Tabun (GA)

TABUN (GA)
(nervovoparalytická látka)


Tabun bol prvý z nervovoparalytických látok vyvinutých Nemcami. Nebezpečenstvo predstavuje predovšetkým jeho inhalácia. V teréne vydrží 1-4 dni - podľa teploty.


základné údaje:
názov: tabun
označenie: GA
ďalšie názvy: Trilon 83 (nemecky)
registračné číslo CAS: 77-81-6


fyzikálne a chemické vlastnosti:
chemický názov: O-etyldimetylamidokyanofosfát
vzorec: CH₃CH₂O-PO(CN)-N(CH₃)₂
molekulová hmotnosť: 162,13
bežný fyzikálny stav: bezfarebná až nahnedlá kvapalina
zápach: slaboovocný, čistý bez zápachu
teplota varu: 108°C ²⁾; 248°C (extrapolovaná) ¹⁾
teplota topenia: -50°C (teplota mrznutia)
hustota:
1,0756 g/ml pri 25°C; 1,0999 g/ml pri 0°C ¹⁾
1,073 g/ml pri 20°C ²⁾
tlak pár: (extrapolovaný)
7,599 Pa pri 25°C
0,633 Pa pri 0°C
viskozita:
2,277 mPa.s pri 25°C
4,32 mPa.s pri 0°C
povrchové napätie:
32,5 mN/m pri 25°C
35 mN/m pri 0°C
teplota vzplanutia: 78°C (uzavretá nádoba)
teplota rozkladu: úplný rozklad pri 150°C po 180-195 min.
rozpustnosť: rozpustnosť vo vode:
7,2 g/100 g roztoku pri 20 °C
9,8 g/100 g roztoku pri 0 °C
ľahko rozpustný v bežných organických rozpúšťadlách
hydrolýza: vo vode pomalá (t_1/2 = 8,5 hodiny pri 20°C a pH=7); pomerne rýchla so silnými kyselinami a zásadami
pri pH<4 je autokatalytická; produktami sú: kyanovodík, kyselina dimetylaminokyanofosfónová kyselina a ďalšie
stálosť pri uskladnení: pri stabilizovaní 5% chlórbenzénom môže byť skladovaný v oceľových nádobách niekoľko rokov pri bežných teplotách; so zvyšujúcou teplotou klesá jeho stabilita; rozkladá sa za 6 mesiacov pri 50°C a za 3 mesiace pri 65°C
reakcie s kovmi a inými materiálmi: pri stabilizovaní 5-20% chlórbenzénom koroduje oceľ rýchlosťou 863,6 nm/mesiac pri 65°C



zdroje:
¹⁾ POTENTIAL MILITARY CHEMICAL/BIOLOGICAL AGENTS AND COMPOUNDS, 2005
²⁾ Zbrane hromadného ničenia - aktuálna bezpečnostná hrozba, INŠTITÚT BEZPEČNOSTNÝCH A OBRANNÝCH ŠTÚDIÍ MOSR, Bratislava, 2005

toxicita:
oči: väčšia toxicita ako pri kontakte s pokožkou
pokožka: preniká pokožkou
vdychovanie: najviac toxický vdychovaním
ochrana: ľahko preniká bežnými šatami; potrebná špeciálna ochrana
typ látky: nervovoparalytická látka s okamžitým účinkom
účinok: rýchly



odhad toxicity:




zdroj: POTENTIAL MILITARY CHEMICAL/BIOLOGICAL AGENTS AND COMPOUNDS, 2005


³⁾ založené na údajoch o sarine

Tabun bol objavený nemeckým chemikom Dr. Schraderom v laboratóriách IG-Farben v Leverkusene (predtým i neskor Bayer AG) v roku 1937.
Vyroba Tabunu bola patentovana IG-Farben v roku 1939 tajnym risskym patentom (Schrader, Gebhardt). Koncom roku 1940 bola zapocatá výstavba velkokapacitnej továrne na výrobu Tabunu pri Dyhernfurth a. d. Oder (v dnesnom Polsku, blizko Wroclawi), ktora bola uvedena do prevadzky koncom roku 1942. Medzi rokmi 1942 - 1945 tu pod krycim nazvom Trilon 83, ci Gelan bol vyrabany pod hlavickou firmy Anorgana Tabun na laboraciu chemickej municie (predovsetkym 250kg leteckych bomb a 105 a 150 mm delostreleckych granatov); municia bola laborovana Tabunom zcasti priamo v Dyhernfurthe, zcasti v municnom a vyskumnom komplexe Munster-Raubkammer v severozapadnom Nemecku. Celkove vyprodukovane mnozstvo bojovej latky byva odhadovane na 12,000 ton.
Boli vyrabane dve bojove mixtury, najskor Tabun A, pozostavajuci z 95% technickeho Tabunu a 5% chlorbenzenu, neskor stabilnejsi Tabun B, pozostavajuci z 80% techn. Tabunu a 20% chlorbenzenu.


Vyroba pozostavala z dvoch krokov: v prvom kroku (1) sa za kontrolovanych podmienok nechal reagovat pod ochrannou atmosferou oxychlorid fosforecny (trichlorid fosforylu, (I)) s bezvodým dimetylamínom (II); vzniknuty N,N-dimetylamidofosforyldichlorid (kryci nazov "Produkt 39" resp. "D 4", (III)) sa potom cistil vakuovou destilaciou pod ochrannou atmosferou a bol transportovany do vlastnej Tabunovej linky.


V druhom kroku (2) bol "D 4" zreagovaný s ekvimolarnymi mnozstvami bezvodeho etanolu (IV) a kyanidu sodneho (V) v prostredi chlorbenzenu, pricom vznikala zmes Tabunu (VI), chlorovodíku (VII) a chloridu sodného (VIII) v chlorbenzene; po odfiltrovani chloridu sodného a vypudeni chlorovodiku zostal surovy produkt reakcie, pozostavajuci z ca. 25% technickeho Tabunu a ca. 75% chlorbenzenu; tento surovy produkt bol vakuovou destilaciou upraveny na hotovu bojovu latku, ktora bola laborovana do municie.





Zdroje:


Franke, S. et al.: Lehrbuch der Militärchemie, Band 1. Berlin, Militärverlag d. DDR, 1977.


Lohs, KH: Synthetische Gifte, Berlin, Militärverlag d. DDR, 1974.

Etyldimetylamidofosforkyanid, objeven doktorem Gerhardem Schräderem při hledání účinného herbicidu a incekticidu na konci třicátých let. Látka se ukázala být i účinným bojovým plynem, proto posléze byla pro další výzkum postavena továrna Anorganawerke nedaleko Dyherfurthu (Brzeg Dolny) ve Slezsku pár kilometrů od Vratislavi. Po problémech s převedením laboratorních výsledků do masově vyrábětelné podoby již roku 1942 továrna produkovala 1000 tun měsíčně, což byla konečná výrobní kapacita. Předpokládá se, že než byla továrna obsazena Rusy, bylo vyrobeno asi 15 000 tun tabunu, po obsazení Dyhernfurthu byla továrna okamžitě rozebrána a odeslána do SSSR, aniž by o tom byli informováni Spojenci.
Plyn byl plněn do dělostřeleckých granátů, jaké nalezli i Spojenci v některých skladištích , např. do 105 mm houfnice. Tyto byly oznčeny zeleným pruhem a písmeny GA. Nakonec bylo objeveno asi půl milionu dělostřeleckých granátů a více než 100 000 leteckých pum s touto látkou, ačkoli podle některých zpráv pumy měly sloužit jen k uskladnění plynu, a ne ke shazování z letadel.
Tabun je nervový plyn, přeměnou cholinesterázy zabraňuje odbourávání látky zvané acetylcholin, která zabraňuje průchodu nervovým impulsům. Mozek pak již nemá pod kontrolou tělní funkce.
Plyn účinkuje vdechnutím výparů nebo při doteku s kapalinou a průběh je velice rychlý, smrtelná koncentrace může způsobit smrt během jedné či dvou minut. Zasaženému začíná téci z nosu, špatně se mu dýchá, vidí rozmazaně, cítí žaludeční nevolnost, zvrací, neovládá močový měchýř a střeva, má křeče, nastává koma a pak smrt.
Němci nikdy nebyl použit. Pravděpodobně i proto, že poté, co Britové zakázali vydávání odborných časopisů o organofosfátech, Němci očekávali, že Britové objevili i tyto plyny. Ve zkutečnosti zkoumali jen hnojiva na této bázi, a chtěli utajit svou hospodářskou situaci.

