S – 1/R
10.9.1941
U obce Dřínov na Kroměřížsku byl Sověty vysazen desant S – 1/R, organizovaný československou vojenskou misí v SSSR a pověřený zpravodajskými, spojovacími a sabotážními úkoly. Jeho členy byli por. Bohuslav Němec – „Vítězslav Taranza“ (2.11.1913 – 7.5.1942 popraven v Mauthausenu), účetní Jan Kasík – „Kořínek“ (16.6.1916; V době Mnichova sloužil v československé armádě. Jeho jednotka měla střežit Záolší, odkud pocházel. Po odstoupení pohraničí zabrali tuto část Těšínska Poláci. Kasík se stal polským občanem, a v československé armádě již nenašel místo. Nevzdal to a v lednu 1939 utekl na Slovensko, kde našel svoji bývalou jednotku a připojil se k ní. Měl ale opět smůlu. Zakrátko Slováci vyhlásili svůj stát a znovu ho propustili z armády. Kasík potom žil na Moravě a tajně jezdil do Záolší k matce. Poláci na to přišli a 22. srpna 1939 jej zatkli. Na soud už nezbyl čas, za deset dní vypukla válka. Kasík konečně mohl bojovat. Připojil se k československé jednotce v Polsku a s ní se dostal do Sovětského svazu. Tam byl vybrán podplukovníkem Svobodou k výcviku pro tajné úkoly ve vlasti) , velitel, majitel restaurace František Ryš – „Ladislav Sedláček“ (28.11.1905 – 29.5.1942 zastřelen v Brně) a radiotelegrafista, obchodní příručí František Brauner – František Vrzal (21.1.1917 – 7.5.1942 popraven v Mauthausenu). Sabotážní a zpravodajskou činnost měla skupina rozvíjet po celé Moravě a Ostravsku, také s důrazem na zbrojní průmysl a železniční dopravu. František Ryš měl vybudovat zpravodajskou síť na Ostravsku a zřídit rádiové spojení s Moskvou. Vysazen měl být na Lysé hoře v Beskydech. Jan Kasík měl doklady na své původní jméno. K jeho úkolům patřila organizace zpravodajské sítě na Frýdecku, organizování sabotáží na Ostravsku a Bohumínsku, zakládání ilegálních bojových formací a příprava povstání. Své poznatky, zprávy a informace měl předávat Ryšovi. František Brauner měl v určeném operačním prostoru na Brněnsku působit s podobným programem. Bohuslav Němec byl určen velitelem celé operace a měl vybudovat zpravodajskou síť na Přerovsku a v prostoru Žiliny, organizovat zde sabotáže, ilegální skupiny a s nimi připravovat povstání. Dostal 7 000 Kč a dalších 10 000 Kč, která měl uložit do mrtvé schránky u sochy doktora Jedličky v parku na Barandově. Skupina nebyla vysazena na Lysou horu v Beskydech, ale přímo do středu operačního prostoru. Po seskoku se nesešli a každý zakopal padák a materiál na místě a vysílačku pod hromadu shrabaného listí. Nicméně nákladní padák s bedničkou ručních granátů a výbušnin byl nalezen ráno chodci, spěchajícími do práce. Tak se o seskoku dozvěděla policie a následně gestapo. Skrze agenta A-54 nakonec i vedení domácího odboje, které zprávu předalo do Londýna a ten do Moskvy. Parašutisté mezitím unikli nejprve ke svým příbuzným a známým a teprve poté se začali vzájemně hledat a navazovat zpravodajské kontakty. S pomocí domácích odbojářů byla zachráněna i vysílací stanice. Všichni se postupně sešli u manželky pplk. Ludvíka Svobody, Ireny Svobodové v Kroměříži, Divišova ul. 39. Parašutistům se dostávalo časté, obětavé a nezištné pomoci při hledání vhodných úkrytů, což je nejvíce zaměstnávalo. Skupina navázala spolupráci s moravským vedením PVVZ, skupinou Národní odboj a podařilo se jí vytvořit rozsáhlou síť spolupracovníků. Ač se po zatčení stal Kasík konfidentem gestapa, nebyl to on, kdo přivedl gestapo na stopu výsadku. Po zradě Mišutky, Čihánka a zatčení "Hvězdářů" mělo gestapo dostatek informací. Znalo jejich jména, předválečná bydliště a tak získalo mnoho údajů pro pátrací akci v okolí jejich příbuzných, což nakonec přineslo výsledek. Získalo ke spolupráci Ryšova bratra Rudolfa, který vydal gestapu kolem 31. října 1941 Bohuslava Němce v ostravské kavárně Fénix a v kavárně Elektra byl o čtyři dny později zatčen Brauner. Oba prozradili podrobnosti svých konspirativních spojení, což vedlo 6.11. k zatčení Kasíka ve vlaku z Otrokovic, kde se skrýval u svého bratra. Kasík se stal konfidentem, přijal německé občanství a vstoupil do německé armády. Po krátkém pobytu v Berlíně jej odveleli na italskou frontu, kde padl. Nejdéle unikal gestapu radista Ryš, až do 12. května 1942, kdy byl zatčen přičiněním konfidenta Mišutky. Po atentátu na Reinharda Heydricha byl 29. května 1942 popraven v Kounicových kolejích v Brně, zatímco jeho druhy tento osud potkal v Mauthausenu.
