Martini-Henry Mk.I – Mk.IV
TTD
Výroba : 1871 – 1891
Užívána : 1871 - 1918
Vyrobeno : není přesně známo vyrobeno minimálně 500 000 a maximálně jeden milion kusů všech typů.
Váha : cca 3,827 kg
Délka : 125 cm (puška)
Délka hlavně : 84,2 cm (puška)
Ráže : .451 (11,455 mm)
Náboj : 577/450 Martini-Henry
Úsťová rychlost : 270 m/s
Rychlost střelby : 10 ran/min.
Účinný dostřel : 550 m
Maximální dostřel : cca 1300 m
Mířidla : posuvné hledí, pevná muška
Vrtání : 7 pravotočivých drážek (systém Henry)
Puška Martini-Henry vznikla jako první zadovka od počátku takto konstruovaná zavedená v britské armádě. Předchozí zbraně byly jen transformací starších perkusních zbraní (příkladem je Snider-Enfield). Na konstrukci se podílel především švýcarský konstruktér Friedrich von Martini, jehož prací byl blokový závěr (byl odvozen od závěru konstruktéra Peabodyho, takže někdy se setkáme i s označením Martini-Peabody-Henry) a skotského konstruktéra Alexandra Henryho, jenž pro zbraň připravil hlaveň se svým patentovaným drážkováním. Zbraň měla nahradit starší pušky jako třeba Snider. Střelba moderní zbraní se speciálními náboji Martini-Henry které byly v ráži .451, ale jejich silně lahvicovitá nábojnice měla dno o průměru .577 byla samozřejmě mnohem snazší a vycvičený voják dokázal vypálit 10 mířených ran. Zbraň byla navíc přesná a voják mohl zasahovat cíle do vzdálenosti kolem ½ kilometru (tedy daleko za dostřelem zbraní tehdejších protivníků) vzhledem k tomu že Británie tehdy počítala především s koloniálními válkami byla to zbraň mimořádně zdařilá. Při zkouškách byla skupina 20 zásahů v kruhu o poloměru 0,7m od středu při střelbě na vzdálenost 1200 yardů (tedy cca 1,1 km).
Postupně vzniklo několik verzí značených I – IV lišících se spíše drobnostmi. Kromě základního modelu jímž byla puška pro pěchotu, se vyráběly i karabiny které sloužily především u jednotek dělostřelectva )i pevnostního) a zmenšené a odlehčené modely pro kadety. Zbraň byla sice vyvinuta královskou zbrojovkou byly zbraně vyráběny mnoha továrnami a dodnes není jisté kolik bylo vlastně zbraní vyrobeno. Výroba končila na přelomu let 1889/90. Z této pušky vyšlo několik dalších zbraní jako třeba Enfield-Martini které ji ve výrobě nahradily.
Zbraně byly použity především v koloniálních válkách (Zulské války, Burská válka) ale byly použity i v první světové válce (hlavně k výcviku, ale počátkem války je dostávaly i posádky letadel). Původní zbraně v ráži .451 stříleli střelu o váze 31 gramů takže zásah byl opravdu „zastavující“ a pro boje s hůře vyzbrojenými protivníky byly mimořádně vhodné, dokladem je takzvaný „Rorke’s Drift“ kde byla jedna rota 24 pluku napadena asi 4000 zulskými válečníky, přes zhruba 40tinásobnou převahu se Britové ubránili a po boji bylo nalezeno asi 350 mrtvých Zulů přímo v perimetru a dalších asi 300 rozptýleně kolem, těžké střely způsobovaly zranění jež většina zasažených nepřežila.
Puška sloužila spolehlivě i v době Burské války ale zde již bylo znát že moderní opakovačky předčít nemůže.
