pod konec 15. století vznikl na Fryštátě magistrát, který roku 1496 tvořili tři rádcové (radní?) a v jejich čele stál starosta. Tento úřad se zajímal správami hospodářskými, kontrolou účetnictví (pakliže to tak můžeme v této době nazvat), správu majetku města, dozor městské pokladny a opatrování klíčů od městských bran. Všechny tyto organizace úřadovaly buď v domě burmistra nebo v některém z domů radních. Velmi pravděpodobně se dá předpokládat jen existence nejspíše volně stojícího pranýře a šatlavy (vězení), jejíž lokace není jasná. Počátkem 16. století tento stav již nejspíš opravdu nevyhovoval, a tak se přistoupilo ke stavbě budovy radnice, nicméně musíme zde hledat i důvody reprezentativní. První písemnou zmínku o budově radnici, či spíše o jejím počátku, máme ze dne 22. března 1504, kdy těšínský kníže Kazimír II. koupil za 60 maďarských zlatých dům od měšťana Jaszka Szlosara (Jaška Šlosara?). Ten následně odprodal městu za poloviční cenu, a to za účelem výstavby radnice. Prvotní budova byla dřevěná budova s kamennou podezdívkou (ostatně tak jako ostatní domy ve městě s výjimkou kostela). Tato stavba se nacházela v jihovýchodním nároží náměstí. Nicméně již roku 1511 tato budova vyhořela. Nejspíše přímo na pozůstatcích kamenných základů pak byla roku 1520 vystavěna nová renesanční radnice, již zděná. Nicméně práce na stavbě skončili až roku 1569. Stavbu např. narušilo ohrožení Turky, a tak dostaly přednost hradby, jejichž vylepšení bylo dokončeno roku 1564. V letech 1564 až 1569 pak byla za vlády těšínského knížete Fryderyka Kazimíra (Fryderyka Kazimierza), který byl mimochodem posledním těšínským Piastem, postavena na severním nároží náměstí vysoká čtvercová kamenná věž. Byla zastřešena dvojitou bání, s odsazením a dřevěným „ochozem“ (více méně vyhlídkovou terasou), které bylo umístěno pod helmem věže, kolem obvodu zdi. Tudy se dalo dostat do místnosti strážce, které bylo propojeno s jeho bytem na patře radnice. Pod kopulí byl zavěšen zvon veřejného práva, který zvonil, když byl odsouzenec odváděn na szafot. Později ale tento zvon dostal farní kostel jako dar. Na patře věže se nachází slepé okno, do kterého byl umístěn erb těšínských Piastů. Do nároží věže pak byl vsazen řetěz trestního práva, který sloužil jako pranýř. Na patře věže se pak nacházela šatlava. Na patře radnice se nacházely kancelář městského písaře, městský archiv a zasedací sál městské rady a soudu. Mučírna s potřebnými proprietami k výkonu výslechu, se nacházela na partéře (mezipatře). Výkon absolutního trestu nebyl častý, např. v letech 1646 až 1649 byl vykonán jen třikrát. Právo meče pak měl Fryštát až do roku 1756, kdy o toto právo v rámci reorganizace soudnictví přišel. Radnice pochopitelně měla i patřičné symboly, které jednak představovali město a pak také byly nezbytné pro úřední výkony (aby byly vydané listiny platné). Jednalo se o městský erb a městské pečetidlo. Nejstarší pečeť pochází z roku 1529, nejstarší listina s pečetí pak z roku 1559. Symbolika pečeti i erbu je stejná – na polovině se nachází půle piastovské orlice, na druhé pak lipový trojlístek. Nejstarší dochovaný barevný erb máme až z roku 1660. Nachází se na městské skříni. Roku 1611 město a radnice vyhořely. Rozsah poškození radnice není znám, ale dochovaly se železné dveře nesoucí stoupy poškození od požáru. V 18. století měla radniční věž zastřešení cibulovým helmem a zřejmě převyšovala všechny ostatní budovy ve městě včetně kostela. Stav škod po požáru v září 1781 nejsou známy. Naproti tomu požár v dubnu 1823 byl ničivý. Město muselo přistoupit k pronájmu domu č. p. 29, který patřil Františkovi (Franciszkovi) Falharovi. Zde sídlil městský úřad kolem 10 let. Poškozená budova radnice byla opravena teprve v letech 1835 až 1837 v klasicistním stylu. Z důvodu této přestavby byla hlavní průčelní fasáda přenesena na ulici Radniční (Ratuszowa). Hlavní brána s profilovaným pískovcovým portálem dostala trojúhelníkový tympanon, na kterém se nachází uprostřed ovál s městským barevně polychromovaným erbem a datem 1605. Erb má pozdně renesanční štít. Na pravém modrém poli je orel (jeho polovina), který hledí na pravou stranu, má červenou zbroj. Na levém červeném poli je zelený trojlístek. Nad štítem je figura s korunou, která má po obou stranách této koruny klíče od městských bran s datem 1605. Věž, která byla zle poškozena ohněm, byla snížena asi o 2 patra. Střecha dostala tvar nízkého jehlanu s korouhví s datem 1823. Pod střechou zůstaly zavěšeny dva zvony, a věž dostala hodiny. Městskému strážnému zůstala místnost na patře věže, které je spojeno s obytným prostorem na patře budovy radnice. Bývalá šatlava se stala místem příležitostného pobytu vojska. Nicméně onedlouho, tedy za cca 15 let po zřízení politického a soudního okresu Fryštát, vznikl nový úřad, který si pronajal ke svému působení radnici. Magistrát města se přenesl do nově postavené budovy č. p. 89. Zvláště soudní část okresu Fryštát si vyžadovala větších prostor, a proto bylo přistoupeno v letech 1855 až 1856 k přestavbě radnice a k jejímu zvětšení. Roku 1910, po výstavbě okresního soudu, došlo k odstěhování příslušné části do nové budovy a roku 1929, kdy byla vybudována nová budova okresního úřadu, se do budovy opět vrátil městský magistrát. Roku 1936 byla místnost starého soudu přestavena fryštátským stavitelem Antona Wolfa. Vybourány byly jednak místnosti vězení, ale také jiné hodnotné části. Důvodem bylo zvětšení kanceláří. Došlo také na instalaci centrálního vytápění. V letech 1994 až 1997 pak byla radnice nákladně rekonstruována a po této rekonstrukci, se zde vrátilo hlavní sídlo nyní statutárního města Karviná.


