Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Autor: Bc. Tereza Lukášová 🕔︎︎ 👁︎ 15.630

Úvod

Téma odsunu českých Němců po 2. světové válce jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci proto, že je to téma dodnes živé, resp. živené. Střídající se prohlášení z jedné strany různých sudetoněmeckých krajanských sdružení a ze strany druhé představitelů české společnosti a státu musí zaregistrovat každý, kdo čte pravidelně noviny a sleduje TV zprávy. Diskutabilní fenomén kolektivní viny a ještě diskutabilnější právo na její kolektivní potrestání, historický kontext tzv. Benešových dekretů, spor o používání termínu „odsun“, nebo „vyhnání“, oběma stranami připomínaná povinnost vyrovnat se s minulostí, to jsou jen některé otázky, které se v těchto prohlášeních opakují. Je jasné, že odsun sudetských Němců po 2. svět. válce poznamenal nejen životy generací, kterých se bezprostředně dotkl, ale také politické a ekonomické souvislosti let budoucích a ve výše naznačeném kontextu i naši přítomnost.

Co ale dnes studenti vědí o událostech, ke kterým došlo před šedesáti pěti lety? A co vědí o tom, co jim předcházelo? Co vědí o soužití českých Němců a Čechů, ne v letech 2. svět. války, ne v období tzv. první československé republiky, ale v dlouhých stoletích společných dějin?

Reklama

Historii Čechů a Němců v Čechách a na Moravě se budu věnovat v první kapitole své práce. Samozřejmě nemohu mít ambici komplexně popsat na několika stránkách osm století probíhající příběh, bude mně stačit, pokud si čtenář uvědomí to, co nese už název této kapitoly, že totiž české dějiny byly až do poloviny 20. stol. mj. společnými dějinami Čechů a českých Němců.

V druhé kapitole se zaměřím nejen na samotný odsun Němců z ČSR po květnu 1945, ale stručně připomenu i události, kterým se pro mě z nepochopitelných důvodů česká historiografie téměř vyhýbá, totiž přesídlení Čechů ze Sudet po podpisu Mnichovské

dohody a následném záboru těchto území Třetí říší. Nejvíce prostoru v druhé kapitole poskytnu pěti dekretům prezidenta ČSR, na základě kterých k vysídlení Němců z území znovupřipojených k obnovenému československému státu došlo. V subkapitole 2.4 uvedu konkrétní příklady uplatnění těchto dekretů tak, jak jsem si je vyhledala v Národním archivu ve fondu Ústředního ředitelství státních lesů a statků a ve fondu Ministerstva vnitra.

V rámci třetí kapitoly popíši bezprostřední důsledek odsunu Němců ze Sudet, totiž proces osídlení těchto území československým obyvatelstvem.

Ve čtvrté kapitole připomenu základní a střednědobé důsledky odsunu Němců pro ekonomiku nejen českého a moravského pohraničí, ale celého poválečného Československa.

Pro zpracování své bakalářské práce úmyslně volím popisnou metodu. S vybraným tématem se systematicky teprve seznamuji a fakta o daných událostech jsou pro mě proto důležitá. Zároveň se chci pokud možno vyhnout hodnotícím soudům, které by mě vedly buď na jednu, nebo druhou stranu této dodnes živené, sporné kolize našich moderních dějin.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více