Patassé, Ange-Felix

Président Ange-Felix Patassé, známý také jako Mustafa Patassé

narozen:25.1.1937, Paoua
u moci:22.10.1993-15.3.2003

Ange-Felix Patassé se narodil 25.1.1937 ve městě Paoua na severozápadě tehdejší francouzské kolonie Ubangi-Šari. Jeho otec Paul Ngakoutou sloužil za 2. světové války ve francouzské armádě. Protože Patassé vyrostl v Paoua, mělo se zato, že pochází z kmene Kaba, který je v této oblasti nejrozšířenější. Jeho otec byl ale z kmene Gbaya a Patassého matka z kmene Kare. I tak se ale většina Patassého pozdějších voličů rekrutovala z kmene Kaba.

Patassé, poté co vystudoval střední školu, začal navštěvovat Zemědělský institut v Puy de Dôme ve Francii, kde získal bakalářský diplom, který mu umožnil studium na Vyšší akademii tropického zemědělství v Nogent-sur-Marne a později na Národním zemědělském institutu v Paříži. Patassé se během studií specializoval na zootechniku a vysokoškolské vzdělání ukončil ziskem diplomu na Centru pro umělou inseminaci domácích zvířat v Rambouillet. Svá studia ve Francii ukončil Patassé v roce 1959, rok před získáním nezávislosti Středoafrické republiky.

Ihned po svém návratu do Středoafrické republiky se Patassé zapojil do služeb místní samosprávy a 1.6.1963 se, ještě za prezidenta Dacka stal zemědělským inženýrem a zemědělským inspektorem ve službách středoafrického ministerstva zemědělství.

Patassého politická kariéra byla, jak bylo ostatně v tehdejší Středoafrické republice zvykem, raketová. Už v roce 1965 byl Dackem jmenován ministrem rozvoje a "ředitelem zemědělství".

Po Bokassově převratu ovšem Patassé- jistě také vlivem příbuzenství s Bokassovou ženou- z vlády neodešel. Naopak, v pozicích různých ministrů působil téměř ve všech vládách sestavených Bokassou (z vlády odešel jen na několik měsíců v letech 1974 a 1976). V roce 1976 byl dokonce jmenován premiérem a na krátký čas přijal po Bokassově vzoru islám a vystupoval jako Mustafa Patassé. Hned v lednu 1977 se ale navrátil ke katolické víře.

Poté co se Bokassa prohlásil císařem, stal se Patassé prvním předsedou císařské vlády. Ze své funkce odstoupil 14.7.1978, údajně ze zdravotních důvodů, spíše ale z pocitu, že by se neměl tolik svazovat s kontroverzním Bokassou. Nasvědčuje tomu i to, že Patassé opustil Středoafrickou republiku a uchýlil se do exilu do Francie, kde těsně před svržením Bokassy založil opoziční stranu Front de Libération du Peuple Centrafricain (FLPC).

Z exilu se Patassé vrátil až po svržení Bokassy, dobře ale neudělal. Staronový prezident Dacko vydal příkaz k jeho zatčení. Tomu se Patassé pokusil vyhnout pokusem o útěk do Čadu, ale byl dopaden a uvězněn. Později byl propuštěn kvůli svým vleklým zdravotním problémům a podle všeho se opět uchýlil do exilu.

Do Středoafrické republiky se Patassé vrátil, aby kandidoval ve volbách, které se konaly 15.3.1981. Ty byly zcela jasně zmanipulovány ve prospěch stávajícího prezidenta Dacka a bylo oznámeno že Patassé skončil až druhý se ziskem 38% hlasů. Patassé se proti výsledku voleb hlasitě ohrazoval, ale nebylo mu to nic platné.

Brzy po volbách provedl generál Kolingba vojenský puč, kterým svrhl Dacka a převzal sám vládu. Jedním z jeho prvních kroků byl zákaz politické aktivity v zemi, což vedlo Patassého k opuštění země. Už 27.2.1982 se ale vrátil, aby vedl neúspěšný puč proti Kolingbovi. Podařilo se mu sice získat na svou stranu část důstojníků (mezi nimi pozdějšího prezidenta Bozizého), u mužstva a generality byl ale oblíbenější Kolingba, a tak puč zákonitě ztroskotal. Patassé se uchýlil na francouzskou ambasádu a požádal o azyl. Po složitých vyjednáváních Francouzů s rozzuřeným Kolingbou bylo nakonec Patassému povoleno vycestovat do Toga, jehož azyl pravidelně měnil za francouzský.

