Vztyčení záchytné sítě ≤ 3,2 s Sklopení záchytné sítě ≤ 5 s
raising safety net ≤ 3,2 s folding safety net ≤ 5 s
Další údaje: Other Data:
TAKTICKO-TECHNICKÁ DATA - Výška sítě v ose VPD 3 600 mm ± 200 mm
- Rozměry základového rámu (d=4 000 × š=2 000 mm - Maximální rychlost letounu při záchytu 270 km/h
Směr záchytu jednosměrný
Hmotnost letounu max. 18 000 kg
TACTICAL-TECHNICAL DATA - Network height in runway axis 11,81 ft ± 0.65 ft
- Dimensions of the base frame lenght 13.12 ft x width 6,56 ft - Maximum airplane speed at capture 270 km / h
Direction of capture one-way
Airplane weight max. 39683 lb
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
TFF-82A je zařízení síťového typu určené k zachycení a zastavení letounů při nezdařeném vzletu nebo přistání.
The TFF-82A is a net-type device designed to capture and stop airplanes in an unsuccessful take-off or landing.
Zdroje: Sources:
KATALOG TECHNIKY LETIŠTNÍHO ZABEZPEČENÍ Oldřich Macháček ● Aleš Revay ● Radomír Duda - Ministerstvo obrany ČR Praha 2013
Období
-
Typ stroje
-
Kamufláž
-
Země
-
Výrobní číslo
-
Poznávací značka / evidenční číslo
-
Taktické označení
-
Jméno stroje
-
Jednotka
-
Datum (DD.MM.RRRR)
DD.MM.RRRR
Autor
-
Velikost při 300 DPI
-
Zveřejněno s laskavým svolením autora
-
Web autora
-
URL : https://www.valka.cz/TFF-82-TFF-82A-zachytne-zarizeni-letounu-t210478#594133
Verze : 2
Záchytná zařízení letounů TFF-82 (jeho modernizovaná verze TFF-82A) byla zasazena na většině stálých vojenských letišť s provozem proudových letounů. Pro toto zařízení se mezi "leteckým lidem" vžil název "MUCHOLAPKA".
Komplex tvořila dvojice pohonných jednotek, ukotvených na obou stranách VPD a to 1 komplet PŘED vstupním prahem VPD a 1 komplet ZA koncovým prahem VPD a umožňujících vztyčení sloupů, spojených záchytnou sítí. Ovládání bylo t.zv. místní s ovládacího panelu, ale hlavně t.zv. "dálkove" ze stanoviště řízení letů = "z věže".
Základ tvořila železobetonová "šachta", do níž se HNACÍ JEDNOTKA zasadila autojeřábem. Obdobné "základy" pro TFF-82 byly vybudovány i na záložních letištích a před "taktickým cvičením" je příslušníci letištního praporu instalovali.
Období
-
Typ stroje
-
Kamufláž
-
Země
-
Výrobní číslo
-
Poznávací značka / evidenční číslo
-
Taktické označení
-
Jméno stroje
-
Jednotka
-
Datum (DD.MM.RRRR)
DD.MM.RRRR
Autor
-
Velikost při 300 DPI
-
Zveřejněno s laskavým svolením autora
-
Web autora
-
Ilustrační foto umístění záchytných zařízení TFF-82 na letišti Náměšť/O. v době, kdy zde působil 20. sbolp
URL : https://www.valka.cz/TFF-82-TFF-82A-zachytne-zarizeni-letounu-t210478#594140
Verze : 2
Reklama
Diskuse
To buko1: Moc Ti děkuji za uspořádání příspěvku a překlad. Budu se snažit vložit chybějící pozemní zařízení letišť, aby případné "zatabulokvání" letišť, obsahovala základní "vybavení a zařízení" s možností prolinkování.
URL : https://www.valka.cz/TFF-82-TFF-82A-zachytne-zarizeni-letounu-t210478#594143
Verze : 0
Dobrý deň pán Vystavěl,
Chcem Vám- "RTZťákovi" za všetkých "letišťárov", že ste vložil aj niečo leťišťárske, keď to už my nevieme urobiť. Obdobne som Vám chcel poďakovať už za zmienky vo Vašej knihe Bez nich by nevzlétli.
