Kronika roku 1944

Year 1944 Chronicle
Státní útvary Datum Událost

1.1.1944 Zemřel poručík Alfréd Benedikt


1.1.1944 Zemřel generálmajor Christian Pagels (velitel: 696. pěší pluk)




1.1.1944 Zemřel kontradmirál Fritz Conrad


1.1.1944 Zemřel námořní kapitán Friedrich Badermann (velitel: Badermannův pluk námořnictva)


1.1.1944 Zemřel námořní nadporučík Klaus-Dietrich König (ponorkový velitel)

1.1.1944 Zemřel generálporučík Hisaši Tokinori (velitel: 2. brigáda těžkého dělostřelectva)

1.1.1944 Maršál Rommel převzal jako vrchní velitel Skupiny armád B velení nad německými vojsky rozmístěnými severně od řeky Loiry (podřízen Hlavnímu velitelství Západ v čele s maršálem Rundstedtem).


1.1.1944 Velitel nově zřízeného amerického strategického bombardovacího letectva v Evropě generál Spaatz přijel do Londýna



1.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (386 letadel, 1401 t pum).

1.1.1944 Němci uvedli do provozu novou podzemní továrnu na výrobu a vývoj raket V-1 a V-2. Továrnu zbudovali v horském masívu Hartz a prioritu dostaly rakety V-1, protože V-2 měly problémy s naváděcím zařízením. Pro obsluhu byl zřízen speciální Protiletadlový pluk 155(W) s velitelem plukovníkem Wachtelem.


1.1.1944 Americká 8. letecká armáda (569 bomb. letadel) útočila na mosty přes Rýn u Koblenze, Neuwiedu a Remagenu.

1.1.1944 Německá vojska vedla útočné akce v prostoru mezi Sarreguemines a Neunhofenem.

1.1.1944 Na základě programového manifestu 14 demokratických organizací v Polsku, vydaného 15.12.1943, se ve Varšavě ustavila Zemská národní rada (KRN, Krajowa rada narodowa) jakožto nejvyšší zastupitelský orgán v zemi. V čele KRN Bierut, jeden z vedoucích činitelů Polské dělnické strany. KRN vydala dekret o Lidové armádě (Armia Ludowa). Jejím jádrem byla Lidová garda (Gwardia Ludowa). Velitelem Armie Ludowe generál "Rola"-Zymierski.

1.1.1944 Zemská národní rada rozhodla o přeměně Polského výboru národního osvobození v polskou prozatímní vládu (Lublin). Vstoupily do ní hlavní politické strany v čele s Polskou dělnickou stranou. Předsedou jmenován Osóbka-Morawski. Program: dokončit osvobození země, upevnit demokratické zřízení, obnovit rozvrácené hospodářství. USA a Velká Británie prozatímní vládu neuznaly (oficiálně oznámeno 4. 1.).


1.1.1944 Nad Verrieres došlo k střetnutí mezi německým a švýcarským letectvem.


1.1.1944 V Alžíru začaly rozhovory mezi generálem de Gaullem (představitel Francouzského výboru národního osvobození) a prezidentem Benešem (vracel se z Moskvy do Londýna). de Gaulle znovu prohlásil mnichovskou doh. ze neplatnou. Jednání skončilo 4.1.



1.1.1944 Indický XV. armádní sbor zahájil druhý útok v Arakanu (Barma).


1.1.1944 Americké letadlové lodě zaútočily na Kavieng (Nové Irsko).

1.1.1944 Z funkcie veliteľ pozemného vojska v Banskej Bystrici bol odvolaný genenerál Anton Pulanich a novo vymenovaný genenerál Jozef Turanec. Náčelníkom štábu miesto podplukovníka Františka Urbana sa stal podplukovník gšt. Ján Golian.

1.1.1944 Jugoslávská národně osvobozenecká armáda byla reorganizována - vznikla 1., 2. a 3. armáda.

1.1.1944 Představitelé řecké národně osvobozenecké organizace EAM/ELLAS zaslali Damaskinovi memorandum, v němž souhlasili se zastavením palby, jakmile začnou politická jednání. Delegace EAM/ELLAS přijela do hlavního štábu britských vojsk. 3.1. se ustavila koaliční vláda v čele s generálem Plastirasem. 5.1. přijel do Athén britský maršál Alexander a Macmillan. Přerušeny boje v Athénách a Pireu (britští stíhačí však napadli jednotky ELLAS). 8. I. vytlačili Britové jednotky ELLAS z Attiky. 11.1. uzavřeno příměří EAM s řeckou vládou a Brity. Od 14. I. zastavena palba. Oddíly ELLAS vyklidily Athény, Soluň a Pátráš. Výměna zajatců. 2. II. začaly v Athénách rozhovory mezi EAM a řeckou vládou. 12. II. uzavřela (na brit. pokyn) Plastirasova vláda ve Varkize (nedaleko Athén) doh. s EAM (demokratické svobody, zrušení válečného stavu, udělení amnestie politickým vězňům, očista státního aparátu, plebiscit, v němž lid rozhodne o státním zřízení, pak všeobecné volby do Ústavodárného shromáždění, odzbrojení všech ozbrojených složek a vytvoření nové armády). Zatímco EAM/ ELLAS splnila podmínky dohody, Plastirasova vláda využila rozpuštění oddílů ELLAS k upevnění své moci a nastolení monarchistického teroru. EAM se podpisem varkizské dohody dopustila zásadní chyby (chybné bylo též podřízeni ELLAS britskému velitelství pro Střední východ na základě dohody v Bejrútu a poté podřízení ELLAS generálu Scobiemu na základě dohody v Casertě -září 1944). V dubnu ustavena vláda v čele s admirálem Voulgarisem (zahájila otevřený teror proti lidově revolučním silám). Na postupimské konferenci předložil SSSR návrh, aby se řeckému regentovi doporučilo vytvořit demokratickou vládu v souladu s varkizskou dohodou. Občanská válka v Řecku trvala do r. 1947.


1.1.1944 Americká 6. armáda byla stažena z ostrova Mindoro, aby se připravila k vylodění na Luzonu. Její pozice převzala 8. armáda.


1.1.1944 gen. Franco odmietne uznať Mussoliniho Italsku sociálnu republiku


2.1.1944 Zemřel kapotánporučík Hans Benker (ponorkový velitel)

2.1.1944 Loď Nagoja Maru vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Herring (SS-233))


2.1.1944 Americká 6. armáda se vylodila u Saidoru (Nová Guinea). 7 200 Američanů pod velením generála Martina se vylodilo zcela bez odporu.



2.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (311 letadel, 1116 t pum).



2.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Akjab, Rabaul a Marshallovy ostr.


2.1.1944 Anglický generál Montgomery byl oficiálně jmenován velitelem pěších jednotek v operaci OVERLORD.

3.1.1944 Loď USS Nehenta Bay (CVE-74) uvedena do služby


3.1.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Novograd Volynskij.

3.1.1944 Generál Montgomery přijel do Londýna, aby se ujal funkce velitele britských invaznich vojsk.



3.1.1944 Spojenecká vojska obnovila útok na italské frontě (předpolí tzv. Gustavovy linie).




3.1.1944 Spojenci se dohodli o otázkách nezávislosti Sýrie a Libanonu.



3.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Akjab a Marshallovy ostr.


3.1.1944 Britské letectvo podniklo nálet na Berlín. RAF ztratila 27 bombardérů Lancaster se 168 členy posádek z 383 nasazených letounů. Poškození německého hlavního města byla zanedbatelná.


3.1.1944 Maj. Gregory Pappy Boyington, najúspešnejší stíhací pilot USMC (28 zostrelov) a veliteľ VMF-214 bol pri Rabaule zostrelený a padol do zajatia.

3.1.1944 Japonské velení si uvědomilo, že jejich 2. divize v osadě Sio na Nové Guineji jsou ohroženy americkým vyloděním u Saidoru a vydalo jim rozkaz k ústupu a to dále na západ do Madangu. 350km dlouhý ústup džunglí se ale stal pro vojáky pochodem smrti, při kterém umírali po desítkách a do Madangu jich nakonec dorazilo jen 50%. (Z původních 20 000).


4.1.1944 Zemřel generálporučík Nikolaj Nikolajevič Švarc (náčelník štábu Západného frontu /1920/)


4.1.1944 Polskou prozatímní vládu uznal SSSR.


4.1.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu očistila od nepřítele železniční trať Velikije Luki-Něvel.


4.1.1944 1. ukrajinský front (v jeho sestavě 1. československá samostatná brigáda) osvobodil Bílou Cerkev.

4.1.1944 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vyznamenalo partyzánského velitele Kovpaka a Fjodorova druhou Zlatou hvězdou hrdiny SSSR.



4.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Kiel a Münster



4.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Marshallovy ostrovy

4.1.1944 Protože Američané v Pacifiku rychle postupovali, začali Japonci hledat nové základny a opevňovat atol Eniwetok. Na ostrově přistálo 2 586 vojáků stažených z Kvantungské armády. S nimi se vylodilo i 300 japonských a 500 korejských dělníků, dělostřelectvo, minomety, tanky a pár letadel. Jejich velitel generál Nišida zahájil ihned opevňování ostrova.


5.1.1944 Zemřel generálporučík Erich Gudowius (vedoucí oddělení na Vojensko-historickém odboru OKH)

5.1.1944 Loď USS Petrof Bay (CVE-80) spuštěna na vodu

5.1.1944 Ponorka U-1009 (U-1009) spuštěna na vodu

5.1.1944 Ponorka U-1010 (U-1010) spuštěna na vodu

5.1.1944 Ponorka U-1200 (U-1200) uvedena do služby


5.1.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Berdičev.

5.1.1944 Libanonští představitelé zahájili v Káhiře jednání o arabské jednotě.



5.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Kiel, Neuss, Štětín (348 letadel, 118 t pum)


5.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul

5.1.1944 V Jefremově byla založena 2. československá paradesantní brigáda v SSSR


5.1.1944 Konala sa v obci Podlavice (súčasť Banskej Bystrice) schôdza ilegálnej KSS, oboznámili sa s prípravou ozbrojeného povstania a vytváraním partizánskych jednotiek./viaže sa k SNP/


6.1.1944 Zemřel generálporučík Oskar Buchholz (výzbrojní inspektor Reichsweru)

6.1.1944 Zemřel podplukovník Ivan Ananievič Samochvalov (veliteľ 172. stíhacieho leteckého pluku 2. formovania)

6.1.1944 Zemřel podplukovník Dmitrij Konstantinovič Leško (zástupca veliteľa 9. stíhacieho leteckého zboru)



6.1.1944 Loď ORP Gryf spuštěna na vodu

6.1.1944 Ponorka U-1207 (U-1207) spuštěna na vodu


6.1.1944 Ponorka U-878 (U-878) spuštěna na vodu


6.1.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Čudnov a Gorodnicu.



6.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul a Marshallovy ostrovy


6.1.1944 Japonské jednotky v síle 2 praporů dorazily k americkým pozicím u Arawe na Nové Británii, aby na ně zaútočily.


6.1.1944 Konala sa v obci Podlavice (súčasť Banskej Bystrice) schôdza ilegálnej KSS, oboznámili sa s prípravou ozbrojeného povstania a vytváraním partizánskych jednotiek./viaže sa k SNP/

7.1.1944 Zemřel podplukovník Andrej Stěpanovič Rešetňak (náčelník operatívneho oddelenia štábu 49. streleckého zboru)
7.1.1944 Zemřel generálporučík Walter von Eberhardt (Inspektor letectva (1913-1914))


7.1.1944 Ponorka U-368 (U-368) uvedena do služby

7.1.1944 Ponorka U-1234 (U-1234) spuštěna na vodu


7.1.1944 Americká 5. armáda obsadila San Vittore (Itálie).

7.1.1944 Projaponská vláda Svobodné Indie přesídlila do Barmy.

7.1.1944 134. čs. polní skupina zařazena do britského taktického letectva


8.1.1944 Zemřel kapitánporučík Christian Reich (velitel U-416 a U-426)


8.1.1944 Zemřel korvetní kapitán Friedrich Deetz (velitel U-757)


8.1.1944 Ponorka U-400 (U-400) spuštěna na vodu

8.1.1944 Ponorka U-1103 (U-1103) uvedena do služby


8.1.1944 Běloruský front zahájil kalinkovičsko-mozyrskou útočnou operaci.


8.1.1944 2. ukrajinský front osvobodil Kirovograd.


8.1.1944 Polská 2. divize zformovaná v SSSR přibyla na sovětsko-německou frontu.

8.1.1944 Jugoslávské národně osvobozenecké jednotky vyklidily město Banja Luka.

8.1.1944 Mussolini, šéf italské fašistické sociální republiky, uspořádal 8. až 10.1. ve Veroně soud s 18 příslušníky Velké fašistické rady za to, že jej v červenci 1943 přinutili k demisi. Mezi odsouzenými k trestu smrti byl bývalý ministr zahraničních věcí hrabě Ciano (zeť Mussoliniho), maršál de Bono, Marinelli, Pareschi, Gotthardi. Rozsudky byly provedeny 11.1.


8.1.1944 Generál Wilson a generál Devers převzali velení ve Středomoří.


8.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul a Marshallovy ostr.


8.1.1944 Brigáda Jan Žižka se vydala na pochod z úpatí Psunje do Banije. V Čazmě musela převzít 40 koňských vozů novinového papíru a tytu dovézt do Gliny. Přehazování přes řeku Sávu bylo ve dnech 15. a 16.1. ztěžováno útočícími Kozáky 15. sboru. Přesto dorazila po 200 km cesty dne 17.01 do cíle v Glině.


9.1.1944 Zemřel generálmajor Georg von Priem (velitel: Polní velitelství 674)


9.1.1944 Generál Bedell Smith jmenován náčelníkem štábu vrchního velitelství spojeneckých expedičních sil generála Eisenhowera.


9.1.1944 Cianova manželka hraběnka Edda (dcera Mussoliniho) odešla ilegálně do Švýcarska, kde byla internována.


9.1.1944 Britský XV. indický sbor (generál Christison) dobyl přístav Maungdaw (Barma).



9.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul.

9.1.1944 Američané dokončili na Bougainvillu další vzletovou dráhu pro stíhače a nazvali jí PIVA Y. Z ostrova mohou nyní startovat bombardéry i stíhači k náletům na Rabaul a nad nejvýznamější japonskou základnou v jižním Tichomoří se začala stahovat temná mračna.



9.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Marshallovy ostrovy

10.1.1944 Zemřel plukovník Alexej Iljič Šelest (veliteľ 620. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

10.1.1944 Zemřel kapitán 2. triedy Nikolaj Konstantinovič Kirillov (náčelník štábu Osinoveckej námornej základne)


10.1.1944 Zemřel generálporučík Karl-Albrecht von Groddeck (velitel: 161. pěší divize)

10.1.1944 Zemřel plukovník Iosif Jegorovič Zubarev (náčelník štábu 51. streleckého zboru)

10.1.1944 Zemřel generálmajor Alexandr Konstantinovič Ivanov (veliteľ 81. streleckého zboru)
10.1.1944 Zemřel podplukovník Vasilij Georgijevič Gusev (velitel 56. gardové tankové brigádyvelitel 53. gardového tankového pluku)

10.1.1944 Ponorka U-1273 (U-1273) spuštěna na vodu



10.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Sofii



10.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Kendari (Celebes)


10.1.1944 Rudá armáda prolomila blokádu Leningradu. Při tom padlo 100 000 Němců.


11.1.1944 Zemřel vrchný šikovateľ Hans Peterburs (pilot v ZG 76)

11.1.1944 Zemřel - Galeazzo Ciano (ministr zahraničí Italského království)

11.1.1944 Loď USS Hoggatt Bay (CVE-75) uvedena do služby

11.1.1944 Ponorka U-246 (U-246) uvedena do služby

11.1.1944 Ponorka U-1006 (U-1006) uvedena do služby

11.1.1944 Ponorka Ro-45 (Ro-45) uvedena do služby

11.1.1944 Ponorka U-879 (U-879) spuštěna na vodu


11.1.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Sarny.



11.1.1944 Britské a americké letectvo zahájilo operace, které měly připravit podmínky pro invazi v Evropě



11.1.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Pireus (Řecko).

11.1.1944 Komisař spravedlnosti Francouzského výboru národního osvobození de Menthon oznámil, že Flandin, Peyrouton, Boisson, Bergeret a další 283 osoby, které aktivně spolupracovaly s nacisty, budou souzeny vojenským tribunálem.


11.1.1944 Americké jednotky odrazily japonský pokus o invazi na mysu Gloucester (Nová Británie).



11.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Oschersleben, Halberstadt, Magdeburg a Braunschweig (663 letadel, 59 letadel sestřeleno)



11.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Marshallovy ostrovy

11.1.1944 Prestrelka partizánov so žandármi v obci Kurimka, v okrese Svidník, v ktorej prišli o život jeden partizán a dvaja žandári zo stanice v Hrabovčíku.

11.1.1944 Plukovník James Howard velitel 356th Fighter Squadron, sám doprovázel 401st Bombardment Group. I když mu došla munice pokračoval v předstíraných útocích na německé stíhače. Za tuto akci byl vyznamenán Medailí cti, nejvyšším americkým vyznamenáním.

12.1.1944 Zemřel podplukovník Michail Antonovič Krivcov (veliteľ 54. bombardovacieho leteckého pluku)

12.1.1944 Zemřel podplukovník Lance Cleo Wade (veliteľ letky 145. perutě RAF)


12.1.1944 Zemřel kapitán Herbert Amann (velitel: 1. baterie Oddílu útočných děl 905)

12.1.1944 Loď USS Rudyerd Bay (CVE-81) spuštěna na vodu

12.1.1944 Ponorka U-323 (U-323) spuštěna na vodu

12.1.1944 Ponorka U-1271 (U-1271) uvedena do služby
12.1.1944 Založen kýl ponorky USS Lagarto (SS-371)


12.1.1944 Vojska 3. úderné a 10. gardové armády (2. pobaltský front) přešla v prostoru západně od Novosokolnik k útoku proti německé 16. armádě.

12.1.1944 Německé vrchná velitelství branné moci vypracovalo plán operace Norimberk (v případě, že se Spojenci vylodí v Portugalsku nebo na španělském biskajském pobřeží, měla německá vojska obsadit Pyreneje).




12.1.1944 Spojenecká vojska prolomila německé obranné pásmo na řece Garigliano a zaútočila na Gustavovu linii (Itálie). Boje trvaly do 17.1.


12.1.1944 Americká 5. armáda obsadila Cervano (Itálie).


12.1.1944 Churchill a generál de Gaulle jednali v Marrákeši (Maroko).

12.1.1944 Prednosta 15. oddelenia prezídia ministerstva vnútra, dr. Starinský, predložil ministrovi Machovi návrh bezpečnostných opatrení v okresoch Bardejov, Humenné, Medzilaborce, Michalovce, Snina, Stropkov a Svidník.


13.1.1944 Zemřel generálmajor Karl Baer (velitel: 306. pěší divize)

13.1.1944 Zemřel major Konstantin Grigorievič Fedotov (veliteľ 28. stíhacieho leteckého pluku protivzdušnej obrany)


13.1.1944 Zemřel generálmajor Gerhard Weber (velitel: 41. pěší pluk)

13.1.1944 Loď USS Duluth (CL-87) spuštěna na vodu

13.1.1944 Loď HMCS Annan (K 404) uvedena do služby


13.1.1944 Ponorka U-1053 (U-1053) spuštěna na vodu

13.1.1944 Ponorka U-1208 (U-1208) spuštěna na vodu

13.1.1944 Ponorka U-1201 (U-1201) uvedena do služby

13.1.1944 Ponorka U-1229 (U-1229) uvedena do služby

13.1.1944 Státní výbor obrany SSSR vydal výnos o rozpuštění Ústředního štábu partyzánského hnutí. Partyzánské hnutí měly nadále řídit ústřední výbory komunistických stran příslušné sovětské republiky a jim podřízené štáby partyzánského hnutí.



13.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Makasar a Balikpapan.


13.1.1944 Americké jednotky na Nové Británii narazily na hlavní pásmo japonské obrany a jejich postup se zastavil. Dva americké pluky s tanky a dělostřelectvem nedokázaly prorazit přes 4 300 japonských obránců pod velením generála Macundy.



13.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul.


14.1.1944 Zemřel major Franz Ferdinand Colloredo-Mansfeld (velitel 132. perutě)


14.1.1944 Zemřel generálmajor Hermann Stempel (padl v boji)

14.1.1944 Zemřel svobodník Alija Nurmuhametqyzy Moldagulová (odstřelovačka 54. nezávislé střelecké brigády)


14.1.1944 Zemřel plukovník Hans-Günther von Obernitz (policejní prezident v Norimberku)


14.1.1944 Zemřel vedoucí perutě Edward Sudbury Alexander


14.1.1944 Zemřel Komandér křídla Nelson Reuben Mansfield

14.1.1944 Zemřel Poručík letky Charles Roy Swinney

14.1.1944 Zemřel Seržant letky Victor Norman Cawdery


14.1.1944 Zemřel generálmajor Georgi Nikolov Bošnakov (velitel 8. divizní oblasti)


14.1.1944 Zemřel kapitán Johann Aistleitner (velitel, 5./JG 26)

14.1.1944 Zemřel Letecký důstojník George William Penrose

14.1.1944 Loď Sazanami vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-218 USS Albacore jihovýchodně od ostrova Yap / Sunk by submarine SS-218 USS Albacore southeast of Yap island )


14.1.1944 Leningradský a Volchovský front v součinnosti s Baltickým loďstvem a partyzány zahájily útok, jehož cílem bylo porazit německá fašistická vojska v prostoru Leningradu a Novgorodu. Útok začal úderem 2. úderné armády (generál Feďuninskij) z předmostí u Oranienbaumu ve směru na Ropšu. Do útoku přešla i 59. armáda (generál Korovnikov) v prostoru Novgorodu.


14.1.1944 Běloruský front spolu s partyzány osvobodil Kalinkoviči a Mozyr.




14.1.1944 V Londýně zahájila činnost Evropská poradní komise. Byla zřízena na základě usnesení moskevské konference ministrů zahraničních věcí SSSR, USA a Velké Británie z října 1943. Tvořili ji zástupci SSSR, USA a Velké Británie, od 11.11.1944 též Francie. Byl to stálý orgán, který měl projednávat nejzávažnější mezinárodní problémy (mj. vypracování podmínek kapitulace nepřátelských států, příprava a nastolení poválečného mírového uspořádání světa apod.).



14.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Braunschweig (472 letadel, 2005 t pum během 23 min.)



14.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Akjab

14.1.1944 Minister F. Čatloš v prípise nemeckému generálovi pri ministerstve národnej obrany uvádza, že potrebu zmilitarizovania východného Slovenska odôvodňuje aj terajšia situácia, keď sa tamojší partizánski velitelia usilujú rozvracať bezpečnosť a konsolidáciu tohto pohraničia.


14.1.1944 Na Nové Británii zaútočili Američané na japonskou obranu z boku a vytlačil je. Bylo při tom zabito 3 200 Japonců, ostatní se i s velitelem stáhli a dál kladli odpor. Američané však zahájili leteckou blokádu japonské posádky a vojáci generála Macudy zůstali bez přísunu potravin, léku i munice a začali umírat. Macuda proto požádal velení v Rabaulu o možnost stáhnout se z boje.


14.1.1944 Generál Eisenhower přiletěl do Londýna, aby se ujal příprav operace Overlord. Usadil se na předměstí v Bushley parku a zřídil zde organizaci SHAEF, kde pro přípravu invaze pracovalo 6 specializovaných oddělení se 6 756 odborníky a specialisty.

15.1.1944 Zemřel generálmajor Boris Nikitovič Aršincev (veliteľ 11. gardového streleckého zboru)

15.1.1944 Ponorka U-485 (U-485) spuštěna na vodu

15.1.1944 Ponorka U-1102 (U-1102) spuštěna na vodu

15.1.1944 Ponorka U-871 (U-871) uvedena do služby


15.1.1944 Vojska 42. armády generála Maslennikova (Leningradský front) zahájila útok v prostoru Pulkovských výšin ve směru na Krasnoje Selo a Ropšu.


15.1.1944 1. ukrajinský front zakončil žitomirsko-berdičevskou operaci, v níž porazil německou 1. a 4. tankovou armádu. Fronta se posunula o 80 až 200 km na západ, osvobozen Novograd Volynskij, Žitomir, Bila Cerkva, Berdičev, Ržiščev a Korostěň.


15.1.1944 Americká 5. armáda obsadila Monte Trocchino (Itálie).


15.1.1944 Francouzský sbor (generál Juin) obsadil Monte Santa Croce. Skončily boje o předpolí Gustavovy linie (Itálie).

15.1.1944 V Japonsku vznikla antifašistická demokratická organizace Liga osvobození japonského národa z poroby.




15.1.1944 Britský vládní výbor v čele s Attleem předložil návrh plánu rozdělení Německa. Hranice mezi západní a východní zónou měla vést od Lübecku přes Helmstedt, Eisenach až po Hof. 18.2. vyslovila souhlas vláda SSSR a 1.6. vláda USA, která odvolala svůj původní návrh (linie měla protínat Berlín).

15.1.1944 Generál Jodl referoval o vlastní inspekci obranných zařízení podél atlantského pobřeží. Rychlost opevňovacích prací na něho žádný velký dojem neudělala.


15.1.1944 Eisenhowerovi začaly být poskytovány informace ze systému ULTRA, které se vztahovaly k vylodění.


15.1.1944 Australané dobyli na Nové Guineji osadu Sio.


16.1.1944 Zemřel kapitánporučík Rudolf Bahr (velitel U-305)


16.1.1944 Zemřel korvetní kapitán Willy Mattke (velitel U-61 a U-544)

16.1.1944 Zemřel nadporučík Alexandr Ivanovič Spirin (velitel 2. tankové roty (98. samostatný tankový pluk, Leningradský front))


16.1.1944 Vojska 54. armády (Volchovský front) přešla do útoku na Ijubanském směru.



16.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Klagenfurt



16.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul

16.1.1944 Německý tankový velitel Wittmann získal Železný kříž. (Bylo to za boje u Ljubaru, kde zničil Rusům během 2 dnů 6 tanků, 20 protitankových děl, 60 polních děl a 32 nákladních automobilů).


16.1.1944 Na Nové Británii zaútočila americká jednotka s podporou lehkých tanků, dělostřelectva, minometů a letectva, na japonské síly v oblasti Arawe. Japonce zde rozprášila a od té doby byl v oblasti klid.

17.1.1944 Zemřel štábní kapitán in memoriam František Král (Velitel protitankové baterie)

17.1.1944 Zemřel plukovník Pjotr Fjodorovič Ševcov (veliteľ 66. leteckej brigády)

17.1.1944 Zemřel major Fjodor Nikiforovič Škoda (veliteľ 47. bitevného leteckého pluku vojenského námorníctva)


17.1.1944 Zemřel námořní nadporučík Gerhard Kluth (velitel U-377
1. strážní důstojník U-91 (Heinz Walkerling, Heinz Hungershausen)
)


17.1.1944 Volchovský front osvobodil Novgorod a Podberezje.


17.1.1944 2. ukrajinský front zakončil kirovogradskou operaci. Způsobil německé 8. armádě těžké ztráty, postoupil o 45 km na západ a osvobodil Kirovograd.


17.1.1944 Americká 5. armáda zahájila útok na italské frontě a na třech místech překročila řeku Garigliano.

17.1.1944 Generál Bradley jmenován velitelem amerických vojsk v rámci Eisenhowerových invazních sil.



17.1.1944 Sovětská Pravda otiskla zprávu o setkání Ribbentropa s dvěma britskými činiteli (jednání o separátním míru). Britské ministerstvo zahraničních věcí zprávu popřelo.



17.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul


17.1.1944 britská trpasličí ponorka X 20 provádí tajný průzkum nedaleko pobřeží Normandie. Z ponorky jsou vysazeny skupiny průzkumníků COPP, které po čtyři dny sbírají vzorky půdy z pláží a měří sklon terénu.



17.1.1944 V Itálii začala bitva o opevněný klášter na hoře MONTE CASSINO, bráněný jednotkami SS. Tato hora byla ústředním bodem německé obranné Gustavovi linie.


18.1.1944 Zemřel Major v záloze Eugene Jules Emile Camplan (francouzské letecké eso 1. sv. v. se 7 sestřely (4 sám, 3 sdílel))

18.1.1944 Loď HMS Urania (R 05) uvedena do služby

18.1.1944 Loď USS Kadashan Bay (CVE-76) uvedena do služby

18.1.1944 Ponorka U-1007 (U-1007) uvedena do služby

18.1.1944 Ponorka I-400 (I-400) spuštěna na vodu

18.1.1944 Prozatímní vláda přesídlila do Varšavy



18.1.1944 Tohoto dne začala první bitva o Monte Cassino. Útok vedl britský X. sbor podél pobřeží. A také se jim podařilo vytvořit předmostí.


19.1.1944 Zemřel major Georg Roland Burchard Michael (veliteľ II./ 26. pluku pancierových granátnikov)

19.1.1944 Loď Kacuragi spuštěna na vodu

19.1.1944 Loď USS Saginaw Bay (CVE-82) spuštěna na vodu


19.1.1944 Ponorka U-484 (U-484) uvedena do služby


19.1.1944 Ponorka U-1013 (U-1013) spuštěna na vodu


19.1.1944 Ponorka U-1168 (U-1168) uvedena do služby


19.1.1944 Vojska 42. armády (Leningradský front) ovládla Krasnoje Selo. 2. úderná armáda osvobodila Ropšu. Obě armády se setkaly v prostoru jihovýchodně od Ropši a dovršily porážku petěrgofsko-strelninského uskupení nepřítele.


19.1.1944 V Jefremově zformována 2. československá paradesantní brigáda v SSSR

19.1.1944 Z Pearl Harboru vypluly americké invazní síly k provedení operace FLINTLOCK.


20.1.1944 Zemřel korvetní kapitán Kurt Nölke (velitel U-20, U-263 a U-584)

20.1.1944 Loď Fujuzuki spuštěna na vodu


20.1.1944 Ponorka U-321 (U-321) uvedena do služby

20.1.1944 Ponorka U-1052 (U-1052) uvedena do služby


20.1.1944 Ponorka U-773 (U-773) uvedena do služby


20.1.1944 Leningradský a Volchovský front dovršily porážku křídelních uskupení německé 18. armády a vytvořily příznivé podmínky k útoku na frontě od Koporského zálivu až po Ilmeňské jezero




20.1.1944 Americká 5. armáda obsadila Minturno, britská 8. armáda Suio, Tufo a Argento (Itálie)


20.1.1944 Maršál Tedder jmenován zástupcem vrchního velitele spojeneckých expedičních sil.



20.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (697 letadel, 2401 t pum)



20.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Paramušir (Kurily)




20.1.1944 Spojenecká armáda zahájila v Itálii ofenzívu na prolomení Gustavovy linie. I přes to, že útoku předcházela silná dělostřelecká příprava, byla zastavena dobře opevněnou a připravenou německou obranou.


21.1.1944 Zemřel kapitán Kurt Heinrich Wilhel Heintz (velitel, V./KG 2)


21.1.1944 Zemřel nadporučík Edwin Bader (průzkumný pilot Luftwaffe)


21.1.1944 Zemřel major Heinrich Alexander Ludwig Peter zu Sayn-Wittgenstein (veliteľ NJG 2)

21.1.1944 Loď USS Vincennes (CL-64) uvedena do služby

21.1.1944 Ponorka Ro-116 (Ro-116) uvedena do služby


21.1.1944 Vojska Leningradského a Volchovského frontu zahájila pronásledování nepřítele. Osvobozeno město Mga.


21.1.1944 Německý nálet na Londýn (IX. letecký sbor, 447 letadel ve 2 vlnách).
Začala operace Little Blitz; trvala do 26.4.1944.



21.1.1944 Americký nálet na sídlo německého velitelství ve Frascati (Itálie)


21.1.1944 Britská ponorka potopila japonský křižník Kuma v Malackém průlivu



21.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Magdeburg (585 letadel, 20241 pum během 34 min.)


21.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Paramušir (Kurily)


21.1.1944 Generál Eisenhower vydal první rozkazy k operaci OVERLORD. Schválil plány rozšiřující oblast vylodění až na Conteninský poloostrov a rozšířil 3 divize prvního sledu na 5 a na další 2 druhého sledu. Před vyloděním budou shozeny do týla 3 výsadkové divize místo 2 brigád. Protože byl nedostatek vyloďovacích plavidel a všechny jednotky bude nutné vycvičit, vyzbrojit a přepravit posunul termmín vylodění o měsíc. Zároveň posunul ještě více operaci ANVIL (vylodění v jižní Francii), která měla původně probíhat souběžně. S tím ale nesouhlasili Američané.


22.1.1944 Zemřel kapitán Manfred Meurer (veliteľ I./ NJG 1)


22.1.1944 Zemřel kapitán Franz Hahn (velitel: I. skupina Stíhací eskadry 4)


22.1.1944 Zemřel generálmajor Ernst Michael (velitel: 205. pěší divize)

22.1.1944 Zemřel kapitán Cotesworth Bradway Head (americké armádní stíhací eso 2. světové války se 14 sestřely)


22.1.1944 Ponorka U-399 (U-399) uvedena do služby

22.1.1944 Hitler odvolal velitele skupin armád Sever maršála Küchlera. Jeho funkci převzal generál Model.



22.1.1944 Americký VI. sbor (5. armáda) se vylodil u Anzia a Nettuna.


Američané se spolu s menšími spojeneckými jednotkami a oddílem Commandos vylodili v Itálii u Anzia, 30km jižně od Říma. Tímto manévrem obešli Gustavovu obrannou linii. Vylodění se nesetkalo s žádným odporem a vojáci se v perimetru na plážích začali opevňovat. To ale byla strategická chyba, neboť měli ihned postupovat do vnitrozemí. Takto získali Němci potřebný čas, aby přisunuli zkušené vojáky a zorganizovali protiútok. Spojencům se však svoje pozice podařilo udržet.



22.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul

23.1.1944 Zemřel podplukovník (In memoriam) Šigeo Nangó (velitel: 2. letecká bojové skupiny 59. perutě)


23.1.1944 Zemřel kapitán Franz Gierster (velitel Granátnického praporu ke zvláštnímu použití 540)


23.1.1944 Zemřel korvetní kapitán Albert Oesterlin (nositel Rytířského kříže)


23.1.1944 Černomořské loďstvo vysadilo desant v přístavu Kerč.

23.1.1944 Protektorátní kolaboranti založili v Praze fašistickou Ligu proti bolševismu. Hlavním organizátorem byl český nacionalista E. Moravec.


23.1.1944 Jugoslávské národně osvobozenecké jednotky osvobodily město Jajce.


23.1.1944 Australské jednotky obsadily Maukiryo (Nová Guinea).



23.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul a Admiralitní ostr.


23.1.1944 Japonský generál Macunda dostal povolení k ústupu z Nové Británie a se zbytkem svých vojáků se stáhl do Rabaulu. Tím zde Američané získali kontrolu nad mysem Gloucester a tím i kontrolu nad Vitiazovou úžinou - strategicky významnou spojnicí.


24.1.1944 Zemřel generálmajor Botho Kollberg (veliteľ 23. pešieho pluku)


24.1.1944 Leningradský front osvobodil města Puškin a Sluck.


24.1.1944 2. a 1. ukrajinský front zahájily korsuňševčenkovskou útočnou operaci.


24.1.1944 Americká 5. armáda obsadila Anzio a Nettuno (Itálie).


24.1.1944 Politická jednání mezi Hitlerem a norským fašistou Quislingem.


24.1.1944 Čínská vojska obsadila Mingru Ga (Barma).



24.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul



24.1.1944 Německé pozemní síly dorazily ke spojeneckým pozicím u Anzia. Zde se zformovaly do 14. armády a s podporou 200 tanků a Luftwaffe zahájily na perimetr okamžitě sérii útoků.



24.1.1944 Francouzské jednotky znovu neúspěšně zaútočily na německá postavení na Monte Cassinu.


25.1.1944 Zemřel generálmajor Heinrich Geerkens (velitel: 9. polní divize (L))

25.1.1944 Zemřel kontradmirál William Edward Reynolds (5. velitel Pobřežní stráže Spojených států (1919-1924))
25.1.1944 Zemřel plukovník Alexandr Fjodorovič Burda (velitel 49. tankové a 64. gardové tankové brigádyvelitel 14. tankového pluku)

25.1.1944 Ponorka U-1274 (U-1274) spuštěna na vodu

25.1.1944 Ponorka U-1235 (U-1235) spuštěna na vodu



25.1.1944 Začala druhá bitva o Monte Cassino americkým pokusem překročit Rapido 24. divizí. I tento pokus skončil neúspěchem.


26.1.1944 Zemřel plukovník Johannes Hoppe (velitel: Pluk tankových granátníků 12)

26.1.1944 Zemřel vojín Vasilij Lukič Novak (kulometčík 615. střeleckého pluku)

26.1.1944 Zemřel podplukovník Sergej Fedotovič Prostakov (veliteľ 131. gardového bitevného leteckého pluku)

26.1.1944 Loď Suzukaze vyřazena ze služby (potopena 140 námořních mil severozápadně od Ponape ponorkou SS-184 USS Skipjack / Sunk by SS-184 USS Skipjack 140 nautical miles nordwest of Ponape )

26.1.1944 Loď USS Marcus Island (CVE-77) uvedena do služby


26.1.1944 Ponorka U-869 (U-869) uvedena do služby

26.1.1944 Ponorka U-1230 (U-1230) uvedena do služby


26.1.1944 Leningradský front osvobodil Krasnogvardějsk a přeťal železniční trať Krasnogvardějsk-Narva.


26.1.1944 Argentina přerušila diplomatické styky s Německem a Japonskem.


26.1.1944 Libérie vyhlásila Německu a Japonsku válku.

26.1.1944 Německé vrchní velitelství branné moci připravovalo plán operace Margarethe II (obsazení Rumunska). 28.2. zastavil Hitler další práce.


26.1.1944 Sovietska armáda znovu (po 900 v obležení) vstoupila do Leningradu. Během obléhání zde zemřel asi 1 milión lidí. Poté sovietska armáda zahájila operace vedoucí k vyčištění celé oblasti.

27.1.1944 Zemřel podplukovník Samuel Duncan Puller (velitel: 1. nájezdnický pluk námořní pěchoty)


27.1.1944 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor policie Wilhelm Hartenstein (velitel: 1. pěší brigáda SS (mot.))

27.1.1944 Zemřel staršij seržant Zinaida Alexandrovna Samsonova (Hrdina Sovietskeho zväzu)


27.1.1944 Zemřel major Generálního štábu Georg Olaf Bagge af Boo (náčelník štábu 4. tankové divize)

27.1.1944 Zemřel plukovník Ivan Romanovič Pimenov (náčelník štábu 31. tankového zboru)

27.1.1944 Zemřel major Walter Luitjens (velitel 6. roty Granátnického pluku 151)

27.1.1944 Ponorka USS Scabbardfish (SS-397) spuštěna na vodu

27.1.1944 Ponorka U-1202 (U-1202) uvedena do služby


27.1.1944 Sovětská vojska definitivně prolomila blokádu Leningradu. Volchovský front ovládl železniční stanici Peredolskaja a přeťal trať Leningrad-Dno.


27.1.1944 1. ukrajinský front (13. armáda a 60. armáda) zahájil rovensko-luckou útočnou operaci.

27.1.1944 Hitler požadoval intenzívní nacionálně socialistickou výchovu vojáků.


27.1.1944 Americká vojska ovládla Natamo (ostrov Nová Británie).



27.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (481 letadel, 1761 t pum)


27.1.1944 Angličané poprvé předvedli Eisenhowerovi DD tanky. Jednalo se o speciálně upravené tanky Sherman, které pomocí 2 lodních šroubů a plachtové obšívky mohly plout na vodě. Generál požádal okamžitě Američany o jejich urychlenou výrobu pro operaci OVERLORD.


28.1.1944 Zemřel generálmajor Adelbert Schulz (veliteľ 7. tankovej divízie)

28.1.1944 Zemřel generálmajor George Hamilton Cameron (velitel: V armádní sbor)


28.1.1944 Zemřel kapitánporučík Curt Barleben (ponorkový velitel)


28.1.1944 Zemřel námořní nadporučík Gustav Lüssow (velitel U-571)

28.1.1944 Ponorka U-1272 (U-1272) uvedena do služby


28.1.1944 Vojska 54. armády Volchovského frontu osvobodila Ljubaň.


28.1.1944 1. ukrajinský front pronikl k Zvenigorodce a spojil se s 2. ukrajinským frontem.


28.1.1944 Korsuňševčenkovské uskupení nemeckých vojsk (XLII. armádní sbor generála Lieba 1. tankové armády a XI. armádní sbor generála Stemmermanna 8. armády) odříznuto od hlavních sil. V obklíčení uvázlo 9 pěších divizí, 1 tanková divize SS, 1 motorizovaná brigáda SS a další jednotky.

28.1.1944 Italský Výbor národního osvobození se na svém zasedání v Bari vyslovil proti Badogliově vládě a králi Viktoru Emanuelovi III.



28.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (596 letadel, 1954 t pum)


29.1.1944 Zemřel nadporučík Willy Kientsch (veliteľ 6./ JG 27)


29.1.1944 Zemřel generálmajor Siegfried Marseille (velitel: 324. místní velitelství (Kursk))

29.1.1944 Ponorka I-368 (I-368) spuštěna na vodu

29.1.1944 Založen kýl ponorky USS Spikefish (SS-404)


29.1.1944 Vojska 2. pobaltského frontu osvobodila Novosokolniki.


29.1.1944 Německý nálet na Londýn (asi 60 letadel).



29.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Frankfurt n. M. a Ludwigshafen (806 letadel, asi 1900 t pum)



29.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul a Marshallovy ostrovy. Nálet na Japonská letiště na Marshallových ostrovech provedla i americká letadla z letadlových lodí USS Essex, USS Intrepid a USS Cabot admirála Mitchera. Jednalo se o přípravu operace FLINTLOCK. Všechna japonská letadla zde byla zničena a do konce války se tu již žádná neobjevila.

30.1.1944 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Alexandrovič Tokarev (veliteľ 1. mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)

30.1.1944 Zemřel generálmajor Vladimir Vasilievič Tichomirov (náčelník štábu 34. armády)


30.1.1944 Zemřel kapitánporučík Georg-Wilhelm Basse (ponorkový velitel (U-339, U-314))

30.1.1944 Loď HMS Hardy (R 08) vyřazena ze služby (potopen v Barentsově moři / sunk in the Barents Sea)

30.1.1944 Ponorka U-1014 (U-1014) spuštěna na vodu


30.1.1944 Čs. exilová vláda v Londýně uznala Poľskú Prozatímni vládu.


30.1.1944 - Leningradský a Volchovský front postoupily na čáru Narvský záliv, Kingisepp, Siverskij, Ljubaň, Čudovo, Oreděž, řeka Luga, Velikoje Selo, Šimsk. Příznivé podmínky pro rozvíjení útoku na Narvu a Lugu. Německá 18. armáda v nebezpečí obklíčení.


30.1.1944 3. a 4. ukrajinský front zahájily nikopolsko-krivorožskou útočnou operaci.



30.1.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (489 letadel, 1961 t pum), Braunschweig a Hannover.


30.1.1944 Americká 5. armáda prolomila „Gustavovu linii“ severně od Monte Cassina.


30.1.1944 Americký VI. sbor přešel do útoku z předmostí u Anzia a Nettuna.


30.1.1944 Německý nálet na Londýn (285 letadel).


30.1.1944 Spojenecké letectvo v Pacifiku provedlo nálet na Rabaul, Marshallovy ostr. a ostrov Wake.


30.1.1944 Americká letadla z letadlových lodí admirála Shermana Essex, Cabot a Intrepid provedla nálet na atol Eniwetok a ještě na zemi zničila 15 japonských letadel.


30.1.1944 Američané zahájili v Tichomoří operaci FLINTLOCK - vylodění na atolech Majuro a Kwajalein v Marshallově souostroví. Atol Kwajalein je největší na světě a na ploše 655 čtverečních metrů se rozkládá 93 jeho ostrovů. Američané z nich hodlali obsadit Roi-Namur a Kwajalein - hlavní japonský opěrný bod souostroví.


30.1.1944 K atolu Kwajalein dorazil svaz 4 bitevních lodí, 3 těžkých a 3 lehkých křižníků, 15 výsadkových a mnoha dalších plavidel. Ta zahájila na ostrov předinvazní ostřelování.


30.1.1944 Na atolu Majuro byl ze 2 torpédoborců bez odporu vysazen průzkumný oddíl. Od domorodců se dozvěděl, že Japonci v počtu 350 mužů se zdržují na jiném ostrově, na Darritu. Oddíl se poté stáhl zpět na lodě.


31.1.1944 Zemřel námořní nadporučík Heinz Jaschke (ponorkový velitel (U-592))


31.1.1944 Zemřel kapitán Rudolf Heger (velitel 4. roty, 96. dělostřelecký pluk)

31.1.1944 Loď Jasukuni Maru vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Trigger (SS-237))

31.1.1944 Loď USS Franklin (CV-13) uvedena do služby

31.1.1944 Založen kýl lodi USS Bismarck Sea (CVE-95)

31.1.1944 Loď USS Sargent Bay (CVE-83) spuštěna na vodu

31.1.1944 Ponorka Ro-117 (Ro-117) uvedena do služby

31.1.1944 Ponorka Ro-47 (Ro-47) uvedena do služby

31.1.1944 Ponorka I-44 (I-44) uvedena do služby


1.2.1944 Zemřel generálmajor Hans von Knauer (velitel: Polní velitelství Vannes)


1.2.1944 Zemřel major Ewald Baranek (velitel: 58. tankový ženijní prapor)


1.2.1944 Zemřel SS-Brigadeführer Franz Kutschera

1.2.1944 Zemřel rotmistr James Alexander ml. Connelly (americké stíhací eso a ničitel balónů 1. sv. v. ve francouzském letectvu se 7 potvrzenými sestřely (2 sám, 5 sdílel), z toho 2 balóny (1 sám, 1 sdílel) a 2 pravděpodobnými (1 sám, 1 sdílel))

1.2.1944 Založen kýl lodi Kiri

1.2.1944 Založen kýl lodi Momi

1.2.1944 Loď Umikaze vyřazena ze služby (potopena nedaleko atolu Truk v Karolínách ponorkou SS-217 USS Guardfish / Sunk by SS-217 USS Guardfish near atol Truk in Caroline islands )

1.2.1944 Ponorka U-1008 (U-1008) uvedena do služby


1.2.1944 Leningradský front překročil řeku Lugu, dobyl město Kingisepp a pronásledoval německá vojska až do vzdálenosti necelých dvou kilometrů od estonských hranic. Jižněji mezi Lugou a Utorgošem však Němci podnikli několik dílčích úspěšných protiútoků.


1.2.1944 Na italské frontě v oblasti Monte Maiola severně od Cassina pokračovala americká 34. divize v úderech na německé pozice.


1.2.1944 Americký 52. operační svaz admirála Turnera vylodil jednotky 8. pěší divize na ostrově Kwajalein v Marshallových ostrovech. I přes velmi tuhý japonský odpor Američané v podvečer získali již třetinu ostrova. Intenzivní boj pokračuje také na ostrově Namur.


Na ostrově Kwajalein se nacházelo 4 000 japonských obránců, pod velením admirála Akijami. Ti provedli v noci klasický útok ale byli zmasakrováni.

Na ostrově Roi-Namur bylo připraveno 3 700 obránců v 9 železobetonových pevnostních monstrech a 65 bunkrech postavených podle německého vzoru.

1.2.1944 Ve Francii došlo k dohodě mezi ozbrojenými silami všech ilegálních organizací. Vznikly tzv.Francouzské vnitřní síly - FFI


1.2.1944 Po odlietaní svojho druhého operačného turnusu odišiel na zaslúžený odpočinok tretí veliteľ Československého wingu, W/Cdr František Doležal a jeho funkciu prevzal W/Cdr Tomáš Vybíral, ktorý dovtedy pôsobil vo funkcii veliteľa 312. squadrony.

2.2.1944 Zemřel podplukovník Aquilla James Dyess (velitel 1. praporu, 24. pluk námořní pěchoty)


2.2.1944 Americké jednotky obsadily ostrovy Roi a Namur v Marshallových ostrovech. Jejich ztráty činily 740 padlých a raněných, z 3 700 japonských obránců prakticky nikdo nepřežil. Nadále pokračovalo dobývání ostrova Kwajalein.


2.2.1944 Vojska 3. a 4. ukrajinského frontu provedla prudký útok na předsunuté pozice německé 6. armády u Nikopolu. Sovětská 13. armáda generála Puchova, začleněná do 1. ukrajinského frontu, dobyla Luck a Rovno. Sověti též na severu překračují hranice Estonska a obsazují město Vanakula.




2.2.1944 U Anzia se spojenecký postup zastavil. Díky těžkým ztrátám však byli Němci nuceni odložit plánovaný mohutný útok, jenž měl tohoto dne začít.




3.2.1944 Zemřel generálmajor Hermann von Wedel (velitel: 10. polní divize (L))

3.2.1944 Zemřel plukovník Filimon Vladimirovič Vladimirov (veliteľ 201. stíhacej leteckej divízie)


3.2.1944 Zemřel generálmajor Helmut Wortmann (padl v boji)

3.2.1944 Zemřel kapitán Robert Murray Hanson (2. nejúspěšnější stíhací eso americké námořní pěchoty ve 2. světové války s 25 potvrzenými sestřely a 2 pravděpodobnými; 10. celkově)


3.2.1944 Zemřel - František Pecháček (velitel odbojové organizace Jindra)

3.2.1944 Loď Macu spuštěna na vodu

3.2.1944 Loď USS Savo Island (CVE-78) uvedena do služby

3.2.1944 Ponorka U-1051 (U-1051) spuštěna na vodu

3.2.1944 Ponorka U-870 (U-870) uvedena do služby

3.2.1944 Ponorka U-681 (U-681) uvedena do služby


3.2.1944 Vojska 1. a 2. ukrajinského frontu osvobodila města Smela, Špola, Zvenigorodka, Kaněv a Boguslav. V Moskvě je oznámeno obklíčení velkého seskupení německých vojsk u Korsuně Ševčenkovského. Hitler zakázal svým generálům jakýkoli ústup z oblasti. Von Manstein se rozhodl pomoci obklíčeným vojskům a započal se shromažďováním tankových sil.



3.2.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet 1100 letounů na Wilhelmshaven.


3.2.1944 Na ostrově Burton u Kwajaleinu v Marshallových ostrovech proběhlo další vylodění amerických jednotek. Letouny z letadlových lodí amerického 58. operačního svazu admirála Gindera provedly útok na ostrov Eniwetok.



3.2.1944 U italského Campoleone a na předmostí u Anzia podnikly německé jednotky několik omezených útoků na předsunuté pozice britské 1. divize. K bojům v prostoru Cassina se připravil podle instrukcí 5. armády též novozélandský sbor pod velením generála Bernarda Freyberga.

3.2.1944 Španělský fašistický vůdce Franco vyhlásil neutralitu Španělska.


3.2.1944 Na Kwajaleinu samotném získali Američané pod kontrolu většinu ostrova a 500 posledních Japonců se stáhlo do severního cípu ostrova.

4.2.1944 Zemřel šikovatel Karl Hager (nositel Rytířského kříže)


4.2.1944 Zemřel generálmajor Heinrich-Sigismund von der Heyde

4.2.1944 Založen kýl lodi Hinoki

4.2.1944 Loď USS Shamrock Bay (CVE-84) spuštěna na vodu


4.2.1944 Vojska Leningradského frontu pokračovala v ofenzivních operacích podél pobřeží Finského zálivu až k ústí řeky Narvy. Na východním okraji jezera Pejpus vstoupila 42. a 67. armáda do města Gdov, kde se spojila s partyzánskými oddíly. Volchovský front také vyčistil železniční trať Novgorod - Leningrad od nepřítele.


4.2.1944 Hitler změnil dispozice pro von Mansteina a poslal 24. tankovou divizi nazpět do prostoru Nikopole. Díky této změně se divize nezůčastnila začínajícího protiútoku na město Korsuň Ševčenkovskij.


4.2.1944 Poslední japonský odpor na Kwajaleinu ustal. Téměř všech 8 700 vojáků admirála Akijamy bylo zabito, s výjimkou několika set korejských dělníků a raněných. Z vyloděných 41 000 amerických vojáků v bojích padlo 370 a 1 500 bylo raněno.



4.2.1944 Americká 34. divize postoupila severně od Cassina a provedla útok na Colle Sant Angelo. Britská 1. divize je u Anzia nucena ustoupit.


4.2.1944 Japonská vojska přešla do protiútoku na arakanské frontě a dobyla barmský Taung Bazaar. Cílem Japonců byl průnik do východní Indie, přičemž operací se zůčastnila též indická kolaborantská "národní armáda" pod vedením nacionalistického vůdce Subhásčandry Bose.


4.2.1944 Čínská vojska dobyla Taipha Ga v Barmě.




4.2.1944 Argentina přerušila diplomatické styky s Bulharskem, Rumunskem a vichystickou Francií.


4.2.1944 Americký těžký bombardér Liberátor z Bougainvillu provedl první průzkumný let nad hlavní japonskou základnou Truk v Karolínách.
Vrchní velitel japonského námořnictva admirál Koga si správně uvědomil, že Američané se nyní na tuto základnu zaměří a odeslal pryč všechny velké válečné lodě.


5.2.1944 Zemřel brigádní generál in memoriam Čeněk Hajda

5.2.1944 Loď Asahi Maru vyřazena ze služby (poškodená pri kolízii v Japonskom mori medzi ostrovmi s Manju Maru pri Ushijima (34°21'N, 133°46'E) / damaged in a collision in the Japanese Inland Sea with Manju Maru off Ushijima (34°21'N, 133°46'E))

5.2.1944 Ponorka U-322 (U-322) uvedena do služby


5.2.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu rozdělila německou 6. armádu na dvě části a obsadila město Apostolovo. 1. ukrajinský front provedl silný útok u Lucku a Rovna s cílem zatlačit zpět německou 4. tankovou armádu. Generál Stemmermann stáhl své síly uvnitř korsuňské kapsy na vnitřní obranné linie, Němci však byli poměrně dobře zásobováni letecky, za pomoci letounů startujících z letišť u Umaně. Sověti podnikli mohutné útoky vedené snahou znemožnit německé zásobování obleženým vojskům.


5.2.1944 Sovětské letectvo uskutečnilo nálet na finské Helsinki.


5.2.1944 Admirál Nimitz vydal rozkaz admirálu Spruancemu, aby provedl operaci CATCHPOLE - vylodění na atolu Eniwetok, nejzápadnějšího atolu Marshallova souostroví. (V původních plánech měla být tato operace provedena až v květnu).


Před zahájením operace bude nutné vyřadit z provozu silnou japonskou základnu Truk v Karolínách. To provedou letadla z letadlových lodí, které začnou svoje operace 17.2.

6.2.1944 Zemřel major Nikolaj Michajlovič Šmelev (veliteľ 3. gardového stíhacieho leteckého pluku)

6.2.1944 Zemřel brigádní generál Robert Cherry Foy (velitel: Havajská divize)


6.2.1944 Zemřel korvetní kapitán Heinz Buchholz (velitel: 1. ponorková flotila)


6.2.1944 Zemřel nadporučík Artur Beese (velitel 1. letky Stíhací eskadry 26)


6.2.1944 Zemřel generálporučík Kiril Petkov Botev (náměstek ministra války)


6.2.1944 Zemřel poručík Paul Baumann (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

6.2.1944 Loď USS Atlanta (CL-104) spuštěna na vodu


6.2.1944 Jugoslávské národně osvobozenecké jednotky obsadily města Gornij Vakuf a Kupres v západní Bosně.


6.2.1944 Britská vojenská mise přiletěla do Turecka.


6.2.1944 3. ukrajinský front dobyl Marganěc východně od Nikopolu. Sověti obsadili celou oblast na východ od města Apostolova, čímž německým vojskům hrozilo další obklíčení.


6.2.1944 Američané ukončili operaci FLINTLOCK - při které získali pod kontrolu celý atol Kwajalein.



7.2.1944 Loď HMCS Algonquin (R17 224 (od února 1953 / from February 1953)) uvedena do služby

7.2.1944 Ponorka U-1015 (U-1015) spuštěna na vodu


7.2.1944 Spojené státy americké vyzvaly Finsko, aby ukončilo válku na straně Německa.


7.2.1944 Americké jednotky při vyčišťovacích operacích na ostrově Kwajalein vyhladily drobné japonské skupinky posledního odporu.

7.2.1944 Hitler souhlasil s pokusem německých jednotek probít se z korsuňského kotle. Stemmermann začal se stahováním svých vojáků z Janovky a Gorodišče, aby mohl své síly soustředit.



7.2.1944 Němci obnovili své útoky proti britské 1. divizi u Anzia. Jejich cílem je dobytí vsi Aprilia a nedaleké továrny. Boje pokračovaly i následujícího dne. Do prostoru u Anzia přibyly též americká 45. divize a britská 56. divize.


7.2.1944 Americká letadla z letadlových lodí provedla v Tichomoří další nálet na Eniwetok.

8.2.1944 Loď HMS Foxhound (H 69) vyřazena ze služby (předána Kanadě / tranfered to Canada (HMCS Qu'appelle (H 69)))

8.2.1944 Loď USS Laffey (DD-724) uvedena do služby


8.2.1944 Ponorka U-1016 (U-1016) spuštěna na vodu


8.2.1944 Ponorka U-1275 (U-1275) spuštěna na vodu


8.2.1944 3. ukrajinský front spolu se 4. ukrajinským frontem obsadil město Nikopol, nicméně většině německých vojsk se podařilo ustoupit. Na nikopolském předmostí utrpěla německá 6. armáda generála Hollidta citelné ztráty. Nikopolská oblast měla svůj strategický význam díky bohatým nalezištím manganové rudy. Následně 4. ukrajinský front překročil řeku Dněpr.


8.2.1944 Běloruský front zakončil kalinkovičsko-mozyrskou operaci. Postoupil o 60 km a způsobil německé 2. armádě, 4. armádě a 9. armádě vážné ztráty. Německé velení též odmítlo sovětskou výzvu ke kapitulaci v korsuňševčenkovské oblasti.


8.2.1944 Japonská vojska obklíčila u barmského Uritaungu indickou 7. pěší divizi.



8.2.1944 Spojenecká vojska ovládla poloostrov Huon na Nové Guineji.


8.2.1944 Plán spojenecké operace "Overlord" byl definitivně schválen.


9.2.1944 Zemřel generálplukovník Walter Heitz (veliteľ 8. armádneho zboru)


9.2.1944 Zemřel kapitánporučík Horst Hepp (ponorkový velitel)


9.2.1944 Zemřel námořní nadporučík Hans-Jörg Blauert (velitel U-734
1. strážní důstojník U-553 (Karl Thurmann)
)

9.2.1944 Ponorka U-1169 (U-1169) uvedena do služby


9.2.1944 Ponorka U-1209 (U-1209) spuštěna na vodu


9.2.1944 Ponorka U-1210 (U-1210) spuštěna na vodu

9.2.1944 Ponorka U-1231 (U-1231) uvedena do služby

9.2.1944 Němci se znovu pokusili zásobit obležená vojska v korsuňševčenkovském kotli značným množstvím pohonných hmot a munice. Rovněž se jim podařilo evakuovat raněné.



9.2.1944 Na italském bojišti pokračoval boj u Anzia. Britská 1. divize byla vytlačena z Aprilie, avšak stále ještě držela blízkou továrnu.

9.2.1944 Britská vláda zastavila civilní provoz mezi Irskem a Anglií.

10.2.1944 Loď Minekaze vyřazena ze služby (potopena ponorkou USS Pogy (SS-266) u východního pobřeží Formosy / Sunk by USS Pogy (SS-266) near east coast of Formosa )

10.2.1944 Založen kýl lodi Hanazuki

10.2.1944 Ponorka U-1009 (U-1009) uvedena do služby

10.2.1944 Ponorka U-1203 (U-1203) uvedena do služby

10.2.1944 Založen kýl ponorky I-372 (I-372)

10.2.1944 Ponorka U-872 (U-872) uvedena do služby

10.2.1944 Ponorka U-880 (U-880) spuštěna na vodu


10.2.1944 Ponorka U-1303 (U-1303) spuštěna na vodu



10.2.1944 Útok amerického VI. sboru u Anzia byl odražen německou 14. armádou. Ta dokonce po těžkých bojích pronikla u Anzia do amerického obranného perimetru. Američany vytlačila až do střední části a způsobila v jejich řadách značné ztráty


10.2.1944 Sovětská vojska generála Vatutina dobyla Šepetovku.



10.2.1944 Na Nové Guineji se australské jednotky postupující od Sia spojily u Saidoru s americkými oddíly, přicházejícími od Yagomi. Tímto bylo dokončeno obsazování poloostrova Huon.



10.2.1944 Americké a australské jednotky na Nové Guineji zahájili postup na Madang.



10.2.1944 Letka 15 sovětských bombardérů zaútočila neúspěšně na německou bitevní loď Tirpitz, kotvící v Altenfjordu na severu Norska.


11.2.1944 Zemřel major Franz Beyer (Veliteľ IV./JG 3.)

11.2.1944 Loď USS Ommaney Bay (CVE-79) uvedena do služby

11.2.1944 Ponorka U-1301 (U-1301) uvedena do služby

11.2.1944 Ponorka U-775 (U-775) spuštěna na vodu


11.2.1944 V Ottawě byla podepsána dohoda mezi Kanadou a SSSR o vojenských dodávkách.


11.2.1944 1. ukrajinský front zakončil rovensko-luckou operaci a osvobodil ves Šepetovka.


11.2.1944 Německý III. tankový sbor generála Vormanna časně ráno zahájil útok, jehož cílem bylo odlehčení náporu na obklíčená vojska v korsuňševčenkovském kotli. Při útoku byl dobyt most přes Gniloj Tikič. Pozdě odpoledne podnikli obležení Němci pokus o výpad.



11.2.1944 U italského Cassina provedla americká 34. divize poslední neúspěšný pokus o postup ke klášteru od severu.



11.2.1944 V oblasti u Anzia mezitím továrna padla do rukou Němců a britská 1. divize byla nucena ustoupit. V posledních dvou dnech změnily tovární haly svého držitele celkem třikrát.


11.2.1944 Americká letadla z letadlových lodí provedla další nálet na Eniwetok.


12.2.1944 Zemřel nadporučík Günter Jolitz (velitel, 9./LG 1)

12.2.1944 Zemřel kontradmirál Tošiaki Fukumura (ponorkový velitel)

12.2.1944 Loď HMS Apollo (M 01 (1944-1945)N 01 (1945-1961)) uvedena do služby

12.2.1944 Loď USS Shipley Bay (CVE-85) spuštěna na vodu


12.2.1944 Ponorka U-486 (U-486) spuštěna na vodu


12.2.1944 Ponorka U-324 (U-324) spuštěna na vodu


12.2.1944 Ponorka U-1053 (U-1053) uvedena do služby

12.2.1944 Ponorka U-805 (U-805) uvedena do služby


12.2.1944 Vojska sovětské 67 .armády generála Sviridova, začleněná do Leningradského frontu, v součinnosti s 59. armádou generála Korovnikova (Volchovský front), osvobodila město Luga. Bitva o korsuňševčenkovský kotel nabyla na intenzitě.


12.2.1944 Velvyslankyně SSSR ve Stockholmu Kollontajová předložila finské delegaci, vedené bývalým ministrem zahraničních věcí Paasikivim, podmínky pro uzavření příměří. 29. února byl tento dokument posuzován finským parlamentem na tajném zasedání, 15. března však byl odmítnut.



12.2.1944 Spojenecká vojska obsadila ostrov Rooke mezi Novou Británií a novoguinejským poloostrovem Huon a také Gorissi 40 km východně od mysu Gloucester na Nové Británii.



12.2.1944 U Cassina nahradil novozélandský sbor vyčerpané americké jednotky II. sboru. V oblasti Anzia je relativní klid, britská 1. divize je v důsledku těžkých ztrát stažena.

12.2.1944 Americký generál Douglas MacArthur byl navržen jako republikánský kandidát na prezidentský úřad.


12.2.1944 6 japonských čtyřmotorových bombardérů ze Saipanu provedlo nálet na Američany čerstvě obsazený ostrov Roi-Namur. Zde Američané vybudovali obrovskou zásobovací základnu, která byla zasažena. 80% válečného materiálu bylo zničeno, 2 velké výsadkové lodi zapáleny, 25 američanů zemřelo a 130 bylo zraněno. Z japonských letadel nebylo ani jedno sestřeleno.


12.2.1944 Američané se vylodili na atolu Arno v Marshallových ostrovech.


13.2.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Lucien Lippert (velitel: 5. dobrovolnická útočná brigáda SS Valonsko)




13.2.1944 Zemřel generálmajor Johannes Höfert
13.2.1944 Zemřel šikovatel Wilhelm Warrelmann (velitel čety, 6. rota, 328. granátnický pluk, 227. pěší divize)

13.2.1944 Loď USS Conklin (DE-439) spuštěna na vodu


13.2.1944 Hlavní stan nejvyššího velení rozpustil Volchovský front, jenž úspěšně zakončil novgorodsko-lužskou operaci. Sověti zde rozdrtili německou 18. armádu a postoupili o 50 až 100 km.


13.2.1944 Němci podnikli výpad z korsuňševčenkovského kotle, avšak nepodařilo se jim prorazit vnější kruh obklíčení.


13.2.1944 Luftwaffe podnikla nálet 230 letounů na Londýn.

13.2.1944 Americká letadla z letadlových lodí provedla nálet na Eniwetok, kterým serii náletů na atol ukončila.

14.2.1944 Zemřel major Dmitrij Dmitrievič Gavrilov (veliteľ 336. samostatnej prieskumnej letky)

14.2.1944 Zemřel plukovník Sergej Michajlovič Kamynin (náčelník štábu 62. armády)


14.2.1944 Zemřel námořní nadporučík Erich-Michael Hoffmann (velitel U-738
1. strážní důstojník U-437 (Werner-Karl Schulz)
)


14.2.1944 Sovětská vojska 13. armády a 60. armády 1. ukrajinského frontu postoupila na čáru Rafalovka-Luck-Dubno-Jampol-Šepetovka a ohrozila jižní křídlo obrany německé Skupiny armád Jih a A. Sověti vstoupili do Korsuně Ševčenkovského, avšak prozatím se jim nepodařilo německý odpor zlomit. V obraně se obzvláště vyznamenala belgická brigáda SS. Německému III. tankovému sboru se nepodařilo při pokusu o průlom překonat sovětské linie.


14.2.1944 Americký generál Dwight David Eisenhower byl oficiálně jmenován velitelem spojeneckých expedičních sil.



14.2.1944 Spojenecká vojska obsadila ostrov Green severně od Bougainville.

14.2.1944 Poslední skupinová akce německých ponorek a letectva v severním Atlantiku (akce trvala až do 18.února).


15.2.1944 Zemřel generál tankových jednotek Friedrich Kühn (veliteľ 14. tankovej divízie)


15.2.1944 Zemřel viceadmirál Siegfried Maßmann


15.2.1944 Zemřel generálmajor Wolfgang Elster (velitel: Dělostřelecké velitelství 128)

15.2.1944 Ponorka Ro-501 (Ro-501) uvedena do služby

15.2.1944 Ponorka I-364 (I-364) spuštěna na vodu


15.2.1944 Vojska Volchovského frontu včleněna do sestavy Leningradského a 2. pobaltského frontu. Leningradský front osvobodil stanici Serebrjanka.



15.2.1944 Spojenecké letectvo a dělostřelectvo zaútočilo na podnět novozélandského generála Freyberga na Monte Cassino (klášter zničen). Pětidenní neúspěšný útok indických a novozélandských divizí.



15.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Berlín (806 letadel, 2.643 t pum, dosud nejtěžší britský nálet).


15.2.1944 Spojenci začali budovat základny na Kapverdských ostrovech.



15.2.1944 - Novozélandské jednotky se vylodily v Novém Irsku.

- Novozélandská 3. divize se pod velením generála Barrowclougha vylodila bez odporu na ostrově Nissan v Zelených ostrovech. Na břeh vstoupilo 5 800 mužů a "Mořské včely" se ihned pustily do budování letiště. Samotné vylodění bylo provedeno bez předinvazního ostřelování, protože se na ostrově nacházelo 1 147 domorodců, kteří se chovali k vojákům velice přátelsky a nadšeně jim pomáhali. Aby byli ušetřeni válečných útrap, byli dočasně přemístěni na Guadalcanal. Na vyloďovací svaz zaútočilo 32 japonských letadel z Rabaulu. Při tom byl zasažen lehký křižník USS St. Louis, kde zemřelo 23 mužů a 28 bylo zraněno.


15.2.1944 - Americká letadla Liberator 7. letecké armády zahájila z atolu Tarawa 10ti denní nálety na ostrov Ponape, aby ho neutralizovala před operací CATCHPOLE - vylodění na Eniwetoku, což perfektně splnila.


15.2.1944 Americké letectvo útočilo na japonský konvoj nedaleko Nového Hanoveru a během několika dní potopilo 15 lodí.

15.2.1944 Severně od Eniwetoku se setkala 3 samostatná uskupení amerických letadlových lodí, aby zde z tankerů doplnila palivo. Poté celá skupina odplula pod velením admirála Spruance k náletům na silnou japonskou základnu - atol Truk v Karolínách.



16.2.1944 Zemřel major v.z. Ivan Markovič (1920 ministr národní obrany)


16.2.1944 Zemřel vrchný šikovateľ Gustav Stühmer (veliteľ čaty v 11. prápore, 399. granátnického pluku)


16.2.1944 Zemřel kapitán Heinz-Emil Middermann (velitel: II. skupina Bombardovací eskadry 100)

16.2.1944 Ponorka U-1273 (U-1273) uvedena do služby

16.2.1944 Založen kýl ponorky U-1308 (U-1308)

16.2.1944 Ponorka U-825 (U-825) spuštěna na vodu


16.2.1944 Ponorka U-875 (U-875) spuštěna na vodu


16.2.1944 Vojska 1. a 2. ukrajinského frontu odrazila protiútoky nepřítele, který se snažil vymanit korsuňševčenkovské uskupení z obklíčení.




16.2.1944 Německá 14. armáda přešla u Anzia do protiútoku. 19.2. zastavena.
U Anzia předcházela německému útoku silná dělostřelecká příprava, při které bylo použito i mohutné železniční dělo, které ráží 21cm dokázalo vrhnout 250kg projektil na vzdálenost 45km.




16.2.1944 - Americké letadlové lodě útočily na ostrovy Truk (Karolíny). Spolu s nálety na Marshallové ostrovy trvaly boje do 27.2. (potopeno 200.000 brt).


- Spojenecký nálet na ostrov Ponape.

17.2.1944 Zemřel podporučík Sergej Pavlovič Abramcev (velitel tanku, 181. tanková brigáda)



17.2.1944 Zemřel generálmajor Hans-Joachim Fouquet (velitel: Dělostřelecké velitelství 113)

17.2.1944 Zemřel - Valentin Alexandrovič Kotik (nejmladší hrdina Sovětského svazu (im memoriam ve věku 14 let a 6 dní))

17.2.1944 Loď Aikoku Maru vyřazena ze služby (potopena / sunk by aircraft from USS Intrepid (CV-11))

17.2.1944 Loď Maikaze vyřazena ze služby (potopen severozápadně od Truku / northwest of Truk )

17.2.1944 Loď Oite vyřazena ze služby (potopena při náletu US Navy TF-38 na atol Truk / Sunk by US Navy air raid TF-38 on Truk Atoll )

17.2.1944 Loď Tačikaze vyřazena ze služby (potopena (po předchozím najetí na břeh) během leteckého náletu na Truk / Sunk (after the stranding of the ship) during an air raid on Truk )

17.2.1944 Loď Agano vyřazena ze služby (potopen / sunk by USS Skate (SS-305))

17.2.1944 Ponorka U-774 (U-774) uvedena do služby

17.2.1944 Ponorka U-1204 (U-1204) uvedena do služby


17.2.1944 Hlavní stan nejvyššího velení přejmenoval Běloruský front na 1. běloruský front. 2. pobaltský front přešel do útoku v prostoru Ilmeňského jezera na starorusském směru, 1. a 2. ukrajinský front zakončily korsuňševčenkovskou operaci (obklíčeno a zničeno nepřátelské uskupení o síle 10 divizí a 1 brigády, velitel německého XI. armádního sboru generál Stemmermann padl).