Do Středoafrické republiky se Patassé znovu vrátil, aby se za FLPC zúčastnil prezidentských voleb.

Patassé postavil svou kampaň na populismu proti výše zmíněným "jižanům", kteří za Kolingbovy vlády obsadili většinu lukrativních postů. Patassé se postavil na stranu "seveřanů" a tvrdil, že hájí práva utiskované majority proti privilegované minoritě (všichni jeho předchůdci- Boganda, Dacko, Bokassa i Kolingba- byli "jižané"). Tím si získal hlasy svého kmene Gbaya, kmene své matky Kare i hlasy obyvatel svého rodného města, což byli převážně Kabaové. 19.9.1993 zvítězil Patassé ve druhém kole voleb nad Kolingbou i kdysi nejoblíbenějším politikem země a bývalým premiérem Abelem Goumbou.

Jako prezident začal Patassé nahrazovat mnoho "jižanů" v lukrativních postech "seveřany", což odstartovalo sérii demonstrací a protestů ze strany "jižanského" kmene Yakoma. Patassé se snažil liberalizovat ekonomiku, což se mu na krátkou dobu podařilo, pak ale naplno propukly nepokoje, vyvolané předchozím národnostním protěžováním "jižanů". Během nepokojů byly ničeny i továrny a obchody, což vyvolalo opětovný pokles ekonomiky.

Velké nepokoje se odehrály ještě během Patassého prvního funkčního období v letech 1996 (ty byly potlačeny s pomocí armády a Francouzů) a v roce 1997 (ty byly potlačeny až s pomocí jednotek z Burkiny Faso, Čadu, Gabonu, Mali, Senegalu a Toga). Situace byla tak vyhrocená, že OSN vyslala do Středoafrické republiky 1350 afrických vojáků. Každopádně tyto nepokoje jen vyhrotily rozpory mezi "seveřany" a "jižany" a ještě více polarizovaly společnost.

V roce 1999 se konaly další prezidentské volby, které Patassé vyhrál už v prvním kole ziskem 51,6% hlasů. Volby byly označeny všemi opozičními kandidáty za zmanipulované, ale Patassé na to nijak nereagoval. V průběhu druhého volebního období rostl odpor proti Patassému i v řadách "seveřanů". V roce 2002 se tedy generál Bozizé pokusil o puč, Patassé však do Středoafrické republiky pozval posily tvořené jednotkami opozičního konžského hnutí MLC a tak Bozizého puč zkrachoval. Když se Patassé pokusil nechat Bozizého zatknout, tento i s loajálními jednotkami uprchl do Čadu.

V roce 2003 odletěl Patassé na konferenci do Nigeru, čehož využil Bozizé, který podnikal soustavné vpády z čadského území do Středoafrické republiky, a vrátil se i s loajálními jednotkami do Středoafrické republiky. 15.3.2003 Bozizé obsadil Bangui, čímž fakticky sesadil Patassého. Ten se uchýlil do exilu v Togu. Ve Středoafrické republice je obviněn z defraudace 70 miliard středoafrických franků a je mu přičítán i podíl na zvěrstvech, která páchali vojáci MLC jím pozvaní na potlačení Bozizého puče. Vzhledem k tomu, že středoafrická vláda není schopna Patassého ani vůdce MLC Jeana-Pierra Bembu zatknout, předala jejich stíhání Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Přesto se Patassé pokusil kandidovat v prezidentských volbách roku 2004, ale úřady jej odmítly zapsat kvůli administrativním pochybením. Stejného odmítnutí se dostalo dalším 6 kandidátům, kteří společně vyvinuli takový tlak, že mohli opět kandidovat. Patassé však byl i podruhé odmítnut kvůli tomu, že je trestně stíhán.

V roce 2006 byl Patassé vládou obviněn, že najímá zahraniční žoldáky, že na hranici se Súdánem vytvořil výcvikový tábor a že chystá státní převrat.

V srpnu 2006 byl Patassé odsouzen v nepřítomnosti ke 20 letům vězení za četné prokázané zpronevěry peněz ze státní pokladny.
Patassé, Ange-Felix - Ange-Felix Patassé podruhé, je jasně patrný jeho charakteristický znak-jizva u obočí

Ange-Felix Patassé podruhé, je jasně patrný jeho charakteristický znak-jizva u obočí
Patassé, Ange-Felix - Ange-Felix Patassé za stolem

Ange-Felix Patassé za stolem
URL : https://www.valka.cz/Patasse-Ange-Felix-t41506#161500 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více