Zákolany

okr. Kladno
     
Název:
Name:
Zákolany Zakolany
Originální název:
Original Name:
Zákolany
Další názvy:
Other Names:
-
Nižší územní celek:
Lower Administrative Area:
okres Kladno Kladno District
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°11'49.00"N 14°14'56.00"E
Místní části:
Local Municipalities:
Zákolany (k. ú. Trněný Újezd u Zákolan)
Kováry
Trněný Újezd (k. ú. Trněný Újezd u Zákolan)
První písemná zmínka:
First Written Reference:
1282
Vojenské objekty:
Military Objects:
Památky:
Historical Sights, Places of Interest:
Hradiště Budeč
Kostel sv. Petra a Pavla
Rodný dům prezidenta Antonína Zápotockého
Důl Jan
Muzea:
Museums:
- -
Osobnosti:
Personalities:
Dislokované jednotky:
Garrisoned Units:
Průmyslové podniky:
Industry:
Vlajka:
Banner:
Znak:
Coat of Arms:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kolany
commons.wikimedia.org
commons.wikimedia.org
URL : https://www.valka.cz/Zakolany-t78175#634425 Verze : 1
Budeč
hradiště - doby bronzové a doby hradištní


Geografické a správní vymezení

Hradiště Budeč se nachází nad soutokem Týnského a Zákolánského potoka, JZ nad obcí Zákolany (okres Kladno, kraj Středočeský).

Katastr Zákolan

Literatura:
Čtverák, V. - Lutovský, M. - Slabina, M. - Smejtek, L., Encyklopedie Hradišť v Čechách. Praha, 2003. ISBN 80-7277-173-6.
Váňa,Z. Přemyslovská Budeč : archeologický výzkum hradiště v letech 1972-1986. V Praze, 1995, Archeologický ústav AV ČR. ISBN 80-901934-1-2.
URL : https://www.valka.cz/Zakolany-t78175#283137 Verze : 0
Hradiště doby bronzové (2000 - 750př.n.l.)
Hradiště Knovízské kultury


Literatura:
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L., Encyklopedie Hradišť v Čechách. Praha, 2003. ISBN 80-7277-173-6.
Váňa,Z. Přemyslovská Budeč : archeologický výzkum hradiště v letech 1972-1986. V Praze, 1995, Archeologický ústav AV ČR. ISBN 80-901934-1-2.
URL : https://www.valka.cz/Zakolany-t78175#283131 Verze : 0
Přemyslovské hradiště střední (800-900 n.l.)a mladší doby hradištní (900-1200 n.l.)


Historie výzkumu


Budeč byla zmíněna již ve starých rukopisech, ať již ve svatováclavských legendách staroslověnských (První, Druhé a Proložní), tak i v legendách latinských (Crescente fide, Gumpold a Kristián), určitě byla zmíněna i v legendách třeba i starších, které se však nedochovaly. Budečské hradiště je spojeno s přemyslovskými knížaty Bořivojem, Spytihněvem, Vratislavem a pochopitelně i sv. Václavem. Ve své kronice z roku 1541 se pokoušel o doplnění, některých údajů Václav Hájek z Libočan tím by se dalo říci, že se jedná o první zájem o tuto lokalitu, i když zatím jen z hlediska písemného. Hájek zde udává dokonce konkrétní data k některým událostem jako mělo být založení roku 678 Krokem, založení tamní školy Libuší a vypálení Budče Vlastislavem roku 858 během lucké války. Mimoto se však Hájek jako první zmiňuje o kostelu Panny Marie. Tato Hájkova práce pak ovlivnila dosti výrazně další autory. Ti pak byli co do podrobností ve svých dílech ještě konkrétnější. K těm, kteří Hájka doplňovali nejvíce byli Bartoloměj Paprocký z Hlohol, ale hlavně Šimon Tadeáš Lomnický z Budče, který označil za zakladatele Budče svého předka Lešina Budka. Tito autoři však ovlivnili i seriózní autory své doby jako byli Pavel Stránský, dokonce J.A. Komenský či Bohuslav Balbín a celá řada dalších. Mimoto však J. Peckovský zaznamenal i některé změny, které se skutečně udály.
Z hlediska archeologie byl prvním badatelem Václav Krolmus, který lokalitu zkoumal již před polovinou 19. století. První plán hradiště udělal F. Beneš, tento pak publikoval i s podrobným popisem ( z nich je zřejmé, že v té době bylo hradiště v mnohem lepším stavu) J.E. Vocel v Pravěku země České. Dále pak publikoval další plánek a popis až na počátku 20. století Velc, v tomto období, zde prováděl větší výzkum i J. L. Píč – mj. odkryl základy kostela Panny Marie a zkoumal jeho okolí, rovněž u hrobnického domku zkoumal půdorysy podezdívek, které interpretoval jako základy knížecího paláce. Výsledky, jakož i ostatní známé nálezy publikoval v Starožitnostech země České. V letech 1929 a 1931 zde pak první výzkum se všemi náležitostmi podnikl SAÚ Praha částečně se na ni podílela i americká expedice prof. Ehricha. Ovšem až výzkum Miloše Šolleho z roku 1941 zjistil něco více o konstrukci opevnění. Po roce 1945 se prováděly pouze sběry nebo jen drobné záchranné akce. A. Knor zkoumal část mladohradištního pohřebiště, to dále později zkoumal I. Krutina. Roku 1972 zde započal výzkum AÚ ČSAV Praha, s vedoucím výzkumu Zdeňkem Váňou. Následně veden výzkum týmově – Z. Váňa sledoval osídlení a fortifikaci hradiště, M. Šolle zkoumal stavby sakrální a pohřebiště na i mimo hradiště, A. Bartošková započala roku 1981 výzkum rozsáhlého předhradí, M. Gojda zkoumal širší zázemí a I. Krutina pak v předpolí Budče v poloze „Na Týnici“ zkoumal pohřebiště. Tento nejkomplexnější výzkum byl zakončen roku 1986.