17.2.1944 Americké torpédoborce ostřelovaly Rabaul a Kavieng.


17.2.1944 17./18. americké palubní letouny napadají hlavní japonskou základnu Truk na Karolínských ostrovech. Potápějí křižníky Katori a Naka, pomocný křižník Akagi Maru a torpédoborce Maikaze, Fumizuki, Oite a Tačikaze a další plavidla.
Americká letadla zaútočila na hlavní Tichomořskou japonskou základnu atol Truk z palub 5ti letadlových lodí. Útok směřoval konkrétně na ostrov Dublin a jednalo se o největší nálet palubního letectva války.
Před útokem stihlo japonské námořnictvo stáhnout ze základny velké bitevní lodě do nové základny na Palauských ostrovech, 1 055 mil západněji.
1. 1) Prvně vzlétlo k atolu 72 amerických stíhaček. Do cesty se jim postavilo 85 stíhaček nepřítele. Američané dosáhli fantastického výsledku. Ve vzduchu sestřelili Japoncům 30 letadel a na zemi zničili 40 dalších.
2) vlna 18 torpédových Avengerů s pumami zničila japonská letiště a dalších 200 letadel na zemi.
3) Další vlna amerických letadel se již zaměřila na námořní cíle a letadla v podstatě útočila celý den na vybrané cíle. Pár japonských stíhačů, kteří se jim ještě postavili do cesty nemělo šanci.
2. K večeru zaútočilo 7 torpédových bombardérů v odvetném úderu na americký svaz. Při tom byla zasažena letadlová loď Intrepid. 11 námořníků zemřelo, 17 bylo zraněno a loď se musela stáhnout z boje a odplout k opravě.
3. Od amerického svazu se oddělila skupina 2 bitevních lodí, 2 křižníků, 4 torpédoborců a lehké letadlové lodi aby pod osobním velením admirála Spruance napadla lodi, které se pokusí z Truku uniknout. Podařilo se jim však potopit jen nákladní loď Katori, torpédoborec a stíhač ponorek.
Nakonec protiletadlová obsluha americké bitevní lodi Iowa omylem sestřelila vlastní bombardér a piloti zahynuli.


17.2.1944 Američané zahájili pod velením admirála Hilla operaci CATCHPOLE - vylodění na atolu Eniwetok. Jako první bude z atolu obsazen ostrov Engebi. Před tím ale Američané obsadili 3 přilehlé ostrůvky a do večera na nich připravili 12 75mm a 12 105mm děl, kterými hodlali podporovat hlavní raní útok.



17.2.1944 21-členná skupina československých letcov vyslaných do ZSSR pod vedením škpt. Františka Fajtla sa v prístave Liverpool nalodila na palubu lode Reina del Pacifico, ktorá ešte v ten večer vyplávala a na druhý deň zakotvila v Glasgowe.


18.2.1944 Zemřel generál dělostřelectva Wilhelm Stemmermann (velitel, XI. armádní sbor)

18.2.1944 Zemřel kapitán John Alan Broadley (hlavný navigátor, 140. krídlo)


18.2.1944 Zemřel generálmajor Lothar Freutel (velitel: 217. dělostřelecký pluk)

18.2.1944 Zemřel plukovník Percy Charles Pickard (veliteľ, 161. peruť)

18.2.1944 Zemřel generálmajor Dmitrij Petrovič Monachov (zástupce velitele (později velitel) 28. gardového střeleckého sboru)


18.2.1944 Zemřel kapitánporučík Horst Dieterichs (velitel U-406
1. strážní důstojník U-46 (Engelbert Endrass)
)

18.2.1944 Loď Heian Maru vyřazena ze služby (potopena / sunk by aircraft from USS Bunker Hill (CV-17))

18.2.1944 Loď Rio de Janeiro Maru vyřazena ze služby (potopena / sunk by aircraft)

18.2.1944 Loď Fumizuki vyřazena ze služby (potopena v atolu Truk palubními letouny z CV-6 USS Enterprise / Sunk by board aircrafts from CV-6 USS Enterprise in Truk atoll )

18.2.1944 Loď USS Petrof Bay (CVE-80) uvedena do služby


18.2.1944 Vojska 2. pobaltského frontu zahájila starorussko-novorževskou útočnou operaci. Osvobozena Staraja Russa.


18.2.1944 Německý nálet na Londýn (187 letadel).



18.2.1944 Novozélandská 2. pěší divize provedla neúspěšný útok na Monte Cassino.


18.2.1944 Americké jednotky se vylodily na atolu Eniwetok (Marshallovy ostrovy). Boje trvaly do 22.02. Na atolu Eniwetok se Američané vylodili na ostrově Engebi a obsadili ho. Při tom zemřelo 85 vojáků a 166 bylo zraněných. Z 1.200 Japonců však přežilo jen 19.


18.2.1944 Spojenecký nálet na ostrov Wake.


18.2.1944 Operace Jericho: 19 strojů Mosquito ze 464. a 487. perutě RAF bourá svými pumami zdi věznice v Amiensu, aby umožnilo útěk 250 vězněným příslušníkům francouzského hnutí odporu. 21. peruť zůstává v záloze a neútočí.
Gp Cpt. "Pick" Pickard, který celou akci vedl, zahynul ( stal se veřejně známým po svém účinkování ve filmu Target for Tonight - Cíl pro dnešní noc)


18.2.1944 Ve 2,00 ráno provedla americká letadla z letadlové lodi Enterprise první noční nálet v Tichomoří. Jednalo se o nálet na atol Truk a provedlo ho 12 Avengrů, které dosáhly obrovského úspěchu.
Poté admirál Nimitz z Enterprise a 2 lehkých letadlových lodí zformoval stálý svaz určený pouze k nočním útokům.
2. Ráno americká letadla z letadlových lodí provedla poslední úder na Truk. Tentokrát směřoval na pozemní cíle, letiště, hangáry a sklady. Poté americké lodi odpluli.
Během několikadenní operace provedli piloti 1 250 bojových vzletů, při kterých zničili 5 lehkých křižníků, 5 torpédoborců, 2 základny ponorek, 3 stíhače ponorek, 5 cisternových lodí a 20 nákladních lodí. K tomu bylo zničeno i 275 japonských letadel. Americké ztráty činily 12 stíhaček, 6 střemhlavých bombardérů, 7 torpédových a 29 pilotů.
Atol Truk již přestal být pro Japonce jako ofenzivní základna využitelný a to až do konce války.


19.2.1944 Zemřel generálmajor Wolfgang Bucher (velitel: 417. pěší pluk)

19.2.1944 Založen kýl lodi Maki

19.2.1944 Založen kýl lodi USS Kwajalein (CVE-98)

19.2.1944 Loď USS Sitkoh Bay (CVE-86) spuštěna na vodu

19.2.1944 Ponorka Ro-46 (Ro-46) uvedena do služby



19.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Lipsko (730 letadel, 2291 t pum).



19.2.1944 Spojenecké letectvo útočilo dva dny na japonský konvoj u Bismarckova souostroví.


19.2.1944 Americké jednotky pokračovaly v obsazování atolu Eniwetok a vylodily se na hlavním stejnojmeném ostrově atolu. Zde se nacházelo centrum japonské obrany s hlavními silami. Vylodění samo neproběhlo plynule a navíc 300 japonských vojáků zahájilo na pláže útok. Američané museli nasadit zálohy ale stejně se přes noc bojová linie rozpadla. Tohoto zmatku Japonci okamžitě využili k novému úderu.


20.2.1944 Zemřel podplukovník Hans-Wilhelm von Heyden (velitel: Tankový průzkumný oddíl 24)

20.2.1944 Zemřel Flying Officer Joseph Leonard Munby

20.2.1944 Loď Hajašimo uvedena do služby

20.2.1944 Loď USS Oklahoma City (CL-91) spuštěna na vodu

20.2.1944 Ponorka I-53 (I-53) uvedena do služby


20.2.1944 Ponorka U-822 (U-822) spuštěna na vodu


20.2.1944 Vrchní velitelství německé branné moci dalo souhlas ke stažení španělské "Modré divize" (250. pěší divize) z východní fronty.


20.2.1944 Německá loď Hydro" s nákladem norské těžké vody" potopena Brity na jezeře Tinsjaure.


20.2.1944 Americké letectvo zahájilo sérii těžkých náletů na německý průmysl, zejména letecké závody (tzv. Big Week, do 25.02.). 8.letecká armáda nasadila 3300 letadel, 15. letecká armáda 500 letadel. Sestřeleno 226 bombardérů a 28 stíhacích letadel, z bojů se nevrátilo 2600 mužů létajícího personálu.


20.2.1944 Německý nálet na Londýn.


20.2.1944 Američané bojující na Eniwetoku zformovali obrannou linii z radistů, písařů i kuchařů a japonský nápor zastavili.

20.2.1944 Na Zelených ostrovech (Papua-Nová Guinea) ustal poslední japonský odpor.



20.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Hamburk, Stuttgart (552 letadel, 1990 t pum), Lipsko, Tutow, Bernberg, Gotha, Brunšvik a Oschersleben (971 letadel, 3833 t pum).


21.2.1944 Zemřel kontradmirál Friedrich Traugott Schmidt (velitel lehkého křižníku "Emden")

21.2.1944 Zemřel generálplukovník Konstantin Nikolajevič Leselidze (veliteľ 18. armády)


21.2.1944 Loď HMCS Sioux (R64 225 (od roku 1950 / since 1945)) uvedena do služby

21.2.1944 Loď ORP S 1 Chart (ex. HMS MASB-48) (S1) vyřazena ze služby ((rozebrán / dismantled 1947))


21.2.1944 Vojska 2. pobaltského frontu v součinnosti s Leningradským frontem osvobodila Solcy a Cholm. 1. běloruský front zahájil rogačovsko-žlobinskou útočnou operaci. 3. ukrajinský front osvobodil Dolgincevo.



21.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Braunschweig.



21.2.1944 USA požádaly Irsko, aby přerušilo diplomatické styky se státy fašistické Osy. 10.03. odpověděla irská vláda záporně.

21.2.1944 Japonský ministerský předseda Tódžó převzal funkci náčelníka generálního štábu armády (dosud maršál Sudžijama). Náčelník generálního štábu válečného námořnictva admirál Šimada jmenován ministrem námořnictva (dosud admirál Nagano).



21.2.1944 Spojenecký nálet na Paramušir (Kurilské ostrovy).


21.2.1944 Skupina československých letcov vyslaných do ZSSR pod vedením škpt. Františka Fajtla vyplávala z prístavu Glasgow na palube lode Reina del Pacifico.


21.2.1944 Američané zlomili poslední japonský odpor na Eniwetoku a ostrov prohlásili za obsazený. Jejich ztráty činili 35 vojáků.


22.2.1944 Zemřel major Eduard Tratt (veliteľ II./ ZG 26)

22.2.1944 Zemřel plukovník Boris Alexandrovič Abrosimov (veliteľ 252. bitevnej leteckej divízie)


22.2.1944 Zemřel generálporučík Paul Gurran (velitel: 23. pěší divize)

22.2.1944 Loď USS Pittsburgh (CA-72) spuštěna na vodu

22.2.1944 Ponorka U-1010 (U-1010) uvedena do služby

22.2.1944 Ponorka U-1102 (U-1102) uvedena do služby


22.2.1944 Vojska 3. a 4. ukrajinského frontu zakončila nikopolsko-krivorožskou operaci. Postoupila až o 130 km a osvobodila Nikopol a Krivoj Rog. Německá 6. armáda utrpěla těžké ztráty.



22.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bernberg, Oschersleben, Halberstadt a Řezno.


22.2.1944 Německý nálet na Londýn.


22.2.1944 Spojenecký nálet na ostrov Guam.


22.2.1944 Američané pokračovali v operaci CATCHPOLE a vylodili se na dalším ostrově atolu Eniwetok - na Parry. Americký torpédoborec Hailey ostřelující pobřeží zasáhl omylem 3 americké vyloďovací čluny první vlny a ztráty byly vysoké. Poté ještě americké loďstvo sestřelilo vlastní pozorovací letoun. K podpoře pěších jednotek na ostrově použili američané tanky, plamenomety, plastické trhaviny i buldozery a tak postupovali rychle vpřed.

22.2.1944 V USA začalo nové vyšetřování Pearl Harborské tragédie.

23.2.1944 Zemřel generálporučík (in memoriam) Jošimi Nišida (velitel: 1. obojživelná brigáda)


23.2.1944 Zemřel kapitán Jürgen Sauvant-Siegert (velitel Tankového průzkumného oddílu 118)


23.2.1944 Zemřel plukovník Helmut Fett (velitel Granátnického pluku 668)


23.2.1944 Zemřel plukovník Vasilij Petrovič Panin (zástupce velitele 15. jezdeckého a 41. střeleckého sboru)

23.2.1944 Ponorka U-485 (U-485) uvedena do služby

23.2.1944 V Moskvě se konalo antifašistické shromáždění slovanských vojáků za účasti představitelů RA, československých, polských a jugoslávských jednotek.


23.2.1944 Do Titova štábu v Bosně přibyla sovětská vojenská mise v čele s generálem Kornějevem, akreditovaná při Výboru národního osvobození Jugoslávie.



23.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Steyr (200 letadel).


23.2.1944 Německý nálet na Londýn.



23.2.1944 Indická 7. pěší divize se v Barmě probojovala z japonského obklíčení.


23.2.1944 Americké letadlové lodě útočily na Mariany (168 japonských letadel sestřeleno, 45.000 brt potopeno).

23.2.1944 311.čs bombardovací perut´ se přesunula z letiště v Beaulieu na letiště Predannack.

23.2.1944 312. čs. stíhací perut´ se přesunula z letiště Mendlesham na letiště Southend.


23.2.1944 Američané obsadili ostrov Parry v atolu Eniwetok. Zajato bylo pouze 25 Japonců, ostatní padli. Američané ztratili 73 mužů. Tím skončila operace CATCHPOLE.


23.2.1944 Generální štáb navrhl MacArthurovi, aby poslal na Admiralitivní ostrovy pouze průzkumný oddíl, protože se zdálo, že se tam nenacházejí žádní Japonci. Američané zde hodlali vybudovat velkou námořní základnu a letiště. Japonský velitel plukovník Ezaki však nařídil svým vojákům, aby nestříleli na letadla a přes den se neukazovali. Američané japonskou lest neprohlédli a poslali na ostrov pouze 1. jezdecká divizi. (Již dávno sesedla z koní).


24.2.1944 Zemřel námořní nadporučík Henri Gosejacob (velitel U-713
1. strážní důstojník U-562 (Horst Hamm)
)

24.2.1944 Ponorka I-351 (I-351) spuštěna na vodu

24.2.1944 Ponorka U-1054 (U-1054) spuštěna na vodu


24.2.1944 Vojska 2. pobaltského a Leningradského frontu osvobodila město Dno. 1. běloruský front likvidoval německé předmostí na levém břehu Dněpru a osvobodil Rogačov.


24.2.1944 V Moskvě vyznamenáni vojáci a důstojníci 1. československé samostatné brigády v SSSR za bojové úspěchy na Ukrajině.



24.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Steyr, Gothu (226 letadel) a Schweinfurt (662 letadel, 2.152 t pum).


24.2.1944 Německý nálet na Londýn.


24.2.1944 Americké torpédoborce ostřelovaly Kavieng.


24.2.1944 Velitel japonské 55. divize generál Hanaja dává rozkaz k ústupu z oblasti Arakanu v Barmě. Během třítýdeních bojů ztratila jeho divize 5000 vojáků z původního počtu 8000. Během operace U Go měl odvést pozornost britského velení od hlavního útoku japonské armády na Kohimu a Imphál.


24.2.1944 Americká ponorka Trout potopila japonskou dopravní loď dopravující posily na Guam. 2 200 Japonců zahynulo a 1 300 se zachránilo na Saipanu. Později se na Guam přeci jen dostali, spolu s dalšími 1 600 vojáky a novým velitelem ostrova generálporučíkem Takašinou.


25.2.1944 Zemřel major Siegfried Schnell (veliteľ 9./JG 2)


25.2.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Arnold Stoffers (velitel: 23. dobrovolnický pluk tankových granátníků SS "Norge")

25.2.1944 Zemřel major Michail Petrovič Semjonov (veliteľ 24. samostatnej sanitnej letky)


25.2.1944 Zemřel - Alexej Dmitrijevič Vetvinskij (náčelník štábu 4. armády /1920/)


25.2.1944 Zemřel námořní nadporučík Otto Hansen (velitel U-269 a U-601)

25.2.1944 Založen kýl lodi Sugi

25.2.1944 Loď HMS Inglefield (D 02) vyřazena ze služby (potopena poblíž Anzia / sunk near Anzio)

25.2.1944 Loď USS Rudyerd Bay (CVE-81) uvedena do služby

25.2.1944 Ponorka U-1276 (U-1276) spuštěna na vodu


25.2.1944 V Londýně zahájil činnost mezispojenecký štáb expedičních vojsk (SHAEF).



25.2.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Řezno a Aušpurk (528 letadel, 1.726 t pum).

25.2.1944 V Japonsku schválen program opatření pro případ, že se válka přenese na japonské ostrovy.



25.2.1944 Americké torpédoborce ostřelovaly Rabaul a Kavieng.



25.2.1944 Spojenecký nálet na ostrov Ponape.



25.2.1944 Americké velení v Itálii nahradilo velitele jednotek bojujících u Anzia generála Lucase, generálem Truscotem.


26.2.1944 Zemřel generál tankových jednotek Oswald Lutz (Šéf mechanizovaných jednotiek)

26.2.1944 Zemřel podplukovník Vladimir Vladimirovič Lukaševič (veliteľ 120. samostatnej spojovacej letky)

26.2.1944 Zemřel major Daša Ibragimovič Akajev (veliteľ 35. bitevného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)


26.2.1944 Zemřel plukovník Johannes Kümmel (velitel: Tankový pluk 26)


26.2.1944 Zemřel vrchní šikovatel Heinz Vinke (pilot v NJG 1)

26.2.1944 Loď USS Bennington (CV-20) spuštěna na vodu

26.2.1944 Loď USS Steamer Bay (CVE-87) spuštěna na vodu


26.2.1944 Leningradský front osvobodil Porchov. 1. běloruský front zakončil rogačovsko-žlobinskou operaci. 50. a 3. armáda překročily Dněpr a zmocnily se na jeho pravém břehu předmostí v úseku Novyj Bychov, Rogačov.


26.2.1944 Sovětský nálet na Helsinky (potopena dopravní loď Patria, 4.000 t).

26.2.1944 Třídenní návštěva maršála Antoneska u Hitlera v Klessheimu. 28.2. vydal Hitler příkaz, aby operační štáb zastavil práce na plánu Margarethe II (obsazení Rumunska).


26.2.1944 Americké torpédoborce ostřelovaly Rabaul.

27.2.1944 Zemřel fregatní kapitán John Anderson Moore (velitel: USS Grayback (SS-208))

27.2.1944 Zemřel plukovník Sergej Nikolajevič Selivanov (náčelník štábu 3. protibatériového delostreleckého zboru)


27.2.1944 Sovětská vojska dovršila útok v prostoru Leningradu a Novgorodu. Osvobozena Leningradská oblast a část Kalininské oblasti.

27.2.1944 Plukovník Perón jmenován ministrem války v Argentině.


27.2.1944 Americká invazní skupina 18 torpédoborců a 2 lehkých křižníků vyplula pod velením admirála Kinkaida k obsazení ostrova Los Negros v Admiralitivních ostrovech.

27.2.1944 Z nově vybudovaných letišť na atolu Eniwetok začala operovat americká letadla.

28.2.1944 Zemřel gardový major Zachar Markovič Ivanenko (veliteľ 323. samostatnej prieskumnej letky )

28.2.1944 Ponorka USS Sea Devil (SS-400) spuštěna na vodu

28.2.1944 Egyptská a irácká vláda zaslaly vládě USA protest proti jednáním senátního výboru o zřízení židovského státu na území Palestiny.

29.2.1944 Zemřel - Pehr Evind Svinhufvud af Qvalstad (3. prezident Finska /1931-1937/ )

29.2.1944 Loď Kijošimo spuštěna na vodu

29.2.1944 Ponorka I-46 (I-46) uvedena do služby

29.2.1944 Ponorka USS Cavalla (SS-244) uvedena do služby


29.2.1944 Ponorka U-876 (U-876) spuštěna na vodu

29.2.1944 Ponorka U-926 (U-926) uvedena do služby




29.2.1944 Druhý německý protiútok u Anzia (zastaven 1.3.).


29.2.1944 Americké jednotky se vylodily na ostrově Los Negros (Admiralitní ostrovy) a zmocnily se letiště. Boj o Admiralitní ostrovy skončil 18.3.

29.2.1944 Generál Vatutin ťažko zranený pri prepade zorganizovanom ukrajinskými nacionalistami v osade Miljatyn. Na následky zranenia zomiera v Kyjeve v noci zo 14.na 15.04.1944.

1.3.1944 Zemřel generálmajor Tówa Kašiwagi (velitel: 238. pěší pluk)

1.3.1944 Zemřel generálmajor Pantělejmon Alexandrovič Zajcev (veliteľ 4. streleckého zboru)


1.3.1944 Zemřel kapitánporučík Hans-Joachim Bertelsmann (velitel U-142 a U-603
1. strážní důstojník U-71 (Walter Flachsenberg)
)

1.3.1944 Loď HMS Ursa (R 22) uvedena do služby


1.3.1944 Ponorka U-1017 (U-1017) spuštěna na vodu

1.3.1944 Ponorka U-1170 (U-1170) uvedena do služby

1.3.1944 Ponorka U-1274 (U-1274) uvedena do služby

1.3.1944 Založen kýl ponorky I-201 (I-201)

1.3.1944 Ponorka U-873 (U-873) uvedena do služby

1.3.1944 Ponorka U-907 (U-907) spuštěna na vodu


1.3.1944 Leningradský front postoupil k Pskovu a Ostrovu.


1.3.1944 Německý nálet na Londýn (165 letadel).



1.3.1944 Francouzský výbor národního osvobození uzavřel v Alžíru s USA a Velkou Británií námořní dohodu o používáni francouzského obchodního loďstva pro spojeneckou dopravu.

1.3.1944 Na výzvu Italské komunistické strany začala v Turínu a Milánu generální stávka. Zasáhla celou okupovanou část země. Účastnilo se jí 1.200.000 lidí.



1.3.1944 Americká krize obrany perimetru u Anzia se dostala do nejzazšího bodu. Německé armádě zbývalo již jen málo k dosažení úspěchu. Obráncům však přišlo na pomoc loďstvo se svými mohutnými děly a letectvo, které svými mohutnými údery německý útok zcela rozvrátilo. Tím se Němci vyčerpali a předmostí bylo zachráněno. V bojích v Itálii nastala 2 měsíční pauza, při které spojenecké letectvo napadalo italskou železnici, komunikace a mosty.


1.3.1944 Japonští vojáci v noci znovu zaútočili na Američany na Los Negros. Znovu se je podařilo s vypětím všech sil zastavit. Část Japonců ale pronikla na velitelství divize a generál Chase, spolu s důstojníky štábu se museli chopit zbraní, než byli Japonci zahnáni.

1.3.1944 Japonsku se od začátku války stále nedařila uskutečnit válečná doktrína, ve které se pravilo, že americké loďstvo musí být zničeno jedním mohutným úderem. Provedlo tedy reorganizaci válečného loďstva a vytvořilo 1. mobilní loďstvo. Jeho jádrem se stali všechny letadlové lodě a k jejich ochraně byly přidruženy i všechny hladinové síly, které ještě měli k dispozici. Velitelem celého uskupení se stal jeden z nejschopnějších velitelů a výtečný stratég viceadmirál Džisaburó Ozawa.


2.3.1944 Zemřel generálporučík Friedrich-Wilhelm Deutsch (velitel: 297. pěší divize)

2.3.1944 Zemřel podplukovník Semjon Ivanovič Orljachin (veliteľ 171. stíhacieho leteckého pluku)


2.3.1944 Zemřel podplukovník Egon Mayer (velitel letky u JG 2)

2.3.1944 Loď USS Saginaw Bay (CVE-82) uvedena do služby

2.3.1944 Ponorka U-323 (U-323) uvedena do služby


2.3.1944 Ponorka U-1013 (U-1013) uvedena do služby

2.3.1944 Ponorka U-1205 (U-1205) uvedena do služby


2.3.1944 Ponorka U-234 (U-234) uvedena do služby

2.3.1944 Maršál Žukov jmenován velitelem 1. ukrajinského frontu.

2.3.1944 Berghof navštívil berlínský oční specialista, aby Hitlerovi vyšetřil oči. Jeho diagnóza zněla: drobné krvácení v zadní komoře oční a Morellovi doporučil, aby se Führer každého dne podrobil dvěma čtvrthodinovým celkovým relaxacím doprovázených pokud možno horským sluncem. Měl se vyhnout zbytečnému rozrušování.


2.3.1944 O plánoch sovietskej pomoci protifašistickému vystúpeniu na Slovensku rokovali v Moskve československí vojenskí predstavitelia so sovietskymi generálmi Golikovom, Fokinom, Žukovom a Jevstignejevom.


2.3.1944 Američanům na Los Negros dorazily posily. V noci Japonci znovu zaútočili. Dobře připravená obrana s čerstvými jednotkami ale odolala, kosila jednu lidskou vlnu za druhou a Japonci se vyčerpali. K dalším útokům již nedošlo.




3.3.1944 Zemřel - Gavriil Jakovlevič Kutyrev (náčelník štábu 5. armády /1919-1920/)

3.3.1944 Loď HMS Undaunted (R53, D25 (od února 1945 / from February 1945)) uvedena do služby

3.3.1944 Loď USS Cape Esperance (CVE-88) spuštěna na vodu

3.3.1944 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vydalo výnos o zřízení Řádu Ušakova a Řádu Nachimova.


3.3.1944 V Káhiře došlo k dohodě dvou hlavních řeckých odbojových organizací EAM a EDES o spolupráci v boji proti Německu.

4.3.1944 Zemřel podplukovník Abram Solomonovič Cipeľ (náčelník štábu 3. horského streleckého zboru)

4.3.1944 Založen kýl lodi Kaede

4.3.1944 Ponorka U-1051 (U-1051) uvedena do služby

4.3.1944 Ponorka U-881 (U-881) spuštěna na vodu

4.3.1944 Ponorka U-776 (U-776) spuštěna na vodu

4.3.1944 Ponorka U-793 (U-793) spuštěna na vodu


4.3.1944 Vojska 2. pobaltského frontu zakončila starorussko-novorževskou operaci. Postoupila až o 160 km.


4.3.1944 1. ukrajinský front zahájil proskurovsko-černovickou útočnou operaci (proti německé 1. tankové a 4. tankové armádě). První den postoupil o 15 až 30 km.



4.3.1944 Čínská vojska obsadila Mainkain, americké jednotky Walawbum (Barma).


4.3.1944 Zastupující státní tajemník Stettinius prohlásil, že USA nenaváží diplomatické styky s novou argentinskou vládou, neboť zaujímá proněmecké stanovisko.


4.3.1944 Na Zelených ostrovech dokončili Američané letiště. Protože pro Japonce začal Rabaul ztrácet význam jako námořní základna, začali budovat novou na ostrově Kavieng. Z nově vybudovaných vzletových drah, ale měla americká letadla Kavieng na dosah a začala ho pravidelně navštěvovat.


4.3.1944 Na Admiralitivní ostrovy dorazily Američanům další posily, včetně 7. jezdeckého pluku. (Jednalo se o nástupce slavné 7. kavalerie poražené Siuxi). Nyní zahájili Američané na Los Negros postup a čištění ostrova od nepřítele.




5.3.1944 Zemřel viceadmirál Ernst Junkermann (náčelník: Kořistní soud Berlín-Jihovýchod)


5.3.1944 Zemřel námořní nadporučík Bruno Langenberg (ponorkový velitel (U-366))

5.3.1944 Zemřel plukovník Neel Ernest Kearby (velitel 14. stíhací perutě)


5.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Voločisk a přeťala železniční trať Proskurov


5.3.1944 Tarnopol. Německá vojska v prostoru Proskurova a Vinnice odříznuta od uskupení, které se bránilo u Tarnopolu.


5.3.1944 2. ukrajinský front (generál Koněv) zahájil umaňsko-botošanskou útočnou operaci.


5.3.1944 Ve střední Barmě vysazeny tzv. Long Range Penetration Groups (jejich velitel generál Wingate zahynul při letecké havárii 24.3.). Celkem přes 9000 vojáků přistálo v týlu japonské 18. divize.

5.3.1944 Přišli na Berghof dva zbrojní odborníci – Milch a Saur. Jejich hlášení o budoucí výrobě letadel, tanků a děl znělo optimisticky, i přes těžké rány, jež zbrojímu průmysluzasadily nepřátelské bombardéry.


5.3.1944 Admirál MacArthur navrhl velení, aby při postupu na Nové Guineji nemusel dobývat silně opevněnou japonskou základnu ve Wewaku, ale udeřit na jiném místě na základny v Aitape a Hollandii, kde nebyla tak silná posádka.


6.3.1944 Zemřel námořní nadporučík Heinz Blischke (ponorkový velitel)


6.3.1944 Zemřel nadporučík Gerhard Loos (velitel 8./JG 54)

6.3.1944 Zemřel poručík Grant Marion Turley (americké armádní stíhací eso 2. světové války se 6 sestřely)

6.3.1944 Založen kýl lodi USS Albany (CA-123)

6.3.1944 Ponorka USS Dragonet (SS-293) uvedena do služby


6.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Zbaraž, Višněvec, Lanovcy a Novoje Selo.


6.3.1944 3. ukrajinský front (generál Malinovskij) zahájil berezněgovatsko-snigirevskou útočnou operaci (v prostoru dolního toku Dněpru a Jižního Bugu).



6.3.1944 Eisenhower požadoval, aby byla přerušena operace POINT BLANC a místo německého průmyslu byly těžké bombardéry použity proti francouzským dopravním uzlům. Velení letectva nechtělo vyhovět a tak byl proveden zkušební nálet na železniční uzel v Trappes. Výsledek předčil veškerá očekávání. Zničeno bylo 60 lokomotiv, seřaďovací nádraží i depo.
Po tomto úspěchu bylo strategické letectvo podřízeno Eisenhowerovi pro operaci OVERLORD a okamžitě začalo se svým posláním.
(Do dne D bylo z 80 cílů zničeno 76 a železniční doprava ve Francii klesla o 70%. Z 24 mostů bylo 21 pobořeno. Letectvo však za tyto úspěchy zaplatilo do dne D ztrátou 1 953 letadel).

7.3.1944 Zemřel brigádní generál in memoriam Ota Tomský

7.3.1944 Loď Taihó uvedena do služby

7.3.1944 Ponorka U-682 (U-682) spuštěna na vodu

7.3.1944 Ponorka U-683 (U-683) spuštěna na vodu



7.3.1944 Spojenecké letectvo provedlo sérii útoků na komunikace a objekty ležící na francouzské pobřeží (příprava invazní operace). Akce probíhala do 12.3.


7.3.1944 Ostrov Los Negros (Admiralitní ostrovy) pod americkou kontrolou.


7.3.1944 Americká námořní pěchota zahájila sérii operací s cílem obsadit 19 méně významných ostrovů v Marshallově souostroví.


8.3.1944 Zemřel generálmajor Otto Büsing (velitel: Tanková divize Großdeutschland)

8.3.1944 Zemřel nadporučík James Hamilton Ballantyne (stíhací eso (5+1-0+1-7 vítězství))

8.3.1944 Zemřel podplukovník Thomas Joseph Lynch (velitel 39. stíhací perutě)


8.3.1944 Ponorka U-905 (U-905) uvedena do služby


8.3.1944 Ponorka U-1232 (U-1232) uvedena do služby


8.3.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila město Novyj Bug.



8.3.1944 Japonci dobyli Imphál.


8.3.1944 Japonské jednotky na Bougainvillu zahájily ofenzívu na americký sektor. Útok měl být veden ze 3 směrů a podporován dělostřelectvem, které Japonci s obrovským úsilím přisunuli k bojové linii. K boji bylo připraveno 20 000 vojáků v čele se 6. divizí a s velitelem generálem Kandou. Američané se ale pro boj dobře připravili s hloubkovou obranou, s okopy s ostnatým drátem, světelným a signalizačním zařízením a k podpoře měli připravená pozemní děla, torpédoborce a ostrovní letectvo. K dispozici měli divizi Americal a 37. pěší divizi o celkové síle 62 000 vojáků.
První den boje probíhali pouze dělostřelecké souboje, kdy se nepřátelé navzájem ostřelovali.

8.3.1944 Admirál Koga vyhlásil plán operace Z. Jednalo se o mohutný úder námořnictva na americké loďstvo a jeho úplné zničení jediným úderem a to do poloviny roku 1944.

9.3.1944 Zemřel kapitán Marcel Bouguen (velitel letky, 341. peruť RAF)

9.3.1944 Zemřel kapitán Arthur Roy Brown (velitel letky B 9. námořní perutě RNAS)

9.3.1944 Zemřel nadporučík Nikolaj Ivanovič Kuzněcov (Hrdina Sovětského svazu in memoriam)


9.3.1944 Zemřel podplukovník Hubert Nierle (velitel: 1. pluk tankových granátníků)

9.3.1944 Loď USS Springfield (CL-66) spuštěna na vodu

9.3.1944 Loď USS Sargent Bay (CVE-83) uvedena do služby


9.3.1944 Ponorka U-1055 (U-1055) spuštěna na vodu

9.3.1944 Ponorka I-366 (I-366) spuštěna na vodu

9.3.1944 Ponorka I-369 (I-369) spuštěna na vodu

9.3.1944 Ponorka U-827 (U-827) spuštěna na vodu

9.3.1944 Ponorka U-826 (U-826) spuštěna na vodu


9.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Starokonstantinov.


9.3.1944 V noci z 8. na 9. 3. bylo v KL Osvětim v plynových komorách usmrceno 3792 československých občanů židovského původu. Jednalo se o vězně z tzv. terezínského rodiného tábora.


9.3.1944 V 00,30 zaútočila na Bougainvillu japonská pěchota na americké pozice. Na úseku 37. divize (na kótě 700) se podařilo po lítém boji prolomit americkou obranu. Do průlomu umístili Japonci ihned kulomety, nahnali posily a začali postupovat do amerického perimetru.
Na úseku divize Americal (na kótě 260) se Japoncům také podařilo prolomit obrannou linii, ale v dalším postupu byli zastaveni v krvavé řeži a po boji muže proti muži. Americkou situaci však nezlepšilo ani nasazení tanků.


9.3.1944 Admirál Nimitz vydal rozkaz, aby admirál Spruance s letadlovými loďmi napadl Palauské ostrovy.

9.3.1944 Prezident Ramírez podal demisi. Novým prezidentem Farrell.


10.3.1944 Zemřel korvetní kapitán Werner Weber (ponorkový velitel)

10.3.1944 Založen kýl ponorky U-2321 (U-2321)


10.3.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Umaň a Chrisrinovku.


10.3.1944 3. ukrajinský front osvobodil Novgorodku a Baštanku.


10.3.1944 Americké jednotky obsadily Talasea (Nová Británie).

10.3.1944 Irsko odmietlo žiadosť USA z 21.02.1944 aby prerušilo diplomatické styky s krajinami Osi.


11.3.1944 Zemřel major Georg Grüner (velitel 1./Tankový pluk 2)


11.3.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Alfred Lex (velitel: 2. prapor 4. pluku tankových granátníků SS "Der Führer")

11.3.1944 Zemřel generálporučík tankových vojsk Jefim Grigorjevič Puškin (velitel 23. tankového sboru)

11.3.1944 Loď Akišimo uvedena do služby

11.3.1944 Loď KNM Svenner (G 03) uvedena do služby


11.3.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Berislav.


11.3.1944 Bývalý vichystický ministr vnitra Pucheau odsouzen v Alžíru k smrti.


11.3.1944 Britská vojska obsadila Buthidaung (Barma).


11.3.1944 Japonské jednotky pokračovaly na Bougainvillu v postupu do obranného perimetru americké 37. divize a zaútočily na letiště PIVA. Američané nasadili do boje tanky a čerstvé jednotky ale boj nerozhodli. Při tom Japonci na 2 místech prorazili obranou.


12.3.1944 Zemřel podplukovník Alfred Möller (velitel Dělostřeleckého pluku 371)


12.3.1944 Zemřel SS-Standartenführer Wilhelm Dietrich (velitel: 1. prapor 1. střeleckého pluku SS)



12.3.1944 Zemřel major Egmont zur Lippe-Weißenfeld (velitel I./NJG 3 a III./NJG 1)


12.3.1944 Hitler vydal rozkaz k obsazení Maďarska (akce Margarethe I).

12.3.1944 Organizace v Řecku utvořily Politický výbor národního osvobození (PEEA), který se stal v podstatě prozatimní vládou.


12.3.1944 Japonci přešli do útoku v prostoru Imphálu (Barma-Indie).


12.3.1944 Americká vojska obsadila atol Wotho (Marshallovy ostrovy).

12.3.1944 Americký výbor náčelníků ve Washingtonu rozhodl o další válečné strategii v Tichomoří pro rok 1944.
1. MacArtur dokončí obsazení Nové Guineje. (Začátek operací byl stanoven na duben).
2. Nimitz se postará o atol Truk. Výbor rozhodl tuto nejvýznamnější a silnou japonskou základnu nedobývat, ale pouze jí izolovat. (Od července 1942 byla i hlavním kotvištěm japonského námořnictva a bojových lodí).
3. Dále Nimitz obsadí Saipan, Tinian a Guam v Mariánách - operace FORAGER. (Začátek operací červen).
4. Nimitz obsadí v září Palauské ostrovy.
5. MacArtur obsadí na Filipínách Mindanao (listopad) a Luzon (únor 1945).
Výbor podpořil také Hallseyův návrh nedobývat dobře chráněnou japonskou základnu Kavieng, ale obejít jí a obsadit ostrov Emirau více na severu, kde nebyla japonská posádka a MacArturův návrh na obejetí Wewaku na Nové Guineji a vylodění na Hollandii a Aitape.



12.3.1944 Příslušníci Vládního vojska, kteří přeběhli k italským partyzánům, ukořistili italským fašistům obrněný vůz

13.3.1944 Zemřel major Alexandr Afanasjevič Cygankov (veliteľ 513. stíhacieho leteckého pluku)

13.3.1944 Zemřel plukovník Lev Lvovič Šestakov (velitel 9. GIAP, 19. IAP a 69. IAP)

13.3.1944 Zemřel plukovník in memoriam Otakar Žanta (pilot 311. perutě RAF)
13.3.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Pavel Kubín (navigátor 311. perutě RAF)
13.3.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Alois Uvízl (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)

13.3.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Ján Timko (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)

13.3.1944 Zemřel plukovník in memoriam Oskar Lojka (pilot 311. perutě RAF)

13.3.1944 Zemřel major in memoriam Herbert Beck (radiotelegrafista 311. perutě RAF)
13.3.1944 Zemřel podplukovník in memoriam František Hecl (palubní mechanik 311. perutě RAF)

13.3.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Ladislav Kadlec (palubní střelec 311. perutě RAF)


13.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Skalat, Lipovec, Iljincy a Dašev.


13.3.1944 3. ukrajinský front překročil Dněpr a osvobodil Cherson.



13.3.1944 Spojenecké jednotky se vylodily na ostrovech Hauwei a Butjolno (Admiralitní ostrovy).




13.3.1944 Britská vojska se vylodila nedaleko Rezavi (Arakan, Barma).

14.3.1944 Ponorka U-1014 (U-1014) uvedena do služby

14.3.1944 Ponorka I-14 (I-14) spuštěna na vodu


14.3.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Gajsin, Podvysokoje, Novoarchangelsk a Chmelevoje.


14.3.1944 Německý nálet na Londýn (187 letadel).


14.3.1944 Americké jednotky se vylodily jihozápadně od Talasea (Nová Británie).

14.3.1944 313. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště Mendlesham na letiště Southend.


14.3.1944 17. lehká indická divize generála Govana se začala stahovat z Tiddimu do Imphálu, ve snaze vylákat japonské divize do rozhodující bitvy na Imphálské planině, kde by mohly britské síly využít svoji větší palebnou sílu.


15.3.1944 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Hinrich Schuldt (veliteľ Brigády SS " Schuldt")

15.3.1944 Zemřel seržant Marija Vasiljevna Okťabrskaja (prvá žena vodička tanku v Sovietskom zväze)


15.3.1944 Zemřel kapitán Emil Bitsch (velitel 8./JG 3)


15.3.1944 Zemřel námořní nadporučík Hans-Albrecht Kandler (ponorkový velitel)


15.3.1944 Zemřel major Heinrich Wohlers (velitel: Noční stíhací eskadra 6)

15.3.1944 Loď USS Shamrock Bay (CVE-84) uvedena do služby

15.3.1944 Ponorka U-1104 (U-1104) uvedena do služby


15.3.1944 SSSR uznal italskou Badogliovu vládu.


15.3.1944 2. ukrajinský front překročil řeku Jižní Bug, osvobodil Beršaď, Trosťaněc, Obodovku, Olgopol a Tiskovku (část německé 8. armády generála Wohlera rozbita).


15.3.1944 3. ukrajinský front osvobodil Berezněgovatoje a Snigirevku (německá 6. armáda).



15.3.1944 Americká 5. armáda zahájila druhý útok na Monte Cassino. Na město svrženo 1400 t leteckých pum.


15.3.1944 Island se odtrhl od Dánska a prohlásil svou samostatnost.


15.3.1944 Americké jednotky se vylodily na ostrově Manus (Admiralitní ostrovy). 16.3. se zmocnily letiště v Lorengau; 18.3. ostrov pod americkou kontrolou.


15.3.1944 Byl Horthy vyzván, aby se do tří dnů osobně dostavil na hrad Klessheim nedaleko Salcburku.


15.3.1944 Dvojmotorové lietadlá North American PBJ-1 Mitchel podnikly svoj prvý bojový let v rámci námorného letectva. Bombardovacia peruť VMB-413 vyzbrojená týmito lietadlami bombardovala Rabaul.


15.3.1944 Japonci překračují řeku Čjintwin na barmsko-indickém pomezí. Začínají rozhodující boje v rámci operace Ha Go, ofenzívy proti britským silám v Kohimě a Imphálu. Generál Renja Mutaguči, velitel japonské 15. armády, vysílá 33. divizi generála Janagidy zničit 17. indickou divizi v okolí Tiddimu, v jižní části obranné linie britských sil a postupovat na sever k Imphálu. 15. divize generála Jamaučiho a část 33. divize postupuje na Imphál z východu. 31. japonská divize generála Satóa má obchvátit britské pozice ze severu a dobýt Kohimu a Dimápúr.

15.3.1944 Kapitán Mayer vyplul po opravách s německou bitevní lodí Tirpitz na zkušební plavbu.


16.3.1944 Zemřel plukovník Albert Emil Johannes Hermann von der Goltz (veliteľ 138. horského pluku)

16.3.1944 Zemřel hlavní telegrafista Eric Benjamin Woolis

16.3.1944 Zemřel poručík Ralph Bonfoy Rooper

16.3.1944 Loď Širakumo vyřazena ze služby (potopena výcodně od Hokkaido ponorkou SS 199 USS Tautog , Sunk by submarine SS 199 USS Tautog east of Hokkaido )

16.3.1944 Ponorka U-1206 (U-1206) uvedena do služby

16.3.1944 Ponorka U-828 (U-828) spuštěna na vodu


16.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Němirov a Tyvrov. Na proskurovském směru odrážela nepřátelské protiútoky.


16.3.1944 2. ukrajinský front přeťal železniční trať Žmerinka-Oděsa a osvobodil města Vapňarka, Tulčin, Bobriněc a Rovnoje.

16.3.1944 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR dalo souhlas k reorganizaci polského 1. sboru v polskou 1. armádu.

16.3.1944 Francouzský fašista Déat se stal ministrem práce ve vichystické vládě.



16.3.1944 Čínská vojska obsadila Tinghawk Sakan (Barma).


16.3.1944 Japonská 33. divize generála Janagidy přeťala Tiddimskou silnici u Tongzangu a blokovala ústup 17. lehké indické divize do Imphálu. K Imphálskému opevnění se 17. divize probojovala po tvrdých bojích až koncem března.


16.3.1944 Na Bougainvillu přeskupili Japonci veškeré svoje síly a všechny vojáky poslali bojovat do průlomu, který se zdařil poručíku Magatovi v americké linii 37. pěší divize.

17.3.1944 Zemřel major William Michael Whitamore (velitel 81. perutě RAF)


17.3.1944 Zemřel kapitánporučík Hans-Joachim Brans (ponorkový velitel)


17.3.1944 Zemřel námořní nadporučík Gerhard Linck (ponorkový velitel)

17.3.1944 Zemřel kapitán Vasilij Semjonovič Adonkin (stíhacie eso (17 zostrelov samostatne + 8 v skupine))


17.3.1944 Zemřel poručík Hans Dammers (německé stíhací eso 2. světové války se 113 potvrzenými sestřely, 23 pravděpodobnými, 11 letadly zničenými na zemi, 8 lokomotiv, 39 koňských povozů, 34 náklaďáků, 3 protiletadlová děla a 1 obrněné průzkumné vozidlo)


17.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Dubno.


17.3.1944 Jednotky 2. ukrajinského frontu osvobodily města Braclav, Tomašpol, Križopol, Čečelnik, Peščana, Novoukrajinka a Dobroveličovka.


17.3.1944 V Káhiře začala tajná jednání zástupců rumunských opozičních stran v čele s princem Stirbeyem se zástupci tří spojeneckých mocností o příměří.



17.3.1944 17.-30.3. Britská a americká transportní letadla přepravila vzdušným mostem 5. indickou divizi z Arrakanu, na jihozápadě Barmy, do místa rozhodujících bojů v Imphálu v Západním Bengálsku.

18.3.1944 Zemřel kapitán Lindol French Graham (velitel letky 79. stíhací perutě)

18.3.1944 Zemřel generálmajor Afanasij Ivanovič Safronov (veliteľ 48. streleckej divízie)


18.3.1944 Ponorka U-400 (U-400) uvedena do služby

18.3.1944 Ponorka U-1277 (U-1277) spuštěna na vodu


18.3.1944 Vojska 38. armády (1. ukrajinský front) osvobodila Žmerinku a překročila Jižní Bug.


18.3.1944 3. ukrajinský front zakončil berezněgovatsko-snigirevskou operaci. V jejím průběhu postoupil k Jižnímu Bugu, Nikolajevu a Konstantinovce.


18.3.1944 Nacisté zahájili útok na francouzské partyzány v oblasti plošiny Gliere v Alpách.


18.3.1944 Hitler poslal pro Saura, aby mu nařídil, že má okamžitě využít maďarský průmysl pro válečné účely.



18.3.1944 Americká divize Americal, bojující na Bougainvillu konečně zlomila Japonský odpor na kótě 260 a vytlačila je z branného perimetru.



18.3.1944 Ostrov Manus pod americkou kontrolou.


18.3.1944 Admirál Nimitz vydal rozkaz o vylodění v Humboltově zátoce v Holandii a v zátoce Tanahmerah - operace RECKLESS a v Aitape - operace PERSECUTION, na severním pobřeží.


18.3.1944 Jednanie Hitlera a Horthyho o obsadení Maďarska v Klessheimu.


19.3.1944 Zemřel šikovatel Karl Pietschmann (9.6.1944 posmrtně Rytířským křížem)

19.3.1944 Zemřel armádní generál Noël Édouard Marie Joseph de Curières de Castelnau (velitel, 13. pěší divize)

19.3.1944 Loď USS Dayton (CL-105) spuštěna na vodu


19.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Křemenec.


19.3.1944 2. ukrajinský front překročil Dněstr a osvobodil Mogilev Podolskij.


19.3.1944 Sovětská vojska osvobodila přes 33 000 vězňů (z toho 15 960 dětí) z nacistického koncentračního tábora v Azariči v Poleské oblasti (Běloruská SSR)

19.3.1944 Zvláštní Eichmannovo komando zahájilo odsun maďarských židů do koncentračního tábora v Osvětimi.


19.3.1944 Německý nálet na Hull (131 letadel).

19.3.1944 Maršál Rundstedt a maršál Rommel informovali na Berghofu Hitlera o obranných opatřeních na západní frontě. Rundstedt současně odevzdal Hitlerovi jménem všech polních maršálů prohlášení o loajalitě.


19.3.1944 15. a 31. divize japonské armády zaútočila u Ukhrulu na 50. indickou parašutistickou brigádu, střežící Imphál od severovýchodu. Dva dny trvaly prudké boje, po kterých Japonci obnovili postup. Statečný zdržovací boj parašutistické brigády proti přesile Japonců, umožnil rozmísťovat u Imphálu jednotky 5. indické divize.


19.3.1944 Německá vojska pod velením maršála Weichse vstoupila do Maďarska a obsadila zde strategicky důležité body. Dosavadní maďarský premiér Kállay, který předtím navázal kontakty se západními mocnostmi, se odebral na turecké vyslanectví v Budapešti.


19.3.1944 Japonská vojska překročila řeku Čjintwin v prostoru Homalin (Barma) a směřovala k indickým hranicím.

20.3.1944 Založen kýl ponorky U-3501 (U-3501)


20.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila města Vinnica, Červenoarmejsk a Litin.


20.3.1944 Americká vojska se vylodila na ostrově Emirau (Bismarckovo souostroví). 4. pluk americké námořní pěchoty se z 9 torpédoborců a transportní lodi vylodil na ostrově Emirau. Zde vybudovali vojáci vzletové dráhy, ze kterých mohli Američané útočit na Rabaul i na nejvýznamnější japonskou základnu v Tichomoří ostrov Truk v Karolínách.
Tím byla dokončena izolace Rabaulu. To že ho Američané nedobývali, se ukázalo jako velice výhodné a zachránilo mnoho životů. Zde zcela bez užitku zůstalo do konce války 98 000 Japonců, 6 000 Indů a 1 500 Číňanů. Obrana byla vybudována dokonale s podzemními hangáry, nemocnicemi, sklady, dílnami a velkým množstvím válečného materiálu a zásob. Vše chránilo 43 těžkých děl a 367 protiletadlových.


20.3.1944 Japonci útočící v Arakanu (Barma) zatlačeni do výchozích pozic.

20.3.1944 Přednesl Hitler všem čelním generálům západní fronty svůj historický projev, který byl podle Rommela úžasný jasný a navýsost vyrovnaný. Když se zmínil o nových tryskových stíhačkách a ponorkách, varoval Hitler generály, aby byli ve střehu před leteckými operacemi v německém týlu.

20.3.1944 Na Guam dorazilo dalších 4 700 Japonských vojáků jako posila.


21.3.1944 Zemřel kapitánporučík Karl-Heinrich Harlfinger (ponorkový velitel)

21.3.1944 Loď USS Shipley Bay (CVE-85) uvedena do služby
21.3.1944 Loď USS Eversole (DE-404) uvedena do služby

21.3.1944 Ponorka U-795 (U-795) spuštěna na vodu


21.3.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Šargorod, Kopajgorod, Ataki a přeťala železniční trať Bělcy-Černovice.


21.3.1944 Německý nálet na Londýn (l44 letadel).


21.3.1944 Spojenecká vojska obsadila Jambubum a Suprabum (severní Barma).

22.3.1944 Zemřel major Ivan Vasilijevič Pavľučenko (velitel perutě 525. bitevního leteckého pluku)


22.3.1944 Ponorka U-486 (U-486) uvedena do služby


22.3.1944 Ponorka U-1019 (U-1019) spuštěna na vodu

22.3.1944 Ponorka U-1020 (U-1020) spuštěna na vodu

22.3.1944 Ponorka U-1171 (U-1171) uvedena do služby


22.3.1944 Ponorka U-1275 (U-1275) uvedena do služby

22.3.1944 Založen kýl ponorky I-371 (I-371)

22.3.1944 Ponorka U-1233 (U-1233) uvedena do služby


22.3.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Pervomajsk, překročila Dněstr a zmocnila se na jeho pravého břehu předmostí v prostoru jižně od Mogileva Podolského.



22.3.1944 Japonská vojska překročila barmsko-indické hranice.


22.3.1944 Admirál Spruance vyplul z Marshallových ostrovů s mohutným loďstvem, vč. 58. operačního svazu letadlových lodí, aby napadl novou základnu japonského loďstva na Palauských ostrovech.

22.3.1944 Japonské velení rozhodlo o opevnění ostrova Okinawa.


23.3.1944 Zemřel plukovník Wolf-Dietrich Wilcke (velitel III./JG 53)


23.3.1944 Zemřel plukovník Alexandr Michajlovič Sučkov (náčelník štábu 5. streleckej divízie)

23.3.1944 Ponorka U-1015 (U-1015) uvedena do služby

23.3.1944 Ponorka U-1207 (U-1207) uvedena do služby

23.3.1944 Ponorka U-775 (U-775) uvedena do služby

23.3.1944 Prezident Beneš vzal na vědomí informaci o utvoření Slovenské národní rady a přijetí tzv. Vánoční dohody Současně pověřil pplk. Goliana dočasným vedením vojenských akcí na Slovensku


23.3.1944 Území východního Maďarska prohlášeno za německou operační oblast.


23.3.1944 Maďarská 1. armáda podřízena velitelství německé skupiny armád Jih.


23.3.1944 Hitler jednal s maršálem Antoneskem v Klessheimu o situaci v Maďarsku a o obsazení Rumunska německou armádou.

23.3.1944 Neďaleko osady Lázky pri Bystričke v Turci došlo k prestrelke medzi trestným oddielom žandárov a dvoma partizánmi zo Žingorovej skupiny. V zrážke padol veliteľ oddielu a jeden partizán.

23.3.1944 Plukovník Hugh Richards přebírá velení nad posádkou v Kohimě.



23.3.1944 Bougainville: Poručík Magata shromáždil všechny dostupné muže - 3 pluky 6. divize a provedl další masivní útok na americké pozice. Pomocí dělostřelectva se podařilo Japonský útok zcela rozvrátit a jen v jednom úseku Japonci prorazili. Sem nyní soustředili ostří útoku a hnali do průlomu jednu lidskou vlnu za druhou. Američané je kosili palbou minometů a děl.


23.3.1944 Nová Guinea: Americká ponorka Dace vylodila v Tanahmerské zátoce průzkumnou skupinu, která měla prozkoumat oblast budoucího vylodění. Japonci jí ale objevili a pobili.

23.3.1944 Ustavena proněmecká vláda v čele se Sztójayem (bývalý vyslanec v Německu).


24.3.1944 Zemřel generálmajor Orde Charles Wingate (velitel "Gideon Force")

24.3.1944 Ponorka U-877 (U-877) uvedena do služby
24.3.1944 Ponorka U-777 (U-777) spuštěna na vodu


24.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu překročila řeku Seret, přeťala železniční trať Tarnopol-Lvov a osvobodila Čortkov, Gusjatin, Zaleščiki, Tlustě, Strusov a Medžibož.


24.3.1944 3. ukrajinský front osvobodil Vozněsensk.


24.3.1944 Německý nálet na Londýn (asi 90 letadel).




24.3.1944 Další útok spojeneckých vojsk na Monte Cassino se zhroutil.


24.3.1944 Britové shodili na Berlín skoro 2 500 tun vysoce výbušných a zápalných bomb.



24.3.1944 Japoncům na Bougainvillu, pokoušejícím se prorazit k americkým letištím došel dech a útok byl zastaven. Zdecimované zbytky vojáků ustoupily do džungle a za sebou zanechaly stovky mrtvých. Američané obnovili původní obrannou linii a začali ustupujícího nepřítele pronásledovat.


24.3.1944 Americké loďstvo admirála Spruance plující k Palauským ostrovům, bylo spatřeno japonským průzkumným letadlem. Japonci ihned s bojovými loďmi odpluli ze základny, aby je uchránili před americkým úderem.

24.3.1944 Američané souhlasili s posunutím operace ANVIL (vylodění v jižní Francii) na červenec, aby byl dostatek vyloďovacích plavidel.


24.3.1944 Německá vojska vstoupila na rumunské území.

25.3.1944 Zemřel generálmajor Anton Pětrovič Pilipěnko (náčelník štábu 38. armády)


25.3.1944 Zemřel Feldwebel Hans Andres (granátník (129. granátnický pluk))

25.3.1944 Loď Momo spuštěna na vodu


25.3.1944 Ponorka U-325 (U-325) spuštěna na vodu

25.3.1944 Ponorka U-1054 (U-1054) uvedena do služby


25.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Proskurov a zahájila boj na okraji Kamence Podolského.

25.3.1944 Německá skupiny armád Střed a Jih obnovily u Kovelu spojení, které bylo od 12.11.1943 přerušeno.


25.3.1944 Na území SSSR se zformovala rumunská 1. dobrovolnická pěší divize Tudor Vladimirescu.


25.3.1944 Ze zajateckého tábora Stalag Luft III. v Saganu u Zhořelce uteklo 80 spojeneckých zajatců. Pouze 3 se útěk zdařil. 50 zajatců bylo na rozkaz A. Hitlera dne 31.3.1944 popraveno. Jedním z nich byl F/Lt Arnošt Valenta, příšlušník 311. čs. bombardovací perutě.


25.3.1944 Němci odsunuli z Normandie na východ proti Rusům elitní 9. a 10. tankovou divizi SS, divizi Panzer Lehr a 349. pěší divizi.

26.3.1944 Zemřel fregatní kapitán Charles Frederic Brindupke (velitel USS Bonita (SS-165) a USS Tullibee (SS-284))

26.3.1944 Zemřel kapitán Alexandr Filippovič Lavrenov (pomocník velitele pro leteckou střeleckou službu 291. stíhacího leteckého pluku)


26.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Kamenec Podolskij, Michalpol, Bar, Kozlov a Zolotniki.


26.3.1944 2. ukrajinský front překročil řeku Dněstr, osvobodil Falešty, Gloďany, Bolotino, Bělcy a dosáhl na řece Prut státních hranic s Rumunskem


26.3.1944 3. ukrajinský front zahájil v součinnosti s Černomořským loďstvem oděskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo osvobodit Oděsu a rozdrtit jižní křídlo německé fronty.


26.3.1944 67 námořníků 384. samostatného praporu námořní pěchoty Černomořského loďstva pod velením poručíka Olšanského se vylodilo v přístavu Nikolajev. Námořníci se tu bránili 48 hodin nepřátelským útokům až do příchodu hlavních sil. Všichni byli vyznamenáni titulem hrdiny SSSR (55 z nich in memoriam).




26.3.1944 Čínská vojska (generál Stilwell) postoupila k Šaduzoup (Barma).



26.3.1944 Po šestideních bojích o Sangshak ustupují britští obránci k Imphálu.



26.3.1944 Východoslovenský odboj – 26. – 27. 3. 1944 prepadnutie rotného zbrojného skladu v Trebišove a ukoristenie 5 ks ľahkého guľometu, 20 ks zásobníkov do guľometu, 2 ks pušiek a veľa iného vojenského materiálu. Prepadnutie vykonal oddiel Pugačovcov.


26.3.1944 Japonské plavební trasy u Palauských ostrovů obsadilo 7 amerických ponorek, aby napadali prchající lodi.


27.3.1944 Zemřel korvetní kapitán Hannes Weingärtner (velitel 24. ponorkové flotily)


27.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Kolomyji.


27.3.1944 Německý nálet na Bristol (139 letadel).

27.3.1944 Traja slovenskí vojaci - M.Kudzej, J.Ušala a J.Špak, zbehli od 6.pešieho pluku v Trebišove k partizánskej skupine dr.Cyrila Daxnera, čím rozšírili počet členov na 22.


27.3.1944 Východoslovenský odboj – 26. – 27. 3. 1944 prepadnutie rotného zbrojného skladu v Trebišove a ukoristenie 5 ks ľahkého guľometu, 20 ks zásobníkov do guľometu, 2 ks pušiek a veľa iného vojenského materiálu. Prepadnutie vykonal oddiel Pugačovcov.


27.3.1944 Generál Hjakutake nařídil všeobecný japonský ústup na Bougainvillu a svoje postavení opustili i vojáci držící se stále na kótě 260.
Během ofenzívy ztratili Japonci 5 500 vojáků a 3 000 měli raněných. Ti však umírali po desítkách během ústupu džunglí. Američané ztratili 263 mužů. Tak skončila poslední japonská velká ofenzíva na Šalamounových ostrovech.



27.3.1944 Americká ponorka USS Tullibee napadla u Palauských ostrovů japonské dopravní lodě. Jedno torpédo ale explodovalo a ponorka se potopila. Katastrofu přežil pouze 1 námořník a toho Japonci vylovili.
Další ponorka USS Tunny zasáhla japonskou bitevní loď Musaši. Poškození ale nebylo vážné a loď odplula do Japonska k opravě. Tuto americkou ponorku ale zasáhl omylem americký bombardér. Podařilo se jí však zachránit a odplout k opravě.

28.3.1944 Zemřel major Ivan Fjodorovič Fjodorov (veliteľ 146. gardového stíhacieho leteckého pluku protivzdušnej obrany)

28.3.1944 Loď Take spuštěna na vodu

28.3.1944 Loď USS Sitkoh Bay (CVE-86) uvedena do služby


28.3.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Černovice.


28.3.1944 2. ukrajinský front postupoval na Jasy a Kišiněv.

28.3.1944 Německá 6. armáda a rumunská 3. armáda začaly ustupovat od břehů Jižního Bugu.


28.3.1944 3. ukrajinský front osvobodil Nikolajev.


29.3.1944 Zemřel poručík Kurt Cullmann (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

29.3.1944 Zemřel podplukovník Fjodor Petrovič Makarov (veliteľ 571. bitevného leteckého pluku)


29.3.1944 Zemřel kapitán Romualdas Marcinkus (Hrající trénér litevského národního fotbalového mužstva)


29.3.1944 Zemřel námořní nadporučík Klaus Fischer (ponorkový velitel)


29.3.1944 Zemřel major Roger Joyce Bushell (velitel 92. perutě RAF)

29.3.1944 Zemřel nadporučík Stanley Bixby Morrill (americké armádní stíhací eso 2. světové války s 8 samostatnými sestřely, 2 sdílenými a 4 poškozenými)



29.3.1944 Zemřel rotmajster Günter Amelung (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


29.3.1944 V Moskvě probíhala třídenní tajná jednání mezi Molotovem a Paasikivim o uzavření příměří.


29.3.1944 1. ukrajinský front zahájil obchvat nepřátelského uskupení v předhůří Karpat. Vojska frontu útočící na vinnickém směru pronikla do prostoru Kamence Podolského a dovršila obklíčení nepřátelského uskupení (asi 20 divizí německé 1. tankové a 4. tankové armády).


29.3.1944 3. ukrajinský front začal překračovat Jižní Bug v úseku Konstantinovka-Nikolajev.


29.3.1944 Americké loďstvo zaútočilo na Palauské ostrovy (Japonci ztratili 25 lodí, včetně l bitevní lodě).

29.3.1944 310. čs. stíhací perut´ se přesunula z letiště Mendlesham na letiště Southend.


30.3.1944 Zemřel kapitán Detlev Rohwer (velitel: II. skupina Stíhací eskadry 1)


30.3.1944 Zemřel generálmajor Alfons Fonck


30.3.1944 Zemřel vrchní šikovatel Ernst Filius (nositel Rytířského kříže)


30.3.1944 Zemřel major Alwin Boerst (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami a mečmi. )


30.3.1944 Zemřel námořní nadporučík Peter Gerlach (velitel U-37 a U-223)

30.3.1944 Loď Wakatake vyřazena ze služby (potopena severně od Palauských ostrovů letouny US Navy z TF-58 / Sunky by US Navy aircrafts from TF-58 north of Palau islands )

30.3.1944 Ponorka U-1056 (U-1056) spuštěna na vodu


30.3.1944 V Moskvě uzavřena sovětsko-japonská dohoda, podle níž se Japonsko zřeklo svých koncesí na severním Sachalinu.


30.3.1944 1. ukrajinský front vedl boje s nepřátelským uskupením obklíčeným v prostoru Kamence Podolského. Třem pěším a dvěma tankovým divizím se podařilo proniknout v prostoru Bučač k obklíčenému uskupení a vyvést jeho zbytky na západ.


30.3.1944 Přerušena železniční trať z Rumunska do Německa přes Halič.


30.3.1944 Černomořské loďstvo vysadilo desant na ostrově Pervomajskij a v přístavu Očakov.

30.3.1944 Hitler odvolal maršála Mansteina z funkce velitele Skupiny armád Jih (přejmenována na skupinu armád Severní Ukrajina) a na jeho místo jmenoval maršála Modela. Skupinu armád A (nyní Skupinu armád Jižní Ukrajina) převzal generál Schörner (dosud maršál Kleist). Velitelem Skupiny armád Sever (dosud maršál Model) určen generál Lindemann.


30.3.1944 Britské letectvo potopilo německou dopravní loď (14 000 t) u norského pobřeží


30.3.1944 Letectvo americké 58. skupiny loďstva zahájilo sérii náletů na západní Karolíny. Akce trvala do 1.4.


30.3.1944 Japonská 15. armáda přeťala komunikaci z Imphálu do Kóhimy a začala obkličovat Imphál.


30.3.1944 Ponorka U-223 potápí torpédoborec HMS Laforey po pěti hodinách pronásledování. Nedlouho poté je také potopena. Jde o poslední ztracenou válečnou loď ve Středomoří působením ponorky.


30.3.1944 Na Admiralitivních ostrovech ustal poslední japonský odpor a ostrovy jsou nyní pod americkou kontrolou. Zde vybudovali Američané několik vzletových drah, pro střední i těžké bombardéry a ostrovy přebudovali na jednu z hlavních námořních základen v Tichomoří, s možností opravovat i velké válečné lodě.


30.3.1944 Americké loďstvo admirála Spruance připlulo k Palauským ostrovům a z letadlových lodí 58. operačního svazu zahájilo letadla údery na japonské základny.


30.3.1944 Nová Guinea: Američané zahájili z Nadzabu útoky letectva na oblast Hollandie. První nálet provedlo 80 bombardérů Liberátor v doprovodu 59 Lightingů, vybavených pro velkou vzdálenost, přídavnými nádržemi. Nálet Japonce zcela zaskočil a většina jejich letadel byla zničena.

31.3.1944 Zemřel velkoadmirál (posmrtně) Mineiči Koga (námořní přidělenec)

31.3.1944 Zemřel generálporučík Trofim Ivanovič Tanasčišin (veliteľ 13. tankového zboru)

31.3.1944 Zemřel plukovník in memoriam Arnošt Valenta (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

31.3.1944 Loď Šimocuki uvedena do služby

31.3.1944 Ponorka Ro-48 (Ro-48) uvedena do služby

31.3.1944 Ponorka I-54 (I-54) uvedena do služby


31.3.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu v součinnosti s výsadkovou skupinou Černomořského loďstva překročila Dněpersko-bugský záliv a osvobodila přístav Očakov.

31.3.1944 Vrchní velitel japonského námořnictva admirál Koga zahynul, když se jeho letadlo zřítilo v bouři. Japonská vláda to ale zatajila.


Admirál Tojoda nahradil zesnulého admirála Koga ve funkci velitele japonského válečného námořnictva.

31.3.1944 Zastřeleno Němci 50 spojeneckých letců, kteří uprchli ze zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu z 24. na 25.3.1944, mezi nimi npor. A. Valenta (zajatý 7.2.1941)


31.3.1944 Americká letadla na Nové Guineji provedla další nálet na oblast Hollandie.

31.3.1944 Americké loďstvo ukončilo nálety na Palauské ostrovy a odplulo.


1.4.1944 Zemřel desátník Johann Pollak (4.5.1944 posmrtně Rytířský kříž)


1.4.1944 Zemřel námořní nadporučík Rudolf Ites (ponorkový veliitel)


1.4.1944 Zemřel podplukovník Karl Friedrich August Baacke (veliteľ 226. granatnického pluku)


1.4.1944 Ponorka U-1018 (U-1018) spuštěna na vodu

1.4.1944 Skupina amerických bombardérů svrhla pumy na švýcarské město Schaffhausen.



1.4.1944 Americké jednotky obsadily ostrov Ndrilo a Koruniat (Admiralitní ostrovy).

1.4.1944 Britská vláda zřídila zakázaná pásma, kam nesměl vztoupit žádný nepovolaný civilista (1.pásmo: od zátoky Washe po Cornwall, 2.pásmo: okolí zátoky Firth of Forth ve Skotsku). Celé jihovýchodní pobřeží Anglie do hloubky 18 km bylo zakázanou zónou.


1.4.1944 20. indická divize ustoupila před útočícími Japonci do Shenanského sedla. Tvrdou obranou Shenanu znemožnila Japoncům obsadit letiště v Palelu na okraji Imphálské planiny.


2.4.1944 Zemřel nadporučík Albin Wolf (pilot v JG 54)


2.4.1944 Zemřel kapitánporučík Klaus-Helmuth Becker (ponorkový velitel (U-235, U-360))

2.4.1944 Loď Hacuzuki spuštěna na vodu


2.4.1944 Vláda SSSR prohlásila, že nemá vůči Rumunsku žádné územní požadavky.



2.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Steyr.

2.4.1944 Italská KS se rozhodla pro spolupráci s Badogliovou vládou.



2.4.1944 V Indii přistála první americká bombardovací letadla B-29 Superfortress, určená k vedení strategické letecké války proti Japonsku.


2.4.1944 Japonská vojska překročila silnici Imphál- Kóhima.


2.4.1944 V Baťovanoch (Partizánske) sa konala schôdza funkcionárov ilegálnej KSS, označovaná aj ako oblastná konferencia, na ktorej sa venovali situácii na frontoch a výstavbe partizánskeho hnutia na Hornej Nitre.


2.4.1944 Francúzski partizáni odpálenou náložou vykoľajili vlak, ktorý prevážal 12. divíziu SS.


2.4.1944 15. letecká armáda operujúca z talianskych letísk dostala prvé lietadlá typu P-51B Mustang.


3.4.1944 Ponorka U-1131 (U-1131) spuštěna na vodu

3.4.1944 Založen kýl ponorky U-2501 (U-2501)


3.4.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Gorochov, Berestěčko a Lopatin. 2. ukrajinský front přeťal důležitou železniční trať Jasy-Dorohoi (Rumunsko).


3.4.1944 Britské námořní letectvo útočilo na německou bitevní loď Tirpitz v Kaaf jordu (akce trvala do 5.4.). Na loď, která byla na zkušební plavbě zaútočilo 32 bombardérů Barracuda, 10 stíhaček Wildcat, 20 stíhaček Hellcat a 21 Corsairů, startujících z palub letadlových lodí Victorious a Furious. Ta několika zásahy poškodila palubní nástavby. Trup lodi však nebyl poškozen, 112 námořníků zahynulo a 320 bylo zraněno, včetně kapitána Mayera.



3.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Budapešť.

3.4.1944 čs. stíhací perutě 310, 312 a 313 se přemístily z letiště Southend na letiště Appledram.


3.4.1944 Američané na Nové Guineji provedli nejtěžší nálet na oblast Hollandie, při němž bylo nasazeno i 100 dvoumotorových lehkých bombardérů Boston. Vlna za vlnou se letadla vrhala na své cíle. První zaútočily těžké bombardéry, poté střední bombardéry a nakonec lehké. Vzletové dráhy byly zničeny, zařízení a vybavení poškozena a japonská letadla rozbita. Veškerá japonská zásobovací a letecká záloha této oblasti byla vyřazena. Ve vzdušném boji bylo zničeno 26 japonských letadel. Američané ztratili 1 letoun.


3.4.1944 Londýn obnovil výsadkové operace na území Protektorátu. Letouny startovaly ze Středomoří, což bylo pro let bezpečnější.




4.4.1944 Zemřel generálmajor Friedbert Lademann (velitel: 9. pěší pluk)


4.4.1944 Zemřel korvetní kapitán Günter La Baume (ponorkový velitel (U-355))

4.4.1944 Loď USS Steamer Bay (CVE-87) uvedena do služby

4.4.1944 Loď USS Shelton (DE-407) uvedena do služby


4.4.1944 Ponorka U-1016 (U-1016) uvedena do služby


4.4.1944 Ponorka U-1302 (U-1302) spuštěna na vodu


4.4.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Chotin a pokračovala v likvidaci obklíčených nepřátelských vojsk v prostoru Tarnopolu a Skaly. 3. ukrajinský front osvobodil důležitý železniční uzel Razdělnaja a odřízl ústupové cesty oděskému uskupení nepřítele do Rumunska.



