Nabopalasar

Nabopolassar

Babylonský král Nabopalassar (Nabúaplausur)




- vládl 626 - 605 př. n. l. - otec Nabukadnezara


Datum narození zakladatele novobabylónské říše (626 př. n. l - 539 př. n. l.) není známé. Nabopalassar (Nabú-apla-usur) byl vojevůdcem krále Babylónie Šinšariškúna. Etnicky náležel k semitskému aramejskému kmeni Chaldejců.


Kolem poloviny 7. století př.n.l. se novoasyrská říše, jejíž součástí Bybylónie byla, ocitla v krizi. V roce 652 př.n.l. povstal proti asyrskému králi Aššurbanipalovi severobabylónský král Šamaššumukín. Vzpoura byla sice v roce 648 př.n.l. potlačena, ale říše byla oslabena. Oslabení využil egyptský král Pammték I., novoasyrský vazal, a osamostatnil se. Tlak na novoasyrskou říši vyvíjely i nomádské kmeny Skythů a Kimmeriů přicházející z Kavkazu.


Oslabení novoasyrské říše využil Šinšariškúnův generál Nabopalassar. V roce 626 př.n.l. se prohlásil králem Akkadu a odmítnul svrchovanost Asýrie. Šinšariškún se pokusil revoltu potlačit a na Babylónii zaútočil. Nabopalassar ztratil město Sippar a musel ustoupit do Uruku, kde se mu podařilo Asyřany zastavit. V rozhodujícím střetnutí u Babylónu Nabopalassar zvítězil a 23. listopadu 626 př.n.l. se nechal korunovat králem Akkadu.


Nabopalassar, který se skromě označoval za "syna bezvýznamného", zahájil stavební práce na zvelebení Babylónu. Práve on začal stavět slavnou babylónskou věž E-temenan-ki. Svědčí o tom nápis "V té době mě přikázal Marduk, abych zikkuratu, který v dobách přede mnou propadl zkáze a byl zbořen, položil pevné základy na bedrech podsvětí a jeho vrchol namířil k nebesům.".


Mezi lety 617 př.n.l. - 612 př.n.l se v celé oblasti rozpoutala válka. Novobabylónský král Nabopalassar měl podporu Médů a kočovných Kimmeriů z Kavkazu. Na straně novoasyrské říše se angažoval Egypt, království Urartu (oblast zahrnující části dnešního Turecka, Íránu a Arménie s centrem u jezera Van), maloasijští Lýdové (ti ovšem bojovali pouze proti Médům) a zpočátku i Skythové, kteří ovšem během válek několikrát změnili strany (po neúspěšném útoku na Asýrii v roce 624 př.n.l. se k Asyřanům přidali a zaútočili na Médii).


V roce 616 př.n.l. se rozpoutaly boje na středním toku Eufratu. Nabopalassar dobyl město Goblini a postupoval proti toku Eufratu. Spojené egyptsko-novoasyrské vojsko přešlo do ofenzívy, ale Nabopalassar jejich útok odrazil.


V roce 615 př.n.l. podnikl Nabopalassar velkou ofenzívu na bývalé hlavní město Asýrie Aššur. Aššur byl obležen, ale Nabopalassarův útok byl odražen a novobabylónský král byl nucen ustoupit do Takritainu na Tigridu. Tentokrát dopadly boje ve prospěch Nabopalassara. Asyřané byli z Takritainu vytlačeni a poraženi. Nabopalassarovi pomohli Médové, kteří na Asyřany zaútočili a dobyli provincii Arrapcha.


O rok později Nabopalassarovi spojenci Médové obsadili Tabrisu u Ninive (Kujundžik), zamířili k Aššuru a s pomocí Skythů město dobyli a vyplenili. Nabopalassar přitáhl k Aššuru až po jeho dobytí. Oba králové, médský Kyaxarés a novobabylónský Nabopalassar, zde uzavřeli spojenectví.


