Paltschik + Langer
25.3.1943
Ve východním Prusku v prostoru Tilsit – Insterburg byli vysazeni sovětští parašutisté, německý komunistický emigrant a elektrotechnik Achim Tristan Paltschik – Karel Polák (25.11.1910) a zámečník Arnošt Langer (1900), oba židovského původu. Jednalo se o zpravodajskou skupinu, která měla působit na Moravě. Jejich úkolem bylo vytvoření zpravodajské sítě a rádiového spojení ve prospěch sovětské GRU. Počítalo se i s využitím několika osob, spojených s předválečnou aktivitou sovětského zpravodajského důstojníka Leonida Mochova. Krátce po seskoku došlo k jejich zatčení a po výslechu v Královci a Berlíně byli předáni gestapu do Brna k dalšímu využití v rádiové protihře LÖWE. Rezidentem a telegrafistou byl Paltschik, na něhož se zájem gestapa plně soustředil poté, když souhlasil se spoluprací. Langer byl uvězněn v Mauthausenu a Moskvě bylo nahlášeno v prvním telegramu, že se zabil při seskoku. Ve vězení se dočkal konce války. Paltschik byl držen ve vazbě se zvláštním režimem pod krycím jménem Pelikán. Šifroval a dešifroval rádiovou korespondenci s moskevskou centrálou a vysílal i na vlastní radiostanici TENSOR, kontrolován německým radistou. Pozornost gestapa se především zaměřila na vyhledání několika mrtvých schránek, většinou u božích muk na Olomoucku a Přerovsku. Byly prázdné a na termínované schůzky se nikdo nedostavil. Většina z nich byla gestapu známa již z roku 1941, z výslechu tehdy zajatých sovětských parašutistů. Závěr gestapa byl jednoznačný: sovětská zpravodajská služba neví o zatčení svých výsadkářů, nemá s tímto prostorem jiné spojení a pokouší se oživit předválečnou síť. To ostatně potvrdilo i prověření několika kontaktních adres, které dostali parašutisté v Moskvě. Někteří adresáti byli již zatčeni či popraveni, jako např. Antonín Kos z Lužic, vedený v Moskvě pod krycím jménem PEPI. Zůstaly však další adresy, které byly prověřovány. Zajatého rezidenta nehodlalo gestapo v žádném případě uvolnit pro činnost v terénu a použilo pro tyto případy parašutistu Jana Kasíka, který od roku 1941 působil jako konfident MO 79 pro gestapo v Moravské Ostravě. Nyní se vydával za Paltschika. Postupně navštívil Metoděje Uherka ml. z Vacenovic, vedeného v Moskvě jako agenta O-TO-BY a Zdeňka Bohuslava z Brna - Žabovřesk, který měl krycí jméno JARO. Pouze v jeho případě byly zjištěny případy pozitivní spolupráce a Bohuslav byl uvězněn v Mauthausenu. Kasík dále kontaktoval německého občana Waltera Reinera, továrníka z Horních Počernic. GRU mu přidělila krycí jméno ADONIS. Paltschikovi v Moskvě ukázali jeho fotografii a pro kontakt s ním mu dali pohlednici jednoho pařížského hotelu a 750 US dolarů, které mu vrací jistý Laurenc. Reiner pozitivně reagoval, byl zatčen a získán pro spolupráci s gestapem. Moskevské centrále pak byli nahlášeni falešní agenti ZÁHUBA a MEMFIS. Podle pokynů moskevské centrály GRU zřizovalo gestapo několik mrtvých schránek. První byla na ústředním hřbitově v Brně, druhá v brněnském kamenolomu Na Svratce, třetí na nádraží v Přerově a další dvě byly zřízeny v Moravské Ostravě. Jedině ty měly praktický význam, protože do nich nosili kurýři GRU z Krakova peníze a náhradní součástky pro Paltschikovu radiostanici. Těchto dodávek bylo několik. Rádiová protihra byla vedena kriminálním zaměstnancem brněnského gestapa Rudolfem Königem až do 7. května 1945, kdy byla v Jihlavě ukončena, dokumentace spálena, Paltschik propuštěn na svobodu a zařazen do transportu německých uprchlíků, směřujících do Rakouska.