Historie Budče


První zprávy (viz výše) patří k našim nejstarším památkám, které popisují legendisté 10. až 11. století.. Dle legend měl zde být učen sv. Václav latině, poté co se u Ludmily naučil knih slovanských. Rovněž je uváděn kostel sv. Petra, který dal založit Spytihněv. Měla zde také pobývat Václavova matka Drahomíra po konfliktu se synem. Přinejmenším na konci 9. století a v 1. třetině 10 století byla Budeč významným centrem vládnoucí dynastie Přemyslovců. Avšak mimo legendy nemáme zpráv o Budči až do roku 1262, kdy ji královna Kunhuta darovala, jako pozemek vyšehradské kapitule. Z hlediska archeologického bádání máme osídlení doloženo již v pravěku kulturou knovízskou. 6 střepů keramiky pražského typu asi nemají s osídlením nic společného. Budeč je tím jedno ze 14 hradišť (Libušín, Závist …) v Čechách na kterých je doložena tato keramika. Toto by mohlo nasvědčovat např. k útočišťnému využití těchto hradišť . Byl zde objeven i žárový hrob pražského typu. O počátcích Budče jako hradiště máme doklady v podobě nejstarší fáze jejího opevnění.. 1. fáze opevnění byla založena na destrukci knovízské fortifikace, jednalo se o hradbu s čelní kamennou plentou, s dřevo- hlinitým ochozem o šířce 4-4,5 m, částečně plentovanou i z vnitřní strany a s vnějším příkopem. Nálezy svědčí o počátku hradiště někdy na přelomu 8. a 9. století, V tomto období vznikla celá řada hradišť (Šárka, Bezemín, Rubín u Podbořan, Hradsko-Kanina ad.). Souvislost byla ponejvíce s upevňováním a budováním moci Přemyslovců. Další vývoj Budče až do doby Spytihněvovy, Vratislavovy a Václavovy lze charakterizovat jen rámcově podle nálezů a objektů doby středohradištní. Patří zde 6 zahloubených a 4 povchové stavby a 18 zásobních jam. Zánik Budče lze nejspíš spojovat s domácími konflikty – uvádí se dokonce jako možnost boje mezi Čechy a Lučany . Mohlo se tak ale stát také v souvislosti s pokřtěním Bořivoje. V této ranné fázi existence hradiště již bylo osídlováno jeho zázemí.
Spytihněvova rotunda sv. Petra je lokalizována na Budeč podle legendy Kristiánovy. Kostel dodnes stojí byť prodělal řadu úprav. Výzkum M. Šolleho ověřil architektonickou podobu kostela. Budeč je v pořadí třetím kostelem v Čechách avšak jeho výjimečnost je v tom, že zatímco kostel na Levém Hradci stejně jako kostel na Pražském hradě náleželi ještě liturgii slovanské, kdežto Budeč náležela již liturgii latinské. I to by jeho založení a stavbu řadilo do let 895-900. To ostatně také naznačují nestarší hroby k ní orientované s ozdobami velkomoravského typu. Se stavbou kostela je spojena další stavební činnosti a to hlavně přestavba opevnění. Do tohoto období totiž zapadá druhá fáze vnitřní hradby s opukovou čelní plentou. Tím hradiště získalo klasickou podobu přemyslovských fortifikací z konce 9. až z 10. století. Rovněž bylo opevněno předhradí. Rovněž byl v této době nejspíš palisádou opevněn i knížecí dvorec, v tomto areálu byla i zmíněná rotunda. Dvorec byl později překryt pohřebištěm u kostela Panny Marie. Vlastní střed kostela pak znepřístupňuje novodobý hřbitov.
V době mladohradištní vzniká na jižním okraji akropole druhý dvorec a současně s ním i druhý kostel – Panny Marie. Osídlení dosahuje svého optima. Opevnění akropole se přestavuje ve třetí fázi a opevnění předhradí ve fázi druhé. Význam Budče církevně-politický byl jen dočasný. A po založení další řady kostelů a hlavně pak biskupství za Boleslava II. dochází k jeho útlumu. Ovšem z hlediska kolonizačního dochází k nárůstu osídlení v oblasti, ve které se Budeč nachází. Počet obyvatel Budče se navýšil 2x až 3x. Hradiště se stalo centrem hradské zprávy (z tohoto důvodu vznikl nejspíš nový dvorec). To se událo asi během 2. poloviny 10. století nejspíše v jeho poslední třetině či čtvrtině. Hradiště plní funkce jen hospodářsko-správní pro svou doménu totéž se pak týká církve. Pohřebiště můžeme najít v okolí obou kostelů. Po zániku dvorce dochází ke vzniku třetího pohřebiště na jižním okraji akropole.. Čtvrté pohřebiště je pak zbudováno na západním předpolí „Na Týnici“. Se zánikem knížecího dvorce v 1. polovině století 11. se pak dvorec mladohradištní stává světským ústředním centrem akropole. Jednalo se o stavbu palácovitého typu, členěná na 6 prostor, obě krajní v přízemí zděné v patře roubené. Palácový typ se mohl také nacházet na knížecím dvorci ten však nebyl zkoumán. Poslední fáze opevnění vnitřního a vnějšího byla provedena tak, že vnitřní opevnění bylo vybaveno čtyřstupňovým ochozem, novou čelní kamennou plentou, dvěma zadními kamennými plentami a příkop byl hlubší. Celková šířka hradby 13 m byla typickou pro mladohradištní opevnění. Vnější hradba byla rovněž upravena. Po celé 11. století si Budeč podržel s největší pravděpodobností svůj význam, avšak v přelomu 11./12. stol. dochází k zániku mladohradištního dvorce. Zánik správně hospodářského centra nejspíš souvisel se smrtí Břetislava II. (1100), což vedlo k boji o knížecí trůn. Hradby přestaly být udržovány, osídlení sice dál pokračovalo, ale už ne v původní síle a pojetí. Jediné co zůstalo zachováno byly oba kostely a pohřbívání, které se dokonce rozrostlo na větší plochu.