4.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.

4.4.1944 Představitelé francouzské KS Billoux a Grenier se stali členy Francouzského výboru národního osvobození.


4.4.1944 Japonská 15. armáda obklíčila Kóhimu v barmsko-indickém pohraničí a obsadila Ukhrul.

4.4.1944 U Čejkovic v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté podporučík Jaroslav Odstrčil, rotný Josef Gemrot, rotný František Široký a rotný Karel Niemczyk v rámci operace CALCIUM. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(J.Odstrčil padl v červnu 1944, ostatní přežili do konce války)

4.4.1944 U Vysoké nad Labem v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Josef Šandera, četař Tomáš Býček a četař aspirant Josef Žižka v rámci operace BARIUM. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(J.Šandera zemřel počátkem roku 1945, J.Žižka při zajeti spáchal ve vězení sebevraždu. T.Býček úspěšně přežil v ilegalitě do konce války)


4.4.1944 Do Dimápúru dorazily první jednotky 2. divize, která se zde shromažďuje k vyproštění kohimské posádky.

4.4.1944 Admirál Turner předložil Nimitzovi návrh operace FORAGER – vylodění v Mariánách. Americká vojska obsadí ostrovy Saipan, Tinian a Guam. Další ostrov s japonskou posádkou Rota bude pouze izolován. Bude se jednat o 2. největší americkou vyloďovací operaci do té doby. (Kromě vylodění v severní Africe). Útok provede 127 571 mužů, (4. divize a 1 brigáda), kteří budou přepravováni svazem 535 lodí všech typů, na vzdálenost 3 500 mil.

5.4.1944 Zemřel plukovník Pavel Afanasjevič Savčenko (veliteľ 332. bitevnej leteckej divízie)

5.4.1944 Zemřel generálmajor Alexandr Ivanovič Bělov (veliteľ 3. gardového streleckého zboru)

5.4.1944 Loď HMS Echo (H 23) vyřazena ze služby (předána Řecku / transfered to Greek - Navarino (H-23))

5.4.1944 Loď Navarino (H-23) uvedena do služby


5.4.1944 Ponorka U-324 (U-324) uvedena do služby

5.4.1944 Ponorka U-889 (U-889) spuštěna na vodu


5.4.1944 Ponorka U-1303 (U-1303) uvedena do služby


5.4.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Dorohoi (Rumunsko).


5.4.1944 Partyzáni polocko-lepelského partyzánského kraje v Bělorusku zahájili boj proti silné trestné expedici hitlerovců (12 partyzánských brigád se tu střetlo s 60 tisíci fašistických vojáků).



5.4.1944 Začal spojenecký letecký útok na rumunské naftové oblasti v Ploješti a německé komunikace v Rumunsku. Letadla startovala z italských základen.


6.4.1944 Zemřel generálmajor Georg Höcherl (velitel: 311. granátnický pluk)


6.4.1944 Zemřel generálmajor Gustav Schulzen (velitel: 407. pěší pluk)


6.4.1944 Zemřel poručík Wilhelm Haehnel (velitel 4. baterie, 157. dělostřelecký pluk, 57. pěší divize)




6.4.1944 Zemřel generálporučík Fjodor Fjodorovič Novickij (náčelník štábu Vojenského letectva Červenej armády)

6.4.1944 Ponorka U-1208 (U-1208) uvedena do služby

6.4.1944 Ponorka U-1276 (U-1276) uvedena do služby


6.4.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu odrážela nepřátelské protiúdery jižně od Tarnopolu. 3. ukrajinský front osvobodil Grosulovo a odrážel protiúdery nepřítele, který se snažil proniknout k Tiraspolu a otevřít si ústupovou cestu do Rumunska.


6.4.1944 Japonská vojska obsadila Kóhimu.


6.4.1944 Bitva o Kohimu. Japonci obsazují Vězeňský vrch. V bitvě o Imphál dobývají Japonci strategicky významný vrch Nungšigum.


7.4.1944 Zemřel major Heinrich Zwipf (velitel 3./StG 77)


7.4.1944 V hlavním stanu vrchního velitele spojeneckých invazních vojsk generála Eisenhowera proběhly dvoudenní předběžné zkoušky k operaci Overlord" (invaze do severní Francie).


8.4.1944 Zemřel námořní nadporučík Ernst Liesberg (ponorkový velitel)


8.4.1944 Zemřel kapitán Josef Zwernemann (pilot JG 52, JG 77, JG 11)

8.4.1944 Založen kýl lodi USS Oregon City (CA-122)


8.4.1944 Ponorka U-1055 (U-1055) uvedena do služby

8.4.1944 Ponorka U-874 (U-874) uvedena do služby



8.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Brunšvik.

8.4.1944 Partizáni humenskej a hanušovskej skupiny prerušili nemecký diaľkový spojovací kábel pri obci Rakovčík a zároveň poškodili železničnú trať pri Lupkovskom tuneli.


8.4.1944 Japonci ze tří stran útočí na Kohimu a podaří se jim obsadit část silnice mezi Kohimou a Dimápúrem. Kohima je v obležení.

8.4.1944 Potopila sa západne od Pillau po zrážke s nemeckým trajlerom Helmi Sőhle nemecká ponorka U-2 vyzdvihnutá na hladinu bola 09.04.1944


9.4.1944 Zemřel vrchní šikovatel Wilhelm Preussler (posmrtně 9.6.1944 Rytířský kříž)

9.4.1944 Loď USS Cape Esperance (CVE-88) uvedena do služby



9.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Poznaň, Gdyni, Malbork, Tutow a Warnemünde, Lille, Villeneuve a St. Georges.


9.4.1944 U Všetat v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Adolf Horák a rotný Oldřich Janko v rámci operace SULPHUR. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(v březnu 1944 oba popraveni v KT Terezín, přičemž předtím A. Horák zradil)


9.4.1944 U Větrova v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Bohumil Bednařík, rotný Vladimír Hauptvogel, rotný František Nedělka a četař Josef Künzl v rámci operace CHALK. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(V. Hauptvogel padl v obklíčení. Zbytek skupiny byl zajat. V zajetí přežili do konce války.)

9.4.1944 Bola vyzdvihnutá na hladinu nemecká ponorka U-2 ktorá sa potopila západne od Pillau po zrážke s nemeckým trajlerom Helmi Sőhle dňa 08.04.1944. Zachránených bolo 18 členov posádky.


10.4.1944 Zemřel podplukovník Konrad Hupfer (veliteľ 21. granátnického pluku)


10.4.1944 Zemřel kapitánporučík Albert Lauzemis (ponorkový velitel)


10.4.1944 Zemřel podplukovník Karl von Sivers (velitel: Tankový oddíl 52)

10.4.1944 Založen kýl lodi Kaja

10.4.1944 Loď HMS Lark (U 11) uvedena do služby

10.4.1944 V SSSR vytvořen 1. československý armádní sbor



10.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Aulnoye, Laon, Tergnier, Ghent a Tours (3.500 t pum).


10.4.1944 Sovětské ozbrojené síly dobyly Oděsu. Němci a Rumuni stačili evakuovat kolem 24.000 mužů, z velké části raněných a přibližně 55.000 tun válečného materiálu. Na Krymu jednotky 4. ukrajinského frontu pokračovaly v útoku na pozice německé 17. armády. Vojska 2. ukrajinského frontu (Koněv) mezitím překročila řeku Siret do Moldávie a dobyla Radauti a Suceavu.


10.4.1944 Britský generálporučík sir William Joseph Slim, velící 14. armádě v Barmě, připravil protiofenzívu. Britské oddíly obklíčené u Imphalu a Kohimy byly nadále zásobovány ze vzduchu. 33. sbor (Stopford) byl vyčleněn, aby prorazil japonské linie a ulehčil obklíčeným.

10.4.1944 Strážní vrch v kohimském perimetru v rukou Japonců.

11.4.1944 Loď Akigumo vyřazena ze služby (potopen poblíž Zamboanga, Filipíny / sunk near Zamboanga, Philippines )

11.4.1944 Loď HMS Hind (U 39) uvedena do služby


11.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Ochsersleben, Bernberg a Cáchy.


11.4.1944 V Tichomoří americké letectvo provedlo nálet na Kurily.


11.4.1944 Na Krymu jednotky 4. ukrajinského frontu dosáhly Džankoj a osvobodily je. Samostatná Pobřežní armáda (Jeremenko) dobyla Kerč.



11.4.1944 Skupina 6 letounů RAF Mosquito zničila bombami budovu ústřední evidence obyvatelstva v nizozemském Haagu. Gestapo tak přišlo o svoje záznamy.

12.4.1944 Zemřel podplukovník Adrian Warburton (velitel, 69. peruť RAF)



12.4.1944 Zemřel polní podmaršálek Alois Musil (profesor Univerzity Karlovej)



12.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Štětín a Vídeňské Nové Město.


12.4.1944 Jednotky 3. ukrajinského frontu (Malinovskij) obsadily Tiraspol, 97 km sz od Oděsy. Německé velení zahájilo evakuaci Krymu.

12.4.1944 Italský král Viktor Emanuel oznámil svůj plán odstoupit z úřadu současně se vstupem Spojenců do Říma a jmenovat korunního prince Umberta, vévodu piemontského, do funkce svého následníka, "náměstka království" (Lieutenant of the Realm).


12.4.1944 Sovětské vrchní velení se rozhodlo, že hlavní ofenzíva pro rok 1944, povede proti německé Skupině armád Střed, dislokované v Bělorusku.

12.4.1944 Vysadená na južnej Morave paraskupina Carbon, ktorej veliteľom bol kapitán František Bogataj.


12.4.1944 Na rokovaniach v Káhire (od 17.03.1944) předal sovětský velvyslanec rumunským činitelům minimální podmínky příměří.


13.4.1944 Zemřel podplukovník Rudolf Geisler (veliteľ 662. ženijného práporu)

13.4.1944 Zemřel generálporučík Genroku Seki (velitel 44. divízie)


13.4.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Robert Frank (velitel: 2. prapor 20. pluku tankových granátníků SS)

13.4.1944 Zemřel generálporučík Ivan Vasiljevič Chazov (veliteľ 25. streleckého zboru)

13.4.1944 Loď Ikazuči vyřazena ze služby (potopena nedaleko ostrova Guam / Sunk by action near Guam island )


13.4.1944 Ponorka U-1017 (U-1017) uvedena do služby


13.4.1944 Ponorka U-1021 (U-1021) spuštěna na vodu


13.4.1944 Ponorka U-1022 (U-1022) spuštěna na vodu


13.4.1944 Ponorka U-1209 (U-1209) uvedena do služby

13.4.1944 Ponorka U-776 (U-776) uvedena do služby

13.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Schweinfurt, Augsburg, Oberpfaffenhofen, Lechfeld, Györ a Dunu.

13.4.1944 U Holešova v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté četař aspirant Antonín Bartoš, četař aspirant Jiří Štokman a četař aspirant Čestmír Šikola v rámci operace CLAY. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.
(při plnění své mise všichni přežijí do konce války)

13.4.1944 U Vacenovic v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté kapitán František Bogataj, rotný František Kobzík, rotmistr Josef Vanc a četař aspirant Jaroslav Šperl v rámci operace CARBON. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.


13.4.1944 Na Krymu vojska sovětského 4. ukrajinského frontu osvobodila Feodosii, Jevpatorii a Simferopol. Německé a rumunské jednotky (17. armáda) byly vrženy na západ. Současně západněji 3. ukrajinský front dobyl Ovidiopol a dosáhl ústí řeky Dněstru.


13.4.1944 Strategická výšina Nungšigum je po několika dnech bojů, během kterých střídavě měnila majitele, definitivně znovu v rukách britských obránců Imphálu. Úspěch přinesl koordinovaný útok dělostřelectva, letectva a pěchoty podporované tanky.


13.4.1944 Americký 58. operační svaz letadlových lodí, vyplul z atolu Majuro k podpoře operací na Nové Guineji. Jednalo se o 12 letadlových lodí rozdělených do 3 samostatných uskupení.


14.4.1944 Zemřel podplukovník Udo Balzer (velitel: Fyzilírský prapor "Deba")

14.4.1944 Zemřel generálporučík Kumao Óhaši (velitel 11. pešieho pluku)


14.4.1944 Ponorka U-878 (U-878) uvedena do služby


14.4.1944 V Tichomoří americké letectvo provedlo nálet na Kurily.


15.4.1944 Zemřel generálmajor Egon von Neindorff (veliteľ nemeckej posádky Tarnopoľa)

15.4.1944 Zemřel major Polikarp Ivanovič Zotov (veliteľ 686. bitevného leteckého pluku)

15.4.1944 Zemřel major Leroy Adolph Schreiber (velitel 62. stíhací perutě)


15.4.1944 Zemřel podplukovník Max Koch (velitel Granátnického pluku 585)

15.4.1944 Zemřel armádní generál Nikolaj Fjodorovič Vatutin (velitel 1. ukrajinského frontu)

15.4.1944 Ponorka U-1278 (U-1278) spuštěna na vodu


15.4.1944 Ponorka U-928 (U-928) spuštěna na vodu



15.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bukurešť, Ploješť a Nis.

15.4.1944 Američané konečně uvolnili další válečná plavidla pro Overlord. Jednalo se o 3 bitevní lodi, 3 křižníky a 40 torpédoborců.

15.4.1944 Britové neprodyšně uzavřeli Britské ostrovy, zastavili veškerou mezinárodní dopravu a veškerá i diplomatická, pošta začala být cenzurována. Vše bylo pro utajení Overlordu.

15.4.1944 Americké čtyřmotorové Liberatory z Guadalcanalu provedly průzkumný let nad Mariánami.

15.4.1944 Bombardér Petljakov Pe-2 zo 135. gardového bombardovacieho leteckého pluku pilotovaný mladšim lejtenantom V.M. Kovaľom bol pri bombardovaní prístavu Sevastopoľ zasiahnutý protilietadlovým granátom do nádrže s palivom a začal horieť. Mladému pilotovi sa napriek hornatému terénu podarilo nájsť miesto na núdzové pristátie, čím zachránil životy členov posádky.


16.4.1944 Zemřel generálmajor Carl-August von Schönfeld (velitel: 949. granátnický pluk)

16.4.1944 Loď USS Wisconsin (BB-64) uvedena do služby


16.4.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu překročila Dněstr jižně od Tiraspolu a zmocnila se předmostí.


16.4.1944 Sovětský nálet na Galati.


16.4.1944 Na letišti v Ivanově (SSSR) zahájila výcvik čs. letecká skupina.

16.4.1944 Počas spiatočnej cesty na domovské letisko na Novej Guineji, z náletu na ciele v Hollandii sa americké lietadlá B-24, A-20 a P-38 dostali do nečekane zlého počasia. Búrka spôsobila stratu 31 lietadiel, čiže pre 5. leteckú armádu USA najväčšiu stratu lietadiel počas jedného letu počas celej WWII.


16.4.1944 Samostatná přímořská armáda osvobodila Jaltu.


17.4.1944 Zemřel námořní nadporučík Albert Hossenfelder (ponorkový velitel (U-342))


17.4.1944 Zemřel námořní nadporučík Karl-Ernst Kaiser (ponorkový velitel)



17.4.1944 Zemřel SS-Standartenführer Voldemārs Veiss (velitel: 1. dobrovolnický pluk SS (Lotyšský))

17.4.1944 Zemřel generálporučík Pjotr Michajlovič Kozlov (veliteľ 9. armády)

17.4.1944 Loď USS Bismarck Sea (CVE-95) spuštěna na vodu

17.4.1944 Ponorka U-682 (U-682) uvedena do služby

17.4.1944 Ponorka U-2321 (U-2321) spuštěna na vodu



17.4.1944 Vláda SSSR žádala bulharskou vládu, aby Německu zakázala využívat bulharského území a přístavů k válce proti SSSR.

17.4.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení nařídil 1. běloruskému a 1. ukrajinskému frontu aby přešly do obrany.


17.4.1944 1. ukrajinský front zakončil proskurovsko-černovickou operaci. Postoupil o 80 až 350 km a dosáhl hranice s Československem.
2. ukrajinský front zakončil umaňsko-botošanskou operaci. Překročil Dněstr, Jižní Bug a Prut a postoupil o 400 km. Začalo osvobozování Rumunska.
Samostatná přímořská armáda pronikla k Sevastopolu (během 6 dnů urazila 250 km).



17.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Sofii a Bělehrad.

17.4.1944 Italský premiér maršál Badoglio podal demisi.
21.4. ustavena vláda národní jednoty v čele s Badogliem. Vstoupili do ní představitelé 6 antifašistických stran (mezi nimi i Italská KS) sdružených ve Výboru národního osvobození (CNL).
27.4. vydala vláda prohlášení o své politice.



17.4.1944 Začala velká japonská ofenzíva v jižní Číně. Jejím cílem bylo zničení americké letecké základny, navázat pozemní spojení mezi Cheng-jangem a Kantonem, provincie Chu-nan). Cheng-jang obsazen 22.4.

17.4.1944 Britská vláda zrušila výsadu diplomatických zavazadel, zakázala vysílání kódovaných zpráv a všichni diplomaté, jejich rodinní příslušníci a služebnictvo nesmělo před koncem června opustit GBR.
Toto rozhodnutí se vztahovalo i na vlády v exilu (Belgie, Československo, Nizozemí, Norsko, Polsko měli znemožněný styk s domovem).



17.4.1944 V noci ze 17. na 18.4. po útoku Japonců, ztrácejí obránci Kohimy Zásobovací vrch, Kuki Puket a Špitální vrch. Britské síly kontrolují už pouze Posádkový vrch a Oblast bungalovů.


18.4.1944 Zemřel major Andreas Thorey (veliteľ 94. prieskumného oddielu)


18.4.1944 Zemřel generálmajor Heinrich Vierkorn (Inspektor námořních ženijních jednotek)

18.4.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení vytvořil 3. pobaltský front pod velením generála Maslennikova; 2. pobaltskému frontu nařídil, aby přešel do obrany; Samostatnou přímořskou armádu přejmenoval na Přímořskou armádu a včlenil ji do sestavy 4. ukrajinského frontu. Samostatná přímořská armáda osvobodila Balaklavu.


18.4.1944 Sovětský nálet na Lvov.


18.4.1944 Poslední noční německý nálet na Londýn (125 letadel).



18.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet Berlín, Cuxhaven, Oranienburg, Rathenow, Rouen, Noisy-le-Sec a Juvisy (4.000 t pum).


18.4.1944 Britská vojska zastavila japonský útok na Kóhimu.


18.4.1944 Na východné Slovensko bol podľa telefonického rozkazu ministra vnútra vyslaný pplk. Jozef Dressler, veliteľ žandárskeho oddielu v Ružomberku, odporúčaný nemeckými bezpečnostnými zložkami, ktorý mal v súčinnosti so županom a armádou riadiť bezpečnostné opatrenia.



18.4.1944 2. divize postupující od Dimápúru, proráží obklíčení Kohimy. V následujících dnech se o Kohimu rozpoutají tvrdé boje.


19.4.1944 Zemřel kapitán Otto Wessling (veliteľ 11./JG 3)


19.4.1944 Zemřel generálporučík Franz Landgraf (velitel: 6. tanková divize)

19.4.1944 Zemřel kapitán Charles F. Anderson (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 9 samostatnými sestřely, 2 sdílenými, 1 pravděpodobně sdíleným, 2 poškozenými a 5,5 zničenými na zemi)


19.4.1944 Zemřel plukovník in memoriam Arnošt Mrtvý (pilot 313. peruť RAF)

19.4.1944 Ponorka U-3501 (U-3501) spuštěna na vodu

19.4.1944 Ponorka U-879 (U-879) uvedena do služby

19.4.1944 Ponorka U-1234 (U-1234) uvedena do služby

19.4.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení přejmenoval Západní front na 3. běloruský front (generál Čerňachovskij) a vydal směrnici o vytvoření 2. běloruského frontu. Současně nařídil Leningradskému, 3. pobaltskému a 2. běloruskému frontu, aby přešly do obrany.

19.4.1944 Zřízena Dunajská válečná flotila (její základnou Dněpersko-bugský záliv, později Oděsa).



19.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet Kassel, Eschwege, Paderborn, Giitersloh, Lippstadt a Werl.


19.4.1944 Finsko přerušilo jednání se SSSR o příměří.



19.4.1944 Spojenecké letectvo a loďstvo útočilo na letiště Sabang a Lhong na Sumatře.



19.4.1944 Spojenecké jednotky postupující z Dimapuru navázaly dotyk s obránci Kóhimy.



19.4.1944 Paradesantní skupina BARIUM zahájila pravidelné vysílání zpráv z Čech do Londýna.

20.4.1944 Zemřel plukovník Alexej Pavlovič Mette (velitel 62. střeleckého sboru)

20.4.1944 Loď Murmansk uvedena do služby

20.4.1944 Ponorka U-1057 (U-1057) spuštěna na vodu


20.4.1944 Ponorka U-1105 (U-1105) spuštěna na vodu

20.4.1944 Ponorka U-1172 (U-1172) uvedena do služby

20.4.1944 Ponorka I-55 (I-55) uvedena do služby


20.4.1944 Sovětská vojska odrážela v prostoru Narvy nepřátelské protiútoky.



20.4.1944 Přes 1000 spojeneckých letadel útočilo na železniční sítě v Belgii a severní Francii.



20.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem, Lens, Chambly, La Chapelle, Ottignies (4.500 t pum).


20.4.1944 Německý nálet na Hull.


20.4.1944 Turecko zastavilo dodávky chrómu Německu a jeho satelitům. Současně prohlásilo, že není neutrální, nýbrž spojenecký stát.

20.4.1944 Z Admiralitivních ostrovů vyplulo mohutné výsadkové loďstvo k vylodění v okolí Hollandie na Nové Guineji.


20.4.1944 U Plzně byli zatčeni gestapem členové skupiny SULPHUR a oba přistoupili na spolupráci. A. Horák pomohl při likvidaci skupin CHALK a GLUCINIUM.
Radista O. Janko vedl s Londýnem vysílací protihru. Ke konci války byli gestapem uvězněni v Terezíně a 1.3.1945 popraveni.




21.4.1944 Zemřel generálplukovník Hans Valentin Hube (veliteľ 1. tankovej armády)

21.4.1944 Loď USS Conklin (DE-439) uvedena do služby

21.4.1944 Založen kýl ponorky U-2324 (U-2324)


21.4.1944 Ponorka U-875 (U-875) uvedena do služby


21.4.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu sváděla boje s nepřítelem na přístupech k Sevastopolu. Dokončena evakuace německé 17. armády.
Německá okupační vojska rozpoutala kruté represálie vůči partyzánům a civilnímu obyvatelstvu partyzánských oblastí kolem Gliěre Vercors v Alpách. Akce trvala do 25.4.




21.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.


21.4.1944 Americká letadla z letadlových lodí 58. operačního svazu zahájila nálety na japonské základny na Nové Guineji v Hollandii a Tanahnerské zátoce.


22.4.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Walter Kniep (velitel: 17. tankový pluk SS)


22.4.1944 Zemřel kapitánporučík Joachim Zander (ponorkový velitel)


22.4.1944 Ponorka U-326 (U-326) spuštěna na vodu


22.4.1944 Ponorka U-1210 (U-1210) uvedena do služby

22.4.1944 Ponorka U-795 (U-795) uvedena do služby

22.4.1944 Jugoslávské národní osvobozenecké jednotky se vylodily na ostrove Korčula.



22.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Hamm, Laon a Düsseldorf.


22.4.1944 Americká 6. armáda se vylodila v prost. Aitape a Hollandia (Nová Guinea). Pronikla do týlu japonské 18.armády, která zaujala obranu v prostoru Wewak.
1. Americké jednotky se vylodily v Tanahmerské a Humboltově zátoce. Operace RECKLESS.
Jednotky v Tanahmerské zátoce ale zjistily, že z pláží nevedou žádné cesty a musely být staženy a přesunuty do Humboltovy zátoky. Zde probíhalo vylodění hladce a překvapení Japonci ustoupili do džungle.
2. Jednotky generála Doea se vylodili u Aitape. Operace PERSECUTION. Vylodění bylo pro Japonce překvapením a tak utekli do hor. Během toho padli 2 Američané.
Japonský velitel této oblasti generál Inada si uvědomil, že nemá šanci americký nápor zastavit rozhodl se, že s hlavními silami (7 200 mužů) ustoupí do 200km vzdáleného Wakde. Z ústupu se ale stal pochod smrti, kdy hlad, nemoci a zranění kosily japonské vojáky po desítkách. (Ke svému cíli dorazilo pouze 14% mužů a to zrovna ve chvíli, kdy se tam již vyloďovali Američané).

22.4.1944 Americké jednotky obsadily atol Ungelap (Marshallovy ostrovy).


22.4.1944 Schůzka Mussoliniho a Hitlera v Klessheimu. Mussolini si zde stěžoval na tvrdé zacházení s Itálií. Přesto byl u Hitlera přijat slušně, ale chladně.


22.4.1944 Počas návratu bombardérov B-24 Liberator, ktoré sa vracali na britské letiská z náletu na železničnú stanicu v Hamme, bolo zostrelených 13 týchto bombardérov. Zostrelily ich nemecké lietadlá Junkers Ju 88 a Me 410, ktoré sa priblížili k bombardérom počas ich návratu na základňu a v blízkosti základní ich napadli. Podarilo sa zostreliť len jeden Me 410.

23.4.1944 Zemřel podplukovník Georgij Michajlovič Bulanov (veliteľ 955. bitevného leteckého pluku)


23.4.1944 Zemřel námořní nadporučík Ulrich Abel (ponorkový velitel (U-193))

23.4.1944 Loď Amagiri vyřazena ze služby (potopena na mině 50 nm jižně od ostrova Borneo (Balikpapan) , / Sunk on mine 50 nm south of Borneo island (Balikpapan) , )

23.4.1944 Loď USS Mannert L. Abele (DD-733) spuštěna na vodu

23.4.1944 Ponorka Ro-55 (Ro-55) spuštěna na vodu


23.4.1944 Vláda SSSR dala souhlas k navázání oficiálních styků s bojujícím Dánskem.


23.4.1944 Sovětský nálet na Lvov.


23.4.1944 Německý nálet na Bristol (117 letadel).


23.4.1944 Dvoudenní jednání mezi Hitlerem a Mussolinim v Klessheimu.


23.4.1944 Japonský útok v Indii se zhroutil.

23.4.1944 Ve Philadelphii se konala mezinárodní konference práce.


23.4.1944 Americké jednotky vyloděné v Humboltově zátoce na severním pobřeží Nové Guineje rychle postupovaly do vnitrozemí, obsadily japonské letiště v Hollandii a vyčistily okolí od Japonců.


23.4.1944 Na americké pozice zaútočil osamělý japonský bombardér a zasáhl opuštěný bývalý japonský sklad, v jehož blízkosti si zřídili sklad i Američané. Následný výbuch byl pro Američany katastrofa. 60% jejich munice a válečného materiálu bylo zničeno, 24 mužů zemřelo a přes 100 bylo zraněno. Následné požáry se podařilo zvládnout až za 4 dny a teprve poté mohlo být zásobování bojujících jednotek obnoveno.


24.4.1944 Zemřel plukovník Horst Niederländer (veliteľ 336. pešieho práporu)


24.4.1944 Zemřel kapitán Emil Omert (velitel: II. skupina Stíhací eskadry 77)

24.4.1944 Zemřel nadporučík Hipolitus Thomas Biel (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 5 samostatnými sestřely, 1 sdíleným, 2 poškozenými a 6 zničenými na zemi)

24.4.1944 Loď Ume spuštěna na vodu


24.4.1944 Ponorka U-1018 (U-1018) uvedena do služby

24.4.1944 Ponorka U-793 (U-793) uvedena do služby



24.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Bukurešť, Ploješť, Mnichov, Friedrichshafen a Karlsruhe.

24.4.1944 Námořníci řecké flotily v Alexandrii odepřeli poslušnost řecké emigrační vládě. Nepokoje trvaly do 30.4. 26.4. podal premiér plukovník Venizelos demisi. Novým ministerským předsedou jmenován Papandreu.


24.4.1944 Australská vojska obsadila Madang (Nová Guinea).
1.Japonci evakuovali svoje vojáky z Madangu do Wewaku a americko-australské jednotky ho obsadily. Tím byla japonská armáda zatlačena daleko na západ.
2. U amerických jednotek bojujících v okolí Hollandie byl vydán rozkaz o šetření municí a snížení dávek potravin.
3. Americké letadlové lodi 58. operačního svazu ukončili nálety na oblast Hollandie na a odpluli k doplnění paliva na Admiralitivní ostrovy. Japonská obrana byla zcela rozvrácena a Američané ztratili pouze 21 letadel.


24.4.1944 Mussolini přijel se svým doprovodem na velitelství divize San Marco v Grafenwöhru v Bavorsku. Každému praporu daroval novou italskou trikolóru s republikánským znakem místo královského savojského a měl před vojskem plamený projev.

24.4.1944 Generál Rommel vydal směrnici o obraně Atlantického valu, kde zdůraznil nutnost zastavit nepřítele na plážích a nenechat ho vylodit. Hitler mu dal za pravdu a nechal ho upravit obranu pobřeží podle svého. Rommel začal zavážet pláže minami, které objednával v miliónech a pokládat podmořské překážky české ježky.



25.4.1944 Zemřel plukovník Bernhard von Prittwitz und Gaffron (velitel Granátnického pluku 586)
25.4.1944 Zemřel generál dělostřelectva Hermann Rumschöttel (velitel 3. divize )

25.4.1944 Loď Hacuume spuštěna na vodu

25.4.1944 Loď USS Amsterdam (CL-101) spuštěna na vodu
25.4.1944 Založen kýl ponorky U-2502 (U-2502)



25.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Turín.


25.4.1944 Německý nálet na Portsmouth (193 letadel).

25.4.1944 Američané v oblasti Hollandie na Nové Gineji obsadili všechna 3 japonská letiště a zabezpečili celou oblast. Nyní se zaměřili na likvidaci roztroušených japonských vojáků v celé oblasti. (Tato fáze trvala 2 měsíce).


26.4.1944 Zemřel generálporučík Albrecht Wüstenhagen (velitel: 110. pěší divize)


26.4.1944 Zemřel fregatný kapitán Franz Kohlauf (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


26.4.1944 Zemřel námořní nadporučík Bruno Studt (ponorkový velitel)

26.4.1944 Zemřel plukovník Fjodor Alexejevič Morozov (veliteľ 57. strmhlavého bitevného leteckého pluku vojenského námorníctva)


26.4.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Vojtěch Lysický (stíhací pilot)

26.4.1944 Ponorka USS Spikefish (SS-404) spuštěna na vodu


26.4.1944 Vláda SSSR zaslala bulharské vládě notu se žádostí o obnovení sovětského konzulátu ve Varně a o zřízení konzulátů v Burgasu a Ruščuku (Ruse). Bulharská vláda odmítla.


26.4.1944 4. ukrajinský front vedl boje v prostoru Sevastopolu.



26.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet na Braunschweig, Hannover, Essen a Villeneuve.


26.4.1944 Německý nálet na Portsmouth.

26.4.1944 V Bratislavě se konala tajná porada ilegální Slovenské národní rady s podplukovníkem Golianem, na níž dosaženo dohody o Golianově vojenské spolupráci se SNR. Projednány směrnice pro zpracování plánu ozbrojeného povstání.


26.4.1944 Australské jednotky obsadily Alexishafen (Nová Guinea).




26.4.1944 Čínská vojska generála Stilwella obsadila Kauri (Barma).



26.4.1944 Nová Guinea : Z letiště v Aitape začalo operovat prvních 25 amerických stíhaček.



26.4.1944 Nová Guinea : Kvůli americkému vylodění v Aintape a Hollandii se ocitla 18. japonská armáda zcela v izolaci, v obklíčení, bez možnosti odsunu nebo zásobování. Její velitel generál Adači rozhodl, že jeho 20 000 vojáků provede sebevražedný útok na Američany. (Jiné řešení z bezvýchodné situace generál nenašel, protože ústup džunglí by znamenal jistou smrt a kapitulace nepřipadala v úvahu). Rozhodl se zaútočit na Aintape a začátek stanovil na 10.6.


27.4.1944 Zemřel major Kurt Ubben (veliteľ JG 2)


27.4.1944 Zemřel generálporučík Franz Krech (velitel: 41. pevnostní divize)

27.4.1944 Zemřel major Georgij Michajlovič Bajandin (veliteľ 122. stíhacieho leteckého pluku)


27.4.1944 Zemřel poručík Rudolf Frank (pilot v NJG)

27.4.1944 Nová italská vláda národní jednoty (ustavena 24.4.) vydala programové prohlášení (po válce lid svobodně rozhodne o ústavní formě italského státu, demokratická očista, boj proti fašistickému nepříteli).


27.4.1944 Německý nálet na Portsmouth.


27.4.1944 Spojenecké letectvo provedlo nálet Friedrichshafen, Aulnoye a Montgen.



27.4.1944 Generál MacArtur rozhodl o dalším postupu na Nové Guineji a to pokračovat dál na západ. Vydal tedy rozkaz o obsazení japonského letiště na ostrově Wakde (200km od Hollandie) na 17.5. a na blízkou japonskou základnu v Sarni. Zde bylo připraveno 11 000 obránců s velkými hromadami zásob a válečného materiálu. Také rozhodl obsazení strategického ostrova Biak a to na 27.5.

27.4.1944 Skončili dohodou rokovania predstaviteľov ilegálnej KSS a SNR s podplukovníkom gšt. Jánom Golianom a odbojovými dôstojníkmi. Bolo vytvorené Vojenské ústredie SNR, ktoré malo nadviazať kontakty s partizánskymi skupinami a podporovať ich. Styk mal zabezpečovať major Jozef Marko. /viaže sa k SNP/

28.4.1944 Zemřel major William Franklin Knox (Ministr námořnictva)

28.4.1944 Zemřel generálmajor (in memoriam) Takeo Ono (náčelník štábu: 20. divize)

28.4.1944 Zemřel generálporučík Šigeru Katagiri (velitel: 20. divize)

28.4.1944 Loď USS Samuel B. Roberts (DE-413) uvedena do služby

28.4.1944 Ponorka I-367 (I-367) spuštěna na vodu


28.4.1944 Německý nálet na Portsmouth.



28.4.1944 v noci z 27. na 28. vyplula z přístavu Cherbourg devět německých rychlých člunů pod velením nadporučíka Güntera Raaba směrem na jihozápadní pobřeží Anglie. Ve dvě hodiny ráno narazila v zátoce Lyme na konvoj amerických invazních plavidel nacvičujících invazní vylodění (operace Exercise Tiger). Odpálila tři torpéda a potopila dvě lodě a jednu poškodila. Spojenci ztratili 749 vojáků a událost podléhala přísnému utajení z důvodu blížící se invaze do Normandie - bylo nutno nalézt živé či mrtné všechny důstojníky, kteří byli informováni o podrobnostech chystané invaze z důvodu rizika jejich zajetí Němci.


28.4.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian a major Jozef Marko sa stretli so spravodajským dôstojníkom šábnym kapitánom Jaroslavom Krátkym a dohovorili podrobnosti o spojení so zahraničím. /viaže sa k SNP/

29.4.1944 Zemřel podplukovník Denis Michajlovič Zorin (veliteľ 996. bitevného leteckého pluku)

29.4.1944 Loď USS Bon Homme Richard (CV-31) spuštěna na vodu


29.4.1944 Ponorka U-901 (U-901) uvedena do služby

29.4.1944 Ponorka U-1056 (U-1056) uvedena do služby

29.4.1944 Ponorka U-1132 (U-1132) spuštěna na vodu

29.4.1944 Ponorka USS Scabbardfish (SS-397) uvedena do služby

29.4.1944 Ponorka U-806 (U-806) uvedena do služby


29.4.1944 Letadla americké 58. skupiny loďstva provedla nálet na ostrov Truk (zničeno 120 japonských letadel). Další útoky na Satawain a Ponape.


29.4.1944 Východoslovenský odboj – 29. 4. 1944 prepadnutie finančnej stráže v obci Olšinkové. Prepadnutie vykonal oddiel Pugačovcov.

30.4.1944 Zemřel generálmajor (in memoriam) Cuneo Iwabuči (velitel: 38. ženijní pluk)

30.4.1944 Zemřel podplukovník Karl Ernst Rahtgens (náčelník štábu 129. pěší divize)


30.4.1944 Sovětský nálet na Brest.


30.4.1944 Američané získali kontrolu nad Marshallovým souostrovím. Na 5 atolech (Jaluitu, Mili, Maloelapu, Wotje a Nauru), sice zůstaly japonské posádky v počtu 13 000 mužů, ale Američané je již nedobývali jen je izolovali a obešli. Tím zůstaly japonské posádky bez možnosti zásobování a pro válečné úsilí zůstaly zcela bez užitku do konce války. Jejich situace se na víc stále zhoršovala a umírali po desítkách.


30.4.1944 Americká letadla 58. operačního svazu ukončila nálety na Truk a lodi odpluli k zaslouženému odpočinku. V boji nad atolem bylo zničeno 59 japonských letadel a na zemi dalších 34. Japonské velení (kdysi mohutnou) námořní základnu odepsalo a stotisícová armáda, která zde zůstala izolována, byla pro Japonce do konce války zcela bez užitku.



30.4.1944 USA a Velká Británie odvolaly své velvyslance z Argentiny.


1.5.1944 Zemřel kapitán Friedrich-Wilhelm von Holtey (velitel: Tankový oddíl 7)

1.5.1944 Založen kýl lodi Nacuzuki

1.5.1944 Založen kýl lodi USS Oriskany (CV-34)

1.5.1944 Založen kýl ponorky I-202 (I-202)

1.5.1944 Založen kýl ponorky I-204 (I-204)



1.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Chambly, Malines a St. Chislain.


1.5.1944 Do Londýna přijela Titova vojenská mise.


1.5.1944 Predbežné rozhodnutie o vylodení vo Francúzsku bolo určené na 01.05.1944 /určené na konferencií Trident/ a realizované 06.06.1944.

2.5.1944 Zemřel plukovník Dmitrij Andrejevič Abanin (veliteľ 242. nočnej bombardovacej leteckej divízie)

2.5.1944 Zemřel generálmajor letectva Ivan Diomidovič Antoškin (veliteľ 6. zmiešaného leteckého zboru)
2.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Harald Muhs (velitel U-674)
2.5.1944 Založen kýl ponorky U-2503 (U-2503)

2.5.1944 Velitel německé 17. armády generál Jänecke, který 29.4. Hitlerovi navrhl, aby dal příkaz k vyklizení Sevastopolu a evakuaci armády do Rumunska, byl nahrazen generálem Allmendingerem.


2.5.1944 Velká Británie poskytla Číně půjčku 50 mil. liber


3.5.1944 Zemřel generálmajor Erich Günther (velitel: 680. pěší pluk)

3.5.1944 Zemřel admirál (in memoriam) Jošikazu Endó (velitel: 1. Čínská expediční flotila)

3.5.1944 Ponorka U-1024 (U-1024) spuštěna na vodu

3.5.1944 Ponorka U-1277 (U-1277) uvedena do služby
3.5.1944 Ponorka U-927 (U-927) spuštěna na vodu

3.5.1944 Ponorka U-1023 (U-1023) spuštěna na vodu


3.5.1944 V Ivanově u Moskvy vznikla 128. československá samostatná stíhací peruť v SSSR.



3.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mailly (1700 t pum) a Bukurešť.


3.5.1944 03.05.1944 potopilo 6 bombardérov 621. a 8. perute nemeckú ponorku U-852, ktorá uviazla v koralovom poraste pri pobreží Somálska. Pri bombardovaní zahynulo 7 príslušníkov posádky ponorky, zvyšných 52 (58) príslušníkov, ktorým velil Kapitänleutnant Heinz-Wilhelm Eck bolo na pobreží zajatých príslušníkmi Somaliland Camel Corps a miestnou domobranou.

3.5.1944 Admirál Soemu Tojoda vystřídal ve funkci velitele japonských kombinovaných sil admirála Mineiči Koga, jenž zahynul 31. března při pádu letadla.

4.5.1944 Zemřel poručík Šamiľ Manusypovič Abrašitov (zástupce velitele letky 402. stíhacího leteckého pluku)




4.5.1944 Zemřel generálmajor Hugo Karl


4.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Berthold Hashagen (ponorkový velitel (U-846))

4.5.1944 Loď USS Kwajalein (CVE-98) spuštěna na vodu


4.5.1944 Ponorka U-1019 (U-1019) uvedena do služby

4.5.1944 Ponorka U-825 (U-825) uvedena do služby

4.5.1944 V noci z 4. na 5.5. byl do protektorátu vysazen paravýsadek Spelter a Potash.

5.5.1944 Založen kýl lodi Kaši


5.5.1944 Na spojenecký nátlak uzavřelo Španělsko německý generální konzulát v Tangeru, vypovědělo všechny Němce ze Španělského Maroka a zastavilo dodávky wolframu do Německa. Na základě těchto opatření obnovili Spojenci dodávky pohonných hmot do Španělska.


5.5.1944 Britské vojska zahájila v Kóhimě (Asám) generální útok.


5.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť a Turnu-Severin.

5.5.1944 U Slušovic v Protektorátu Čechy a Morava jsou vysazeni letecky čs. parašutisté nadporučík Jan Bartejs, rotný Oldřich Penc, rotný Stanislav Zuvač a četař aspirant Josef Machovský v rámci operace POTASH. Jsou vysláni čs. exilovým vedením z Anglie se zvláštními úkoly.

5.5.1944 Na základe výpovede V. Leščenka zo skupiny Čapajev zatkla ÚŠB vedúceho prešovskej oblasti KSS V. Borovského.


6.5.1944 Ponorka U-325 (U-325) uvedena do služby

6.5.1944 Ponorka U-778 (U-778) spuštěna na vodu


6.5.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu přešla podle směrnic hlavního stanu do obrany.



6.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Nantes-Gassicourt, Campinu, Brašov, Turnu-Severin, Pitesti a Craiovu
7.5.1944 Ponorka USS Blueback (SS-326) spuštěna na vodu


7.5.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu (2. gardová armáda gen. Zacharova) prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Sevastopolu a zahájila přímý útok na město. Útok na pevnost Sevastopol podporuje s více než 200 těžkými tanky 27. divize. Odpoledne dosažen přístav a centrum města.



7.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.



7.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Osnabrück a Münster.


7.5.1944 Japonci rozvíjeli útok v čínské provincii Chu-nan.


8.5.1944 Zemřel plukovník Walter Sigel (veliteľ StG 3)


8.5.1944 Zemřel major Hermnann Scharnagel (veliteľ 173. ženijného práporu)


8.5.1944 Zemřel generálmajor Friedrich-Wilhelm Otte (velitel: 97. myslivecká divize)

8.5.1944 Zemřel generálmajor letectva Fjodor Jemeľjanovič Jemeľjanov (veliteľ Vzdušných síl 13. armády)


8.5.1944 Zemřel nadporučík Leopold Münster (velitel 4./JG 3)

8.5.1944 Založen kýl ponorky U-2326 (U-2326)


8.5.1944 4. ukrajinský front pronikl k vnitřnímu obrannému obvodu Sevastopolu.


8.5.1944 Hitler vydal příkaz k evakuaci Krymu. Evakuace německých vojsk do Rumunska skončila 13.5.

8.5.1944 Gen. Eisenhower stanovil začátek invaze do severní Francie na 5.6.1944.



8.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Bukurešť.



8.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (500 letadel) a Braunschweig (300 letadel).


8.5.1944 Podepsána československo-sovětská dohoda o správě osvobozeného území československé republiky.


9.5.1944 Zemřel generálmajor Paul Betz (velitel: 50. pěší divize)
9.5.1944 Ponorka U-777 (U-777) uvedena do služby


9.5.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu v součinnosti s Černomořským loďstvem osvobodila Sevastopol. Zbytky poražené německé 17. armády ustoupily na Chersonéský mys.


9.5.1944 Japonská vojska obsadila Lu-šan (čínská provincie Chunan).


10.5.1944 Zemřel korvetní kapitán Helmut Rosenbaum (velitel: 30. ponorková flotila)

10.5.1944 Loď Karukaja vyřazena ze služby (potopena 150 nm severozápadně od Luzonu ponorkou SS-224 USS Cod / Sunk by SS-224 USS Cod 150 nm northwest of Luzon )

10.5.1944 Loď HMS Peacock (U 96) uvedena do služby



10.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Coutrai, Ghent, Lens a Lille.

10.5.1944 ÚŠB za pomoci konfidenta zatkla v Humennom komunistu L.Szabóa, 3 partizánov a 12 ilegálnych pracovníkov.




11.5.1944 Zemřel generálporučík Werner von Gallwitz (velitel: 183. dělostřelecký pluk)

11.5.1944 Zemřel plukovník John Raeburn Balmer (velitel, 467. peruť RAAF)

11.5.1944 Zemřel - Marat Ivanovič Kazej (průzkumník velitelství 200. partyzánské brigády)


11.5.1944 Zemřel plukovník Walter Oesau (Veliteľ JG 1, JG 2)


11.5.1944 Ponorka U-1058 (U-1058) spuštěna na vodu

11.5.1944 Ponorka U-880 (U-880) uvedena do služby

11.5.1944 Ponorka U-826 (U-826) uvedena do služby

11.5.1944 Franco ve svém projevu v Madridu vyzýval k boji proti bolševismu.



11.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Louvain, Saarbrücken, Konz, Ehrang, Brusel, Belfort a Mulhouse.


11.5.1944 Nemecká ponorka U-9 potopila sovietskú fregatu Shtorm o výtlaku 412 tón




12.5.1944 Zemřel generálmajor Erich Gruner (velitel: 62. pěší divize)


12.5.1944 Zemřel generálmajor Hans Hammer (velitel: 351. pěší pluk)

12.5.1944 Zemřel major Michail Vasilievič Ochteň (veliteľ 23. bitevného leteckého pluku vojenského námorníctva)


12.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Oskar-Heinz Kusch (velitel U-154)

12.5.1944 Loď HMS Mermaid (U 30) uvedena do služby

12.5.1944 Ponorka U-2501 (U-2501) spuštěna na vodu


12.5.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu dokončila osvobození Krymského poloostrova. Během 35 dnů byla poražena německá 17. armáda.



12.5.1944 Začala spojenecká letecká ofenzíva, jejímž cílem bylo zničení německých závodů na výrobu syntetických pohonných hmot.




12.5.1944 Začal útok americké 5. armády a britské 8. armády (tvořící 15. skupinu armád) v prostoru Garigliano (Gustavova linie) proti německé 10. armádě (generál Vietinghoff).

12.5.1944 Ve Francii (jižně od Loiry) zřízena německá Skupina armád G (generál Blaskowitz). Měla ve své sestavě 1. armádu (generál Lemelsen) a 19. armádu (generál Sodenstern) a byla podřízena Hlavnímu velitelství Západ.



12.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Louvain, Boulogne, Hasselt, Merseburg-Leuna, Cvikov, Lützkendorf, Bohlen, Most, Mannheim (600 letadel), Gdyni a Malbork.


12.5.1944 Predstavitelia Slovenskej republiky a Nemeckej ríše rokovali v Klessheime o účasti slovenského vojska na obrane Karpát proti postupujúcej sovietskej armáde.

12.5.1944 Dosavadní No 134 ( Czechoslovak) Airfield byl reorganizován a přejmenován na No 134. ( Czechoslovak ) ( Fighter ) Wing.

13.5.1944 Zemřel nadporučík v záloze in memoriam Vladimír Hauptvogel (Člen výsadku Chalk)

13.5.1944 Zemřel kapitán Frank Allen Cutler (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. se 7 samostatnými sestřely, 1 sdíleným a 3 zničenými na zemi)
13.5.1944 Zemřel generálmajor Ilja Ivanovič Švygin (veliteľ 13. streleckej divízie)


13.5.1944 Zemřel plukovník Johannes Arndt (velitel: 391. granátnický pluk)

13.5.1944 Dokončena evakuace německých vojsk z Krymu do Rumunska.


13.5.1944 Na sovětsko-německé frontě došlo k operační přestávce, který trvala do 22.6.







13.5.1944 SSSR, USA a Velká Británie varovaly satelity Německa (Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Finsko) před pokračováním ve válce proti Spojencům.




13.5.1944 Francouzský expediční sbor (americká 5. armáda) dobyl Monte Faito a Monte Maio (Itálie). Spojenecká vojska se dále zmocnila měst St. Angelo a Castelforte.


13.5.1944 Hitler se sešel v Klessheimu s prezidentem Slovenské republiky Tisem, přededou vlády Tukem a ministrem národní obrany generálem Čatlošem v otázce zformování slovenského polního sboru pro východní frontu.



13.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Tutow a Politz.

13.5.1944 ÚŠB za pomoci konfidenta zatkla v Prešove veliteľa zámutovskej skupiny Š.A.Pučkova.


13.5.1944 Britské jednotky získávají zpět kontrolu nad Kohimou.


14.5.1944 Zemřel generálporučík Friedrich Krischer (velitel: 296. pěší divize)


14.5.1944 Zemřel plukovník Hans-Henning von Eisenhart-Rothe (velitel Granátnického pluku 7)

14.5.1944 Loď Inazuma vyřazena ze služby (potopen torpédem nedaleko Tawitawi / Sunk by torpedo near Tawitawi island )

14.5.1944 Ponorka USS Moray (SS-300) spuštěna na vodu

14.5.1944 Ponorka USS Roncador (SS-301) (USS Roncador (SS-301)) spuštěna na vodu


14.5.1944 Německo provedlo nálet na Bristol (91 letadel).



14.5.1944 Francouzský expediční sbor obsadil město Ausonia (Itálie).


14.5.1944 Prezident Beneš vymenoval za veliteľa Vojenského ústredia podplukovníka gšt. Jána Goliana, ktorý bol podriadený SNR a prezidentovi. /viaže sa k SNP/


15.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Alexander von Keller (ponorkový velitel)
15.5.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Antonín Prvonič (stíhací pilot)

15.5.1944 Loď Kijošimo uvedena do služby


15.5.1944 Generál Eisenhower podal v Londýně přehled o stavu příprav k operaci Overlord (invaze do Francie) vedoucím státníkům a voj. činitelům.



15.5.1944 Americká 5. armáda obsadila město Spigno (Itálie).


15.5.1944 Německý nálet na Portsmouth (106 letadel).

15.5.1944 Začaly deportace židů z Maďarska do koncentračního tábora Osvětim (do 27.6. bylo deportováno celkem 380 000, z nich nejméně 250 000 zahynulo).

15.5.1944 Japonská vojska obsadila Luojang (čínská provincie Chunan).


15.5.1944 Čínská vojska obsadila Tarongyaung (Barma).


15.5.1944 Dôstojník Abwehru na Slovensku podplukovník Kroh žiadal, aby policajný atašé Golz dal preskúmať pomery v pracovnom tábore v Ústí nad Oravou a dosiahol, aby internovaných sovietskych vojnových zajatcov odovzdali zajateckému táboru v Kaisersteinbruchu, v Nemeckej ríši.

15.5.1944 68. squadrona obdržala prvé 3 stroje De Havilland Mosquito NF Mk.XVII, čím sa začalo prezbrojovanie tejto jednotky z Beaufighterov na výkonnejšie Mosquitá.

16.5.1944 Zemřel podplukovník Boris Abramovič Pivenštejn (veliteľ 503. bitevného leteckého pluku)


16.5.1944 Mezi Spojenci a Norskem byla uzavřena dohoda o správě osvobozeného norského území.



16.5.1944 Francouzské a americké jednotky 5. armády obsadily města Pignataro a Castelonaroto (Itálie.).


17.5.1944 Zemřel nadporučík Edwin Stolz (veliteľ čaty v 353. granátnickom pluku)

17.5.1944 Loď USS Astoria (CL-90) uvedena do služby

17.5.1944 Ponorka U-1020 (U-1020) uvedena do služby

17.5.1944 Ponorka U-1235 (U-1235) uvedena do služby

17.5.1944 Jugoslávská zahraniční vláda v čele s Punčem odstoupila. Novým ministerským předsedou jmenován Šubašič; po vyloučení vůdce četniků generála Mihajloviče z vlády usiloval o dohodu s Titem, aby posílil labilní postavení královské emigrace.





17.5.1944 Čínská vojska (generál Stilwell) zahájila útok na Myisťinu (Barma).


17.5.1944 Americká 6. armáda se vylodila na ostrovu Wakde. Do 18.5. byl japonský odpor zlomen.


17.5.1944 Americké námořní letectvo provedlo nálet na přístav Surabaju (potopeno 10 japonských lodí).


18.5.1944 Zemřel nadporučík Mieczysław Adamek (velitel letky 317. perutě RAF)

18.5.1944 Ponorka U-907 (U-907) uvedena do služby




18.5.1944 Britské a polské jednotky (8. armáda) obsadily Monte Cassino a americká 5. armáda Formii.



18.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Braunschweig (Německo), Boulogne (Itálie), Bělehrad, Nis a Ploješť.


18.5.1944 Zlomen japonský odpor na ostrovu Wakde.


19.5.1944 Zemřel kapitán Johann Sauer (nositel rytířského kříže a zlaté spony za boj zblízka)

19.5.1944 Zemřel nadporučík Robert Turner Waugh (nositel Medaile cti in memoriam)

19.5.1944 Ponorka Ro-49 (Ro-49) uvedena do služby


19.5.1944 Letadla americké 58.skupiny loďstva provedla nálet na ostrov Marcus a Wake.



19.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Orleans, Le Mans a Tours.


19.5.1944 Vznikla 3. čs. brigáda v SSSR.

20.5.1944 Zemřel plukovník Nikolaj Dmitrievič Čuchin (náčelník štábu 1. gardového tankového zboru)


20.5.1944 Zemřel major Maximilian Otte (veliteľ II. / StG 2)

20.5.1944 Loď USS Bismarck Sea (CVE-95) uvedena do služby

20.5.1944 Ponorka U-1057 (U-1057) uvedena do služby


20.5.1944 Ponorka U-1131 (U-1131) uvedena do služby
20.5.1944 Založen kýl ponorky U-2504 (U-2504)

20.5.1944 Bulharská Božilovova vláda podala demisi. Nová Bagrjanovova vláda (od 01.06.) vydala formální prohlášení o změně zahraniční politiky Bulharska, ve skutečnosti však dále podporovala Německo.


20.5.1944 Letadla americké 58. skupiny loďstva provedla nálet na ostrov Marcus a Wake.


20.5.1944 Vznikl 1. československý tankový pluk v SSSR.


21.5.1944 Zemřel generálporučík Johannes Hintz (veliteľ 4. divízie protilietadlového delostrelectva)


21.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Wolf-Dietrich Damerow (velitel U-106)
21.5.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Augustin Meier (stíhací pilot)

21.5.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení rozpustil 4. ukrajinský front.



21.5.1944 Spojenečtí stíhači (asi 5000 letadel) provedli hromadný útok na komunikace v Německu, Francii a Belgii.



21.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Duisburg a Kiel.


21.5.1944 Americká 5. armáda obsadila města Fondi a Campodimele (Itálie).


21.5.1944 Letadla americké 58. skupiny loďstva provedla nálet na ostrov Marcus a Wake.

22.5.1944 Zemřel gardový major Nikolaj Afanasjevič Kuligin (veliteľ 195. stíhacieho leteckého pluku)


22.5.1944 Zemřel plukovník Josef Haas (velitel 485. granátnického pluku)

22.5.1944 Loď Asanagi vyřazena ze služby (potopena 180 námořních mil severozápadně od Čičidžimy ponorkou SS-180 USS Pollack / Sunk by SS-180 USS Pollack northwest of Chichijima)

22.5.1944 Ponorka KNM Utsira (P85) spuštěna na vodu


22.5.1944 Čínská vojska postupující z provincie Jun-nan obsadila město Čche-fang a překročila barmské hranice.


22.5.1944 Japonská vojska začala ustupovat z indicko-barmského pohraničí v prostoru Imphálu.



22.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Braunschweig, Dortmund, Kiel (Německo) a Le Mans (Francie).


22.5.1944 Letadla americké 58.skupiny loďstva provedla nálet na ostrov Marcus a Wake.

23.5.1944 Ponorka I-362 (I-362) uvedena do služby
23.5.1944 Založen kýl ponorky U-2505 (U-2505)


23.5.1944 Německý nálet na Portsmouth (104 letadla).



23.5.1944 Americká 5. armáda (gen. Clark) zahájila útok z předmostí u Anzia a Nettuna a prolomila obranná postavení německé 14. armády generála Mackensena. Obsazena města Pico a Lenela.


23.5.1944 Čínská vojska zahájila protiútok v provincii Chunan.


23.5.1944 Letadla americké 58.skupiny loďstva provedla nálet na ostrov Marcus a Wake.

23.5.1944 Prvý a jediný prototyp stíhacieho lietadla Martin-Baker MB-5 (s/n R2496) absolvoval prvý skúšobný let, zalietavačom bol skúšobný pilot firmy Rotol, Capt. Bryan Greensted.

24.5.1944 Zemřel generálmajor (in memoriam) Akira Itó (náčelník štábu: 41. divize)


24.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Karl-Heinz Sammler (velitel U-59 a U-675)


24.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Wolfgang Leu (velitel U-921)


24.5.1944 Ponorka U-1025 (U-1025) spuštěna na vodu

24.5.1944 Ponorka U-1279 (U-1279) spuštěna na vodu

24.5.1944 Ponorka USS Sea Devil (SS-400) uvedena do služby


24.5.1944 Ponorka U-876 (U-876) uvedena do služby


24.5.1944 Na území SSSR se zformovala samostatná jugoslávská střelecká brigáda.




24.5.1944 Kanadská vojska překročila řeku Melfa a obsadila město Pontecorvo a americká 5. armáda město Terracina (Itálie).




24.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Cáchy a Antverpy.



24.5.1944 Přesun vládního vojska do Itálie.

25.5.1944 Loď Fujuzuki uvedena do služby

25.5.1944 Loď Kuwa spuštěna na vodu


25.5.1944 Ponorka U-1021 (U-1021) uvedena do služby

25.5.1944 Ponorka I-12 (I-12) uvedena do služby

25.5.1944 Ponorka I-361 (I-361) uvedena do služby

25.5.1944 Ponorka U-827 (U-827) uvedena do služby


25.5.1944 Ponorka U-1302 (U-1302) uvedena do služby




25.5.1944 Britská a americká vojska bojující v Itálii se setkala u Cisterny a Terraciny. Obsadila města Littoria, Aquino, Sezze a Piedimonte. Následoval hromadný ústup německých vojsk na celé frontě.



25.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Blainville, Sarreguemines, Thionville, Mulhouse, Metz, Charleroi a Brusel.


25.5.1944 Německá výsadková jednotka (700 mužů) zaútočila na hlavní štáb jugoslávské národně-osvobozenecké armády v Drvaru. Titův štáb unikl.


25.5.1944 Portugalsko zastavilo dodávky wolframu do Německa.



25.5.1944 Československý wing podnikol akciu Ramrod 921 - strmhlavé bombardovanie železničnej križovatky v Rouene. Útoku sa zúčastnili lietadlá všetkých našich perutí (310., 312. a 313. perute).


26.5.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Christian Wirth (Veliteľ akcie T4.)


26.5.1944 Zemřel podplukovník Georg Dörffel (veliteľ StG 4)


26.5.1944 Zemřel generálporučík Paul Schultheiss (Zomrel pri automobilovej nehode.)


26.5.1944 Zemřel - Walter Wilhelm Brugmann (generální konstrukční manažér rekonstrukce Berlína)

26.5.1944 Loď HMS Volage (R 41) uvedena do služby


26.5.1944 Ponorka U-1106 (U-1106) spuštěna na vodu

26.5.1944 Ponorka I-370 (I-370) spuštěna na vodu



26.5.1944 Spojenecká vojska obsadila města Cori, San Giovanni, Monte Cairo a Roccasecca (Itálie).


26.5.1944 Japonská vojska se znovu zmocnila města Čcheng-jang a kontroly nad železniční tratí spojující Peking s Chan-kchou (Wu-chan).


27.5.1944 Zemřel major Horst Carganico (Veliteľ II./JG 5.)

27.5.1944 Zemřel námořní nadporučík Werner Schmidt (velitel U-292)

27.5.1944 Loď Kiri spuštěna na vodu


27.5.1944 Ponorka U-327 (U-327) spuštěna na vodu

27.5.1944 Ponorka U-881 (U-881) uvedena do služby


27.5.1944 Německý nálet na Weymouth (66 letadel).



27.5.1944 Spojenecká vojska obsadila Artenu (Itálie).


27.5.1944 Americká vojska se vylodila na ostrov Biak (severně od N. Guineje).


27.5.1944 Čínská vojska obsadila Warong (Barma).



27.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Tutow, Cáchy, Bourg, Leopold (1200 t pum), Strasbourg, Ludwigshafen, Mannheim, Karlsruhe, Saarbrücken, Konz, Karthaus a Neukirchen.


28.5.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Hermengild von Westphalen (velitel: Pluk tankových granátníků SS 24 Danmark)


28.5.1944 Zemřel kapitánporučík Helmut Franzke (ponorkový velitel)

28.5.1944 Zemřel generálmajor Alexandr Michajlovič Iľjin (velitel 61. střeleckého sboru)
28.5.1944 Ponorka USS Lagarto (SS-371) spuštěna na vodu


28.5.1944 Americká 8. letecká armáda provedla nálety na německé závody vyrábějící syntetické pohonné hmoty (400 letadel), Kolín n. R., Merseburg, Zeitz, Lutzkendorf.


28.5.1944 Německý nálet na Torquai (65 letadel).


28.5.1944 Britská 8. armáda obsadila město Ceprano.


29.5.1944 Zemřel kapitánporučík Detlev Krankenhagen (ponorkový velitel (U-549))


29.5.1944 Zemřel major Karl-Wolfgang Redlich (velitel: I./JG 27)

29.5.1944 Zemřel plukovník Vladimir Alexejevič Sryvkin (veliteľ 14. zmiešanej leteckej divízie)

29.5.1944 Zemřel plukovník Andrej Matvejevič Rjazanov (veliteľ 282. stíhacej leteckej divízie)


29.5.1944 Zemřel podplukovník Friedrich Karl Müller (veliteľ I/JG 53)

29.5.1944 Založen kýl lodi USS Rochester (CA-124)
29.5.1944 Loď USS Block Island (CVE-21) vyřazena ze služby (potopena doprovodnými loděmi poté, co byla torpédována U-549 / scuttled by escort screen after being torpedoed by U-549)

29.5.1944 Založen kýl ponorky U-2506 (U-2506)


29.5.1944 Stíhači 8. letecké armády útočili na komunikace v Belgii, východním Německu a západním Polsku.



29.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Politz, Poznaň, Cottbus, Gorau a Lipsko.


29.5.1944 Poslední německý nálet na Londýn (něm. IX. letecký sbor).


29.5.1944 Další německý nálet na Falmouth (51 letadel).


29.5.1944 Japonská vojska rozvíjela útok v Číně z prostoru Chan-kchou směrem na jih.


29.5.1944 U-549 torpéduje a potápí eskortní letadlovou loď USS Block Island jižně od Azor, která je jedinou letadlovou lodí USA potopenou v Atlantickém oceánu.


29.5.1944 Poslední transport vládního vojska dosáhly v Itálii svých prostorů.

30.5.1944 Zemřel kapitán Fletcher Eugene Adams (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 8 samostatnými sestřely a 2 sdílenými)

30.5.1944 Založen kýl lodi HMS Centaur (R 06)

30.5.1944 Ponorka U-683 (U-683) uvedena do služby


30.5.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu odrážela protiútoky německé 8. armády generála Wohlera v prostoru Jasy (Rumunsko).


30.5.1944 Britská 8. armáda obsadila město Arce (Itálie).



30.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Záhřeb.

30.5.1944 Odbojárov P. Baranova, Ľ. Zimmermana a J. Gavuru zatkli pri návrate z porady 30. mája na železničnej stanici vo Veľkých Uherciach.

31.5.1944 Ponorka U-1278 (U-1278) uvedena do služby

31.5.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení vydal rozkaz 1., 2. a 3. běloruskému a 1. pobaltskému frontu k přípravě a provedení běloruské útočné operace.




31.5.1944 Spojenecká vojska prolomila německou frontu v prost. Valmontone (Itálie).




31.5.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť, Hamm, Osnabrück, Schwerte a Soest.


31.5.1944 Generál Sató, velící 31. divizi japonské armády, ustupuje od Kohimy směrem k Imphálu, kde se spojuje s 15. divizí japonské armády genarála Jamaučiho. Jejich snaha spojenými silami obnovit útok na Imphál selhává.

1.6.1944 Zemřel letecký důstojník John Gall (padol v boji)

1.6.1944 Založen kýl ponorky I-203 (I-203)



1.6.1944 Spojenecké letectvo podniklo sérii útoků na komunikace a pobřežní zařízení ve Francii a Belgii. Akce trvala do 5.6.



1.6.1944 Spojenecká vojska obsadila města Frosinone, Ferentino, Veroli, Sora, Campoli (Itálie).

1.6.1944 Šéf nacistického Abwehru admirál Canaris byl odvolán z funkce a 9.4.1945 popraven v koncentračním táboře Flossenburg.

1.6.1944 V Sadaguře zformována 3. československá samostatná brigáda v SSSR.


1.6.1944 V Kubince zformován 1. československý samostatný stíhací letecký pluk v SSSR.


1.6.1944 Čínská vojska obsadila Malakawng (Barma).


2.6.1944 Zemřel major Martin Möbus (veliteľ I./SG 5)

2.6.1944 Zemřel vojín Shinyei Nakamine (nositel Medaile cti in memoriam)

2.6.1944 Založen kýl lodi Sakura
2.6.1944 Ponorka USS Escolar (SS-294) uvedena do služby




2.6.1944 Americká 15. letecká armáda (200 letadel) provedla nálet na Debrecín (Maďarsko). Letadla přistála na sovětských letištích. Odtud podnikla nálet na Galati (Rumunsko. 6.6.) a vrátila se na základny v Itálii. (operace Frantic Joe).



2.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Kluž, Debrecín, Miškovec, Szolnok a Szeged.


2.6.1944 Americká 5. armáda obsadila Valmontone a Velletri (Itálie).

2.6.1944 Zmocněnec Antoneskovy vlády vedl tajná jednání se sovětskými zástupci ve Stockholmu ohledně vystoupení Rumunska z aliance Osy.

2.6.1944 Pplk.B.Manica a prof.V.Jeršov, z poverenia turčianskeho partizánskeho organizátora V.Žingora, rokovali s majorom J.Markom z Vojenského odbojového centra v jeho martinskom byte o dodávke zbraní.


3.6.1944 Zemřel generálporučík Werner Richter (velitel: 87.pěší divize)


3.6.1944 Zemřel major Xaver Marzluf (velitel: Motocyklistický střelecký prapor 30)


3.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Karl-Joachim Jenssen (velitel U-477)


3.6.1944 Ponorka U-1105 (U-1105) uvedena do služby


3.6.1944 Americká 5. armáda obsadila město Lanuvio, Rocca di Papá a Cave (Itálie).

3.6.1944 Francouzský výbor národního osvobození v čele s generálem de Gaullem se prohlásil za prozatímní francouzskou vládu.

4.6.1944 Zemřel kapitán James Willard Wilkinson (velitel 82. stíhací perutě)


4.6.1944 Zemřel podplukovník Hans-Wilhelm Albers (velitel: 1. prapor 1. dělostřeleckého pluku "Afrika")
4.6.1944 Založen kýl ponorky U-2507 (U-2507)

4.6.1944 Ponorka USS Sabalo (SS-302) spuštěna na vodu
4.6.1944 Ponorka USS Sablefish (SS/AGSS-303) spuštěna na vodu

4.6.1944 Začala přeprava sovětských vojsk z Oranienbaumu přes Finský záliv na mys Lisij Nos.


4.6.1944 Generál Eisenhower přesunul začátek invaze do severní Francie o 24 hodin na 6.6.



4.6.1944 Americká 5. armáda vstoupila do hlavního města Itálie Říma. Něm. 14. armáda ustoupila na Gótskou linii (Pisa, Rimini).

4.6.1944 Velitel německých leteckých sil v Rumunsku generál Gerstenberg byl jmenován německým velitelem rumunské naftové oblasti.



4.6.1944 Spojenecká vojska obsadila ostrovy Owi a Woendi.

4.6.1944 Kanadské jednotky se vylodily na ostrově Karkar.

4.6.1944 Sovětský letoun dopravil Tita a další významné jugoslávské činitele do Bari (Itálie). Odtud se štáb přesunul na ostrov Vis u pobřeží Dalmácie.




5.6.1944 Zemřel generál pěchoty Gerhard Glokke


5.6.1944 Zemřel nadporučík Marcel Lefèvre (velitel 3. "Šerburgské" eskadry)


5.6.1944 Spojenecké invazní loďstvo vyplulo z britských přístavů do severní Francie (operace Overlord).



5.6.1944 V Londýně se sešli generál de Gaulle, Churchill a generál Eisenhower, aby projednali otázky prozatímní správy osvobozeného francouzského území.