Zdroje:
Rebrová, A. 2006: Ratusz z renesansowa wieźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.
http://www.hrady.cz/?OID=4596
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karviná
Karviná - Věž radnice na staré pohlednici z roku 1926
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544397608936797/?type=3&theater

Věž radnice na staré pohlednici z roku 1926
Zdroj:
www.facebook.com

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520156 Verze : 2
Kašna (Karviná 1 - Fryštát)


Kašna z litiny s kamennou podstavou z roku 1900.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520186 Verze : 1
Pomník padlým 1. světové války (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Pomník padlým z let 1914 - 1918, v českém a polském jazykovém provedení. Nachází se při silnici Karviná - Ostrava.
Karviná - Slavnostní odhalení pomníku roku 1928
Zdroj:
https://www.facebook.com/118969914802427/photos/a.573829989316415.1073741825.118969914802427/573830239316390/?type=3&theater

Slavnostní odhalení pomníku roku 1928
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Památník
Zdroj:
https://www.facebook.com/118969914802427/photos/a.205972379435513.56266.118969914802427/571364002896347/?type=3&src=https%3A%2F%2Ffbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net%2Fhphotos-ak-prn2%2Fv%2Ft1.0-9%2F564688_571364002896347_622468357_n.jpg%3Foh%3D76a29cca3e4c98099ac57d0d9b4fd446%26oe%3D557B3E59%26__gda__%3D1435445783_768e13c5fe8c0dbff7388121c18e74c4&size=280%2C451&fbid=571364002896347

Památník
Zdroj:
www.facebook.com

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520189 Verze : 1
Kostel sv. Marka (Karviná 1 - Fryštát)


Filiální kostel, původně zván jako Pohřební pochází z roku 1774, předtím na jeho místě stával dřevěný protestantský kostel z roku 1569. Ten byl po třicetileté válce zabaven katolíky. Ti jej dali roku 1773 zbourat a na jeho místě pak postavili kostel současný. Ten prodělal požár roku 1823, poté byl zrekonstruován a při tom dostal svou dnešní klasicistní podobu.


Vznik kostela sv. Marka je spjat s náboženskou reformací v kraji v době 16. století. Evangelíky se tehdy stala široká škála obyvatelstva včetně těšínských Piastovců. Roku 1562 vydal Václav Adam pro Fryštát o jediném vyznání evangelické víry, zastávat úřad nebo se vyučit řemeslu, se mohli pouze evangelíci. O rok později přešlo panství Fryštát bez Bílska a Skočova na jeho syna Bedřicha Kazimíra. Fryštát se stál sídlem fryštátského knížectví. Roku 1568 povolal evangelického pastora Jakuba Preisse z Brzegu a rok nato, nechal u městských bran, uprostřed nového hřbitova vystavět nový evangelický kostel. Tento je uváděn jako pohřební kostel. Zde se konaly jen zádušní mše, kdežto k ostatním účelům sloužil farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (od 1805 do dnes Povýšení sv. Kříže). Jednalo se tehdy o menší dřevěnou stavbu. Je téměř jisté, že když roku 1617 došlo k požáru města, musel i on utrpět nějaké škody. Po vyhlášení Obnoveného zřízení zemského roku 1628 došlo k uzavření kostela, jelikož byl nekatolický. Roku 1654 byl evangelíkům odňat a dostal se do rukou katolické církve. Kostel pak máme vyobrazen na Wernerově rytině „Pohled na Fryštát“ z roku 1735, v díle „Silesia in Compendio seu Typographia Schlesiens“. Nicméně kostel postupně chátral a tak byl za faráře Augustina Fojcika roku 1773 odstraněn. Již následujícího roku zde byl vystavěn nový zděný filiální kostel, který plně podléhal farnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Tento kostel byl vybudován přispěním vrchnosti a hraběnky Brigity Chotkové, ovdovělé Taaffové, která se stala patronkou kostela. Jednalo se o jednolodní stavbu s trojbokým závěrem presbytáře. Střecha byla pokryta šindelem a měl nízkou věž s cibulovitou střechou, lucernou a makovicí. Vnitřek byl plochostropý a dřevěné trámy byly protaženy až do obvodu venkovní zdi, kde byly upevněny hřeby a zabíleny vápnem. 15. září 1781 utrpěl kostel požárem, při kterém byla zničena střecha a utrpěl i po stránce statické. Kostel dal opravit farář Jan Bruska z přispění hraběnky Brigity Chotkové. Poškození pak dále rozšířilo zemětřesení roku 1786. Další požár pak velmi vážně poškodil stavbu 5. dubna 1823. To vedlo k jeho zásadní rekonstrukci. Obnovy se ujal stavitel Vavřinec Müller, který z větší části tyto práce rovněž financoval. Kostel byl navýšen o 1,5 metru a to zvláště odkopáním zeminy po celém obvodu stavby, zdivo bylo očištěno a omítnuto. Dostal novou korunní římsu, na kterou byly položeny nové krovy. Obnovena též byla věž, ta dostala roku 1823 dva nové zvony, které byly odlity v Ustroni u zvonaře Jana Zukowského. Původní trámový strop, byl nahrazen hladkým plochým stropem, kruchta pak byla zaklenuta valenými klenbami. Do lodi byly prolomeny nové okna vnitřně segmentově stlačená, z vnější strany polygonálně zaklenuté. Presbytář zůstal zakončen trojbokým závěrem. Na valu při severozápadní zdi, byla přistavěna malá čtyřboká sakristie. Nově také byla provedena výzdoba. Do zvýšeného presbytáře byl umístěn zlacený oltář, který se skládal z retabulum s tabernáklem pro monstranci a mensou a lavice. Oltářní obraz znázorňuje Svatého Jana v poušti, autor je neznámý. Jeho dárcem byl nový patron kostela Jindřich Larisch von Mönnich. Dle některých informací by obraz měl původně pocházet z rodinné hrobky Larisch-Mönnichů. Ukončení prací a vysvěcení kostela proběhlo roku 1826. Roku 1828 bylo pro hudební kruchtu zhotoveno nové harmonium u vídeňského c. k. dvorního varhanáře T. Kotykiewicze, tu zadal nový fryštátský děkan a farář Josef Alois Dostal. Výzdobu kostela pak obohatil cyklus olejomaleb Křížové cesty od Josefa Kašpara Schneidera, který byl fryštátským starostou a tyto obrazy namaloval darem pro faráře ThDr. Matyáše Oppolského roku 1818. Dále pak byl, na popud duchovního správce P. Josefa Plasuna, pořízen nad hlavní oltář obraz Svatého Marka od Gabriela Preisse. Tento obraz z roku 1863 také nejspíše přispěl k zasvěcení kostela tomuto světci. Z roku 1864 pochází náhrobek P. Josefa Plasuna s latinským nápisem, ten byl po jeho smrti na jeho přání vsazen do zdi, vpravo od jeho bočního vchodu. Dalším náhrobkem nacházejícím se v kostele, je barokní kamenný náhrobek Benigny Haugwitzowé z Biskupic, provdané hraběnky Gašínové, majitelky města a panství Fryštát z roku 1674. Tento náhrobek se v kostele nachází od roku 1995. U severovýchodní zdi presbytáře kostela se nachází novobarokní kamenný kříž, který roku 1879 nahradil kříž dřevěný. U jihovýchodní zdi se nachází novobarokní barevně polychromovaná pískovcová socha sv. Floriana z roku 1898, ta je symbolem ochrany města před požáry, které jej v minulosti často trápily. Kostel prodělal opravy v letech 1996 až 1997 a 2014. Mezi řadou oprav a zařízení řady nového mobiliáře též byly pořízeny tři nové zvony sv. Marek (220 kg, tón d), sv. František (150 kg, tón e) a sv. Florián (100 kg, tón fis), které byly odlity ve zvonařské dílně Felczynski v polském Przemyszlu. Byly vysvěceny 20. Září 2014 biskupem Františkem Lobkowiczem.