Je preto škoda, ak sú v príspevku (aj v knihe) chyby. To nijako neznižuje hodnotu príspevku. Poprosím Vás preto, opravte v príspevku (faktické chyby v knihe Vám napíšem nekôr): - všetky TFF-82 boli dodávané ako verzia TFF-82U (neoverené - možno prvé kusy boli bez U, ale podľa dostupbých informácií, všetky boli rovnaké, resp. na značenie TFF-82U prešiel sám výrobca). To bolo v dokumentácii aj na výrobných štítkoch. Pre zjednodušenie sa ale uvádzalo iba TFF-82. Od začiatku 90 rokov boli pri odosielaní do GO (každých 5 rokov) v Drážďanoch a prebudované/modernizované na TFF-82A. Pri delení bola vo verzii A iba časť zariadení -cca 10. Zariadenia však boli kompatibilné - mohli sa spájať do DUAL. - niekde sa spomína verzia "DUAL". To je chyba, verzia DUAL neexistovala. Všetky zariadenia TFF-82 mali možnosť byť zapojené v dvojici, v pároch. Potom v predpolí boli vždy dve zariadenia, ale na vežu šiel iba jeden kábel (žltý) a riadiaci mal na každé prepolie - na každý smer iba jeden ovládací panel. TFF-72 túto možnosť nemali. Vyžiadala si to vyššia hmotnosť lietadiel a to že naše letiská mali väčšinou krátke predpolia a možnosti výbehu. Prikladám, ukážku - foto na letisku Sliač. - "jedno zariadenie PRED a druhé ZA". Nikdy nebolo zariadenie "PRED prahom VPD". TFF malo presne stanovený smer záchytu. Z dráhy do predpolia. V opačnom smere by to možno zafungovalo, kladka by asi usmernila brzdné lano správne, ak by sa ale nevyvrátili stanovištia, pretože páka stožiarov a stanovišťa by bola praticky nulová. Nesmelo sa chytať z opačného smeru. Takže na letisku boli zariadenia v "predpoliach". a zachytávali lietadlá pri výbehu z VPD do predpolia. Obidva smery boli rovnocenné, na rozddiel od RTZ, kde obvykle bol iba jeden smer prístrojový. Pri letovej akcii boli pripravené a odovzdané riadiacemu obidva smery. Nevypínali sa ani sa neblokovali, pre prípad núdzového pristátia z opačného smeru. Niekedy riadiaci (piloti) mali strach, že sa im to zdvihne "pri nohami" pri pristávaní (niekedy-zriedkakedy - sa stalo, že došlo k "samovoľnému vztýčeniu ZZL" - ak to bolo počas letovej akcie, tak to ale bolo hodnotené ako PLN) a tak ho radšej dali zablokovať. Podľa nariadení z VLaPVO sa to nesmelo, ale robilo sa to. A potom pri zmene smeru vzletov alebo pristání, obsluha musela vyraziť do predpolia a odblokovať ZZL a na opačnej strane zablokovať. Na rozdiel od ZZL sa ale podľa smeru vzletu zapínala alebo vypínala "svetelná závora", ale o tom inokedy. - názov mucholapka znie pekne, ale používal sa málo. Všetci používali názov "Roll-Stop". Dokonca tak to je uvedené aj nemeckej dokumentácii. Oficiálne (aj v TMVP) to bolo Záchytné zariadenie lietadiel - ZZL. - betónové šachty - zariadenie bolo určené pre zakopávanie - nie pre osadzovanie do šachty. Prvé betónové šachty boli vybudované na záložných letiskách, obvykle iba v jednom smere, napr. Dlouhá Lhota. Dôvodom bolo zrýchlenie prípravy ZZL. Norma pre osadenie ZZL "do zeme" bola 8 hodín. Pritom príprava letiska na prijatie letového sledu mala trvať (cez deň a bez snehu) 1 hodinu. Ako RTZ-ťák o tom asi viete svoje. Ak bola betónová šachta, ZZL muselo byť do 1 hodiny odovzdané riadiacemu. Betónové šachty boli do polovice naplnené pieskom, ktorý slúžil na "utesnenie" zariadenia v šachte. Šachty boli prekryté ťažkým (pohol s ním iba žeriav) oceľovým poklopom v úrovni terénu, ktorý úmožňoval bezpečný prejazd lietadla, ak tam nebolo ZZL. A situácia, že sa "osazovali předem" bola niekdy ako "úľava" pri plánovaných LTC. Ak to bolo poplachom, mal si hodinu! Inak znížená známka. Šachty na stálych letiskách sa budovali postupne od konca 80 rokov "na zlepšenie starostlivosti o techniku". Zariadenie však do šachty nebolo iba osadené, ale vždy muselo byť v šachte zasypané a utesnené pieskom/zeminou. - Rýchlosti a hmotnosti - Maximálna hmotnosť aj rýchlosť