Tógó, Heihačiró

Heihachiro Togo
東郷 平八郎
     
Příjmení:
Surname:
Tógó Tōgō
Jméno:
Given Name:
Heihačiró Heihachirō
Jméno v originále:
Original Name:
東郷平八郎 / とうごう・へいはちろう
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
velkoadmirál Grand Admiral
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
kóšaku (markýz) Kōshaku (Marquis)
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
27.01.1848 Kagošima /
27.01.1848 Kagoshima /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
30.05.1934 Tokio /
30.05.1934 Tokyo /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
náčelník Imperiálneho námorného generálneho štábu Chief of Imperial Naval General Staff
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
homepage2.nifty.com
http://ja.wikipedia.org/wiki/東郷平八郎
URL : https://www.valka.cz/Togo-Heihaciro-t177024#521592 Verze : 1
     
Příjmení:
Surname:
Tógó Tōgō
Jméno:
Given Name:
Heihačiró Heihachirō
Jméno v originále:
Original Name:
東郷平八郎 / とうごう・へいはちろう
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
12.03.1871-DD.MM.RRRR námorné štúdiá
12.03.1871-DD.MM.RRRR Naval Studies
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
03.07.1878 mladśí poručík?
27.12.1878 poručík
27.12.1879 Korvetní kapitán
20.06.1885 Fregatní kapitán
10.07.1886 kapitán
16.02.1895 kontradmirál
14.05.1898 Vice Admiral
06.06.1904 Admiral
21.04.1913 velkoadmirál
03.07.1878 Lieutenant junior grade
27.12.1878 Lieutenant
27.12.1879 Lieutenant Commander
20.06.1885 Commander
10.07.1886 Captain
16.02.1895 Rear Admiral
14.05.1898 Vice Admiral
06.06.1904 Admiral
21.04.1913 Grand Admiral
Průběh vojenské služby:
Military Career:
11.12.1870-DD.MM.RRRR kadet na pancirovej lodi Ryujo
31.01.1878-16.08.1878 kadet na pancirovej lodi Hiei
16.08.1878-05.09.1879 člen posádky na pancirovej lodi Fuso
05.09.1879-05.01.1880 člen posádky na pancirovej lodi Hiei
05.01.1880-27.12.1881 zástupca veliaceho dôstojníka Jingei
27.12.1881-12.03.1883 zástupca veliaceho dôstojníka na delovom člne Amagi
12.03.1883-15.05.1884 veliaci dôstojník na delovom člne Daini Teibo
15.05.1884-22.06.1885 veliaci dôstojník na delovom člne Amagi
22.06.1885-07.07.1885 pridelený k lodnej kancelárie Oddelenia námorníctva
07.07.1885-10.05.1886 náčelník pre výstroj na korvete Yamato
10.05.1886-22.11.1886 veliaci dôstojník korveta Yamato
22.11.1886-01.07.1889 veliaci dôstojník korveta Asama
22.11.1886-02.02.1887 náčelník kancelárie výzbroje, Yokosuka Námorného okresu
01.07.1889-02.07.1889 veliaci dôstojník na obrnenej lodi Hiei
02.07.1889-13.05.1890 veliaci dôstojník korveta Asama
13.05.1890-14.12.1891 náčelník štábu Námorný okres Kure
14.12.1891-23.04.1894 veliaci dôstojních chránený krížnik Naniwa
23.04.1894-08.06.1894 velitel Námorníckeho zboru, Námorného okresu Kure
08.06.1894-16.02.1895 veliaci dôstojních chránený krížnik Naniwa
16.02.1895-16.11.1895 velitel pohotovostnej flotily
16.11.1895-19.01.1899 člen komisie admirality
23.03.1896-05.11.1896 riaditel Námorné kolégium
01.02.1898-19.01.1899 riaditel Námorné kolégium
19.01.1899-20.05.1900 velitel Námorného okresu Sasebo
20.05.1900-01.10.1901 velitel Pohotovostnej flotily
01.10.1901-19.10.1903 velitel Námorného okresu Maizu
19.10.1901-28.12.1903 velitel Pohotovostnej flotily
28.12.1903-20.12.1905 velitel 1. flotily
28.12.1903-20.12.1905 velitel Kombinovanej flotily
20.12.1905-01.12.1909 náčelník Imperiálneho námorného generálneho štábu
20.12.1905-01.12.1909 člen komisie admirality
01.12.1909-01.04.1914 námorný rada
01.04.1914-01.03.1921 President, Školy korunného princa
11.12.1870-DD.MM.RRRR Cadet at ironclad Ryujo
31.01.1878-16.08.1878 Crew ironclad Hiei
16.08.1878-05.09.1879 Crew ironclad Fuso
05.09.1879-05.01.1880 Crew ironclad Hiei
05.01.1880-27.12.1881 Deputy Commanding Officer Jingei
27.12.1881-12.03.1883 Deputy Commanding Officer gunboat Amagi
12.03.1883-15.05.1884 Commanding Officer gunboat Daini Teibo
15.05.1884-22.06.1885 Commanding Officer gunboat Amagi
22.06.1885-07.07.1885 Attached to Shipping Bureau Department of Navy
07.07.1885-10.05.1886 Chief Equipment Officer Corvette Yamato
10.05.1886-22.11.1886 Commanding Officer Corvette Yamato
22.11.1886-01.07.1889 Commanding Officer corvette Asama
22.11.1886-02.02.1887 Chief, Armament Bureau, Yokosuka Naval District
01.07.1889-02.07.1889 Commanding Officer ironclad Hiei
02.07.1889-13.05.1890 Commanding Officer corvette Asama
13.05.1890-14.12.1891 Chief of Staff Kure Naval District
14.12.1891-23.04.1894 Commanding Officer protected cruiser Naniwa
23.04.1894-08.06.1894 Commander Sailor Corps Kure Naval District
08.06.1894-16.02.1895 Commanding Offcer protected cruiser Naniwa
16.02.1895-16.11.1895 Readiness Fleet Commander
16.11.1895-19.01.1899 Member, Admirality Committee
23.03.1896-05.11.1896 Director, Naval College
01.02.1898-19.01.1899 Director, Naval College
19.01.1899-20.05.1900 Commander Sasebo Naval District
20.05.1900-01.10.1901 Readiness Fleet Commander
01.10.1901-19.10.1903 Commander Maizu Naval District
19.10.1901-28.12.1903 Readiness Fleet Commander
28.12.1903-20.12.1905 Commander-in-Chief 1st Fleet
28.12.1903-20.12.1905 Commander-in-Chief Combined Fleet
20.12.1905-01.12.1909 Chief of Imperial Naval General Staff
20.12.1905-01.12.1909 Member, Admirality Committee
01.12.1909-01.04.1914 Naval Councilor
01.04.1914-01.03.1921 President, Crown Prince School
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
homepage2.nifty.com
en.wikipedia.org