Zdroje:
Rebrová, A. 2006: Filiální kostel sv. Marka v Karviné-Fryštátě. Karviná.
Římskokatolická farnost Karviná, 2014: Filiální kostel Svatého Marka v Karviné. Karviná.
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520190 Verze : 2
Kaple sv. Anny (Karviná 3 - Darkov)


Kaple sv. Anny, nachází se při lázeňském areálu, dnes nepoužívanému dětskému pavilónu v Karviné - Darkově. Vystavena roku 1902 v historizujícím slohu, při kapli se nachází mariánská boží muka.


Zdroje:
https://www.hrady.cz/index.php?OID=8903
Karviná - Kaple na pohlednici z roku 1922
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.538931959483362.1073741846.152396488136913/551685994874625/?type=3&theater

Kaple na pohlednici z roku 1922
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Historický pohled na kapli sv. Anny
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/907929855904968/?type=3&theater

Historický pohled na kapli sv. Anny Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/907929855904968/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520193 Verze : 2
Darkovský most - Sokolovských hrdinů (Karviná 3 - Darkov)


Funkcionalistický most z roku 1925, vyhozen do povětří 1945 německou armádou, poté opraven, po povodni roku 1997 navýšen, uzavřen dopravní přepravě (pouze pěší a cyklisté) a opraven.


Zdroj:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=6117
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520214 Verze : 2
Kostel sv. Barbory (Karviná 9 - Louky)


Nový kostel nahrazující předešlý kostel sv. Barbory v Loukách z poddolované části. Moderní stavba s půdorysem připomínající kapku. Základní kámen vysvětil Jan Pavel II. ve Velehradu dne 22. dubna 1990, kostel pak posvětil 11. listopadu 2001 Mons. František Václav Lobkowicz, biskup Ostravsko-opavský.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520235 Verze : 1
Pivovar Dr. Jana Hr. Larisch-Mönnicha v Karviné (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Existence pivovaru začla roku 1861, zde vařené pivo patřilo mezi vyhlášené. Z důvodů poddolování se přistoupilo k celkové asanaci v letech 1952-1954.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520263 Verze : 2
Kostel sv. Ondřeje "Nový kostel" (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Vystaven v letech 1893-1897 dle návrhu architekta Bohuslava Černého. Realizace stavby byla provedena pod vedením ing. Hugo Königsbergera. Kostel dostal pískovcovou základnu a na ní pak bylo dále stavěno režné zdivo. Délka kostela činila 66,2 m, šířka 34 m. Neměl zděný či třeba dřevěný strop, ale konstrukce dřevěného krovu byla obedněna prkny, které připomínaly klenbu. Kapacitně dokázal kostel pojmout na 4000 věřících.
Roku 1898 byl pořízen hlavní mramorový oltář se sochou sv. Jindřicha, dále dva postranní oltáře, které měly obrazy sv. Františka z Assisi a sv. Barbory a nakonec varhany. V letech 1900 a 1902 byly pořízeny další dva oltáře.
Již nedlouho po dokončení se začaly projevovat důlní vlivy, byť ne zatím nějak razantně. Přesto se muselo přistoupit k několika opravám, z nichž ta největší proběhla ve 30. letech 20. století. 29. listopadu 1951 byl kostel zařazen Státním památkovým úřadem v Brně do seznamu památek. Nicméně do rekonstrukcí kostela se prakticky neinvestovalo a podzimu 1954 se škody způsobené důlní činností začaly zřetelně projevovat. Na jaře bylo rozhodnuto uzavřít kostel pro veřejné užívání. Dále se mohla používat jen boční kaple jelikož měla vlastní vstup. Postupně se začalo s odstraňováním cenějšího mobiliáře. Nakonec se z důvodů škod způsobených důlními vlivy přistoupilo k celkové asanaci roku 1959. Konečná demolice proběhla na podzim roku 1960. Část mobiliáře se nachází ve farním kostele Povýšení svatého Kříže v Karviné - Fryštátě. Varhany se nachází v kostele sv. Petra a Pavla v Albrechticích.


Zdroj:
www.facebook.com
Karviná - Kolorovaná fotografie nejspíše z roku 1911
Zdroj:
https://www.facebook.com/118969914802427/photos/a.205972379435513.56266.118969914802427/668957516470328/?type=1&relevant_count=1

Kolorovaná fotografie nejspíše z roku 1911
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Interiér kostela
Zdroj:
https://www.facebook.com/118969914802427/photos/a.205972379435513.56266.118969914802427/848009108565167/?type=3&src=https%3A%2F%2Fscontent-vie.xx.fbcdn.net%2Fhphotos-xap1%2Fv%2Ft1.0-9%2F10636015_848009108565167_7300593185208264619_n.jpg%3Foh%3Da32b304fa876b21258e4766c4a126521%26oe%3D558F589E&size=227%2C319&fbid=848009108565167

Interiér kostela
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Demolice kostela
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1230961416930796&set=g.644028389009438&type=1&theater

Demolice kostela Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1230961416930796&set=g.644028389009438&type=1&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520264 Verze : 2
Radnice (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Radnice byla vystavěna v roce 1907. Za okupace byla vyzdobena v "národněsocialistickém" stylu. Poté znovu užívána. Z důvodu poddolování proběhla asanace roku 1963.
Karviná - Budova radnice, v pozadí kostel sv. Ondřeje
Zdroj:
https://www.facebook.com/118969914802427/photos/a.205972379435513.56266.118969914802427/689719184394161/?type=1&relevant_count=1

Budova radnice, v pozadí kostel sv. Ondřeje
Zdroj:
www.facebook.com

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520267 Verze : 1
Z historie města - říjen 1938 - Polský zábor Záolší


V rámci dalších následků mnichovské dohody, byly území českého Těšínska a menší části Slovenska na území Oravy a Spiše podstoupeny Polské Republice. To tato území vojensky obsadilo v prvních říjnových dnech. Při této příležitosti byla uspořádána řada vojenských přehlídek, při bohaté výzdobě měst, kde se tyto akce konaly.
Karviná - Slavobrána v Karvinné (dnes část Doly)
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=661423823936563&set=a.276279509117665.65645.100002068546170&type=1&relevant_count=1

Slavobrána v Karvinné (dnes část Doly)
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Fryštátské náměstí
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013295763294/?type=3&theater

Fryštátské náměstí Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013295763294/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Přehlídka na fryštátském náměstí
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013259096631/?type=3&theater

Přehlídka na fryštátském náměstí Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013259096631/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Slavnostní defilé polského vojska na fryštátském náměstí
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013272429963/?type=3&theater

Slavnostní defilé polského vojska na fryštátském náměstí Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013272429963/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Fotografie dětí (za povšimnutí stojí chlapci v uniformách) s příslušníky vojska a nejspíš politickými představiteli
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013362429954/?type=3&theater

Fotografie dětí (za povšimnutí stojí chlapci v uniformách) s příslušníky vojska a nejspíš politickými představiteli Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013362429954/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Přehlídky se účastnily i různé uniformované spolky i se svými prapory, zde zřejmě horníci
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013332429957/?type=3&theater

Přehlídky se účastnily i různé uniformované spolky i se svými prapory, zde zřejmě horníci Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013332429957/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Defilé polských tančíků nejspíš TK-3, zdá se že během přehlídky i pršelo
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013429096614/?type=3&theater

Defilé polských tančíků nejspíš TK-3, zdá se že během přehlídky i pršelo Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.576013132429977.1073741825.124959440868684/576013429096614/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Defilé jednotky s bojovou zástavou, za povšimnutí stojí výzdoba radnice a ulice
Zdroj:
http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=30652

Defilé jednotky s bojovou zástavou, za povšimnutí stojí výzdoba radnice a ulice Zdroj: http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=30652
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Slavnostní proslov vysokého polského důstojníka za přítomnosti řady dalších důstojníků a starosty Dr. Olszaka
Zdroj:
http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=30654

Slavnostní proslov vysokého polského důstojníka za přítomnosti řady dalších důstojníků a starosty Dr. Olszaka Zdroj: http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=30654
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520657 Verze : 3
Vodárenská věž (Karviná 8 - Hranice)


Budova vodárenské věže, dnes neužívané z 20. let 20. století. Věž kruhového půdorysu o 6 podlažích, dosahuje výše 39,4 m, při průměru 11,4 m. Železobetonová konstrukce s cihelným zdivem. Věž se dostala na poštovní známku České pošty.