Zdroj : http://www.answers.com/topic/martini-henry
http://www.martinihenry.com/
http://www.martinihenry.co.uk/
http://www.ima-usa.com/index.php/cPath/29_61
www.theothersideofkim.com
TTD
Výroba : 1871 – 1891
Užívána : 1871 - 1918
Vyrobeno : není přesně známo vyrobeno minimálně 500 000 a maximálně jeden milion kusů všech typů.
Váha : cca 3,827 kg
Délka : 125 cm (puška)
Délka hlavně : 84,2 cm (puška)
Ráže : .451 (11,455 mm)
Náboj : 577/450 Martini-Henry
Úsťová rychlost : 270 m/s
Rychlost střelby : 10 ran/min.
Účinný dostřel : 550 m
Maximální dostřel : cca 1300 m
Mířidla : posuvné hledí, pevná muška
Vrtání : 7 pravotočivých drážek (systém Henry)
Puška Martini-Henry vznikla jako první zadovka od počátku takto konstruovaná zavedená v britské armádě. Předchozí zbraně byly jen transformací starších perkusních zbraní (příkladem je Snider-Enfield). Na konstrukci se podílel především švýcarský konstruktér Friedrich von Martini, jehož prací byl blokový závěr (byl odvozen od závěru konstruktéra Peabodyho, takže někdy se setkáme i s označením Martini-Peabody-Henry) a skotského konstruktéra Alexandra Henryho, jenž pro zbraň připravil hlaveň se svým patentovaným drážkováním. Zbraň měla nahradit starší pušky jako třeba Snider. Střelba moderní zbraní se speciálními náboji Martini-Henry které byly v ráži .451, ale jejich silně lahvicovitá nábojnice měla dno o průměru .577 byla samozřejmě mnohem snazší a vycvičený voják dokázal vypálit 10 mířených ran. Zbraň byla navíc přesná a voják mohl zasahovat cíle do vzdálenosti kolem ½ kilometru (tedy daleko za dostřelem zbraní tehdejších protivníků) vzhledem k tomu že Británie tehdy počítala především s koloniálními válkami byla to zbraň mimořádně zdařilá. Při zkouškách byla skupina 20 zásahů v kruhu o poloměru 0,7m od středu při střelbě na vzdálenost 1200 yardů (tedy cca 1,1 km).
Postupně vzniklo několik verzí značených I – IV lišících se spíše drobnostmi. Kromě základního modelu jímž byla puška pro pěchotu, se vyráběly i karabiny které sloužily především u jednotek dělostřelectva )i pevnostního) a zmenšené a odlehčené modely pro kadety. Zbraň byla sice vyvinuta královskou zbrojovkou byly zbraně vyráběny mnoha továrnami a dodnes není jisté kolik bylo vlastně zbraní vyrobeno. Výroba končila na přelomu let 1889/90. Z této pušky vyšlo několik dalších zbraní jako třeba Enfield-Martini které ji ve výrobě nahradily.
Zbraně byly použity především v koloniálních válkách (Zulské války, Burská válka) ale byly použity i v první světové válce (hlavně k výcviku, ale počátkem války je dostávaly i posádky letadel). Původní zbraně v ráži .451 stříleli střelu o váze 31 gramů takže zásah byl opravdu „zastavující“ a pro boje s hůře vyzbrojenými protivníky byly mimořádně vhodné, dokladem je takzvaný „Rorke’s Drift“ kde byla jedna rota 24 pluku napadena asi 4000 zulskými válečníky, přes zhruba 40tinásobnou převahu se Britové ubránili a po boji bylo nalezeno asi 350 mrtvých Zulů přímo v perimetru a dalších asi 300 rozptýleně kolem, těžké střely způsobovaly zranění jež většina zasažených nepřežila.
Puška sloužila spolehlivě i v době Burské války ale zde již bylo znát že moderní opakovačky předčít nemůže.
Zdroj : http://www.answers.com/topic/martini-henry
http://www.martinihenry.com/
http://www.martinihenry.co.uk/
http://www.ima-usa.com/index.php/cPath/29_61
www.theothersideofkim.com