Tógó, Heihačiró - na palube plavidla Mikasa, počas bitvy Tsushima,  1905

na palube plavidla Mikasa, počas bitvy Tsushima, 1905
URL : https://www.valka.cz/Togo-Heihaciro-t177024#521593 Verze : 0

Admirál Tógó Heihačiró


(1848-1934)


Rané období


Heihačiró Tógó se narodil v rodině samuraje Kičizaemona u města Kagošimy na Kjúšů. Pět let po jeho narození ukončily lodě amerického komodora Perryho, staletí trvající izolaci Japonska. Heihačirův otec Kičizaemon sloužil knížeti Sacumovi, a tak mladý Heihačiró, po absolvování samurajské školy v Kagošimě, kde bez výraznějších úspěchů studoval dějiny, kaligrafii a čínskou a japonskou literaturu, nastoupil v třinácti letech na místo opisovače v kanceláři knížete Sacumy.


Heihačiró studoval také vojenské umění a jako mladší dělostřelecký důstojník bojoval roku 1863 v Kagošimské zátoce s britskou flotilou, která žádala potrestat smrt britského obchodníka. Bitva skončila tak jak musela, zakrátko byly potopeny japonské lodě v přístavu a město Kagošima bylo vypáleno.


Poté, co britské lodě odpluly, samurajové slavili "úspěch" - vždyť přece nepřítele zahnali! Kníže Sacuma však prohlédl a začal budovat novou moderní flotilu, u jejíhož zrodu byl i Heihačiró, který na otcovo přání vstoupil do Sacumova námořnictva.


Mladý dělostřelecký důstojník na sebe poprvé upozornil v bitvě u pobřeží Awa v roce 1866, ve které loďstvo daokanu (výkonného orgánu moci, který vzniknul po abdikaci šógúna Jošinoby), porazilo z Holandska se navrátivšího admirála Enomotó, který se nemohl smířit se zánikem šógunátu. Dělostřelecký granát, který vypálil Tógó, zlomil stěžeň na vlajkové lodi protivníka a po jejím vyřazení z boje, byla flotila admirála Enomotó zničena. Nadějný důstojník Tógó vstoupil do císařského námořnictva. Patřil mezi kandidáty výcviku v Anglii, a tak se musel začít učit anglicky.