Zdroje:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=4197
Karviná - Vodárenská věž v Karviné na známce z roku 2007, v pravo FDC, autor Jan Kavan
Zdroj:
Katalog známek České republiky za rok 2007.

Vodárenská věž v Karviné na známce z roku 2007, v pravo FDC, autor Jan Kavan Zdroj: Katalog známek České republiky za rok 2007.
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#523434 Verze : 2
Pomník 7 padlým rudoarmějcům (Karviná 2 - Doly/ Karvinná)


Pomník se nachází při hlavní cestě Karviná - Ostrava.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#523435 Verze : 1
Staré pohlednice
Karviná - Rok 1898
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544396955603529/?type=3&theater

Rok 1898
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Náměstí ve Fryštátě na pohlednici z roku 1901
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544397075603517/?type=3&theater

Náměstí ve Fryštátě na pohlednici z roku 1901
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Náměstí ve Fryštátě (patrna je menší část budovy zámku (vlevo) a věž kostela) z roku 1908
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544397158936842/?type=3&theater

Náměstí ve Fryštátě (patrna je menší část budovy zámku (vlevo) a věž kostela) z roku 1908
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Fryštátské náměstí na pohlednici z roku 1917
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544397262270165/?type=3&theater

Fryštátské náměstí na pohlednici z roku 1917
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Fryštátské náměstí na pohlednici z roku 1918
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544397405603484/?type=3&theater

Fryštátské náměstí na pohlednici z roku 1918
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Stará pohlednice náměstí ve Fryštátě z roku 1939, v popředí kašna v pozadí radnice
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.544396925603532.1073741859.152396488136913/544397485603476/?type=3&theater

Stará pohlednice náměstí ve Fryštátě z roku 1939, v popředí kašna v pozadí radnice
Zdroj:
www.facebook.com

Karviná - Záběr z doby okupace na tehdejší Adolf Hitler Platz, na vrcholu věže radnice si lze povšimnout výzdoby v podobě hákového kříže. Za povšimnutí stojí rovněž tramvaj s příšlušnou infrastrukturou a v bloku domů s radnicí dům krajní dům vlevo, který dnes již nestojí
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=657912624351676&set=gm.1005032059575734&type=3&theater

Záběr z doby okupace na tehdejší Adolf Hitler Platz, na vrcholu věže radnice si lze povšimnout výzdoby v podobě hákového kříže. Za povšimnutí stojí rovněž tramvaj s příšlušnou infrastrukturou a v bloku domů s radnicí dům krajní dům vlevo, který dnes již nestojí Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=657912624351676&set=gm.1005032059575734&type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Staré Město
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1085704208107392&set=g.644028389009438&type=1&theater

Staré Město Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1085704208107392&set=g.644028389009438&type=1&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Zdroj: via facebook

Zdroj: via facebook
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#526284 Verze : 3
Socha sv. Patrika, biskupa (Karviná 1 - Fryštát)


Barokní socha sv. Patrika, biskupa z roku 1749. Nachází se před budovou po pošty a při kostele Povýšení sv. Kříže, v Karviné - Fryštátě.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#527441 Verze : 1
Pomník památce padlým (Karviná 3 - Darkov)


Nově zrenovovaný pomník padlým (nejspíše původně z let 1914-1918 a teprve posléze i 1939-1945), se nachází na levém břehu řeky Olše, nedaleko Darkovského mostu. Dnes zde ostatní zástavba pomalu mizí z důvodu důlní činnosti, takže pomník je dosti osamocen.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#528423 Verze : 2
Tak jako v mnoha jiných městech, se i v Karviné nacházel vojenský letoun. Zatímco co Ostrava či Český Těšín měly Il-10/Avii B-33 (které byly později odprodány do Francie), měla Karviná MiG-15, který se nacházel v parku Boženy Němcové, v části upraveného jako velké dětské hřiště/park. V 90. letech byl letoun v již dosti špatném stavu, nakonec se dostal do Airparku ve Zruči, kde byl do jisté míry opraven a dostal fiktivní marking (snad vietnamského letectva ?).
Karviná - Stav letounu někdy v 90. letech
Zdroj:
https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385028386442/?type=3&theater

Stav letounu někdy v 90. letech Zdroj: https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385028386442/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - v době odvozu z Karviné, stav byl celkem neuspokojivý
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo/?fbid=4069377146459475&set=gm.4119683148044501

v době odvozu z Karviné, stav byl celkem neuspokojivý
Zdroj:
www.facebook.com

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#529113 Verze : 2
3. května 1945 - osvobození Karviné


O Karvinou neprobíhaly žádné těžké boje, spíše po prolomení fronty v rámci Ostravsko - Opavské operace, došlo k ojedinělým střetům mezi ustupujícími Němci a postupujiící Rudou armádou. Němci při postupu vyhodili do vzduchu např. železniční most přes Olši.
Karviná - Přestože nedošlo ke kdovíjak těžkým bojům zůstal např. v jedné z karvinských částí (snad Staré Mexiko nebo Nový Jork) tento zneškodněný Hetzer (vyfoceno po válce)
Zdroj:
https://www.facebook.com/118969914802427/photos/a.205972379435513.56266.118969914802427/573749872657760/?type=3&src=https%3A%2F%2Ffbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net%2Fhphotos-ak-prn2%2Fv%2Ft1.0-9%2F528248_573749872657760_822322427_n.jpg%3Foh%3D258ee43e3e86ecd6ca18be1f8c83dd5e%26oe%3D5581841F%26__gda__%3D1438156625_24bc20ccc6cab8d9dc11c108db688f2e&size=600%2C405&fbid=573749872657760

Přestože nedošlo ke kdovíjak těžkým bojům zůstal např. v jedné z karvinských částí (snad Staré Mexiko nebo Nový Jork) tento zneškodněný Hetzer (vyfoceno po válce)
Zdroj:
www.facebook.com

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#529114 Verze : 0
Karvinské zámky


Na současném katastru města Karviné, se nacházely ještě v nedávné minulosti čtyři zámky. Do dnešních dnů se nám dochoval pouze zámek ve Fryštátě. Ten ještě počátkem 90. let 20. století sloužil MNV, poté byl postupně rekonstruován a nyní je užíván jako kulturní památka. Zatímco Starý zámek v Karvinné (dnes Karviná 2 – Doly) a Nový zámek v Solci (též zván Solca, dnes rovněž Karviná 2 – Doly), musely být zbourány kvůli jejich poškození důlními vlivy. Oproti tomu poslední zámek v Ráji (dnes Karviná 5 – Ráj), byl zbořen v roce 1980 a to kvůli zanedbané údržbě a požáru, který prodělal roku 1976 a to i přesto, že se původně plánovaly opravy a využití pro kulturní účely města. Místo kde zámek stával a přiléhající k němu park, se stal součástí parku zdejší nemocnice.