5.6.1944 Velká Británie zaslala turecké vládě nótu, v níž protestovala proti propouštění německé lodi Dardanelami.




6.6.1944 Zemřel generálporučík Wilhelm Falley (velitel: 246. pěší divize)

6.6.1944 Zemřel svobodník John J. Pinder (nositel Medaile cti)

6.6.1944 Zemřel major Francis Lionel Peters (velitel roty B, Puku strelcov Regina)

6.6.1944 Zemřel major John Vernon Love (velitel roty D, Puku strelcov Regina)

6.6.1944 Zemřel major Hugh Victor Duke (velitel roty C, 2. praporu Devonshireského pluku)

6.6.1944 Zemřel kapitán Reginald Geoffrey Ryley (velitel roty A, 1. praporu Suffolkského pluku)

6.6.1944 Zemřel major Robert Heberden Barber (velitel roty D, 2. praporu Východoyorkshireského pluku)

6.6.1944 Zemřel major Peter Crawford Steel (velitel roty Y, 2. praporu Královsko Shropshireského pluku lahkej pechoty)

6.6.1944 Zemřel kapitán John Hornsby Max (štábny dôstojník 3 (spravodajstvo), 6. výsakdovej divízie)

6.6.1944 Zemřel major Andrew Alec Kyrle Pope (zástupca asistenta adjutanta a quartermastera 3. para šutistickej brigády)

6.6.1944 Zemřel major Francis Gordon Lennox-Boyd (velitel 22. samostatnej parašutistickej roty)

6.6.1944 Zemřel poručík Joseph Philippe Rousseau (velitel 4. čaty B roty 1. Kanadského parašutistického praporu)

6.6.1944 Zemřel major Murray McLeod (velitel roty C 1. Kanadského parašutistického pluku)

6.6.1944 Zemřel porućík Gordon Royle (zástupca velitela sekcie K, 2. spojovacia rota 5. parašutistickej brigády)

6.6.1944 Zemřel kapitán George Edward Maule Parry (kaplan 7. parašutistického praporu)

6.6.1944 Zemřel poručík Ambrose Theodore Wentworth Austin (velitel protitankovej čaty velitelskej roty 12. parašutistického praporu)

6.6.1944 Zemřel kapitán George Turnbull (zástupca velitela roty B 12. parašutistického praporu)

6.6.1944 Zemřel kapitán Spencer Daisley (Quartermaster 13. parašutistického praporu)

6.6.1944 Zemřel kapitán Frank Alan Kilbey (kapitán baterie 4. výsadkovej protitankovej baterie, Královského delostrelectva)

6.6.1944 Zemřel poručík Herbert Denham Brotheridge (velitel čety)


6.6.1944 Zemřel šikovatel Klaus Riebicke (velitel: 9./SG 10)


6.6.1944 Zemřel nadporučík Bernhard Frerking (velitel 1. baterie Dělostřeleckého pluku 352)

6.6.1944 Zemřel podplukovník A. D. B. Cocks (velitel 5. útočného pluku RE)

6.6.1944 Zemřel poručík Douglas Shelton Catlin (velitel 1. čaty roty A 9. parašutistickeho praporu)

6.6.1944 Zemřel kapitán Walter Francis Duke (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 10 potvrzenými sestřely, 8 pravděpodobnými, 13 poškozenými a 8,5 zničenými na zemi)

6.6.1944 Zemřel poručík Evan DeVon McMinn (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 5 potvrzenými sestřely a 2 poškozenými)

6.6.1944 Zemřel poručík Robert Charles Bell-Walker (poverený velitel roty A, 1. praporu Juholancashireského pluku)

6.6.1944 Zemřel nadporučík Jimmie Watters Monteith (nositel Medaile cti)

6.6.1944 Loď Minazuki vyřazena ze služby (potopena v Celebském moři u Tawitawi ponorkou SS-257 USS Harder / Sunk by SS-257 USS Harder in Celebes sea near Tawitawi island )

6.6.1944 Loď KNM Svenner (G 03) vyřazena ze služby (potopena poblíž pláže Sword v Normandii / sunk off Sword Beach in Normandy)


6.6.1944 Ponorka U-326 (U-326) uvedena do služby





6.6.1944 Spojenecká vojska (21. skupina armád maršála Montgomeryho) zahájila operaci Overlord, invazi do severní Francie. Tři výsadkové divize přistály na křídlech invazního úseku mezi ústím řeky Dives a poloostrovem Cotentin. V 06.30 hod. se na pevnině zachytil první sled pěchoty. Během dne bylo na pobřeží vysazeno 200 000 mužů. Operace se aktivně zúčastnilo letectvo, které uskutečnilo 14.674 bojových vzletů.
1. Operaci zahájili v noci spojenečtí výsadkáři. Na levém křídle seskočila anglická 6. divize, pod velením generálmajora Gala. I když byl výsadek značně rozptýlen a spousta mužů padla do bažin a vesnic, podařilo se splnit dané úkoly. Obsazení 2 mostů přes Caenský kanál a řeku Orne a vyhození do povětří dalších 5 mostů na přístupech k plážím. Také po urputném boji s 50% ztrátami obsadila divize Mervilskou baterii, která mohla svými čtyřmi 150mm děly ostřelovat pláže. Po dobytí baterie ale výsadkáři našli je 75mm děla. Divize ještě obsadila městečko Ranvile, rozmístila zde 12 protitankových děl a připravila se k odražení německého útoku.
2. Na pravém křídle seskočili společně americká 101. a 82. divize. 101. výsadková divize pod velením generálmajora Taylora byla při seskoku ohromě rozptýlena po okolí a vojáci se jen těžko probojovávali na shromaždiště. Do 24 hodin dorazilo z 6 000 mužů jen 1 000. Divizi se nezdařilo splnit bojové úkoly, obsazení mostů přes řeku Douve a městečka Carentan. Přesto alespoň obsadila přístupy k plážím a zastavila postup německých jednotek k pobřeží. (Jednalo se o 1. bojovou misi divize). V tomto prostoru bojoval německý 6. výsadkový pluk majora von Haydteho. (Asi nejlepší jednotka na Cotentinu). Jelikož velitel neobdržel žádné instrukce, začal organizovat boj na vlastní pěst a své 3 prapory poslal okamžitě do boje proti americkým výsadkářům.
82. výsadková divize generálmajora Rigwaye seskočila lépe. Rychle obsadila vesnici Sainte-Mère-Église a vyrazila obsadit mosty přes řeku Merderet - přístupy k plážím. Z druhé strany se ale mosty snažily obsadit jednotky 91. německé divize a rozhořel se krvavý boj. Ztráty parašutistů začaly rychle narůstat ale postup Němců k plážím se podařilo zastavit. (Jednalo se o 3 válečné nasazení divize). Ráno byly na pěti plážích provedeny námořní výsadky.
3. Na 1. pláži UTAH bylo vylodění zahájeno náletem 300 bombardérů na německá opevnění.Výsledek náletu nebyl uspokojivý a tak nastoupila děla bitevních lodí. Po této kanonádě se v 6,30 vylodily první americké jednotky. Jednalo se o 4. pěší divizi, podporovanou 28 DD tanky (4 se utopily). Pro německou obranu znamenalo šok, když uviděli, že z moře vyjíždějí rovnou Shermany a zapojují se do boje. To natolik ochromilo jejich morálku, že Američané rychle překonali pobřežní pásmo a začali postupovat do vnitrozemí, kde se spojili se 101. výsadkovou. Na pláži zanechali 197 padlých vojáků.
4. Na 2. pláži OMAHA později pojmenovaná „krvavá“ bylo vylodění opět zahájeno náletem 329 těžkých bombardérů, které ale nesplnily očekávání. Poté zahájila palbu děla bitevních lodí, která byla však nepřesná. V 6,30 se začala na pláži vyloďovat americká 1. pěší divize. Zde na ni čekaly dobře opevněné a připravené jednotky 352. divize, které Američanům přichystaly krvavou lázeň. Z 29 DD tanků dorazilo na pláž jen 5 a z 30 houfnic přepravovaných na obojživelných nákladních autech DUWK se vylodilo jen 8. Bez podpory těžkých zbraní byli vojáci koseni hned po opuštění vyloďovacích plavidel. Těch pár co přežilo nebylo schopno přeběhnout pláž a na břehu se začali hromadit mrtví vojáci, vraky vozidel a vyloďovacích člunů. Ženisté vylodili jen 3 buldozery a nebyli schopni vyčistit průchody. Vylodění jednotek druhého sledu bylo odloženo a začalo se uvažovat o stažení vojáků z pláže. Odpoledne se některým jednotkám přeci jen podařilo německou obranou projít a krize byla zažehnána. Na pláži zůstalo 4 000 padlých Američanů.
Obě americké divize se vylodily pod velením amerického generála Bredleyho. Zde se německé velení dopustilo chyby, když veškeré zálohy poslalo do boje proti Angličanům v okolí Caen a tím dalo Američanům možnost se uchytit.
Samostatnou kapitolou byl útok speciálního oddílu „Rangerů“ na Pointe du Hoe. Zde se na skalním masívu nacházelo mezi úseky Utah a Omaha dělostřelecké opevnění se šesti 155mm děly. V 7,00 se pod skálou vylodilo 200 mužů, kteří byli ihned napadeni nepřátelskou obranou. Vojáci vyšplhali na skálu a opevnění dobyli. Zde zjistili, že místo děl jsou v bunkru jen atrapy. 130 zbylých „Rangerů“ se zde zakopalo a odrazilo 5 německých protiútoků.
5. Na 3. pláži GOLD vylodění zahájila děla bitevních lodí a v 6,35 se vylodila 50. britská pěší divize. Obrana Le Hamelu odolala ostřelování a pěchota která se vylodila bez těžkých zbraní byla kosena a nebyla schopna pevnost dobýt. To se zdařilo až odpoledne. Na ostatních úsecích probíhalo ale vylodění podle plánu a Angličané v plné míře využili podpůrné speciální prostředky AVRE 79. experimentální divize a DD tanky. Jednotky postoupily k městečku Bayeux – cíl pro den D. Na pláži zůstalo 413 padlých vojáků.
Samostatný příběh tvořila speciální jednotka „Commandos“, která měla dobýt opevněný bod Port en Bessin na hranici amerického a anglického sektoru. Při vylodění byla většina člunů potopena a vojáci doplavali na břeh jen s lehkou výzbrojí. Při tom se 44 mužů utopilo ale ostatní se začali probojovávat do vnitrozemí. Na noc se zakopali na kótě 72 asi 2,5km od cílové vesnice.
6. Na 4. pláži JUNO se vylodila 3. kanadská pěší divize, která měla za úkol obsadit letiště Carpiquet – 18km ve vnitrozemí. Vylodění bylo naplánováno na 7,45 ale kvůli nepřízni počasí začaly čluny přistávat až v 8,15 a z 306 jich bylo 90 potopeno. Ani zde nebyla obranná postavení letectvem a loďstvem umlčena. Vylodění však proběhlo bez problémů, protože s prvními vojáky vjížděly na pláž i DD tanky. To opět znamenalo pro obránce šok. Kanaďané využili možností speciálních vozidel AVRE 79. experimentální divize a rychle postoupili z pláží, dobyli městečko Bernieres a spojili se s Angličany na úseku GOLD. I když postoupili 11km do vnitrozemí (nejdále ze všech) na pláži se začala hromadit vozidla a vznikla zácpa. Za sebou zanechali 946 padlých vojáků.
7. Na 5. pláži SWORD konvoje napadly německé torpédové čluny a potopily norský torpédoborec Skener. Po ostřelování lodními děly a náletu těžkých i středních bombardérů se v 7,30 vylodila 3. britská pěší divize, která měla za úkol obsadit město Caen. S první vlnou se opět vylodily DD tanky a speciální vozidla AVRE 79. divize. Jako první bylo obsazeno pobřežní město Ouistrham a jednotky začaly postupovat z pláže na Caen obsazené 21. německou tankovou divizí. Angličané na pláži zanechali 426 padlých vojáků.
Vylodění na těchto 3 plážích probíhalo pod velením anglického generála Demseyho.
8. V sektoru 6. anglické divize byl proveden další výsadek s 248 kluzáky, které vezly posily, dělostřelectvo a lehké tanky.
9. Německé velení nemohlo vydat rozkaz o provedení masivního útoku pancéřovými divizemi na vyloděná vojska bez Hitlerova souhlasu a ten zrovna spal. Němci tak promarnili příležitost zatlačit vylodění do moře.

6.6.1944 Americká 15. letecká armáda (200 letadel) startující ze sovětských letišť provedla nálet na Galati (Rumunsko) a vrátila se na základny v Itálii. (operace Frantic Joe).



6.6.1944 Francouzské jednotky obsadily město Tivoli (Itálie).

6.6.1944 Hitler přijal maďarského předsedu vlády Sztójaye na Berghofu.


6.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť, Brašov a Pitesti.


6.6.1944 při nasazení lidských torpéd Kleinkampfverbände jsou potopeny minolovky Magic a Cato.


7.6.1944 Zemřel generálmajor Helmut Michalik (velitel: 27. tanková divize)


7.6.1944 Zemřel generálmajor Hermann Ulbrich (velitel: 70. dělostřelecký pluk)

7.6.1944 Zemřel podplukovník Percival Hawksley Burbury Richard (velitel 1. praporu Juholancashireského pluku (osobních dobrovolníkov Princa z Walesu))

7.6.1944 Zemřel podplukovník Hugh Owen Seymour Herdon (velitel 2. praporu Královského Warwickshireského pluku)

7.6.1944 Zemřel major John Frederick Harward (velitel roty A, 1. praporu Juholancashireského pluku)

7.6.1944 Zemřel major Robert Hunter Harrison (velitel roty B, 1. praporu Juholancashireského pluku)

7.6.1944 Zemřel kapitán Charles Edward Greenwood (administratívny dôstojník velitelskej roty 8. (Midlandského) parašutistického praporu)

7.6.1944 Zemřel kapitán George Alexander Kay (kaplan 8. (Midlandského) parašutistického praporu)

7.6.1944 Zemřel kapitán R. R. Maitland (zástupca velitela 225. parašutistickej polnej ambulancie)

7.6.1944 Zemřel porućík John Derek Atheling Boustead (velitel 7. čaty roty A 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)

7.6.1944 Zemřel poručík Thomas Colledge Halliburton (velitel ženijnej čaty velitelskej roty 9. parašutistického praporu)


7.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Hans-Heinrich Baden (ponorkový velitel (U-955))


7.6.1944 Zemřel kapitán Karl-Heinz Weber (veliteľ III./JG 1)


7.6.1944 Zemřel podplukovník Willy Marienfeld (veliteľ 658. granátnického pluku)

7.6.1944 Zemřel - George Alexander Harris (kaplan 1. Kanadského parašutistického praporu)
7.6.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Miroslav Moravec (stíhací pilot)

7.6.1944 Loď Hajanami vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-257 USS Harder jižně od Tawi-Tawi / Sunk by SS-257 USS Harder south of Tawi-Tawi )

7.6.1944 Loď USS Kwajalein (CVE-98) uvedena do služby


7.6.1944 Ponorka U-1022 (U-1022) uvedena do služby

7.6.1944 Založen kýl ponorky USS Torsk (SS-423)


7.6.1944 Sovětská vojska odrazila německé protiútoky v prostoru Jasy (Rumunsko).




7.6.1944 Americká 5. armáda obsadila města Civitavecchia a Bracciano a britská 8. armáda Subiaco (Itálie).


7.6.1944 Nacisté převezli belgického krále Leopolda do Německa. 9.6. byl odsunut i korunní princ Baudouin.



7.6.1944 Čínská vojska obsadila Pakhren Sakan v Barmě.


7.6.1944 Angličané obnovili postup na Caen (bráněné jednotkami SS) útokem na vesnici Lebisey. Jejich postup byl však zastaven v blízkém lese a večer byli se ztrátami staženi zpět.


7.6.1944 Kanaďané postupující na Carpiquet se střetli s německou 12. tankovou divizí SS. Rozhořel se boj, kde obě strany utrpěly značné ztráty a Kanaďané byli nuceni ustoupit.



7.6.1944 Britské jednotky postupující z pláže GOLD osvobodily Bayeux a spojily se s Kanaďany.



7.6.1944 Jednotka Commandos postupující z GOLDU zahájila útok na Port en Bessin. Německá posádka se postavila na rozhodný odpor a v bojích které se rozhořely byli Britové 2x vytlačeni ze svých pozic. Další německá jednotka znovu obsadila kótu 72.



7.6.1944 Německý 6. výsadkový pluk během noci tvrdě udeřil přes řeku Merderet na americkou 82. výsadkovou divizi. Po nelítostném boji byli Němci zastaveni. Výsadkáři během dne obdrželi posily a probojovaly se k nim i jednotky vyloděné na UTAHU. Ty se ihned zapojily do boje a zaujaly pozice u řeky Merderet.



7.6.1944 Německé velení konečně povolilo zorganizovat útok pancéřovými divizemi na spojenecké předmostí a Rommel povolal posily i z Bretaně. 12. tanková divize SS bojující v okolí Caen zahájila na Brity několik úderů. Předmostí již bylo dostatečně odolné a Britové všechny útoky odrazili. Jejich postup na Caen byl ale ztracen.




7.6.1944 Spojenci začali budovat 5 vlnolamů GOOSEBERRY (pro přístavy MULBERY) potopením 70 starých lodí.


8.6.1944 Zemřel major Herbert Huppertz (veliteľ III./JG 2)


8.6.1944 Zemřel kapitán Siegfried Simsch (stíhač (JG 52, JG 11))

8.6.1944 Zemřel major Frederick Edward Hodge (velitel roty A, Královskích Winnipegskích strelcov)

8.6.1944 Zemřel kapitán Anthony Thornton Wilkinson (Spravodajský dôstojník 3. parašutistickej brigády)


8.6.1944 Zemřel kapitánporučík Klaus Hartmann (ponorkový velitel)

8.6.1944 Zemřel generálmajor letectva Ivan Terentievič Batygin (veliteľ 45. zmiešanej leteckej divízie)

8.6.1944 Zemřel poručík Alfred Taucher (stíhací pilot; 8./JG 54)


8.6.1944 Zemřel nadporučík Eugen-Ludwig Zweigart (velitel 8./JG 54)

8.6.1944 Loď Harusame vyřazena ze služby ((dne 24.01.1943 těžce poškozena ponorkou SS-238 USS Wahoo, potopena na mělčině a později vyzdvižena) 08.06.1944 potopena 30 námořních mil jihozápadně od Manokwari letadly B-25 USAAF / (24.01.1943 severely damaged by submarine SS-238 USS Wahoo, sunk in the shallows and later raised) 08.06.1944 sunk 30 nautical miles southwest of Manokwari aircraft B-25 USAAF)

8.6.1944 Loď Kazagumo vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-256 USS Hake v Davaoském zálivu / Sunk by SS-256 USS Hake in Davao Strait )

8.6.1944 Loď USS Pasadena (CL-65) uvedena do služby

8.6.1944 Ponorka U-1063 (U-1063) spuštěna na vodu

8.6.1944 Ponorka I-56 (I-56) uvedena do služby

8.6.1944 Založen kýl ponorky Ha-102

8.6.1944 Založen kýl ponorky Ha-101 (Ha-101)



8.6.1944 Americká 5. armáda obsadila italské město Civita Castellana.



8.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mnichov.


8.6.1944 při nasazení lidských torpéd Kleinkampfverbände jsou potopeny polský křižník Dragon a britská minolovka Pylades.


8.6.1944 Prvý bojový stret s nepriateľom pre britské stíhačky Hawker Tempest Mk.V. Tempesty 3. a 486. perute, 150. krídla 85. skupiny 2. taktické letecké armády sa v oblasti medzi Le Havrom a Cherbourgom stretli s deviatimi nemeckými stíhačkami Bf 109G. Tempesty nestratili ani jedno lietadlo, pričom zostrelili štyri Messerschmitty a ďaľšie dva poškodili.


8.6.1944 Britské bombardéry Lancaster 617. perute podnikly nálet na železničný tunel v Saumure. Použili pri ňom zdokonalené hlboko prierazné bomby Tallboy s váhou 5 443 kg. Na tunel ich bolo zhodených 19 a tunel sa podarilo zničiť. Zablokovala sa tým trať vedúca z juhozápadu ku inváznemu pobrežiu.


8.6.1944 Sídlem velitelství vládního vojska se stalo město Chiari ( v Itálii ).



8.6.1944 Jednotka Commandos dobyla v NORMANDII Port en Bessin. Zajato bylo 300 Němců. Poté opět zaútočila na kótu 72, ale na Němce již nenarazila a tak se spojila s Američany postupujícími z OMAHY. Těm se teprve nyní podařilo zabezpečit pláž a zlikvidovat poslední ohniska odporu. Na pláži se mezitím nahromadilo obrovské množství vraků a vojenského materiálu a přísun posil vázl.




8.6.1944 Americké jednotky obsadily Isigny a začaly postupovat na Saint-Lô. Spojily se 101. výsadkovou divizía setkali se vojáci z pláží UTAH a OMAHA. Předmostí ale nebyla zatím spojena, neboť se mezi nimi nacházelo městečko Carentan silně obsazené a opevněné Němci. 101. výsadková divize na něj zahájila útok a Rommel nařídil bránit ho všemi prostředky.
Také nařídil veliteli 1. tankové divize SS Dietrichovi, aby ihned zahájil tankový útok mezi Bayeux a Caen. Útok směřoval na postavení Kanaďanů zakopaných u Putot-en-Bessin. Skupina 22 tanků prolomila kanadské linie a vesnici obsadila. Večer Kanaďané zaútočili a dobyli vesnici zpět.

8.6.1944 Do oblasti bojů k Tilly-sur-Seulles dorazila německá tanková divize Panzer-Lehr. Během přesunu po cestě dlouhé 150km ztratila ale díky spojeneckému letectvu 40 cisteren, 90 nákladních vozidel, 5 tanků a 84 polopásových vozidel.



8.6.1944 Do Normandie z Anglie dorazily obrovské železobetonové kesony pro stavbu přístavů Mullbery a ihned začalo jejich usazování.

9.6.1944 Zemřel podplukovník Thomas Ethelston Hussey (velitel 33. polného pluku Královského delostrelectva)

9.6.1944 Zemřel poručík Gordon Sterrey Parfitt (velitel 13. čaty C roty 9. parašutistického praporu)

9.6.1944 Zemřel kapitán George Henderson Stevenson (zástupca velitela roty A 12. parašutistického praporu)

9.6.1944 Zemřel svobodník Charles Neilans DeGlopper (nositel Medaile cti in memoriam)

9.6.1944 Zemřel vojín Joe Gandara (nositel Medaile cti in memoriam)

9.6.1944 Loď Macukaze vyřazena ze služby (potopena východně od ostrova Čičidžima ponorkou SS-193 USS Swordfish / Sunk east of the Chichidjima island submarine SS-193 USS Swordfish)

9.6.1944 Loď Tanikaze vyřazena ze služby (potopen v kanále Sibutu / sunk in Sibutu Passage )



9.6.1944 Spojenecká invazní vojska obsadila Sainte-Mère-Église a Treviěres v Normandii.



9.6.1944 Americké jednotky překročily silnici spojující Carentan a Valognes. Neúspěšný protiútok německé Tankové skupiny West generála Geyr von Schweppenburga.


9.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť a Nis.


9.6.1944 Americká 5. armáda obsadila italská města Vetralla, Tarquinia a Samo Stefano

9.6.1944 V Itálii byla ustanovena nová vláda v čele s Bonomim (členem vlády byl též komunista Togliatti, dále hrabě Sforza, Croce aj.). Italský král Viktor Emanuel III. se oficiálně vzdal trůnu ve prospěch svého syna prince Umberta, který byl jmenován generálním držitelem království.


9.6.1944 Náčelník amerického generálního štábu generál Marshall, náčelník amerických námořních operací admirál King a vel. amerického letectva generál Arnold přijeli do Londýna.

9.6.1944 v noci z 09. na 10. 06. 1944 - vysadená v katastry obce Veľké Uherce okres Topoľčany paraskupina MANGANESE, ktorej veliteľ bol rotný Bíroš František, pri zoskoku stratili vysielačku.


10.6.1944 Zemřel generálmajor Sigismund-Helmut Konrad von Dawans (náčelník štábu Tankové skupiny Západ)

10.6.1944 Zemřel štábní seržant Arthur Frederick DeFranzo (nositel Medaile cti)


10.6.1944 Zemřel podplukovník Hugo Burgsthaler (velitel II. oddílu Tankového pluku 24)


10.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Ulrich Knackfuß (ponorkový velitel)


10.6.1944 Zemřel poručík Horst Baldauf (průzkumný pilot Luftwaffe (Fernaufklärungs-Gruppe 22))


10.6.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Wilhelm Beck (velitel 2. roty 12. tankové divize SS "Hitlerjugend")


10.6.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Helmut Kämpfe (velitel: 3. prapor 4. pluku tankových granátníků "Der Führer")

10.6.1944 Založen kýl lodi Nara

10.6.1944 Loď Maki spuštěna na vodu

10.6.1944 Loď Momo uvedena do služby

10.6.1944 Loď USS Block Island (CVE-106 (LPH-1 - 1957-1958)) spuštěna na vodu


10.6.1944 Ponorka U-1058 (U-1058) uvedena do služby



10.6.1944 Leningradský front (21. armáda generála Guseva a 23. armáda generála Čerepanova) zahájil vyborskou útočnou operaci. Překročil řeku Sestru, prolomil obranu finského IV. sboru a dosáhl linie Kallelovo-Kuokalla.




10.6.1944 Spojenecká invazní vojska zřídila ve Francii první letiště. Britské jednotky obsadily Tilly. Generál Montgomery přenesl svůj hlavní stan do Normandie. Spojenecké letectvo vyřadilo velitelské stanoviště německé Tankové skupiny West.


10.6.1944 V Oradour-sur-Glane (Francie) upálili příslušníci 3. tankové divize SS Das Reich 634 její obyvatel. Současně srovnali vesnici se zemí, obdobně jako dva roky před tím Lidice. Stalo sa tak při vlně teroru, která nasledovala jako reakce na odbojové aktivity po vylodení Spojenců v Normandii.




10.6.1944 Spojenecká vojska obsadila města Pescara, Chieti, Montalto di Castro a Canino (Itálie).


10.6.1944 Americké loďstvo zahájilo 3 dny trvající útoky na japonská postavení a vojenské cíle na ostrově Guam, Saipan a Tinian.


11.6.1944 Zemřel kapitán Hans-Johann Thurner (veliteľ I./KG 6)


11.6.1944 Zemřel kapitánporučík Hermann Dahms (ponorkový velitel)


11.6.1944 Zemřel podplukovník Wilhelm von Schönburg-Waldenburg (velitel: II. oddíl Tankového instrukčního pluku 130)
11.6.1944 Zemřel poručík letky Joseph Downey
11.6.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Vilém Nosek (letecký mechanik)

11.6.1944 Loď USS Missouri (BB-63) uvedena do služby



11.6.1944 Leningradský front v součinnosti s Baltskou flotou se zmocnil města Terijoki na pobřeží Finského zálivu.




11.6.1944 Spojenecká vojska obsadila francouzská města Lison, Isigny a Carentan a vytvořila souvislé předmostí o šířce 90 km a hloubce 20 km (Montebourg, Isigny, Bayeux, prostor severně od Caen). Byly svedeny těžké boje o Caen.


11.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Giurgiu, Konstanci a Smederovo.



11.6.1944 Britská 8. armáda obsadila italské Avezzano.


11.6.1944 Americké těžké bombardéry, startující ze sovětských letišť, zaútočily na Fokšany v Rumunsku a přistály na základnách v Itálii.


12.6.1944 Zemřel generál dělostřelectva Erich Marcks (veliteľ LXXXIV. armádneho zboru)




12.6.1944 Zemřel kontradmirál Peter Christian Donner

12.6.1944 Zemřel podplukovník Anthony Percival Johnson (velitel 12. parašutistického praporu)

12.6.1944 Zemřel poručík Barrie Morton Brewer (velitel 3. čaty A roty 12. parašutistického praporu)

12.6.1944 Zemřel major Harold Dennis Rogers (velitel roty B 12. parašutistického praporu)


12.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Peter Grau (ponorkový velitel)

12.6.1944 Zemřel poručík Murray Whitmore Christie (velitel 5. čaty B roty 9. parašutistického praporu)

12.6.1944 Loď USS Vicksburg (CL-86) uvedena do služby

12.6.1944 Založen kýl ponorky U-2330 (U-2330)

12.6.1944 Ponorka U-2321 (U-2321) uvedena do služby



12.6.1944 Spojenecká vojska soustředila na francouzském pobřeží již 320.000 vojáků, 54.000 vozidel a 100.000 t válečného materiálu.

12.6.1944 Německé velení přesunulo z Polska do Francie II. SS tankový sbor (Hausser).



12.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Komárom (Maďarsko) a Gelsenkirchen.



12.6.1944 Spojenecká vojska obsadila Popoli (Itálie).


12.6.1944 Na Londýn dopadly první německé létající střely V-1 (německý 155. protiletadlový pluk plukovníka Wachtela). Do 21.6. bylo odpáleno 1000 střel.

12.6.1944 Zřízeno Velitelství osvobozeného území pod velením A. Hasala.

13.6.1944 Zemřel podporučík Andrew Mynarski (nositel Viktoriina kříže)

13.6.1944 Zemřel podplukovník Lloyd Vernon Chadburn (velitel, 127. křídlo RAF)

13.6.1944 Zemřel poručík James Ross Dick Campbell (velitel 2. čaty A roty 12. parašutistického praporu)

13.6.1944 Zemřel podplukovník Georgij Georgijevič Petrov (veliteľ 26. gardového stíhacieho leteckého pluku protivzdušné obrany)

13.6.1944 Loď HMS Boadicea (H 65) vyřazena ze služby (potopena / sunk by Dornier Do 217 & Junkers Ju 88)
13.6.1944 Založen kýl ponorky U-2508 (U-2508)


13.6.1944 Vojska 21. a 23. armády (Leningradský front) se zmocnila města Kivennappa na Karelské šíji.




13.6.1944 Britská invazní vojska obsadila Troarn a Balleroy, americká vojska Montebourg, Pont-l'Abbé a Le Ham (Francie).




13.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť, Mnichov.




13.6.1944 Spojenecká vojska obsadila italská města Narni a Bagnoregio.

13.6.1944 Švédsko omezilo vývoz kuličkových ložisek do Německa.


14.6.1944 Zemřel brigadeführer SS a generálmajor Zbraní SS Fritz Witt (veliteľ 12. tankovej divízie SS "Hitlerjugend")

14.6.1944 Zemřel seržant Frank D. Peregory (nositel Medaile cti)

14.6.1944 Zemřel kapitánporučík Kurt Johannsen (velitel 5. flotily rychlých člunů)

14.6.1944 Ponorka I-364 (I-364) uvedena do služby



14.6.1944 Německá vojska znovu dobyla Montebourg. Generál de Gaulle přijel do Normandie.




14.6.1944 Spojenecká vojska obsadila města Terni, Orvieto a Todi (Itálie).



14.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Budapešť, Le Havre a Emmerich.

14.6.1944 Viceadmirál Moore byl jmenován velitelem britské Home Fleet


14.6.1944 Námořnictvo USA vysazuje pěšáky a námořní pěchotu na ostrově Saipan v Tichomoří.


14.6.1944 Britský nočný stíhač Mosquito od 410. perute zostrelilo nemecké lietadlo Mistel. Skladalo sa z dvoch lietadiel, nepilotovaného Junkersu Ju 88, naplneného výbušninami a pilotovateľného lietadla, ktorým mohol byť Bf 109 alebo Fw-190. Tieto lietajúce bomby sa používali proti mostom, rôznym obranným opevneniam, elektrárňam a podobným továrňam ovlpyvňujúcim vojenské úsilie nepriateľa.

14.6.1944 Východoslovenský odboj – 14. 6. 1944 prepadnutie žandárskej stanice v obci Pečovská Nová Ves. Prepadnutie vykonal oddiel Čapajev.


14.6.1944 Začínají útěky členů vládního vojska k italským partyzánům.

15.6.1944 Zemřel generál major Joširó Oka (velitel 47. samostatnej zmiešanej brigády )

15.6.1944 Zemřel podplukovník Thresher Giles Harrap Richard (velitel 13/18. Královskích husárov)


15.6.1944 Zemřel korvetný kapitán Werner Henke (veliteľ U-515)


15.6.1944 Zemřel generálporučík Konstantin Pavlovič Pjadyšev (veliteľ 8. armády)

15.6.1944 Loď Širacuju vyřazena ze služby (potopena jihovýchodně od průlivu Surigao srážkou s tankerem Seijo Maru / Sunk southeast of Surigao Strait collision with tanker Seijo Maru)

15.6.1944 Ponorka U-1023 (U-1023) uvedena do služby
15.6.1944 Ponorka U-2502 (U-2502) spuštěna na vodu



15.6.1944 Leningradský front prolomil druhé pásmo finské obrany na Karelské šíji.



15.6.1944 Americké invazní vojska obsadila Quinéville (Francie).


15.6.1944 Na Londýn odpáleno 144 létajících střel V-1 (21 sestřeleno).



15.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Boulogne.


15.6.1944 Po silných leteckých a námořních útocích se americký V. výsadkový sbor vylodil na ostrovu Saipan na Marianách. Operace začala 12.6.


15.6.1944 Australské jednotky obsadily Hansa Bay na Nové Guinei.


15.6.1944 První nálet amerických bombardérů B 29 Superfortress 20. letecké armády na Japonsko (severní část ostrova Kjúšú). Bombardéry startovaly ze základen v Číně.

15.6.1944 Roosevelt předložil projekt mezinárodní bezpečnostní organizace.


15.6.1944 Nálet 325 bombardérů Lancaster RAF na Le Havre - potápí torpédovky Fälke, Jaguar a Möwe, 11 S-Bootů, dvacet rpzných hlídkových člunů a 19 pomocných lodí. Je zničen také torpédový člun Kondor. Německé námořní síly ve Francii jsou ochromeny.

15.6.1944 Vytvorenie Ďaľekovýchodného letectva (Far East Air Forces), zahrňujúce 5. a 13. leteckú armádu. Velenia sa ujal generál George C. Kenney.

15.6.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian odoslal Londýnu stanovisko Vojenského ústredia k otázkam vojenskej koncepcie príprav povstania jednalo sa o využitie slovenskej armády na východnom Slovensku. /viaže sa k SNP/

16.6.1944 Zemřel poručík William Anthony Binger Temple (velitel 1. čaty roty A 7. parašutistického praporu)

16.6.1944 Loď Momi spuštěna na vodu

16.6.1944 Loď Take uvedena do služby

16.6.1944 Ponorka U-2324 (U-2324) spuštěna na vodu


16.6.1944 Americká vojska obsadila La Rivière-Saint-Sauveur (Normandie). Německý protiútok v prostoru západně od Orné po několika dnech ztroskotal.

16.6.1944 Do Normandie přijel britský král Jiří VI.




16.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Sterkrade, Vídeň a Bratislavu.


16.6.1944 Německá okupační vojska útočila na francouzské partyzány u Saint-Flour (Auvergne).




16.6.1944 Americká 5. armáda obsadila Grosseto a britská 8. armáda Spoleto (Itálie).




17.6.1944 Zemřel generálporučík Heinz Hellmich (velitel: 23. pěší divize)


17.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Klaus Hackländer (ponorkový velitel)

17.6.1944 Zemřel štábny rotmajster William John Cunningham (plukovný štábny rotmajster 9. parašutistického praporu)

17.6.1944 Loď USS Alaska (CB-1) uvedena do služby

17.6.1944 Ponorka U-828 (U-828) uvedena do služby


17.6.1944 Ponorka U-123 (U-123) vyřazena ze služby
17.6.1944 Ponorka U-779 (U-779) spuštěna na vodu
17.6.1944 Založen kýl ponorky U-2509 (U-2509)



17.6.1944 Americká 1. armáda generála Bradleyho pronikla k Barneville-Carteret na západní pobřeží poloostrova Cotentin a odřízla něm. uskupení v prostoru Cherbourgu. Kanadské jednotky obsadily Douvres-la-Délivrande.

17.6.1944 Hitler měl v Margivalu (poblíž Soissonu) poradu s maršálem Rundstedtem a maršálem Rommelem o přípravě německého protiútoku na západní frontě.


17.6.1944 Německá vojska zahájila evakuaci z ostrova Elba, která byla dokončena 19.6. Ostrov obsadila francouzská vojska generála de Lattre de Tassigny.


17.6.1944 Spojenci obsadili Kamaing v Barmě.


17.6.1944 vyhlášena Republika Island (Lýðveldið Ísland)


18.6.1944 Zemřel plukovník Heinrich Kiesling (veliteľ 529. granátnického pluku)




18.6.1944 Zemřel generálporučík Rudolf Stegmann (velitel: 77. pěší divize)

18.6.1944 Zemřel podplukovník Anatolij Afanasievič Morozov (veliteľ 4. stíhacieho leteckého pluku)


18.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Walter Dankleff (ponorkový velitel)


18.6.1944 Zemřel plukovník Ernst Karl Luxenburger (velitel Tankového dělostřeleckého pluku 130)


18.6.1944 Leningradský front prolomil třetí obranné pásmo finských vojsk na Karelské šíji, tzv. Mannerheimovu linii, v prostoru města Murila a ovládl město Kojvisto.




18.6.1944 Britská 8. armáda obsadila Assisi (Itálie).


18.6.1944 Japonská vojska dobyla město Čchang-ša (čínská provincie Chunan).

19.6.1944 Zemřel plukovník Evelyn Arundel Meadows Norie (velitel 1. praporu, Dorsetshireského pluku)

19.6.1944 Zemřel major Edward Vernon Molyneux Favell (velitel roty podpory 2. praporu Oxfordshireskej a Buckinghamshireskej lahkej pechoty)

19.6.1944 Loď Taihó vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Albacore (SS-218))

19.6.1944 Loď Šókaku vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Cavalla (SS-244))

19.6.1944 Ponorka U-1109 (U-1109) spuštěna na vodu



19.6.1944 Americká vojska se znovu zmocnila Montebourgu (Francie).



19.6.1944 Britská vojska postoupila k Trasimenskému jezeru (Itálie).


19.6.1944 Ve Filipínském moři došlo k dvoudenní letecké a námořní bitvě. Spojenci potopili mj. japonské letadlové lodě Šókaku, Taihó a Hijó a asi 400 letadel.

19.6.1944 Dokončena německá evakuace ostrova Elba zahájená 17.6.


19.6.1944 Prosovětští partyzáni v Bělorusku, v noci z 19. na 20. 6., zahájili tzv. válku o koleje, která měla za cíl ochromit nebo alespoň omezit pohyb zásobovacích konvojů německé skupině armád Střed, 24 hodin před začátkem mohutné ofenzívy Bagration.

20.6.1944 Založen kýl lodi Cubaki

20.6.1944 Loď Hijó vyřazena ze služby (potopena / sunk)



20.6.1944 Leningradský front dosáhl všech cílů své útočné operace. 21. armáda vstoupila do Vyborgu. Druhá část vojsk frontu v součinností s Ladožskou válečnou flotilou pronikla k Vuoksinskému vodnímu systému.



20.6.1944 Americká vojska obsadila Valognes (Francie).


20.6.1944 Americká 8. letecká armáda pro-vedla nálety na závody vyrábějící syntetické pohonné hmoty v severním Německu (1361 bombardérů a 729 stíhaček, 4252 t pum).



20.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Fallersleben, Magdeburg, Ostermoor, Hamburk, Politz, Misburg a Sallersleben.



20.6.1944 Britská 8. armáda obsadila město Perugia (Itálie).


20.6.1944 Indická vojska obsadila Tiangzup (severní Barma).


20.6.1944 při nasazení lidských torpéd Kleinkampfverbände je potopen torpédoborec Isis.


20.6.1944 V italské obci Scianoco byli zastřeleni ze zálohy tři příslušníci vládního vojska ( 11. prapor ) neznámými útočníky.

21.6.1944 Zemřel plukovník in memoriam Josef Stránský (pilot 24., 311. a 21. perutě RAF)

21.6.1944 Zemřel podplukovník Frederick Jack Maurice (velitel 2. praporu Královho Shropshireského pluku lahkej pechoty)

21.6.1944 Zemřel plukovník Michail Andrejevič Baranov (náčelník štábu 3. stíhacieho leteckého zboru)

21.6.1944 Loď R. N. Bolzano vyřazena ze služby (potopena žabími muži / sunk by frogmen)


21.6.1944 Vojska 7. armády generála Krutikova a 32. armády generála Gorelenka (Karelský front generála Mereckova) zahájila svirsko-petrozavodskou operaci. Překročila řeku Svir a zmocnila se mj. Svirstroje.



21.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Berlín (2500 letadel, 2000 t pum, 8. letecká armáda utrpěla značné ztráty).


21.6.1944 Americký viceprezident Wallace jednal s Čankajškem v Čchung-čchingu (trvalý mír v oblasti Tichomoří závisí na demilitarizaci Japonska, spolupráci Číny, SSSR, USA a Velké Británie, právo národů Asie na nezávislost).



21.6.1944 Britská 8. armáda obsadila město Catone (Itálie).


21.6.1944 Britská 14. armáda definitivně ovládla prostor kolem Imphálu (Indie).


22.6.1944 Zemřel major Josef Wurmheller (veliteľ 9./JG 2, III./JG 2)

22.6.1944 Zemřel generálporučík Matasuke Hamaomote (velitel: 3. divize)

22.6.1944 Založen kýl lodi Kejaki

22.6.1944 Ponorka U-1064 (U-1064) spuštěna na vodu



22.6.1944 Začal generální útok spojeneckých vojsk na Cherbourg za podpory 1000 letadel.


22.6.1944 Ribbentrop jednal v Helsinkách s finským prezidentem Rytím o vyslání německých vojsk do Finska (6 divizí a letectva). 27.6. prezident Ryti prohlásil, že Finsko bude pokračovat ve válce na straně Německa.


22.6.1944 310. a 312. čs. stíhací peruť se přesunuly z letiště Appledram na letiště Tangmere.


22.6.1944 V 5:00 hodin zahájily 1. pobaltský front generála Bagramjana a 3. běloruský front generála Čerňjachovského průzkum bojem ve směru na Vitebsk. Oficiálně začala operace Bagration o den později, tedy 23.6 1944.



22.6.1944 Konec obležení Imphálu. 5. divize postupující od Imphálu a 2. divize útočící od Kohimy, obnoví kontrolu nad strategickou silnicí mezi oběma městy.

22.6.1944 Zatčen gestapem gen. Zdeněk Novák. Velení Obrany národa převzal gen. F. Bláha.




23.6.1944 Zemřel generálplukovník Eduard Dietl (veliteľ 20. horskej armády)



23.6.1944 Zemřel generál horských jednotek Karl Eglseer (velitel XVIII. horského armádního sboru)


23.6.1944 Zemřel major Alfred Eidel (veliteľ 1. práporu, 171. granátnickeho pluku)


23.6.1944 Zemřel generálporučík Franz Rossi (vojenský velitel města Petsamo, severní Finsko)

23.6.1944 Zemřel praporčík Aleksander Chudek (polské stíhací eso 2. sv. v. s 9 potvrzenými sestřely, 1 pravděpodobným a 1 poškozeným (9-1-1))

23.6.1944 Zemřel štábní kapitán pěchoty v záloze in memoriam Jaroslav Odstrčil (velitel výsadku CALCIUM)


23.6.1944 Zemřel generál pěchoty Thomas-Emil von Wickede (velitel X. armádního sboru)

23.6.1944 Zemřel poručík John Edward Butts (nositel Medaile cti)


23.6.1944 Vojska 1.pobaltského (generál Bagramjan), 3. (generál Čerňachovskij), 2.(generál Zacharov) a 1.bělorusského frontu (generál Rokossovskij) zahájila běloruskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo rozdrcení německé skupiny armád Střed" maršála Busche a osvo-bození Běloruska. Hlavní síly 1.pobaltského a 3.běloruského frontu prováděly vitebsko-oršskou operaci. 3.běloruský front přeťal železniční trať Vitebsk-Orša a pro-nikl do hloubky 50 km. Nepřítel bránící se útoku 1.pobaltského frontu začal spěšně ustupovat na levý břeh řeky Západní Dviny. 2.běloruský front zahájil za účasti 1.polské armády a sovětských partyzánů mogilevskou operaci. Ladožská válečná flotila vysadila 70.samostatnou brigádu námořní pěchoty v prostoru řeky Tuloksy.




24.6.1944 Zemřel generálmajor Hans Hahne (velitel: 197. pěší divize)

24.6.1944 Loď HMS Swift (G 46) vyřazena ze služby (potopena na mině / sunk by mine)

24.6.1944 Ponorka U-328 (U-328) spuštěna na vodu

24.6.1944 Ponorka U-1132 (U-1132) uvedena do služby


24.6.1944 Karelský front ve spolupráci s Ladožskou a Oněžskou válečnou flotilou překročil řeku Svir a osvobodil Medvežjegorsk. 1. pobaltský front dokončil průzkum německé obrany severozápadně od Vitebska a dorazil v 35 km úseku k řece Západní Dvině. 3. běloruský front prolomil německou obranu jihozápadně a jižně od Vitebska. 1. běloruský front zahájil bobrujskou útočnou operaci (součást běloruské operace) a překročil řeku Druť u Rogačova.




25.6.1944 Zemřel kontradmirál Heinrich Schickhardt

25.6.1944 Zemřel poručík Michael Mervyn Lyon Archdale (velitel 12. čaty B roty 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)


25.6.1944 Zemřel podplukovník Herbert Ziegler (velitel: Pluk tankových granátníků 361)


25.6.1944 Zemřel podplukovník Richard Gustav Friedrich (velitel divizního fyzilírského praporu, průzkumný oddíl 35)

25.6.1944 Zemřel poručík Michail Alexandrovič Aniskin (tankový velitel 44. gardového tankového pluku, 8. gardová mechanizovaná brigáda, 3. gardový mechanizovaný sbor, 3. běloruský front)

25.6.1944 Zemřel generálporučík Viktor Viktorovič Cyganov (velitel 38. a 56. armády)


25.6.1944 Zemřel nadporučík Walter Oberloskamp (velitel čety, 3./Brigáda útočných děl 667)


25.6.1944 Vojska 1. pobaltského a 3. běloruského frontu útočící v prostoru Vitebska se spojila u Gnězdiloviče a obklíčila vitebské uskupení nepřítele. 2. běloruský front překročil řeku Proňu a osvobodil Causy.



25.6.1944 Americká vojska pronikla do Cherbourgu. Britská 2. armáda generála Dempseyho zahájila útok západně a jihozápadně od Caen.


25.6.1944 Generál König byl jmenován velitelem Francouzských vnitřních sil (FFI). FFI vznikly na jaře 1944 sjednocením bojových skupin francouzského hnutí odporu. Hlavní jádro FFI tvořili franktiréři a partyzáni (FTP), vedení francouzskou komunistickou stranou a příslušníci tzv. tajné armády, řízené de Gaullovým Francouzským národním výborem.


26.6.1944 Zemřel major Helmut Leicht (veliteľ III. / SG 10)

26.6.1944 Zemřel nadporučík Juraj Puškár (stíhacie eso Slovenských vzdušných zbraní 5 zostrelov (3x Airacobra, 2x Il-2))

26.6.1944 Zemřel rotník Štefan Jambor (Zahynul pri boji Pohotovostnej letky s americkým bombardovacím zväzom.)

26.6.1944 Zemřel rotník Gustáv Lang (zahynul pri boji Pohotovostnej letky s americkým bombardovacím zväzom. Zostrelil B-24 Liberator.)

26.6.1944 Zemřel nadporučík Vladimír Georgijevič Serov (sovětské stíhací eso 2. sv. v. s 39 samostatnými sestřely a 6 ve skupině)

26.6.1944 Zemřel vrchní šikovatel Hermann Zühlsdorff (velitel čety, 1. rota, I. prapor, 94. pěší pluk, 32. pěší divize)


26.6.1944 Zemřel plukovník Johannes Boje (velitel Granátnického pluku 37)

26.6.1944 Ponorka I-372 (I-372) spuštěna na vodu


26.6.1944 Karelský front osvobodil Oloněc. 1. pobaltský a 3. běloruský front osvobodily Vitebsk. 3. běloruský front osvobodil na oršském směru Dubrovno, Toločin a přeťal železniční trať Orša-Borisov a Orša-Lepel. 2. běloruský front osvobodil Gorki a postupoval k Dněpru. Část jeho sil (19. armáda) překročila Dněpr severně od Mogileva. 1. běloruský front osvobodil Žlobin a začal obkličovat bobrujské uskupení nepřítele.



26.6.1944 Americká 1. armáda dobyla Cherbourg. Německá posádka generála Schliebena kapitulovala (poslední odpor potlačen 30.6.).


26.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Nis.


26.6.1944 Britská 8. armáda obsadila Chiusi (Itálie).



26.6.1944 Japonská vojska se zmocnila americké letecké základny v Chengjangu (jihovýchodní Čína).


26.6.1944 Čínská vojska obsadila Moguang (Barma).


26.6.1944 Zkáza slovenské Pohotovostní letky. Z osmi slovenských Bf-109 bylo sestřeleno přesilou amerických stíhaček 6 slovenských letounů.


26.6.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian žiadal na československom Ministerste národnej obrany, aby sa neuskutočnilo bombardovanie Dubovej a Podbrezovej (bombardovanie Dubovej sa uskutočnilo 20.08.1944).



27.6.1944 Zemřel - Milan Hodža (predseda vlády Československej republiky (1935-1938))


27.6.1944 Zemřel plukovník Kurt Walter (veliteľ 11. pešieho pluku)


27.6.1944 Zemřel plukovník Willy Wesche (veliteľ 427. granátńického pluku)


27.6.1944 Zemřel major Rudolf Zettler (velitel: Oddíl útočných děl 667)


27.6.1944 Zemřel podplukovník Eugen Brecht (náčelník štábu: 14. pěší divize)


27.6.1944 Zemřel plukovník Kurt Gundelach (náčelník štábu XXXV. armádního sboru)


27.6.1944 Zemřel plukovník Franz Kammerer (velitel Granátnického pluku 135)


27.6.1944 Zemřel generálporučík Robert Pistorius (Padol v akcii.)

27.6.1944 Ponorka U-998 (U-998) vyřazena ze služby

27.6.1944 Ponorka U-2501 (U-2501) uvedena do služby
27.6.1944 Ponorka U-927 (U-927) uvedena do služby


27.6.1944 Vojska 3. běloruského frontu osvobodila Oršu. 2. běloruský front obklíčil skupinu německých vojsk v prostoru Mogileva. Její velitel odmítl sovětskou výzvu ke kapitulaci. 1. běloruský front obklíčil v prostoru Bobrujska 5 pěších a 1 tankovou divizi (německá 9. armáda).


27.6.1944 Baltská flota plně ovládla souostroví Bjorko.


27.6.1944 Letadla Severského loďstva provedlo nálet na Kirkenes.



27.6.1944 Americké bombardéry doprovázené stíhacími Mustangy a Jaky odstartovaly ze sovětských základen k náletu na Drogobyč a poté přistály na základnách v Itálii.



27.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Budapešť a Brod.


27.6.1944 Finský prezident Ryti prohlásil, že Finsko bude pokračovat ve válce na straně Německa.




28.6.1944 Zemřel generálplukovník Friedrich Dollmann (Veliteľ 7. armády)




28.6.1944 Zemřel generál dělostřelectva Georg Pfeiffer (veliteľ VI. armádneho zboru)


28.6.1944 Zemřel plukovník Stefan-Heinrich Höke (velitel: 18. granátnický pluk)

28.6.1944 Zemřel kapitán Thomas Roland Juckes (velitel 2. jednotky 3. parašutistickej švadrony Královskích ženistov)


28.6.1944 Zemřel plukovník Rudolf Hirt (velitel 15. pěší divize)



28.6.1944 Zemřel generál dělostřelectva Robert Martinek (velitel XXXIX. tankového sboru)


28.6.1944 Zemřel plukovník Hans von Wolff (veliteľ 3. jazdeckej brigády)

28.6.1944 Zemřel major Ludwig Hoyer (velitel III. praporu (278. granátnický pluk, 95. pěší divize))

28.6.1944 Zemřel major (in memoriam) Jiří Bauer (stíhací pilot)

28.6.1944 Loď Macu uvedena do služby

28.6.1944 Loď Ume uvedena do služby

28.6.1944 Ponorka U-1024 (U-1024) uvedena do služby


28.6.1944 Vojska 7. armády generála Krutikova (Karelský front) osvobodila v součinnosti s Oněžskou válečnou flotilou město Petrozavodsk. Ovládla kirovskou železniční dráhu a Bělomořsko-baltský průplav. 1. pobaltský a 3. běloruský front zakončily vitebsko-oršskou operaci, 2. běloruský front mogilevskou operaci a 1. běloruský front bobrujskou operaci. Vojska těchto frontů postoupila o 90 až 150 km na západ a osvobodila přes 1000 vesnic a měst, obklíčila a zničila 13 německých divizí Skupiny armád Střed. Útok se dále rozvíjel na svencjanském, minském a sluckém směru. 5. gardová tanková armáda 3. běloruského frontu pokračovala v útoku na boguševském směru, překročila řeku Berezinu a začala boj o město Borisov.

28.6.1944 Hitler odvolal maršála Busche z funkce velitele Skupiny armád Střed. Novým velitelem jmenoval maršála Modela, který do té doby velel Skupině armád Severní Ukrajina).



28.6.1944 Britská 2. armáda zahájila nový útok na Caen (Francie), vytvořila předmostí na řece Odon v prostoru Mondrainville, proti kterému byly vedeny silné nepřátelské protiútoky.



28.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Giurgiu.


28.6.1944 Maršál Keitel přijel do Helsinek, aby organizoval německou vojenskou pomoc Finsku.


28.6.1944 Vichystický ministr propagandy Henriot byl zavražděn v Paříži.

28.6.1944 čs. stíhací perutě 310, 312 a 313 se přesunuly na polní letiště B-10 u Plumetot, odkud přímo podporovaly invazní jednotky.


28.6.1944 Odišiel z Vojenského ústredia rádiogramom do Londýna "Vojenský plán povstania" dňa 29.06.1944 predložený na prerokovanie Slovenskej národnej rade. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/




29.6.1944 Zemřel generálporučík Otto Schünemann (veliteľ 337. pešej divízie)


29.6.1944 Zemřel major Otto Benzin (veliteľ 89. granátnického pluku)




29.6.1944 Zemřel generálporučík Ernst Philipp (velitel: 134. pěší divize)


29.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Erich Dobberstein (ponorkový velitel)

29.6.1944 Zemřel generálmajor Cunemacu Šibata (velitel: pevnost Nakagusuku )


29.6.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Otto Dickmann (Nariadil vykonanie masakry v Oradour-sur-Glane.)
29.6.1944 Zemřel kapitán Nikolaj Andrianovič Zelenov (velitel perutě 14. gardového a 154. stíhacího leteckého pluku)

29.6.1944 Zemřel plukovník in memoriam František Naxera (pilot 311. perutě RAF)
29.6.1944 Zemřel plukovník in memoriam Josef Jiroutek (pilot 311. perutě RAF)
29.6.1944 Zemřel major in memoriam Ladislav Žilák (radiotelegrafista 311. perutě RAF)
29.6.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Václav Ždímal (navigátor 311. perutě RAF)

29.6.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Miloslav Štěpánek (radiotelegrafista 311. perutě RAF)
29.6.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Emil Kuklínek (palubní mechanik 311. perutě RAF)

29.6.1944 Zemřel podplukovník in memoriam Josef Kubát (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
29.6.1944 Zemřel major in memoriam Walter Stano (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

29.6.1944 Ponorka U-1064 (U-1064) uvedena do služby

29.6.1944 Založen kýl ponorky Ha-105

29.6.1944 Založen kýl ponorky Ha-103
29.6.1944 Ponorka U-2503 (U-2503) spuštěna na vodu


29.6.1944 Karelský front osvobodil Kondopogu. 1. pobaltský front zahájil polockou útočnou operaci. 1. pobaltský, 3., 2. a 1. běloruský front zahájily minskou operaci s cílem osvobodit hlavní město Běloruska, Minsku. 1. běloruský front osvobodil Bobrujsk.


29.6.1944 Slovenská národní rada schválila plán ozbrojeného povstání. Hlavní ozbrojenou silou povstání byla armáda a partyzáni. Koordinace plánu s operačními plány sovětské armády měla zajistit delegace SNR v čele se Šmidkem, která měla počátkem července odletět do Moskvy. Nakonec odletěla až 4.8.

29.6.1944 Hitler jednal s maršálem Rommelem na Berghofu o situaci na západní frontě.



29.6.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet Sallersleben, Böhlen, Ploješť, Bukurešť, Lipsko, Oschersleben, Bernberg, Magdeburg a Wittemberg.


29.6.1944 Australská vojska překročila řeku Sepik jihozápadně od Wewaku, Nová Guinea).

29.6.1944 313. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště Appledram na letiště Tangmere.


30.6.1944 Zemřel generálporučík Rudolf Peschel (velitel: 52. pěší divize)


30.6.1944 Zemřel major Dieter-Hans Clemm von Hohenberg (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


30.6.1944 Zemřel plukovník Helmut von Lilienhoff-Zwowitzki (velitel Granátnického pluku 439)


30.6.1944 Zemřel námořní nadporučík Rudolf Rademacher (velitel U-478)

30.6.1944 Zemřel generálmajor Nikolaj Ivanovič Babachin (náčelník štábu 98. streleckého zboru)

30.6.1944 Založen kýl lodi Yaku

30.6.1944 Ponorka U-1107 (U-1107) spuštěna na vodu

30.6.1944 Ponorka USS Spikefish (SS-404) uvedena do služby

30.6.1944 Založen kýl ponorky U-3504 (U-3504)


30.6.1944 Vojska 1. pobaltského frontu osvobodila Disnu. 3. běloruský front překročil řeku Berezinu v délce 100 km a přeťal důležitou silnici Borisov-Vilejka. 1. běloruský front osvobodil Sluck.



30.6.1944 Spojenecké letectvo svrhlo asi 1000 t pum na silniční křižovatku u Villers-Bocage jihovýchodně od Caen).



30.6.1944 Potlačeny poslední zbytky odporu v Cherbourgu.

30.6.1944 Československá zahraniční vláda v Londýně jmenovala ministra Němce delegátem pro osvobozené území ČSR.


30.6.1944 Japonská vojska postupující od města Čchangša obsadila Cheng-jang (provincie Chunan).


30.6.1944 USA přerušily diplomatické styky s Finskem.


1.7.1944 Zemřel generálmajor Bernd von Döring (velitel: 79. pluk tankových granátníků)


1.7.1944 Zemřel plukovník Helmut Huppert (velitel: 1. pluk tankových granátníků)

1.7.1944 Založen kýl lodi USS Reprisal (CV-35)

1.7.1944 Loď USS Wilkes-Barre (CL-103) uvedena do služby

1.7.1944 Založen kýl ponorky Ha-106

1.7.1944 Založen kýl ponorky Ha-104


1.7.1944 Ponorka U-822 (U-822) uvedena do služby

1.7.1944 Plukovník Stauffenberg (20.7. provedl atentát na Hitlera) byl jmenován šéfem štábu německých náhradních vojsk (jejich velitelem byl generál Fromm).


1.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu osvobodila Borisov.

1.7.1944 Hitler vydal skupině armád Sever příkaz, aby zaútočila jihozápadním směrem a usnadnila tím těžkou situaci skupině armád Střed.

2.7.1944 Zemřel poručík Julius Schmidt (německé stíhací eso a ničitel balónu 1. sv. v. s 15 potvrzenými sestřely, z toho 1 balón a 3 nepotvrzenými)

2.7.1944 Zemřel generál Hanzó Jamanaši (Minister vojny)

2.7.1944 Zemřel nadporučík Ralph Kidd Hofer (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. se 14 samostatnými sestřely, 2 sdílenými, 2 poškozenými a 14 zničenými na zemi)


2.7.1944 Zemřel kapitánporučík Hans-Jürgen Hellriegel (Veliteľ U-140, U-96, U-543.)

2.7.1944 Loď USS Bremerton (CA-130) spuštěna na vodu

2.7.1944 Založen kýl ponorky U-3008 (U-3008)


2.7.1944 Vojska 3.běloruského frontu osvobodila Vilejku a přeťala železniční trať Minsk-Vilnius.
1. běloruský front přeťal železniční trať Minsk-Baranoviči a osvobodil města Puchoviči, Stolbcy, Goroděju, Něsviž, Červeň a Starobin.

2.7.1944 Novým velitelem Skupiny armád Sever jmenován generál Friessner, dosud jím byl generál Lindemann.



2.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Budapešť, Györ a Brod.



2.7.1944 Britská 8. armáda obsadila Foriano (Itálie).

2.7.1944 Československá stíhací skupina přidělena k Velitelství vzdušné obrany Velké Británie


3.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Gerth Gemeiner (ponorkový velitel)


3.7.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Georg Karck (velitel: 9. rota 2. pluku tankových granátníků SS)

3.7.1944 Loď Sugi spuštěna na vodu

3.7.1944 Československé stíhací křídlo zahájil operační činnost u velitelství Vzdušné obrany Velké Británie.


3.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu v součinnosti s 2. a 1. běloruským frontem obklíčila značné síly německé skupiny armád Střed východně od Minska. 3. armáda generála Gorbatova osvobodila hlavní město Běloruska Minsk a odřízla německým jednotkám ústupové cesty. Východně od Minska byly obklíčeny hlavní síly německé 4. armády. Front postoupil k železničnímu uzlu Moloděčno. 1. běloruský front osvobodil město Marjina Gorka.

3.7.1944 Novým vrchním velitelem německých vojsk Západ jmenován maršál Kluge, který nahradil maršála Rundstedta.



3.7.1944 Francouzská vojska v rámci americké 5. armády obsadila Sienu.


3.7.1944 Spojenecké letadlové lodě útočily na ostrovy Iwošima, Rota a Haha.


3.7.1944 V Pacifiku americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.

4.7.1944 Loď Hinoki spuštěna na vodu

4.7.1944 Loď USS Mannert L. Abele (DD-733) uvedena do služby


4.7.1944 Vojska 1. pobaltského frontu, 3., 2. a 1. běloruského frontu zakončila minskou operaci. Postoupila o 200 km, zničila polocko-lepelské a slucké uskupení
nepřítele a obklíčila hlavní síly německé 3. tankové armády a 4. armády. 1. pobaltský front osvobodil Polock. Baltské loďstvo vysadilo desanty na ostrovy ve Vyborském zálivu.




4.7.1944 Britská a kanadská vojska útočila západně od Caen a obsadila Carpiquet.



4.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Orleans, Villeneuve a St. Georges.


4.7.1944 Britská 14. armáda generála Slima znovu ovládla město Ukhrul na indicko-barmské hranici.


4.7.1944 Americká vojska se zmocnila města Garapan na ostrově Saipan.


4.7.1944 V Pacifiku americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.

4.7.1944 Čs. stíhací perutě 310, 312 a 313 se přemístily z letiště Tangmere na letiště Lympne.


5.7.1944 Zemřel vrchný šikovateľ Emil Kaminsky (veliteľ čaty v 446. pešom pluku)

5.7.1944 Zemřel svobodník Taťjana Nikolajevna Baramzina (odstřelovačka 3. praporu, 252. střeleckého pluku, 70. střelecké divize)


5.7.1944 Zemřel plukovník Willy-Otto Deyhle (Náčelník štábu X. armádneho zboru.)


5.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Heinz Geissler (ponorkový velitel (U-390))

5.7.1944 Loď Usugumo vyřazena ze služby (potopena jihozápadně od Paramuširo ponorkou SS-305 USS Skate / Sunk in action southwest of Paramushiro by submarine SS-305 USS Skate)


5.7.1944 Ponorka U-1106 (U-1106) uvedena do služby

5.7.1944 Ponorka U-1279 (U-1279) uvedena do služby

5.7.1944 Ponorka Ro-56 (Ro-56) spuštěna na vodu
5.7.1944 Založen kýl ponorky U-2510 (U-2510)


5.7.1944 Sovětská vojska začala s likvidací německých jednotek obklíčeného východně od Minska. 3. běloruský front zahájil vilniuskou útočnou operaci. Bylo osvobozeno Moloděčno a Smorgoň. 2. běloruský front osvobodil Samochvaloviči.



5.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Dijon.


5.7.1944 Čínská vojska obsadila město Lung-mung severně od Kantonu.


5.7.1944 Americká vojska obsadila ostrov Manam na Nové Guinei.


5.7.1944 V Pacifiku americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.


6.7.1944 Zemřel kapitán Hans von Bargen (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

6.7.1944 Zemřel admirál (in memoriam) Čúiči Nagumo (náčelník štábu 1. letecká armády)


6.7.1944 Zemřel generálporučík Karl-Ludwig Zutavern (velitel: 18.divize tankových granátníků)

6.7.1944 Zemřel nadporučík Timofej Petrovič Avdějev (velitel tankové roty, 226. samostatný tankový pluk, 23. armáda, Leningradský front)

6.7.1944 Zemřel generálmajor Ignatij Alexandrovič Krasnov (náčelník štábu 18. streleckého zboru)

6.7.1944 Loď Hokaze vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-263 USS Paddle severně od Celebesu u ostrova Sangi / Sunk by submarine SS-263 USS Paddle north of the Celebes near Sangi island )


6.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu osvobodila Svir, Voložin a Ivěnec. 2. běloruský front osvobodil Kovel. Část vojsk frontu odrážela pokusy nepřítele prolomit kruh obklíčení v prostoru Minska.



6.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Kiel.



6.7.1944 Generál de Gaulle odcestoval do USA a Kanady.


6.7.1944 Zbylé části japonské posádky na ostrově Saipan přešly do protiútoku. 7.7. rozdrceny. V bojích zahynul viceadmirál Nagumo a kontradmirál Jano.


6.7.1944 Ostrov Numfoor v rukou Spojenců.


6.7.1944 V Pacifiku americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.


6.7.1944 Lietadlo Northrop P-61 Black Widow, patriaci 6. nočnej stíhacej skupine, zostrelil nad Novou Guineiou japonský bombardér G4M Betty.

6.7.1944 V Praze byl zatčen gestapem plk. Theodor Lang, čímž došlo k narušení spojení vládního vojska s českým domácím odbojem.


7.7.1944 Zemřel generálmajor Oskar Seelig (pohřešován)


7.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Hans-Helmuth Bugs (ponorkový velitel)


7.7.1944 Zemřel šikovatel Franz Mosler (9.5.1942 vyznamenán Rytířským křížem)

7.7.1944 Zemřel kapitán Benjamin Lewis Salomon (nositel Medaile cti in memoriam)


7.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Guido Hyronimus (velitel U-670 a U-678
1. strážní důstojník U-461 (Wolf-Harro Stiebler)
2. strážní důstojník U-351 (Karl Hause)
)

7.7.1944 Loď Tamanami vyřazena ze služby (potopena ponorkou USS Mingo (SS-261) jihozápadně od Manily / Sunk by submarine USS Mingo (SS-261) southwest of Manila )

7.7.1944 Založen kýl ponorky U-2511 (U-2511)

7.7.1944 Ponorka U-778 (U-778) uvedena do služby


7.7.1944 Americé letectvo napadlo japonské přístavy na ostrově Kjúšú a ostrov Guam.


7.7.1944 Německá 10. armáda se stáhla na tzv. Georg-linii.



7.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mockau, Bernberg, Lipsko, Halle, Vaires, St.Len ďEsserent (1000 t pum), Lutzkendorf, Böhlen, Merseburg, Blechhammer a Odertal.


7.7.1944 Britské letectvo svrhlo 2300 t pum na německá postavení v prostoru Caen.


7.7.1944 Americká 8. a 15. letecká armáda provedly nálety na závody vyrábějící syntetické pohonné hmoty v Sasku a Slezsku (2100 letadel).


7.7.1944 Vojska 1. pobaltského frontu osvobodila Švenčionys.


7.7.1944 3. běloruský front osvobodil Ošmjany a Ostrovec.

7.7.1944 Argentinská vláda reorganizována (plk. Perón jmenován místopředsedou vlády).


7.7.1944 Americké letectvo bombardovalo zbrojovku v Dubnici nad Váhom

8.7.1944 Zemřel kapitán Vincent Elmer Stark (velitel roty B, Horalskej lahkej pechoty Kanady)

8.7.1944 Zemřel major Frank Lester Fisher (velitel roty A, Stormont, Dundas & Glengarry horalov)

8.7.1944 Zemřel admirál Takeo Takagi (velitel; 6. Flotila)


8.7.1944 Zemřel plukovník Alfons König (veliteľ 199. granátnického pluku " List")


8.7.1944 Zemřel generál jezdectva Günther von Pogrell

8.7.1944 Založen kýl lodi Tačibana

8.7.1944 Loď HMS Ocean (R68) spuštěna na vodu

8.7.1944 Ponorka U-1063 (U-1063) uvedena do služby

8.7.1944 Ponorka I-363 (I-363) uvedena do služby


8.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu osvobodila město Ivje, obklíčila skupinu německých vojsk v prostoru Vilniusu a přeťala železniční trať Vilnius-Dvinsk. Začaly boje o hlavní město Litvy Vilniusu. Část sil frontu odrážela pokusy nepřítele prolomit kruh obklíčení v prostoru Minska. Zástupce velitele německého XII. armádního sboru generál Müller dal obklíčeným jednotkám 4. armády příkaz k zastavení odporu.
1. běloruský front osvobodil Baranoviči.


8.7.1944 Při útoku na Caen bylo svrženo na město 2500 t pum.



8.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Vídeň.


8.7.1944 V Pacifiku americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.


8.7.1944 Najväčší úspech československých stíhačov v boji proti lietajúcim bombám V-1 - F/O Otto Smik zostrelil 3 strely V-1.


8.7.1944 Od 22.6. zničeno 28 divizí Skupiny armád Střed (asi 350.000 mužů). 2. běloruský front osvobodil Gorodišče a Ljubču.


9.7.1944 Zemřel plukovník Friedrich von Keußler (velitel Granátnického pluku 1)

9.7.1944 Zemřel plukovník Fjodor Vladimirovič Artamonov (velitel 25. gardové mechanizované brigády)


9.7.1944 Zemřel kapitán Otto Ernst (velitel II. praporu, 725. granátnický pluk, 715. pěší divize)

9.7.1944 Zemřel námořní kapitán Frederic John Walker (veliaci dôstojník, HMS Starling)

9.7.1944 Zemřel generálmajor Jan Janovič Fogeľ (veliteľ 120. gardovej streleckej divízie)

9.7.1944 Zemřel nadporučík Donald Dale Pucket (pilot 343. bombardovací perutě)

9.7.1944 Založen kýl ponorky U-3505 (U-3505)


9.7.1944 Vojska 1. pobaltského frontu osvobodila města Vidze, Postavy a Druja, 3. běloruského frontu město Lida a 2. běloruského frontu Novogrudok.




9.7.1944 Britská 2. armáda dobyla Caen. Kanadské jednotky se zmocnily letiště Carpiquet.



9.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť.



9.7.1944 Americká 5. armáda obsadila město Volterra.


9.7.1944 V Pacifiku americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.


9.7.1944 Německá elitní 5. tanková divize byla po několikadenních tvrdých bojích prakticky zničena. V rámci operace Bagration zadržovala u Borisova početně čtyřnásobnou přesilu 5. gardové tankové armády. Na počátku bojů disponovala tato posílená divize 70 tanky typu Panther, 55 tanky typu PzKpfw IV a 20 tanky typu Tiger. 9.7. 1944 měla bojeschopných pouze 12 Pantherů, 6 Panzerů IV a několik tanků Tiger. Divize za tu dobu zničila téměř 500 sovětských tanků. Divize měla za úkol zabránit obsazení Minsku, protože jeho ovládnutí by odřízlo od německých linií německou 4. armádu.

10.7.1944 Zemřel major Colin Leo Bliss (velitel roty A 12. parašutistického praporu)


10.7.1944 Zemřel generál pěchoty Matija Murkovič

10.7.1944 Založen kýl lodi USS Coral Sea (CV-43)

10.7.1944 Založen kýl lodi USS Saipan (CVL-48)

10.7.1944 Ponorka I-47 (I-47) uvedena do služby


10.7.1944 Vojska 2. pobaltského frontu zahájila režicko-dvinskou útočnou operaci s cílem proniknout k řece Daugava. 1. běloruský front překročil řeku Turu a Ščaru a osvobodil Slonim, Luniněc a David-Gorodok.


10.7.1944 Americké letectvo provedlo nálet na ostrov Guam.


11.7.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Karl Keck (velitel: 16. (ženijní) rota 21. pluku tankových granátníků SS)

11.7.1944 Zemřel zástavník Izidor Kovárik (Stíhacie eso Slovenských vzdušných zbraní 28 zostrelov (8× LaGG-3, 7× I-16, 6× Jak-1, 2× Il-2, 2× I-153, 1× DB-3, 1× Boston, 1× MiG-3))

11.7.1944 Zemřel generálmajor letectva Ivan Panfilovič Antošin (veliteľ Vzdušných síl Archangelského vojenského okruhu)


11.7.1944 Zemřel kapitánporučík Heinz Bielfeld (velitel U-703 a U-1222)

11.7.1944 Ponorka U-1305 (U-1305) spuštěna na vodu


11.7.1944 Ponorka U-928 (U-928) uvedena do služby

11.7.1944 Čs. stíhací perutě se přesunuly z letiště v Lympne na tato letiště : 310. do Digby, 312. do Coltishallu a 313. do Skeabre.



11.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mnichov.

11.7.1944 Selhal první pokus plukovníka hraběte Stauffenberga o atentát na Hitlera (hl.stan na Berghofu). 15.7. selhal i druhý pokus ve hlavním stanu ve Východním Prusku.


11.7.1944 Roosevelt prohlásil, že USA hodlají uznat francouzskou prozatímní vládu de facto.


11.7.1944 Karelský front osvobodil město Pitkjaranta. 3. a 2. běloruský front dokončily likvidaci německých uskupení v lesích východně od Minska. Do zajetí padlo 35.000 německých vojáků. Dněperská válečná flotila spolu s 1. běloruským frontem pronikla k Finsku.

12.7.1944 Zemřel poručík Gordon H. O'Brien-Hitching (velitel 1. čaty A roty 13. parašutistického praporu)


12.7.1944 Zemřel kapitán Erich Baumgartl (velitel I./KG 30 Adler)

12.7.1944 Zemřel seržant Roy Woodroe Harmon (nositel Medaile cti in memoriam)



12.7.1944 Americká 5. armáda obsadila Lajatico (Itálie).



12.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mnichov.


13.7.1944 Zemřel poručík Ruthart von Richthofen


13.7.1944 Zemřel generálmajor Ignatij Vikentievič Kľaro (veliteľ 54. streleckého zboru)
13.7.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Karel Novotný (radiotelegrafista/palubní střelec a později pilot 311. perutě RAF)
13.7.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Jan Hornung (navigátor 311. perutě RAF)
13.7.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Václav Tarantík (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)

13.7.1944 Zemřel major (in memoriam) Václav Čapek (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
13.7.1944 Zemřel major (in memoriam) Ján Filip (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
13.7.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Ludvík Košek (palubní střelec a později pilot 311. perutě RAF)

13.7.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Rudolf Němeček (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
13.7.1944 Zemřel major (in memoriam) Miloslav Maňásek (palubní mechanik 311. perutě RAF)

13.7.1944 Zemřel major (in memoriam) Pavel Dřevěný (palubní střelec 311. perutě RAF)
13.7.1944 Zemřel plukovník Michail Grigorjevič Chljupin (velitel 219. tankové brigády)

13.7.1944 Založen kýl ponorky U-3010 (U-3010)
13.7.1944 Založen kýl ponorky U-2512 (U-2512)


13.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu likvidovala obklíčené německé uskupení (15.000 vojáků) a osvobodila hlavní město Litevské republiky, Vilnius. 1. ukrajinský front maršála Koněva zahájil Ivovsko-sandomierzskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo zničit hlavní síly německé skupiny armád Severní Ukrajina maršála Modela a proniknout k řece Visle a do předhůří Karpat. Útočné boje na ivovském a ravarusském směru.