Západní část akropole


Bylo zjištěno prakticky nepřetržité osídlení v 9. až 12. století. Ovšem ne vždy stejně intenzivní a v nestejném rozložení. V 9. století bylo osídlení soustředěné v prostoru malého sadu, bezesporu na to měl vliv blízkost knížecího centra s rotundou. Sekundární roli sehrála i destrukce opevnění, které tak zároveň překrylo starší sídelní vrstvy. Reprezentativními objekty jsou hlavně polozemnice 1 a 2, povrchový obdélný objekt H a několik jam oválného půdorysu. 10. století se jeví osídlení jako relativně stejnoměrné. Zde náleží polozemnice A/76 a řada dalších jam. 11. a 12. století – např. polozemnice 1/III, částečně povrchový, částečně zahloubený příbytek K/76, obydlí kůlové konstrukce s ohništi a se zásobnicovými jámami A/I, D/I, E/I a 1a/III, hliněné pece 3/III a F/76, kamenná pec G/76 a několik jam. Osídlení v tomto období se jeví jako nejintenzivnější. Řada příbytků – některé z dusanými podlahami, některé se překrývají s jinými objekty. K pozdně hradištnímu období náleží pohřebiště F, které překrylo i podezdívkové objekty, asi nejmladší severní okraj pohřebiště kolem rotundy. Stopy osídlení této doby tj. konce 12. století jsou sporadické. Náleží zde jáma C/I a žlábky po ohradě. Další nálezy pak pocházejí již s pozdějšího období středověku včetně jam 10 a 12, avšak již nelze říci, že by osídlení bylo souvislejším.