25.3.1943
Ve východním Prusku v prostoru Tilsit – Insterburg byli vysazeni sovětští parašutisté, německý komunistický emigrant a elektrotechnik Achim Tristan Paltschik – Karel Polák (25.11.1910) a zámečník Arnošt Langer (1900), oba židovského původu. Jednalo se o zpravodajskou skupinu, která měla působit na Moravě. Jejich úkolem bylo vytvoření zpravodajské sítě a rádiového spojení ve prospěch sovětské GRU. Počítalo se i s využitím několika osob, spojených s předválečnou aktivitou sovětského zpravodajského důstojníka Leonida Mochova. Krátce po seskoku došlo k jejich zatčení a po výslechu v Královci a Berlíně byli předáni gestapu do Brna k dalšímu využití v rádiové protihře LÖWE. Rezidentem a telegrafistou byl Paltschik, na něhož se zájem gestapa plně soustředil poté, když souhlasil se spoluprací. Langer byl uvězněn v Mauthausenu a Moskvě bylo nahlášeno v prvním telegramu, že se zabil při seskoku. Ve vězení se dočkal konce války. Paltschik byl držen ve vazbě se zvláštním režimem pod krycím jménem Pelikán. Šifroval a dešifroval rádiovou korespondenci s moskevskou centrálou a vysílal i na vlastní radiostanici TENSOR, kontrolován německým radistou. Pozornost gestapa se především zaměřila na vyhledání několika mrtvých schránek, většinou u božích muk na Olomoucku a Přerovsku. Byly prázdné a na termínované schůzky se nikdo nedostavil. Většina z nich byla gestapu známa již z roku 1941, z výslechu tehdy zajatých sovětských parašutistů. Závěr gestapa byl jednoznačný: sovětská zpravodajská služba neví o zatčení svých výsadkářů, nemá s tímto prostorem jiné spojení a pokouší se oživit předválečnou síť. To ostatně potvrdilo i prověření několika kontaktních adres, které dostali parašutisté v Moskvě. Někteří adresáti byli již zatčeni či popraveni, jako např. Antonín Kos z Lužic, vedený v Moskvě pod krycím jménem PEPI. Zůstaly však další adresy, které byly prověřovány. Zajatého rezidenta nehodlalo gestapo v žádném případě uvolnit pro činnost v terénu a použilo pro tyto případy parašutistu Jana Kasíka, který od roku 1941 působil jako konfident MO 79 pro gestapo v Moravské Ostravě. Nyní se vydával za Paltschika. Postupně navštívil Metoděje Uherka ml. z Vacenovic, vedeného v Moskvě jako agenta O-TO-BY a Zdeňka Bohuslava z Brna - Žabovřesk, který měl krycí jméno JARO. Pouze v jeho případě byly zjištěny případy pozitivní spolupráce a Bohuslav byl uvězněn v Mauthausenu. Kasík dále kontaktoval německého občana Waltera Reinera, továrníka z Horních Počernic. GRU mu přidělila krycí jméno ADONIS. Paltschikovi v Moskvě ukázali jeho fotografii a pro kontakt s ním mu dali pohlednici jednoho pařížského hotelu a 750 US dolarů, které mu vrací jistý Laurenc. Reiner pozitivně reagoval, byl zatčen a získán pro spolupráci s gestapem. Moskevské centrále pak byli nahlášeni falešní agenti ZÁHUBA a MEMFIS. Podle pokynů moskevské centrály GRU zřizovalo gestapo několik mrtvých schránek. První byla na ústředním hřbitově v Brně, druhá v brněnském kamenolomu Na Svratce, třetí na nádraží v Přerově a další dvě byly zřízeny v Moravské Ostravě. Jedině ty měly praktický význam, protože do nich nosili kurýři GRU z Krakova peníze a náhradní součástky pro Paltschikovu radiostanici. Těchto dodávek bylo několik. Rádiová protihra byla vedena kriminálním zaměstnancem brněnského gestapa Rudolfem Königem až do 7. května 1945, kdy byla v Jihlavě ukončena, dokumentace spálena, Paltschik propuštěn na svobodu a zařazen do transportu německých uprchlíků, směřujících do Rakouska.