V roce 1871 odcestoval Tógó spolu s dalšími jedenácti důstojníky do Anglie, kde prošel výcvikem u královského námořnictva. Po absolvování přípravné námořní školy nastoupil studia na Temžském univerzitním učilišti námořní války. Studoval dějiny, matematiku, technické rýsování a vyšší matematiku v Cambridge. Podceňovaný "Číňánek", jak mu posměšně přezdívali jeho britští spolužáci, skončil v hodnocení ve své třídě na druhém místě.


Studijní pobyt v Anglii byl japonským důstojníkům prodloužen. Japonsko si nechalo v britských loděnicích stavět tři moderní lodě a japonští studenti na jejich stavbu dohlíželi a získávali tak cenné zkušenosti. Během studií v Anglii zrušil nový císař v reformách éry Meidži samurajskou kastu, a tak skončila éra feudalismu. Proti tomu povstali někteří konzervativní samurajové, mezi kterými byli i příslušníci Heihačirovy rodiny. On sám však zůstal loajální císaři.


V únoru 1878 vyplul Tógó z Anglie na palubě nové lodi Fúsó do Japonska. Za sedmiletý kariérní půst, byl odměněn povýšením na korvetního kapitána. V roce 1881 se Tógó oženil s Tecuko, původem z urozeného samurajského rodu. Manželé si po svatbě koupili dům v Tokiu, kde žili až do své smrti. Během své aktivní služby se Tógó často zdržoval mimo domov.


Heihačiró Tógó byl ctižádostivý, velice pracovitý a svědomitý důstojník. Mezi jeho horší vlastnosti patřila svéhlavost a zatvrzelost. Už v dětství, po jedné rozepři s bratrem, byl Heihačiró otcem vyzván k omluvě. Heihačiró odmítnul a byl vykázán z domu, ale stejně se nikdy neomluvil. V dospělosti se tato jeho vlastnost projevila při incidentu s britskou válečnou lodí. Pozdravná salva ze šesti děl se Britům zdála nedostatečná. Po jejich protestu Tógo vystřelil ještě ze dvou děl. Britové ovšem požadovali znova celou osmidělovou salvu. Tógó britské lodi vzkázal, ať si sečtou šest plus dvě a zjistí, že protokolu byli učiněno zadost.


Při misi na Havajských ostrovech dlouho odmítal apely japonského konzula, aby vrátil na pevninu uprchlého japonského zajatce. Neochotně vyhověl až po přímém rozkazu z Tokia.


Čínsko-japonská válka


Konflikt mezi Čínou a Japonskem o vliv v Koreji doutnal už několik let. Japonsko se drželo strategie, kterou nastínil lord Masajoši Hatta v roce 1850. Podle Hatty mělo Japonsko předstírat, že akceptuje ekonomickou a vojenskou dominanci západních mocností a USA, a poté co se náležitě připraví na konfrontaci a zmíněné mocnosti budou vázány jinde, mělo by se zmocnit nadvlády v Asii.


S koncem století se toto řešení stávalo aktuální. V době před japonsko-čínskou válkou Japonsko několikrát intervenovalo v Koreji po boku západních mocností. Tógó se akcí aktivně účastní. Pomáhá znovu dosadit z Koreje vypuzeného japonského konzula, a při tom prozkoumává korejské pobřežní vody a řeku Taedong, aby Japonsko získalo dobrý přehled o budoucím bojišti.


V roce 1884 spolu s Brity, Němci a Američany zasahuje v Číně na ochranu cizinců. Tógó proniká po řece Jang c-ting hluboko do čínského vnirozemí. Posuzuje operační plány západních flotil a zkoumá připravenost čínské flotily na válku. Jeho zpráva je v Tokiu příznivě přijata a Tógó je pozván na slavnostní banket u císařského dvora.


Válka mezi Japonskem a Čínou byla oficiálně vyhlášena 1. srpna 1894. Flotily obou států jsou přibližně stejně silné. Číňané nakoupili několik moderních lodí v zahraničí, Japonci přistupují k modernizaci loďstva cílevědoměji, a proto v loděnicích v Onahamě budují lodě vlastní výroby.


17. září 1894 vybojovaly znepřátelené flotily první moderní námořní bitvu, vedenou především ocelovými loděmi. Lepší pancéřování čínských lodí přebíjí větší počet těžkých děl na straně Japonců. Bitvy ve Žlutém moři u ostrova Haijang se zúčastňuje kapitán Tógó na palubě Naniwy ve flotile admirála Cuboi. V bitvě přišli Číňané o pět lodí a 1 000 mužů, dalších 200 je zraněno. Japonci měli několik lodí poškozených a padla asi stovka námořníků.