Sídlištní situace


Byly zjištěny 4 typy příbytků - zahloubených i nezahloubených, tedy polozemnice, povrchové stavby vymezené kůly a žlábky, domy s dusanými jílovými podlahami a konečně stavení s podezdívkami. Ovšem v několika případech došlo ke kombinaci, např. povrchové stavby se zahloubenými prostory nebo měly některé podezdívkové objekty podlahy s dusanými podlahami. Dále byly zjištěny pece jak venkovní tak uvnitř objektů. Mimoto byly zjištěny jámy, které se nacházely jak mimo tak i v příbytcích.
Polozemnice jsou doloženy v jak v středohradištním (2 z toho jedna snad ze stavební obětí ve formě nemluvněte) tak i v mladohradištním období (2 jeden z nich snad ze stavební obětí ve formě nemluvněte, s bohatým nálezovým inventářem), byť tehdy mohly mít pozměněnou funkci. Kombinace mladohradištního příbytku ze zahloubenou i povrchovou částí.
Povrchové příbytky se objevují po celou dobu trvání Budče, avšak měly svůj vývoj. Středohradištní objekt H. Mladší objekt L. Dále několik mladohradištních objektů z nichž některé jsou zachyceny jen torzovitě, u některých je pro změnu jasný obytný charakter, jelikož jsou nalezena ohniště (nelze ale vyloučit, že jsou mladší než stavby samotné).



Pece


Objevují se běžná otevřená ohniště povětšinou mírně zahloubené, avšak také hliněná (ty byly nejspíš mimo sídelní objekty) a kamenná otopná zařízení, tyto pak byly datovány do ml. doby hradištní.. S ohledem na blízká okolní hradiště té doby, s kterými lze porovnávat nebyly na Libušině doloženy otopná zařízení vůbec, na Levém Hradci jsou doloženy jen hliněné pece, na Pražském hradě pak nejsou uváděna.
Pece hliněné :
1. Miskovitý spodek s polokruhovitým výstupkem (178x152 cm, h. 40 cm) z 10./11. stol.
2. Miskovitý spodek (180x150 cm, h. 10-15 cm)
3. Stopy pod jamou
Pece kamenné:
1. Podkovovitý půdorys (200x140 cm), chodbovitý otvor k SZ, zřejmě kupolovitá, mimo příbytek, asi k pečení chleba nebo k jiným výrobním účelům
2. Obdélný půdorys (280x120 cm), vyznačený řadou kamenů, vnitřní vybavení podezdívkového objektu.


Jámy


Početné, většinou v okolí příbytků, 3 typy půrorysů – oválné, kruhovité a čtverhranné.
Středohradištní horizont – převažují oválné
Mladohradištní období – celkem 36 objektů, z nichž opět jsou oválné jámy ve většině (15), některé měly i přes metry a v jednom případě 4,8 m. Ovšem vyskytují se i menší. U většiny není možno určit k čemu sloužili, ale jáma E v malém sadu sloužila jako sklad lidských kostí, naproti tomu jáma C/76 měla nejbohatší nálezový inventář (1 celá nádobka, polovina nádobky, střepy, 2 přesleny, úlomek nože a kostěné šídlo.



Pohřebiště


Mladohradištní zapuštěno do mladohradištní sídlištní situace. 17 hrobů a 4 sklady kostí, část hrobů byla volně rozptýlena. Většina hrobů měla náznaky kamenného obložení, byly orientovány až na jednu vyjímku k Z až SZ, výjimkou byla JZ orientace. Byly zachyceny jen tři předměty ve třech hrobech, jenž by se daly označit za milodary (včetně jedné záušnice).


Materiál


Zde patří keramika (mimo nádoby např přesleny a závaží). , železné předměty (nože, střely, meč, dýka, ostruhy, vědérka, šídla, stily, kování, nůžky, přezky, řetěz, hák, ostatní), bronzové předměty (kování, čelenky, prsteny, esovité záušnice), kostěné nástroje (rydlo, osten, špachtle, jehlice, jehly, šídla, zděř, destičky, hřebeny, brusle). Mimoto se vyskytují další nástroje či ozdoby – skleněné (korálky), kamenné (drtidla, závaží, žernovy). Některé skupiny nálezů – jako např. hrací kotouče jsou z více typu materiálu (kámen, kost,hlína).


Keramika


Nádoby


Získáno bylo 19 celých nebo rekonstruovatelných nádob 9. až 13. stol. Hlavní jsou hrncovité tvary - vějčité a soudkovité, vyšší i nižší. Méně se vyskytují miskovité tvary a vzácné jsou láhve.
Z nejstaršího období kolem roku 800 pouze střepy, jenž neumožňují rekonstrukci. Typickým znakem je jednoduchá profilace okrajů, převážně jemně tažená výzdoba z mnohonásobných vlnic, lineárních pásů a hřebenových vpichů.
Středohradištní horizont z 9. stol. obsahuje mimo střepů 2 nádoby – nízké hrncovité tvary s výdutí v horní třetině nádoby, s větší šířkou než výškou, s jednoduše vyhnutými a seříznutým okrajem, výzdoba s mnohonásobných vlnic. Menší z nádobek má i vodorovnou rýhu uvnitř výdutě.
Vyspělejší středohradištní keramika 9./10. stol.
Keramika 10. stol. přechodná fáze mezi tvary středohradištními a mladohradištními. Nepříliš výrazně profilované okraje s jednodušší výzdobou.
Mladohradištní horizont 11. až 12. století obsahuje zbytek nálezů.