...

...

Zatím to dám sem...

Tabun je řazen mezi nervově paralytické otravné látky.
Vzorec: N(CH3)2PO2FCHCH3C(CH3)3
Popsána na podzim roku 1935.
Je to nahnědlá kapalina se slabým zápachem po ovoci.
Stálost 3 - 7 hodin, v zimě déle.
Vstřebává se celým povrchem těla.
K jeho použití zřejmě došlo v irácko - iránském konfliktu.

Popis tabunu, jeho účinky i zásady první pomoci jsou na anglických stránkách


library.thinkquest.org

Muniční a výzkumný komplex Munster-Raubkammer v severozápadním Německu mě velice zajímá. Při příležitosti jiného zájmového úseku mého bádání se mi totiž do ruky dostal velice zajímavý materiál v podobě starého fotoalba, které je doslova nabyté dobovými snímky z tohoto komplexu a událostmi okolo. Ve skutečnosti jde o alba dva, ale v tom druhém převažuje téma německá armáda a Afrika. Tak tedy zpět k úvodní větě. Jednotlivé snímky jsou věnovány nejen různým objektům tohoto areálu, ale zaznamenána je i řada důstojníků včetně doktorkých funkcí. Mezi nimi například mjr. ??? Harsdorf, Dr. Marin, ??? Stener, Dr. Brinkmann, ??? Mengele, Dr. Gabel, Dr. Nobbe atd.
Obsah je věnován období mezi roky 1937 až 1953. Komplex byl s největší pravděpodobností navštíven i A. Hitlerem v doprovodu početné skupiny různých elitářů a generálů. Jestli mě zrak neklame, v této skupině mimo jiné vidím snad i Hesse, ale i když je fotografie velice kvalitní a velkoformátová, i přes to se mohu samozřejmě mýlit. Pak zde je řada snímků z ukázek chemického vybavení, výstroje a výzbroje (mimo jiné je zde zachycena i rozebraná pumovnice silně podobná snímku v jednom ze zdejších příspěvků od kolegy Aubi). Této akce se zúčastnila řada vysokých důstojníků a generálů různých zbraní.
A ještě něco pro badatele, tentokrát čs. opevnění. Skupina specialistů z výzkumného ústavu v Raubkammeru se totiž zúčastnila i zkoušek u nás v Čechách. Podle dobových snímků a popisek šlo o rok 1940 – podzim. Hlavním polygonem se staly těžké objekty K-25 a 26 v Orlických horách, kde byla chemická munice odzkoušena při fiktivním napadení vchodové části bunkru. Je zajímavé, že tyto testy probíhaly několik měsíců po útoku na opevnění ve Francii a Belgii. Neznamená to ale, že zde tato chemická parta nepůsobila ještě před vpádem na západ. Jen chybí pouze fotodokumentace.
Závěrem připomenu ještě roky 1952 a 53, o kterých hovořím výše. V albu jsou totiž unikátní snímky z poválečné likvidace a delaborace chemické munice v Raubkammeru.
Takže pokud k tomuto tématu má ještě někdo cokoliv dodat, rád se s touto problematikou seznámím více do hloubky. Samozřejmě budu vděčný i za případné odkazy na patřičné stránky.