13.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mnichov a Saarbrücken




13.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Terst a Porto Marghere.



13.7.1944 Americká vojska obsadila Livorno (Itálie).


13.7.1944 108 mužů 6. praporu vládního vojska bylo staženo do Milána. Zde byl prapor doplněn setninou vládního vojska z protektorátu.


14.7.1944 Zemřel podplukovník Wolf-Werner von der Schulenburg (velitel: Paradesantní pluk 1)

14.7.1944 Zemřel generálmajor Seisuke Inose (velitel: 14. tankový pluk)


14.7.1944 Zemřel nadporučík Rudolf Bayer (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

14.7.1944 Zemřel podplukovník Humphrey Reginald Woods (velitel 9. praporu Durhamskej Lahkej pechoty)

14.7.1944 Zemřel generálmajor Paul Woolever Newgarden (velitel: 10. obrněná divize)

14.7.1944 Zemřel brigádní generál Theodore Roosevelt (Ministr námořnictva)


14.7.1944 Vojska 2. běloruského frontu osvobodila Volkovysk a Skiděl. 1. běloruský front ve spolupráci s Dněperskou válečnou flotilou a partyzány osvobodil Pinsk.



14.7.1944 Francouzská vojska (americká 5. armáda) obsadila město Poggibonsi (Itálie).



14.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Budapešť, Ville-neuve a St.Georges.

14.7.1944 Hitler, který od poloviny února sídlil na Berghofu, se vrátil do hlavního stanu ve Východním Prusku (Wolfsschanze).


14.7.1944 Lietadlá PB4Y Liberator perute VB-109 podnikly, z letiska na Saipane, prvý nálet na Iwo Jimu podniknutý z ostrovného letiska.




15.7.1944 Zemřel kontradmirál Georg Kleine (Velitel ostrova Rujána)


15.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Johannes Clemens (ponorkový velitel (U-319))


15.7.1944 Vojska 2. pobaltského frontu osvobodila Opočku. 3. běloruský front pronikl k řece Němen a osvobodil Alytus.



15.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Nucourt a Ploješť.

15.7.1944 Italská vláda se vrátila do Říma.


16.7.1944 Zemřel podplukovník Josef Bregenzer (veliteľ 245. granátnického pluku)


16.7.1944 Zemřel kapitán Rudolf-Heinz Ruffer (zničil nejméně 72 sovětských tanků, absolvoval 300 bojových misí)


16.7.1944 Zemřel kapitán Friedrich-Wilhelm Strakeljahn (velitel: II./SG 4)

16.7.1944 Zemřel generálmajor tankového vojska Boris Sergejevič Bacharov (veliteľ 9. tankového zboru)


16.7.1944 Zemřel SS-Standartenführer Karlis Aperats (velitel: 32. granátnický pluk SS (Lotyšský č.1))

16.7.1944 Loď ORP Dragon (D 46) vyřazena ze služby (potopena vlastní posádkou / scuttled)


16.7.1944 Vojska 1. pobaltského frontu zakončila polockou operaci. Postoupila až o 300 km. 3. a 2. běloruský front (50. armáda generála Boldina) osvobodily Grodno.


16.7.1944 Letectvo Baltského loďstva potopilo v prostoru Kotky německý křižník Niobe.



16.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mnichov, Saarbrücken a Vídeň.


16.7.1944 Americká vojska zahájila útok na Saint-Lô (Francie).


16.7.1944 Britská 8. armáda obsadila Arezzo (Itálie).


17.7.1944 Zemřel major Walter Krauss (veliteľ III./ StG 2)


17.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Johann de Buhr (ponorkový velitel (U-347))


17.7.1944 Zemřel major Herbert Sichelschmidt (velitel: Brigáda útočných děl 210)

17.7.1944 Zemřel plukovník William Franklin Harrell (velitel: 1. pěší brigáda)

17.7.1944 Ponorka U-2326 (U-2326) spuštěna na vodu


17.7.1944 Ponorka U-108 (U-108) vyřazena ze služby



17.7.1944 Moskvou prošlo 57.600 zajatých německých vojáků, důstojníků a generálů. 3. pobaltský front zahájil pskovsko-ostrovskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo zničit německou 18. armádu a dokončit osvobození Litvy. 2. pobaltský front osvobodil město Sebež. 1. pobaltský front zahájil šiauliaiskou útočnou operaci. 1. běloruský front osvobodil Pružany, Šerešovo a Drogičin. 4. a 3. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu osvobodily Zločev a vstoupily na území Polska.


17.7.1944 Spojenecké letectvo použilo poprvé napalmové pumy (Normandie).

17.7.1944 Maršál Rommel vážně zraněn při leteckém útoku u St. Foy de Montgomerie. Vrchní velitel německých vojsk Západ maršál Kluge převzal Skupinu armád B.



17.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Metz, Belfort a Berlín.


17.7.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Arno v prostoru Arezza.

17.7.1944 Novým japonským ministrem námořnictva byl jmenován admirál Šimada, který v této funkci nahradil admirála Nomura).

18.7.1944 Zemřel generálporučík (in memoriam) Saburó Kašima (velitel: 47. samostatná smíšená brigáda)

18.7.1944 Zemřel generálmajor Sumihiko Arima (velitel: 49. samostatná smíšená brigáda)

18.7.1944 Zemřel generálporučík (in memoriam) Masatake Kimihira (zástupca náčelníka štábu: 31. armáda)


18.7.1944 Zemřel plukovník Wilhelm Cappel (Veliteľ Granátnickeho pluku 424.)

18.7.1944 Zemřel poručík George Alexander Maginnis (velitel 2. protitankovej čaty roty F 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)

18.7.1944 Zemřel generálmajor (in memoriam) Takudži Suzuki (náčelník štábu: 43. divize)

18.7.1944 Zemřel podplukovník Michail Nikolajevič Kozin (veliteľ 805. bitevného leteckého pluku)


18.7.1944 Zemřel kapitán Werner Thierfelder (velitel Zkušebního oddílu 262)
18.7.1944 Zemřel plukovník Werner Henn (velitel Zajišťovacího pluku 601)


18.7.1944 Zemřel podplukovník Hugo Ernst von und zu Aufseß (velitel: Schnelle Brigade 30)


18.7.1944 Ponorka U-327 (U-327) uvedena do služby
18.7.1944 Ponorka U-2504 (U-2504) spuštěna na vodu


18.7.1944 3. gardová tanková armáda (1. ukrajinský front) se spojila západně od Brodů s 2. jezdeckou divizí a dokončila obklíčení 6 německých divizí 1. tankové armády.



18.7.1944 Silný britsko-americký útok v prostoru Caen. Asi 2.000 spojeneckých letadel svrhlo 7.700 t pum v prostoru Caen-Colombelles (2.000 mrtvých, 1.300 nezvěstných mezi civilními obyvateli).


18.7.1944 Americká 1. armáda dobyla Saint-Lô (Francie).



18.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Aulnoye, Revigny-sur-Ornain, Peenemünde, Zinnowitz, Wesseling, Buer a Friedrichshafen.


18.7.1944 Americká 5. armáda obsadila město Pontedera na řece Arno (německá 14. armáda). Polské jednotky obsadily Anconu (německá 10. armáda).

18.7.1944 V Japonsku odstoupila vláda v čele s Tódžó z důvodu porážek japonské armády. Vystřídal ji kabinet generála Koisó a admirála Jonai (pokračoval v dosavadní politice); Šigemicu zůstal ministrem zahraničních věcí.

18.7.1944 Hitler zavedl civilní správu v Belgii (vedoucí říšský komisař Grohé). Dosud zde působila vojenská správa (velitelem generál Falkenhausen).



18.7.1944 Vojska 1. běloruského frontu (v jeho rámci 1. polská armáda) zahájila lublinsko-brestskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo proniknout k řece Visle a vytvořit podmínky k osvobození hlavního města Polska, Varšavy.

19.7.1944 Zemřel major Joseph Leo Egan (velitel 63. stíhací perutě)
19.7.1944 Zemřel plukovník Jevstafij Ivanovič Marčenko (dočasne poverený velením 11. streleckej divízie)

19.7.1944 Založen kýl ponorky U-3507 (U-3507)

19.7.1944 Založen kýl ponorky U-2513 (U-2513)
19.7.1944 Ponorka U-2502 (U-2502) uvedena do služby


19.7.1944 Vojska 2. běloruského frontu zahájila bělostockou útočnou operaci. Jejím cílem bylo rozbít německou 4. a 2. armádu a osvobodit Bialystok. 1. ukrajinský front prolomil německou obranu na Ivovském směru. Předsunuté jednotky frontu pronikly k Západnímu Bugu a vytvořily v prostoru Dobračin předmostí.



19.7.1944 Britská 2. armáda dobyla Caen, Faubourg de Vaucelles (Francie).


19.7.1944 Americká 8. a 15. letecká armáda provedly nálety na cíle v jižním a západním Německu (1.550 letadel) - Mnichov, Saarbrücken, Thiverny, Augsburg, Schweinfurt, Koblenz a Strasbourg.



19.7.1944 Lord Gort jmenován vysokým komisařem v Palestině.

19.7.1944 Roosevelt zvolen kandidátem demokratické strany v prezidentských volbách (Truman vybrán na funkci viceprezidenta).

20.7.1944 Zemřel plukovník Traugott Köhn (velitel: Tankový pluk 3)


20.7.1944 Zemřel podplukovník Wolf-Heinrich von Trotha (velitel: Tankový pluk 16)




20.7.1944 Zemřel generálplukovník Ludwig Beck (náčelník štábu pozemnej armády (OKH))
20.7.1944 Zemřel generálmajor Ivan Prokofievič Sivakov (veliteľ 71. gardovej streleckej divízie)

20.7.1944 Loď Júgure vyřazena ze služby (potopena severozápadně od Kolombangary letadly USMC / Sunk by USMC aircrafts northwest of Kolombangara )

20.7.1944 Loď HMS Isis (D 87) vyřazena ze služby (potopena u Normandie / sunk near Normandy)


20.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu zakončila vilniuskou operaci. Postoupila až o 210 km, překročila řeku Němen v délce 70 km a vytvořila na jejím pravém břehu předmostí. Německá 4. armáda utrpěla těžké ztráty. 1. běloruský front pronikl západně od Kovelu přes Západní Bug na polské území. Na brestském směru osvobodil Kobrin a Čeremchu. 1. ukrajinský front osvobodil Vladimír Volynskij, Ravu Russkou.

20.7.1944 Nezdařený atentát plukovníka Stauffenberga na Hitlera v hlavním stanu ve Východním Prusku. Puč v čele s generáem Beckem a Goerdelerem proti Hitlerovi skončil nezdarem.


20.7.1944 Hitler se sešel s Mussolinim.

20.7.1944 Říšský vůdce SS Himmler jmenován velitelem náhradních vojsk. Stauffenberg zastřelen, Beck spáchal sebevraždu.



20.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Mnichov, Courtrai, Lipsko, Dessau, Bottrop, Hamburk a Friedrichshafen.

20.7.1944 1. československý samostatný stíhací letecký pluk v SSSR se přesunul k frontě do Proskurova.


20.7.1944 V Žarnovickej doline v chate bratov Ursínyovcov sa konala porada ilegálnej Slovenskej národnej rady s členmi Vojenského ústredia. Vojenskí predstavitelia žiadali podriadenie partizánskeho hnutia jednotnému vojenskému veleniu, čo predstavitelia Komunistickej strany Slovenska odmietli. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/




21.7.1944 Zemřel generál pěchoty Friedrich Olbricht (veliteľ 24. pešej divízie)


21.7.1944 Zemřel generálmajor Herrmann Karl Robert "Henning" von Trescow (náčelník štábu 2. armády)




21.7.1944 Zemřel generálmajor Otto Beutler (náčelník štábu: 14. pěší divize)



21.7.1944 Zemřel generálporučík Walter Scheller (velitel: 334. pěší divize)

21.7.1944 Zemřel major Peter Harry Wheelock (velitel roty Z, 2. praporu Královsko Shropshireského pluku lahkej pechoty)


21.7.1944 Zemřel plukovník Hans-Ulrich von Oertzen (náčelník štábu Felberovy armádní skupiny)

21.7.1944 Zemřel brigádní generál William M. Morrow (velitel: 5. divize)

21.7.1944 Zemřel generálmajor Viktor Grigorjevič Žoludev (veliteľ 35. streleckého zboru)


21.7.1944 Zemřel generálmajor Heinz Brandt (operační náčelník (Ia) 297. pěší divize)


21.7.1944 Zemřel nadporučík Werner Karl von Haeften (pobočník plukovníka Stauffenberga)


21.7.1944 Zemřel plukovník Claus von Stauffenberg (náčelník štábu Záložní armády)

21.7.1944 Zemřel generálmajor Kantěmir Alexandrovič Calikov (velitel 13. gardového střeleckého sboru)
21.7.1944 Zemřel vrchní šikovatel Karl-Heinz Scherfling (pilot 12./NJG 1)

21.7.1944 Ponorka U-1110 (U-1110) spuštěna na vodu

21.7.1944 Ponorka I-371 (I-371) spuštěna na vodu


21.7.1944 Vojska 3. pobaltského frontu osvobodila Ostrov. 1. běloruský front překročil Západní Bug v prostoru Ljubomli. 1. ukrajinský front překročil Západní Bug a odrážel pokusy brodského uskupení nepřítele o prolomení obkličovacího kruhu.


21.7.1944 V obci Vercors ve Francii došlo k velkému střetnutí mezi partyzány a německými vojáky. Boje trvaly až do 30.7.




21.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Schweinfurt, Ebelsbach, Rezno a Pardubice.

21.7.1944 Hitler, Göring a velkoadmirál Dönitz promluvili v rozhlase o nezdařeném puči.

21.7.1944 Generál Zeitzler jmenován náčelníkem generálního štábu německých pozemních vojsk (dosud generál Heinz Guderian).

21.7.1944 Goebbels převzal funkci říšského zmocněnce pro vedení totální války.


21.7.1944 Americký III. výsadkový sbor se vylodil na ostrově Guam. Boje trvaly do 10.8.

21.7.1944 Vzniknul Sověty podporovaný, prokomunistický, Polský výbor národního osvobození.


22.7.1944 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor zbraní-SS Herbert Ernst Vahl (veliteľ 2. tankovej divízie SS " Das Reich")


22.7.1944 Zemřel generálplukovník Günther Korten (náčelník štábu Luftwaffe (OKL))

22.7.1944 Zemřel generálmajor Ivan Leontjevič Raguľa (veliteľ 80. streleckého zboru)


22.7.1944 Zemřel generál pěchoty Arthur Hauffe (držiteľ Rytierskeho kríža)

22.7.1944 Ponorka I-201 (I-201) spuštěna na vodu


22.7.1944 Vojska 1. pobaltského frontu osvobodila Panevežis. 1. ukrajinský front dovršil likvidaci nepřátelského uskupení obklíčeného v prostoru západně od Brodů (zajato přes 17.000 německých vojáků).


22.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť.




22.7.1944 Spojenecká vojska obsadila Maltot (Francie).

22.7.1944 V nemocnici v Humennom zomrel veliteľ partizánskeho oddielu Pugačov - A. Jemeľjanov, ktroý sa nešťastnou náhodou zranil počas presunu cez vihorlatské lesy.


23.7.1944 Zemřel generálmajor Walter Schlösser (velitel: 337 granátnický pluk)

23.7.1944 Zemřel podplukovník Tadahiko Hajaši (náčelník štábu: 32. armáda)

23.7.1944 Zemřel gardový nadporučík Nikolaj Petrovič Aganičev (stíhacie eso (5 zostrelov))


23.7.1944 Zemřel nadsvobodník Adalbert Sailer (velitel čety, 62. granátnický pluk, 7. pěší divize)


23.7.1944 Zemřel generál dělostřelectva Eduard Wagner (jeden z konspirátorů proti Adolfu Hitlerovi)


23.7.1944 Zemřel generálporučík Hans von Sponeck (velitel: 22. pěší divize)

23.7.1944 Zemřel poručík George W. G. Boyce (nositel Medaile cti in memoriam)
23.7.1944 Zemřel plukovník Daniil Fedotovič Pastušenko (náčelník operačného oddelenia štábu 106. streleckého zboru)



23.7.1944 Vojska 3. pobaltského frontu osvobodila Pskov. 1. běloruský front (2. tanková armáda generála Bogdanova a 8. gardová armáda generála Čujkova) osvobodil Lublin. 1. ukrajinský front pronikl na mnoha úsecích k řece Sanu a zmocnil se předmostí v prostoru Jaroslavl.



23.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Kiel, Donges a Berat (Albánie).

23.7.1944 Hitler jmenoval generála Schörnera velitelem Skupiny armád Sever a generála Friessnera velitelem Skupiny armád Jižní Ukrajina.

23.7.1944 Pretrhnutie nemeckého diaľkového kábla medzi obcami Rakovčík a Štiavnik. Prepadnutie vykonal oddiel Čapajev.

24.7.1944 Zemřel nadporučík Otto Schmidt (stíhač (Jasta 32, Jasta 29, Jasta 5))




24.7.1944 Zemřel kontradmirál Walter Kühn

24.7.1944 Zemřel brigádní generál George Hadden Bolster (velitel 1. praporu Juholancashireského pluku (osobních dobrovolníkov Princa z Walesu))
24.7.1944 Zemřel plukovník Alexandr Borisovič Rodionov (veliteľ 91. gardovej streleckej divízie)


24.7.1944 Ponorka U-1164 (U-1164) vyřazena ze služby
24.7.1944 Založen kýl ponorky U-2514 (U-2514)



24.7.1944 Leningradský front zahájil narvskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo zničit německou armádní skupinu Narva a vytvořit podmínky pro osvobození Estonska. 1. běloruský front osvobodil Luków a přeťal železniční trať Brest-Varšava. Nedaleko Lublinu osvobodil vězně z nacistického koncentračního tábora v Majdanku.



24.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Donges a Stuttgart (614 letadel).


24.7.1944 Americký V. výsadkový sbor se vylodil na ostrově Tinian.

24.7.1944 Japopnská vláda schválila plán vojenských operací v japonské metropoli a na Filipínách.


25.7.1944 Zemřel plukovník Herwart Schmeling (velitel: Tankový dělostřelecký pluk 119)

25.7.1944 Zemřel generál Lesley James McNair (velitel: Velitelství armádních pozemních sil)


25.7.1944 Zemřel generálmajor Hans Georg Schmidt von Altenstadt (náčelník štábu: 18. pěší divize)

25.7.1944 Loď Kaede spuštěna na vodu

25.7.1944 Loď Kuwa uvedena do služby

25.7.1944 Ponorka U-2324 (U-2324) uvedena do služby


25.7.1944 Vojska 1. běloruského frontu obklíčila v prostoru Brestu 3 německé divize a mezi Dublinem a Pulawami pronikla k řece Visle. 3. gardová a 4. gardová tanková armáda (1. ukrajinský front) dokončily obklíčení nepřátelského uskupení v prostoru Lvova.


25.7.1944 V SSSR zveřejněna výzva 16 generálů poražené německé Skupiny armád Střed k německým důstojníkům a vojákům na sovětsko-německé frontě, aby zastavili boj.


25.7.1944 Americká 1. armáda prolomila německou obranu u Avranches (operace Cobra) a značně rozšířila předmostí v Normandii (útok podporovalo 3.000 letadel 8. a 9. letecké armády).



25.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Stuttgart, Linec, Saint-Lô a Wanneeickel.

25.7.1944 Hitler vydal druhou proklamaci k totální válce.


25.7.1944 Na Slovensku přistály první československo-sovětské výsadky partizánských organizátorů z SSSR. Počátek partizánské války na Slovensku.

26.7.1944 Zemřel generál poručík Kijoši Šigemacu (velitel 48. samostatnej zmiešanej brigády )

26.7.1944 Zemřel generálmajor Jošimori Okuda (náčelník štábu 41. divízie)


26.7.1944 Zemřel podplukovník Willi Welsch (velitel: Instrukční pluk tankových granátníků 902)

26.7.1944 Zemřel generálmajor Josef Huber von Szekelyföld


26.7.1944 Zemřel nadstrážmistr Karl Pfreundtner (velitel čety; 2./Oddíl útočných děl 244)


26.7.1944 Zemřel generálmajor Siegfried Voigt (podlehl následkům zranění)

26.7.1944 Zemřel kontradmirál (posmrtně) Takakazu Kinaši (ponorkový velitel)

26.7.1944 Zemřel podplukovník Leon Robert Vance (zástupce velitele: 489. bombardovací skupina (těžká))


26.7.1944 Zemřel plukovník Wessel Freytag von Loringhoven (náčelník štábu 181. pěší divize)


26.7.1944 Zemřel námořní nadporučík Gerhard Conrad (velitel U-214)


26.7.1944 Leningradský front (2. úderná armáda generála Feďuninského) osvobodil Narvu a rozšířil předmostí na levém břehu řeky Narvy. 1. ukrajinský front překročil řeku San v prostoru Radymna a pokračoval v likvidaci nepřátelského uskupení obklíčeného u Lvova.



26.7.1944 Americká 5. armáda obsadila Pisu.



26.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Vídeň a Givors.

26.7.1944 Roosevelt odjel do Honolulu k jednáním s generálem MacArthurem a admirálem Nimitzem o válce v Tichomoří.


26.7.1944 V noci z 25. júla, pri Liptovskej Lúčke (okr. Ružomberok) bola vysadená prvá partizánska organizátorská skupina na strednom Slovensku, pod vedením npor. P.A. Veličku, s politickým komisárom A.K. Ľachom a náčelníkom štábu J.J. Černogorovom.




27.7.1944 Zemřel generálmajor Richard Hellmich (zastřelen řeckými partyzány)


27.7.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Richard Benner (velitel Dobrovolnického pluku tankových granátníků SS 48)




27.7.1944 Zemřel generálmajor Constantin Digeon von Monteton (velitel pevnosti Lepel)

27.7.1944 Zemřel vojín Nikolaj Stěpanovič Averin (střelec samohybného děla SU-76, 1510. pluk samohybného dělostřelectva, 3. gardový mechanizovaný sbor, 1. pobaltský front)

27.7.1944 Zemřel poddůstojník Wilhelm Hackbarth (nositel Rytířského kříže)
27.7.1944 Ponorka U-2505 (U-2505) spuštěna na vodu



27.7.1944 Sovětská vojska dovršila osvobození území Sovětského Svazu od německých vojsk. Karelský front dosáhl státní hranice mezi SSSR a Finskem v úseku Longonvara-Lutikkavara. 2. pobaltský front osvobodil Rezekne, Daugavpils a dovršil režicko-dvinskou operaci. Postoupil až o 150 km na západ. 1. pobaltský front (4. úderná armáda generála Malyševa) ovládl Šiauliai. 2. běloruský front (3. armáda generála Gorbatova) zakončil bělostockou operaci a osvobodil Bialystok. 1. běloruský front pronikl na brestském směru k Západnímu Bugu a obklíčil v prostoru Brestu německá vojska. 1. ukrajinský front (38., 60. armáda, 3. gardová tanková armáda a 1. gardová armáda) dokončil likvidaci německých jednotek obklíčených u Lvova, osvobodil Lvov, Stanislav, Przemyšl a Radymno. Skončila první etapa Ivovsko-sandomierzské operace.



27.7.1944 Americká vojska obsadila Camprond, Lessay a Périers, města západně od Saint-Lô. Americká 1. armáda si otevřela cestu do střední Francie.



27.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Budapešť, Ploješť.


27.7.1944 Velká Británie a USA uzavřely dohodu s Lucemburskem o správě osvobozeného území.

28.7.1944 Zemřel generál poručík Takeši Takašina (velitel 29. divízie)


28.7.1944 Zemřel generálmajor Werner Froemert (velitel: Náhradní brigáda Feldherrnhalle)


28.7.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Christian Tychsen (velitel 2. tankové divize SS Das Reich)

28.7.1944 Zemřel nadporučík Theodor Haker (velitel 6./SG 77)


28.7.1944 Zemřel kapitán Andreas Hagl (velitel Nachkommandos, 1. výsadkové divize)


28.7.1944 Zemřel SS-gruppenführer a generálporučík zbraní-SS Fritz von Scholz (velitel 11. dobrovolnické divize pancéřových granátníků SS „Nordland“)
28.7.1944 Založen kýl ponorky U-2515 (U-2515)



28.7.1944 Vojska 2. pobaltského frontu zahájila madonskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo rozbít německou 18. a 16. armádu. 3. běloruský front zahájil kaunaskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo rozbít německou 3. tankovou a 4. armádu, osvobodit Kaunas a postoupit k hranici s Východním Pruskem. 1. běloruský front (28., 61. a 70. armáda) dokončil likvidaci 4 obklíčených německých divizí v prostoru Brestu a osvobodil Brest. Na lublinském směru postoupil hluboko na polské území. 1. ukrajinský front překročil řeku San a osvobodil Jaroslav a Solotvin.



28.7.1944 Americká vojska obsadila Coutances (Francie).



28.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Ploješť, Hamburk, Leuna a Stuttgart.


28.7.1944 První bojové akce německých raketových letadel Me-163B Comet proti americké 8. letecké armádě v prostoru Leuna.

28.7.1944 Říšský ministr Albert Speer podruhé upozornil Hitlera na to, že následky spojeneckých leteckých útoků katastrofálně ohrožují výrobu pohonných hmot.


28.7.1944 Slávny americký letec Charles Lindbergh sa podieľal na zostrele japonského lietadla Micubiši Ki-51 počas jedného z operačných letov, ktorých sa načiern“ zúčastnil ako pozorovateľ pri 433rd Fighter Squadron, 475th Fighter Group.


29.7.1944 Zemřel generálmajor Werner Heyden (velitel: 169. granátnický pluk)

29.7.1944 Zemřel major Pavel Timofejevič Tarasov (veliteľ 15. stíhacieho leteckého pluku)


29.7.1944 Zemřel SS-Standartenführer Hans Collani (velitel: 49. dobrovolnický pluk tankovývh granátníků SS "De Ruyter")


29.7.1944 Loď Prince Leopold (LSI(S)-4251) vyřazena ze služby (Potopena v La Manche ponorkou U-621.)

29.7.1944 Ponorka U-3501 (U-3501) uvedena do služby



29.7.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu (13. armáda generála Puchova) pronikla k řece Visle a v prostoru Sandomierze začala vytvářet předmostí.



29.7.1944 Na půdě severní Francie se vylodilo již 1,5 miliónů spojeneckých vojáků.



29.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Leunu a Brémy.


29.7.1944 Němci při protiútoku na 1. ukrajinský front poprvé nasazují Tiger II.


29.7.1944 Východoslovenské veliteľstvo armád /dve východoslovenske divízie/ v Prešove pod vedením gen. Malára bolo podriadené Skupine armád Severní Ukrajina.

30.7.1944 Zemřel - Nikolaj Nikolajevič Polikarpov (profesor na Moskevském leteckém institutu)

30.7.1944 Zemřel generálmajor Vladimir Nikolajevič Marcinkevič (veliteľ 9. armády /1942/)

30.7.1944 Zemřel kapitán Hermann Haase (nositel Rytířského kříže)

30.7.1944 Loď Kaja spuštěna na vodu

30.7.1944 Hlavní stan nejvyššího velení vydal směrnici o znovuzřízení 4. ukrajinského frontu pro bojové operace v Karpatech.


30.7.1944 Leningradský front zakončil narvskou operaci. Osvobodil Narvu a vytvořil předpoklady k útoku na Tallin a k osvobození Estonska. 1. běloruský front osvobodil Marjampol.

30.7.1944 Hitler vydal rozkaz k boji proti teroristům a sabotérům v okupovaných zemích.



30.7.1944 Britské a americké letectvo provedlo nálet na Budapešť, Villers-Bocage-Caumont-Jurques a Brod.


30.7.1944 Americká 6. armáda se vylodila na mysu Sansapor na Nové Guinei.


30.7.1944 Japonská ponorka I-58 potápí u Tinianu americký křižník USS Indianapolis.



30.7.1944 Východně od Varšavy se rozhořela těžká tanková bitva mezi německým XXXIX. tankovým sborem (gen. Decker) a sovětským 3. tankovým sborem (gen. Rokossovskij). Za těžkých ztrát na tancích se podařilo Němcům Sověty odrazit směrem na Volomin.


31.7.1944 Zemřel major Antoine de Saint-Exupéry (spisovatel, básník a letecký průkopník)

31.7.1944 Zemřel major Grigorij Semjonovič Vorobjev (veliteľ 611. bitevného leteckého pluku)

31.7.1944 Zemřel kapitán Edward Oliver Shaw (stíhací eso Námořní pěchoty 2. sv. v. s 13 sestřely)


31.7.1944 Zemřel kapitánporučík Hans Fiedler (ponorkový velitel)
31.7.1944 Zemřel plukovník Michail Stěpanovič Novochaťko (velitel 30. tankové, 51. gardové tankové, 56. gardové tankové, 70. mechanizované a 164. tankové brigády)

31.7.1944 Založen kýl lodi Cuta

31.7.1944 Ponorka Ro-50 (Ro-50) uvedena do služby


31.7.1944 Ponorka U-4 (U-4) vyřazena ze služby



31.7.1944 Vojska 3. pobaltského frontu zakončila pskovsko-ostrovskou operaci. Postoupila až o 130 km na západ a přiblížila se k Rize. 1. pobaltský front osvobodil Jelgavu a pronikl k pobřeží Rižského zálivu v prostoru města Tukums. 3. běloruský front překročil Němen a zahájil boje o Kaunas. 1. běloruský front osvobodil Siedlce, Mińsk Mazowiecki, Mazowiecki, Wolomin a zahájil boje na přístupech k Varšavě (předměstí Praga).

31.7.1944 Německá 9. armáda a IV. tankový sbor SS (Gille) zahájily útočné akce v prostoru východně od Varšavy.



31.7.1944 Americká 1. armáda obsadila Granville a Avranches (Francie).


31.7.1944 Americká 8. letecká armáda provedla nálety na cíle v jižním Německu (1.170 letadel) - Mnichov, Ludwigshafen, Francii - Villers-Bocage, Le Havre, La Roche a Rumunsku - Ploješť.

31.7.1944 Admirál Fraser jmenován velitelem britského východního loďstva (dosud admirál Somerville).



1.8.1944 Zemřel major Manuel Luis Quezon (2. president Filipin)

1.8.1944 Zemřel nadporučík Christian Erdmann (pilot; JG 27, JG 5)
1.8.1944 Zemřel generálmajor Tichon Fjodorovič Jegošin (velitel 238., 270. a 332. střelecké divize)

1.8.1944 Ponorka I-365 (I-365) uvedena do služby

1.8.1944 Založen kýl ponorky Ha-109

1.8.1944 Založen kýl ponorky Ha-107
1.8.1944 Ponorka U-2503 (U-2503) uvedena do služby


1.8.1944 Ponorka U-10 (U-10) vyřazena ze služby



1.8.1944 Vojska 1. pobaltského frontu osvobodila Tukums a dosáhla pobřeží Rižského zálivu. Německá skupina armád Sever (generál Schörner) uzavřena v Pobaltí. 3. běloruský front (5. armáda generála Krylova) osvobodil Kaunas. 1. běloruský front překročil Vislu a zmocnil se předmostí v prostoru mezi Magnuszewem a Pulawami.


1.8.1944 Spojenecké velení zřídilo na západní frontě ve Francii 12. skupinu armád zahrnující americkou 1. a 3. armádu pod velením generála Bradleye. K 21. skupině armád maršála Montgomeryho patřila kanadská 1. armáda generála Crerara a britská 2. armáda generála Dempseyho.




1.8.1944 Americká vojska obsadila Ducey, Pontaubault a Brécey a britská vojska Le Bény-Bocage (Francie).


1.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Cháteaudum, Orléans-Bricy, Tours, Melun.


1.8.1944 Ve Varšavě vypuklo povstání. Vyvolali je vedoucí činitelé Zemské armády v čele s generálem Komorowskim. Povstání nebylo koordinováno s akcemi sovětské armády. Po vojensko-technické stránce bylo nedokonale připraveno. Nedostatek zbraní a munice. Povstalcům se nepodařilo zmocnit se rozhodujících objektů ve městě. Povstání postupně získávalo všelidový charakter. Do boje proti okupantům vstoupily i jednotky Lidové armády. Hitler vydal rozkaz k potlačení povstání a srovnání Varšavy se zemí. Masový teror nacistických vojsk (generál SS Bach- Zelewski).



1.8.1944 Sovětská vojska a polské jednotky bojující v sestavě 1. běloruského frontu se pokusily proniknout do Varšavy. 15. 9. ovládly předměstí Pragu, 16.9. zahájila polská 1. armáda násilný přechod Visly s cílem udržet předmostí a proniknout do města, což se však nepodařilo. 2.10. podepsal generál Bor-Komorowski kapitulaci Varšavy.

1.8.1944 Hitler rozhodl, že budou postiženi i rodinní příslušníci těch německých vojáků, kteří se proviní vůči Německu.

1.8.1944 Finský prezident Ryti podal demisi. Funkci převzal 4.8. maršál Mannerheim, který zůstal vrchním velitelem finské armády. 8.8. jmenován Hackzell předsedou finské vlády, Enckell ministrem zahraničních věcí.

1.8.1944 Partizáni prepadli kasáreň pohraničnej finančnej stráže v Lenartove (okr.Bardejov).

1.8.1944 Oblasť dislokácie východoslovenskej armády /dve východoslovenské divízie/ vyhlásil gen. Malár za operačné pásmo so stanným právom.

1.8.1944 1. československý tankový pluk rozšířen na 1. čs. samostatnou tankovou brigádu v SSSR.


2.8.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Hans Diergarten (Ia / 8. jezdecká divize SS Florian Geyer)




2.8.1944 Zemřel generálporučík Viktor von Drabich-Wächter (velitel: 326. pšěší divize)

2.8.1944 Zemřel kapitán 2. triedy Vladimir Alexandrovič Červinskij (veliteľ 2. ponorkového oddielu Baltickej floty)

2.8.1944 Zemřel major Alexandr Zacharovič Dudnik (veliteľ 152. stíhacieho leteckého pluku)


2.8.1944 Zemřel SS-Sturmmann Hermann Alber (spojka ve 20. pluku tankových granátníků SS "Hohenstaufen")


2.8.1944 Vojska 2. běloruského frontu osvobodila Volkovyški. 1. běloruský front zakončil lublinsko-brestskou operaci.



2.8.1944 Americká vojska obsadila Villedieu (Francie). 1. armáda a 3. armáda postupovaly k dolní Loiře.

2.8.1944 Turecko přerušilo diplomatické a hospodářské styky s Německem.


2.8.1944 Americká vojska ovládla ostrov Tinian.



2.8.1944 Německý Kleinkampfverbände podniká 2./3. svou až dosud největší operaci proti invaznímu loďstvu. je vypuštěno padesát osm lidských torpéd Neger a třicet Linsen, jež potápějí torpédoborec Quorn, trauler Gairsay a jedno vyloďovací plavidlo. Cena je vysoká - obrana si na svoje konto připisuje jedenačtyřicet Negerů a jedenadvacet Linsenů.

3.8.1944 Zemřel kapitán Jean Maridor (velitel letky, 91. peruť RAF)

3.8.1944 Zemřel desátník Mitrofan Trofimovič Pitěnin (plný kavalír Řádu slávy in memoriam)

3.8.1944 Loď Vasco Núñez de Balboa (F33) spuštěna na vodu

3.8.1944 Loď Harucuki spuštěna na vodu

3.8.1944 Ponorka U-1065 (U-1065) spuštěna na vodu

3.8.1944 Ponorka I-366 (I-366) uvedena do služby
3.8.1944 Založen kýl ponorky U-2516 (U-2516)



3.8.1944 Vojska 3. tankového sboru odrážela útoky německé 9. armády jihovýchodně od Varšavy. 1. ukrajinský front odrážel nepřátelské útoky na sandomierzské předmostí. Osvobozen Sanok.


3.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Trossy St. Maximin (základny zbraní V, 2000 t pum).


3.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Friedrichshafen, Saarbrücken, Mulhouse, Strasbourg a Merkwiller.


3.8.1944 Spojenecké loďstvo napadlo japonský konvoj u Iwodžimy (potopeno 10 lodí).


3.8.1944 Německý Kleinkampfverbände podniká 2./3. svou až dosud největší operaci proti invaznímu loďstvu. je vypuštěno padesát osm lidských torpéd Neger a třicet Linsen, jež potápějí torpédoborec Quorn, trauler Gairsay a jedno vyloďovací plavidlo. Cena je vysoká - obrana si na svoje konto připisuje jedenačtyřicet Negerů a jedenadvacet Linsenů.

3.8.1944 Východoslovenský odboj – 3. 8. 1944 stretnutie predstaviteľov 1. divízie Východoslovenskej armády s predstaviteľmi partizánskeho oddielu Čapajev, kde sa písomne dohodli na spolupráci. Stretnutie sa odohralo v Slánskom pohorí.

4.8.1944 Zemřel major Ian Willoughby Bazalgette (pilot, 635. peruť)


4.8.1944 Zemřel kapitán Franz Barten (Veliteľ 9./JG 53)

4.8.1944 Zemřel generálporučík (in memoriam) Genzó Minakami (velitel: Skupina pěchoty 56. divize)

4.8.1944 Zemřel major Donald Arthur Larson (velitel 503. stíhací perutě)

4.8.1944 Loď Macu vyřazena ze služby (potopena 50 mil severozápadně od Čičidžimy po poškození letadly US Navy z TF-58 a dělostřeleckou palbou DD-651 USS Cogswell, DD-652 USS Ingersoll a DD-653 USS Knapp / Sunk 50 miles northwest of Chichidjima after damaged US Navy planes from TF-58 and gunfire DD-651 USS Cogswell, DD-652 USS Ingersoll and DD-653 USS Knapp)

4.8.1944 Ponorka U-889 (U-889) uvedena do služby

4.8.1944 Ponorka U-1304 (U-1304) spuštěna na vodu



4.8.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Mielec.



4.8.1944 Do Moskvy odletěla delegace Slovenské národní rady v čele se Šmidkem, aby podala informace o přípravách povstání na Slovensku a sladila plán ozbrojeného povstání s akcemi Sovětské armády.




4.8.1944 Americká 1. armáda obsadila Rennes, britská vojska Evrecy a Esquisy (Francie).


4.8.1944 Německý I. výsadkový sbor vyklidil jižní část Florencie (Itálie).

4.8.1944 Britové zřídili balkánské letectvo (vicemaršál Elliot).


4.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Peenemünde, Anklam, Rostock, Kiel, Harburg a Brémy.


4.8.1944 Americké námořní letectvo útočilo na Boninské ostrovy a Iwošimu.


4.8.1944 Čínská vojska (generál Stilwell) ovládla Myisťinu (Barma).

4.8.1944 1. československý stíhací letecký pluk v SSSR by prohlášen za bojeschopný.

4.8.1944 Partizáni podmínovali železničnú trať medzi Vranovom nad Topľou a obcou Soľ (okr. Prešov), pričom výbuch poškodil rušeň a jeden služobný vozeň.

5.8.1944 Zemřel kontradmirál Don Moon (Kontradmirál Moon se zastřelil na palubě USS Bayfield poblíž italské Neapole.)

5.8.1944 Zemřel gardový major Konstantin Fjodorovič Baskakov (veliteľ 85. gardového stíhacieho leteckého pluku)

5.8.1944 Zemřel plukovník Nikolaj Michajlovič Očeretnyj (veliteľ 113. leteckej divízie ďalekého dosahu)

5.8.1944 Zemřel generálmajor Einar August Vihma (velitel 6. pěší divize (1941-1944))


5.8.1944 Zemřel kapitánporučík Wolfgang Hegewald (velitel U-671
1. strážní důstojník U-332 (Johannes Liebe, Eberhard Hüttemann)
)


5.8.1944 Ponorka U-239 (U-239) vyřazena ze služby

5.8.1944 Ponorka U-2506 (U-2506) spuštěna na vodu


5.8.1944 4. ukrajinský front generála Petrova zahájil bojovou činnost. Překročil řeku Stryj a osvobodil naftové středisko Stryj.



5.8.1944 Pevnost Saint-Malo (plukovník Bacherer) obklíčena spojeneckými vojsky. Obsazeny Aunay-sur-Odon a Villers-Bocage.


5.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Neustadt, Bussing, Backau, Dollbergen, Nienburg.


5.8.1944 Dvoudenní jednání mezi Hitlerem a rumunským diktátorem Antonescem v hlavním stanu Wolfsschanze (poslední návštěva).







5.8.1944 V Londýně podepsána námořní dohoda o použití loďstva během války a v prvním období po válce (Velká Británie, USA, Kanada, Belgie, Holandsko, Norsko, Polsko a Řecko).

5.8.1944 Boli vydané podplukovníkom gšt. Jánom Golianom prvé základné dokumenty pre zápoľnú armádu Osobitný rozkaz pre sústredenie a obranu priestorov posádok strategického trojuholníka Banská Bystrica - Brezno - Zvolen a Spravodajský rozkaz pre posádky zapojené do príprav ozbrojeného vystúpenia. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


6.8.1944 Zemřel generálporučík Dietrich Kraiß (veliteľ 352. pešej divízie)

6.8.1944 Zemřel generálporučík Masafumi Jamauči (velitel: 15. divize)

6.8.1944 Zemřel major Sigizmund Alexandrovič Kiseljov (veliteľ 702. nočného bombardovacieho leteckého pluku)


6.8.1944 Zemřel kapitán Helmut Bergmann (Veliteľ 8./ NJG 4)

6.8.1944 Zemřel generálmajor Ivan Pavlovič Pičugin (veliteľ 3. streleckej divízie)

6.8.1944 Loď Unrjú uvedena do služby

6.8.1944 Loď USS Bennington (CV-20) uvedena do služby


6.8.1944 Vojska 2. běloruského frontu zahájila osoveckou útočnou operaci. 4. ukrajinský front (1. gardová armáda a 18. armáda) osvobodil naftové středisko Drohobyč a přiblížil se k československým státním hranicím.



6.8.1944 Americká vojska se přiblížila k Le Mans. Obsadila Mayenne, Laval a Chateau Gontier. Německá 5. tanková armáda zahájila protiútok směrem na Avranches. Mortain znovu pod německou kontrolou. Protiútok zastaven 7.8.


6.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Rahmel, Hemmingstedt, Schulau a Hamburk.


6.8.1944 Britské námořnictvo zahájilo akce proti německé námořní dopravě podél biskajského a bretaňského pobřeží. (akce trvala do 27.8.).


6.8.1944 Na Dálném východě americké letectvo provedlo nálet na Davao.

6.8.1944 Partizánska skupina Alexander Nevskij pod vedením plk.V.A.Karasiova-Stepanova, ktorá ako prvá prekročila poľsko-slovenské hranice, sa utáborila v obci Kríže v Čergove.


6.8.1944 Partizáni zo skupiny Čapajev pri obci Šarišský Štiavnik (okr. Svidník) prepadli kolónu 12 nemeckých nákladných automobilov, vezúcich vyše 90 ton vojenského materiálu. Sedem áut z kolóny zhorelo a z 27-členného sprievodu bolo 7 zabitých a 6 ranených nemeckých vojakov.


6.8.1944 Čs. vojenská mise v SSSR vyslala na Slovensko paravýsadek HROM.


7.8.1944 Zemřel podplukovník Ferdinand Schneider-Kostalski (velitel: Tankový pluk 3)

7.8.1944 Zemřel gardový major Alexandr Nikolajevič Darin (veliteľ 1. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)


7.8.1944 Zemřel poručík Herbert Bachnick (Pilot v JG 52.)


7.8.1944 Zemřel major Horst Ademeit (veliteľ I./ JG 54)

7.8.1944 Loď Amsterdam vyřazena ze služby (Potopena po nárazu na minu u pláže Juno při evakuaci raněných. Vrak leží pět mil severně od Arromanche v hloubce 25 m v kanálu La Manche.)


7.8.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Sambor. 4. ukrajinský front osvobodil Borislav a pronikl k hranicím ČSR.



7.8.1944 Zastaven německý protiútok směrem na Avranches.




7.8.1944 Kanadská 1. armáda podporována 1.000 britskými letadly přešla do útoku u Brettville (severně od Falaise) na soustředění německých tanků (3.000 t pum). Útok záhy zastaven.

7.8.1944 V Berlíně začal dvoudenní lidový soud (předseda Freisler) s muži 20. července. K trestu smrti byl odsouzen mj. maršál Witzleben, generál Hoepner, generál Olbricht. Na Hitlerův příkaz obžaloval říšský válečný soud asi 20 německých generálů skupiny armád Střed ze zrady (viz 25.07.1944).


7.8.1944 Na Dálném východě americké letectvo provedlo nálet na Davao.


7.8.1944 V noci na 8. augusta bola na Slovensku vysadená 22-členná partizánska skupina kpt. A.S. Jegorova, politickým komisárom J.G. Myľnikovom a a náčelníkom štábu P. Ržeckým.

7.8.1944 V horárni L. Frimmla Pod stráňami sa začali sústreďovať francúzski partizáni.


7.8.1944 V noci v priestore Veľkej hole bola vysadená aj 8-členná partizánska skupina nadporučíka Michala Sečanského s politickým komisárom Antonom Šagátom a náčelníkom štábu Petrom Jakovlevičom Chimičom. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/




8.8.1944 Zemřel generálplukovník Erich Hoepner (veliteľ 4. tankovej skupiny)




8.8.1944 Zemřel generál polní maršál Job-Wilhelm Georg Erdmann Erwin von Witzleben (veliteľ 1. armády)


8.8.1944 Zemřel podplukovník Jakob Gansmeier (veliteľ 212. divízneho mušketierskeho práporu)

8.8.1944 Zemřel desátník Sidney Bates (nositel Viktoriina kříže)


8.8.1944 Zemřel generálmajor Hellmuth Stieff (náčelník Organizačního oddělení OKH)

8.8.1944 Zemřel kapitan Pavel Matvejevič Spinža (veliteľ 590. samostatnej armádnej spojovacej letky)


8.8.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Michael Wittmann (velitel 2./Těžký tankový oddíl SS 101)




8.8.1944 Zemřel generálporučík Paul von Hase (velitel: 46. pěší divize)


8.8.1944 Zemřel kapitán Anton Grünert (držitel Rytířského kříže)

8.8.1944 Loď HMS Ithuriel (H 05) vyřazena ze služby

8.8.1944 Ponorka U-1107 (U-1107) uvedena do služby
8.8.1944 Založen kýl ponorky U-2517 (U-2517)




8.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Morlaix a Cháteaubriant.


8.8.1944 Japonci dobyli leteckou základnu Čchang-ša a Kuejlin.


8.8.1944 Dálném východě americké letectvo provedlo nálet na Davao.




8.8.1944 Spojenecké letectvo shodilo zbraně a materiál varšavským povstalcům (větší část dopadla za německými liniemi).

8.8.1944 Partizánska skupina z oddielu A.Kaličenka nad Liptovskými Matiašovcami pod velením I.Kemku prepadla ubikácie vojenskej pracovnej jednotky v Demänovskej doline, do výzbroje získala 50 pušiek.


8.8.1944 V Košiciach rokovali o protipartizánskych opatreniach zástupcovia slovenských a maďarských bezpečnostných orgánov s nemeckou spravodajskou službou.

8.8.1944 Východoslovenský odboj – 8. 8. 1944 odzbrojenie stráže poľnej pekárne vo Veľkom Šariši.

8.8.1944 Uskutočnilo sa stretnutie P. A. Veličku, veliteľa výsadkovej partizánskej skupiny s Viliamom Žingorom, organizátorom partizánskeho hnutia v Turci.


9.8.1944 Zemřel generálmajor Helmuth Voelter (náčelník štábu 6. armády)

9.8.1944 Zemřel poručík Allan Ronald Malcolm (velitel 20. čaty roty D 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)



9.8.1944 Zemřel kapitán Theodor Wanke (Držiteľ Rytierskeho kríža Vojenského rádu Márie Terézie.)

9.8.1944 Zemřel major Donald Merrill Beerbower (velitel 353. stíhací perutě)


9.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Arzelino Masarié (velitel: průzkumný prapor Divize tankových granátníků SS "Totenkopf")


9.8.1944 Karelský front zakončil svirsko-petrozavodskou operaci. Postoupil o 270 km a dosáhl sovětsko-finské hranice. 4. ukrajinský front osvobodil Staryj Sambor.



9.8.1944 Americká 3. armáda obsadila Le Mans.


9.8.1944 Generál Eisenhower přenesl svůj hlavní stan do Francie.


9.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Stuttgart a Almas Fugito.


9.8.1944 Britská vojska obsadila Paugni (Barma).


9.8.1944 V noci z 8. augusta na Slovensko na rozkaz ukrajinského štábu partizánskeho hnutia v Kyjeve prešiel partizánsky oddiel V.A. Kvitinského, ktorý si utvoril základňu v pohorí Čergov.


9.8.1944 Partizáni zo skupiny Čapajev obkľúčili žandársku stanicu v Šarišskom Štiavniku (okr. Svidník) a popravili štyroch žandárov, údajne za neľudské zaobchádzanie so zajatým partizánom.


9.8.1944 Ministerstvo národnej obrany Slovenskej armády /Slovenského štátu/ vydalo rozkaz Veliteľstvu pozemného vojska v Banskej Bystrici na zorganizovanie rozsiahlejšej akcie na očistenie lesov Nízkych Tatier od partizánov. Akcia začala 10.08.1944. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


10.8.1944 Zemřel major Johannes Baasch (velitel: 3. prapor 410. pěšího pluku)

10.8.1944 Zemřel Major Ralph Herman Daughney (velitel roty C, Pluku (New Brunswick) severného pobrežia)

10.8.1944 Zemřel plukovník Valentin Petrovič Karavajev (náčelník štábu 8. streleckého zboru)


10.8.1944 Zemřel vrchní šikovatel Fritz Lüddecke (německé stíhací eso 2. sv. v. s 51 sestřely, včetně 17 Šturmoviků)

10.8.1944 Loď Maki uvedena do služby

10.8.1944 Loď Amagi uvedena do služby

10.8.1944 Ponorka U-2326 (U-2326) uvedena do služby


10.8.1944 Vojska 3. pobaltského frontu zahájila tartuskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo osvobození Tallinu.




10.8.1944 Americká vojska obsadila Nantes a Angers, britská vojska Vimont (Francie).

10.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Ploješť


10.8.1944 Německá 14. armáda vyklidila severní část Florencie; 10. armáda se stáhla ke Casale.


10.8.1944 Japonská posádka na ostrovu Guam přestala klást organizovaný odpor.


10.8.1944 V Tichomoří americké letectvo provedlo nálet na Nagasaki.

10.8.1944 Partizáni zo skupiny P. A. Velička zadržali v Liptovskej Lužnej auto nemeckej firmy Sojka a spol. z Dolného Kubína, vykupujúcej lesné plodiny. Vodiča A. Sojku, člena Karmasinovej DP a príslušníka SS, vzali so sebou.

10.8.1944 Začala rozsiahla protipartizánska akcia v Nízkych Tatrách na základe rozkazu zo dňa 09.08.1944.


11.8.1944 Zemřel viceadmirál Paul Wever (velitel: Admiralát francouzské jižní pobřeží)

11.8.1944 Zemřel generál (in memoriam) Hidejoši Obata (veliteľ 31. armády)


11.8.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Karl Bastian (velitel: 2. prapor 21. pluku tankových granátníků SS)


11.8.1944 Zemřel fregatní kapitán Arnulf Hölzerkopf (velitel 8. flotily minolovek)
11.8.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Arnošt Elbogen (stíhací pilot)



11.8.1944 Americká vojska překročila řeku Loiru. Spojenci se zmocnili celé Bretaně. Odolávaly pouze něm. posádky v Brestu, Lorientu a Saint-Nazaire.



11.8.1944 Britská 8. armáda obsadila Empoli (Itálie).


11.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Saarbrücken a Strasbourg.

11.8.1944 V Casertě u Neapole došlo k setkání Tita a Šubašiče s Churchillem. Churchill naléhal na Tita, aby zahájil jednání s králem Petarem II. Tito odmítl. Britský premiér se zmínil o možnosti vysazení britských vojsk na Istrijském poloostrově Tito opět odmítl.

11.8.1944 Slovenská ľudácka vláda vyhlásila na území Slovenska s platnosťou od 12.08.1944 stanné právo. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/

12.8.1944 Zemřel generálporučík Gjótaró Hattori (velitel: 1. divize)


12.8.1944 Zemřel nadporučík Ernst Zeller (velitel: 3. oddíl 114. dělostřeleckého pluku)

12.8.1944 Zemřel brigádní generál James Edward Wharton (velitel: 28. pěší divize)

12.8.1944 Zemřel plukovník Charles Henry Appleton (velitel, 124. křídlo)
12.8.1944 Ponorka U-2504 (U-2504) uvedena do služby



12.8.1944 Americká 3. armáda znovu obsadila Mortain (Francie).


12.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Braunschweig a Rüsselheim (2.239 t pum), na skladiště munice v Forét de Montrechard a Falaise.


12.8.1944 Francouzští partyzáni osvobodili do 16.8. 14 departementů.


12.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Mety.

12.8.1944 Začal útok proti jugoslávské národní osvobozenecké armádě (operace Rübezahl). Akce musela být 30.8. přerušena vzhledem k událostem v Rumunsku.

12.8.1944 V Kyslej doline na Horehroní sa prostredníctvom C. Demetera uskutočnilo stretnutie E. Bielika s kpt. M. Polákom, poradcom veliteľa Vojenského ústredia pplk. J. Goliana, pričom prerokovali dodávky zbraní, vojenského materiálu a finančnú podporu partizánom na Prašivej.

12.8.1944 Partizánska skupina P.A. Velička sa presunula z Prašivej do Kantorskej doliny v Turci.

12.8.1944 Do platnosti vstupilo stanné právo, ktoré Slovenská ľudácka vláda vyhlásila na území Slovenska dňa 11.08.1944. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


13.8.1944 Zemřel generálmajor Helmuth Strempel (Náčelník štábu X. armádneho zboru.)

13.8.1944 Zemřel - Henry De Clifford Anthony Woodhouse (velitel 16. křídla RAF)


13.8.1944 Zemřel generálporučík Otto Drescher (veliteľ 267. pešej divízie)

13.8.1944 Loď Kaši spuštěna na vodu

13.8.1944 Loď USS Fall River (CA-131) spuštěna na vodu


13.8.1944 Vojska 3. pobaltského frontu osvobodila Výru (Estonsko).

13.8.1944 Polský výbor národního osvobození prohlásil Lublin za prozatímní hlavní město Polska.



13.8.1944 Spojenecká vojska vstoupila do Fleurs (Francie).


13.8.1944 Na Slovensko sa presunul partizánsky oddiel Požaskij L.J. Berenštejna, vyslaný Ukrajinským štábom partizánskeho hnutia v Kyjeve.


14.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Karl-Heinz Prinz (velitel: 2. prapor 12. tankového pluku SS)

14.8.1944 Zemřel podplukovník Mervyn Atchison Foster (velitel 76. polného pluku Královského delostrelectva)


14.8.1944 Zemřel poručík Robert Gouby (stíhací eso (9-1-3 vítězství))


14.8.1944 Zemřel SS-Obersturmführer Helmut Max Ernst Wendorff (velitel čety; 13.(schw.)/SS-Panzer-Regiment 1)


14.8.1944 Zemřel námořní nadporučík Erich Faust (velitel U-618)

14.8.1944 Loď Kiri uvedena do služby

14.8.1944 Založen kýl lodi Nire
14.8.1944 Ponorka U-2507 (U-2507) spuštěna na vodu


14.8.1944 Vojska 2. běloruského frontu zakončila osoveckou operaci. Osvobodila Osovec, postoupila o 35 km a dosáhla řeky Bobr.





14.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Alenon, Saint-Malo (pevnost se vzdala 17.8.). Útok kanadských vojsk v prostoru Falaise podporovalo 700 britských letadel (4.000 t pum).


14.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Potigny (3.000 t pum).


14.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Ludwigshafen.

14.8.1944 Do Francie přijela francouzská 2. tanková divize generála Leclerka.



14.8.1944 Francouzská prozatímní vláda jednala s USA a Velkou Británií o správě osvobozeného francouzského území. Dohoda byla podepsána 25.8.

15.8.1944 Zemřel vrchní letecký maršál William Gore Sutherland Mitchell (velitel, RAF Blízký východ)


15.8.1944 Zemřel vrchní šikovatel Otto Sawatzki (velitel čety, 3. rota, 21. ženijní prapor, 21. pěší divize)


15.8.1944 Zemřel generál policie Wolf-Heinrich Julius Otto Bernhard Fritz Hermann Ferdinand von Helldorff (policejní prezident v Postupimi a Berlíně)


15.8.1944 Zemřel námořní nadporučík Gerhard Palmgren (velitel U-741)


15.8.1944 Zemřel podplukovník Harry Andree (velitel: 505. granátnický pluk)

15.8.1944 Ponorka I-367 (I-367) uvedena do služby

15.8.1944 Založen kýl ponorky I-373

15.8.1944 Ponorka U-3504 (U-3504) spuštěna na vodu



15.8.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu přeťala železniční trať Sandomierz-Ostrowiec.




15.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Domfront a Lannion (Francie).


15.8.1944 Britské letectvo provedlo útok na 9 důležitých letišť v západní Evropě (5.000 t pum).



15.8.1944 Americká 7. armáda generála Patche, v jejímž rámci bojoval i francouzský II. sbor generála de Lattre de Tassigny, se vylodila v jižní Francii v prostoru Cannes a Toulonu (operace Dragoon).

15.8.1944 Maršál Model převzal velení nad německými vojsky na Západě. Nahradil maršála Klugeho.




15.8.1944 Spojenecká vojska bojující v Itálii prolomila Gótskou linii, překročila řeku Arno a zahájila boje o Pisu.


15.8.1944 Jednotka slovenskej armády umožnila na východnom fronte prechod cez hranice partizánskej skupine Požarskij.


15.8.1944 V noci zo 14. augusta partizánsky štáb pri Vojenskej rade 1. ukrajinského frontu vysadil na základni oddielu Čapajev 17-člennú skupinu A.A. Martynova.


16.8.1944 Zemřel kapitán Ekkehard Tichy (pilot 9. letky 3. stíhací eskadry „Udet“)


16.8.1944 Zemřel vrchní šikovatel Hans Fendesack (velitel tanku; 1./Těžký tankový oddíl 503)

16.8.1944 Zemřel nadporučík RAF Leonard Revilliod (Vnuk T. G. Masaryka (syn Olgy Masarykové a Švýcara Henri Revillioda).)

16.8.1944 Zemřel kapitán Erwin Hanusch (velitel I. praporu, 438. granátnický pluk, 132. pěší divize)


16.8.1944 Zemřel vrchní šikovatel Martin Hrustak (velitel čety 7. roty 162. granátnického pluku 61. pěší divize)
16.8.1944 Založen kýl ponorky U-2518 (U-2518)


16.8.1944 Německá vojska přešla do protiútoku v prostoru západně od Rigy.



16.8.1944 Britská a kanadská vojska vedla útok z prostoru Caen na Falaise.


16.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Štětín a Kiel.


16.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Dessau, Halle, Köthen, Zeitz, Böhlen a Magdeburg.


16.8.1944 Hitler vydal rozkaz veliteli Skupiny armád G (1. a 19. armáda) k postupnému vyklizení jižní Francie. Pouze Marseille a Toulon měly být bráněny.



16.8.1944 Britská 14. armáda vytlačila Japonce z indického území.

17.8.1944 Zemřel kapitán 2. triedy Boris Alexandrovič Uspenskij (veliteľ 4. ponorkového oddielu Čiernomorskej floty)

17.8.1944 Zemřel praporeční junker-šikovatel Martin Weingartner (velitel čety, 6. rota, 974. granátnický pluk, 367. pěší divize)

17.8.1944 Zemřel poručík Fritz Neumüller (nositel Rytířského kříže)


17.8.1944 Vojska 3. běloruského frontu postoupila v prostoru Marjampolu k hranicím Východního Pruska. Generál Harpe byl jmenován velitelem německé Skupiny armád Severní Ukrajina a generál Reinhardt velitelem Skupiny armád Střed (obě funkce měl dosud maršál Model).





17.8.1944 Kanadská 1. armáda obsadila Falaise; americká 3. armáda Dreux, Chartres, Chateaudun a Orleans. Na jihu Francie Spojenci obsadili pobřežní města St. Raphael, St. Tropez, St. Maxime, Fréjus, Le Lavandou, ve vnitrozemí Le Muy, Le Luq, Lorques a Collobrieres.



17.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Blechhammer a Ploješť

17.8.1944 Lavalova proněmecká francouzská vláda vyhlásila v Paříži demisi a předala moc prefektům.


17.8.1944 Pétain a jeho spolupracovníci byli na Hitlerův příkaz převezeni z Vichy do Belfortu.


17.8.1944 Maršál Keitel navštívil Helsinky, aby se pokusil udržet spojenectví s Finskem.

17.8.1944 Uskutočnil sa zjednocovací zjazd KSS a slovenskej sociálnej demokracie.

17.8.1944 K partizánskemu centru v Kantorskej doline v Turci zbehli skupinky baníkov z Handlovej, z ktorých tu bola utvorená špeciálna mínerská skupina.

17.8.1944 Partizánom sa podaril prevoz rozličných druhov potravín (cca 9 ton ) z nemeckého skladu vo Svätom Ondreji (dnes súčasť Brusna) do Bukoveckej doliny. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


18.8.1944 Zemřel kapitán Hermann Klein (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)


18.8.1944 Zemřel SS-Standartenführer Karl Schümers (velitel: 4. policejní divize tankových granátníků SS)


18.8.1944 Zemřel major Eugeniusz Horbaczewski (velitel, 315. peruť RAF)

18.8.1944 Zemřel generálporučík Toradžiró Nišikawa (velitel: 1. divize)




18.8.1944 Zemřel generálmajor Oswin Grolig (velitel: 25. tanková divize)

18.8.1944 Zemřel kapitán Alexandru Şerbănescu (velitel 57. stíhací eskadry)

18.8.1944 Zemřel generálporučík Ivan Fjodorovič Nikolajev (veliteľ 42. armády)


18.8.1944 Zemřel námorný nadporučík Hermann Stuckmann (velitel U-316 a U-621)


18.8.1944 Zemřel námořní poručík Karl-Heinz Fritz (ponorkový velitel)

18.8.1944 Loď Taijó vyřazena ze služby (potopena / sunk)



18.8.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Sandomierz.




18.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Vendeme. Na jihu Francie obsadila Draguignan.


18.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Brémy.


18.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Ploješť a Sterkrade.


18.8.1944 Německá Skupina armád G zahájila ústup z jižní a jihozápadní Francie na čáru horní tok Marny, Saone, hranice Švýcarska.

18.8.1944 Maršál Kluge spáchal sebevraždu za účast ve spiknutí proti Hitlerovi.

18.8.1944 Do Kantorskej doliny sa presunul štáb partizánskej skupiny V. Žingora, aby tu začal organizovať slovenský partizánsky oddiel (popri Suvorovovom a francúzskom, ktoré tu už boli).


18.8.1944 Do Itálie dorazil k vládnímu vojsku štábní polní kurát pplk. E. Bouška

18.8.1944 Sečanský a Jegorov sa v Banskej Bystrici stretli s náčelníkom štábu Vojenského ústredia Slovenskej národnej rady pre prípravu povstania majorom Júliusom Noskom. Na stretnutí sa dohodli o dodávkach a o množstve zbraní pre partizánov. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/

19.8.1944 Zemřel kapitán Reider Scott Holtan (zdravotnícky dôstojník 8. (Midlandského) parašutistického praporu)

19.8.1944 Zemřel poručík Edward Mason Bibby (velitel čaty B roty 13. parašutistického praporu)


19.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Alfred Bünning (velitel: Pluk tankových granátníků SS 21)




19.8.1944 Zemřel generál polní maršál Günther Adolf Ferdinand von Kluge (veliteľ 4. armády)

19.8.1944 Loď USS Topeka (Cl-67) spuštěna na vodu

19.8.1944 Ponorka U-2330 (U-2330) spuštěna na vodu
19.8.1944 Ponorka U-2508 (U-2508) spuštěna na vodu


19.8.1944 3. pobaltský front osvobodil Alüksne.




19.8.1944 Kanadská 1. a americká 1. armáda uzavřely u Chambois obklíčení kolem německého uskupení v prostoru Falaise (německá 7. armáda generála Haussera, část 5. tankové armády; asi 125.000 mužů). V tzv. falaiské kapse bylo zajato 45.000 vojáků.


19.8.1944 V Paříži propuklo ozbrojené protifašistické povstání. Jednání s německým velitelem města generálem Choltitzem byla neúspěšná. Ve dnech 23. a 24.8. byla německá vojska donucena k ústupu. Večer 24.8. pronikla do města francouzská 2. tanková divize generála Leclerka. 25.8. zbývající německá vojska kapitulovala. Kapitulaci podepsal generál Choltitz, generál Leclerc a plukovník Rol-Tanguy (vojenský velitel povstání). Téhož dne přibyl do Paříže generál Charles de Gaulle.


19.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Czechowice a Osvětim.


19.8.1944 Na Dálném východě americké letectvo provedlo nálet na Jawatu.

19.8.1944 Nacisté zatkli Goerdelera, jednoho z vedoucích činitelů protihitlerovské opozice v Německu.

19.8.1944 Príslušníci partizánskej skupiny Čapajev vyhodili na železničnej trati Kysak-Margecany železničný most.

20.8.1944 Zemřel generálmajor (in memoriam) Rjódži Jamamoto (velitel: 238. pěší pluk)


20.8.1944 Zemřel námorný nadporučík Heinz Sieder (Veliteľ U-984.)


20.8.1944 Zemřel plukovník Helmut Dous (velitel: Tankový dělostřelecký pluk 74)


20.8.1944 Zemřel korvetní kapitán Arnim Zinke (ponorkový velitel)


20.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Hans Becker (velitel: 1. prapor 2. pluku tankových granátníků SS)


20.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Heinrich Heimann (velitel: 1. oddíl útočných děl 1. tankové divize SS Leibstandarte SS Adolf Hitler)

20.8.1944 Zemřel major Fjodor Frolovič Musatov (veliteľ 168. gardového stíhacieho leteckého pluku)


20.8.1944 Zemřel SS-Oberscharführer Josef Holte (velitel čety (2. rota, 9. tankový pluk SS))


20.8.1944 Zemřel SS-Obersturmführer Josef Armberger (velitel: 8. rota 1. tankového pluku SS)

20.8.1944 Založen kýl lodi Janagi

20.8.1944 Loď USS Chicago (CA-136) spuštěna na vodu
20.8.1944 Loď USS Los Angeles (CA-135) spuštěna na vodu



20.8.1944 Vojska 3. běloruského frontu zakončila kaunaskou operaci. Postoupila o 135 km na západ a 1. ukrajinský front likvidoval obklíčené sandomierzské uskupení nepřítele. 2. a 3. ukrajinský front generála Malinovského a generála Tolbuchina ve spolupráci s Černomořským loďstvem a Dunajskou válečnou flotilou zahájily jaskokišiněvskou útočnou operaci proti rumunské 4. a 3. armádě a německé 6. armádě, gen. Fretter-Pico. Jejím cílem bylo proniknout do Rumunska a Bulharska a přimět tyto státy, aby přerušily bojové akce po boku Německa.



20.8.1944 Americká vojska překročila po obou stranách Paříže Seinu a obsadila Argentan.


20.8.1944 Německé loďstvo začalo evakuovat základny na francouzském atlantickém pobřeží. Akce trvala do 25.8. Mnoho lodí zničeno nebo potopeno.

20.8.1944 Francouzská vojska vstoupila do Toulonu.



20.8.1944 Bombardovanie rafinérie Appolo v Bratislave anglo-americkým letectvom.


20.8.1944 Uskutočnilo sa bombardovanie Dubovej, ktorej bombardanie pôvodne žiadal neuskutočňovať (26.06.1944) podplukovník gšt. Ján Golian. /viaže sa k SNP/


21.8.1944 Zemřel major Günther Hilt (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)


21.8.1944 Zemřel podplukovník Friedrich von Koenen (velitel: 3. prapor 4. pluku "Brandenburg")


21.8.1944 Zemřel plukovník Hans von Lepel (velitel Granátnického pluku 989)


21.8.1944 Zemřel generálmajor Walter Gleininger (velitel: Polní velitelství 586, Limoges)


21.8.1944 Zemřel kapitán Jörg Burg (veliteľ 7. roty, Tankového pluku Grossdeutschland)

21.8.1944 Založen kýl lodi USS Wright (CVL-49)

21.8.1944 Loď HMS Lapwing (U 62) vyřazena ze služby (potopena / sunk by U-968)


21.8.1944 Loď HMS Kite (U 87) vyřazena ze služby (potopena / sunk by U-344)



21.8.1944 Vojska 1. pobaltského frontu vyklidila na rozkaz vrchního velení Tukums. Německá skupina Strachwitz (3. tanková armáda) tím obnovila spojení s německou Skupinou armád Sever, které bylo přerušeno od 29.7. Útoku se účastnilo německé loďstvo, mj. těžký křižník Prinz Eugen. Německá vojska útočila též v prostoru Mitavy. 2. ukrajinský front (52. armáda) osvobodil Jasy (Rumunsko). Dunajská válečná flotila ovládla ústí řeky Dněstru.




21.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Fontainebleau a přiblížila se k Paříži.




21.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Florencii.


21.8.1944 V Římě začaly týdenní rozhovory mezi Churchillem a italským premiérem Bonomim a princem Umbertem.




21.8.1944 V Dumbarton Oaks u Washingtonu začala konference o vytvoření mezinárodní organizace pro bezpečnost (zástupci SSSR, USA, Vel. Brit. a Číny). Vypracován návrh na ustavení Organizace spojených národů a Mezinárodního tribunálu. Návrh se měl projednat na konferenci všech Spojených národů v San Francisku. Konference skončila 7.10.

21.8.1944 Partizáni Veličkovej brigády zišli z hôr, obsadili Sklabiňu a Sklabinský Podzámok a umiestnili tam štáb partizánskych oddielov v Turci.


22.8.1944 Zemřel plukovník Herbert Schwender (veliteľ 45. granátnického pluku)

22.8.1944 Zemřel major Eric Francis Johnston (velitel roty podpory 1. praporu Královskích Ulsterskích strelcov)


22.8.1944 Zemřel poručík Herwig Bittner (velitel čety 1.baterie u 1. Ski-Jägerdivision)
22.8.1944 Zemřel generálmajor tankového vojska Savva Kalistratovič Potěchin (zastupujúci veliteľ 5. gardového mechanizovaného sboru)

22.8.1944 Ponorka Ha-102 spuštěna na vodu

22.8.1944 Ponorka Ha-101 (Ha-101) spuštěna na vodu


22.8.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila města Bendery a Bělgorod Dněstrovskij.


22.8.1944 V Londýně bylo vydáno společné československo-francouzské komuniké z jednání mezi generálem de Gaullem a ministrem zahraničních věcí Masarykem, v němž francouzská strana anulovala mnichovskou dohodu. Současně podepsána československo-francouzská deklarace o obnovení československo-francouzské spojenecké smlouvy



22.8.1944 Americká 3. armáda obsadila Sens (90 km jihovýchně od Paříže). Útok na Troyes a ve směru na Remeš.


22.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Vídeň.