Značky


Celkem bylo zjištěno 68 rozpoznatelných značek na dnech nádob. Další jsou nerozpoznatelné nebo se jedná jen o nedostatečné fragmenty. K značkám náleží – 9x negativní a 2x pozitivní důlek (velmi jednoduchý), 3x jednoduchý kroužek, 3x dvojitý kroužek, 1x 6 koncentrických kruhů, 5x křížek, 19x kříž v kruhu (nejrozšířenější značka na časně středověké keramice), 2x pravotočivá a 3x levotočivá svastika (dále svast.), 1x svast. v kruhu, 1x svast. ve vyrytém kruhu, 1x svast. neúplná, 1x trikvetrum v náznaku, 1x šesticípá hvězda, 3x osmicípá hvězda, 4x motiv okénka, 1x obdélník s úhlopříčkami, 1x obdélník kombinace okénko/úhlopříčka, 2x motiv kola, 1x pentagram, 1x runa,1x trojúhelník, 1x „hřib“.
Neobjevují se značky v podobě kříže na vodorovném podstavci, či motiv 4 vývalků.


Přesleny


Velmi početná složka nálezů – 147 kusů. Hliněné, někdy ze střepu, výjimečně i kamenné. Tvary dvojkónické (37 ks), kulovité (56 ks, převažují, byť v době hradištní jsou typičtější spíše dvojkónické), oble zploštělé (23 ks), fazetovité (12 ks ?), čočkovité (2 ks) a ploché kotoučovité (17 ks).


Závaží


4 ks hliněné a 4 ks kamenné. Opatřeny středovým otvorem, závaží k tkalcovským stavům.


Železné předměty


Nože


Největší zastoupení mezi železnými předměty, vesměs užitkových tvarů a velikostí (d. 89 až 198 mm). Nejčastěji forma s rovným hřbetem, břit vyhnutý do špice, s trnem odsazeným od břitu. Následují podobné tvary – s oboustranně odsazeným trnem, se symetricky vyhnutou špicí a trnem odsazeným od břitu, s trnem oboustranně odszeným, s ulomeným či odsazeným jen od hřbetu. Na 1 exempláři je při hřbetu krevní rýha (svou délkou 136 cm (?) však neodpovídá bojovým nožům). Ojediněle se zachoval nožík se zbytky plechové pochvy, nožík s půlměsícovitého tvaru s oboustranně odsazeným trnem nejspíš sloužil k chirurgickým zákrokům.


Střely


Celkem 6 ks z nichž ve 3 případech měly běžně rozšířený listovitý tvar s trnem, 2x se vyskytl tvar se zpětnými křidélky a s tulejkou. 1x se pak objevila masivní střela z kuše, která je datována na základě keramického materiálu do mladohradištního období – tím by se jednalo o doklad nejmladšího užívaní kuše v českých zemích.


Meč, dýka


Meč pouze torzo – záštita rukojeti a mimoto bylo také nalezeno bronzové kování pochvy.
Dýka – možná čepel – plochý železný zlomek trojúhelníkovitého tvaru.


Vědérka


Zlomky železných součástí, většinou záchytné kování držadla, výjimečně jen držadlo samotné. Téměř celé kování v podobě vlaštovčího ocasu.


Ostruhy


1 celý exemplář a 2 zlomky. Celá ostruha s háčky odpovídá nálezům předvelkomoravského horizontu v Mikulčicích. Zlomky nelze přesně určit ale na základě keramiky, která se u nich nalézala se dají datovat do mladohradištního období.


Kování


2 kování s polozemnice A/76 – jeden v podobě obdélného pásku (58x24 mm) s nýtekm na vyvýšeném středu. Druhý ve tvaru plastického kříže s šípovitě rozšířenými konci vepsaného do čtverce (35x35 mm), střed čtvercová ploška s vyznačenými úhlopříčkami. Nejspíše patřilo ke koňské ohlávce. Pochází asi s poloviny 10. století.


Nůžky


3 exempláře ovčáckých nůžek (jejich částí) měly vesměs prstencovité péro, vesměs z mladohradištního horizontu.


Přezky


Pouze 2 přezky. Větší (55x40 mm) tvar „D“ a chyběl ji jazýček. Menší (pr. 18 mm) spíše kruhovitá se zachovaným jazýčkem tato je datována mladohradištně.


Řetěz a hák


Mladohradištní fragment řetězu o 2 oválných článcích. Další 2 zlomky (4 a 2 článkové v podobě lemniskáty) z ornice.
Hák z ploché tyčinky s náznakem tordování z mladohradištního objektu sloužil spolu s řetězem nejspíše k zavěšení kotle nad oheň. Z jiného objektu byl vyzvednut zlomek menšího háčku.


