Internetové stránky objektu: http://asterix.nsys.cz/ts26/
www.bunkry.cz
Jednalo se dvoupatrový oboustranný dvoukřídlý pěchotní srub postavený v I. stupni odolnosti. Výzbroj objektu plně odpovídala požadovaným úkolům - v levé kasematě měla být umístěna smíšená zbraň L1 (podle původního projektu se v levé střelecké místnosti počítalo se smíšenou zbraní L2, tedy s 3cm PT kanon spřažený s těžkým kulometem vz.37). Ve vedlejší střílně mělo být kulometné dvojče vz.37. Úkolem těchto zbraní bylo postřelovat důležitou komunikaci procházející Odolovem a sousední objekty T-S 27 a 28 stojící na protějším svahu. Ve druhé střelecké místnosti mělo být pouze kulometné dvojče vz.37, které by postřelovalo průseky a překážky směrem k objektu T-S 25. Okolí vlastního objektu mělo chránit šest lehkých kulometů vz.26, z nichž dva by byly v pancéřových zvonech a zbývající čtyři ve střílnách zadních stěn objektu. Levý zvon se čtyřmi střílnami byl vyroben ve třetí sérii (v.č. 110) v plzeňské Škodovce, pravý se třemi střílnami zas ve Vítkovicích, taktéž v rámci třetí série (v.č. 178). Stalo se tak však až v roce 1939.
Kromě výzbroje je v horním patře nacházely muniční sklady, místnost velitele srubu a malá místnost telefonisty. Mezi obě střelecké místnosti byl umístěn dvakrát pravoúhle zalomený vchod. Ten měl být uzavřen mříží, dvojicí silnostěnných plynotěsných dveří a chráněn palbou automatické zbraně. V dolním patře, do kterého se sestupovalo po schodišti, se nacházelo strojní zařízení a zázemí pro osádku objektu. V levé části dolního patra byla strojovna s dieselagregátem, filtrovna s ventilační soupravou typu C, skladiště pohonných hmot a vrtaná studna. Naopak vpravo byly dvě ubikace pro poddůstojníky a mužstvo, sklad proviantu, sociální zařízení a také místnost pro stanici zemní telegrafie. Osádku objektu mělo tvořit 28 mužů, kterým by velel poručík pěchoty.
Pěchotní srub T-S 26 byl vybetonován ve dnech 19. až 24. srpna 1938 jako třetí objekt stavebního podúseku 4./VI. Odolov. Při jeho stavbě bylo spotřebováno 1 054 kubických metrů betonu. Tento stavební podúsek (celkem 9 objektů) byl zadán bratislavské firmě Ing. Rudolf FRIČ. Stavební náklad na objekt T-S 26 dosáhl výše přibližně 1 200 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že objekt byl dobetonován jen čtyři týdny před vyhlášením všeobecné mobilizace, nepodařilo se jej plně dokončit ani vyzbrojit. Dělníci přesto stihli vyzdít část cihlových příček, provést vyspravení a omítnutí stěn, došlo i k osazení několika vnitřních dveří. Nebyly však dokončeny podlahy, objekt nebyl obrovnán kamennou rovnaninou a zahrnut zeminou. Práce na rozvodech vody, vzduchotechniky ani elektřiny se nepodařilo vůbec zahájit, nebyl také osazen ani jeden z pancéřových zvonů. Za války byl opuštěný objekt postřelován do týlových stěn zbraní malé ráže (pravděpodobně 3,7cm PaK), byly zde také vytrženy tři střílny hlavních zbraní. Po té byl objekt využíván jako skládka odpadků.
www.bunkry.cz
Jednalo se dvoupatrový oboustranný dvoukřídlý pěchotní srub postavený v I. stupni odolnosti. Výzbroj objektu plně odpovídala požadovaným úkolům - v levé kasematě měla být umístěna smíšená zbraň L1 (podle původního projektu se v levé střelecké místnosti počítalo se smíšenou zbraní L2, tedy s 3cm PT kanon spřažený s těžkým kulometem vz.37). Ve vedlejší střílně mělo být kulometné dvojče vz.37. Úkolem těchto zbraní bylo postřelovat důležitou komunikaci procházející Odolovem a sousední objekty T-S 27 a 28 stojící na protějším svahu. Ve druhé střelecké místnosti mělo být pouze kulometné dvojče vz.37, které by postřelovalo průseky a překážky směrem k objektu T-S 25. Okolí vlastního objektu mělo chránit šest lehkých kulometů vz.26, z nichž dva by byly v pancéřových zvonech a zbývající čtyři ve střílnách zadních stěn objektu. Levý zvon se čtyřmi střílnami byl vyroben ve třetí sérii (v.č. 110) v plzeňské Škodovce, pravý se třemi střílnami zas ve Vítkovicích, taktéž v rámci třetí série (v.č. 178). Stalo se tak však až v roce 1939.
Kromě výzbroje je v horním patře nacházely muniční sklady, místnost velitele srubu a malá místnost telefonisty. Mezi obě střelecké místnosti byl umístěn dvakrát pravoúhle zalomený vchod. Ten měl být uzavřen mříží, dvojicí silnostěnných plynotěsných dveří a chráněn palbou automatické zbraně. V dolním patře, do kterého se sestupovalo po schodišti, se nacházelo strojní zařízení a zázemí pro osádku objektu. V levé části dolního patra byla strojovna s dieselagregátem, filtrovna s ventilační soupravou typu C, skladiště pohonných hmot a vrtaná studna. Naopak vpravo byly dvě ubikace pro poddůstojníky a mužstvo, sklad proviantu, sociální zařízení a také místnost pro stanici zemní telegrafie. Osádku objektu mělo tvořit 28 mužů, kterým by velel poručík pěchoty.
Pěchotní srub T-S 26 byl vybetonován ve dnech 19. až 24. srpna 1938 jako třetí objekt stavebního podúseku 4./VI. Odolov. Při jeho stavbě bylo spotřebováno 1 054 kubických metrů betonu. Tento stavební podúsek (celkem 9 objektů) byl zadán bratislavské firmě Ing. Rudolf FRIČ. Stavební náklad na objekt T-S 26 dosáhl výše přibližně 1 200 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že objekt byl dobetonován jen čtyři týdny před vyhlášením všeobecné mobilizace, nepodařilo se jej plně dokončit ani vyzbrojit. Dělníci přesto stihli vyzdít část cihlových příček, provést vyspravení a omítnutí stěn, došlo i k osazení několika vnitřních dveří. Nebyly však dokončeny podlahy, objekt nebyl obrovnán kamennou rovnaninou a zahrnut zeminou. Práce na rozvodech vody, vzduchotechniky ani elektřiny se nepodařilo vůbec zahájit, nebyl také osazen ani jeden z pancéřových zvonů. Za války byl opuštěný objekt postřelován do týlových stěn zbraní malé ráže (pravděpodobně 3,7cm PaK), byly zde také vytrženy tři střílny hlavních zbraní. Po té byl objekt využíván jako skládka odpadků.