Napajedla

Radnice


Novorenesanční budova z roku 1904, postavena dle projektu Dominika Feye, je jednou z hlavních dominant Masarykova náměstí. Dominuje ji nárožní věž se dřevěným ochozem. Na ní se nachází umělecky ztvárněné hodinové ciferníky, které jsou provedeny technikou řezané mozaiky s motivy čtyř ročních období. Fasáda je bohatě zdobena. V nice vpravo od hlavního vstupu do budovy se nachází socha sv. Jiří, který je patronem Napajedel. Jejím autorem je Franta Úprka. Bohatě je řešena i výzdoba interiérů.


Zdroj:
Průvodce městem Napajedla.

Historická vyobrazení

Kostel sv. Bartoloměje


Původní napajedelský kostel, který byl zasvěcen též sv. Bartoloměji a pocházel nejspíše z 15. století, se nacházel přibližně v místech vedle fary, pod schody vedoucí k dnešnímu kostelu, na místě kde se dnes nachází kříž s tíhovým bodem.
Současný barokní kostel sv. Bartoloměje je jednolodním chrámem s průčelní věží. Vystaven byl v letech 1710 až 1712, přičemž jeho výstavbu podnítil tehdejší majitel napajedelského panství Adam Jáchym z Rotalu. Nicméně k vysvěcení kostela došlo až roku 1741 biskupem olomouckým Jakubem Arnoštem. Nachází se zde dva starší renesanční náhrobky, které náleží Bedřichovi ze Žerotína a na Napajedlích (+1568) a Bartoloměje ze Žerotína a na Miloticích (+1568). V kryptě kostela, která je nepřístupná, se pak nacházejí ostaky pánů ze Žerotína a pánů Vartemberka. Vstup se nachází po pravé straně lodi v její první třetině. Z původního kostela byly použity rovněž některé stavební prvky a byly sem přeneseny i sochy. Interiér kostela původně barokní, byl upraven klasicistně a to nejspíš někdy kolem roku 1846 a dále na přelomu 19. a 20. století. Tehdy byla rozšířena hudební kruchta.
Varhany byly několikrát rekonstruovány, roku 1896 se na jejich opravě podílel i hudební skladatel Josef Nešvera. V letech 1986a až 1989, byly sestaveny kompilací starších částí různých nástrojů a nakonec byly letech 2006 až 2009 nahrazeny novým nástrojem z dílny Václava Smolky. V kostelní věži se nacházelo až 6 zvonu, ty byly však postupně za obou světových válek svěšeny až na umíráček z roku 1774 od Valeriuse Oblettera z Olomouce, který je zdoben reliéfy Madony s dítětem a sv. Josefem. Druhý zvon sv. Václava pochází z roku 1949. V letech 1902 až 1909 byl do kostela nainstalován nový mramorový oltář, kazatelna, křtitelnice a také nové lavice. Obraz Umučení sv. Bartoloměje nejspíše od Františka Kančice (resp. Franze Kauczika) z roku 1809 se nachází nad hlavním oltářem.


Zdroj:
Průvodce městem Napajedla.
http://www.hrady.cz/index.php?OID=10914

Fara


Ma místě staré budovy fary byla postavena nová barokní ve 3. čtvrtině 17. století. Má rozsáhlou zahradu dobře viditelnou od kostela, který se nachází víceméně nad ní. Již v době svého vzniku se stala nejen sídlem faráře a jeho úřadu (pomineme-li jeho "práci" v kostele), ale též se zde nacházel útulek pro chudé a choré. V jedné místnosti se pak dlouhou dobu nacházela jednotřídka. I dnes fara slouží nejen jako farářovo obydlí, ale také jako centrum církevních spolků a konají se zde jiné církevní aktivity. Roku 2016 fara prodělala rekonstrukci.


Zdroj:
http://www.turistika.cz/mista/fara-v-napajedlich

Socha sv. Floriána


Socha sv. Floriána se nachází na Masarykově náměstí naproti Starému zámku.


Zdroj:
www.turistika.cz

Socha sv. Jana Nepomuckého


Nachází se poblíž kostela sv. Bartoloměje.

Pomník K. H. Borovského


Pomník K. H. Borovského z roku 1921, v podobě kamenné mohyly s bronzovou deskou s podobiznou K. H. Borovského, se nachází v v parku na Komenského ulici.


Zdroj:
www.turistika.cz

Pomník padlým v 1. světové válce


Pomník padlým (a zemřelým na válečné útrapy) v 1. světové válce, se nachází na místním hřbitově nedaleko kaple na čestném místě poblíž rodiného hrobu jednoho z Napajedelských starostů.

Pomník padlým


Pomník padlým ve 2. světové válce se nachází v parčíku pod kostelem sv. Bartoloměje, při Masarykově náměstí. Jedná se vlastně o trojpomník. Kdy na největším kameni jsou připomenuti umučení a zavraždění obyvatelé Napajedel během německé okupace. Na dalším věnovaném padlým sovětským a rumunským osvoboditelům, jsou pak i jména napajedelských občanů, zabitých během osvobození dne 2. května 1945. Nakonec na posledním kameni jsou jména dvou zabitých amerických letců, kteří byli součástí posádky bombardéru B-17G, která poblíž nouzově přistála a byli posléze zastřeleni německými vojáky na zemi.


Zdroj:
www.turistika.cz

Nový Klášter


Klášter zvaný též Nový Klášter, se nachází poblíž kostela sv. Bartoloměje. Po celou dobu své existence slouží ke vzdělávání. Od roku 1874 do roku 1948 byl kostel spravován řádem Milosrdných sester sv. Kříže. Poté zde sídlila mateřská školka a odborné učiliště. Po rekonstrukci zde byly umístěny následující instituce: Základní umělecká škola Rudolfa Firkušného, Knihovna Boženy Benešové, Muzeum Napajedla a informační centrum. Klášterní kaple má dochovány původní nástěnné malby od Jana Köhlera a stala se Koncertní síní Rudolfa Firkušného.


Zdroj:
Průvodce městem Napajedla.

Hřbitov s hřbitovní kaplí


Hřbitov byl vybudován na jihovýchodním svahu kopce Kalvárie roku 1814. O něco později se jeho dominantou stala empírová hřbitovní kaple, kde jsou v podzemní kryptě pochováni majitelé napajedelského panství, tedy hrabata z Kesselstadtu, ze Stockau, Aristides a Marie Baltazii, ale také Šternberkové žijící v blízkých Pohořelicích. Roku 1906 byl hřbitov dále upraven a rozšířen dle projektu Dominika Feye, vybudována byla i umrlčí komora. Na hřbitově se nachází pomník padlým za 1. světové války a řada hrobů významných obyvatel Napajedel včetně Armádního generála Josefa Šnejdárka.


Zdroj:
Průvodce městem Napajedla.

Panský dům


Nachází se vedle Starého zámku, vznikl po opuštení napajedelského hradu. Sloužil jako centrum zprávy panství až do konce 17. století. V 19. století byl krátce v majetku panského lékaře. Později zde pak bydlela hraběnka Marie Terezie Strachwitzová.


Zdroj:
Pamětní tabule na domě

Spořitelna


Původní budova spořitelny se nachází v sousedství Starého zámku vedle budovy radnice. Až do roku 1936 na jejím místě stával panský dům se žudrem. Budova byla vystavěna v letech 1936 až 1937 ve stylu funkcionalismu dle návrhu zlínského architekta Miroslava Lorence. Dnes je sídlem České spořitelny.


Zdroj:
Pamětní deska na domě

Masarykovo náměstí