Šídla a stily


Šídla byla mimo kostěných i železná (6 ks), většinou 4boké tyčinky na jednom konci zašpičatělé, (d 34 až 131 mm)
Stily či pisátka byly nalezeny 4 (d 10 až 122 mm). Svědčí jak o znalosti psaní na hradišti tak mohou i souviset s latinskou školou na Budči, do které měl být podle legend poslán sv. Václav.


Další předměty


Miska průměru 65 mm (možná miska vah). Menší plochý kotouč průměru 49 mm, není znám účel. Železnou udičku nelze s určitostí zadatovat. Zlomek podkovy mladohradištního období. Tupý hrot kopí s tulejkou (d 50 mm) nejspíše bodkou na ratišti kopí. Kruh s ploché pásky (prům. 65 mm, š. 8 mm) – možná součást vozu. Hřeby s hlavičkou ve tvaru „T“, méně často ploché hřeby – povětšinou z mladohradištních vrstev asi od 10. století a později.


Bronzové a skleněné předměty


Patří k okrasným předmětům avšak v případě hlavně kování plnily i jiný účel.


Kování
Čelenky
Prsteny


Tři formy – z bronzové pásky (2 ks), drátu (1 ks) a ze skla (1 ks).


Esovité záušnice


Nejrozšířenější slovanský šperk je reprezentován 5ti nálezy.


Korálky


6 skleněných (celkem málo efektní až na 1 válcovitého tvaru, z černé skelné pasty protkané žlutými a červenými vlákny), 1 kostěný a 1 hliněný.


Kostěné předměty


Převážně funkční předměty, ojediněle ale i jako ozdoba, opracovávány i parohy. Zlomek 8bokého hranolku (d 63 mm) neznáma funkce.


Hřebeny


14 hřebenů nebo jejich zlomků. Vesměs oboustranné. 3 typy – jednodílný bez postranních destiček, trojdílný se 2 postraními destičkami a pětidílný se 4 postrannými destičkami. Zdobeny.


Brusle


4 celé nebo skoro celé kostěné předměty, jež jsou označovány jako „brusle“, mimoto ještě 8 zlomků.


Šídla


Početná část nálezového inventáře - 84 ks velikostí od 51 mm do 140 mm. Jejich tvar a velikost souvisel ponejvíce s druhem kosti. Tři základní varianty (z plné, duté a ploché či ploše seříznuté kosti).


Zděř


1 ks, mladohradištní, trapezoidní tvar (v. 18, prům. 35 mm), bez výzdoby.


Destičky


5 ks, zdobené, vesměs ve zlomcích, patrně k výzdobě dřevěných skříněk, truhel případně i rukojetí nožů.


Jehlice a jehly


Jehla nalezena jedna s ulomenou hlavičkou. Jehlice 2 ks s jedním koncem zašpičatělým a druhým rozšířeným, delky 75 a 123 mm


Rydlo, osten, špachtle


Po 1 ks od každého. Rydlo se 2 zuby, d 84 mm sloužil asi na výzdobu keramiky. Osten – čili hrot s tulejkou , je to nástavec na tyč k pohánění dobytka. Špachtle, d 138 mm, lžícovitě rozšířena, patrně k formování keramiky.

Kamenné předměty


Přesleny a závaží


Viz. keramika výše.


Drtidla a žernovy


Drtidla - 4ks, sloužila k rozemílání obilí spíše výjimečně spíše se užívala k roztíraní hlinky, barev apod.
Žernovy byly nalezeny jen ve zlomcích (13 ks) používaly se jak v staro tak v mladohradištním období dosti hojně.


Brousky


K ostření železných nástrojů (cca 10 ks).


Různé další předměty


Olověná plochá tyčinka se dvěma otvory (46x11 mm, síla 8 mm) mladohradištní, pravděpodobně užit jako plomba v dálkovém obchodu– dosti vzácný. Kamenné vejce – možná magická funkce, objevují se i na Libušině, Čáslavském hrádku a Starém Městě na Moravě. Zlomek kamenného válečku funkce nejasná. Drobné pazourkové škrabadlo – nejspíše předneolitického původu, ovšem nelze vyloučit ani jeho sekundární používání (na časně slovanských hradištích nejsou vzácností i jiné pazourkové nástroje).


Dvorce na Akropoli


Na akropoli se nachází pozůstatky dvou dvorců – knížecího (který je starší) a dvorce správce (mladohradištní). Jelikož se na Budči pohřbívá doposud, je rozsáhlejší výzkum těžko myslitelný a proveditelný.