záchytu ale neplatí v súbehu. T.j. buď sa chytalo a zabrzdilo z max. rýchlosti, ale hmotnosť musela byť nižšia. Alebo plná hmotnoť, ale nižšia hmotnosť. - "pohonné jednotky" - s takýmto termínom som sa nikdy nestretol. Vztýčenie aj sklopenie obstarával stlačený vzduch a hydraulika. Žiadny "pohon" tam nebol. Výnimka bolo ATU-G1 v Čáslavi (jediné v republike), kde v stanovišti bol kompresor s motorom IFA, a ten si sám doplňoval stlačený vzduch. Vztýčenie ale opäť obstarával stlačený vzduch. - ovládanie - ovládanie bolo BUĎ "zo stanovišťa" ALEBO "diaľkové" - obvykle z veže. Nebolo možné, aby boli obidve súčasne. Ovládanie sa prepínalo na ovládacom panely ľavého stanovišťa, kde bol prepínač. Prepnúť prepínač bolo možné iba po zasunutí kľúča a odomknutí prepínača. Po vykonaní údržny atd sa zariadenie opäť preplo na diaľkové ovládanie a vytiahnutím kľúča sa prepínač zamkol. Zariadenie sa dalo ešte vztýčiť tzv. ručne (bez elektrického panelu), ale to musela byť obsluha pri obidvoch stanovištiach - ľavom aj pravom. Takže formulácia "Ovládání bylo t.zv. místní s ovládacího panelu, ale hlavně t.zv. "dálkove" ze stanoviště řízení letů = "z věže"." je nepresná, až zavádzajúca. Ovládanie bolo vždy z ovládacieho panelu z veže - na to bolo zariadenie vyrobené. Pri údržbe sa preplo na ovládanie "zo stanovišťa" - jednak, aby riadiaci omylom nevztýčil zariadenie pri práci obsluhy (jeden stožiar vážil viac ako 2,5 tony a obsluhy niekedy robili sprostosti a nechávali sa "katapultovať" stožiarom), jednak, aby obsluha mohla preveriť jednotlivé systémy alebo napr. vyčistiť šachty pod stožiarmi. - ZZL boli na všetkých našich stálych "spevnených" vojenských letiskách - držali si navzájom diverz. Vrátane Kbel, Mošnov, Košice, Trenčín, Kuchyňa. Nemali ich trávnaté - Prosťějov, Bory, Havlíčkúv Brod, Prešov. A jebo ZZL - TFF-82U ev.č. 102 bolo v Olomouci - avšak nie na letisku, ale v meste - u VU-7013, de sa vykonával kurz strojníkov ZZL.
Na dnes toľko. Prajem pekný deň a veľa zdaru
JB
Ukážka inštalácie dvoch záchytných zariadení lietadiel za sebou v zapojení DUAL na letisku Sliač/SVK. Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
URL : https://www.valka.cz/TFF-82-TFF-82A-zachytne-zarizeni-letounu-t210478#612141
Verze : 0
JankoB zdravím a děkuji za obšírný příspěvek. Za chyby se samozřejmě omlouvám - nebyla to "moje zbraň" a vím, že "letišťáři" měli mnohem tvrdší chleba. Kniha je "stará" 10 let a dnes mám spoustu nových podkladů, které jsem tehdy neměl. Vítám každého "ochotného odborníka", který obohatí "naši valku".
Jen velice stručně: Omlouvám se, že jsem "zjednodušil" některé výrazy: "Vzduch" i "hydraulika" byly pracovní energie, které bylo potřeba "nějak vyrobit" a ač "nepřesně", přece jen "poháněly sloupy" vše tvořil "pohonnou jednotku"... (což je samozřejmě hodně laicky a nepřesně)
Samozřejmě, že "záchyt" byl jen "na konci" VPD - ve směru přistání. (Tedy při "obráceném" směru přístání "fungoval" ten záchyt, který jsem označil "PŘED VPD", ale fakticky byl také "na konci".
Určitě na všech letištích 1. třídy bylo možné přistávat v obou směrech, ale vždy jen 1 směr byl hlavní a to nejen z důvodů "přistrojového" vybavení a druhý "obrácený".
Čáslav, Bechyně, Náměšť/O. měly zasazeny stálé nesměrové radiomajáky ("dálnou" i "bližnou") na obou směrech. Volací znak letiště na př. Čáslav: (CentograF) a tim jejich první a poslední písmeno (CF) bylo jejich "morse značka" pro neonový kódový maják a pro dálnou na hlavním směru. Pro obrácený směr přistání se i "písmena přehazovala" - (FC).Bližná pak na hlavním "C", na obráceném "F".
Osvělovací systém VPD byl "obousměrný", přibližovací a sestupová návěstidla jen na hlavním směru.
URL : https://www.valka.cz/TFF-82-TFF-82A-zachytne-zarizeni-letounu-t210478#612150
Verze : 3
Reklama
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.