Zdroj:
Musil, F. – Plaček, M. 2003: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska. Praha.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#535144 Verze : 0
Kaple sv. Anny (Karviná 4 - Ráj)


Kaple zasvěcená sv. Anně se nachází v bývalé vsi Ráj, dnes městské části Karviná 4 - Ráj. Poblíž se nachází pomník obětem fašismu (při domu PZKO).


Zdroj:
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#535643 Verze : 2
Pomník obětem fašismu (Karviná 4 - Ráj)


Pomník se nachází před domem PZKO v Karviné - Ráji.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#535929 Verze : 1
Pomník obětem 1. světové války (Karviná 4 - Ráj)


Pomník obětem 1. světové války se nachází před hřbitovem v Karviné - Ráji.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#535930 Verze : 1
Několik pohledů na Karvinou a okolí.
Karviná - Pohled na karvinské doly

Pohled na karvinské doly
Karviná - Karviná - Ráj

Karviná - Ráj
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#535931 Verze : 1
Městské opevnění (Karviná 1 – Fryštát)


Do dnešních dnů se nám, jak se jeví, nedochovalo nic z karvinského opevnění nebo raději z opevnění Fryštátu, kdysi samostatného města, dnes městské částí Karviné. Pochopitelně je dosti pravděpodobné, že část opevnění se zachovala pod zemí. Samotné opevnění i se znázorněním Těšínské brány máme minimálně na jednom historickém vyobrazení města. Nicméně samotné opevnění se nejeví nikterak propracované, nejspíš město nemělo krom hradby, příkopu na severní straně města a Dolní a Těšínské brány, žádné další prvky opevnění. Nutno si uvědomit, že opevnění náleželo k nákladným stavením a vyžadovalo údržbu, jinak chátralo a jeho hodnota tak klesala.


Zdroj:
Rebrová, A. 2006: Ratusz z renesansowa wieźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#536080 Verze : 0
Kostel sv. Barbory


Nachází se v poddolované obastí Karviné - Louky, okolní zástavba byla zdemolována. Kostel byl odsvěcen a je uzamčen.


Zdroje:
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
Karviná - Autor:
Ballon Jiří

Autor:
Ballon Jiří

Karviná - Autor:
Ballon Jiří

Autor:
Ballon Jiří

Karviná - Autor:
Ballon Jiří

Autor:
Ballon Jiří

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#537944 Verze : 1
Karviná – historický, politický a sociologický vývoj města


Úvod


Pro poznání historie, vývoje a dalších okolností týkajících se dnes statutárního města Karviná, se před samotným pojednáním o tomto městě musíme dostat do problematiky, abychom mohli pochopit čím město vlastně je, jelikož jeho vývoj byl poněkud komplikovaný.
Tak, jak dnes chápeme statutární město Karviná, myslíme celkově devět jeho částí očíslované od jedničky do devítky a posloupně se jedná o konkrétně tyto: Fryštát, Doly (kdysi Karvinna), Darkov, Staré Město, Ráj, Nové Město, Hranice a Louky (respektive Louky nad Olší). Samo město pak lze charakterizovat jakou zástavbu tvořenou historickou zástavbou, zástavbou venkovského typu nebo jemu podobnému, zástavbou pokročile urbanistickou, sestávající dnes především z části vybudovanou ve stylu socialistického realismu (tzv. „sorely“) a typických panelákových sídlišť, která jsou ojediněle doplněna o převážně jednotlivé domy rodinné. Celek obytné zástavby pak uzavírá zástavba mající blízko k tzv. „satelitním sídlištím“, pomineme-li pak závěr výstavby panelových bytových domů, byl v Karviné po Sametové revoluci postaven jen jeden větší obytný dům. Celý celek je pak doplněn řadou budov vyčnívajících mimo vlastní zástavbu ať jsou to různé obchodní domy, školy, zdravotní zařízení či např. věznice. Dále zde máme několik komplexů průmyslových, které se v současnosti využívají různě a jsou proměnlivého stáří a provedení. Jedná se především o bývalou panelárnu, dále Kovonu, soubor různých výrobních podniků v průmyslové zóně Nové Pole a v neposlední řadě areály využívaných, ale také zrušených hlubinných černouhelných dolů, které jsou výraznou dominantou města, zvláště pak jeho okolí. Mimo zastaveného městského prostoru zde máme městské části, jejichž části podlehly destruktivním změnám z důvodu důlní těžby. Je to hlavně prakticky zcela zmizelá stará Karvinná, dnes zvaná jako Karviná 2 – Doly, dále pak značně byly pozměněny co do rozsahu zástavby městské části Louky a Darkov, podobný osud je v budoucnu očekáván u Starého Města. Naopak z důvodu sociálních (vybydlování a rozkrádání) byla sanována menší část zástavby na Novém Městě. Nelze opomenout komunikační síť dotvářející tvář města, je to řada cest a železničních tratí z nich nejvýznamnější je tzv. bohumínsko-košická dráha. Tyto cesty a trati jsou tvořeny rovněž řadou mostů, některé z nich mají i svojí architektonickou nebo historickou hodnotu (např. most Sokolovských hrdinů). Nakonec nelze zapomenout ani na přírodní podmínky mimo malých vodních toků vyniká zvláště řeka Olše (či též Olza), bohatá je i zeleň tvořena poli, lesy, rozsáhlými i drobnými parky, ale též drobnou městskou zelení mezi městskou zástavbou a neposlední řadě nelze opomenout ani zahrady rodinných domů. Kvalita životního prostředí je různorodá. Například lesy jsou tvořeny poměrně zdravými, ale také spíše náletovými dřevinami na hlušině v oblasti dolů. Ve městě se nachází také řada památných stromů.
Historicky je Karviná již poněkud větším oříškem. Pakliže nahlédneme do historických análů, nalezli bychom nejstarší historické zmínky spojené např. s Fryštátem již z počátku 14. století. Mnohé jiné současné městské části jsou pak zmíněny nejčastěji ještě ve středověku. Nicméně ještě po většinu první poloviny 20. století se jednalo stále o samostatné celky, z nichž většina měla charakter vsi. Vůbec první sjednocení proběhlo v době, kdy území dnešní Karviné bylo začleněno přímo do německé Třetí Říše. Stalo se tak roku 1944, takto vzniklý celek, tvořený Fryštátem, Karvinnou, Darkovem, Rájem a Starým Městem byl nazván Karwin-Freistadt, ale již po osvobození (nebo nedlouho poté) bylo toto spojení zrušeno. Avšak již roku 1948 došlo znovu ke spojení Fryštátu, Karviné (Karvinné), Darkova, Ráje a Starého Města, a tím vzniklo město Karviná. Teprve tímto se vlastně začala psát historie Karviné, byť nelze říci, že by snad předcházející události s ní nesouvisely. I proto, budu jednotlivé městské části řešit jednotlivě, protože i když se tyto obce více či méně ovlivňovaly, tak jako jeden celek jsou spolu vlastně jen krátce. Nutno ještě zmínit počátek novodobé sídlištní zástavby započaté roku 1946 na Novém Městě a dále pokračující zvláště v Mizerově, Hranicích a v Ráji.