21. listopadu 1894 dobyli Japonci Port Artur a zablokovali čínské loďstvo na základně Weihaiwei. 30. ledna 1895 řídí Tógó ostřelování Weihaiwei z lodí Naniwa, Akicušima a Kacuragi a podaří se mu zničit muniční sklad. 4. února je pověřen zaútočit na základnu torpédovými čluny. 7. února 1895 zahajuje japonská flotila rozhodující útok. Lehké křižníky kapitána Tógó ničí poslední torpédové čluny Číňanů. 11. února ostřelují lehké křižníky pevnost Huang-tao a o den ozději kapituluje čínský admirál Ting, který následně spáchá sebevraždu. 15. března 1895 žádá Čína o mír. Splnění jedné z mírových podmínek, odstoupení Tchai-wanu, musí První lehká flotila kontraadmirála Tógó prosadit silou.


K protivníkům se Tógó choval, jako ostatně většina japonských velitelů, krutě. Při jedné z četných potyček mezi japonskými a čínskými loděmi potopil Tógó loď Kowshing, plující pod britskou vlajkou, která převážela čínské vojáky do Koreje. Většina z britské posádky se zachránila, ale na topící se čínské vojáky nechal střílet z kulometů. Po tomto incidentu, se na jeho hlavu snesla nejprve ostrá kritika, z obavy z britské reakce. Ta však byl velmi mírná a Tógó se obratem stal prvním mediálním hrdinou japonsko-čínské války.


Meziválečné období


Po návratu do Japonska byl Heihačiró Tógó vyznamenán řádem Zlatého draka, řádem Vycházejícího slunce a stává se členem admirálské rady.


Snadné japonské vítězství připisuje svět slabosti čínské flotily, pravdou ovšem je, že v té době disponuje Japonsko moderním, dobře vyzbrojeným a vycvičeným loďstvem. Že vítězství nad Čínou nebylo náhodné, zjistí v budoucnosti Rusové, nyní protivník Japonska číslo jedna.


K rozhořčení admirála Tógó donutily evropské mocnosti Japonsko, aby se za finanční kompenzaci stáhlo z poloostrova Liao-tung. Heihačiro Tógó je nyní v Japonsku považován za nejlepšího a nejagresivnějšího admirála a vystupuje po kariérním žebříčku stále výše. V hodnosti viceadmirála velí základně Sasebó. 20. května 1900 je jmenován velkoadmirálem a připojuje se k mezinárodní flotile, která měla ochránit cizince během tzv. Boxerského povstání.


Hlavní pozornost věnuje Tógó ruskému námořnictvu a dospěl k názoru, že síla ruského námořnictva, v té době čtvrtého nejsilnějšího na světě (po britském, francouzském a německém), je přeceňována. Všímá si zejména neukázněnosti a nedostatečného výcviku ruských námořníků. Po porážce Boxerského povstání Rusové, na rozdíl od ostatních interventů, zcela nevyklidili čínské území. Neodvratně se blíží válka, která přinese admirálovi Tógó největší slávu, válka mezi Japonskem a Ruskem.


Rusko-japonská válka


17. října 1903 je Tógó povolán do Tokia a pověřen vrchním velením japonského loďstva ve válce s Ruskem. 10. srpna 1904 poráží Tógó ruskou flotilu v bitvě ve Žlutém moři. Poté dobude Port Artur a zkázu Rusů dokoná 27. května 1905 v bitvě u Cušimy.


Admirál Heihačiró Tógó se stal národním hrdinou. Po návratu byl uvítán samotným císařem, který mu osobně gratuloval k vítězství. Po slavnostní přehlídce vítězné flotily v Jokohamě, vzdává čest padlým námořníkům na hřbitově Aojama v Tokiu. Na jeho počest jsou dokonce skládány básně. 20. prosince je Tógó jmenován náčelníkem císařského generálního štábu.


Závěr kariéry


Po odchodu do výslužby je pověřen výchovou následníka trůnu, prince Hirohita, kterou vykonává až do jeho plnoletosti v roce 1920. Vahou své osobnosti zaštítil tzv. agresivní frakci válečného námořnictva, ačkoliv nebyl stoupencem totální militarizace země. V roce 1934 Heihačiró Tógó umírá. Jako vůbec prvnímu člověku, který nepochází z císařské rodiny, mu je vystrojen státní pohřeb. Jeho ostatky spočinuly na hřbitově Tama u Tokia.

Když vyráží na podzim 1941 japonská flotila k útoku na Pearl Harbor, nechá admirál Nagumo vztyčit na stěžeň vlajku, která vlála na vlajkové lodi admirála Tógó v den vítězné bitvy u Cušimy. Paradoxně tím však vede Japonsko do konečné zdrcující porážky.


Zdroj:
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Togo-Heihaciro-t177024#83931 Verze : 2
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více