Rok 612 př.n.l. se stal osudným pro hlavní město novoasyrské říše, bohaté dvousettisícové Ninive. Kyaxarés a Nabopalassar spojili svá vojska a podél Tigridu přitáhli k Ninive. Město bylo dobyto a zničeno, král Šinšariškún byl zabit. Zkáza Ninive byla totální. Otec dějepisu Hérodotos, který se ho asi o 150 let poté pokus najít, neuspěl. Ani historik a vojevůdce Xenofón velelící řeckým žoldnéřům bojujícím na straně Peršana Kýra mladšího, který procházel oblastí kolem Ninive asi dvě stě let po jeho zničení, se o něm nezmiňuje.


Zbytky poražených Asyřanů se stáhly do Charránu (Haran v dnešním Turecku) a do jejich čela se postavil Aššuruballit II. V roce 610 př.n.l. padl i Charrán a Asyřané se, spolu s pomocnými egyptskými oddíly, stáhli do Karchemiše, který držela silná egyptská posádka. Útok Aššuruballita II. podpořený egyptským králem Nekóem II. skončil v roce 609 př.n.l., poté co k Charránu dorazil s posilami sám Nabopalassar, neúspěchem. Aššuruballit pravděpodobně zahynul.


V letech 608 př.n.l. - 607 př.n.l. podnikl Nabopalassar dva výpady do království Urartu. Po boku Nabopalassara se zde, poprvé prokazatelně, objevuje korunní princ a budoucí následník Nabukadnezar. Větší část Urartu byla jako provincie připjena k novobabylónské říši.


Na konci roku 607 př.n.l. míří Nabopalassar na jih. Překročil Eufrat a dobyl město Kimuchu, které patřilo pod egyptskou svrchovanost. Boje pokračovaly. V roce 606 př.n.l. dobyli Egypťaně Kimuchu zpět. Nabopalassar odpověděl útokem, obsadil Kuramatu na Eufratu a transpotámská (v Sýrii) města Šunadiru, Elammu a Dachammu. Nekó II. podniknul další protiútok, před kterým se Nabopalassar stáhnul.


Novobabylónské vojsko vedl při poslední ofenzívě v roce 605 př.n.l. místo nemocného Nabopalassara Nabukadnezar. Král Nabopalassar zemřel v září roku 605 př.n.l. právě v době, kdy Nabukadnezar dobyl Karchemiš a rozhodl tak válku ve prospěch novobabylónské říše. Po Nabopalassarově smrti nastoupil na novoasyrský trůn jeho syn Nabukadnezar, jako Nabukadnezar II.
Nabopalasar - Poloha některých významných mezopotámských měst
CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18438114

Poloha některých významných mezopotámských měst
CC BY-SA 2.5, commons.wikimedia.org

Nabopalasar - Takzvaná Nabopolasarova kronika. Klínové nápisy na této hliněné tabulce zachycují kroniku z let 608-605 př. n. l. Po pádu Ninive soupeřil Nabopolassar s Egyptem o kontrolu nad západními územími Asýrie. Jeho smrt toto tažení zastavila a poslala jeho syna Nabukadnezara II. zpět do Babylonu, aby se ucházel o trůn.
Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=122828697

Takzvaná "Nabopolasarova kronika". Klínové nápisy na této hliněné tabulce zachycují kroniku z let 608-605 př. n. l. Po pádu Ninive soupeřil Nabopolassar s Egyptem o kontrolu nad západními územími Asýrie. Jeho smrt toto tažení zastavila a poslala jeho syna Nabukadnezara II. zpět do Babylonu, aby se ucházel o trůn.
Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org

Nabopalasar - Tento malý terakotový válec zaznamenává práce krále Nabopolassara na hradbách města Babylonu.
Novobabylonské období, 625-605 př. n. l. Britské muzeum, Londýn.
Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42132431

Tento malý terakotový válec zaznamenává práce krále Nabopolassara na hradbách města Babylonu.
Novobabylonské období, 625-605 př. n. l. Britské muzeum, Londýn.
Osama Shukir Muhammed Amin FRCP(Glasg), CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org

URL : https://www.valka.cz/Nabopalasar-t23413#121099 Verze : 3
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více