Knížecí dvorec


Plocha poměrně chudá na sídlištní objekty, většina nalezených objektů pochází až z období po zániku dvorce, ale jistý destrukční vliv tu mohlo mít i pohřbívání. Z ohledem na současný hřbitov bylo možno prozkoumat jen východní okraj. Bylo zjištěno palisádové hrazení v linii S-J, které vymezovalo východní hranici dvorce.


Palisádové hrazení


Jeví se jako souvislá řada kamenů, mezi nimiž byly patrny 2 střídavě položené řady kůlových jamek a fragmenty jílu. Prokázalo se, že v 2. polovině 11. století už palisáda nestála.


Sídlištní situace
9. století zastoupeno několika málo objekty z nichž jen jeden – mírně zahloubený byl obytný. 10. století je zastoupeno více objekty, podzemnice (1), kůlový objekt, možná větší povrchová stavba kůlové konstrukce. Deprese mísovitého tvaru větších rozměrů – patrně jímka na dešťovou vodu. Dále několik objektů jejichž půdorys se nedá úplně zcela určit. 11.-12. století, kůlový objekt IV, vedle něj pec – možná součástí. Dále několik torzovitých objektů.


Pohřebiště


Na ploše knížecího dvorce byly zaznamenány tři plochy s pohřby. Ty souvisí s rotundou sv. Petra (odkryv H a A21), jenž stojí byť ve změněné podobě dodnes a kostela Panny Marie (odkryvy A8 a A11-A14). Jen hroby z úseku „H“ pocházejí z doby existence dvorce, ostatní jsou již z doby po jeho zániku, v tomto úseku je 16 hrobů, ostatní zachycené byly již výrazně mladší. V úseku A21 bylo zjištěno 10 hrobů z nichž jen jeden měl milodar (esovitá záušnice), byly nejvíc orientovány v ose SZ-JV. Konečně úseky A8 (7 hrobů) a A11 (18 hrobů), A12 (14 hrobů), A13 (15 hrobů) v superpozicích a A14, rovněž byly nalezeny volně ložené lidské kosti a pozůstatky rakví či kamenné konstrukce.


Mladohradištní dvorec


Hrazený dvorec se rozkládal v jižním a východním sousedství knížecího dvorce, v jižní části hradiště (úseky „C“). Byly zjištěny budovy zděné i budovy s podezdívkou také ale i bez podezdívky. Bylo nalezeno i několik starších objektů (jámy, domy …). Ohrazen byl lehčí dřevěnou hradbou s řidčeji rozloženými kůly, které byly spojeny vodorovnými břevny či prkny, některá místa pak byla dole vystužena i kameny. Areál tohoto dvorce byl výrazněji osídlen než předtím. Srubové stavby bez podezdívky zjištěny ve třech případech – v jednom ve vlastním areálu, ve dvou v jeho blízkosti. Půdorys je obdélný členění na 2 až 3 prostory. Částečně podezděné příbytky – největší mělo asi 10 metrů na délku a 4 na šířku. Zcela podezděné příbytky – z lícovaných opukových kamenů s jílovým pojivem. Dva objekty byly objeveny v areálu jeden torzovitý se rýsoval u vchodu do ohrady dvorce.


Pohřebiště


Na jižním okraji v úsecích C1-C6 a C9a, odkryto 34 hrobů z toho 5 dětských či s nedospělými jedinci, většinou bez výbavy. Mrtví ukládání přibližně hlavou k západu a nohami k východu. Hroby byly zapuštěny do kamenných destrukcí jak podezdívek domů tak do konstrukce hradby. Část kamenů byla využita na obložení hrobové jámy, část hrobů nesla známky dřevěné konstrukce.
Na severním odkryvu plochy „C“ již mimo areál dvorce bylo nalezeno 8 hrobů (sektory C31-C32). Ty patřily k jižnímu okraji pohřebiště kostela Panny Marie.


Materiál


Keramika


Zastoupení již keramikou pražského typu.
Mladohradištní fáze – charakteristické výraznější profilace okrajů nádob, jednodušší výzdoba s jednodušších vlnic, vodorovných rýh či případně i vrypů.
Výrobní – tyglíky


Značky


Nebylo jich nalezeno mnoho. Kroužek, dvojitý kruh, kříž v kruhu, svastika, čtverhranná značka s úhlopříčkami, šesticípá hvězdice, pentagram, kruh s náznakem tří vodorovných břeven uvnitř, velké kolo se soustředným kolem vnitřním, velký vidlicový kříž vepsaný do šestiúhelníku překrytý slaběji znatelným kruhem a konečně malý křížek se 4 body mezi rameny, vsazený do dvojitého kruhu, který je členěný malými čtverhrannými políčky.