22.8.1944 Německá vojska vyklidila Aix-en-Provence. Francouzská vojska obsadila Hendaye.


22.8.1944 Britské námořní letectvo útočilo na německou bitevní loď Tirpitz v Altafjordu. Akce pokračovala do 25.8.

22.8.1944 K partizánom prešli dve roty slovenských vojakov z Kyslej vody aj s veliteľmi. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/




23.8.1944 Zemřel admirál Werner Tillessen (Padol v boji.)


23.8.1944 Zemřel plukovník Adalbert Weitzel (velitel: Pluk tankových granátníků 6)

23.8.1944 Zemřel plukovník Pimen Kornejevič Moskovec (veliteľSmile
23.8.1944 Zemřel námořní nadporučík Rolf Riesen (velitel U-180)

23.8.1944 Loď Asakaze vyřazena ze služby (potopena u Dasol Bay (Luzon) ve vleku po poškození 20 námořních mil jihozápadně od Mysu Bolinao ponorkou SS-255 USS Haddo / Sunk at Dasol Bay (Luzon) in tow after damage 20 nautical miles southwest of Cape Bolinao by submarine SS-255 USS Haddo)


23.8.1944 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Debicu. 3. ukrajinský front dosáhl řeku Prut v úseku Leušeny, Leovo a přeťal německé 6. armádě ústupové cesty.

23.8.1944 V Bukurešti vypuklo protifašistické povstání.




23.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Evreux, Meaux, Melun, Corbeil (Francie). V prostoru Bordeaux se spojila americká vojska s partyzány FFI. Maquis osvobodili Grenoble.

23.8.1944 Churchill navštívil papeže Pia XII. ve Vatikánu.

23.8.1944 Švýcarsko přerušilo diplomatické styky s francouzskou vichystickou vládou.

23.8.1944 Bola v priestore Priechod-Baláže pri Banskej Bystrici vysadená partizánska skupina Vorobjova.

23.8.1944 Z partizánskych oddielov z Kantorskej doliny bola v Sklabini utvorená 1.československá partizánska brigáda M.R. Štefánika. Dve veliace jadrá brigády tvorili ruský a slovenský štáb, veliteľom bol menovaný P.A. Veličko.

23.8.1944 Partizáni v Brezne verejne verbovali dobrovoľníkov do svojich oddielov.



23.8.1944 Z talianskych letísk odštartovali dopravné lietadlá C-47 od 60. dopravnej perute USAA a lietadlá Dakota 267. perute RAF, sprevádzané 213. peruťou RAF lietajúcou na lietadlách P-51 Mustang. Ich cieľom bolo poľné letisko Brezna, ležiace v Juhoslávii. Z neho mali previesť do Talianska 1 078 ranených partizánov a so sebou priniesli zásoby a pomoc pre odboj.

23.8.1944 V Banskej Bystrici sa stretol podplukovník gšt. Ján Golian s partizánskym veliteľom Alexejom Semjonovičom Jegorovom kvôli ďalším dodávkám zbraní z vojenských skladov.

23.8.1944 Veliteľstvo pozemného vojska v Banskej Bystrici vydalo obežník s pokynmi na vytvorenie vojenských asistenčných jednotiek proti partizánom. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/

24.8.1944 Zemřel fregatní kapitán Samuel David Dealey (velitel USS S-20 (SS-125) a USS Harder (SS-257))

24.8.1944 Zemřel major Carlo Emanuele Buscaglia (velitel 281 Squadriglia)




24.8.1944 Zemřel generálmajor Edgar Arndt (velitel: 708. pěší divize)


24.8.1944 Zemřel námořní nadporučík Rupprecht Fishler von Treuberg (velitel U-445 a U-749
1. a 2. strážní důstojník U-214 (Günther Reeder, Rupprecht Stock)
)

24.8.1944 Loď Osmotriteľnyj (27) spuštěna na vodu
24.8.1944 Ponorka U-779 (U-779) uvedena do služby

24.8.1944 Ponorka KNM Utsira (P85) uvedena do služby
24.8.1944 Založen kýl ponorky U-2519 (U-2519)
24.8.1944 Založen kýl ponorky U-2520 (U-2520)


24.8.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu dokončila obklíčení jasko-kišiněvského uskupení nepřítele (něm. 6. armáda). 3. ukrajinský front osvobodil hlavní město Moldavské republiky, Kišiněv. Výsadek Dunajské válečné flotily obsadil města Žibrijeni, Vilkovo a Kilija.


24.8.1944 Rumunsko přerušilo válečné akce po boku Německa a vyhlásilo mu válku.


24.8.1944 Berlínský rozhlas vysílal v Německu provolání údajně vytvořené národní rumunské vlády v čele se Simou (bývalý vůdce Železné gardy, propuštěný z koncentračního tábora v Buchenwaldu). Vyzývala k pokračování ve válce po boku Německa. Simova vláda později přenesla své sídlo do Vídně.


24.8.1944 Hitler jmenoval generála Friessnera velitelem všech německých vojsk v Rumunsku a vydal rozkaz zlikvidovat puč, zatknout krále a jeho dvůr a vytvořit novou vládu v čele s generálem, který chová přátelské city k Německu.


24.8.1944 Německý pokus zmocnit se Bukurešti ztroskotal.


24.8.1944 Proveden německý nálet na Bukurešť (na Hitlerův příkaz).

24.8.1944 Premiér Bagrjanov požádal německou vojenskou misi a německá. vojska rozmístěná v Bulharsku, aby opustily zemi (odsun ukončen 31.8.).

24.8.1944 Horthy odvolal Sztójayovu vládu (vliv rum. událostí). Ustavena voj. vláda v čele s generálem Lakatosem. 7. a 8.9. jednala trůnní rada a vláda znovu o vystoupeni Maďarska z války; ke konečnému rozhodnuti nedošlo.




24.8.1944 Spojenecká vojska obsadila města Montereau, Bernay a Tronvillen. Francouzská 2. tanková divize pronikla k Paříži.


24.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Výmar, Merseburg, Misburg, Ruhland a Most, Freital, Pardubice a Kolín.


24.8.1944 Nemecký veľvyslanec na Slovensku H.E. Ludin, hlásil do Berlína, že je potrebný rýchly a rázny zákrok, aby sa zamedzilo a zlikvidovalo partizánske hnutie, lebo slovenská armáda a bezpečnostné orgány nie sú schopné to urobiť.

24.8.1944 Partizáni z 1. československej partizánskej brigády M.R. Štefánika zatarasili železničné tunely pri Kraľovanoch a Strečne a tunel na trati Horná Štubňa - Handlová. Na východnom Slovensku prepadli stanicu v Margecanoch, zničili nemecký transport a oslobodili z neho zajatcov.

24.8.1944 Večer partizáni z Veličkovej skupiny prepadli fabriku Spojená drevárska účastinná spoločnosť v Turanoch (okr. Martin), patriacu koncernu H.Göring Werke, zastrelili veliteľa závodnej stráže nacistu K.Achtenberga a zajali 5 jej členov.

24.8.1944 Na Horehroní sa začala mobilizácia dobrovoľníkov do partizánskych oddielov.

24.8.1944 Dôstojníci pripravujúci povstanie sa zišli na Veliteľstve pozemného vojska v Banskej Bystrici a na základe správ plukovníka gšt. Viliama Talského o sústredení nemeckých divízií na južnej Morave sa dohodli že slovenská armáda vystúpi na odpor ak nemecké jednotky prekročia na západe rieku Váh po Žilinu, na severe Váh po Štrbu a na juhu štátne hranice. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/

25.8.1944 Zemřel poručík Taťána Petrovna Makarova (velitelka letky 46. gardového nočního bombardovacího pluku)


25.8.1944 Zemřel generálmajor Werner von Eichstedt (velitel: 294. pěší divize)


25.8.1944 Zemřel generálporučík Hans de Salengre-Drabbe (veliteL 384. pěší divize)


25.8.1944 Zemřel major Walter Hoeckner (velitel: I. skupina Stíhací eskadry 4)


25.8.1944 Zemřel vrchní šikovatel Bruno-Richard Schulz (pilot, I./SchG 1, 4./SG 77, I./SG 152)


25.8.1944 Zemřel plukovník Richard Schmidtgen (velitel Tankové brigády 101)




25.8.1944 Zemřel generálmajor Hugo Kiehl (velitel zajateckého tábora Frontstalag 204)

25.8.1944 Zemřel nadrotmistr Teresio Vittorio Martinoli (nejúspěšnější italské letecké eso 2. sv. v. s 22 samostatnými sestřely a 14 sdílenými)




25.8.1944 Zemřel generálporučík Martin Nitzsche (Padol v boji.)

25.8.1944 Zemřel generálporučík tankových vojsk Vasilij Michajlovič Alexejev (velitel 5. gardového tankového a 10. tankového sboru)


25.8.1944 Zemřel kapitánporučík Karl-Heinz Lange (velitel U-667)


25.8.1944 Zemřel kapitán Egon Albrecht (Veliteľ II./ZG 1.)
25.8.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Václav Ruprecht (stíhací pilot)

25.8.1944 Loď Júnagi vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-382 USS Picuda u severního pobřeží Luzonu / Sunk by SS-382 USS Picuda near north coast of Luzon )

25.8.1944 Loď Samidare vyřazena ze služby (potopena u Palauských ostrovů ponorkou SS-310 USS Batfish / Sunk by SS-310 USS Batfish near Palau islands )

25.8.1944 Loď Sugi uvedena do služby

25.8.1944 Ponorka I-368 (I-368) uvedena do služby

25.8.1944 Ponorka U-3505 (U-3505) spuštěna na vodu


25.8.1944 Vojska 3. pobaltského frontu osvobodila Tartu. 3. ukrajinský front osvobodil Izmail, Leovo, Reni, Bolgrad, Kagul, Kotovskoje, Ivanovku a Tatarbunary.




25.8.1944 Finský ministr zahraničních věcí Enckell se obrátil na vládu SSSR se žádosti, aby bylo zahájeno jednání o příměří nebo o uzavření míru mezí Finskem a SSSR. Uvedl, že prezident Mannerheim se necítí vázán dohodou, kterou Ryti uzavřel s Německem. 29.8. vláda SSSR prohlásila, že souhlasí s jednáním za podmínky, že Finsko přeruší styky s Německem a vyzve je, aby nejpozději do 15.9. stáhlo svá vojska z finského území. 4.9. vydala finská vláda prohlášení, že přerušila styky s Německem. Finská armáda zastavila bojové akce proti sovětské armádě. Hlavní stan nejvyššího velení vydal příkaz Leningradskému a Karelskému frontu, aby od 5. září 08.00 hod. zastavily válečné operace proti Finsku. 8.9. přijela do Moskvy finská delegace k jednáním o příměří. 19.9. podepsána v Moskvě dohoda o příměří s Finskem. Dohodu podepsala i Velká Británie a USA.




25.8.1944 Britská 2. armáda překročila Seinu v prostoru města Vernon. Kanadská vojska obsadila Elbeuf.


25.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Rüsselheim a Darmstadt (2.007 t pum).


25.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Peenemünde, Anklam, Rostock, Wismar, Lübeck, Moosbierbaum a Szony.



25.8.1944 Americká vojska obsadila Cannes, Antibes a Grasse (jižní Francie).


25.8.1944 Roosevelt zřídil vládní výbor pro otázky Německa. Jeho členy byl ministr zahraničních věcí Hull, ministr války Stimson a ministr financí Morgenthau. 2.9. zpracován tzv. Morgenthauův plán (předpokládal vyřadit německý průmysl a přeměnit Německo v agrární zemi).


25.8.1944 Francouzská vojska vstoupila do Paříže

25.8.1944 Partizáni v priesmyku pri Strečne zničili nemeckú autokolónu a zajali nemeckých vojakov.

25.8.1944 Príslušníci partizánskych oddielov zo Sklabine rozdávali na námestí v Martine zbrane, ktorými sa vyzbrojovala národná milícia pod vedením komunistu V. Daneka.


25.8.1944 Tiso sa rozhodol povolať proti povstalcom nemecké jednotky, ktoré sa zoskupovali na protektorárnych hraniciach.


25.8.1944 Prezident SR J. Tiso vymenoval za hlavného veliteľa armády generála Turanca.

25.8.1944 Partizáni z 1. československej partizánskej brigády M.R.Štefánika zatarasili v skorých ranných hodinách železničný tunel na trati Horná Štubňa - Kremnica.

25.8.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian na základe správ o sústreďovaní nemeckých vojsk na česko-nemeckých hraniciach vydal veliteľom posádok osobitnú tajnú inštrukciu pre prípad okupácie Slovenska.

25.8.1944 Z jednotky A. S. Jegorova bola sformovaná 1. československá partizánska brigáda J. V. Stalina. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


26.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Rudolf Säumenicht (velitel: 1. prapor 5. tankového pluku SS)


26.8.1944 Zemřel plukovník Hans-Otto von Bernuth (velitel: 6. tanková divize)


26.8.1944 Zemřel major Jacques-Henri Schloesing (velitel, 341. peruť RAF)


26.8.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Ludwig Kepplinger (velitel: 17. tankový pluk SS)

26.8.1944 Zemřel plukovník Wilhelm Kiefer (velitel Divizní skupiny 161)


26.8.1944 Zemřel podplukovník Joachim von Wietersheim (velitel Dělostřeleckého pluku 12 (L))


26.8.1944 Zemřel podplukovník Adolf Abel (veliteľ 570. granátnického pluku.)
26.8.1944 Zemřel kapitán 3. stupně Ivan Sergejevič Ivanov (velitel 3. oddílu, 1. gardové divize torpédových člunů Baltské floty)



26.8.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Bacáu a Onesti (Rumunsko).




26.8.1944 Spojenecká vojska překročila Marnu u města Lagny, Seinu u města Troyes, Rouen a Melun, obsadila Arles, Tarascon, Carpentras, Cavaillon a Avignon.


26.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Kiel (2.007 t pum), Brest (1000 t pum) a Královec (Konigsberg, Kaliningrad).

26.8.1944 V Paříži v katedrále Notre Dame spáchán nezdařený atentát na generála de Gaulla.



26.8.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Metauro (Itálie). Německá 10. armáda zahájila obranné boje v prostoru Fano, Pesaro, Rimini trvající do 21.9.

26.8.1944 Hitler vydal Skupině armád E rozkaz k ústupu z ostrovů v Egejském moři a z Řecka.

26.8.1944 V noci z 25. augusta partizáni zabrali sklad zbraní na okresnom úrad a roľníckej škole v Brezne.

26.8.1944 Predpoludním sa G. Husák na stretnutí s pplk. J. Golianom oboznamoval so stavom vojenských príprav povstania.

26.8.1944 Veliteľ Vojenského ústredia pplk. J. Golian sa v Martine stretol so štábom 1. československej partizánskej brigády M.R. Štefánika.

26.8.1944 Partizáni z Liptovskej Lužnej v spolupráci s miestnymi funkcionármi KSS vstúpili do Ružomberka za pomoci odbojárov na Doplňovacom okresnom velieľstve (rtm. Ľ. Hruboň a npor. J. Kadúc) a vo večerných hodinách oslobodili z väzenia 19 politických väzňov, zadržiavaných ÚŠB už od leta 1942.

26.8.1944 Vojenská posádka v Brezne prešla k partizánom.

26.8.1944 Z vojenskej posádky v Martine prešli k partizánom vojaci s trojicou tankov.

26.8.1944 Do politického štrajku vstúpili zamestnanci železiarní v Podbrezovej.

26.8.1944 Minister vnútra a veliteľ HG Alexander Mach, sa v rozhlase vyhrážal povstalcom a ich spolupracovníkom.

26.8.1944 Jednotky určené pre obranu taktického trojuholníka zaujali na základe tajných inštrukcií podplukovníka gšt. Jána Goliana obranné priestory s ostrým strelivom a začali budovať opevnenie. Neobsadený zostal iba smer Žiar nad Hronom, neskôr boli jednotky stiahnuté do kasární.

26.8.1944 Partizánsky velitelia sa na spoločnej porade v Liptovskej Lúžnej dohodli, že okrem Ružomberka a Brezna obsadia v noci z 28. na 29. august aj Banskú Bystricu. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/

27.8.1944 Zemřel fregatní kapitán Carlo Fecia Cossato (ponorkový velitel)


27.8.1944 Zemřel plukovník Georg von Boeselager (veliteľ 3. jazdeckej brigády)
27.8.1944 Zemřel generálmajor tankového vojska Vasilij Judovič Polozkov (veliteľ 18. tankového zboru)
27.8.1944 Zemřel plukovník Pjotr Dmitrievič Anfimov (veliteľ 21. streleckej divízie)

27.8.1944 Loď USS Little Rock (CL-92) spuštěna na vodu
27.8.1944 Ponorka U-2509 (U-2509) spuštěna na vodu



27.8.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Fokšany a Rimnicul a otevřela si cestu do středního Rumunska. 3. ukrajinský front osvobodil Galati. Námořní pěchota Černomořského loďstva osvobodila města Tulcea a Sulina.

27.8.1944 Slovenští partyzáni zatkli v mezinarodním rychlíku v Martině německou vojenskou misi v čele s generálem Ottem, která se vracela z Rumunska po tamním převratu.


27.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hamburg a Meerbeck.

27.8.1944 Povstalci obsadili kasárne v Dolnom Kubíne.

27.8.1944 V Brezne partizáni zastrelili poslanca HSĽS Františka Slameňa.

27.8.1944 Vojenská posádka v Ružomberku v spolupráci s partizánmi obsadila mesto, v ktorom prevzali moc revolučné orgány. Ružomberok sa stal prvým povstaleckým okresným mestom, ešte pred oficiálnym vypuknutím povstania.

27.8.1944 Na porade ilegálnych pracovníkov Komunistickej strany Slovenska z Banskej Bystrice so zástupcami partizánov došlo k rozdeleniu úloh zameraných na ochranu muničných skladov, vojenskej výzbroje a proviantu v priestore Zvolen a Banská Bystrica. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


28.8.1944 Zemřel SS-obersturmbannführer Otto Meyer (veliteľ 9. tankového pluku SS)


28.8.1944 Zemřel plukovník Heinrich Böhme (velitel Raketometného instrukčního pluku 1)




28.8.1944 Zemřel plukovník Julius Beckmann (velitel Granátnického pluku 457)


28.8.1944 Zemřel SS-Brigadeführer a generálmajor Waffen-SS Bronislav Vladislavovič Kaminskij (správce oblasti Brjanského a Orelského rajónu zabraného Němci,)


28.8.1944 Zemřel korvetní kapitán Herbert Nau (velitel 10. flotily minolovných člunů)

28.8.1944 Ponorka U-1166 (U-1166) vyřazena ze služby
28.8.1944 Založen kýl ponorky U-2522 (U-2522)
28.8.1944 Ponorka USS Blueback (SS-326) uvedena do služby




28.8.1944 Vojska 2. pobaltského frontu zakončila madonskou operaci. Postoupila o 90 km a osvobodila důležitý komunikační uzel Madonu. 1. pobaltský front zakončil šiauliaiskou operaci. Postoupil až o 260 km. 1. běloruský front osvobodil Ostrów Mazowiecki. 3. ukrajinský front osvobodil Bráilu (Rumunsko.).




28.8.1944 Spojenecká vojska vytvořila předmostí na řece Seině u St. Pierre-du Vauvray (východně od Louviers). Americká vojska obsadila Chateau Thierry na řece Marně a překročila ji v prostoru Meaux. Francouzský II. sbor obsadil Marseille.


28.8.1944 Německá 10. armáda dostala souhlas vrchního velení, aby ustoupila na Zelenou linii (Itálie).



28.8.1944 Japonsko navrhlo Německu zprostředkování při jednání o příměří se SSSR. Německo tento návrh 14.9. zamítlo.


28.8.1944 Tisová klerofašistická vláda vyslovila souhlas se vstupem německých vojsk na území Slovenska.

28.8.1944 Podplukovník Golian, odpovědný za vojenskou přípravu povstání, vydal rozkaz k bojové pohotovosti povstaleckých sil.

28.8.1944 Vojaci v martinských kasárňch zavčas ráno zastrelili pri pokuse o útek členov v predošlý deň zajatej nemeckej vojenskej misie na čele s oberstom Ottom.

28.8.1944 Na porade revolučných národných výborov v Ružomberku bolo prijaté rozhodnutie pomôcť rozšíriť povstanie na Spiši.

28.8.1944 Partizánske oddiely obsadili Liptovský Mikuláš.

28.8.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian sa na Veliteľstve pozemného vojska v Banskej Bystrici stretol s plukovníkom Viliamom Talským s ktorým sa zhodol že začiatok povstania určí Talský po dohode a nadviazaní spojenia s Červenou armádou. Druhý variant bol že začiatok povstania určí Golian a Talský sa s dvoma divíziami pridá.

28.8.1944 Podplukovník Branislav Manica na štábe partizánskej brigády A. S. Jegorova žiadal odklad plánovaného obsadenia Banskej Bystrice. Odbojoví pracovníci z Banskej Bystrice obsadenie mesta pripravili na 29.08.1944.

28.8.1944 Partizáni z 2. československej partizánskej brigády Za slobodu Slovanov obsadili Hájniky a Uľanku. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/

29.8.1944 Zemřel kapitán Edward Neil Whitley (22. polná ambulancia Královských zdravotných zbrov)

29.8.1944 Zemřel major Reginald Mowlam Tarrant (velitel velitelskej roty 13. parašutistického praporu)

29.8.1944 Zemřel čatník Alexander Gerič (Stíhacie eso Slovenských vzdušných zbraní 9 zostrelov (2x Il-2, 2x Boston, 2x Boston Mk.III, 1x P-39 Airacobra, 1x LaGG-3, 1x Supermarine Spitfire))

29.8.1944 Zemřel major Jacobus Johannes Le Roux (velitel, 602. peruť RAF)


29.8.1944 Zemřel major Albert Bausch (Držiteľ Rytierskeho kríža.)
29.8.1944 Ponorka U-2510 (U-2510) spuštěna na vodu


29.8.1944 Vojska 1. pobaltského, 3., 2. a l. běloruského frontu zakončila běloruskou operaci. V jejím průběhu rozbila silné německé uskupení v prostoru Vitebska, Bobrujska a Minska a dovršila osvobození Běloruska; postoupila k řece Visle a osvobodila značnou část Polska; postoupila k řece Němen, osvobodila značnou část Litvy; vstoupila na území Německa. Během operace bylo zničeno 30 německých divizí a dalších 23 utrpělo těžké ztráty. 2. a 3. ukrajinský front zakončil jasko-kišiněvskou operaci. Bylo obklíčeno a zničeno 18 německých divizí.


29.8.1944 Karelský, Leningradský, 1. pobaltský, 3., 2. a 1. běloruský a 1. a 4. ukrajinský front přešly na příkaz hlavního stanu dočasně do obrany.


29.8.1944 Vypuklo Slovenské národní povstání. Jeho centrem se stala Banská Bystrica. V krátké době obsáhlo podstatnou část středního Slovenska. Hlavní ozbrojenou silou byla povstalecká armáda prohlášená za 1. čs. armádu a partyzáni. Slovenský lid vstoupil do otevřeného boje proti klerofašistické vládě a německým vojskům, která začala okupovat Slovensko.




29.8.1944 Americká vojska překročila řeku Aisne a zmocnila se města Soiss na jihu Francie a města Montélimar. Francouzské jednotky překročily řeku Rhónu. Toulon a Nimes padly do rukou Spojenců. Kanadská 1. armáda obsadila Rouen.


29.8.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Královec a Štětín (1.833 t pum).


29.8.1944 Britská 14. armáda obsadila Pinbaw (Barma).


29.8.1944 Nemecké vojsko začalo obsadzovať Slovensko. Vojenské ústredie o 15:15 hod. vyzvalo posádky, aby vstúpili do plnej bojovej pohotovosti.

29.8.1944 V ranných hodinách npor. Š. Hanus so skupinkou vojakov na rozkaz pplk. J. Goliana zatkol generála Turanca, ktorý bol len pred niekoľkými hodinami vymenovaný za veliteľa slovenskej armády a previezli ho do tábora Jegorovovej partizánskej brigády na Prašivej.

29.8.1944 Partizánsky oddiel Sláva veliteľa L. Sečanského verboval posily v obciach Batizovce, Matejovce, Spišská Sobota, Veľký Slavkov, Veľká Lomnica a večer za pomoci odbojových dôstojníkov J. Kmeťa a P. Šimona vstúpil do Popradu.

29.8.1944 Partizánske oddiely obsadili Liptovský Hrádok.

29.8.1944 Revolučný národný výbor prevzal moc v Martine.


29.8.1944 Žilinská vojenská posádka ako prvá začala ozbrojený odpor proti prichádzajúcim okupačným nemeckým vojskám.

29.8.1944 npor. Ján Achimský sa po vyslaní na potlačenie partizánov pridal s celou svojou rotou útočnej vozby k povstalcom v Levočskej posádke.

29.8.1944 Podplukovník gšt. Ján Golian vyhlásil najvyšší stupeň bojovej pohotovosti všetkým vojenským posádkam podliehajúcim Veliteľstvu pozemného vojska v Banskej Bystrici.

29.8.1944 Velenie partizánskej brigády Jánošík, partizánskej brigády kpt. Jána Nálepku a 1. československej partizánskej brigády J. V. Stalina nadviazalo spojenie s náčelníkom štábu Veliteľstva pozemného vojska v Banskej Bystrici podplukovníkom gšt. Jánom Golianom za účelom obsadenia Banskej Bystrice.

29.8.1944 podplukovník gšt. Ján Golian nariadil na Veliteľstve pozemného vojska v Banskej Bystrici zatknuť pronemeckých dôstojníkov plukovníka Kanáka a plukovníka Zverina.

29.8.1944 Po rozhlasovom prejave generál Čatloša podplukovník gšt. Ján Golian vydal telefonický rozkaz veliteľom posádok: Začnite s vysťahovaním k termínu 20,00 hod. na druhý deň bol rozkaz potvrdený písomne - začiatok Slovenského národného povstania.

29.8.1944 Doplňovacie okresné veliteľstvo v Banskej Bystrici dostalo rozkaz povolať do zbrane dva odvodné ročníky 1938 a 1939. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/


30.8.1944 Zemřel major Helmut Kalbitz (veliteľ 127. ženijnej brigády)


30.8.1944 Zemřel nadporučík Georg Sattler (veliteľ I. / LG 1)


30.8.1944 Zemřel plukovník Hans Ottfried von Linstow (Náčelník štábu IX. armádneho zboru.)


30.8.1944 Zemřel podplukovník Clemens Schönborn-Wiesentheid (Veliteľ Leteckého veliteľstva Arad.)


30.8.1944 Zemřel poddůstojník Walter Schwanbeck (velitel družstva, 2. rota, 31. jezdecký pluk, 3. jezdecká brigáda)

30.8.1944 Zemřel generál pěchoty Carl-Heinrich von Stülpnagel (veliteľ II. armádneho zboru)


30.8.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Konstanci. 2. ukrajinský front ovládl naftové středisko Ploješť. 1. ukrajinská front zakončil Ivovsko-sandomierzskou operaci. Rozbil brodské uskupení nepřítele, postoupil o 220 až 320 km, překročil Vislu a vytvořil v prostoru Sandomierze předmostí.




30.8.1944 Britská vojska obsadila města Beauvais a Gournay. Americká 1. armáda překročila Marnu a dosáhla Remeš.


30.8.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Harburg a Brémy.


30.8.1944 Partizáni v spolupráci s vojakmi po pouličných bojoch s Nemcami, ktorí tu boli dislokovaní, nakoniec obsadili Banskú Bystricu.

30.8.1944 Banskobystrický rozhlas sa odpojil od bratislavského vysielania a začal pôsobiť samostatne.

30.8.1944 Odohrávali sa boje pi Žiline a Kežmarku; vojaci zo žilinskej a martinskej posádky spolu so slovenskými, sovietskými a francúzskymi partizánmi zaujali obranu pri Strečne.

30.8.1944 Proti povstaniu prehovoril v bratislavskom rozhlase generál Augustín Malár. Označil ho za predčasné a zbytočné a vyzval slovenských vojakov, aby nebojovali proti Nemcom. Jeho reč zmiatla príslušníkov východoslovenských divízii, ktorých bol veliteľom a ktoré sa nakoniec nezapojili do SNP ako organizovaný celok.

30.8.1944 Na letišti Tri Duby zahájila činnost tzv. Kombinovaná letka.

30.8.1944 Partizáni z brigády A.S. Jegorova, E. Bielika a L. Kalinu vstúpili do Brezna, kde moc zásluhou povstaleckej posádky mjr. S. Sekurisa prevzal revolučný národný výbor.

30.8.1944 Partizánska skupina Albína Grznára nad ránom zišla z hôr pri obci Brodzany (okr. Partizánske).


30.8.1944 Partizánska skupina pod velením K. Stráňaia obsadila Rajec a mesto vyhlásila za oslobodené československé územie.

30.8.1944 Popradské partizánske oddiely sa rozhodli v dvoch prúdoch zaútočiť na Kežmarok.

30.8.1944 V noci z 29. augusta vystúpil z ilegality revolučný národný výbor v Novej Bani.


30.8.1944 Začal přesun Československé samostatné obrněné brigády do Francie.



30.8.1944 V československom vysielaní britského rozhlasu bola vysielaná výzva ministra Národnej obrany generála Ingra, o tom že vojenské jednotky spolu s partizánskymi oddielmi sa stali súčasťou Československej armády. Neskôr bola vysielaná Výzva československej vlády ktorá potvrdila jednotky za súčasť československej brannej moci.

30.8.1944 V Banskej Bystrici vydali vyhlášku, v ktorej oznámili, že RNV preberá všetku výkonnú moc v meste. RNV sa konštituovali aj v obciach okresu Banská Bystrica.

30.8.1944 Delostrelecký protilietadlový pluk z Dubovej sa presunul do Banskej Bystrice.

30.8.1944 Plukovník gšt. Ján Golian vydal písomne rozkaz jednotkám, ktorým potvrdzoval predchádzajúci telefonický rozkaz o začatí boja.


30.8.1944 Plukovník gšt. Ján Golian zvolal dôstojníkov posádky Banská Bystrica, na ktorom oznámil, že Slovensko je vo vojnom stave s Nemeckom.

30.8.1944 Plukovník gšt. Ján Golian hlásil na československé ministerstvo národnej obrany v Londýne začatie ozbrojeného vystúpenia a celkovú situáciu na Slovensku a požiadal o pomoc.

30.8.1944 Vysielanie Slobodného slovenského vysielača Proklamácia vojenského revolučného vedenia pre príslušníkov slovenskej armády.


30.8.1944 Nemecké letectvo podniklo prvý útok na vysielač v Banskej Bystrici. /viaže sa k Slovenskému národnému povstaniu/




31.8.1944 Zemřel generálmajor Paul Kohwalt (velitel: 123. dělostřelecký pluk)


31.8.1944 Zemřel kapitán Otto Fönnekold (velitel 5./JG 52)


31.8.1944 Zemřel poddůstojník Gerhard Kunert (veliteľ družstva v 6. rote, 3. pluku pancierových granátnikov)

31.8.1944 Zemřel podplukovník Alexej Stepanovič Fetisov (veliteľ 8. gardovej bitevnej leteckej divízie)
31.8.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) František Řehoř (stíhací pilot)

31.8.1944 Ponorka U-1109 (U-1109) uvedena do služby

31.8.1944 Ponorka U-2506 (U-2506) uvedena do služby
31.8.1944 Založen kýl ponorky U-2521 (U-2521)


31.8.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu dokončila osvobození Moldavské republiky. Do Bukurešti, hlavního města Rumunska, vstoupila sovětská armáda (53. armáda generála Managarova) spolu s rumunskou dobrovolnickou divizí Tudor Vladimirescu zformovanou v SSSR. 3. ukrajinský front osvobodil Mangalii, Carmen-Silva (Rumunsko).


31.8.1944 Generál Eisenhower jmenován velitelem spojeneckých pozemních vojsk ve Francii. Jeho hlavní stan měl sídlo v Granville.




31.8.1944 Spojenecká vojska obsadila Montpellier, Béziers, Narbonne, Valence, Nice. Na severu Francie pronikla k belgickým hranicím. Americká vojska překročila Maasu. Britská 2. armáda obsadila Amiens (zajala velitele německé 7. armády generála. Eberbacha) a překročila Sommu.

31.8.1944 Francouzská prozatímní vláda přenesla své sídlo z Alžíru do Paříže.

31.8.1944 Generál Montgomery povýšen na polního maršála.



31.8.1944 Britská 8. armáda zahájila útok na Gótské linii (Itálie).


31.8.1944 Americké námořní letectvo provedlo sérii náletů na ostrov Iwošima, Boninské ostrovy, západní Karolíny, Palauské ostrovy, Mindanao a střední Filipíny (akce trvala do 14.9.).

31.8.1944 V Banskej Bystrici sa zriadilo veliteľstvo 1. československej povstaleckej armády na Slovensku.

31.8.1944 Partizáni zo skupiny Pavel presvedčili dôstojníkov z delostreleckej posádky v Topoľčanoch, aby sa pridali k povstaniu.


31.8.1944 Do Kežmarku bol z Noweho Sączu prevelený úderný pluk 1. tankovej armády Skupiny armád Severná Ukrajina, ktorý definitívne zhatil snahy partizánov o obsadenie mesta.

31.8.1944 Na letisku v Nižnej Šebastovej (okr. Prešov) odbojári zajali generála A. Malára, vracajúceho sa z Bratislavy.


31.8.1944 Zastavenie nemeckého útoku pri Spišskej Sobote.

31.8.1944 Major Juraj Bílej počas odzbrojovania východoslovenskej armády prešiel so svojim oddielom k partizánom (skupina Stalin),




1.9.1944 Zemřel generálmajor Fritz Reinhardt (velitel: Polní velitelství 518)


1.9.1944 Zemřel poručík Fernand Eugène Guyou (reprezentant firmy Potez)

1.9.1944 Založen kýl lodi Wakaba (DE-261)

1.9.1944 Založen kýl lodi Naši

1.9.1944 Loď USS Oklahoma (BB-37) vyřazena ze služby

1.9.1944 Loď HMS Alacrity (U 60) spuštěna na vodu

1.9.1944 Ponorka USS Devilfish (SS-292) uvedena do služby



1.9.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila západní a jižní oblast od Ploješti Dermesti, Katinu, Prachovu a Křivinu; na Dunaji Giurgiu. Černomořské loďstvo zaútočilo na německá plavidla, jež se snažila uniknout z rumunských přístavů do Bulharska a k Bosporu.




1.9.1944 Spojenecká vojska obsadila Arras, Verdun, Commercy, Dieppe, Rouen, St. Agréve (Francie).




1.9.1944 Maršál Montgomery jmenován velitelem 21. skupiny armád (britská 2. a kanadská 1. armáda), generál Bradley velitelem 12. skupiny armád (americká 3., 1. a 9. armáda), generál Devers velitelem 6. skupiny armád (americká 7. a francouzská 1. armáda).




1.9.1944 Spojenecká vojska obsadila Ferraru a Urbine (Itálie).

1.9.1944 V Banskej Bystrici na verejnosť z ilegality vystúpila Slovenská národná rada, ktorá sa konštituovala ako vrcholný orgán protifašistického odboja a novej revolučnej moci na Slovensku.


1.9.1944 Nemci odzbrojili kežmarskú posádku, prenikli do Popradu a obsadili ho. Bez boja obsadili aj Levoču a Spišskú Novú Ves.




2.9.1944 Zemřel generál pěchoty Friedrich Mieth (veliteľ IV. armádneho zboru)


2.9.1944 Zemřel kapitánporučík Wolfgang Borger (ponorkový velitel)

2.9.1944 Zemřel generálmajor Robert Courtney Davis (velitel: 6. pěší brigáda)

2.9.1944 Zemřel plukovník Otto Gustaf Snellman (velitel 18. pěší divize)


2.9.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Erich Olboeter (velitel: 12. tankový průzkumný prapor 12. tankové divize SS Hitlerjugend)


2.9.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Wilhelm Schulze (velitel: Pluk tankových granátníků SS 21)

2.9.1944 Zemřel podplukovník Nikolaj Alexandrovič Alexandrov (veliteľ 34. stíhacieho leteckého pluku /1941 — 1944/)


2.9.1944 Zemřel podplukovník Walter Neitzel (veliteľ 1. práporu, 409. granátnickeho pluku)


2.9.1944 Zemřel generál pěchoty Paul Laux (veliteľ 16. armády)

2.9.1944 Ponorka I-202 (I-202) spuštěna na vodu

2.9.1944 Ponorka U-2511 (U-2511) spuštěna na vodu

2.9.1944 Ponorka U-929 (U-929) uvedena do služby




2.9.1944 Spojenecká vojska obsadila Sedan, Lens, Bar-sur-Seine, Douai (Francie).




2.9.1944 Americká 5. armáda obsadila Pisu a překročila Arno. Britská 8. armáda prolomila Gótskou obrannou linii v jaderském sektoru.

2.9.1944 Německá vojska zahájila evakuaci ostrova Kréta, Rhodos, Kos.


2.9.1944 Finský premiér Hackzell přerušil diplomatické styky s Německem a žádal odchod německých vojsk z Finska.

2.9.1944 Na generála Girauda byl spáchán v Alžíru atentát.

2.9.1944 Povstalecký rozhlas v Banskej Bystrici bol po niekoľkých bombardovaniach vyradený z činnosti.

2.9.1944 Štáb 2. československej partizánskej brigády M.R. Štefánika, operujúcej v okolí Martina, sa presunul na zámok v Kunerade.

2.9.1944 V noci z 1. na 2. septembra prichádzali do Nitry predsunuté jednotky nemeckej vojenskej polície a za nimi tankové oddiely.

2.9.1944 Bola zriadená Domobrana nemeckej menšiny na Slovensku (Heimatschutz).


3.9.1944 Zemřel plukovník Josef Hambeck (velitel Granátnického pluku 991)


3.9.1944 Zemřel major Walter von Rosenstiel (náčelník štábu 387. pěší divize)


3.9.1944 Zemřel kapitán Emil Lang (velitel 5. a 9./JG 54)


3.9.1944 Zemřel plukovník Kurt Schaal (velitel Divizní skupiny 223)
3.9.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Antonín Škach (stíhací pilot)

3.9.1944 Loď Momi uvedena do služby

3.9.1944 Hlavní stan nejvyššího velení schválil plán východokarpatské operace 1. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo pomoci bojujícímu Slovensku a osvobodit Zakarpatskou Ukrajinu.


3.9.1944 2. a 3. ukrajinský front dokončily likvidaci německé 6. armády obklíčené jihozápadně od Kišiněva a na západním břehu Prutu.


3.9.1944 Britská 2. armáda vstoupila do hlavního města Belgie - Bruselu. Dále obsazen Lyon, Tournai, Abbeville, Mons, St. Étienne.

3.9.1944 Princ Bernhard jmenován vrchním velitelem holandských vnitřních sil.

3.9.1944 Generál Gérard jmenován vrchním velitelem belgických vnitřních sil.

3.9.1944 Maršál Rundstedt jmenován znovu vrchním velitelem německých vojsk Západ. Maršál Model zůstal velitelem Skupiny armád B.


3.9.1944 Britské letectvo provedlo nálety na letiště v Holandsku.


3.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Ludwigshafen.



3.9.1944 Polské jednotky bojující v rámci britské 8. armády se zmocnily přístavního města Pesaro (Itálie).


3.9.1944 Americké loďstvo ostřelovalo ostrov Wake, cíle na Marianách, Karolínách, Nauru, Vulcanu a Boninských ostrovech.


3.9.1944 Nemci vyslali z Popradu na prieskum smerom na Svit obrnenú jednotku, ktorú zastavili partizáni z oddielu npor. E. Krzysteka.


3.9.1944 Nemecké jednotky obsadili Pusté pole, Červenú Skalu a Telgárt (okr. Brezno).


4.9.1944 Zemřel generálporučík Fritz Thiele (důstojnék spojovacích jednotek)

4.9.1944 Zemřel major Karl Karlovič Ozolin (veliteľ 46. samostatnej bitevnej letky vzdušných síl Čiernomorskej floty)


4.9.1944 Zemřel generálmajor Friedrich Blümke (velitel: 257. pěší divize)




4.9.1944 Zemřel generál spojovacího vojska Erich Fellgiebel (Bol popravený.)


4.9.1944 Zemřel plukovník Franz-Eugen Brechtel (velitel 335. pěší divize)
4.9.1944 Zemřel major Rockford Vance Gray (americké armádní stíhací eso 2. světové války s 6 samostatnými sestřely, 1 sdíleným a 3 poškozenými)

4.9.1944 Ponorka I-370 (I-370) uvedena do služby


4.9.1944 Vojska 2. běloruského frontu pronikla k řece Narev v prostoru západně od Lomže. 2. ukrajinský front v součinosti s rumunskou armádou osvobodil Brašov, Tírgoviste, Gáesti.



4.9.1944 Britská 2. armáda obsadila Antverpy (krátce předtím je osvobodili belgičtí vlastenci). Dále obsazena města Lille, Louvain, Malines, Alost, Hedin, Montreuil, Etaples.

4.9.1944 Ustupující německá Skupina armád G se v prostoru Dijonu spojila se Skupinou armád B.

4.9.1944 V Rumunsku zrušeny výnosy fašistického diktátora Antoneska a obnovena ústava z roku 1938.

4.9.1944 Dopoludnia vyrazil do útoku pozdĺž pravého brehu rieky Poprad nemecká bojová skupina Schäfer, ktorá po krátkom boji zdolala partizánsku obranu vo Svite a Lučivnej a aj obranu práporu ktp. J. Vraždu v priestore železničnej stanice Štrba.


4.9.1944 Partizáni z Lipovca podnikli útok na palebné postavenia nemeckých mínometov na výšine Panošiná.


4.9.1944 Nemci sa vo večerných hodinách prebojovali strečnianskym tunelom a dobyli Vrútky.

4.9.1944 Pplk. Perka vydal rozkaz na všeobecný ústup vojakov z Turca a zaujatie obrany pri Čremošnom (okr. Turčianske Teplice), tak ako to predpokladalo Vojenské ústredie SNR na obranu priestoru Zuzana.


4.9.1944 Partizánske oddiely J. Katrušina a A. Kaličenka pod velením A.P. Ržeckého zaútočili na Nemcami obsadený Telgárt.


4.9.1944 Finsko zastavilo boje proti sovětské armádě.


4.9.1944 První letecká zásilka zbraní ze SSSR na Slovensko.

4.9.1944 Generál Model informoval OKW, že německá obrana na západě je v krizi a brzy se zhroutí. Zároveň nařídil 15. armádě, aby se pokusila vyprostit z obklíčení útokem na východ. Veliteli II. tankového sboru SS generálu Bittrichovi nařídil, aby svojí 9. a 10. tankovou divizi stáhl z fronty k odpočinku do Nizozemí.

4.9.1944 Hitler nařídil generálu Rundstedtovi držet tzv. západní val proti spojencům. Jednalo se o systém opevnění a pevnůstek s propojenými palebnými sektory. Ty byly doplněny spoustou překážek a zátarasů. Tato linie (spojenci nazývaná Siegfridova) se táhla od Holandska až ke Švýcarsku.
Hitler dále vytvořil 1. výsadkovou armádu. Jako velitele jí určil generálplukovníka Studenta, kterého pověřil, aby armádu zformoval, co nejdříve s ní obsadil obrannou linii na severním břehu Albertova kanálu a držel jí před spojeneckým útokem.



4.9.1944 Montgomery znovu vyzval Eisenhowera k jedinému mohutnému úderu do srdce Německa, do Porúří.

4.9.1944 Přístav Toulon (jižní Francie) obnovil provoz.




4.9.1944 Polsko : Skupina anglických vědců dorazila do Rusy obsazeného Blizna, aby zde prozkoumala bývalou německou zkušební základnu pro rakety V-2. Našla zde spoustu součástek a věcí, ze kterých si o těchto raketách udělala celkem přesný obraz.


4.9.1944 Z Gudalcanalu začaly vyplouvat americké invazní síly, určené k vylodění na Palauských ostrovech. Jednalo se o nejlepší americkou divizi námořní pěchoty, slavnou první a nově zformovanou 81. K podpoře operace shromáždil Nimitz mohutné loďstvo složené z 20 doprovodných letadlových lodí, 16 těžkých letadlových lodí, 14 bitevních lodí, 22 křižníků, 136 torpédoborců, 30 výsadkových tankových lodí, 17 transportních a 2 dokových. (Celkem 800 plavidel, 1 600 letadel a 250 000 námořníků).


4.9.1944 Členovia part. brigády Čapajev pod velením Františka Adama odrazili postupujúcich Nemcov od Hermanoviec


5.9.1944 Zemřel Generálmajor Ottomar Babel (velitel: 666. pěší pluk)

5.9.1944 Zemřel major in memoriam Karol Repašský (veliteľ práporu "Repašský" (1944))


5.9.1944 Zemřel námořní nadporučík Ludwig Franz (ponorkový velitel (U-362))

5.9.1944 Zemřel poručík Kenneth C. Sparks (americké armádní stíhací eso 2. světové války s 11 sestřely)

5.9.1944 Zemřel generálporučík letectva Michail Vasilievič Ščerbakov (veliteľ 113. bombardovacej leteckej divízie 2. formovania)

5.9.1944 Zemřel plukovník John MacDonell

5.9.1944 Loď Yaku spuštěna na vodu

5.9.1944 Loď USS Utah (BB-31) vyřazena ze služby

5.9.1944 Ponorka U-1108 (U-1108) spuštěna na vodu

5.9.1944 Ponorka I-402 (I-402) spuštěna na vodu

5.9.1944 Ponorka I-48 (I-48) uvedena do služby

5.9.1944 Založen kýl ponorky Ha-110

5.9.1944 Založen kýl ponorky Ha-108


5.9.1944 Vojska 2. běloruského frontu osvobodila Wyszków (Polsko). 2. ukrajinský front dosáhl rumunsko-jugoslávské hranice v prostoru Turnu-Severin, osvobodil Pitesti, Craiovu, Rosiori de Vede a Dregenesti. 3. ukrajinský front v součinnosti s Černomořským loďstvem pronikl k rumunsko-bulharským hranicím v prostoru Giurgiu, Calarasi a Mangalia.




5.9.1944 Spojenecká vojska pronikla do Holandska a Lucemburska. Americká vojska obsadila Namur a Charleroi v Belgii a spojila se s britskými jednotkami.


5.9.1944 Britské letectvo provedlo nálety na letiště v Holandsku.


5.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Ludwigshafen, Karlsruhe a Stuttgart.




5.9.1944 Spojenecká vojska obsadila Rimini (Itálie).

5.9.1944 Mezi Belgií, Holandskem a Lucemburskem uzavřena dohoda o celní unii.

5.9.1944 Švédsko prohlásilo, že neposkytne azyl válečným zločincům.


5.9.1944 Nemecké jednotky obsadili Liptovský Hrádok, krátko na to aj Liptovský Mikuláš.

5.9.1944 Mobilizace mužů do 35 let na povstaleckém území Slovenska.


5.9.1944 Panika a ústup německé armády z Francie dosáhl svého vrcholu a začal se zpomalovat. Proud vojáků ustával a na některých místech se dokonce úplně zastavil. Do oblasti dorazili z Německa také první vojáci generála Studenta. Jednalo se o dobře vyzbrojené a disciplinované parašutisty, kteří začali organizovat podél Albertova kanálu obranu a pořádek.

5.9.1944 Polní maršál Rundstedt se opět ujal velení německých vojsk na západě. Zrušil plánovaný útok 15. armády na východ a nařídil jí, aby se během 2 týdnů přesunula přes Šeldu na severní břeh a posílila zde obranu.


5.9.1944 Generál zbraní SS Hans Kammler nařídil zahájit na Londýn útok raketami A-4 (V-2). Pro obsluhu těchto raket byly sestaveny 4 dělostřelecké baterie.

5.9.1944 Povstalecký útok na Telgárt.

6.9.1944 Zemřel major Quince Lucien Brown (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 12 samostatnými sestřely, 1 sdíleným a 2 zničenými na zemi)

6.9.1944 Zemřel generálmajor Ivan Ivanovič Činnov (náčelník štábu 43. armády)

6.9.1944 Loď Sakura spuštěna na vodu

6.9.1944 Ponorka USS Torsk (SS-423) spuštěna na vodu

6.9.1944 Ponorka U-1304 (U-1304) uvedena do služby
6.9.1944 Založen kýl ponorky U-2523 (U-2523)
6.9.1944 Založen kýl ponorky U-2524 (U-2524)


6.9.1944 Hlavní stan nejvyššího velení vydal 3. ukrajinskému frontu a Černomořskému loďstvu rozkaz k zahájení válečných operací proti Bulharsku. 3. pobaltský front zakončil tartuskou operaci. Postoupil o 90 až 120 km, vytvořil podmínky k osvobození hlavního města Estonska, Tallinu. 2. běloruský front osvobodil město a pevnost Ostroleka (Polsko). 2. ukrajinský front osvobodil město Caracal, Zimnicea, Alexandria (Rumunsko).




6.9.1944 Spojenecká vojska obklíčila německé posádky v přístavech Calais a Dunkerque. Americká 1. armáda překročila Maasu u Dinantu, Namuru a Givetu. Obsazen Gent, Courtrai, Armetiěres, Chálon-sur-Saóne.

6.9.1944 Generál Jodl informoval Hitlera o možnostech protiútoku na západní frontě (nejdříve 1.11.).

6.9.1944 Na Slovensku se ustavila klerofašistická vláda v čele s Tisem (Tuka rezignoval).


6.9.1944 Maďarsko vypovědělo Rumunsku válku.


6.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Le Havre (1.493 tun pum), Emden a Kiel.


6.9.1944 Nemecké jednotky obsadili Ružomberok, z ktorého sa väčšina partizánov stiahla do Malužinej alebo Liptovskej Lužnej.


6.9.1944 Pod příkrovem noci začala evakuace německé 15. armády z jižního na severní břeh řeky Šeldy, přes 5 km široký vodní tok. Hodinovou plavbu narychlo shromážděných člunů spojenci podcenili a vůbec jí nenapadli, což Němce příjemně překvapilo.



6.9.1944 Němečtí dělostřelci zahájili ofenzívu s raketami A-4 (V2). První 2 se pokusili odpálit na Paříž. Ani jedna však neodstartovala.


6.9.1944 D. Sandys (vedoucí teamu, sledujícího německý raketový program) prohlásil, že bitva o Londýn definitivně skončila. Spojenecké jednotky natolik ve Francii postoupily do vnitrozemí, že letounové střely V-1 již nad Anglii nedolétnou. Německá raketová ofenzíva tak trvala 80 dní, během kterých bylo odpáleno 9 017 střel, většinou z pozemních katapultů. (370 střel bylo odpáleno z letounů He-111). Z toho na území Londýna ve skutečnosti dopadlo 2 340 střel.

6.9.1944 Plukovník Ladislav Bodický odvolaný z funkcie veliteľa Obrannej Oblasti 2 (Orava, Liptov a Spiš) 1. čs. armády na Slovensku z dôvodu zlyhania a nahradil ho podplukovník Ján Černek.

7.9.1944 Ponorka I-58 (I-58) uvedena do služby

7.9.1944 Ponorka U-2330 (U-2330) uvedena do služby
7.9.1944 Ponorka U-2512 (U-2512) spuštěna na vodu


7.9.1944 Rumunsko vyhlásilo Maďarsku válku.



7.9.1944 Britská 2. armáda překročila Albertův kanál. V Belgii obsazeny Ypres, Wavre, Huy. Americká 3. armáda začala překračovat řeku Moselu.


7.9.1944 Americké námořní letectvo zaútočilo na japonské základny na ostrově Mindanao (Filipíny). Útoky pokračovaly až do 10.9.


7.9.1944 Japonci obsadili Ling-ling (čínská provincie Chu-nan).

7.9.1944 Organizovanie prvých slovenských protipartizánskych jednotiek - Pohotovostných oddielov Hlinkovej gardy (POHG).


7.9.1944 V noci zo 6. septembra silná nemecká mínometná paľba donútila povstalcov stiahnuť sa z Telgártu a zaujať novú obrannú čiaru severozápadne od obce smerom na Červenú Skalu.

7.9.1944 Na návrh KSS bol predsedníctvom SNR vymenovaný za veliteľa partizánskych jednotiek na Slovensku K.Šmidke.

7.9.1944 Vojska SS vyklízejí část předměstí Den Haagu a připravují se k odpálení rakety V-2.


7.9.1944 Angličané obnovili postup na sever přes Albertův kanál. Zde již narazili na tuhý odpor Studentových parašutistů, kteří vyhodili do povětří všechny mosty.


7.9.1944 Eisenhower opět odmítl Montgomeryho návrh na jediný úder. Ten přesto vypracoval plán na nasazení anglické výsadkové divize a polské brigády v Arnhemu k zajištění tamního mostu přes Rýn. Ten se nacházel 120km za frontovou linií. Operace COMET. Poté vyzval Eisenhowera, aby ho navštívil.



7.9.1944 Do přístavu Cherbourg připlul první vojenský konvoj.


8.9.1944 Zemřel generálporučík Conrad-Oskar Heinrichs (velitel: 290. pěší divize)


8.9.1944 Zemřel generálmajor Axel Schmidt (velitel: 159. záložní divize)


8.9.1944 Zemřel vrchní šikovatel Albert Dressel (velitel čety; 3./Tankový oddíl 160)


8.9.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Hans Waldmüller (velitel: 1. prapor 25. pluku tankových granátníků SS)


8.9.1944 Zemřel podplukovník Gerhard Werner (veliteľ 1. práporu, 734. mysliveckého pluku)
8.9.1944 Ponorka U-2507 (U-2507) uvedena do služby



8.9.1944 Vojska 26. armády (Karelský front) zahájila pronásledování nepřítele, který ustupoval na kestěňžském směru. 38. armáda generála Moskalenka (1. ukrajinský front) - v jejím rámci bojoval 1. československý armádní sbor v SSSR - zahájila karpatsko-dukelskou operaci jako součást východokarpatské útočné operace 1. a 4. ukrajinského frontu. Útok směřoval na Prešov. 3. ukrajinský front překročil rumunsko-bulharské hranice v úseku mezi Giurgiu a Mangalií a pronikl do hloubky 65 až 70 km. V součinnosti s Černomořským loďstvem a Dunajskou válečnou flotilou osvobodil Varnu a Ruse.


Jednalo se o pásmo západních Karpat na hranicích Polska a Slovenska. Zde byly dobře připraveny a opevněny německé jednotky generála Heinriciho, (specialisty na obranné boje) na 7 horských hřebenech, které proměnily v obranná pásma.
Úkolem operace bylo proniknout bleskovým útokem na Slovensko do hloubky 35 km a během 5 dnů pomoci SNP. (Při tom měli ze Slovenska postupovat 2 povstalecké divize na pomoc. Ty byly ale Němci včas odzbrojeny). Operace se tak stala 2,5 měsíce trvající krvavou bitvou s obrovskými lidskými i materiálními ztrátami.
Do boje bude nasazen i 1. československý armádní sbor v počtu 16 678 vojáků, složený převážně ze Slováků, Rusínů a Volyňských Čechů. (Právě zde měli vojáci vstoupit do vlasti).
Sovětská armáda zahájila boj mohutnou, 2 hodiny trvající dělostřeleckou ofenzívou. Generál Heinrici ale stáhl jednotky z 1. obranného pásma pryč a tak byla dělostřelba neúčinná. Ruské jednotky postoupily během dne o 10 km ale jejich postup se rozbil o vesnici Krosno (důležitá křižovatka), kterou se nepodařilo dobýt.


8.9.1944 Spojenecká vojska osvobodila Lorraine, Nieuport, Ostende, Lutych, Besancon.


8.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Ludwigshafen, Karlsruhe a Mohuč.

8.9.1944 Do Belgie se vrátila Pierlotova zahraniční vláda.


8.9.1944 Japonská vláda prohlásila, že je ochotna vyhlásit nezávislost Indonésie.


8.9.1944 Americké námořní letectvo zaútočilo na japonské základny na ostrově Mindanao (Filipíny).

8.9.1944 Slovenská národná rada v Banskej Bystrici vydala nariadenie o zabratí nemeckých a arizovaných podnikov. Zároveň nariadila rozpustiť HSĽS, Hlinkovu gardu, Hlinkovu mládež, Deutsche Partei, Deutsche Jugend, Freiwillige Schutzstaffel a ostatné fašistické organizácie, skonfiškovať všetok ich majetok a pod hrozbou trestných výprav zakázať akúkoľvek činnosť.


8.9.1944 Sovietske vojská 3. ukrajinského frontu dosiahli bulharské územie.

8.9.1944 1. a 2. baterie 485. motorizovaného dělostřeleckého oddílu (Gruppe Nord) od rána připravují rakety A4 (V-2) ke startu z Haagu.


8.9.1944 V 18:37 je odpálena první raketa V-2, která po pěti minutách letu dopadá na londýnské předměstí Chiswick.

8.9.1944 Britské letectvo nedokáže zničit odpalovací zařízení raket V-2, protože jsou vysoce mobilní.

8.9.1944 Na území Londýna dopadly 2 rakety. První pobořila 6 domů, zabila 3 lidi a 17 zranila. Druhá nezabila nikoho.

8.9.1944 Britská zpravodajská služba se od německého zajatce poprvé dozvěděla o existenci podzemního výrobního závodu na rakety V2 – DORA (Mittelbau-Dora). Ihned tam byl vyslán průzkumný letoun.

8.9.1944 Němci instalovali ve vchodech do podzemní továrny DORA (Mittelbau-Dora) neprodyšná vrata. Vězni si uvědomili, že z továrny se stala obrovská plynová komora, ve které budou otráveni, jak mile se přiblíží spojenecká vojska. Táborové podzemní hnutí proto začalo připravovat na Štědrý den masovou ozbrojenou vzpouru.


8.9.1944 Britové překročili po těžkém boji Albertův kanál a na druhé straně zřídili malé předmostí.

8.9.1944 Německá 9. a 10. tanková divize SS se přemístila na odpočinek k Arnhemu.

8.9.1944 Vzniká letecká skupina ako súčasť Československej armády na Slovensku


8.9.1944 Nálet amerických bombardérů Consolidated B-24 Liberator z letiště Kwajalein na japonské zařízení na atolu Wotje


9.9.1944 Zemřel korvetní kapitán Wolf-Axel Schaefer (ponorkový velitel)


9.9.1944 Zemřel generálmajor Otto Herfurth (velitel: 117. pěší pluk)




9.9.1944 Zemřel generálmajor Anton Antonovič Martusevič (veliteľ 1. lotyšskej streleckej divízie)


9.9.1944 Zemřel SS-Obergruppenführer Friedrich Alpers (Ministr lesního hospodářství)

9.9.1944 Loď USS Springfield (CL-66) uvedena do služby


9.9.1944 V Sofii vzplanulo ozbrojené protiněmecké povstání. V předchozích dnech začaly v Sofii i v dalších bulharských městech stávky a demonstrace. 8.9. byla na četných místech nastolena moc Vlastenecké fronty, v jejímž čele stála Bulharská dělnická strana. Povstání začalo v noci na 9.9. Povstalecké jednotky se zmocnily všech důležitých objektů ve městě. Ustavena vláda Vlastenecké fronty (v čele Georgiev), v níž vedoucí postavení měli bulharští komunisté. Vláda požádala SSSR o příměří (podepsáno v Moskvě 28.10. i se západními mocnostmi), vyhlásila Německu válku a zmobilizovala ozbrojené síly do boje proti Německu.

9.9.1944 Hlavní stan nejvyššího velení vydal sovětským vojskům rozkaz, aby zastavila válečné operace proti Bulharsku.


9.9.1944 V rámci východokarpatské operace zahájila útok 1. gardová armáda generála Grečka. 3. ukrajinský front v součinnosti s Černomořským loďstvem osvobodil Burgas.




9.9.1944 Spojenecká vojska obsadila Beaune, Le Creusot, Autun, Bruggy. Generál de Gaulle reorganizoval prozatímní francouzskou vládu (ministr zahraničních věcí Bidault).


9.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Mönchengladbach.


9.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Ludwigshafen, Mainz, Mannheim a Düsseldorf.


9.9.1944 Americké námořní letectvo zaútočilo na japonské základny na ostrově Mindanao (Filipíny).

9.9.1944 Na rozkaz gen. J. Goliana bolo vytvorených šesť taktických skupín povstaleckej armády.


9.9.1944 V Itálii byla vysazena paraskupina SILICA I. Svůj úkol navázat spojení s vládním vojskem ovšem už nesplnila, protože Němci přesunuli vládní vojsko do pádské nížiny.




9.9.1944 V bitvě o Dukelský průsmyk byly poprvé nasazeny československé jednotky. Z vesniček Machnuwka a Wrocanka zahájily útok na I. pásmo německé obrany. To však skončilo masakrem a vojáci německé pozice nedobili. Dostali se do silné německé palby ručních zbraní a poté na ně Němci zahájili s podporou tanků protiútok. Ten se sice podařilo s pomocí ruských tanků zastavit, ale jednotky byly zdecimovány. Na bojišti zůstalo 600 mrtvých nebo zraněných Čechoslováků.
Velitel jednotky generál Kratochvíl byl ruským velením odvolán a nahrazen generálem Svobodou. (To způsobilo roztržku s exilovým velením v Londýně, neboť Rusové neměli dovoleno zasahovat do struktury naší jednotky. Nakonec to ale bylo z politických důvodů akceptováno).
Čechoslováci byli z tohoto úseku fronty staženi jinam.




9.9.1944 Spojenecká vojska v jižní Francii ovládla celé středomořské pobřeží Francie.


10.9.1944 Zemřel korvetní kapitán Hans-Heinz Linder (ponorkový velitel)

10.9.1944 Zemřel plukovník Anatolij Vasilievič Grigoriev (náčelník štábu 9. plastunskej streleckej divízie)



10.9.1944 Polská 1. pěší divize zahájila v rámci sovětské 47. armády boje ve varšavském předměstí Praga. 2. ukrajinský front osvobodil Varnu, Sfíntu Georghe (Rumunsko).



10.9.1944 Spojenecká vojska pronikla v prostoru Cách do předpolí Siegfriedovy linie. Obsazena města Lucemburk, Hasselt, Verviers, Zeebrugge. Zahájen útok na Le Hayre.


10.9.1944 Generál Eisenhower jednal v Bruselu s maršálem Montgomerym (zmocnit se antverpského přístavu, vytvořit u Arnhemu předmostí na Rýnu).
Montgomery zde představil operaci COMET, kterou přepracoval a nazval operace MARKET-GARDEN. Jednalo se o vytvoření koridoru přes Holandsko, položením parašutistických jednotek 3 divizí a jedné brigády, asi 35 000 vojáků. (Zúčastní se americká 82. a 101., 1. britská a polská brigáda). Jejich úkolem bude obsadit mosty a dálnici od linie fronty až k Rýnu v Arnhemu. Poté je udržet, aby po nich mohla projet, během 2 dnů, 2. britská armáda v čele s XXX. tankovým sborem, obejít Západní val a postoupit do srdce Německa – Porúří. Akci bude podporovat 5 000 letadel, z toho 1 500 stíhaček. To mělo ukončit válku do konce roku. Eisenhower byl plánem ohromen a dal souhlas k jeho provedení. Veškeré válečné operace v Evropě byly zastaveny a všechen válečný potenciál byl dán k dispozici pro tuto operaci. Datum zahájení stanovil na 17.9.


10.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Le Havre (4.935 tun pum).



10.9.1944 Japonská vojska rozmístěná na barmsko-čínské hranicích poražena.


10.9.1944 Americké námořní letectvo útočilo na Palauské ostrovy a na japonské základny na ostrově Mindanao (Filipíny).

10.9.1944 Reorganizácia operačno-taktického zoskupenia slovenskej povstaleckej armády.




10.9.1944 Československá jednotka byla v bitvě o Dukelský průsmyk znovu nasazena do boje. Jednalo se o útok směrem na město Dukla, přes kótu 534 a vesničku Theodoruwka. (II. pásmo německé obrany).
Po silné dělostřelecké přípravě vojáci dobyli kótu 534. Byli ale vytlačeni rozhodným německým protiútokem. Čechoslováci pak na kótu s těžkými ztrátami několik dní stále útočili. (Vojáci jí začali říkat kóta smrti).

10.9.1944 Vytvorila sa partizánska brigáda Jánošík ktorej veliteľom bol Ernest Bielik.
11.9.1944 Zemřel generálmajor Petar Dimitrov Karov (inspektor pěchoty)

11.9.1944 Založen kýl lodi Hagi

11.9.1944 Založen kýl lodi Jamašio Maru


11.9.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila spolu s rumunskou armádou města Medias, Sighisoaru, Petroseni. Německá vojska znovu dobyla Temešvár.


11.9.1944 Americká 1. armáda vstoupila v prostoru Trieru na německé území a obsadila Eupen a Malmédy.




11.9.1944 Jednotky německé 1. armády pod velením generála Elstera (22.000 mužů) kapitulovaly v Auvergne (americká 1. armáda). Francouzský II. sbor (francouzská 1. armáda) osvobodil Dijon. Britská 2. armáda překročila belgicko-holandské hranice.


11.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na rafinérie Kamen, Nordstern, Castrop-Rauxel, Misburg, Merseburg a Lützkendorf.



11.9.1944 Druhá quebecká konference (Roosevelt, Churchill, Mackenzie, King spolu s mezispojeneckým štábem). Na programu byly válečné operace v Evropě a Tichomoří (Churchill navrhl postup přes Balkán), účast SSSR ve válce proti Japonsku, německá otázka (projednáván Morgenthauův plán). Konference skončila 16.9. Roosevelt Morgenthauův plán zamítl.


Náčelníci štábů zde také rozhodli, že vylodění na Filipínách začne o 2 měsíce dříve a to 20.10. útokem na Leyte. (To zastihlo Japonce nepřipravené a uspíšilo jejich pád). Dále bylo rozhodnuto, že se Angličané také přiživí na kořisti v Tichomoří a přidají své námořní jednotky k Američanům.


11.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Darmstadt.


11.9.1944 V Itálii havaroval bombardovací letoun Halifax, na jehož palubě byla paraskupina SILICA II.


11.9.1944 Generál Williams oznámil, že pro operaci MARKET-GARDEN nemá dostatek dopravních letadel a obrovské množství vojáků, vozidel, zbraní a válečného materiálu bude nutné svážet do oblasti bojů 3 dny. Jelikož se předpokládalo, že Němci nebudou klást odpor, nikoho to nevzrušilo.

11.9.1944 K německým jednotkám v Nizozemí začaly pronikat první informace o možném spojeneckém výsadku. Velitelé je ale odmítli.



11.9.1944 Do boje o Dukelský průsmyk byla nasazena další 4eskoslovenská jednotka. Jednalo se o 2. paradesntní brigádu v počtu 3 000 lidí, která byla nasazena jako pěší jednotka.


11.9.1944 Nad Krušnými horami se po explozi zřítil americký letoun B-17G. Zadní část letadla dopadla na školu v obci Kovářská. Všichni 3 střelci pád přežili. (V roce 1982 byl v Československu jejich příběh zveřejněn).


12.9.1944 Zemřel podplukovník Hans-Günter von Kornatzki (velitel II./JG 52)


12.9.1944 Zemřel Generálmajor Heinrich-Walter Wilhelm Ernst Wiwigens Konrad Bronsart von Schellendorff (velitel, 111. tanková brigáda)


12.9.1944 Zemřel generálporučík Wilhelm Crisolli (velitel: 13.tanková divize)


12.9.1944 Zemřel generálporučík Werner Dürking (velitel: 96. pěší divize)

12.9.1944 Zemřel podplukovník Alexej Borisovič Panov (veliteľ 67. gardového stíhacieho leteckého pluku)


12.9.1944 Zemřel námořní nadporučík Burkhard Heusinger von Waldegg (velitel U-198)
12.9.1944 Zemřel poručík letky Percy Lloyd Buck

12.9.1944 Loď Šikinami vyřazena ze služby (potopena ponorkou USS-215 SS Growler 240 mil jižně od Hong Kongu / / Sunk by submarine SS-215 USS Growler 240 nm southest of Hong Kong / )

12.9.1944 Založen kýl ponorky U-3517 (U-3517)


12.9.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila spolu s rumunskou armádou města Blaj a Děva.



12.9.1944 V Moskvě podepsána dohoda o příměří mezi SSSR, USA, Velkou Británií a Rumunskem. (12 rumunských divizí se účastní války proti Německu).



12.9.1944 Západně od Dijonu se spojila americká 3. armáda (postupující ze západní Francie) s americkou 7. armádou (postupující z jižní Francie). Německá posádka v Le Havru se vzdala.
Došlo tedy ke spojení operací OVERLORD a DRAGOON. Tím spojenci vytvořili jednotnou frontu od Antverp až po švýcarské hranice.


12.9.1944 Vojska americké 1. armády vstoupila na německé území v prostoru Cách.


12.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Frankfurt n. M. (1.556 tun pum), Stuttgart a Osnabrück.


12.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15.letecká armáda) provedlo nálet na Kiel a rafinérie Buer, Wanne-Eickel, Dortmund, Magdeburg, Ruhland, Böhlen, Most a Hemmingstedt.

12.9.1944 Slovenská národní rada zřídila Radu na obranu Slovenska.

12.9.1944 Polská zahraniční vláda požádala Velkou Británii o leteckou pomoc pro varšavské povstalce.


12.9.1944 Americké letectvo útočilo na Visayské ostrovy (Filipíny).

12.9.1944 Plenárne zasadanie SNR schválilo návrh G. Husáka na vytvorenie Rady na obranu Slovenska.


12.9.1944 Po predbežnom prieskume vyrazila z Ružomberka smerom na Ľubochňu nemecká bojová skupina SS Schäfer.


12.9.1944 Skupina Schill obsadila mesto Bánovce nad Bebravou.



12.9.1944 Přes alpský masiv přecházejí do Francie partyzánské oddíl npor. Vrány. ( zběhové z vládního vojska v Itálii )

12.9.1944 Velitel polské parabrigády generál Sasabowski vznesl protest proti operaci MARKET-GARDEN. Jeho brigáda měla být vysazena u Arnhemu až 3. den a bez podpory těžkých zbraní. Vojáci budou vysazeni na jižním břehu a dělostřelectvo na severním. Jeho námitky byly ale anglickým velením odmítnuty.


12.9.1944 Německá ofenzíva raketami A-4 (V2) pokračovala. Odpáleno bylo zatím jen 9 raket, což bylo pro Angličany velkým štěstím, neboť proti těmto raketám neměli žádnou obranu. Jedna ale zasáhla v Londýně továrnu Chrysler.


12.9.1944 Americké námořní síly dorazily k Palauským ostrovům a zahájily předinvazní třídenní ostřelování ostrovů Palileu a Angur. Do vody byli spuštěni Žabí muži, aby po 2 dny odstraňovali podmořské překážky. Tím Američané zahájili 1. fázi operace STALEMATE II.


12.9.1944 Letadla z letadlových lodí 38. operačního svazu napadla ostrov Cebu ve Filipínách. Podařilo se jim zničit páteř japonského filipínského letectva

13.9.1944 Zemřel podplukovník Pavel Ivanovič Bogdanov (veliteľ 839. bitevného leteckého pluku)


13.9.1944 Zemřel kapitán Othmar Kreuzinger (18.10.1944 posmrtně vyznamenán Dubovými ratolestmi k Rytířskému kříži)

13.9.1944 Ponorka U-1305 (U-1305) uvedena do služby
13.9.1944 Založen kýl ponorky U-2525 (U-2525)


13.9.1944 2. běloruský front osvobodil Lomžu.



13.9.1944 1. ukrajinský front (38. armáda) osvobodil Krosno a přiblížil se k polsko-československé hranici.


13.9.1944 2. ukrajinský front osvobodil Odorhei (Rumunsko).



13.9.1944 Maďarská vojska znovu dobyla Arad.


13.9.1944 Americká 3. armáda obsadila Neufchateau a Thionville.




13.9.1944 Německá vojska ustoupila od Albertova kanálu ke kanálu Escaut. Spojenecká vojska obsadila Maastricht, Chevreux.

13.9.1944 Americká 9. armáda zahájila ve Francii bojovou činnost.

13.9.1944 Hitler vyčlenil 6. SS tankovou armádu jako operační zálohu pro plánovaný útok na západní frontě.


13.9.1944 Francouzské vnitřní síly FFI osvobodily La Rochelle.



13.9.1944 Americká 5. armáda zahájila útok severně od Florencie směrem na Bolognu. Útok byl zastaven německou 14. armádou 26.9.


13.9.1944 Německá vojska vyklidila do 15.9. Jónské ostrovy.


13.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Münster.


13.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Sindelfingen a Ulm a rafinérie Nordstern, Ludwigshafen, Merseburg, Lützkendorf a Osvětim.



