VA-111 Škval

VA-111 Škval (ВА-111 Шквал)

Vysokorýchlostné torpédo s raketovým pohonom využívajúce superkavitačný efekt. Označenie VA-111 Škval je označenie celého komplexu (torpédo + nadväzujúce systémy), vlastné torpéda majú označenie M-4 (prvá verzia, vývoj ukončený v roku 1972) a M-5 (sériovo vyrábané torpéda od roku 1977)

Základné takticko-technické údaje (torpédo M-5):
Dĺžka: 8200 mm
Kaliber: 533,4 mm
Hmotnosť: 2700 kg (z toho hmotnosť konvenčnej bojovej hlavice 210 kg)
Dostrel: 7000 m (efektívny, 10-12 km max.)
Rýchlosť:
- úsťová: 93 km/hod (50 uzlov)
- max.: 370 km/hod (200 uzlov)
Hĺbka plavby: 6 m
Max. hĺbka odpálenia: 30 m

Torpédo môže byť vybavené aj nukleárnou hlavicou (mohutnosť 150 kt). Vyvinuté v bývalom ZSSR v 60. rokoch 20. storočia, do výzbroje zavedené v roku 1977. Torpédo môže byť súčasťou výzbroje ponoriek Projektu 949A a 949M. Na export (verzia Škval E / ВА-111Э "Шквал-Э") uvoľnené po rozpade ZSSR. Výroba torpéd prebieha v Kyrgizsku¹⁾.

Vývoj systému Škval sa začal rozhodnutím Sovietu ministrov ZSSR č. 111-463 z 13.10.1960. Vývoj zabezpečovala konštrukčná kancelária NII-24, hlavný konštruktér do roku 1967 bol I.L. Merkulov, neskôr do roku 1979 V.R. Serov a vývoj ukončil Je.D. Rakov. Úvodný projekt bol dokončený v roku 1963 a skúšky prvej verzie (torpédo M-4) sa začali v roku 1964. Skúšky prebiehali na jazere Issik-Kul, spočiatku z plávajúcej plošiny, neskôr z plavidla. V máji 1966 boli vykonané skúšky na ponorke S-65 (Projekt 613RV) vo Feodosiji (Krym). Skúšky s torpédom M-4 boli ukončené v roku 1972 z dôvodu konštrukčných nedostatkov. V rovnakom roku sa začali skúšky nového prototypu M-5, ktoré boli ukončené 28.05.1976, pričom bolo vykonaných 43 odpálení.

V rámci štátnych skúšok v meiacoch jún-december 1976 bolo vykonaných 7 odpálení torpéda M-5 z ponorky Projektu 613RV. Rozhodnutím Sovietu ministrov ZSSR z 29.11.1977 bol komplex VA-111 Škval s reaktívnym torpédom M-5 prijatý do výzbroje.

Reaktívne torpédo M-5 je v zadnej časti vybavené raketovým motorom na tuhé palivo. Skladá sa z dvoch stupňov - štartovacieho a letového, pričom štartovací stupeň poháňa torpédo počas prvých 4 sekúnd. Po privedení vody k palivu nastáva exotermická reakcia, pri ktorej sa uvoľní energia, ktorá slúži na pohon torpéda., raketovým motorom s palivom, ktoré reaguje s vodou. V prednej časti sa nachádza kavitátor, ktorý zabezpečuje vytvorenie kavitačnej bubliny. Na tento účel slúži samostatný generátor plynov. Torpédo je vybavené autonómnym inerciálnym navádzacím systémom, ktorý zabezpečuje "let" torpéda po vopred naprogramovanej trajektórii. Po odpálení nie je možné torpédo ďalej riadiť.


Napriek veľkej rýchlosti mala prvá verzia systému viac výhod, ako nevýhod. Vysoká hlučnosť torpéda predstavovala hlavný demaskujúci účinok pri jeho použití, problémom bol aj pomerne malý dostrel a tiež nemožnosť navádzania. Objavili sa informácie o tom, že systém bol dokonca z výzbroje vyradený v roku 1990.

Z dôvodu zvýšenia bojovej hodnoty torpéda prebiehala priebežná modernizácia základnej konštrukcie. Vyvíjaná a postupne testovaná verzia (Škval-M a Škval-M2) by mala byť vybavená samonavádzacím systémom. Súčasne by mala mať zväčšený dosah až na 15 km, vylepšené manévrovacie schopnosti a mohutnejšiu bojovú hlavicu (až 370 kg).

Pozn.: snímky sú z výstavy MVMS 2007, Sankt Peterburg, 30.06.2007. Autor One half 3544.


¹⁾ závod Dastan (Дастан), ale podľa iných zdrojov prebiehala výroba v závode Hydromaš (Гидромаш) v kazašskej Alma-Ate.

Zdroj:
http://en.wikipedia.org/wiki/VA-111_Shkval
http://militaryrussia.ru/blog/topic-473.html
vpk.name

V době havárie ponorky KURSK se tvrdilo, že jejím úkolem během cvičení v Baltu mělo být přezkoušení nového torpéda ŠKVAL.


Tato zbraň podle střípků porůznu se vyskytujících informací má vynikat vysokou rychlostí (údajně kolem 500 km/hod pod vodou) a dosahem (bojím se napsat číslo, které jsem slyšel - prý kolem 1000 km, což se mi zdá opravdu moc).


Princip, na kterém má být těchto výkonů dosaženo, má spočívat ve vytvoření kavitační bubliny (snad pomocí rozkladu peroxidu vodíku)na čele torpéda, díky které těleso torpéda nepřekonává odpor vody, ale vzduchu (plynu) a proto se může pohybovat podstatně rychleji, než by jinak ve vodě mohlo.


Na stejném principu mají údajně USA (a samozřejmě i Rusko) vyvíjet vysokorychlostní ponorky.
Tohle jsou informace, které tehdy prosakovaly v médiích, ačkoliv podle mne určitě jde o údaje TOP SECRET a to na obou stranách - myslím, že kvůli tomu Rusové nechtěli nikoho ke KURSKu pustit.


Má někdo ponětí, co je na tomhle pravdy? Je možno někde na netu o tom získat bližší informace? (Pakliže ano, pro mne osobně není nic platná URL, neumím tak dobře jazyky, abych do nich lezl).


Uvítal bych stravitelný "vejcuc" v materinskom jazyku v rozsahu, který nehrozí pobytem v krimu.

To fantan: Ještě nejsem takový sklerotik, takže se mi to podařilo najít docela rychle 8)

VA-111 "ŠKVAL"

vysokorychlostní torpédo s raketovým pohonem. Kuželovitý povrch je ofukován plynem a vytváří kavitační kapsu, která umožňuje rychlejší pohyb torpéda (tedy v podstatě tak jak jsi napsal výše).

Vývoj začal okolo roku 1960, zkoušky probíhaly 1966-76. Zbraň byla přísně utajovaná až do konce 90. tých let, kdy se dostaly na veřejnost první kusé informace.

TTD nejsou samozřejmě známa. Odhaduje se ale, že torpédo je schopno vyvinout rychlost přes 100 m/s. Dostřel by se měl pohybovat okolo 7 000 m. Bojová hlavice torpéda by měla mít váhu 200 kg. Ve výzbroji by je měly mít určitě ponorky třída Oscar II.

Nějaké nákresy najdeš na www.military.cz
Odtud jsem čerpal také tyto informace.

Jinak článek o tom vyšel v ATM 10, 11/2001.