Přesleny


Kulovité 11 ks, dvojkónické 7 ks (4x symetricky a 3x asymetricky formované), Oble zploštělé 6 ks (jeden z palácového objektu zdobení rytými žebříčkovitými motivy), ze střepu 5 ks, Plochý kotouč 3 ks, 1 kónický kostěný přeslen, 1 válečkovitý (zlomek), 1 čočkovitý.


Železné předměty


Nože


Částečně z hrobů a ze sídlištní situace. 5 nožů středohradištních (4 z hrobů, 2 ze zbytky dřevěné rukojeti). 2 mladohradištní, dále několik rekonstrukce neschopných.


Břitva


Zjištěna byla jen jedna.


Dýka


1 exemplář mohlo by se také jednat o delší nůž.


Ostruhy


1 středohradištní, 1 mladohradištní nezvyklého tvaru, blíže neurčitelné množství rozpadlých neurčitelných.


Stily


5 kusů z toho jeden kostěný.


Sekera


Nedala se rekonstruovat.


Hák


Tři exempláře.


Ostatní železné předměty


Zákolníček, kování řemene, zlomek podkovy, přezka, součást koňského postroje, ovčácké nůžky.


Ostatní kovy


Čelenka


2 čelenky v hrobech.


Prsteny


Bronzové 3 typy – z jednoduchého drátu – otevřený, 3 prsteny z ploché pásky a dva štítkové prsteny. Většinou z hrobu a datovány jsou mladohradištně. Mimoto byly nalezeny i dva prsteny skleněné.


Záušnice s očky


19 exemplářů, vždy v hrobech (3) z nich 14 bylo v dětském hrobů, jedná se o starší formu záušnic, objevují se jen jižně od rotundy mezi hroby z 1. pol. 10. stol.


Esovité záušnice


31 kusů vesměs bronzových, v hrobech u obou dvou kostelů.


Náušnice


Pár stříbrných náušnic v hrobu, ve špatném stavu, z téhož hrobu pak pochází zlomek náušnice.


Kaptorga


2 kusy trapezoidních bronzových kaptorg.


Lunicový závěšek


Ojedinělý název lunice z bronzového plechu.


Gombíky


Zachyceny v hrobech dva zcela rozpadlé, a další nepatrná část zřejmě taky z gombíku. V sídlištních situacích nalezeny 2 malé bronzové gombíky, s nichž jeden mohl být i rolničkou.


Stříbrná perla


Nalezena jen jedna, mohla sloužit ke spínaní šatu, žaludového tvaru a byla zdobena. Našla se v hrobě.


Kování pásu


2 bronzová kování, jenž se dají datovat do avarsko-slovanského období, byly uloženy sekundárně. Dále nalezeno kování k němuž nejsou analogie – prolamované bronzové kování růžicového tvaru se čtyřmi nýty postavenými do kříže a rombických střel.


Mince


5 stříbrných mincí. Nejstarší Vratislava II. (1061-1092) z hrobu, denár z období knížecí vlády Vratislava II. (1061-1086), půldenár z období Bořivoje II. (1100-1107 nebo 1117-1120), z hrobu dítěte, denár z údobí 2. vlády Vladislava I. (1120-1125), zbylé dvě mince jsou již novověké.


Kostěné a parohové předměty


Šídla


27 ks ve 4 variantách - z duté kosti (19 ks), ploše seříznutá (5 ks), z plné kosti (2 ks), oboustranně zašpičatělé (1 ks). Délka 50 až 103 mm.


Brusle


3 ks – jedna se dochovala celá.


Ostatní


Hřeblo, zděř (bohatě zdobená), hřeben (zlomek oboustranného trojdílného typu s postraními destičkami), píšťalka, stilus či rydlo, jehla s provrtaným ouškem, parůžky (3 ks)




Kamenné předměty


Hrací kotouče



5 hracích kotoučů ( 1 další ze střepu) (ml.hr. dvorec).


Závaží


2 kusy (z toho jedno ve zlomku.


Drtidla


5 kusů z nichž jsou 4 plochého kotoučovitého tvaru


Brousky


3 exempláře (1x lichoběžníkovitý, 1x spíše zaoblený, 1x zlomek).


Žernovy


Ve zlomcích (1x středohradištní, 5x mladohradištní).



Přehled použitých zkratek:
AÚ ČSAV - Archeologický Ústav Československé akademie věd
SAÚ - Státní Archeologický Ústav


Literatura:
Čtverák, V. – Lutovský, M. – Slabina, M. – Smejtek, L., Encyklopedie Hradišť v Čechách. Praha, 2003. ISBN 80-7277-173-6.
Váňa,Z. Přemyslovská Budeč : archeologický výzkum hradiště v letech 1972-1986. V Praze, 1995, Archeologický ústav AV ČR. ISBN 80-901934-1-2.
URL : https://www.valka.cz/Zakolany-t78175#292147 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více