Památky a muzea v okolí: Places of Interest and Museums in the Vicinity:
-
-
Poznámka: Note:
-
-
Zdroje: Sources:
de.wikipedia.org/wiki/Salaspils_(Lager) The 'Final Solution' in Riga: Exploitation and Annihilation 1941-1944, Andrej Angrick & Peter Klein, Berghahn Books, 2012, ISBN: 0857456016, 9780857456014
Před německou okupací, v průběhu ruské, zde byl založen malý tábor pro nepřátele komunismu a sovětské moci (maximálně pro 1000-2000 lidí). Po příchodu Němců byl v roce 1941 přebudován na Koncentrační tábor. Byli zde internováni především Židé, Cikáni, Rusové a také dle německých rozkazů polo-asiaté (absolutně netuším, kdo tam spadá).
Poté, co během velmi rychlého postupu Němců, bylo Lotyšsko dobyto během velmi krátké doby, bylo přikročeno k přípravám na budoucí potenciální německé osídlení. V březnu a dubnu roku 1941 byl na přímý Hitlerův rozkaz Himmlerem a jeho spolupracovníky vypracován akční plán pro Lotyšsko a další pobaltské národy.
Vzápětí byla do Lotyšska převelena skupina jednotky Einsatzgruppe A v počtu zhruba 500 - 700 "vojáků", kterým velel SS-Brigadeführer V. Schtalecker (výsledek činnosti této skupiny zde). Ihned po jejich příchodu začalo vražedné běsnění. Během několika málo následujících týdnů bylo povražděno zhruba 5000 židů, z toho 4300 v samotné Rize, ve které bylo také ustanoveno oficiální ghetto pro všechny židovské obyvatele Lotyšska.
Asi nejhroším dnem Lotyšska se stali dva dny v roce 1941 - 30. listopad a 8. prosinec, kdy během dvou dní bylo ve městečku Rumbula (zhurba 14km od Rigy) zabito zhruba 25 000 židů, Rusů a dalších věřících. Po Polsku je to největší 2-denní zabíjení WW II.
Jelikož samotné ghetto bylo během chvíle zaplněno a "nepomáhalo" ani vlnové zabíjení vedené SS-Sturmbannführerem Bartem a dalšími lotyšskými skupinami, které ani samotní Němci nekontrolovali jako např. Hřmící kříž, atd., bylo rozhodnuto o vybudování koncentračního tábora.
Samotný tábor tak tedy byl založen ke konci roku - říjen 1941 a sloužil Němcům zhruba do října roku 1944. Byl situován blízko hlavního města Rigy, v městečku Salaspils, což je zhruba 20-30km od Rigy. Na malém prostoru zde bylo 45 ubikací. Ty se během několika málo měsíců staly "shromaždištěm" pro 14-25 000 lidí především z oblastí pobaltských zemí. Volně navazoval na další "malé" koncentrační tábory a ghetta jako byli Riga, Daugavpils, Liepaja, Jelgava a Valmiera.
Během těchto dlouhých let zde zahynulo zhruba přes 53 000 lidí (z toho zhruba 7000 představovali děti). Jejich těla znetvořená byla pohřbívána v samotné blízkosti tábora. Rozloha masového hrobu tvořila zhruba 2600m2. Vězni byli také používáni při těžbě dřeva, lámání kamení, stavbě silnic, atd.
Poté, co byl tábor osvobozen přešel do jiných rukou.
31. října 1967 se zněj stalo pietní a poutní místo, byl zde zřízen oficiální památník "vyzbrojený" socrealistickými kíčovitými sochami a vstupní branou ...
Dále ještě přidám několik vlastních fotek ze Salaspilsu.
Slíbené foto, bohužel aby SSSR zakrylo stopy bylo vše srovnáno se zemí ...
Nápis na vstupní bráně je symbolický a znamená "The earth moans beyond this gate" (což česky znamená, volně přeloženo: Za touto branou již běduje, úpí i samotná země.) - symbolizuje to velmi tenký předěl mezi životem a smrtí.