Název města


Dá se říci, že osídlení, politická správa, jakož i výrazná část kulturního a společenského života se koncentruje kolem městské části Fryštátu, a přesto se město jmenuje Karviná, byť tato původní část se nachází spíše na periferii a nebýt zde část významných komunikací a některé doly, jednalo by se defakto o bezcennou lokalitu, jelikož většina výrobních, obytných, kulturních, správních a jiných zařízení i hodnot, zde prakticky až na výjimky zmizela v posledních několika desetiletích. Tedy město by se logicky spíše mělo jmenovat Fryštátem a ne Karvinou. Nad tím se pozastavuje např. i K. Kuča, který vypublikoval působivé dílo o českých městech a městysech. Nicméně lidé už mají bohatě vžitý název tohoto města a prakticky ani teoreticky se tato záležitost neřeší.


Historický vývoj


Historie současné Karviné se tedy začíná psát roku 1948, tedy v roce tzv. „Vítězného února“. Je to rovněž doba začínajících čistek a počátkem první pětiletky. V té době probíhala náprava nemnoha válečných škod. Rozvoj města a okolí byl úzce spjat jednak se strojírenstvím, ale hlavně s těžbou černého uhlí. Tento proces zde již probíhal dávno, vždyť se zde těžilo již od roku 1794. Nicméně nová politická situace, která zde nastala, vedla k protěžování těžkého průmyslu a k co nejvyšším výkonům ve výrobě i těžbě. Rozvoj zvláště dolů byl tedy znatelný. Ruku v ruce s tím se pak začaly projevovat některé problémy. Byť bylo hornictví postupně modernizováno, zvýšená poptávka po černém uhlí vedla k vyšší potřebě horníků. Ti se stali jistou výběrovou kastou, postupně získávajících i jistá privilegia. Na druhou stranu, byť to nelze připisovat jen této době, touha získat černé uhlí vedla postupně k stále vzrůstajícím důlním škodám. A tak například část karvinského nového zámku v Solci, která sotvaže byla opravena po tom, co vyhořel za války, a dána do užívání coby místo pro zdravotní středisko, byla nedlouho na to, roku 1953 zbourána právě kvůli škodám vzniklých důlními vlivy. Karviná, respektive čs. stát získala po roce mnohé na bývalém majetku hraběcího rodu Larisch-Mönnichů. Ten jim byl zabaven již roku 1945 na základě Benešových dekretů. Výčet majetku by byl dozajista rozsáhlý, nutno zmínit zvláště 4 zámky, pivovar či doly. Zatímco doly se dále rozvíjely, jiná část majetku dále upadala. Za všechny lze třeba jmenovat právě pivovar, ten byl velmi proslulý dobrým pivem a podíváme-li se do širšího okolí tak další větší pivovary se nacházely až v Ostravě nebo Opavě, jiné ještě dále. Přesto kvůli důlním vlivům začaly demolice v areálu pivovaru již roku 1953. Tento pivovar pak byl nahrazen v regionu až v 70. letech výstavbou pivovaru Radegast. Dozajista, nelze sledovat vývoj jen ve staré Karviné, mimochodem se již jmenující Karviná 2 – Doly, ale vývoj zde výrazně ovlivňoval vývoj města. Jelikož rostla těžba a přibývalo dělníků, bylo nezbytné mít pro ně a dříve či později i pro jejich rodiny dostatečnou kapacitu ubytování. Samotná výstavba např. na Novém Městě, musela být upravená nejen o to, jak přibývalo nových obyvatelů přicházejících za prací, ale také pokrývat bytové ztráty v pomalu mizící Karvinné. To však neznamená, že by zde zanikly veškeré stavební činnosti, jen se výrazně omezily. Počátkem 50. Let se v městské části Karviná 2 – Doly, nacházelo 1567 čísel popisných, což mimo nebytových staveb představovalo 5960 bytových jednotek, z nichž 4605 náleželo jednotlivým závodům. Nelze generalizovat, že by všechny tyto domy byly ve špatném stavu nebo jinak nevyhovující, ostatně některé ojedinělé stavby byly zbořeny až teprve nedávno, a některé, byť jich již není mnoho, stále stojí. Obecně jich však většina byla v nevyhovujícím, pokud ne rovnou v havarijním stavu. Výrazný podíl měly důlní vlivy, ale též stáří domů, a v neposlední řadě nelze opomenout prostě ten fakt, že mnohé domy již byly z hlediska nároků na bydlení nevyhovující (společné sociální zařízení pro více bytových jednotek apod.). Přes všechny zmíněné potíže, nebylo umírání této části města ještě tolik patrno. Bylo rozhodnuto vybudovat několik dělnických kolonií nebo ubytoven, na základě staveb majících krátkodobou životnost v oblastech kde poškození důlními vlivy nebylo ještě tolik výrazné. Řeč je o třech osadách tzv. finských domků (tzv. „fiňoků“) a 22 ubytovnách vybudovaných do roku 1953. Minimálně jedna „finská“ kolonie existovala poměrně nedávno či snad stále ještě existuje. Toto provizorní řešení bylo vybráno jako varianta na dobu, než budou vystavena nová sídliště. Nicméně první finské domky byly bourány již roku 1960. Zmizela však i řada jiných významnějších a výstavnějších budov. Dá se říci, že mimo nemnoha udržovacích či výjimečně rekonstrukčních pracích se v dané oblasti výstavba soustředila již jen na dopravní sítě a jednotlivé důlní komplexy. Podobný osud o něco později postihl významnou část obce Louky, kdy jde o celé historické jádro, dnes se zde nachází již jen opuštěný novobarokní kostel sv. Barbory. Podobného osudu doznal i Darkov, byť zde je výrazný rozdíl mezi částí na levém a pravém břehu řeky Olše. Význam nárůstu těžby, ale v regionu Ostravska jako takovém i rozvoje těžkého průmyslu ostatně dokládá i vznik našeho nejmladšího města (nemluvíme-li o povýšení na město) Havířova. Prvotní výstavba sídliště je bezesporu spjata s výstavbu ještě zděných obytných domů na Novém Městě, zde bylo vystaveno i náměstí Budovatelů tvořené výstavnými budovami ve stylu tzv. „sorely“ Zatímco zadní vchody jsou zdobeny spíše zvířecími motivy, čelní a boční zdi jsou zdobeny budovatelskými sochami a výzdobou na zdech, kde mezi různými výrobními prostředky a produkty nemůže nechybět ani srp s kladivem. Celému náměstí pak vévodí hotelový dům předvoj, byť ten má svá nejlepší léta již za sebou. Nicméně sídliště nedosahuje okázalosti a monumentálnosti např. sídliště v Ostravě – Porubě nebo Nowe Huty v Krakově. Porovnat jej snad lze se zástavbou Havířova, avšak není tolik rozsáhlá. Nicméně většina domů nenese stopy této výzdoby a směrem k Fryštátu tato postupně končí a přechází v zástavbu panelovými domy (lidově „paneláky“). Významným stavebním počinem 50. let je mohutná budova nemocnice v Ráji. Ta ve své době patřila k nejmodernějším v republice.



