TOLA
26.10.1944
U obce Hrušky v okrese Hodonín byla ze SSSR vysazena zpravodajská skupina TOLA. Měla kontrolovat a monitorovat pohyb vojenských transportů na železničních tazích z Polska přes Moravu a Slovensko na Vídeň a Budapešť. Mimořádný zájem projevovala o železniční stanice Bratislava a Břeclav. Skupinu tvořily tři osoby – velitel, rolník Ján Kraus – „Josef Novák“ (26.1.1920), radista, číšník Vlastimil Žák – „Štefan Šimko“ (23.11.1922) a pomocník, strojní zámečník Štefan Fiala (30.5.1920). Všichni patřili ke 2. československé samostatné paradesantní brigádě v Jefremově, kde absolvovali vzdušný výcvik, prošli výcvikem v diverzi a sabotáži a v červenci 1944 byli předáni k dalšímu využití sovětské GRU. Podstatou úkolu skupiny TOLA bylo po vysazení proniknout do blízkosti Bratislavy a kontrolovat provoz na železniční stanici slovenského hlavního města. Získané zprávy předávat šifrovanými depešemi do centrály v Moskvě. Skupina se po seskoku nesešla a každý jednal dle svého uvážení. Štefan Fiala se pokoušel proniknout na Slovensko, přičemž byl 28.10.1944 zatčen a do konce války vězněn v Bratislavě a Mauthausenu. Jan Kraus byl úspěšnější, podařilo se mu proniknout do okolí Trnavy, kde navázal kontakt se zpravodajskou skupinou JURAJ a údajně zavinil její dekonspiraci, za což byl po válce zatčen sovětskou SMĚRŠ a deportován do SSSR. Jediným úspěšným výsadkářem skupiny TOLA se stal rt. Vlastimil Žák. Po marném hledání a čekání v blízkosti obce Hrušky se začal vydávat za uprchlíka z nucených prací v Německu a dostalo se mu pomoci od Františka Sýkory z obce Landštorf. Tomu se prokázal jako sovětský parašutista, v domě jeho otce se ukrýval do 12. prosince 1944 a marně se pokoušel navázat rádiové spojení s Moskvou. Podařilo se mu to až 20.12.1944, po změně vysílacího místa a úkrytu (skrýval se u místního starosty Lanšdorfu, Jana Netopila). Za pomoci několika místních obyvatel získával zprávy o průjezdu vojenských transportů železniční stanicí v Břeclavi a ve 26 rádiových depeších je předal centrále GRU do Moskvy. 14. dubna 1945 se sloučil s jednotkami Rudé armády a dal se k dispozici SMĚRŠ, která jej internovala v Holiči do prověření totožnosti a teprve 12. května 1945 jej sovětská zpravodajská služba uvolnila ze svých služeb, propustila na svobodu a 1. června 1945 předala československé armádě.
26.10.1944
U obce Hrušky v okrese Hodonín byla ze SSSR vysazena zpravodajská skupina TOLA. Měla kontrolovat a monitorovat pohyb vojenských transportů na železničních tazích z Polska přes Moravu a Slovensko na Vídeň a Budapešť. Mimořádný zájem projevovala o železniční stanice Bratislava a Břeclav. Skupinu tvořily tři osoby – velitel, rolník Ján Kraus – „Josef Novák“ (26.1.1920), radista, číšník Vlastimil Žák – „Štefan Šimko“ (23.11.1922) a pomocník, strojní zámečník Štefan Fiala (30.5.1920). Všichni patřili ke 2. československé samostatné paradesantní brigádě v Jefremově, kde absolvovali vzdušný výcvik, prošli výcvikem v diverzi a sabotáži a v červenci 1944 byli předáni k dalšímu využití sovětské GRU. Podstatou úkolu skupiny TOLA bylo po vysazení proniknout do blízkosti Bratislavy a kontrolovat provoz na železniční stanici slovenského hlavního města. Získané zprávy předávat šifrovanými depešemi do centrály v Moskvě. Skupina se po seskoku nesešla a každý jednal dle svého uvážení. Štefan Fiala se pokoušel proniknout na Slovensko, přičemž byl 28.10.1944 zatčen a do konce války vězněn v Bratislavě a Mauthausenu. Jan Kraus byl úspěšnější, podařilo se mu proniknout do okolí Trnavy, kde navázal kontakt se zpravodajskou skupinou JURAJ a údajně zavinil její dekonspiraci, za což byl po válce zatčen sovětskou SMĚRŠ a deportován do SSSR. Jediným úspěšným výsadkářem skupiny TOLA se stal rt. Vlastimil Žák. Po marném hledání a čekání v blízkosti obce Hrušky se začal vydávat za uprchlíka z nucených prací v Německu a dostalo se mu pomoci od Františka Sýkory z obce Landštorf. Tomu se prokázal jako sovětský parašutista, v domě jeho otce se ukrýval do 12. prosince 1944 a marně se pokoušel navázat rádiové spojení s Moskvou. Podařilo se mu to až 20.12.1944, po změně vysílacího místa a úkrytu (skrýval se u místního starosty Lanšdorfu, Jana Netopila). Za pomoci několika místních obyvatel získával zprávy o průjezdu vojenských transportů železniční stanicí v Břeclavi a ve 26 rádiových depeších je předal centrále GRU do Moskvy. 14. dubna 1945 se sloučil s jednotkami Rudé armády a dal se k dispozici SMĚRŠ, která jej internovala v Holiči do prověření totožnosti a teprve 12. května 1945 jej sovětská zpravodajská služba uvolnila ze svých služeb, propustila na svobodu a 1. června 1945 předala československé armádě.