10.9.1941
U obce Dřínov na Kroměřížsku byl Sověty vysazen desant S – 1/R, organizovaný československou vojenskou misí v SSSR a pověřený zpravodajskými, spojovacími a sabotážními úkoly. Jeho členy byli por. Bohuslav Němec – „Vítězslav Taranza“ (2.11.1913 – 7.5.1942 popraven v Mauthausenu), účetní Jan Kasík – „Kořínek“ (16.6.1916; V době Mnichova sloužil v československé armádě. Jeho jednotka měla střežit Záolší, odkud pocházel. Po odstoupení pohraničí zabrali tuto část Těšínska Poláci. Kasík se stal polským občanem, a v československé armádě již nenašel místo. Nevzdal to a v lednu 1939 utekl na Slovensko, kde našel svoji bývalou jednotku a připojil se k ní. Měl ale opět smůlu. Zakrátko Slováci vyhlásili svůj stát a znovu ho propustili z armády. Kasík potom žil na Moravě a tajně jezdil do Záolší k matce. Poláci na to přišli a 22. srpna 1939 jej zatkli. Na soud už nezbyl čas, za deset dní vypukla válka. Kasík konečně mohl bojovat. Připojil se k československé jednotce v Polsku a s ní se dostal do Sovětského svazu. Tam byl vybrán podplukovníkem Svobodou k výcviku pro tajné úkoly ve vlasti) , velitel, majitel restaurace František Ryš – „Ladislav Sedláček“ (28.11.1905 – 29.5.1942 zastřelen v Brně) a radiotelegrafista, obchodní příručí František Brauner – František Vrzal (21.1.1917 – 7.5.1942 popraven v Mauthausenu). Sabotážní a zpravodajskou činnost měla skupina rozvíjet po celé Moravě a Ostravsku, také s důrazem na zbrojní průmysl a železniční dopravu. František Ryš měl vybudovat zpravodajskou síť na Ostravsku a zřídit rádiové spojení s Moskvou. Vysazen měl být na Lysé hoře v Beskydech. Jan Kasík měl doklady na své původní jméno. K jeho úkolům patřila organizace zpravodajské sítě na Frýdecku, organizování sabotáží na Ostravsku a Bohumínsku, zakládání ilegálních bojových formací a příprava povstání. Své poznatky, zprávy a informace měl předávat Ryšovi. František Brauner měl v určeném operačním prostoru na Brněnsku působit s podobným programem. Bohuslav Němec byl určen velitelem celé operace a měl vybudovat zpravodajskou síť na Přerovsku a v prostoru Žiliny, organizovat zde sabotáže, ilegální skupiny a s nimi připravovat povstání. Dostal 7 000 Kč a dalších 10 000 Kč, která měl uložit do mrtvé schránky u sochy doktora Jedličky v parku na Barandově. Skupina nebyla vysazena na Lysou horu v Beskydech, ale přímo do středu operačního prostoru. Po seskoku se nesešli a každý zakopal padák a materiál na místě a vysílačku pod hromadu shrabaného listí. Nicméně nákladní padák s bedničkou ručních granátů a výbušnin byl nalezen ráno chodci, spěchajícími do práce. Tak se o seskoku dozvěděla policie a následně gestapo. Skrze agenta A-54 nakonec i vedení domácího odboje, které zprávu předalo do Londýna a ten do Moskvy. Parašutisté mezitím unikli nejprve ke svým příbuzným a známým a teprve poté se začali vzájemně hledat a navazovat zpravodajské kontakty. S pomocí domácích odbojářů byla zachráněna i vysílací stanice. Všichni se postupně sešli u manželky pplk. Ludvíka Svobody, Ireny Svobodové v Kroměříži, Divišova ul. 39. Parašutistům se dostávalo časté, obětavé a nezištné pomoci při hledání vhodných úkrytů, což je nejvíce zaměstnávalo. Skupina navázala spolupráci s moravským vedením PVVZ, skupinou Národní odboj a podařilo se jí vytvořit rozsáhlou síť spolupracovníků. Ač se po zatčení stal Kasík konfidentem gestapa, nebyl to on, kdo přivedl gestapo na stopu výsadku. Po zradě Mišutky, Čihánka a zatčení "Hvězdářů" mělo gestapo dostatek informací. Znalo jejich jména, předválečná bydliště a tak získalo mnoho údajů pro pátrací akci v okolí jejich příbuzných, což nakonec přineslo výsledek. Získalo ke spolupráci Ryšova bratra Rudolfa, který vydal gestapu kolem 31. října 1941 Bohuslava Němce v ostravské kavárně Fénix a v kavárně Elektra byl o čtyři dny později zatčen Brauner. Oba prozradili podrobnosti svých konspirativních spojení, což vedlo 6.11. k zatčení Kasíka ve vlaku z Otrokovic, kde se skrýval u svého bratra. Kasík se stal konfidentem, přijal německé občanství a vstoupil do německé armády. Po krátkém pobytu v Berlíně jej odveleli na italskou frontu, kde padl. Nejdéle unikal gestapu radista Ryš, až do 12. května 1942, kdy byl zatčen přičiněním konfidenta Mišutky. Po atentátu na Reinharda Heydricha byl 29. května 1942 popraven v Kounicových kolejích v Brně, zatímco jeho druhy tento osud potkal v Mauthausenu.