13.9.1944 Tanková divízia Tatra generála von Löpera, v snahe o dobytie Kraľovianskej tiesňavy, zaútočili na pravom brehu Váhu na Turany, kde boli len slabšie povstalecké posily (povstalci útok očakávali na ľavom brehu pri Priekope).



13.9.1944 Nemecká bojová skupina SS Schäfer dobyla Kraľovany a po prelomení povstaleckej obrany na výšine Brestová aj Dolný Kubín.



13.9.1944 Skupina Schill po krátkom boji s partizánmi obsadila Nováky.

13.9.1944 9. tanková divize SS zahájila odsun z Arnhemu do Německa k reorganizaci a doplnění. Tanky byly naloženy na vlaky a na místě zůstaly jen pěší jednotky, které měly odjet až za 4 dny.




13.9.1944 Československá jednotka bojující v rámci Dukelské operace o kótu 534 zažila nejtěžší den. Od rána totiž útočila německá pěchota a dělostřelectvo na pozice našich vojáků. Přes nekonečné boje se postup na Dukelský průsmyk téměř zastavil a pro nedostatek pěších jednotek, se do boje vraceli i zranění nebo nedoléčení vojáci.


13.9.1944 Admirál Halsey zaslal Nimitzovi depeši, ve které pravil, že japonské letectvo již není pro Američany hrozbou. Navrhl proto neobsazovat ostrovy Mindanao, Morotai, Yap a Palauské ostrovy a místo toho určenými silami udeřit spolu s Tichomořským loďstvem přímo na Leyte. Nimitz tento návrh schválil, (kromě Palauských ostrovů) a zaslal ho na konferenci OCTAGON. Americký výbor náčelníků návrh přijal a datum stanovil na 20.10. (O 2 měsíce dříve, než bylo původně plánováno).



13.9.1944 V Beskydech na Moravě byla vysazena paradesantní skupina WOLFRAM. Jednalo se o šestičlennou skupinu ve složení: Velitel J. Otisk, radista K. Svoboda a členové J. Bierský, R. Matula, V. Řezníček a J. Černota. (Největší skupina vyslaná ze západu a jediná, která měla za úkol organizovat odbojovou činnost).
Skupina však byla vysazena na slovenské hranici a byla při seskoku rozptýlena. Tak se na místě sešli pouze 3 parašutisté. Radista K. Svoboda byl gestapem zatčen a mučen. Přesto své druhy neprozradil a odmítl i spolupráci. Byl tedy odeslán do koncentračního tábora Flossenburg, kde se dočkal konce války.
Ostatní se bez radiostanice a většiny výbavy nakonec sešli a navázali styk s rusko-českou partyzánskou skupinou J. ŽIŽKY. Jejich prostřednictvím odeslali do Londýna žádost o novou radiostanici a výbavu a velitelem J. Ušiakem byli posíleni o 6 partyzánů. Parašutisté měsíc čekali na nový shoz ale z Londýna nepřišla žádná odpověď.

14.9.1944 Zemřel major in memoriam Daniel Gonda (spolupracovník Vojenského ústredia, veliteľ povstaleckej jednotky v Ľubochni)


14.9.1944 Zemřel major Hermann Handke (nositel Rytířského kříže)


14.9.1944 Zemřel generálmajor Heinrich zu Dohna-Schlodien (náčelník štábu: XX. armádní sbor)

14.9.1944 Ponorka U-2513 (U-2513) spuštěna na vodu

14.9.1944 Ponorka U-3008 (U-3008) spuštěna na vodu


14.9.1944 Vojska 1., 2. a 3. pobaltského frontu (generál Maslennikov, generál Jeremenko, generál Bagramjan) přešla do útoku ve směru na Rigu.



14.9.1944 1. polská divize (47. armáda generála Guseva, 1. běloruský front) pronikla do varšavského předměstí Praga.


Sovětské letectvo poskytlo materiální pomoc varšavským povstalcům (též v dalších dnech).


14.9.1944 Britská 2. armáda překročila kanál Escaut, když se zmocnila mostu u města Groote.

14.9.1944 Francouzské válečné lodě vpluly do přístavu Toulon.

14.9.1944 Saka se stal tureckým ministrem zahraničních věcí.


14.9.1944 Skupina Schill dosiahla Koš a vo večerných hodinách obsadila mesto Prievidza. Partizáni ustúpili do lesov Rokoša a Vtáčnika.


15.9.1944 Zemřel kapitán Hanns Magold (velitel: Brigáda útočných děl 311)

15.9.1944 Založen kýl lodi USS Juneau (CL-119od (from) 18.03.1949 CLAA-119)

15.9.1944 Loď USS Coral Sea (CVE-57) vyřazena ze služby (přejmenována na / renamed to - USS Anzio (CVE-57))

15.9.1944 Loď USS Anzio (CVE-57) uvedena do služby

15.9.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu vstoupila po dohodě s bulharskou vládou do Sofie.

15.9.1944 Sovětská vojska se spojila s jednotkami jugoslávské národní osvobozenecké armády u Negotinu.


15.9.1944 Vojska, jež se vylodila v jižní Francii, převedena do podřízenosti generála Eisenhowera. Tvořila 6. skupinu armád (americká 7. armáda generála Patche a francouzská 1. armáda generála de Lattre de Tassigny).


15.9.1944 Americká 1. armáda prolomila Siegfriedovu linii v prostoru východně od Cách. Obsazen Eisden, Nancy, Epinal.



15.9.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Marano (Itálie).


15.9.1944 Britské letectvo poškodilo německou bitevní lod Tirpitz (Kaafjord, Norsko). Letka anglických letadel, letky 617, (39 Lancasterů a 2 Liberátory) podplukovníka Taita, startující z ruské základny Jagodnik, napadla 6ti tunovými pumami německou bitevní loď Tirpitz. 1 bombardér se nevrátil. Jedna puma však zasáhla příď lodi a poškodila jí na tolik, že jí již Němci nedokázali opravit a tak jí přemístili k Tromsø ve středním Norsku a upoutali jako plovoucí pevnost.


15.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Kiel (1.448 tun pum).


15.9.1944 Jugoslávská národní osvobozenecká armáda osvobodila ostrov Brač.


15.9.1944 Američané se pod velením MacArthura vylodili na ostrově Morotai, v Moluckém souostroví, mezi Mindanaem a pobřežím Nové Guineje. (Zde hodlali zbudovat silnou leteckou základnu pro operace proti Filipínám). Kvůli silné japonské základně na blízkém ostrově Halmahera, bylo vylodění mimořádně silně zajištěno. 90 výsadkových člunů bylo chráněno loďstvem 6 letadlových lodí, 2 těžkých australských křižníků, 3 amerických lehkých křižníků, 32 amerických torpédoborců a 2 australských.
V prvním sledu se vylodilo 20 000 vojáků a ve druhém také 20 000 vojáků. Japonská posádka vůbec nekladla odpor a Američané narazili pouze na 2 Japonce. Ihned zahájili výstavbu letiště.


1. divize námořní pěchoty se v 8,32 vylodila na ostrově Peleliu v Palauském souostroví. Na plážích narazili vojáci jen na slabý odpor a začali postupovat do vnitrozemí. Zde však na ně čekalo pod velením plukovníka Nakagawi 10 500 vojáků, kteří se podle nové japonské obranné doktríny dobře opevnili v centrálním horském masívu, s několika podlažními bunkry a s kasematy pro tanky a dělostřelectvo. To všechno bylo chráněno protitankovými okopy, minami a ostnatým drátem. Předinvazní ostřelování nebylo zdaleka tak účinné a posádka ho přečkala bez úhony. Japonské dělostřelectvo zahájilo ostřelování pláží. 60 obojživelných traktorů, přivážejících jednu vlnu Američanů za druhou bylo zasaženo a z toho 26 zcela zničeno. Z 30 vyloděných Shermanů bylo vyřazeno 15. Odpoledne zahájila japonská posádka útok v síle roty, s podporou 13 lehkých tanků na americké předmostí. 2 tanky s hrstkou pěchoty pronikly na pláže, kde byly Američany rozstříleny. Ostatní byly zničeny aniž prorazily obrannou a jen 2 ustoupily. Japonské útoky se ještě několikrát během noci opakovaly, ale všechny byly zastaveny.

15.9.1944 V Montrealu začala mezinárodní finanční a hospodářská konference (skončila 26.9.).

15.9.1944 K. H. Frank vydal nařízení o trestu smrti za ilegální přechod hranic mezi Protektorátem a Slovenskem


15.9.1944 Nemecká bojová skupina SS Schäfer po zdolaní odporu pešieho práporu kpt. Oškvarka, tlačeného z východ aj západu, sa pri Kraľovanoch (okr. Dolný Kubín) spojila s divíziou Tatra.


15.9.1944 Přes Švýcarsko přichází vládnímu vojsku z Londýna zpráva se směrnicemi gen. Ingra


15.9.1944 15.-16.08.1944 - vysadený pri Žabokrekoch výsadok Stalin II. ktorý tvoril základ neskoršej 2. československej partizánskej brigády J. V. Stalina (viaže sa k SNP).


16.9.1944 Zemřel plukovník Guido von Wartenberg (velitel Tankové brigády 101)


16.9.1944 Zemřel poručík Jakob Norz (pilot 8./Stíhací eskadry 5)


16.9.1944 Zemřel kapitán Alfred Rutkowski (velitel 126. fyzilírského praporu)


16.9.1944 Zemřel vrchní šikovatel Kurt Klein (velitel čety, 9. rota, 424. granátnický pluk)


16.9.1944 Zemřel námořní nadporučík Joachim Brünner (velitel U-703)


16.9.1944 Zemřel podplukovník Heinrich Wilhelm Ochssner (zástupce velitele 436. pěšího pluku)

16.9.1944 Loď USS Saint Paul (CA-73) spuštěna na vodu

16.9.1944 Ponorka U-3507 (U-3507) spuštěna na vodu

16.9.1944 Ponorka U-1054 (U-1054) vyřazena ze služby
16.9.1944 Založen kýl ponorky U-2526 (U-2526)

16.9.1944 Vznikol v Banskej Bystrici Hlavný štáb partizánskych oddielov (HŠPO) ako riadiací orgán partizánov na Slovensku.


16.9.1944 Britské letectvo provedlo nálety na letiště v Holandsku.

16.9.1944 V Dánsku začala generální stávka. Nacisté odzbrojili dánské policisty a odvezli je do koncentračních táborů. Stávka skončila 21.9.


16.9.1944 Štáb anglické 2. armády vyhodnotil chybně informace o koncentraci německých sil v okolí Arnhemu. Oznámil, že v oblasti budou jen dezorientované jednotky podřadných kvalit, s hrstkou děl a bez mobilních záloh. Informace Holandského odboje a leteckého průzkumu o koncentraci tanků odmítl jako neopodstatněné. Většina vojáků se začala domnívat, že operace bude spíš výlet než bojová akce.

16.9.1944 Německé velení OKW připravilo ofenzívu v Ardénách. Cíl operace: obsazení přístavu Antverpy.


16.9.1944 Američané na Pelileu zahájili ofenzívu do nitra ostrova. Ta probíhala ve 3 směrech. Na severu postupovali na centrální pohoří Umurbrogol, ve středu postupovali k letišti a na jihu pronikali do jižní části ostrova. Američané ale narážely na zuřivý odpor a jejich postup byl velice pomalý.
Na ostrov dorazil také velitel amerických jednotek generál Rupertus.
V noci provedli Japonci útok na postavení severní linie. Po několika hodinách byly Japonci zmasakrováni. Před americkými liniemi zůstalo ležet 350 zabitých Japonců. Američané ztratili 150 mužů, ale čelní jednotka musela být vystřídána a stažena z fronty.

16.9.1944 President Roosevelt prohlásil před národem, že Spojenci budou požadovat jen bezpodmínečnou kapitulaci Německa i Japonska.


17.9.1944 Zemřel major Klaus Mietusch (veliteľ III. / JG 26)


17.9.1944 Zemřel generálporučík Bogislav von Schwerin (velitel: 221. zajišťovací divize)


17.9.1944 Zemřel generálmajor Friedrich Kussin (velitel: Polní velitelství 642, Arnhem)

17.9.1944 Loď Unjó vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Barb (SS-220))

17.9.1944 Loď USS Guam (CB-2) uvedena do služby
17.9.1944 Ponorka U-2514 (U-2514) spuštěna na vodu


17.9.1944 Leningradský front maršála Govorova zahájil tallinskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo rozbít německou operační skupinu Narva a osvobodit Estonsko.


17.9.1944 1. pobaltský front odrážel německé protiútoky v prostoru Jelgavy (jižně od Rigy).



17.9.1944 Na Slovensku přistál 1. československý stíhací letecký pluk v SSSR (první československá zahraniční jednotka na půdě ČSR).



17.9.1944 Americké letectvo shodilo vojenský materiál a potraviny varšavským povstalcům (90 % se dostalo do německých rukou).


17.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo v rámci operace "Market- Garden" nálet na vojenská zařízení ve středním a východním Holandsku (2782 tun pum).


17.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Boulogne (690 letadel, 3.400 tun pum).


17.9.1944 Americká vojska se vylodila na ostrovech Ngoli a Angaur (Palauské ostrovy).

17.9.1944 Partizáni zničili most pri Púchove, čím prerušili železničnú dopravu na úseku Trenčianska Teplá-Žilina po jednej koľaji na 13 hodín.

17.9.1944 Niekoľkí partizáni svojvoľne zastrelili 11 obyvateľov obce Hájniky.



17.9.1944 Spojenci zahájili v Holandsku největší výsadkovou operaci války. Operace MARKET-GARDEN – tržnice. Operaci podporovalo 4 700 letadel. Nejprve vzlétlo 1 400 letadel k útokům na německá protiletadlová postavení. Při tom byla zasažena i centra měst Arnhemu, Nijmegenu a Eidhovenu. Části měst se octli v troskách, mnoho civilistů zemřelo a vypukly požáry. Srovnána se zemí byla i slavná psychiatrická léčebna ve Wolfheze. Zde zemřelo 45 osob.
Poté vzlétlo 2 023 dopravních letadel, vlečných letadel a kluzáků s první vlnou výsadkových jednotek. Tu tvořilo 20 000 vojáků, 511 vozidel, 330 děl a minometů a 590 tun válečného materiálu a zásob. Tato obrovská masa letadel byla doprovázena 1 500 stíhačkami. Pro různé poruchy se muselo vrátit 30 kluzáků a dalších 8 si jich sedlo do kanálu. Posádky se podařilo zachránit. Ostatní jednotky byly vysazeny.
1. Nejblíže frontové linie u Eidhovenu seskočila 101. americká výsadková divize generála Tylora (Křičící orli). Výsadek byl neobyčejně úspěšný a na zem se dostalo 6 669 mužů (zemřelo jich jen 29) a 80 džípů. Ze 424 letadel Dakota (Douglas C-47), které neslo výsadek bylo 16 sestřeleno a 17 kluzáků zničeno. Vojáci se nesetkali s žádným odporem a rychle začali plnit bojové úkoly. Obsadili 4 vedlejší přechody přes řeky Aa a Vilémův kanál ve Veghelu. Po cestě ke svému hlavnímu cíly ještě obsadili městečko St. Oedenrode. Hlavní cíl, silniční most přes Vilémův kanál v Sonu, 8km severně od Eidhovenu se jim však obsadit nepodařilo. Ve chvíli, kdy již vojáci bojovali ve městě, mostu na dohled, vyhodily ho němci do povětří. Vojáci alespoň přeplavali na druhou stranu, na severním břehu zřídili malé předmostí a postavili provizorní přechod pro pěší z prken. Jako další úkol divize bylo obsazení mostu u Bestu. Ani ten však nezískala, neboť vyslaná rota narazila po cestě na silný odpor jednotek 15. armády stažené přes Šeldu.
2. Ve střední části u Nijmegenu seskočili vojáci 82. americké výsadkové divize (All American) generála Gavina. (Jednalo se již o 4 nasazení během války). Hlavní část vojáků byla vysazena na Groesbeeckých výšinách, kde se očekával nepřátelský útok z Reichswaldského lesa. Na zem se dostalo 7 467 vojáků, kteří rychle vyčistili doskokové zóny a připravili k boji 12 75mm houfnic. Zde si zřídil štáb i vrchní velitel operace MARKET-GARDEN anglický generál Browning. Jeho štábu se ale nepodařilo navázat spojení s Angličany u Arnhemu.
Část parašutistů vyrazila k městu Nijmegen, aby zde obsadila pětiobloukový, třičtvrtě kilometru dlouhý silniční most přes Waal. To se ale nezdařilo, protože vojáci dorazili do města až po setmění a v těžkých pouličních bojích s německou posádkou byl jejich postup zastaven.
Další skupina parašutistů (2 016 mužů) byla vysazena u Grave a bez boje obsadila zdejší most.
3. Nejdále na severu u Arnhemu seskočili vojáci 1. vzdušné britské divize generála Urquharta. Protože v okolí města nebyly vhodné výsadkové zóny, byla divize vysazena 12km západně od cíle u městečka Wolfheze. Výsadek se nesetkal s flakem ani s odporem a proběhl perfektně, když se na zem dostalo 5 191 mužů a 15 75mm houfnic. (Jen 1 byla zničena). Část vojáků zaujala obranu okolo doskokových zón. Zde si také zřídil velitelský štáb generál Urquhart. Zbytek divize se vydal po třech trasách – severní, střední a jižní (ta vedla po severním břehu Rýna) - obsadit most. Angličanům se hned od počátku zhroutil systém rádiového spojení. Generálovi a jeho štábu se nepodařilo navázat spojení s žádnou americkou divizí na jihu a jak se vojáci na pochodových trasách vzdálili od doskokových zón, ztratilo velení spojení i s nimi.
Ve Wolfheze se zároveň nacházel štáb vrchního velitele skupiny armády B, generála Modela. Ten nařídil okamžitou evakuaci štábu a sám odjel vozem na východ, čímž unikl zajetí.
Také se zde nacházel prapor SS pod velením obersturmbanfürera Krafta. Ten zorganizoval vojáky na vlastní pěst a zaujal obranu od severní pochodové trasy ke střední s kulomety, minomety a několika protitankovými děly. Vojáci postupující po severní a střední trase, obsadili vesnici Oosterbeek na půli cesty k městu ale jejich postup se zastavil v těžkých bojích s Kraftovými vojáky. Ten zadržoval Angličany až do noci a poté se spořádaně stáhl do Arnhemu, kde se připojil k jednotkám 9. divize. (Jeho 435 mužů zastavilo na celý den postup 1 500 výsadkářů).
Protože situace byla nejasná, vydal se generál Urquhart v džípu podívat, po střední trase, co se tam děje. Zde byl jeho vůz zničen a generál zůstal na střední trase bez možnosti návratu.
K mohutnému 600m dlouhému železobetonovému dálničnímu mostu dorazil po jižní trase pouze 2. prapor podplukovníka Frosta. Ten na jeho severním konci obsadil 18 budov a tím nad ním získal kontrolu. 2 pokusy přejít po mostě na druhou stranu však skončily neúspěchem v palbě německých hlídek. Parašutisté poté odrazily 2 německé pokusy o znovuzískání mostu. Během noci se k Frontovým mužům přidaly různé skupiny vojáků, s nimiž měl k dispozici asi 600 mužů.
V Arnhemu se zatím velitel II. tankového sboru SS generál Bittrich nedokázal spojit se svým nadřízeným generálem Modelem a tak na vlastní pěst vydal 9. a 10. tankové divizi rozkazy. 9. divizi nařídil ukončit nakládání na vlaky, vstoupit do města a zajistit zdejší most. Její vojáci začali pronikat do města a dotírat na Frostovi muže, které zcela obklíčili a uzavřeli ve městě. 10. divizi nařídil po mostě projet a pokračovat k jihu do Nijmegenu a tam obsadit a zajistit most přes Waal. To prozatím nebylo možné a tak musela 10. divize cestovat zdlouhavě přes převoz v Pannerdenu.
4. Po 20 minutové intenzivní dělostřelecké přípravě 350 děl, zahájily ve 14,35 postup z předmostí u Neerpeltu, tankové a motorizované jednotky XXX. tankového anglického sboru generála Horrockse. Čekala je 107 km dlouhá cesta po jediné silnici. Postup tanků podporovala hejna raketových Typhoonů. Dělostřelecká příprava nebyla zdaleka tak účinná a mnoho skrytých německých postavení zůstalo nedotčeno. Ty nyní připravily léčku. Nechaly několik vozidel a tanků čelní roty projet a pak začaly do Angličanů opravdu řezat. Na silnici se okamžitě rozpoutalo peklo, při němž XXX. sbor utrpěl značné ztráty. Několik vozidel bylo zapáleno, ta zablokovala silnici a postup se zastavil. Pěchota opustila vozidla, rozvinula se a pustila se do boje. K tomu se přidaly také Typhoony. Německá obrana byla ale vybudována do hloubky, s čímž se nepočítalo a Angličané jí jen ztěžka překonávali. Jednotky do večera postoupily pouze o 10km a to byla jen polovina z plánovaného postupu. (Již měly vstoupit do Eidhovenu).
Většině spojeneckých jednotek se tedy do večera nepodařilo splnit plánované úkoly.
5. Protože bitva začala ohrožovat německá odpalovací zařízení pro rakety A-4 (V2) v okolí Haagu, nařídil jejich velitel generál zbraní SS Kammler ofenzívu na Anglii ukončit a základny urychleně opustit.


17.9.1944 Na Pelileu obsadili Američané, postupující ve střední části fronty, japonské letiště. Na severu postupující americké jednotky narazily na nepoškozenou betonovou pevnost s 12 pomocnými bunkry, které nedokázaly překonat a jejich postup se znovu zastavil. Postup pomohla obnovit až přivolaná bitevní loď Pennsylvania, která pevnost svými mohutnými děly poškodila. Vojáci poté postoupili k hlavnímu pásmu japonské obrany, k úpatí Umurbrogolského hřebene, kde zničili pomocí bazuk a plamenometů 35 opevněných jeskyní.


17.9.1944 Americká 81. divize se v 8,30 vylodila na ostrově Angaur, 6 mil od Pelileu. Pokračování operace STALEMETE II. Zde na ně čekalo 1 400 japonských vojáků pod velením majora Gótóa. Ten měl sice pro obranu vybudovány betonové bunkry, minová pole, minomety a ostnatý drát ale uvědomil si, že Američany stejně nezadrží. Hlavní část sil proto přesunul do severní části ostrova, kde vybudovával novou obranu v horském masívu. Američané se také na plážích nesetkali s žádným odporem, rychle se vylodili a i s tanky zahájili postup do vnitrozemí.
Během noci japonská posádka 3x na americké pozice zaútočila. Rozpoutal se boj muže proti muži, kdy Američané museli nasadit i posily ale své pozice udrželi a Japonce odrazili.

18.9.1944 Zemřel podplukovník Robert George Cole (velitel: 3. prapor 502 výsadkového pluku)


18.9.1944 Zemřel námořní nadporučík Hellmut Knoke (ponorkový velitel)



18.9.1944 Zemřel generálmajor Paul Gallas (velitel: Polní velitelství 247)


18.9.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Viktor Eberhard Gräbner (velitel: 9. průzkumný prapor 9. tankové divize SS Hohenstaufen)
18.9.1944 Zemřel vojín William Munro

18.9.1944 Založen kýl lodi Ší

18.9.1944 Loď USS Duluth (CL-87) uvedena do služby


18.9.1944 Britská 2. armáda se spojila s výsadkáři u Eindhovenu.



18.9.1944 Americká 9. armáda dobyla v Bretani Brest. Přístav i město byly dokonale zničeny. Do zajetí odešlo 38 000 obránců. Američané ztratili 10 000 vojáků. Dobývání bylo tak náročné a zdlouhavé, že se spojenci rozhodli další přístavy v Bretani již nedobývat a jejich posádky jen strážit. V Saint-Nazaire zůstalo do konce války uzavřeno 15 000 německých vojáků a v Lorientu 12 000. (Ještě jedna divize zůstala v izolaci na Normanských ostrovech.)


18.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Bremerhaven.



18.9.1944 Provedena první bojová akce 1. československého stíhacího leteckého pluku v SSSR – útok na letiště v Piešťanech na 30 nepřátelských letadel


18.9.1944 U Zvolena přistála anglická vojenská mise



18.9.1944 Americká 8. letecká armáda vyslala nad Varšavu, v ktorej zúrili boje Nemcov proti poľským povstalcom, 110 bombardérov B-17 Flying Fortress s nákladom 1 320 kontajnerov so zbraňami a zásobami pre poľskú Armiu Krajowu. Bombardéry sprevádzalo 70 Mustangov P-51. Americké lietadlá pristáli na ruskom území. Sovietske letectvo začalo tiež posielať zásoby bojujúcim poliakom. Väčšina amerických i ruských zásob však padla do rúk Nemcom.

18.9.1944 Začal pracovať Hlavný štáb partizánskych oddielov (HŠPO).



18.9.1944 Luftwaffe shromáždila z celého Německa 200 stíhaček Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf Fw190 a vyslala je hlídkovat nad Nizozemí, aby zasáhla 2 vlnu výsadku operace MARKET-GARDEN. Pro nepřízeň počasí posunuli Angličané výsadek z rána na odpoledne a německá snaha tak vyzněla naprázdno.
V 15,00 vzlétlo konečně z Anglie 4 000 letadel s 2 vlnou vzdušného výsadku. Tu tvořilo 6 674 mužů, 681 vozidel s přívěsy, 60 děl a 600 tun zásob a válečného materiálu včetně 2 buldozerů. Muže výsadkových sil přepravovalo 1 336 amerických a 340 anglických bombardérů, které ještě vlekly 1 205 kluzáků typů Waco, Horsa a Halmicar. Válečný materiál dopravovalo dalších 252 bombardérů. Krytí celému svazu poskytovalo 867 stíhaček. 28 kluzáků se muselo pro různé poruchy vrátit a 26 se předčasně odpoutalo a přistálo daleko od místa určení. Většinu mužů z havarovaných strojů se podařilo zachránit. Na spojenecká letadla přeci jen zaútočilo 100 německých stíhačů. Spojenečtí stíhači jejich útok odrazili sestřelením 29 letadel, při čemž ztratili 5 letadel. Na zemi zatím probíhaly těžké boje a stroje vyložily svůj náklad.




18.9.1944 Anglický XXX. tankový sbor obnovil postup na Arnhem. Brzy byl ale zastaven německou obranou u Aalstu, u mostu přes řeku Domel. Německou obranu podporovalo i několik osmaosmdesátek. RAF nemohla kvůli mlze do boje zasáhnout a tak se pěchota pokusila nepřátelské pozice obejít za podpory těžkého dělostřelectva, ale neuspěla. 6 km severně průzkumný oddíl překročil řeku a setkal se s jednotkami americké 101. výsadkové divize. Tak došlo se zpožděním 18 hodin k prvnímu spojení výsadkových a pozemních jednotek. Útokem z boku byl německý odpor konečně zlomen a tankové jednotky postoupily k Eidhovenu. Zde ale byly obklopeny jásajícím davem Holanďanů a průjezd městem tak trval 4 hodiny. Večer dorazil XXX. tankový sbor k pobořenému mostu u Sonu. Zde se další anglický postup na noc zastavil, 45 km od výchozí linie a ženisté začali ihned stavět pontonový most.



18.9.1944 Část 101. výsadkové divize se pokoušela celou noc probít k mostu v Bestu. Ztráty parašutistů narůstaly a postup byl velice pomalý. Velitel divize generál Taylor odesílal k mostu další a další posily, které však také uvízly v německé palbě. Odpoledne se skupině mužů podařilo k mostu přiblížit a tak ho němci vyhodili do povětří. Ze 450 kluzáků určených k posílení divize bylo německým flakem u Bestu sestřeleno 22. Zbytek dopravil na zem 1 652 mužů s vozidly a přívěsy. Válečného materiálu a zásob dorazilo 80%.


18.9.1944 U americké 82. divize ztroskotalo několik pokusů, při kterých se parašutisté pokoušeli proniknout k mostu u Nijmegenu. Němci se na jeho jižním konci dobře opevnili a na víc k nim začali proudit vojáci od 10. tankové divize SS. Velitel divize generál Gavin nemohl k mostu poslat více vojáků, neboť ostatní potřeboval na obranu doskokových zón. Zde se totiž rozpoutal lítý boj s německými jednotkami pronikajícími z Reichswaldského lesa. Němcům se podařilo zóny dobýt a zmocnili se velkého množství potravin a munice. Generál Gavin stáhl tedy z Nijmegenu část parašutistů a zaútočil s nimi na zóny. Ty je po 4 hodinovém boji znovu obsadili, ale obyvatel ve městě se zmocnila panika z obavy před novou německou okupací.
Ze 454 kluzáků s posilami divize bylo flakem sestřeleno 69 strojů, při čemž zemřelo 54 pilotů. Na zem bylo dopraveno 1 782 mužů, 177 džípů a 60 děl. Citelné ztráty utrpělo 252 bombardérů Liberator se zásobami. 32 jich bylo sestřeleno a 130 poškozeno. Divize obdržela jen 50% zásob a válečného materiálu.


18.9.1944 Velení 1. výsadkové divize převzal za nezvěstného generála Urquharta brigádní generál Hicks. Ten do té doby velel jednotkám chránícím celou noc doskokové zóny u Wolfheze proti německé bojové skupině von Tettau. Ta podnikala jeden ostrý útok za druhým a Angličané je zadržovali jen s největším vypětím v boji muže proti muži.
1. a 3. prapor probíjející se do Arnhemu po severní a střední trase se společně přesunuly na jižní trasu a po té se pokusily do města proniknout. Na okraji města byly ale v těžkých bojích zastaveny jednotkami 9. divize SS s těžkými kulomety a minomety. Němci měli k dispozici i samohybná děla Stug III, proti kterým neměli parašutisté účinnou zbraň a průlom se jim nezdařil. Po těžkých ztrátách se zastavili 2km od cíle a velitelé se rozhodli ráno postup obnovit.
Do města dorazil Němcům jako posila prapor pancéřových granátníků majora Knausta s několika tanky a ihned se zapojil do boje o most. K tomu ještě přibyla baterie polních 105mm houfnic, která začala ostřelovat Angličany obsazené domy u mostu. Jedinou podporou, kterou mohli Angličané Frostovým mužům u mostu poskytnout, byla přesná obranná palba 75mm houfnic z Oosterbeeku.
Přes most se pokusila projet kolona německých obrněných aut a polopásových transportérů oddílu SS velitele Gräbnera. Frostovi parašutisté se do ní pustili vším co měli k dispozici včetně pancéřovek PIAT. Celá skupina včetně velitele byla zničena a na mostě zůstalo 12 hořících vraků a desítky mrtvol německých vojáků. Do večera byly vystaveni ještě několika německým útokům, které všechny odrazili. Jejich ztráty však narůstali a sklepy se plnily raněnými. Držený perimetr byl také neustále postřelován německým polním a protiletadlovým dělostřelectvem a tlak jejich jednotek nepolevoval.
Generál Urquhart se pokusil s generálem Latburym a kapitány Cleminsonem a Tylorem projít přes německé hlídky. To se jim nezdařilo a skončili jen v jednom domě na půdě, zcela obklíčeni německými vojáky. Zde zůstali až do rána. Generál Latbury byl při tom vážně poraněn a ochrnul. Generál Urquhart poté zastřelil osobní zbraní německého vojáka, který do domu nakoukl oknem.
Výsadek posil u Wolfheze dopadl pro Angličany špatně. Statečným bojem parašutistů na zónách shozu se sice podařilo Němce udržet mimo perimetr, ale výsadek zůstal v dostřelu jejich kulometů, minometů a ostřelovačů. Ti se na něj plně zaměřili. Na zem se tak dostalo asi 2 000 mužů (90%). Ranění a mrtví museli prozatím zůstat ležet na místě. Balíky se zásobami byly však rozesety po celém okolí a z 87 tun zásob získali Angličané jen 12. Čerstvé jednotky se zformovaly a vyrazily k Arnhemu probít se k mostu. I oni však uvízly v těžkých bojích na okraji města.

18.9.1944 Generál Bittrich požádal Modela o povolení vyhodit most v Nijmegenu do povětří. Ten nesouhlasil a nařídil Bittrichovi dobýt do 24 hodin severní konec mostu v Arnhemu. Poté nařídil, aby se v okolí Reichswaldu shromáždily značné síly, které zaútočí na koridor. Na místo začaly ihned proudit různé německé jednotky.


18.9.1944 Simpsnova 9. armáda byla nyní přesunuta k hranicím Německa a byla vklíněna mezi americkou 1. a 3. armádu.


18.9.1944 Američané na Pelileu dosáhli na jihu významného vítězství. Při ztrátě 83 padlých a 414 zraněných obsadili celou jižní část ostrova. Zde zničili elitní japonský prapor, při čemž zabili všech 2 609 jeho vojáků. Zajat nebyl žádný.


Na severu zahájili Američané s pomocí praporu tanků zdlouhavý a náročný postup v tropickém vedru na Umurbrogolský hřeben.

18.9.1944 6 amerických stíhaček z letadlových lodí napadlo na Angauru postupující Američany. Něž se omyl vysvětlil, bylo 7 vojáků zabito a 46 zraněno.




18.9.1944 V bojoch o mestečko Dukla pri delostreleckom prepade jeho hlavného stanovištia v obci Ivlja bol ťažko zranený veliteľ 1. tankového práporu 1. československej brigády ZSSR kapitán Ambrož Bílek na následky zranenia zomrel 03. 10. 1944.

19.9.1944 Zemřel generálmajor Masahiko Sasahara (velitel 215. pešieho pluku)

19.9.1944 Zemřel poručík David Samuel Anthony Lord (pilot, 271. peruť)


19.9.1944 Zemřel plukovník Rudolf Boeckmann (velitel: Dělostřelecké velitelství 401)


19.9.1944 Zemřel major Alfred Holler (velitel Granátnického pluku 424)


19.9.1944 Zemřel námořní kapitán Arved von Mühlendahl (velitel U-867)


19.9.1944 Zemřel šikovatel Josef Blümel (nositel Rytířského kříže)


19.9.1944 Zemřel nadstrážmistr Josef Mathes (velitel čety 3. baterie 280. brigády samohybných děl (SturmGeschBrig 280))


19.9.1944 Zemřel svobodník Joe Eugene Mann (nositel Medaile cti in memoriam)

19.9.1944 Zemřel podplukovník Guy Gibson (velitel 617. perutě)

19.9.1944 Ponorka U-328 (U-328) uvedena do služby

19.9.1944 Založen kýl ponorky U-3519 (U-3519)


19.9.1944 Vojska 3. pobaltského frontu osvobodila Tyrvu a Valgu. 1. pobaltský front postoupil k Západní Dvině a otevřel si cestu k Rize z jihu. 2. ukrajinský front spolu s rumunskou armádou znovu osvobodil Temešvár.



19.9.1944 Britská 2. armáda obsadila Eindhoven a postoupila k Nijmegenu.


19.9.1944 Americká vojska vstoupila na německé území v prostoru Sittardu.


19.9.1944 Francouzská národní rada odporu (CNR) žádala zatčením maršála Pétaina všeobecnou čistku ve francouzském administrativním aparátu, který se zkompromitoval spoluprací s německými okupanty.


19.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na MönchenGladbach.


19.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Hamm, Soest, Koblenz, Dittenburg a Wiesbaden.


19.9.1944 Američané začali na Pelileu opravovat japonské letiště.


Japonští vojáci, kteří unikli před americkým postupem z jižní a střední části ostrova se přesunuli na sever na Umurbrogolský hřeben a znovu se zapojili do boje.


19.9.1944 Na Angauru zahájili Američané obsazování jižní části ostrova a do zajetí odešel první Japonec.

19.9.1944 Člen paradesantní skupiny WOLFRAM J. Bierský šel spolu s J. Kotačem (člen partizánské skupiny J.ŽIŽKY) na schůzku rady tří. Cestou byl však Bierský Kotačem zabit a okraden. Poté se Kotač přihlásil na gestapu. (Po válce byl Lidovým soudem odsouzen a popraven).


19.9.1944 Vo funkcii veliteľa nemeckej armády na Slovensku nahradil SS-Obergruppenführera G. Bergera SS-Obergruppenführer H. Höfle.



19.9.1944 Finsko a SSSR uzavřely v Moskvě příměří. Z obavy před sovětskou intervencí, donutilo Finsko německá vojska ustoupit do Norska.

19.9.1944 Luftwaffe shromáždila k odražení dalšího výsadku operace MARKET-GARDEN 300 stíhaček.




19.9.1944 Plánovaný ranní výsadek 1. samostatné polské brigády byl kvůli mlze přesunut na odpoledne. Odpoledne byl ale znovu přesunut na druhý den. Polský velitel generál Sasabowski si začal dělat značné starosti o úspěch operace. Z anglických letišť více na jihu odstartovaly k Arnhemu kluzáky s polským těžkým dělostřelectvem, protiletadlovým dělostřelectvem a dopravními prostředky.



19.9.1944 Angličtí ženisté dokončily u Sonu pontonový most přes Vilemínin kanál a v 6,15 po něm projely první tanky XXX. sboru a se 36 hodinovým zpožděním se daly znovu do pohybu. Nyní se ale postup zrychlil a tanky nabraly ostré tempo. V 8,00 již postoupily o 50km a dosáhly mostu u Grave, držený americkými parašutisty 82. divize, kteří je spolu s Holanďany nadšeně vítali.
Během dopoledne pak postoupili Angličané až Nijmegenu, kde na ně čekal most přes Waal. Zde, 18km od Arnhemu, se postup tanků XXX. sboru znovu zastavil, protože most byl zatím v německých rukou. Vrchní velitel operace generál Browning svolal poradu, na které vyjádřil svoje obavy o osud parašutistů u Arnhemu. Bylo tedy rozhodnuto o společném útoku amerických parašutistů a anglických tanků na most.
V 15,30 zahájilo za podpory dělostřelectva 40 anglických tanků postup k mostu. V pouličních bojích byl však útok zastaven dobře připravenou německou obrannou s minomety a osmaosmdesátkami. Většina tanků byla zničena a ani parašutisté nedokázali proniknout vpřed.




19.9.1944 U 101. divize zahájily německé jednotky 59. pěší divize generála Poppeho silný útok na most v Bestu. K jeho likvidaci musel generál Tylor nasadit celý pluk spolu s kluzákovou pěchotou a anglickými tanky z dálnice. Tím byl konečně odpor v okolí Bestu zlomen. Bylo to první spojenecké vítězství v operaci MARKET-GARDEN. V bojích o Best ztratili Němci 300 mužů a 1 000 bylo zajato. Do rukou spojenců padlo také 15 osmaosmdesátek.
Než ale boj skončil, udeřila tanková brigáda s tanky Panther, majora von Maltzana, na most u Sonu. Za pomoci bazuk a protitankového děla byl útok odražen.
Výsadek posil a válečného materiálu nedopadl pro divizi dobře. Z 655 dopravních letadel bylo 40 ztraceno a ze 431 kluzáků bylo zničeno 112. Na zem se tak dostalo pouze 1 341 mužů a 40 děl. To bylo jen 50% z plánovaného množství.




19.9.1944 Protože se americkým parašutistům a anglickým tankům nezdařil společný útok k mostu v Nijmegenu, navrhl velitel 82. divize generál Gavin, aby most byl dobyt z obou stran najednou, když se přes řeku na člunech přepraví část jeho mužů. Při tom počítá s velkými ztrátami. Angličany plán ohromil a generál Browning s ním souhlasil. XXX. sbor poskytne palebnou podporu a 28 plátěných člunů. Ty však byly hluboko na jihu v zácpě a bylo je nejprve potřeba urychleně dopravit k řece. Generál rozhodl, že útok provede 504. pluk, konkrétně jeho 3. prapor vedený majorem Cookem a začne 20.9. ve 13,00.
Shoz posil pro divizi byl pro špatné počasí v Anglii odvolán a z 262 plánovaných tun válečného materiálu se k vojákům dostalo pouze 40 tun.





19.9.1944 U Arnhemu začal hned ráno útok 1. a 3. praporu k mostu. Ten podpořily další 2 prapory vysazené předešlého dne. Jednalo se o 11. a 2. jižněstaffordshirský. Žádní vojáci se ale k mostu neprobojovali. Jejich postup uvízl v těžkých pouličních bojích s německou obranou podpořenou kulomety, protitankovými kulomety a minomety. 1. a 3. prapor byly zmasakrovány vražednou německou palbou, zcela vykrvácely, přestaly být bojeschopnými útvary a zbylo jim jen několik desítek mužů. Velitelé nařídili svým mužům stáhnout se z města, přičemž všechny 4 prapory přišly o své velitele. Podplukovníci Dobie, Lea a Mc Cardie byli zraněni a zajati. Podplukovník Fitch padl. Německé jednotky zahájily protiútok s podporou samohybných děl a začaly parašutisty z města vytlačovat. Vojákům již došly náboje do pancéřovek PIAT a ve městě museli zanechat většinu raněných. Unavení, špinaví, otrhaní a zkrvavení parašutisté zaujali novou obrannou linii východně od Oosterbeeku. Němci na vesnici s podporou tanků zaútočili ale byli za pomoci dělostřelectva odraženi.
Na sever od Arnhemu, proti výšinám ovládajícím celé město, zaútočila 4. brigáda generála Hacketta, který přistál předešlý den. (Ten nebyl ochoten akceptovat vzniklou situaci a zvolil si svůj vlastní směr postupu). Brigáda se tak dostala do těžkého boje s německou skupinou Krafft u vesnice Lichtenbeek. Její postup ztroskotal a byla zmasakrována, při čemž utrpěla těžké, 50% ztráty.
Ranní útok parašutistů v Arnhemu postoupil až k domu, ve kterém se ukrýval generál Urquhart. Ten dům spěšně opustil a vydal se do svého štábu v Oosterbeeku. Jeho návrat, po 36 hodinách, způsobil doslova šok. Zde se seznámil se situací, která pro něj byla zklamáním a uvědomil si, že divize je na pokraji katastrofy. (Spojení se nepodařilo obnovit, přílet posil se opozdil, zásoby dostali Němci, k mostu není možné se probít a XXX. sbor je ještě daleko). Vyslal tedy plukovníka Barlowa, aby koordinoval útok na most. Ten ale cestou zahynul. Poté generál nechal odeslat depeši, aby výsadek Poláků byl zrušen, nebo přesměrován jinam. Depeše však nebyla nikým zachycena. Dále vydal rozkaz generálu Hackettovi, aby se, se svojí 4. brigádou stáhl od vyvýšenin a postupoval na most. (Ta však byla při přesunu zmasakrována).
Dalším masakrem se stal výsadek polských dělostřelců. Přistávací zóna pro kluzáky se totiž nacházela uprostřed bojové vřavy a na přilétající stroje soustředili němci co mohli. Mnoho strojů bylo rozstříleno a zapáleno. Po přistání se Poláci ocitli přímo uprostřed bitvy, což vedlo k hrozným ztrátám, část válečného materiálu byla zničena a čtvrtinu získali Němci. Ze 46 kluzáků se na zem dostalo jen 31. Z nich se nyní Poláci pokusili vyložit co bylo v jejich silách. Například z 8 57mm děl byly vyloženy pouze 3. Poté na zónu shodilo 163 dopravních letadel zásoby a válečný materiál pro Angličany. To skončilo znovu katastrofou, při čemž 13 letadel bylo sestřeleno a 97 poškozeno. Z 390 přepravovaných tun zásob se k parašutistům dostalo jen 31 tun shozených omylem mimo zónu.



19.9.1944 Velitel německých vojáků v Arnhemu generálmajor Harmel nabídl Frostovi a jeho mužům čestnou kapitulaci. Ten odmítl a tak nařídil, aby dělostřelectvo a tanky srovnaly systematicky a postupně se zemí všechny domy, ve kterých se parašutisté nacházeli. Během dne byla většina domů pobořena a zapálena. Ztráty parašutistů narůstaly a držený perimetr se neustále zmenšoval. Na něj zaútočila i letadla Luftwaffe. Parašutisté neměli nic k jídlu ani pití a podplukovník Frost si uvědomil, že jeho postavení na severní straně mostu je neudržitelné. Večer na jejich postavení zaútočily ještě 2 obrovité 56 tunové tanky TIGER I. Oba byly ale zničeny pancéřovkami PIAT.

19.9.1944 Němci ukončili evakuaci 15. armády přes Šeldu. Nyní měli západně od spojeneckého koridoru 65 000 vojáků, 225 děl, 750 aut a 1 000 koní. Generál Model vojákům nařídil, aby zahájili na koridor generální útok po celé délce.


19.9.1944 Německé jednotky v Arnhemu byly posíleny protiletadlovým dělostřelectvem a plamenomety. Další posily dorazily do oblasti Raichswaldu. Jednalo se o II. výsadkový sbor generála Meindla, který přešel ihned do útoku na americké pozice.


20.9.1944 Zemřel podplukovník Joachim Sadrozinski (náčelník štábu 90.divize tankových granátníků)

20.9.1944 Zemřel generálplukovník Alois Schönburg-Hartenstein (Veliteľ IV. zboru.)

20.9.1944 Zemřel podporučík František Vaculík (pilot 310. perutě RAF)

20.9.1944 Loď USS Portsmouth (CL-102) spuštěna na vodu

20.9.1944 Ponorka I-203 (I-203) spuštěna na vodu
20.9.1944 Založen kýl ponorky U-2527 (U-2527)



20.9.1944 Velitel polské brigády generál Sasabowski si uvědomil, že operace MARKET-GARDEN neprobíhá dobře a plánovaný ranní odlet svých vojáků odložil na odpoledne, aby se stihli připravit na přistání na jiné zóně. Mezitím padla v Anglii mlha o jejich odlet byl odložen o 24 hodin.



20.9.1944 V prostoru 101. divize zaútočila německá Tanková brigáda 107 znovu na most u Sonu a téměř ho dobyla. Útok se nakonec podařilo odrazit s pomocí anglických tanků z dálnice.




20.9.1944 Po silné dělostřelecké přípravě zahájily další německé jednotky útok z Reichwaldu, na jednotky 82. divize na Groesbeeckých výšinách. Boje zde trvaly až do setmění a k likvidaci německého útoku musely být také nasazeny anglické tanky z dálnice.
Velitel operace generál Browning si uvědomil, že vojákům u Arnhemu hrozí likvidace a začal naléhat na rychlý postup. Generál Gavin přesto odložil plánovaný útok přes řeku o 2 hodiny, protože vozidla s čluny postupovala pomalu.Ve 14,30 přesto operace začala. Nejprve přilétla vlna Typhoonů, která zasypala severní břeh raketami. Poté nastoupila děla 30 Shermanů XXX. sboru, která stála podél břehu a poskytla palebnou podporu. K tomu se přidalo také anglické dělostřelectvo a minomety parašutistů. V 15,00 se první vlna 260 parašutistů majora Cooka vrhla na 26 člunech do 400m široké řeky. Nejprve nastal hrozný zmatek ale nakonec se čluny odpoutaly a vyrazily k severnímu břehu. Němci ihned zahájili na čluny intenzivní palbu z kulometů a minometů která ve vodě se rozpoutala jatka. Na druhou stranu dorazila pouze polovina člunů. Parašutisté z nich zaútočili na břeh a ženisté otočili čluny zpět pro další vlnu. První vlna ztratila 134 mužů. Během půl hodiny vyčistili rozezlení Cookovi parašutisté místo přistání a vytvořili na břehu malé předmostí. Odtud pak pokračovali dále v útoku. Část parašutistů pokračovala směrem k mostu a část zůstala ke krytí připlouvající druhé vlny. Ta ztratila již jen 2 čluny. Se zbývajícími 11 čluny přepluli ženisté řeku ještě 5x. Další část parašutistů zaútočila dále do vnitrozemí, na 2 pásmo německé obrany. Té vévodila mohutná pevnost, hrad Fort Hof Van Holland, do které zběsilí parašutisté rychle pronikli a posádka se vzdala.
Skupina postupující k severnímu konci mostu narazila na silná postavení německých kulometů a minometů. Němečtí obránci se ale zalekli obklíčení a opustili svoje postavení. Přes most začaly ustupovat i jednotky z jižního břehu. Parašutisté již obsadili severní konec mostu a způsobili mezi vojáky na mostě masakr, při kterém Němci padali všude. 260 mužů zemřelo a stovky dalších byli zraněny a zajaty. Tak se konečně dostal most v Nijmegenu do spojeneckých rukou.
Spolu s útokem přes řeku zahájili američtí parašutisté nový generální útok k jižnímu konci mostu. Ten podporovalo 40 anglických tanků Sherman a 100 děl. Vojáci postupovali metodicky vpřed, drtili německý odpor a ten se začal hroutit. Spolu s prchajícími Němci vjely na most i anglické tanky, které se přidaly k masakru a kosily německé vojáky po desítkách.
Velitel 10. tankové divize SS generál Harmel rozkázal vyhodit most do povětří. To se ale nezdařilo a anglické tanky konečně překročily Waal – poslední překážku před Arnhemem. Hned za mostem se ale Angličané zastavili na noc, dokud nedorazí jako posila 43. pěší divize Essex, „opatrného“ generála Thomase. Američany tento postup velice rozčílil a vznikl tak konflikt mezi americkými a anglickými vojáky. (Důvod, proč se Němcům nepodařilo most vyhodit do povětří, byl podle Holanďanů, v odbojáři Janu van Hoofovi, který údajně pronikl k mostu a přestříhal zde dráty k rozbuškám. Za svou činnost byl Němci popraven).
Odlet posil divize s 3 400 muži a děly, byl pro mlhu v Anglii odložen o 24 hodin.



20.9.1944 Generál Urquhart si uvědomil, že k mostu již neprorazí, rozkázal tedy vytvořit okolo Oosterbeeku obranný perimetr s řekou za zády, vyčkat příchodu XXX. sboru a udržet tyto pozice pro budoucí postup. Hranice perimetru byla na západě mezi vesnicemi Heveadorp a Wolfheze a na východě mezi Oosterbeekem a Johannohoeve. Do tohoto prostoru byly staženy všechny anglické jednotky z okolí. U Heveadorpu se nacházel mohutný přívoz přes řeku, do vesnice Driel na jižním břehu, který hodlal generál využít pro budoucí ofenzívu. Proto stanovil okolí Drilu jako nové místo pro polský výsadek. Spojařům divize se také podařilo navázat spojení s plukovníkem Frostem u mostu a tak ho Urquhart informoval o nové vojenské situaci. Přitom ho vyzval, aby se držel, dokud nedorazí anglické tanky. Přesto se pokusil odeslat 3 obrněné transportéry Bren carrier naložené potravinami a municí, aby se pokusily projet do Arnhemu. 2 byly zničeny a poslední se vrátil. Poté se pokusil odeslat depeši s novými dispozicemi shozu zásob pro divizi. Depeše nebyla v Anglii zachycena. Piloti RAF se „nedali zmást“ signály ze země a zásoby shodily na původně domluvené zóny Němcům. Ztráty letadel byly veliké, neboť Němci posílili protivzdušnou obranu. 9 letadel bylo sestřeleno a 62 poškozeno. Ze 300 tun zásob a válečného materiálu se k parašutistům dostalo jen 41 tun, shozených omylem mimo zónu.


20.9.1944 Němci v Arnhemu obnovili intenzivní dělostřeleckou palbu na zbytek perimetru Frostových mužů na severní straně mostu. K tomu se opět přidala také samohybná děla. Frostovi zbylo k obraně asi 200 mužů na západní straně a 13 na východní pod velením kapitána Mackaye, v budově školy. Ty odrazili ještě 2 německé útoky vedené čtyřnásobnou přesilou a těla Němců ležela všude kolem. To jim však už došli náboje a zbylí 4 muži se rozešli po okolí, při čemž byl kapitán Mackay zajat.
Během dne byl zraněn granátem a odnesen do sklepa i podplukovník Frost. Velení zbytku perimetru se ujal major Gough. Ten nechal vojáky, aby se na noc poschovávali v troskách domů a ráno se znovu shromáždili k boji.
Německé tanky PzKpfw IV a Sturmgeschütze III již vjeli na severní kraj mostu, čemuž parašutisté nemohli nijak zabránit. Na mostě se ale nacházela spousta vraků a Němci je museli nejdříve uklidit, než mohli pokračovat k jihu.



20.9.1944 Německá bombardovací letadla zaútočila na Eindhoven. Zde zničila muniční kolonu a střed města. Do Arnhemu proudily Němcům další posily. 2 kulometné prapory, dělostřelecký pluk a pluk pěchoty. Jednotky byly nasazeny proti perimetru u Oosterbeeku. Zde zdecimovaly obranný úsek již oslabené 4. Hackettovy brigády. Ta utrpěla obrovské ztráty a musela být stažena na novou obrannou linii.



20.9.1944 Po dobytí mostu a města Nijmegenu zůstal ve středu města, ve starobylém hradu Valkhofu, bývalý německý velitel obrany města kapitán Euling s 60 muži, kteří dál kladli odpor. Anglické tanky pronikly do hradu a zapálily ho. Kapitán i se zbytkem svých mužů ale přes noc uprchl, na pramicích překonal Waal a připojil se znovu k německým jednotkám. Z tuto akci byl později kapitán Euling vyznamenám Rytířským křížem.
Během noci zaujaly německé jednotky SS novou obrannou linii severně od Nijmegenu, na dálnici k Arnhemu, v okolí vesnice Elst. Zde čekalo na anglický postup také 16 tanků Pz.Kpfw IV, samohybná děla StuG III a dělostřelecký oddíl. Později se přidaly také tanky Panther, kterým se konečně podařilo projet přes most v Arnhemu.


20.9.1944 Vojska 2. úderné armády (Leningradský front), útočící podél Čudského jezera a železniční tratě Tartu-Tallin, osvobodila Rekvere.




20.9.1944 1. gardová armáda osvobodila první československou obec Kalinov.



20.9.1944 Americká 3. armáda obsadila Chátel a Lunéville.

20.9.1944 Princ Karel belgickým regentem (jeho bratr belgický král Leopold III. internován v Německu).


20.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Boulogne, Calais a Le Havre (33.651 tun pum).



20.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na rafinérii v Bratislavě.


20.9.1944 Časť nemeckého práporu Schill prenikla do Kláštora pod Znievom a obsadila obec Slovany (okr. Martin).




21.9.1944 Zemřel SS-Obergruppenführer a generál zbraní-SS Artur Martin Phleps (veliteľ 5.horského zboru SS)


21.9.1944 Zemřel námořní nadporučík Helmut Kandzior (ponorkový velitel)

21.9.1944 Zemřel vojín John Roderick Towle (raketometčík roty C, 1. prapor, 504. paradesantní pěší pluk, 82. výsadková divize)

21.9.1944 Zemřel desátník John Charles Kelly

21.9.1944 Loď Sacuki vyřazena ze služby (potopena v Manilské zátoce letadly US Navy TF-38 / Sunk by aircrafts US Navy TF-38 in Manila bay)

21.9.1944 Založen kýl lodi HMS Snipe (U 20)
21.9.1944 Ponorka U-2509 (U-2509) uvedena do služby


21.9.1944 San Marino po ústupu německých okupačních vojsk vyhlásilo Německu válku.


21.9.1944 Vojska 1. pobaltského frontu dosáhla v prostoru Jelgavy řeky Lecava.

21.9.1944 Tito odjel k rozhovorům se Stalinem do Moskvy. Dohoda o dočasném vstupu sovětské armády na jugoslávské území, dodávky voj. materiálu pro jugoslávskou armádu. O něco později byla projednána s Titem v Craiove účast bulharské armády na osvobozování Jugoslávie.


21.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Mainz, Soest, Koblenz a Ludwigshafen.


21.9.1944 Německá vojska vyklidila Peloponés.


21.9.1944 Americké námořní letectvo zahájilo sérii útoků na Luzon a Visayské ostrovy. Akce trvala do 24.9.



21.9.1944 Prvú československú obec Kalinov oslobodil 3. horský střelecký sbor pod vedením generálmajora Andreja Vedenina.


21.9.1944 V noci z 20. septemra povstalecké jednotky zastavili postup Nemcov do Turca cez pohorie Žiar na čiare Dubové-Veľký Čepčín-Ivančiná.


21.9.1944 Jednotky XXX. sboru obnovily postup v operaci MARKET-GARDEN a vyrazily z předmostí u Nijmegenu na sever. Čekalo je ale 18km po ostrovní dálnici na náspu. Ostatní terén v okolí byl pro tanky nevhodný a těm nezbývalo, než vyrazit přímo vpřed. Tanky postoupily na polovinu cesty a zde narazily na silnou německou obrannou linii u vesnice Elst. Ta zničila tanky čelní roty a anglický postup snadno zastavila 10 km od cíle. Přivolat na pomoc kroužící Typhoony se nezdařilo a vyžádaná palebná podpora dělostřelectva neměla účinek. Postup XXX. sboru se tak s konečnou platností zastavil.


21.9.1944 Generál Urquhart rozdělil perimetr u Oosterbeeku na západní a východní sektor. Velení na nich předal svým generálům Hicksovi (západ) a Hackettovi (východ). Pro obranu měl k dispozici 3 000 vojáků a 21 75mm houfnic. (15 z prvního a 6 z druhého výsadku). Dělostřelcům divize se podařilo navázat spojení s anglickými dělostřelci u Nijmegenu a požádali je o střeleckou podporu. Ti zahájili na vzdálenost 18km přesnou palbu 114mm děl před obranné pozice v perimetru, což mělo pro parašutisty povzbuzující účinek. Přesto udržet perimetr bylo stále obtížnější a ztráty na lidech narůstali. RAF se pokusila 2x parašutisty u Oosterbeeku zásobovat.
1. vlna dopravních letadel mířící na původní, tedy německé zóny byla německými stíhači rozstřílena.
2. vlna dopravila určité množství munice a potravin do perimetru. RAF přišla o 43 letadel. (To bylo 20%).


21.9.1944 Německé jednotky obnovily útok na poslední zbytky parašutistů, držících za zoufalých podmínek poslední ruiny domů na severní straně arnhemského mostu. V 9,00 se anglický obranný perimetr zhroutil. Někteří vojáci se pokusili samostatně probít na západ k jednotkám u Oosterbeeku. Při tom byl zajat i major Gough. Poslední skupina 80 mužů se ještě zabarikádovala v budově na nábřeží. Brzy však byli přemoženi a zajati. Do zajetí tak odešlo několik desítek unavených, špinavých, hladových a raněných anglických parašutistů. Ve městě ale ještě zůstávali jednotliví vojáci. Německé jednotky tak konečně přejeli na jih, přes arnhemský most, který částečně uklidily a připojily se k obraně u Elstu.



21.9.1944 RAF konečně uskutečnila výsadek polských parašutistů. Seskok 1. samostatné polské brigády generála Sasabowského se změnil v nepředstavitelné peklo. Výsadková oblast na jižní straně Rýna u Drielu byla plně pod německou kontrolou. Výsadek se tak ocitl v palbě jejich ručních zbraní, polního a protiletadlového dělostřelectva. Nejprve na vlnu 114 dopravních letadel zaútočilo 25 Meserschmittů Bf 109. Nad zóny dorazilo pouze 61 anglických letadel a na ně se právě zaměřil německý flak. Letadla vysadila 1 067 mužů, kteří umírali na padácích dříve než dopadli na zem. Na zónách se tak do večera shromáždilo jen 750 polských parašutistů. Ty vyčistili okolí přistání od Němců a dobyli vesnici Driel. Zde si zřídil velitelství generál Sasabowski a vojáci vytvořili okolo vesnice kruhovou obranu.


Podle původního plánu se Poláci měli k Urquhartovým mužům dopravit v noci přívozem, ale zjistili, že je mimo provoz. Generál Urguhart tedy rozhodl, že vojáci se k němu přeplaví na člunech a vorech, které jim dodá. Polští vojáci čekali do rozednění na břehu a když žádné čluny nepřipluly, vrátili se do svých pozic. (Urquhartovi ženisté žádné čluny nesehnali).


Generál Bittrich nařídil, že polský výsadek má být ihned zlikvidován. To se ale nezdařilo, neboť parašutisté všechny útoky odrazily.


21.9.1944 Americké jednotky na Pelileu, bojující ve střední části fronty obsadily východní část ostrova a velký poloostrov.


21.9.1944 Američané zahájili 2. fázi operace SATLEMATE II – obsazení atolu Ulithi. Vysadili zde průzkumný oddíl a ten zjistil, že atol není Japonci obsazen.


22.9.1944 Zemřel generál delostřelectva Fritz Lindemann (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


22.9.1944 Zemřel generálmajor in memoriam Josef Kholl (velitel 1. polního praporu 1. československé samostatní brigády v SSSR)
22.9.1944 Zemřel svobodník Lewis Hackett
22.9.1944 Zemřel vojín Donald Charles Sutherland
22.9.1944 Ponorka U-2515 (U-2515) spuštěna na vodu


22.9.1944 Vojska 8. armády (Leningradský front) - v její sestavě 8. estonský sbor osvobodila v součinnosti s Baltickým loďstvem hlavní město Estonska, Tallin. 1. pobaltský front se přiblížil k Rize a osvobodil Baldone. 2. ukrajinský front spolu s rumunskou armádou osvobodil Arad.


22.9.1944 Výsadek námořní pěchoty Baltského loďstva se zmocnil námořní základny Loksy (východně od Tallinu).


22.9.1944 Kanadská vojska obsadila Boulogne (německá posádka v čele s generálem Heimem kapitulovala).


22.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Kassel (1.517 tun pum).


22.9.1944 Angličané pokračovali v operaci MARKET-GARDEN a 43. pěší divize Essex opatrného generála Thomase zahájila útok z Nijmegenu na sever s úkolem překonat konečně německou obranu a spojit se s Poláky u Drielu. Jejich postup byl ale neskutečně pomalý. Do večera se přeci jen k Polákům u Drielu probili. Také dorazila obrněná vozidla 2 čet 2 praporu, s municí a válečným materiálem, která jela po vedlejších silnicích. Generál Sasabowski se rozhodl, že se v noci znovu pokusí překonat Rýn na malých gumových člunech, které vozidla přivezla.
Během noci vyrazili polští parašutisté přes řeku, vždy po šesti mužích. Němci ale začali místo postřelovat a do rána se přemístilo k Urquhartovi jen 50 mužů.



22.9.1944 Vojáci 101. divize byli přes den vystaveni dvěma silným německým útokům s podporou tanků na most u Veghelu. Byly ale zastaveny společným úsilím amerických parašutistů, anglických tanků z dálnice a dělostřelectva. Další německý útok 6km severněji ale uspěl a německé jednotky přeťaly dálnici, po níž proudily k Arnhemu anglické jednotky. Nyní veškerý pohyb na sever ustal a 3 divize zůstali odříznuty. (1 americká a 2 anglické). Generál Horrocks musel odeslat část XXX. sboru na jih, aby tanky pomohly znovu obnovit průchodnost koridoru.


Shoz zásob k divizi se pro špatné počasí opět neuskutečnil.


Shoz posil pro 82. divizi se pro špatné počasí také neuskutečnil a parašutisté drželi své pozice, především u Reichswaldu, jen vypětím všech sil.


22.9.1944 Americké jednotky na Pelileu probíjející se pomalu na sever již ztratily 3 946 mužů a byly unaveny. Velení proto zastavilo jejich další postup do příchodu posil. Jednotky bude také nutné přeorganizovat a nechat odpočinout. Tím skončila 1 fáze operace STALEMATE II.

22.9.1944 Američané také uvedli na Pelileu do provozu bývalé japonské letiště s 1 200m dlouhou a 85m širokou dráhou.

22.9.1944 Japonský velitel oblasti generál Inoue se rozhodl posádku na Pelileu posílit a odeslal z ostrova Babelthup na bárkách pěší prapor. Ten se pokusil ostrova dosáhnout v noci ale byl Američany objeven a rozstřílen.


22.9.1944 Americký 38. svaz letadlových lodí podruhé svými letadly napadl japonská letiště na ostrově Luzon. Pro Japonce to znamenalo úplnou katastrofu.


23.9.1944 Zemřel generálmajor Erich von Seckendorff (velitel: 113. tanková brigáda)


23.9.1944 Zemřel major Hans Albrecht von Plüskow (velitel Tankového oddílu (Panther) 2107)


23.9.1944 Zemřel kapitánporučík Johann Jebsen (velitel U-565 a U-859)

23.9.1944 Zemřel kapitán Clarence Oscar Johnson (velitel letky 436. a 487. stíhací perutě)

23.9.1944 Ponorka U-1065 (U-1065) uvedena do služby

23.9.1944 Ponorka U-3504 (U-3504) uvedena do služby


23.9.1944 Leningradský front osvobodil přístavní město Pärnu a Viljandi, spojil se s 3. pobaltským frontem a uzavřel na území Estonska německý Armádní oddíl Narva. Baltské loďstvo vysadilo námořní pěchotu na ostrově Naissaar.



23.9.1944 2. ukrajinský front rozdrtil německé uskupení v prostoru Aiud v Transylvánských Alpách.




23.9.1944 Maďarská mise v čele s generálem Nádaiem, vyslaná na pokyn Horthyho (bez vědomí Němců) do Caserty (Itálie) k jednání o příměří se západními mocnostmi, skončila neúspěšně. Misi doporučeno, aby se nejprve obrátila na SSSR. Proto Horthy vyslal 24.9. delegaci v čele s generálem Faragó do Moskvy (měla podepsat dohodu o příměří, a to za podmínky, bude-li SSSR souhlasit s účastí britsko-amerických vojsk při obsazení Maďarska a s volným odchodem německých vojsk z maďarského území). Nacisté se o tajaných jednáních Maďarů dověděli a 4.10. vydalo velitelství německé Skupiny armád Jih zvláštní rozkaz, podle něhož se měly všechny protiněmecké akce v Maďarsku okamžitě potlačit. 11.10. podepsala maďarská delegace předběžné podmínky dohody o příměří se SSSR, USA a Velkou Británií.

23.9.1944 Lucemburská vláda se vrátila do vlasti.


23.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Neuss.


23.9.1944 Americká vojska se zmocnila atolu Ulithi v souostroví západních Karolín.


23.9.1944 Americké námořní letectvo potopilo u Visayských ostrovů 22 japonských lodí.

23.9.1944 Na zasadaní Rady na obranu Slovenska boli prerokované nové obranné úlohy a niektoré podnety z diskusie na plenárnom zasadaní SNR 22. septembra.


23.9.1944 2. prápor nemeckej bojovej skupiny Schill s pomocou miestnych Nemcov obišiel povstaleckú obranu východne od Prievidze cez lesy na severných výbežkoch pohoria Vtáčnik, obsadil Handlovú a svojimi čelnými jednotkami dosiahol Novú Lehotu asi 5 km na juh od mesta, na ceste do Žiaru nad Hronom


23.9.1944 Počasí v Anglii se zlepšilo a konečně mohla být dokončena výsadková část operace MARKET-GARDEN. Nizozemský princ Bernard vyjádřil v Bruselu obavu o osud obyvatel jeho země, v případě neúspěchu operace.



23.9.1944 Průchodnost dálnice se podařilo obnovit a generál Horrocks nařídil, aby z jihu byly přivezeny další čluny, na kterých se v noci 24.9. přeplaví přes Rýn 43. divize Essex. (Čluny dorazily až 25.9.).



23.9.1944 Ke 101. výsadkové divizi bylo vysazeno zbylých 3 000 mužů a veliké množství válečného materiálu a zásob.



23.9.1944 U 82. výsadkové divize bylo konečně vysazeno 3 385 posledních mužů a velké množství munice a zásob.




23.9.1944 U Grave bylo ještě vysazeno 500 mužů polské brigády, kteří 21.9. nemohli odletět z Anglie. Ti se pěšky vydali ke svojí jednotce u Rýna.


23.9.1944 123 dopravních letadel RAF se pokusilo shodit zásoby anglickým parašutistům v perimetru u Oosterbeeku. Zde na ně čekal německý flak 74 88mm a 20mm protiletadlových děl. RAF opět utrpěla veliké ztráty. 6 letadel bylo sestřeleno a 63 poškozeno. Zásoby však byly rozesety všude po okolí a do velice úzkého perimetru spadlo jen málo. Ostatní získali zase Němci. Po tomto neúspěchu rozhodlo velení RAF, že bombardéry již zásobování perimetru provádět nebudou.



23.9.1944 Generál Urquhart měl večer již jen 2 500 bojeschopných mužů a tak musel opět severní konec perimetru zmenšit a jednotky stáhnout o něco zpět.


23.9.1944 Ve městě Arnhemu byl zlikvidován odpor posledních anglických parašutistů.



23.9.1944 Polští parašutisté v Drilu se znovu pokusili v noci proniknout přes Rýn. Tentokrát na 16 plátěných člunech a 5 obojživelných vozidlech DUKW. Němci opět palbou polních a protiletadlových děl, minometů, raketometů a kulometů proměnili plavbu v masakr s obrovskými ztrátami. Na druhou stranu řeky se tak dostalo jen 250 mužů. 50 jich ale přistálo mimo perimetr a byli zajati.


23.9.1944 Do Arnhemu dorazilo Němcům 45 tanků Tiger II. Část byla nasazena proti Oosterbeeckému perimetru a zbytek se přesunul k jihu, proti XXX. sboru. Generál Model nařídil zlikvidovat anglické předmostí do 24 hodin.


23.9.1944 Američané stáhli z boje na Pelileu kvůli velkým ztrátám 1. pluk 1. divize k doplnění a odpočinku. (Pluk měl již 50% ztráty). Jejich pozici zaujal 321. pluk 81. divize stažené z Angauru.


23.9.1944 Američané obsadili atol Ulithi.


23.9.1944 Japonský velitel odeslal další vojáky na Pelileu. Znovu byli Američany rozstříleni. Přes to se podařilo Japoncům vylodit 600 vojáků, kteří se ihned zapojili do boje.


24.9.1944 Zemřel plukovník Friedrich Strohm (veliteľ 470. granátnického pluku)

24.9.1944 Zemřel plukovník William Kern Moore (náčelník štábu: 83. divize)


24.9.1944 Zemřel generál pěchoty Wilhelm Wegener (veliteľ L. armádneho zboru)

24.9.1944 Zemřel - Francis Lawrence Curr (nositel dvou Záslužných leteckých medailí DFM & bar)

24.9.1944 Zemřel svobodník Roland Joseph Moise Leroux

24.9.1944 Ponorka U-1110 (U-1110) uvedena do služby



24.9.1944 Námořní pěchota Baltského loďstva ovládla námořní základnu Paldiski. Leningradský front osvobodil Haapsalu. 3. pobaltský front osvobodil města Valmiera. 2. ukrajinský front dosáhl v prostoru Mako rumunsko-maďarské hranice.

24.9.1944 Německá Skupina armád Severní Ukrajina byly přejmenována na Skupinu armád A (generál Harpe), a Skupina armád Jižní Ukrajina na Skupinu armád Jih (generál Frießner).



24.9.1944 Britská 2. armáda pronikla poblíže Nijmegenu na německé území.

24.9.1944 Republika San Marino vyhlásila Německu válku.

24.9.1944 Na podnet G. Husáka sa začal tlačiť komunistický týždenník Nové slovo.

24.9.1944 Jegorovova partizánska brigáda zaujala obranu na západných a severných svahoch Veľkej Fatry.



24.9.1944 Do Nijmegenu dorazil velitel britské 2. armády generál Dempsey, aby se osobně seznámil se situací operace MARKET-GARDEN. Uvědomil si, že armáda nebude schopna překonat 150m široký tok Rýna. Nařídil tedy, aby byl zbytek 1. výsadkové divize od Oosterbeeku evakuován a operace ukončena. O tomto rozkazu informoval maršála Montgomeryho, který jeho rozhodnutí schválil. Nakonec souhlasil i velitel operace generál Browning. Evakuace dostala název operace BERLÍN.


24.9.1944 Anglické jednotky 43. divize Essex, se celý den marně pokoušely postoupit po dálnici od Elstu na Arnhem. Přesto dostaly rozkaz, aby se její 4. prapor pod velením podplukovníka Tillyho přesunul do Drielu a v noci překročil Rýn. Jeho 420 mužů mělo pomoci Urquhartovým mužům s evakuací a předat generálovi písemný rozkaz k jejímu provedení. Jejich akce (opět katastrofální) měla začít ráno ve 2,00.


