Literis et Artibus

Literis et Atribut


Ing. Josef Hrdý


Oceňování výkonu ve vědách a umění má v Rakousku dlouholetou tradici již z doby habsburských panovníků. Jako příklady bychom mohli uvést medaili Marie Terezie za básnické výkony
PROEMIVM STVDII POETICI.


Nebo zlaté medaile Ferdinanda V.
DE LITERIS MERITO DE ARTE MERITO případně
LITERIS ET ARTIBUS


Z období císaře Františka Josefa I.
LITERIS ET ARTIBUS


Uvedené medaile však nebyly nositelné, byly kruhové a jejich hodnota byla oceněna počtem zlatých dukátů. Prvním nositelným vyznamenáním tohoto typu bylo „ Čestné vyznamenání pro umění a vědu“ v podobě zlatého oválného medailonu rámovaného černě smaltovaným vavřínovým věncem na červené náhrdelní stuze, založené panovníkem 18.8. 1887.


Rakouská republika navázala na dřívější císařské oceňování vědců a umělců a spolková vláda založila 9. října 1934 Rakouské čestné vyznamenání a Rakouský záslužný kříž pro vědu a umění. I v tomto případě se uplatnil ve výtvarném ztvárnění dekorace, podobně jako u záslužného řádu, perličkový kříž, ovšem ve změněném provedení. Je zajímavé, že nejvyšším stupněm se inspiroval i vyznamenáním Františka Josefa I., když přijal formu oválné medaile zavěšené na náhrdelní červené stuze.


Poválečná 2. Rakouská republika pokračovala v této tradici. Tentokrát se nemusela se schválením založení tohoto vyznamenání obracet na Spojeneckou kontrolní komisi, protože den založení 25. květen 1955 následoval bezprostředně po podpisu Státní smlouvy s Rakouskem, kdy suverenita státu byla již zcela naplněna.


Nové státní vyznamenání se nazývalo Rakouské čestné vyznamenání a Rakouský čestný kříž pro vědu a umění.


„DAS ÖSTERREICHISCHE EHRENZEICHEN UND ÖSTERREISCHE EHRENKREUZ FÜR WISSENSCHAFT“
Jde o označení prakticky stejné jako za 1. republiky. A také bylo zopakováno stejné uspořádání jako u vyznamenání z roku 1934. To znamenalo, že nejvyšší stupeň, jimž je Čestné vyznamenání, má charakter komandérského stupně, protože klenot je zavěšen na červené nákrční stuze pomoci ozdobné grafy (viz obrázek).


Druhým stupněm je Čestný kříž 1. třídy a má charakter důstojnického připínacího kříže, konečně nejnižší je Čestný kříž, kdy na červeném kříži s širšími rameny je položen bílý kříž se štíhlejšími rameny. Uprostřed je potom pozlacený kruhový medailon s třířádkovým nápisem: „LITERIS / ET / ARTIBUS".


Kříž na nákrční stuze i kříž připínací jsou shodně veliké ( 58x58 mm) s medailonem o průměru 16 mm, kříž nejnižšího stupně má rozměry 44x44 mm. Výtvarný návrh pochází od akad. Malíře prof. Pirkherta. Použití maltézského kříže v tomto klenotu vyjadřuje úzký vztah k Čestnému vyznamenání za zásluhy o Republiku Rakousko.


Podle statutu se toto vyznamenání uděluje ve dvou kuriich - jedno pro vedu a druhé pro umění. Navíc je podtržena exkluzivita 1. stupně tj. Čestného vyznamenání, kdy je zaveden numeru clausus pro udělování, který je 36 pro rakouské občany (po osmnácti z každé kurie) a 36 pro cizince. (Za 1. republiky byl numeru causus u 1. stupně jen 24 osob.) Omezené udělování se nižších stupňů (Čestných křížů) netýká.