Zdroje:
Hajzlerová, I. – Matroszová, V. 2009: Karviná. Praha – Litomyšl.
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
Rebrová, A. 2006a: Kościól farny pod wiezwaniem Podniesienia Św. Krzyźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.
Rebrová, A. 2006b: Ratusz z renesansowa wieźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.


Poznámka:
příspěvek se dále tvoří, toto není konečná verze.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#537945 Verze : 0
Fryštát – historický vývoj současné městské části Karviná 1 – Fryštát


Úvod


Současná městská část Karviné, Fryštát, patří k nejstarším místům celého města. V současnosti je svým jádrem historicky nejhodnotnější částí Karviné. Je střediskem politické správy města, stejně jako kulturního a společenského života. Své sídlo zde má část významnějších organizací a institucí ve městě. Povahou své zástavby jde spíše o méně osídlenou část města.


Historický vývoj


Pro začátek je myslím vhodné zmínit jednu zajímavou teorii a to možnost existence jiného Fryštátu, respektive možnost přenesení názvu obce z jedné (starší) na obce druhou (mladší/novou), lépe položenou a situovanou. Mohlo by se snad uvažovat o dnešním Starém Městě. Tedy kdy by se jednalo o nezdařené (nebo o ne zcela zdařené) založení a o jeho následné přenesení. Takové přenesení není neobvyklé např. Dolní Město a Lipnice nad Sázavou nebo Plzeň a Starý Plzenec. Ale jedná se jen o hypotézu, která by snad šla podložit jen archeologickým výzkumem zvláště v oblasti Starého Města. Ono totiž název Staré Město právě napovídá, že se mohlo jednat o původní osídlení.
První písemnou zmínku o městě máme z roku 1305, kdy je uváděno jako knížecí město Frienstad. 18. února 1327 je zmíněn jako Freyenstat v listině těšínského knížete Kazimíra I., ve které uznává svrchovanost českého krále Jana Lucemburského nad Těšínskem. Roku 1376 je zapsáno jako oppidi Freiestad. A o rok později je známo, že město mělo městskou radu (senát), která sestávala ze čtyř rádců a právníků (consules, iurati), v jejímž čele stál starosta. Městská rada měla soudní pravomoce a spolu s vojtem tvořili městský soud. Město mělo i městského písaře, který sepisoval dohody a jiné důležité dokumenty. K roku 1386 je uveden městský písař Hanko Greifwald z Fryštátu. 2. prosince 1447, když dostalo od těšínského knížete Boleslava II. těšínské městské právo, odúmrť (do čtvrtého kolene po linii mužské i ženské), práva mílové, varné, lovu na panském, organizace cechů a vyššího soudnictví, je zmíněno jako „unser Stat mit Namen Freienstad“. Toto privilegium je také nazýváno jako „privilegium Bolka“. V něm je také ustanoveno jak má být nastaveno právo vyššího soudnictví pro město tak, aby nenarušovalo práva knížecí, spolu s právem na placení pokut a soudních poplatků. Dále tento dokument ustanovil úřad dědičného vojta. Roku 1450 je nazváno jako castrum Fristat. Roku 1473 udělil „civitati Friczstat“ král český Vladislav II. Jagellonský dva výroční trhy.


Zástavba


Nelze vyloučit, že prvotní zástavba nebo alespoň její část mohla mít podobu provizórií. Tedy spíše jednodušších prozatímních staveb plnících funkci prozatímního obydlí. Krom kostela dnes zvaného Povýšení Svatého Kříže, byly všechny stavby ve středověku dřevěné respektive dřevo-hlinité (smíšené) konstrukce, kdy tyto budovy se nacházely na kamenných podezdívkách a mohly mít ještě eventuálně některé zděné prvky jako je studna nebo otopné zařízení. Tento stav převládal až do 16. století, kdy začaly být budovány další zděné budovy, např. radnice, ale dá se spíše předpokládat, že nejspíše většina zástavby si uchovala spíše svůj původní ráz, tedy domů dřevěné nebo smíšené konstrukce, byť dozajista doznaly jistých změn typických v architektuře dané doby. Zděná budova radnice začala být stavěna až někdy kolem roku 1520.


Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 2006a: Kościól farny pod wiezwaniem Podniesienia Św. Krzyźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.
Rebrová, A. 2006b: Ratusz z renesansowa wieźa w Karwinie-Frysztacie. Karviná.
Karviná - Centrum Fryštátu v 80. letech - náměstí s okolní zástavbou včetně radnice, zámku (tehdy v užívání MěNV) a kostela Povýšení Svatého Kříže
Zdroj:
https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385125053099/?type=3&theater

Centrum Fryštátu v 80. letech - náměstí s okolní zástavbou včetně radnice, zámku (tehdy v užívání MěNV) a kostela Povýšení Svatého Kříže Zdroj: https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385125053099/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#537947 Verze : 1
Karvinná – historický vývoj dnešní části Karviná 2 – Doly



Zdroje:
Hajzlerová, I. – Matroszová, V. 2009: Karviná. Praha – Litomyšl.
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Karviná - Mapa města Karvinné z roku 1939
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1230933453600259&set=g.644028389009438&type=1&theater

Mapa města Karvinné z roku 1939 Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1230933453600259&set=g.644028389009438&type=1&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#537948 Verze : 1
Darkov – historie městské části Karviná 3 – Darkov


Městská část Karviná 3 – Darkov, nebo též lázně Darkov je známa hlavně díky svým jodobrómovým lázním, byť v současnosti fungují jen lázně v městské části Hranice. Původní názvem obce a spíše jen sídelní části byl „Bertholdi Villa“. Osídlení zde má převážně spíše předměstský až vesnický ráz. Osídlení se dnes koncentruje převážně na pravém břehu řeky Olše, na levém postupně spíše zaniká, a to díky důlním vlivům. Významnými částmi je lázeňský park s lázeňskými budovami, které jsou však dnes převážně neužívané a jednou z dominant je prvorepublikový, železobetonový most Sokolovských hrdinů.


Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
Karviná - Historická kolorovaná pohlednice Darkova
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/893938390637448/?type=3&theater

Historická kolorovaná pohlednice Darkova Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/893938390637448/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538122 Verze : 1
Ráj – historický vývoj městské části Karviná 4 – Ráj


Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
Karviná - Sídliště v Ráji, restaurace Brno (vlevo) - Gagarinovo náměstí, 80. léta
Zdroj:
https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385255053086/?type=3&theater

Sídliště v Ráji, restaurace Brno (vlevo) - Gagarinovo náměstí, 80. léta Zdroj: https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385255053086/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - NsP - Nemocnice s poliklinikou v původní podobě ještě bez vzrostlých stromů
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/1089347321096553/?type=3&theater

NsP - Nemocnice s poliklinikou v původní podobě ještě bez vzrostlých stromů Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/1089347321096553/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Z doby výstavby sídliště - via Facebook

Z doby výstavby sídliště - via Facebook
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538124 Verze : 4
Staré Město – historický vývoj městské části Karviná 5 – Staré Město


Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538123 Verze : 1
Nové Město – historický vývoj městské části Karviná 6 – Nové Město



Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Karviná - Stalingrad ještě bez vzrostlých stromů a s původním autobusovým stanovištěm
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/1105449656152986/?type=3&theater

"Stalingrad" ještě bez vzrostlých stromů a s původním autobusovým stanovištěm Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/1105449656152986/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538125 Verze : 1
Mizerov – historický vývoj městské části Karviná 7 – Mizerov



Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538126 Verze : 0
Hranice – historický vývoj městské části Karviná 8 – Hranice


Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
Karviná - Sídliště ve směru od lázní (sanatoria) v 80. letech
Zdroj:
https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385141719764/?type=3&theater

Sídliště ve směru od lázní (sanatoria) v 80. letech Zdroj: https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385141719764/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Karviná - Sanatorium (lázně Darkov) v 80. letech, za povšimnutí stojí výzdoba
Zdroj:
https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385355053076/?type=3&theater

Sanatorium (lázně Darkov) v 80. letech, za povšimnutí stojí výzdoba Zdroj: https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385355053076/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538127 Verze : 1
Louky – Louky nad Olší – historický vývoj městské části Karviná 9 – Louky


Výrazná část katastru obce, či městské části Louky, respektive Louky nad Olší, zanikla z důvodu poddolování. Zde jsou důlní škody a poklesy dosti dobře viditelné. Nicméně výrazná část zástavby byla sanována teprve poměrně nedávno. Nutno však vzít v potaz, že krajina se zde proměňuje a hlavně se propadá poměrně rychle. Ve vybořené části obce se zatím dochoval novobarokní kostel sv. Barbory z počátku 19. století. Ten je však již několik let odsvěcen a není běžně přístupný. I z tohoto důvodu bylo přistoupeno k výstavbě kostela nového, který se nachází v zachovalé části obce. Tento kostel byl opět zasvěcen sv. Barboře. Na katastru se nachází část hradiště obecně nazývané Chotěbuz – Podobora.


Zdroje:
Kuča, K. 1997: Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku : II. díl H - Kole. Praha.
Rebrová, A. 1993: Karviná. Olomouc.
Karviná - Historická pohlednice zachycující, dnes prakticky již neexistující historické centrum obce
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10153570876665773&set=p.10153570876665773&type=3&theater

Historická pohlednice zachycující, dnes prakticky již neexistující historické centrum obce Zdroj: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10153570876665773&set=p.10153570876665773&type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538128 Verze : 1
Pomník obětem 1. světové války (Karviná 5 - Staré Město)
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#538858 Verze : 2
Pomník osvoboditelům (Karviná 6 - Nové město)


Pomník se nachází v parku naproti divadla v městské části Karviná - 6. Původní pomník byl pro značnou poškozenost zbourán a na témže místě byl postaven pomník nový, který využívá stěžejní část původního pomníku - sochu rudoarmějce. Dá se říct, že se jedná o stěžejní (hlavní) pomník v Karviné. Pomimo toho se menší pomníky či pamětní tabule nacházejí ve Fryštátě, Dolech, Darkově a Ráji.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#540483 Verze : 3
Pomník obětem 1. světové války (Karviná 1 - Fryštát)


Pomník se nachází v parku poblíž věznice. Jedná se o mohutný kamenný podstavec s nápisy při pohledu čelně k pomníku: na přední části je deska se jmény padlých, po pravé straně nezvěstných a po levé umřelých ve službě, je vyveden v jazycích českém, polském a německém. Na podstavci je pak socha vojáka v objetí s rodinou (matka a syn).
Karviná - Pomník nedlouho po odhalení na staré pohlednici
Zdroj:
https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/588659011165389/?type=3&theater

Pomník nedlouho po odhalení na staré pohlednici Zdroj: https://www.facebook.com/124959440868684/photos/a.206335436064417.57222.124959440868684/588659011165389/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#543320 Verze : 2
Pomník osvobození (zaniklý) (Karviná 6 - Nové město)


Pomník se nacházel v parku naproti městskému domu kultury. Z důvodu špatného stavu, kdy mnohé desky byl popraskané nebo chyběly, byl zbořen a přibližně na jeho místě byl postaven pomník nový, jž bez tabulí se jmény, méně okázalý, který využil původní sochu z pamatníku.
Karviná - Památník během slavností ceremonie roku 1983
Zdroj:
https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385308386414/?type=3&theater

Památník během slavností ceremonie roku 1983 Zdroj: https://www.facebook.com/mestokarvina/photos/a.483385001719778.107366.119028538155428/483385308386414/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#546528 Verze : 0
Okupace Karviné


Karviná (respektive části které tvoří dnešní Karvinou, tedy bývalá Karvinna (dnes Doly), Fryštát, Staré Město, Darkov a Ráj) byla od října 1938 v rámci polského záboru Záolší součástí Polska, Nicméně již 1. září 1939 byla obsazena německými vojsky. Záhy bylo území, ve kterém se Karviná nacházela přímo začleněno do Třetí Říše. Později, v roce 1944, došlo k prvnímu spojení Fryštátu a Karviné, vzniklo tak město Karwin-Freistadt.
Německá okupace přinesla také změny např. v některých názvech. Dnešní Masarykovo náměstí se tak třeba "honosilo" názvem "Adolf Hitler Platz".
Karviná - Dnešní Masarykovo náměstí (tehdy Adolf Hitler Platz) během okupace.
Zdroj:
https://www.facebook.com/karvina.oficialni.stranka.mesta/photos/pcb.1284298234948762/1284297698282149/?type=3&theater

Dnešní Masarykovo náměstí (tehdy Adolf Hitler Platz) během okupace. Zdroj: https://www.facebook.com/karvina.oficialni.stranka.mesta/photos/pcb.1284298234948762/1284297698282149/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#561109 Verze : 1

Diskuse

Ahoj Stando,
dobrá práce !!!


Mám ale jednu připomínku k tomu:


Hromadný hrob padlých vojáků RKKA (Karviná - 2 Doly/ Karvinná)


Hromadný hrob - pomník padlým z řad Rudé Armády, kteří padli při osvobozování zřejmě nejen Karviné.



V Karviné byla od roku 1943 jedna z poboček zajateckého tábora Stalag VIII D. Byl to v podstatě pracovní zajatecký tábor a zajatci dřeli na šachtách v nelidských podmínkách. Jak už ukazují data úmrtí jednotlivých obětí, tak to nejsou data blízká období osvobození Karviné. Jsou to jména zajatců, kteří zemřeli v táboře nebo zahynuli při práci. Určitě Tě spletl falešný nadpis nad jmény obětí.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520238 Verze : 0
NO vidíš to jsem nevěděl, díky za informaci, obecně jsem očekával že tam bude i takový voják co třeba partyzánčil (byť naše oblast k tomu není zrovna vhodná) nebo třeba i sestřelení letci. No a taky jsem předpokládal, že tam mohou být vojáci zastřeleni komisaři (to myslím nebylo neobvyklé). No otázka je jak to nazvat správně.
Jinak lehké OT - nemáš náhodou nějaké fotky kostela v Loukách? Toho staršího. Díky.
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#520246 Verze : 0
diky upozorneni ctenare jsem prosel a vsude opravil, ze Karvina Raj je 4, Stare mesto je 5, tady vsude to bylo obracene.
jeste by bylo dobre sladit to tak, aby ty nazvy byly sprave, tedy "Karvina 4 - Raj", ne "Karvina - 4 Raj" - pozice cislice a pomlcky.


Zdroj cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Karvina-t44305#546207 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více