24.9.1944 Německé tanky znovu přerušily u Udenu spojenecký koridor v úseku 101. výsadkové divize.


24.9.1944 Němci obnovili útoky také na pozice 82. výsadkové divize z Reichwaldského lesa.


24.9.1944 Němci zahájili generální útok i na britský perimetr u Oosterbeeku. Nyní měli k dispozici 28 tanků a samohybných děl, 30 těžkých děl a houfnic a 74 protiletadlových děl. K tomu spoustu raketometů a minometů. Rozpoutal se lítý boj s unavenými parašutisty, při kterém německé jednotky na různých místech pronikly dovnitř perimetru. Parašutisté svoje pozice neopustili a v lítém boji muže proti muži do večera nepřátelské vojáky z perimetru opět vytlačili. Při tom byl těžce raněn i generál Hackett. Parašutisté se bojem zcela vyčerpali a byli na konci veškerých svých sil.
Protože všude leželi ranění, o které se nebylo možno postarat, rozhodl se velitel britských lékařů, požádat Němce, zda by je odvezli do zajetí, do německých nemocnic. Zde byli jejich šance na přežití přeci jen větší. Němečtí velitelé s návrhem souhlasili. V 15,00 byl boj na 2 hodiny přerušen a do perimetru přijely kolony německých sanitek. Do zajetí se tak dostalo 2 200 raněných Britů, mezi nimi i generál Hackett. Poté se boj rozhořel znovu na plno.



24.9.1944 K polským parašutistům u Drielu dorazilo v pořádku 500 jejich spolubojovníků, vysazených předešlý den u Grave.


24.9.1944 Američané na Pelileu zahájili další postup na sever ostrova. Postup byl však velice pomalý, dělostřelecká podpora byla neúčinná a Japonci kladli tuhý odpor. K tomu byli dobře opevněni v horském masívu s dostatkem potravin a munice.

25.9.1944 Zemřel plukovník Daniil Fjodorovič Cumarev (náčelník štábu 34. streleckého zboru)


25.9.1944 Zemřel plukovník Friedrich Feuring (velitel Granátnického pluku 411)

25.9.1944 Zemřel seržant John Allen Malloy

25.9.1944 Loď Joizuki spuštěna na vodu

25.9.1944 Založen kýl lodi USS Manchester (CL-83)
25.9.1944 Založen kýl ponorky U-2528 (U-2528)


25.9.1944 Leningradský front osvobodil Kilingi-Nomme a spolu s Baltickým loďstvem se připravoval k nové operaci, jejímž cílem bylo osvobození ostrovů Saaremaa a Hiiumaa.


25.9.1944 Britská 2. armáda obsadila Helmond a Deurne.

25.9.1944 Hitler se rozhodl (na základě úspěchu u Arnhemu) pro protiútok na západní frontě.



25.9.1944 Začala operace britského loďstva, jejímž cílem bylo obsazení egejských ostrovů. Pod německou kontrolou dosud Rhodos, Leros, Kos, Piskopi (Tilos) a Simi, dále Kréta a Milos.


25.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Ludwigshafen, Koblenc a Frankfurt nad Mohanem.

25.9.1944 V Německu byly povoláni muži od 16 do 60 let schopní nosit zbraň do tzv. Volkssturmu.




25.9.1944 Začal přesun 2. československé samostatné paradesantní brigády v SSSR na Slovensko


25.9.1944 Generál Höfle rozkázal nasadiť väčšinu divízie Tatra na likvidáciu partizánov v Rajeckej doline, Strážovských vrchoch severovýchodne od Trenčína a západných svahoch Malej Fatry.


25.9.1944 1. prápor bojovej skupiny Schill, posilnený novou batériou samohybného delostrelectva, po presune z Turca zaútočil na smere Osľany-Žarnovica. Obrany tohto úseku pri Veľkom Poli (okr. Žarnovica) držali vojaci práporu Dunaj 3. taktickej skupiny, partizáni z brigády Pavel a novobanský oddiel pod velením J. Zemena.
Obrancovia museli pod sústredným tlakom skupiny Schill nakoniec ustúpiť, takže Nemci dosiahli obec Veľké Pole.

25.9.1944 Italská vláda prohlásila, že Mnichovskou dohodu (Vídeňskou arbitráž) pokládá za neplatnou od začátku.


25.9.1944 Začalo se odvíjet poslední dějství operace MARKET-GARDEN. Ve 2,00 vyrazilo 420 mužů 45. praporu podplukovníka Tillyho na 15 člunech a 3 vozidlech DUKW přes Rýn. Již perfektně zastřílená německá obrana rozpoutala ve vodě peklo a způsobila Angličanům značné ztráty. Při tom byl zraněn a zajat i podplukovník Tilly. Do perimetru na severním břehu dorazilo pouze 239 mužů.
Generála Urquharta rozkaz k ústupu urazil ale odpověděl XXX. sboru, že operace BERLÍN – evakuace, musí být provedena hned po setmění, pokud se parašutisté vůbec udrží. Poté s plánem seznámil velitele jednotek. Vojáci se budou stahovat postupně od severu a ve 2 řadách půjdou k řece. Uvolněná místa zaujmou ranění, kteří nejsou schopni chůze, lékaři, zdravotníci a kněží. Radisté zůstanou u vysílaček a budou předstírat normální provoz. Dělostřelci vystřílí všechny granáty a vyrazí jako poslední. U řeky bude čekat 14 motorových člunů a několik vozidel DUKW. Dělostřelci XXX. sboru poskytnou operaci krytí. Přes to očekával generál těžké ztráty.


25.9.1944 Anglickým jednotkám XXX. sboru se konečně podařilo zlomit německý odpor u Elstu a zatlačit Němce více na sever, až k jižnímu konci mostu. Tím přestal být Driel v jejich dostřelu, což chystané evakuaci velmi pomohlo.



25.9.1944 Operace BERLÍN byla zahájena ve 20,15 a probíhala po celou noc. Německým hlídkám evakuace neunikla a do rána byly čluny téměř zničeny a spousta mužů zemřela v řece. Ráno na severním břehu zůstala spousta raněných a 300 zdravých mužů, kterým se různými cestami podařilo překonat Rýn a během několika dalších dnů se připojit ke spojeneckým jednotkám. Z 10 005 vojáků 1. anglické výsadkové divize se podařilo zachránit 2 163 mužů. Přes Rýn se vrátilo také 160 Poláků a 75 mužů 4. praporu. 1 200 mužů padlo a 6 642 jich bylo zajato.



25.9.1944 Němci odvedli do zajetí zbytky vojáků u Oosterbeeku a evakuovali obyvatele města, které bylo v troskách. (Stejně jako Arnhem). Život se sem vrátil až po válce. Operace MARKET-GARDEN byla obrovskou a jedinou spojeneckou porážkou na západní frontě. Generál Montgomery sice prohlásil, že operace byla 90% úspěchem. Ve skutečnosti drželi spojenci 100km koridor vedoucí nikam. (Pro jeho zajištění byly vázány americké 101. a 82. výsadková divize ještě několik měsíců po bitvě). Při operaci ztratili spojenci 18 000 vojáků.
Američané měli ztrátu 1 432 mužů u 82. divize, 2 118 mužů u 101. divize a 424 letců. (Celkem 3 974 mužů).
Angličané ztratili 7 578 mužů výsadkových jednotek, 5 354 mužů pozemních jednotek a 294 pilotů. (Celkem 13 226 mužů). 1. výsadková divize byla rozpuštěna. Zůstala z ní pouze 1. brigáda, která do dnes tvoří součást anglické armády. Němci ztratili 10 000 mužů. (Z toho u Arrnhemu zemřelo 1 100 mužů a 2 200 bylo zraněno).
(Do Nizozemí a severního Německa se boje vrátili až měsíc před koncem války. Kdy spojenci konečně a úspěšně překročili Rýn a vstoupili do Porůří. Při tom byly nasazeny americká 17. výsadková divize a britská 6. výsadková divize. Jednalo se o poslední výsadkovou akci v Evropě).

25.9.1944 Protože začalo být jasné, že Spojenci v operaci Market-Garden nezvítězí nařídil generál vojsk SS Kammler svým vojákům, aby se vrátili k Haagu k odpalovacím zařízením pro rakety A-4 (V2) a obnovili ofenzívu na Anglii.


25.9.1944 Na atolu Ulithi skončilo vyloďování amerických vojáků, válečného materiálu a techniky. Američané začali atol přebudovávat na nejvýznamnější rekreační a odpočinkové centrum, kde mohlo odpočívat až 20 000 vojáků. Součástí centra byla i nemocnice a strategicky položené kotviště až pro 600 lodí. (Dříve tuto funkci plnil atol Eniwetok ale ten již kapacitně nestačil a byl daleko od Tichomořského válčiště).


26.9.1944 Zemřel nadporučík Kurt Goltzsch (velitel, 5. letka Stíhací eskadry 2)


26.9.1944 Zemřel kapitánporučík Erwin Ganzer (ponorkový velitel (U-871))
26.9.1944 Ponorka U-2508 (U-2508) uvedena do služby


26.9.1944 Leningradský front v součinnosti s Baltským loďstvem pronikl k pobřeží Baltického moře v úseku Tallin-Pärnu a dovršil osvobození Estonska (s vyjímkou Moonsundského souostroví). 3. a 2. pobaltský front osvobodily města Ainaži, Salacgriva, Česis.


26.9.1944 4. ukrajinský front osvobodil Turku (nedaleko československých hranic).



26.9.1944 Americká 3. armáda sváděla boje u Metz.



26.9.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Rubicon (Itálie).


26.9.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Karlsruhe, Boulogne, Calais a Le Havre.


26.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Hamm, Brémy a Osnabrück.



26.9.1944 Japonský nálet na americkou leteckou základnu u Čcheng-tu (Čína).




26.9.1944 2. československá samostatná paradesantní brigáda v SSSR zahájila přesun na Slovensko.


26.9.1944 Mobilizace mužů na povstaleckém území Slovenska do 40 let. 1. čs. armáda na Slovensku tak dosáhla počtu 65 000 mužů

27.9.1944 Zemřel major Henry Wallace McLeod (velitel 443. perutě RCAF)

27.9.1944 Zemřel vojín Arthur Waddington

27.9.1944 Zemřel generálmajor Stěpan Pavlovič Perkov (veliteľ 132. streleckého zboru)
27.9.1944 Ponorka U-2510 (U-2510) uvedena do služby
27.9.1944 Ponorka U-2516 (U-2516) spuštěna na vodu


27.9.1944 Vojska 26. armády (Karelský front) zakončila pronásledování nepřítele na kestěňžském směru. Postoupila o 120 km až 140 km. 3. a 2. pobaltský front vedl boje jižně a východně od Rigy.


27.9.1944 Poslední německé pobřežní baterie mezi Boulogne a Calais likvidovány kanadskými vojsky.


27.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Ludwigshafen, Mohuč, Kolín nad Rýnem (1.113 tun pum) a rafinérie Bottrop, Sterkrade a Ludwigshafen.


27.9.1944 Bulharsko přerušilo diplomatické styky s Maďarskem.


27.9.1944 Německá vojska vyklidila západní Řecko až po pohoří Pinďos.

27.9.1944 Švédsko uzavřelo své přístavy pro cizí lodě.


27.9.1944 Americká vojska se vylodila na ostrovech Negesebus a Kongauru (Palauské ostrovy).


27.9.1944 1. prápor nemeckej bojovej skupiny Schill za asistencie miestnych Nemcov obsadil Žarnovicu, čím ovládol celý priestor až po Hronský sv. Beňadik. Povstalci ustúpili za Hron, smerom na Banskú Štiavnicu.



27.9.1944 Eisenhower si uvědomil, že Německo má ještě daleko k porážce a nařídil postup po celé linii fronty najednou. Američané budou postupovat do Německa k Rýnu a Angličané zajistí přístav Antverpy pro zásobování.


27.9.1944 Americká armáda zahájila pod velením generála Bradlyeho ofenzívu s cílem proniknout do Německa a k Rýnu a překročit Siegfriedivu linii.
1. Americká 1. armáda zahájila postup na CÁCHY. Hitler nařídil, že Cáchy (Aachen) musí být bráněny za každou cenu. Ve městě byla silná posádka a generál Hodges se rozhodl město obklíčit.
2. Pattonova 3. armáda zahájila útok na pevnostní systém u Mét, jako přípravu na postup do Sárska. Métskému systému vévodila pevnost Driant, ohromná bašta, tyčící se na vrcholu 360m vysokého kopce na břehu řeky Moselle. Němci zde vybudovali dělostřelecké kasematy pro 100mm a 150mm baterie, které byly navzájem propojeny systémem podzemních tunelů. Dělostřelci odkud měli také skvělý rozhled a ovládali celé okolí.
První americký útok 2. pěšího praporu a stíhačů tanků byl obránci odražen.

27.9.1944 Na úzkokoľajnej železničnej trati Oščadnica-Lokca medzi obcami Stará Bystrica a Klubina boli zničené 3 mosty s celkovou dĺžkou 105 m. Sabotáž bola organizovaná operačnými skupinami NKGB Ukrajinskej SSR pôsobiacimi na poľskom území.


28.9.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Martin Gürz (velitel: 12. rota 23. pluku tankových granátníků SS "Norge")

28.9.1944 Zemřel vojín Roger Charles Guy Laroche


28.9.1944 Leningradský front zakončil tallinskou útočnou operaci. Porazil německou operační skupinu "Narva", postoupil o 200 km, osvobodil Estonsko a dosáhl pobřeží Baltského moře.



28.9.1944 Začala bělehradská útočná operace, kterou prováděla jugoslávská národní osvobozenecká armáda, 3. (v jeho rámci bulharská armáda) a 2.ukrajinský front.


28.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Kassel a Magdeburg a rafinérii Merseburg.


28.9.1944 Uzavřena dohoda o vztazích mezi sovětskou a jugoslávskou národní osvobozeneckou armádou při osvobozování Jugoslávie.

28.9.1944 Italská vláda anulovala mnichovskou dohodu.

28.9.1944 Hlavný štáb partizánskych oddielov (HŠPO) posilnila skupina sovietskych partizánskych odborníkov, vedená plukovníkom A. N. Asmolovom.

28.9.1944 Pri útoku na nemecký transport na železničnej trati Čadca-Żywiec (cca 16 km juhozápadne od mesta Żywiec, zhruba niekde pri obciach Milowka a Wiegerska Gorka) bola zničená lokomotíva a 27 vagónov s automatickými ručnými zbraňami. Útok bol organizovaný operačnými skupinami NKGB Ukrajinskej SSR pôsobiacimi na Poľskom území.


28.9.1944 Zhruba 3 km severne od Čadce na železničnej trati Čadca-Moravská Ostrava došlo k útoku na železničný transport nemeckej armády, pri ktorom bolo zničených 11 vagónov s delostrelectvom a muníciou a zahynulo, alebo bolo zranených 53 nemeckých vojakov dôstojníkov. Útok bol organizovaný operačnými skupinami NKGB Ukrajinskej SSR pôsobiacimi na Poľskom území.


28.9.1944 Na úzkokoľajnej železničnej trati Oščadnica-Lokca, v stanici v Oščadnici (cca 20 km východne od mesta Čadca), bol zničený 25 m dlhý drevený most. Sabotáž bola organizovaná operačnými skupinami NKGB Ukrajinskej SSR pôsobiacimi na Poľskom území.

29.9.1944 Zemřel poručík in memoriam Libor Zapletal (Člen výsadku Bivouac. Popraven.)

29.9.1944 Zemřel plukovník Pavel Konstantinovič Pomorcev (veliteľ 312. bitevného leteckého pluku)


29.9.1944 Zemřel kapitánporučík Dietrich von der Esch (ponorkový velitel (U-586, U-606, U-863))

29.9.1944 Zemřel vojín Italo Grumoli


29.9.1944 Ponorka U-276 (U-276) vyřazena ze služby

29.9.1944 Ponorka U-2511 (U-2511) uvedena do služby

29.9.1944 Ponorka U-1307 (U-1307) spuštěna na vodu

29.9.1944 Ponorka U-1000 (U-1000) vyřazena ze služby

29.9.1944 Založen kýl ponorky U-2529 (U-2529)


29.9.1944 Vojska 4. a 2. ukrajinského frontu zahájila útok na budapešťském a užhorodském směru. Jeho cílem bylo osvobození Zakarpatské Ukrajiny, proniknutí na území ČSR a vyřazení Maďarska z války.

29.9.1944 Generál Bór-Komorowski (velitel varšavského povstání) jmenován polskou zahraniční vládou vrchním velitelem polských vojsk (dosud gen. Sosnkowski).

29.9.1944 Generál Ingr s Benešovým súhlasom poslal veliteľovi povstaleckej armády J. Golianovi smernice o vzťahu armády a partizánov.

30.9.1944 Zemřel major Fjodor Andrejevič Siťjakov (veliteľ 51. mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námořnictva)

30.9.1944 Zemřel generálmajor Nikolaj Petrovič Jakunin (veliteľ 98. streleckého zboru)

30.9.1944 Zemřel vojín John Anton Stodola

30.9.1944 Zemřel vojín Arthur Thomas Sawers

30.9.1944 Zemřel kapitán Rudolf Jasiok (velitel 3. tankového praporu)


30.9.1944 Zemřel námořní nadporučík Karl Albrecht (ponorkový velitel (U-1062))

30.9.1944 Loď Kaši uvedena do služby

30.9.1944 Loď Kaja uvedena do služby

30.9.1944 Loď Cubaki spuštěna na vodu

30.9.1944 Loď Hinoki uvedena do služby

30.9.1944 Loď Kejaki spuštěna na vodu

30.9.1944 Ponorka Ro-55 (Ro-55) uvedena do služby

30.9.1944 Ponorka Ha-104 spuštěna na vodu


30.9.1944 Leningradský front v součinnosti, s Baltským loďstvem zahájil moonsundskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo osvobození ostrovní části Estonské republiky.



30.9.1944 3. ukrajinský front překročil jugoslávské hranice v prostoru Turnu-Severin a osvobodil několik jugoslávských měst a obcí (Kladovo, Retkovo, Milulinovac, Davidovac).


30.9.1944 Kanadská 1. armáda dobyla Calais. Německá posádka kapitulovala. Na atlantickém a la-manšském pobřeží dosud v německých rukou Gironde-Jih, Gironde-Sever (Royan), La Rochelle (s ostrovem Re a Oléron), Saint-Nazaire, Lorient, ostrovy v Lamanšském průlivu a Dunkerque.


30.9.1944 Americké bombardovací letectvo (8. a 15. letecká armáda) provedlo nálet na Hamm, Bielefeld, Ulm a Allach.


1.10.1944 Zemřel kontradmirál Kurt Böhmer (Držiteľ Rytierskeho kríža.)




1.10.1944 Zemřel generál pěchoty Rudolf Schmundt (šéf personálneho úradu nemeckej armády)
1.10.1944 Zemřel major Paul Förster (velitel I./NJG 1)
1.10.1944 Založen kýl ponorky U-2530 (U-2530)


1.10.1944 Výsadkáři Leningradského frontu osvobodili ostrov Muhu a Vormsi (Moonsundské souostroví).


1.10.1944 Na základě ujednání s Titem v Moskvě a Craiove dal hlavní stan maršálu Tolbuchinovi pokyn, aby navázal styk s jugoslávským velením a seznámil je s operačním plánem.


1.10.1944 Finská armáda zahájila bojové akce proti německým vojskům v severním Finsku.



1.10.1944 Americká 5. armáda zahájila útok na Bolognu.

1.10.1944 Německá vojska začala s evakuací Athén.


1.10.1944 Švýcarsko zastavilo dodávky válečného materiálu do Německa.

1.10.1944 Od tohto dňa vychádzali písomné rozkazy náčelníka HŠPO K. Šmidkeho.

1.10.1944 Cca 1 km severne od obce Čadca bolo prerušené vyskonapäťové elektrické vedenie napájajúce energiou priemyselné objekty v okolí Moravskej Ostravy. Sabotáž bola organizovaná operačnými skupinami NKGB Ukrajinskej SSR pôsobiacimi na Poľskom území.

2.10.1944 Zemřel kapitán Russell Reginald Bouskill (kanadské letecké eso 2. sv. v. s 5 samostatnými sestřely a 3 poškozenými)

2.10.1944 Zemřel major Joseph Berry (velitel 501. perutě RAF)


2.10.1944 Zemřel generálmajor Erich von Kirchbach (velitel: Polní velitelství 533, Troyes)
2.10.1944 Zemřel plukovník Hans Rödiger (velitel Granátnického pluku 103)

2.10.1944 Ponorka I-371 (I-371) uvedena do služby



2.10.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu zahájila spolu s rumunskou armádou útok v severním Sedmihradsku.


2.10.1944 Americká 1. armáda pronikla mezi Geilenkirchenem a Cáchami Siegfriedovou linií a americká 3. armáda v prostoru Metz.



2.10.1944 Britská 2. armáda a kanadská 1. armáda vedly boje v ústí řeky Šeldy.


2.10.1944 Velení Armie Krajowe ve Varšavě kapitulovalo. Generál Bór-Komorowski zajat.


2.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kassel (1.381 tun pum), Kolín nad Rýnem a Hamm.



2.10.1944 Ze Slovenska na Moravu přešla 1. československá partizánská brigáda J. Žižky (nejpočetnější a nejvýznamnější partizánská jednotka v českých zemích). Spolu s československo-sovětskými organizátorskými výsadky zahájila novou etapu partizánského hnutí v českých zemích.
22.10. nacisté zahájili proti brigádě trestnou výpravu (akce Tetřev), jíž se zúčastnilo na 15.000 mužů. Brigáda odolala náporu a pokračovala v boji až do osvobození země v květnu 1945.

2.10.1944 Zřízena čs. letecká dopravní skupina ve Velké Británii (Czechoslovak Air Force Transport Pool)



2.10.1944 2.prápor nemeckej bojovej skupiny Schill nastúpil do útoku na Žiar nad Hronom zo severozápadu od Trubína.

2.10.1944 V přestřelce s protektorátními četníky v Hříšti u Přibyslavi byl zastřelen generál V. B. Luža


2.10.1944 Gestapo zahájilo lov na spolupracovníky skupiny BARIUM. Adresy a jména vyzradil G. Žid, který se ke skupině vloudil jako spolupracovník. (Za svojí činnost byl po válce popraven). Celkem bylo zatčeno 180 osob, z toho 98 skončilo v Terezíně a 38 osob se nedočkalo konce války.
Všichni 3 parašutisté ale unikli. Velitel a radista se i s vysílačkou přesunuli do osady Polsko u Žamberka. Třetí člen T. Býček se přesunul na Semilsko, kde vytvořil místní odbojovou skupinu. (Na jaře 1945 se přidal k ruské výsadkové skupině CHAN a s nimi bojoval až do konce války).



3.10.1944 Zemřel kapitán Ambrož Bílek




3.10.1944 Zemřel armádní generál in memoriam Vojtěch Luža (v legiích mu kvůli jeho prudké a přímé povaze říkali Boris Hrozný)
3.10.1944 Zemřel plukovník in memoriam Jaroslav Hala (pilot 311. perutě RAF)
3.10.1944 Zemřel plukovník in memoriam Alois Štoček (pilot 311. perutě RAF)
3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) František Koranda (navigátor 311. perutě RAF)
3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) František Veitl (palubní střelec 311. perutě RAF)
3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Jozef Remenár (palubní střelec 311. perutě RAF)
3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Bedřich Sklář (palubní mechanik 311. perutě RAF)
3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Michal Kubina (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Karol Katz (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

3.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Štěpán Jaroš (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

3.10.1944 Loď USS Shelton (DE-407) vyřazena ze služby (potopena / sunk by RO-41)
3.10.1944 Založen kýl ponorky U-2531 (U-2531)


3.10.1944 Vojska 8. armády (Leningradský front) v součinnosti s Baltským loďstvem osvobodila ostrov Hiiumaa (Dago).

3.10.1944 2. ukrajinský front překročil jižně a jihozápadně od Temešváru rumunsko-jugoslávské hranice a osvobodil Petrovac, Vršac, Belou Cerkvu.


3.10.1944 Hitler vydal příkaz k evakuaci Řecka, jižní Albánie a jižní Makedonie. Německá vojska vyklidila hlavní město Řecka Athény.


3.10.1944 Britské letectvo zničilo hráze na ostrovu Walcheren a znemožnilo ústup německým pobřežním bateriím.


3.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Gaggenau a Norimberk (1.038 tun pum).

3.10.1944 312. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště v North Weald na letiště Bradwell Bay.

3.10.1944 313. čs. stíhací peruť se přesunula z letiště Skeabrae na letiště North Weald.


3.10.1944 2. prápor nemeckej bojovej skupiny Schill vo večerných hodinách prenikol do Žiaru nad Hronom.

3.10.1944 Do Švýcarska (?) ustoupil český partyzánský oddíl rt. Smékala


3.10.1944 Jednotky americké 3. armády znovu zaútočily na pevnost Driant. Do útoku šel znovu 2. prapor posílený střeleckou rotou, 20 středními tanky a četou ženistů. Ti za cenu velkých ztrát prorazily německou obrannou a Američané nasadili do boje další posily. Ty pronikly do systému podzemních chodeb, kde se rozpoutal lítý boj v podzemí známý jako boj o tunely.


3.10.1944 Němci zahájili novou raketovou ofenzívu. Rakety A-4 (V2) byly nasměrovány na Londýn a letounové střely Fi-103 (V1) na Brusel a Antverpy. Základny těchto střel byly v Eifelu a jejich dolet již nad Anglii nestačil.


3.10.1944 Japonská ponorka RO-41 potopila u ostrova Morotai americký torpédoborec Shelton.

3.10.1944 Americký torpédoborec Richard M Rowell potopil omylem americkou ponorku Seawolf. Z posádky nikdo nepřežil.


3.10.1944 Americké velení zrušilo operaci CAUSEWAY a vydalo směrnici o dalším postupu v Tichomoří.
1) Generál MacArthur se spolu s Nimitzovým loďstvem vylodí 20. 10. 1944 na prvním filipínském ostrově na Leyte.
2) Poté se 9. 1. 1944 vylodí na Luzonu. (Zde se nacházelo hlavní město ostrovů – Manila. V moderním městě žilo 70 000 obyvatel). Proto bude nutné odvolat vylodění na Formoze (Tchaj-wan). Útok provede 6. armáda generála Krygera s 200 000 vojáky.
3) Američané se také začnou vyloďovat na japonském území. A to 19. 2. 1945 na ostrově Iwodžima. Operace DATACHMENT a 1. 4. 1945 na ostrově Okinawa, operace ICEBERG.
4) Tažení bude zakončeno vyloděním na samotných Japonských ostrovech. Konkrétně na ostrově Kjúšu 1. 12. 1945. Operace OLYMPIC a 1. 3. 1946, na ostrově Honšú s hlavním městem. Operace CORONET.


4.10.1944 Zemřel major Karl Offschany (velitel praporu Inf.Rgt. 194 v sestavě 71. pěší divize)

4.10.1944 Loď ORP Conrad (D 44) uvedena do služby
4.10.1944 Ponorka U-2517 (U-2517) spuštěna na vodu
4.10.1944 Ponorka U-2518 (U-2518) spuštěna na vodu

4.10.1944 Ve Francii zahájen proces s maršálem Pétainem a jeho 52 spolupracovníky, kteří se dali do služeb Němců.


4.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Mnichov.


4.10.1944 Nemecké jednotky po bojoch pri Starej Kremničke a Lutile (zapojil sa aj pancierovaný povstalecký vlak Štefánik) definitívne obsadili mesto Žiar nad Hronom, čím sa im otvorila cesta na Zvolen.



4.10.1944 Německé velení v Itálii odzbrojilo jednotky vládního vojska a přeměnilo je v pracovní prapory.


4.10.1944 Prvé bojové nasadenie IPV II pri obci Čremošné proti postupujúcim nemeckým jednotkám. Vlak bol v bojoch poškodený, zahynuli 2 vojaci a ďalší 4 vojaci a 3 železničiari boli zranení. Poškodenie vlaku si vynútilo jeho presun do opravy do Zvolena.

5.10.1944 Zemřel poručík Petar Bočev (Letecké eso, nejúspěšnější bulharský vojenský pilot. 5 sestřelů.)


5.10.1944 Zemřel podplukovník Hans Behnken (velitel Granátnického pluku 696)

5.10.1944 Zemřel vojín John King McGuire

5.10.1944 Založen kýl lodi Kaki


5.10.1944 Vojska 8. armády (Leningradský front) v součinnosti s Baltským loďstvem se vylodila na ostrově Saaremaa.


5.10.1944 1. pobaltský front generála Bagramjan a části 3. běloruského frontu zahájily memelskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo proniknout k pobřeží Baltského moře a k hranicím Východního Pruska.



5.10.1944 Československá obrněná brigáda ve Velké Británii převzala obléhání Dunkerku (tento bojový úkol plnila až do 9.5.1945).



5.10.1944 Britská vojska se vylodila v Řecku a obsadila Pátráš.


5.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Saarbrücken a Wilhelmshaven.

5.10.1944 Rumunská vláda začala vyšetřovat zločiny, jichž se dopustili představitelé Antoneskova režimu.


5.10.1944 Maršál Tito jednal s bulharskou delegací o spolupráci v boji proti Německu. Jednání skončila 9.10. uzavřením dohody o přátelství.


5.10.1944 Do Žiaru nad Hronom bol premiestnený 1. prápor nemeckej bojovej skupiny Schill. Úsek pri Dolných Hámroch, odkiaľ bol odvelený, vykryl prápor 14. divízie SS Galizien.


5.10.1944 Veliteľ SS H. Himmler pricestoval do Bratislavy, kde rokoval s veliteľom nemeckej armády na Slovensku H. Höflem, veliteľom pohotovostnej skupiny H SD a SIPO J. Witiskom a predsedom slovenskej vlády Š. Tisom.

5.10.1944 Do velení na Filipínách byl dosazen agresivní a schopný japonský generál Jamašita. (Dobyl Singapur). Jeho úkolem bylo postarat se o obranu ostrovů. K tomu měl k dispozici 10 divizí a 5 brigád. (260 000 mužů). Nejdůležitějším ostrovem se stal Luzon, kde shromáždili Japonci 50% vojáků a pro jeho udržení byli ochotni obětovat cokoli, včetně celého loďstva. Námořnictvo proto připravilo operaci ŠÓ. Ta měla 4 různé varianty podle toho, kam Američané zaměří první nápor.


5.10.1944 Improvizovaný pancierový vlak č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama zasiahol do bojov pri Starej Kremničke.




6.10.1944 Zemřel generál pěchoty Walther Schroth (veliteľ XII. armádneho zboru)





6.10.1944 Zemřel brigádní generál Jaroslav Vedral (velitel 1. brigády)

6.10.1944 Zemřel major Vladimir Zinovijevič Babi (velitel tankového praporu, 117. tanková brigáda, 1. tankový sbor, 2. gardová armáda, 1. pobaltský front)

6.10.1944 Zemřel vojín Robert James Crooke

6.10.1944 Zemřel vojín Hans Wilfred Cederlund


6.10.1944 Vojska 3. a 2. pobaltského frontu zahájila boje na přístupech k hlavnímu městu Lotyšska Rize.



6.10.1944 3. běloruský front přešel do útoku z prostoru Roseiniai na Tauragé (na východopruských hranicích).


6.10.1944 38. armáda generála Moskalenka (v její sestavě 1. československý armádní sbor v SSSR) pronikla Dukelským průsmykem na československé území. Začalo přímé osvobozování ČSR sovětskou armádou.



6.10.1944 2. ukrajinský front v součinnosti s rumunskou armádou zahájil debrecínskou útočnou operaci proti maďarské 3. armádě generála Heszlenyiho. 2. ukrajinský front osvobodil města Békés a Gyula (Maďarsko).

6.10.1944 Rumunská 1. armáda útočila z prostoru Aradu a pronikla na maďarské území.




6.10.1944 Kanadská 1. armáda překročila Leopoldův kanál. Britská a indická vojska obsadila Riom (Itálie).


6.10.1944 Německá vojska vyklidila letiště Eleusis u Athén.

6.10.1944 Náčelník amerického generálního štábu generál Marshall přiletěl do Paříže.


6.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Brémy a Dortmund.


6.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Berlín, Buer, Sterkrade, Hamburk a Harburg.




6.10.1944 1. čs. armádní sbor v SSSR překročil spolu s Rudou armádou čs. hranice u Dukly. Vojáci se zde utkali pouze se zadržovacími oddíly. Českoslovenští vojáci tak konečně stanuli na území vlasti. Zde zemřel generál Vedral Sázavský, když jeho vozidlo vjelo na minu. Jediný československý generál který padl v boji. Na čerstvě obsazené území dorazila i delegace zastupující exilovou vládu v Londýně. Vojsko ale postoupilo jen 5km na jih Slovenska a bylo (na 7 týdnů) zastaveno dalším pásmem německé obrany v soutěsce Obšár. Československé jednotky měly opět obrovské ztráty.


6.10.1944 První německé rakety V-2 dopadly na Londýn


6.10.1944 Gen. R. Viest se ujal funkce velitele 1. čs. armády na Slovensku



6.10.1944 Prvým zástupcom a poradcom náčelníka HŠPO K. Šmidkeho sa stal plukovník A.N. Asmolov.


6.10.1944 Celá skupina Schill prenikla údolím Hrona až k obci Jalná (okr. Žiar nad Hronom).


6.10.1944 Divízia slovenskej armády Tatra dobyla mesto Kremnica.


6.10.1944 Z atolu Ulithi vyplulo mohutné americké loďstvo, aby letadly z letadlových lodí napadlo japonské pozice na Luzonu, Okinawě a Tchaj-wanu. Jednalo se 38. operační svaz, který byl rozdělen do 4 samostatných uskupení a byl tvořen 9 těžkými letadlovými loďmi, 8 lehkými letadlovými loďmi, 6 bitevními loďmi, 4 těžkými křižníky, 10 lehkými křižníky a 58 torpédoborci. Celému uskupení velel admirál Halsey.


6.10.1944 9. divize americké 1. armády zahájila útoky k dobytí Hürtgenského lesa s vesnicemi Schmidt a Kommerscheid. Jednalo se o oblast s hustými a mohutnými jedlemi, hlubokými roklemi, vysokými hřebeny a úzkými cestami, které Němci přeměnili v silně zaminovanou a dokonale bráněnou oblast.

6.10.1944 Vzniká 2. československá partizánska brigáda J. V. Stalina, spojením miestných partizánskych skupín ktoré sa v priestore Myjavy a Starej Turej podriadili štábu podplukovníka Iliu Daniloviča Dibrova, (09.10.1944 - vznik brigády potvrdil Ukrajinský štáb partizánskeho hnutia)


7.10.1944 Zemřel major Frank Heinz (veliteľ II./SG 2)

7.10.1944 Zemřel plukovník in memoriam Bohuslav Mráz (pilot 312. čs. stíhací perutě v RAF)


7.10.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Helmut Lent (Jeden z 27 držiteľov Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami, mečmi a briliantami.)

7.10.1944 Ponorka U-3505 (U-3505) uvedena do služby

7.10.1944 Založen kýl ponorky U-3523 (U-3523)


7.10.1944 Karelský front (gen. Mereckov) v součinnosti se Severským loďstvem zahájil petsamsko-kirkeneskou útočnou operaci. 3. a 2. pobaltský front osvobodily lotyšské město Sigulda.


7.10.1944 3. a 2. ukrajinský front osvobodily Békéscabu (Maďarsko).



7.10.1944 Britská 8. armáda přešla severozápadně od Rimini do útoku.



7.10.1944 Nad Německo nasazeno přes 3000 spojeneckých letadel.


7.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na města Emmerich a Kleve, na ostrov Walcheren a přehradu Kembs.

7.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kassel, Magdeburg, Politz, Ruhland, Bohlen, Merseburg, Lutzkendorf a Vídeň.


7.10.1944 Na Slovensko přiletěl českosloveský vládní delegát pro osvobozené území ministr Němec. Slovenská národní rada uznávala vládní delegaci pouze jako prostředníka mezi SNR a londýnskou vládou.





7.10.1944 Egypt, Sýrie, Libanon, Irák a Jordánsko založily Arabskou ligu.


7.10.1944 Přiletěly z Itálie na letiště Tri Duby dvě skupiny Američanů (celkem 10 bombardovacích letounů Boeing B-17 v doprovodu stíhacích letounů) s nákladem zbraní, střeliva, léků a potravin. Členové mise se při ústupu do hor přidali k partyzánům; v prosinci byli pod Velkým bokem přepadeni fašistickou jednotkou Edelweiss. 13 z nich bylo zajato, většina povražděna nebo popravena, menší část skupiny byla odvlečena do koncentračních táborů


7.10.1944 Sa veliteľom 1. československej povstaleckej armády na Slovensku stal generál Rudolf Viest.



7.10.1944 1.prápor nemeckej bojovej skupiny Schill postupoval z Pitelovej (okr. Žiar nad Hronom) na sever a južne od Kremnice sa spojil s divíziou Tatra, ktorá deň predtým mesto obsadila.



7.10.1944 Napriek povstaleckým protiútokom prenikli nemecké jednotky až na líniu Hronská Breznica - Hronská Dúbrava, od Zvolena ich delilo už len 11 km vzdušnou čiarou.

8.10.1944 Zemřel major John Taylor Moore (velitel 341. stíhací perutě)

8.10.1944 Zemřel podplukovník Ivan Nikiforovič Afanasjev (zástupca veliteľa 198. bitevnej leteckej divízie)


8.10.1944 Zemřel generálmajor Werner Haack (velitel: Vyšší dělostřelecké velitelství 310)

8.10.1944 Zemřel plukovník Valentin Semjonovič Skulskij (náčelník štábu 37. streleckého zboru)

8.10.1944 Loď Šinano spuštěna na vodu


8.10.1944 Karelský front překročil řeku Titovku a pronikl k jezeru Tul-Jaur.


8.10.1944 2. ukrajinský front překročil na několika místech řeku Tisu. Nacistickým vojskům v prostoru Karpat a Sedmihradska hrozilo obklíčení.


8.10.1944 3. ukrajinský front dosáhl řeky Moravy v prostoru Žabari (Jugoslávie).



8.10.1944 Britská vojska vstoupila do Korintu a ovládla ostrov Samos.


8.10.1944 Americká vojska se vylodila na ostrovu Garakayo (Palauské ostrovy).

8.10.1944 Nad ránom bojová skupina paradesantnej brigády s veliteľom štáb.kpt. F. Vrzalom vyrazila z priestoru Železnej Breznice do útoku na Jalnú.


8.10.1944 Do obehu pustené vyhlásenie ÚV KSS, ktoré koncipoval J. Šverma.

9.10.1944 Zemřel desátník Alexander Nodrick

9.10.1944 Ponorka I-369 (I-369) uvedena do služby

9.10.1944 Založen kýl ponorky U-2352 (U-2352)




9.10.1944 V Moskvě začalo jednání mezi Stalinem a Churchillem (za účasti Edena a amerického velvyslance Harrimana jako pozorovatele). Na programu byla polská otázka. Do Moskvy pozváni představitelé polské zahraniční vlády a Polského výboru národního osvobozeni (v čele Bierut). Polský výbor byl ochoten k dohodě za podmínky, že bude obnovena demokratická ústava z roku 1921, navázány přátelské styky s SSSR, uznány východní hranice Polska po Curzonově linii, západní hranice na Odře; souhlas s vytvořením vlády národní jednoty v čele s Mikolajczykem, většina míst připadne Polskému výboru. Představitelé zahraniční vlády odmítli. Churchill se v podstatě postavil na stanovisko zahraniční vlády. Dále projednána otázka balkánských zemí (podmínky příměří s Bulharskem, vytvoření jednotné vlády v Jugoslávii). Churchill předložil plán rozdělení Německa na tři státy, plán středoevropské konfederace. Vláda SSSR potvrdila svůj souhlas vstoupit do války proti Japonsku asi 3 měsíce po skončení války v Evropě. Vyjasněna celková stanoviska obou stran. Jednání skončila 20.10.


9.10.1944 Severské loďstvo zahájilo výsadkovou akci na pobřeží Maativuonského zálivu.



9.10.1944 Britská vojska začala obsazovat Peloponés.


9.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Bochum.


9.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Schweinfurt, Koblenz a Mainz.


9.10.1944 Počas bojov SNP sa na Zadnom Gerlachu, vo Vysokých Tatrách, zrútilo československé vojenské lietadlo. Pomník tejto udalosti sa nachádza v osade Tatranské Zruby.


9.10.1944 Bola podpísaná Slovensko-nemecká medzištátna dohoda o zásobovaní jednotiek nemeckej brannej moci na Slovensku, ktorá vstúpila do platnosti so spiatočnou účinnosťou od 1. októbra toho roku.


9.10.1944 Bojová skupina Schill vstúpila do vyprázdnenej Banskej Štiavnice.


9.10.1944 Protože ztráty americké 3. armády rostly a německá obrana nebyla oslabena, rozhodli se Američané zastavit boj o tunely a stáhnout se z pevnosti Driant.


9.10.1944 Z amerického 38. operačního svazu se oddělila skupina 3 křižníků a 6 torpédoborců a napadla ostrov Marcus v Boninách. Tím chtěli Američané zmást Japonce kam směřuje 38. svaz. To se ale nezdařilo a Japonci americké úmysly odhalili.

9.10.1944 Admirál Nimitz vydal směrnici nařizující provést vylodění na ostrově Iwodžima. Operace DATACHMENT.


9.10.1944 Skupina BARIUM zahájila znovu vysílání do Londýna.


10.10.1944 Zemřel námořní kapitán Friedrich Grattenauer (velitel Velitelství námořní obrany Kavkaz)

10.10.1944 Loď Džingei vyřazena ze služby (potopena / sunk by aircraft from USS Hancock (CV-19))

10.10.1944 Loď USS Pittsburgh (CA-72) uvedena do služby

10.10.1944 Loď Hanazuki spuštěna na vodu

10.10.1944 Loď USS Midway (CVE-63) vyřazena ze služby (přejmenována na / renamed to - USS St. Lo (CVE-63))

10.10.1944 Loď USS St. Lo (CVE-63) uvedena do služby

10.10.1944 Ponorka U-3010 (U-3010) spuštěna na vodu
10.10.1944 Ponorka U-2512 (U-2512) uvedena do služby


10.10.1944 Vojska 3. a 2. pobaltského frontu se přiblížila k okrajům Rigy. 1. pobaltský front dosáhl severně od Memelu (velitelství německé posádky generála Gollnicka pobřeží Baltského moře a pronikl západně od Tuaragé do Východního Pruska. Německá Skupina armád Sever odříznuta od Skupiny armád Střed (bojovala ve Východním Prusku).


10.10.1944 3. běloruský front osvobodil Tuaragé a pronikl do Východního Pruska.


10.10.1944 3. ukrajinský front překročil řeku Moravu (Jugoslávie.). Německá armádní skupina Felber rozdělena na dvě izolované části.


10.10.1944 Německá posádka v Cáchách vyzvána ke kapitaluci.


10.10.1944 V Bánské Bystrici se konalo slavnostní zasedání Slovenské národní rady za účasti československé vládní delegace z Londýna.




10.10.1944 V Dumbarton Oaks (USA) zveřejněn projekt na vytvoření mezinárodní organizace Spojených národů. Jednání zástupců SSSR, USA, Velké Británie a Číny ve dnech 21.8.-7.10. Za základ přijat sovětský návrh. Poslání všeobecné mezinárodní organizace bezpečnosti: udržovat mír a bezpečnost na světě, přátelské vztahy mezi národy, všestrannou mezinárodní spolupráci. Hlavní orgány: Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Mezinárodní soudní dvůr, Hospodářská rada. Usnesení z Dumbarton Oaks se stalo základem Charty mezinárodní Organizace spojených nároďů.

10.10.1944 Americké letectvo útočilo na Okinawu a Tchaj-wan (akce trvala do 14.10. Japonci ztratili asi 500 letadel).

10.10.1944 V Terezíně byl popraven za odbojovou činnost František Munzar.


10.10.1944 Americká letadla z letadlových lodí 38. operačního svazu provedla těžký nálet na ostrov Okinawa. Během dne zde zničili 111 japonských letadel, 40 lodí a 41 menších plavidel. Přitom přišli Američané o 21 letadel. Záchranné práce byli ale zorganizovány dokonale a tak zemřelo jen 9 amerických pilotů. Američané se ještě nikdy během války nepřiblížili tak blízko k japonskému pobřeží. (Kromě Doolitlova náletu v roce 1942). Japonci uvedli do pohotovosti letectvo na Tchaj-wanu a na jižním Kjúšu. Japonci se snažili čelit americké letecké převaze omezením výroby bombardérů a místo toho zvýšili počet vyrobených stíhaček. (Za 1 bombardér bylo možno vyrobit 5 stíhaček). Přesto to nestačilo.

10.10.1944 Z Hollandie na Nové Guineji vyplulo mohutné americké loďstvo určené k vylodění na Leyte ve Filipínach. Operace KING II. (Po obsazení ostrova zde hodlali Američané vybudovat hlavní základnu pro další postup k Japonským ostrovům). Na palubách lodí se nacházelo 160 000 mužů výsadkových jednotek. Přepravní svaz byl pojmenován Středofilipínský útočný svaz a skládal se ze 157 bojových, 420 invazních a 161 speciálních lodí. Celému uskupení velel admirál Kinkaid, který podléhal přímo MacArthurovi.
O leteckou ochranu svazu se bude starat Halseyho 38. operační svaz. Jelikož vzdálenost k Leyte byla 1 250 mil, budou svazy tankovat na moři. To se ale ukázalo jako problém, protože se v této oblasti rozpoutala bouře.


11.10.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Fritz Biermeier (veliteľ 2. práporu, 3. tankového pluku SS)


11.10.1944 Zemřel major Fritz Fessmann (veliteľ 5. tankového prieskumného oddielu)

11.10.1944 Zemřel seržant Severe Eugene Ruault

11.10.1944 Ponorka Hr. Ms. O 10 vyřazena ze služby

11.10.1944 Bulharská vláda přijala požadavek vlád SSSR, USA a Velké Británie, aby evakuovala svá vojska z Jugoslávie, Makedonie a řecké západní Thrákie.





11.10.1944 2. ukrajinský front generála Malinovského osvobodil Kluž, středisko rumunského Sedmihradska, překročil řeku Tisu a osvobodil Szeged.



11.10.1944 3. ukrajinský front spolu s jugoslávskou národní osvobozeneckou armádou osvobodil Knjaževac.


11.10.1944 Námořní pěchota Severního loďstva prolomila nepřátelskou obranu na šíji poloostrova Srednij.




11.10.1944 Americká 5. armáda obsadila Livergnano severně od Bologne a britská 8. armáda Lorenzo.


11.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na ostrov Walcheren.


11.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem a Koblenz.

11.10.1944 Generál Jodl předložil Hitlerovi první operační rozkaz k protiútoku na západní frontě (operace "Wacht am Rhein"). Termín: nejdříve 25.11.


11.10.1944 Paradesantná brigáda štáb.kpt. F. Vrzalu po štvordňových tuhých bojoch prenikla do Jalnej (okr. Žiar nad Hronom).


11.10.1944 Nemecká bojová skupina Schill obsadila Antol (okr. Banská Štiavnica).



11.10.1944 Spojenci provedli nálet (300 bombardéry) na Cáchy a poté je začali ostřelovat 20 prapory dělostřelectva.


11.10.1944 61 amerických letadel z letadlových lodí 38. svazu napadlo japonské letiště Aparri na severu ostrova Luzon. Japonci se téměř nezmohli na odpor a 18 japonských letadel bylo zničeno. Američané přišli o 7 letadel, když jedno bylo sestřeleno a 6 mělo nějakou nehodu.


12.10.1944 Zemřel plukovník Alexis von Roenne (náčelník štábu: 23. pěší divize)


12.10.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Karl-Manfred Schmidt (velitel: Tankový oddíl SS 16)

12.10.1944 Zemřel vojín Alexander Bain

12.10.1944 Loď Nara spuštěna na vodu

12.10.1944 Ponorka U-2513 (U-2513) uvedena do služby


12.10.1944 Vojska 14. armády (Karelský front) obsadila Luostari, které chránilo přístupy k Petsamu.


12.10.1944 3. a 2. pobaltský front zahájily boj v ulicích Rigy.


12.10.1944 1. pobaltský front v součinnosti s 3. běloruským frontem zakončily memelskou operaci. Postoupily o 130 km a dosáhly pobřeží Baltského moře v úseku širokém 100 km.




12.10.1944 2. ukrajinský front osvobodil Oradeu (Rumunsko).



12.10.1944 3. ukrajinský front spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Suboticu a Smederovo.


12.10.1944 Americká 1. armáda útočila na německé předmostí na levém břehu Maasy.


12.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Brémy, Osnabrück a Wanne-Eickel.


12.10.1944 Athény prohlášeny za otevřené město. Britská vojska ovládla Pireus. Britští parašutisté přistáli na athénském letišti.


12.10.1944 Japonská posádka na ostrovu Pelelin ukončila organizovaný odpor.


12.10.1944 Nad Tchaj-wanem došlo k letecké bitvě (trvala do 16.10.). Americká letadla startující z palub letadlových lodí 38. operačního svazu zahájila 3 denní údery na japonské základny na Tchaj-wanu. Operace byla nazvána bitva u Tchaj-wanu.
Proti první vlně poslali Japonci do vzduchu desítky letadel, které byly většinou sestřeleny americkými piloty. Tím získali Američané vzdušnou převahu a Japoncům způsobili značné škody a to i na přístavních a vojenských zařízeních.
Japonské bombardéry se v odvetném úderu pokusily napadnout 38. svaz. 42 letadel ale bylo sestřeleno a k americkým lodím se vůbec nepřiblížily.

12.10.1944 Bola obnovená premávka vlakov na úseku Žilina-Ružomberok.


12.10.1944 Americká 1. armáda zahájila útok na Cáchy. Američtí vojáci vstoupili do města a začal urputný boj dům od domu.


12.10.1944 Američané bojující v pevnosti Driant byli staženi. Tím skončily boje o tunely. Zde ztratili Američané 500 mužů. Poté byla 3. armáda zastavena, reorganizována a doplněna.


12.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Brémy, Osnabrück a Wanne-Eickel.


13.10.1944 Zemřel plukovník Georg Schulze-Büttger (Náčelník štábu 4. tankovej armády.)

13.10.1944 Zemřel podplukovník Vladimír Georgijevič Picchelauri (veliteľ 7. záložného leteckého pluku)


13.10.1944 Zemřel major Roland-Heinrich von Hößlin (velitel: Průzkumý oddíl (motorizovaný) 33)


13.10.1944 Zemřel SS-Hauptsturmführer Gerhard Lotze (velitel: 5. rota 2. praporu 10. pluku tankových granátníků SS "Westland")


13.10.1944 Zemřel kapitán Rudolf Becker (jeden z 635 držitelů zlaté spony za boj zblízka)

13.10.1944 Zemřel podplukovník Pavel Ivanovič Burluckij (veliteľ 26. gardového leteckého pluku nočného stíhania ďalekého dosahu)


13.10.1944 Zemřel major Otto Dommeratzky (Německé stíhací eso 2. sv. v. s 38 sestřely.)


13.10.1944 Zemřel major Karl Ahrens (velitel Dělostřeleckého pluku 363)
13.10.1944 Ponorka U-2519 (U-2519) spuštěna na vodu
13.10.1944 Založen kýl ponorky U-2533 (U-2533)


13.10.1944 Námořní pěchota Severského loďstva se zmocnila přístavu Linachamari (za polárním kruhem). Úderem Karelského frontu byla německá vojska na severu SSSR odříznuta od svých základen na norském území.


13.10.1944 3. pobaltský front v součinnosti s 2. pobaltským frontem osvobodily hlavní město Lotyšska Rigu.


13.10.1944 Americká 1. armáda pronikla od východu do obklíčených Cách.



13.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Székesfehérvár (Maďarsko).

13.10.1944 Do Londýna přibyla delegace Slovenské národní rady, aby projednala vztahy mezi SNR a československou vládou v Londýně. Výsledkem jednání bylo uznání SNR jako představitelky slovenského národa.

13.10.1944 V Przemyšlu se vytvořilo čs. výcvikové středisko, v němž se cvičili slovenští letci, kteří za povstání přelétli do SSSR.


13.10.1944 Americká letadla z palub letadlových lodí 38. operačního svazu podruhé zaútočila na Tchaj-wan, kde ničila vzletové dráhy, letová zařízení, sklady paliva a opravny. V odvetném úderu napadly japonské bombardéry americký námořní svaz.
1 vlna. 4 torpédové bombardéry Betty napadly letadlovou loď Franklin. Všechny byly sestřeleny ale poslední pilot navedl svůj hořící stroj na palubu lodi. Odtud sklouzl do vody a nezpůsobil žádnou škodu.
2 vlna. Skupina 8 torpédových bombardérů napadla těžký křižník Canberra. 6 letadel bylo sestřeleno ale loď byla zasažena torpédem a velice těžce poškozena, při čemž se zastavila.
Admirál Halsey nařídil, aby jí křižník Wichita odtáhl do bezpečí. Při uvazování lana byli těžce zraněni 3 námořníci.

13.10.1944 Pri prieskume možnosti na prechod cez Moravu smrteľne zranený veliteľ 2. československej partizánskej brigády J. V. Stalina pplk. I. D. Dibrov.


14.10.1944 Zemřel generál polní maršál Erwin Johannes Eugen Rommel (velitel: 7. tanková divize)

14.10.1944 Zemřel kapitán Kenneth George Ladd (velitel 36. stíhací perutě)

14.10.1944 Zemřel major Alexandr Danilovič Sereženko (veliteľ 523. stíhacieho leteckého pluku)

14.10.1944 Zemřel vojín Gordon Dean Melling

14.10.1944 Založen kýl lodi Enoki

14.10.1944 Loď Tačibana spuštěna na vodu
14.10.1944 Ponorka USS Lagarto (SS-371) uvedena do služby


14.10.1944 Karelský front v součinnosti se Severním loďstvem obklíčil nepřátelské uskupení v prostoru Petsama.
Sovětská armáda dovršila osvobození Ukrajiny.




14.10.1944 3. ukrajinský front (v jeho sestavě jednotky bulharské armády) osvobodil Nis (Jugoslávie).



14.10.1944 Britský III. sbor generála Scobie vstoupil do Athén. Invazní jednotky se vylodily na ostrově Korfu.

14.10.1944 Maršál Rommel spáchal v Ulmu sebevraždu, aby se vyhnul soudnímu řízení (obviněn z účasti na spiknutí proti Hitlerovi z 20.7.1944).


14.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Duisburg (dva nálety: 1.063 a 1.005 letadel, asi 10.000 tun pum, dosud nejtěžší nálet RAF) a Brunšvik (240 letadel).


14.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem (1.000 bombardérů a 1.000 stíhaček) a Kaiserslautern.


14.10.1944 Američané ukončili na Angauru útočné operace. Na ostrově zůstala již jen izolovaná japonská ohniska obrany.


14.10.1944 Americká letadla z letadlových lodí 38. operačního svazu naposled napadla Tchaj-wan a také severní Luzon. Útok provedlo 100 bombardérů v doprovodu 146 stíhaček. 6 bombardérů a 17 stíhaček bylo sestřeleno. K náletu se přidalo i 109 amerických létajících pevností B-29 20. letecké armády z Číny.
V odvetném úderu napadlo 15 torpédových 4 motorových bombardérů Fran (Nakadžima P1Y) lehký křižník Houston. Ten zasáhla a těžce poškodila torpédem a loď se zastavila.


14.10.1944 Po smrti veliteľa 2. československej partizánskej brigády J. V. Stalina I. V. Dibrova sa veliteľom brigády stáva poručík Jozef Brunovský a náčelníkom štábu Grigorij Lošakov,

14.10.1944 Ann Gilpin Baumgartner ako prvá žena v histórii letela v lietadle poháňanom prúdovým motorom - Bell YP-59A Airacomet


15.10.1944 Zemřel nadpráporčík Ernst Kruse (veliteľ čaty)

15.10.1944 Zemřel poručík Tomáš Motyčka (veliteľ 1. letky 2. perute 1. československý samostatný stíhací letecký pluk)

15.10.1944 Zemřel major Pjotr Andrejevič Matienko (veliteľ 153. gardového stíhacieho leteckého pluku)

15.10.1944 Zemřel generálplukovník Ivan Grigorievič Zacharkin (veliteľ Odeského vojenského okruhu)

15.10.1944 Založen kýl lodi Kaba

15.10.1944 Loď Kacuragi uvedena do služby

15.10.1944 Loď USS Macon (CA-132) spuštěna na vodu


15.10.1944 Karelský front v součinnosti se Severským loďstvem osvobodil Petsamo (Pečenga) a otevřel si cestu do severního Norska.



15.10.1944 2. ukrajinský front spolu s rumunskou armádou osvobodil Dej spod maďarské okupace.



15.10.1944 3. ukrajinský front osvobodil Požarevac (Jugoslávie). Rychlé svazky pronikly k Bělehradu a zahájily společně s jugoslávskou armádou boj o hlavní město Jugoslávie.


15.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Wilhelmshaven (2198 tun pum) a Sorpe.

15.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem, Monheim a Reidlitz.


15.10.1944 Americká letadla z letadlových lodí 38. operačního svazu zaútočila na letiště v okolí Manily.


15.10.1944 Japonské velení se podle hlášení pilotů domnívalo, že 38. svaz má značné ztráty a rozhodl se jeho zbytky zničit leteckým a hladinovým úderem.
Jako první zaútočila vlna střemhlavých bombardérů Judy z Luzonu. Ta zasáhla těžkou letadlovou loď Franklin, při čemž 3 muži zemřeli a 12 bylo zraněno.
Jako další zaútočila vlna 90 bombardérů opět z Luzonu. Jeden z bombardérů pilotoval osobně i velitel 26. leteckého svazku admirál Arima. Japonské bombardéry se však k americkým lodím vůbec nedostaly. 19 jich bylo sestřeleno a ostatní uprchly. Mezi sestřelenými letouny byl i admirálův stroj.
Japonská propaganda lživě prohlásila, že navedl svůj hořící letoun na nepřátelskou letadlovou loď. Tím z něj účelově udělala hrdinu, který zapálil pochodeň KAMIKAZE - božský vítr.
Poté na americký svaz zaútočily 3 letecké vlny. Jen jedna pronikla až k lodím ale všechny byly odraženy.

15.10.1944 Vlečná loď Munsee převzala vlečení poškozeného křižníku USS Canberra a křižník USS Wichita se vrátil k 38. svazu.


15.10.1944 Těžký křižník Boston vzal do vleku poškozený křižník Houston a pomalu se začaly vzdalovat z boje. Protože americká námořní základna byla vzdálena 1 000 mil, vytvořil admirál Nimitz ze 3 lehkých křižníků, 2 lehkých letadlových lodí a 4 torpédoborců zvláštní svaz, který měl lodi doprovodit do přístavu.

15.10.1944 Na nově vybudovaném letišti na Angauru přistála první americká letadla.

15.10.1944 Jelikož Britové neměli účinnou obranu proti raketám V-2 tak se rozhodli provádět zesílené bombardování německých komunikací. Tyto útoky byly ukončeny do 25.11.

15.10.1944 Prevrat v Maďarsku potom, ako admirál Horthy prejavil vôľu ukončiť bojovú činnosť po boku nacistického Nemecka. Admirál bol zadržaný príslušníkmi nemeckých vojsk a eskortovaný do Nemecka, na čele štátu ho nahradil Ferenc Szálasi.


16.10.1944 Zemřel podplukovník Sigmund-Ulrich von Gravenreuth (veliteľ KG 30)


16.10.1944 Zemřel generálporučík Georg Rosenbusch (velitel: Ženijní velitelství Norsko)

16.10.1944 Zemřel podplukovník Boris Pavlovič Syromjatnikov (veliteľ 9. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil Severnej flotily )
16.10.1944 Zemřel staršina Alexandr Alexejevič Jakovlev (plný rytíř Řádu slávy in memoriam)
16.10.1944 Ponorka U-2520 (U-2520) spuštěna na vodu

16.10.1944 Hlavní stan nejvyššího velení rozpustil 3. pobaltský front.


16.10.1944 3. běloruský front generála Čerňachovského zahájil gumbinnenskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo proniknout do nitra Východního Pruska (proti německé 4. armádě generála Hossbacha).



16.10.1944 2. ukrajinský front osvobodil Borsu (Rumunsko).


16.10.1944 Americké bombardéry potopily v Čínském moři japonský křižník a torpédoborec.


16.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Salzburg.


16.10.1944 Americké letectvo útočilo na Luzon (Filipíny).


16.10.1944 Nemeckú bojovú skupinu Schäfer na Slovensku vystriedala SS brigáda Dirlewanger, ktorá sem dorazila 2. októbra po potlačení Varšavského povstania.


16.10.1944 Americká 1. armáda obklíčila Cáchy. Německá posádka ve městě dál kladla tvrdý odpor.


16.10.1944 9. divize 1. armády provedla (po přeskupení) poslední a neúspěšný útok na Hürtgenský les. Další americké pokusy byly pro zatím zastaveny, protože zde Američané ztratili již 4 500 vojáků.


16.10.1944 Americká 1. divize námořní pěchoty bojující na Pelileu musela být pro veliké ztráty vystřídána a nahrazena 81. divizí.


16.10.1944 Vlečná loď Pawnee převzala do vleku poškozený křižník USS Houston a celý svaz (2 poškozené lodě, 2 vlečné a doprovod) vyrazil rychlostí 3,5 uzlu zpět na jihovýchod.
Vlna 107 japonských letadel na tento svaz zaútočila. 41 letadel bylo sestřeleno ale 1 torpédo zasáhlo již poškozený křižník Houston. Ten se však udržel na hladině a celý svaz dorazil 27.10. k atolu Ulithi. (Zde bylo obě lodi provizorně opraveny a poté odpluly ke generální opravě do USA).


16.10.1944 K ostrovu Leyte dorazila první americká plavidla. Jednalo se o lehké křižníky USS Denver a USS Columbia, které měli spolu s torpédoborci a minolovkami za prvé vyčistit okolní vody od překážek a min (to kvůli špatnému počasí nebylo prozatím možné) a za druhé z 8 transportních torpédoborců vysadit oddíl 500 Rangerů, kteří měli za úkol obsadit a zajistit 3 ostrůvky na přístupech k invazním plážím.


16.10.1944 Japonské velení správně rozpoznalo, co znamená americká přítomnost u Leyte a pro celou oblast Filipín vyhlásilo bojovou pohotovost podle plánu ŠÓ1, což uvedlo do pohybu i japonské námořnictvo.


17.10.1944 Zemřel nadporučík Anton Hafner (Držiteľ Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami.)

17.10.1944 Loď HMS Arrow (H 42) vyřazena ze služby
17.10.1944 Ponorka U-2514 (U-2514) uvedena do služby


17.10.1944 V prostoru Debrecínu začala velká tanková bitva (17.-29.10.).


17.10.1944 3. ukrajinský front obklíčil v prostoru jihovýchodně od Bělehradu 13.000 německých vojáků.



17.10.1944 Britská 2. armáda obsadila Venraij (Holandsko).



17.10.1944 Britská vojska obsadila řecký ostrov Lémnos.


17.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na ostrov Walcheren.


17.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem.


17.10.1944 Americké letectvo útočilo na Luzon (Filipíny).



17.10.1944 Za velmi špatného počasí začala bitva o FILIPÍNY.
1. Americká letadla z palub letadlových lodí 38. operačního svazu zaútočila znovu na japonské základny na Luzonu.
2. Prapor Rangerů obsadil všechny 3 ostrůvky na přístupech k vyloďovacím plážím u Leyte. Na prvním ostrůvku zabili Američané 25 Japonců, druhý již obsadili filipínští partyzáni a na třetím žádní Japonci nebyli.
3. K Leyte také dorazila skupina bitevních lodí, křižníků a torpédoborců admirála Oldendorfa, aby zahájila předinvazní ostřelování. To kvůli špatnému počasí nebylo zatím možno provézt.

17.10.1944 V Praze byl zatčen velitel a poslední člen skupiny GLUCINIUM V. Lepařík. Na jeho zatčení se podílel jeho kolega z výcviku a člen bývalého výsadku SULPHUR A. Horák. (Lepařík přistoupil na spolupráci s gestapem a pomohl při likvidaci skupiny BARIUM. Horák byl uvězněn v Terezíně).

17.10.1944 Velitel maďarské 1. armády generál Miklós-Dálnoki se svým náčelníkem štábu přešel k Sovětům.


18.10.1944 Zemřel poručík Werner Haugk (stíhač (Těžká stíhací eskadra 76))

18.10.1944 Zemřel generálporučík Walter von Grabenhofen (velitel: 1. horská divize)


18.10.1944 Zemřel major Gerhard Hoppe (veltel: Brigáda útočných děl 279)

18.10.1944 Zemřel podplukovník Fjodor Dmitrievič Jelisejev (veliteľ 116. gardového stíhacieho leteckého pluku)
18.10.1944 Ponorka U-2521 (U-2521) spuštěna na vodu


18.10.1944 Vojska 14. armády (Karelský front) vedla boje podél silnice Luostari-Achmalati a Luostari-Nikel.



18.10.1944 Severní flota vysadilo námořní pěchotu ve Varangerf fjordu.


18.10.1944 2. pobaltský front pronikl do Tukumsu, k ústí řeky Němen, překročil řeku Lielupe a osvobodil Kemeri (Rižský záliv).

18.10.1944 Do Helsinek přijela Spojenecká kontrolní komise.



18.10.1944 Řecká vláda (Papandreu) se pod ochranou britských vojsk vrátila do vlasti. S britskou podporou začala okamžitě uskutečňovat opatřeni, aby udržela královskou moc a zlikvidovala revolučně demokratický proces v zemi.

18.10.1944 V Německu vznikla všeobecně ozbrojená organizace tzv. Volkssturm (v čele s Himmlerem).


18.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Bonn.


18.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem a Kassel.



18.10.1944 Americká 6. armáda generála MacArthura podporovaná 7. flotou viceadmirála Kinkaida a 38. námořní skupina admirála Halseye se vylodila na ostrově Leyte (Filipíny). Začal útok na Filipíny.
1. Americká letadla z palub 38. svazu zaútočila na Manilskou zátoku. Při zpátečním letu skončilo několik letadel s prázdnými nádržemi na vodní hladině. Při přistávání narazilo 1 letadlo na palubu letadlové lodě Enterprise a další na bok letadlové lodě Belleau Wood a posádka zahynula. Dalších 8 letadel přistálo na hladině. Vyslané torpédoborce většinu pilotů zachránili.
2.Bouře u Filipín skončila a bitevní lodě a křižníky admirála Oldendorfa vpluly do Leytského zálivu a zahájily předinvazní ostřelování. Japonská pobřežní obrana potopila americký průzkumný člun a zasáhla torpédoborec Goldsborough. 2 námořníci zemřeli a loď pokračovala v plnění úkolů.
3. Japonský císařský stan vydal dispozice k provedení námořního úderu na americké loďstvo u LEYTE. „Operace ŠÓ-1“. Vrchní velitel loďstva admirál Tojoda začal stahovat veškeré bojové lodě, které Japonsku ještě byli ze všech koutů Pacifiku. Začátek úderu stanovil na 22.10. Později ho posunul na 25.10. Japonské loďstvo rozdělil do 3 samostatných skupin. Do loďstev byli zařazeny i 2 největší bitevní lodě na světě (Jamato a Musaši), které disponovaly výtlakem 64 600tun a devíti 457mm děly.


18.10.1944 Silná letecká činnost amerického letectva nad Barmou (nálet na Rangún).

18.10.1944 Generál Stilwell, působící u čínské armády, povolán zpět do USA.

18.10.1944 Náčelník HŠPO vydal tajný rozkaz č.6 o rozvoji politickej práce v partizánskych jednotkách, podľa ktorého mali v každej brigáde vytvoriť oddelenie agitácie a propagandy (politické odd.), s 3-4 pracovníkmi.



18.10.1944 Na Krupinu zaútočila z priestoru Banskej Štiavnice nemecká bojová skupina Schill (spolu so zosilneným práporom Wildner), podporovaná jednou batériou tzv. Haššíkovej domobrany.

18.10.1944 V Sudetské župě ustaven Volkssturm. Měl dosáhnout počtu 300 000 členů.


18.10.1944 V Bruselu proběhla spojenecká konference, kde Eisenhower, Bradley a Montgomery přijali spojeneckou zimní ofenzívu. Armády budou i nadále postupovat po celé linii fronty.


18.10.1944 Generál Hodges rozhodl, že americká 1. armáda zahájí ofenzívu 5.11., poté co bude vyčištěno jeho křídlo – Hürtgenský les. Tento úkol připadl na 28. divizi, jejíž operace začnou 31.10.

18.10.1944 V Německu proběhl velkolepý státní pohřeb maršála Ervina Rommela.


18.10.1944 Improvizovaný pancierový vlak č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama zasiahol úspešne do bojov pri Krupine.



18.10.1944 Britská vojska obsadila Scarpanto a Santorin.

19.10.1944 Zemřel poručík Josef Bierský


19.10.1944 Zemřel kapitán Richard Engelmann (velitel I./Brigáda útočných děl 912)

19.10.1944 Zemřel generálmajor German Fjodorovič Tarasov (velitel:)

19.10.1944 Ponorka U-3507 (U-3507) uvedena do služby
19.10.1944 Ponorka U-2515 (U-2515) uvedena do služby

19.10.1944 Ponorka U-3008 (U-3008) uvedena do služby
19.10.1944 Založen kýl ponorky U-2535 (U-2535)



19.10.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu likvidovala nepřátelské uskupení obklíčené jihovýchodně od Bělehradu.


19.10.1944 Španělsko uzavřelo hranice s Francií.


19.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Norimberk a Stuttgart (583 letadel, 2 425 tun pum).


19.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Mohuč, Mannheim (1 314 tun pum) a Ludwigshafen.



19.10.1944 Pravá skupina 18. divízie tankových granátnikov SS Horst Wessel zaútočila od Jelšavy proti pešiemu práporu Chryzantéma a partizánom 2.oddielu brigády Jánošík a od Rimavskej Soboty proti pešiemu práporu Narcis, posilnenému 6.oddielom brigády Jánošík.



19.10.1944 Do útoku prešla nemecká bojová skupina Heinrici pri Vernári (okr.Poprad).

19.10.1944 Na ostrově Morotai začaly operovat těžké 4 motorové bombardéry Liberátor (Consolidated B-24), které se podílely na operacích proti Filipínám, Borneu a Nizozemské Východní Indii.


19.10.1944 Velitel zbytku japonské posádky na Angauru major Gótó byl zabit.


19.10.1944 Filipíny : Američané vyslali 20 letadel z letadlové lodi Enterprise, aby pátrali po letcích ve vodě. Takto jich bylo 23 zachráněno. Američané tak ztratili pouze 7 letců. (3 zemřeli při náletu, 3 při nárazu na loď při přistání a 1 při přistání v moři). Poté byly údery na Luzon ukončeny a tím skončila bitva u Tchaj-Wanu.
Japonský válečný kabinet nepravdivě oznámil, že Japonsko způsobilo Američanům obrovské ztráty kdy potopilo 17 lodí a dalších 28 poškodilo, při malé ztrátě vlastních letadel. Císař vydal pokyn k národním masovým oslavám slavného vítězství a Japonsko zachvátilo nadšení. Vojáci se začali domnívat, že Američané nebudou moci v blízké době zaútočit na Filipíny. Ve skutečnosti ztratili Japonci 600 letadel, což mělo pro jejich budoucnost neblahé následky. Za tuto cenu pouze poškodili 2 americké těžké křižníky. Tyto informace poskytli Američané také tisku, aby se uklidnilo veřejné mínění.


19.10.1944 Americké lodi u Leyte pokračovali v předinvazním ostřelování. K tomu se přidala se svými údery i americká letadla ze svazu letadlových lodí admirála Spragua, který k ostrovu připlul. Ten měl k dispozici 18 lehkých letadlových lodí a 24 torpédoborců.
Americký torpédoborec Rosse najel u Leyte 2x na minu. 23 mužů při tom zemřelo, 9 bylo zraněno a loď se zastavila. Vlečná loď ale odtáhla torpédoborec do bezpečí - zpět k atolu Ulithi.

19.10.1944 Nový velitel 1. letecké flotily admirál Óniši navštívil 201. stíhací eskadru, které oznámil svůj nápad, útočit na americké loďstvo stíhačkami Reisen (Zero), které ponesou jednu 257kg pumu. Letoun bude na nepřátelskou loď naveden při sebevražedném letu. Všech 23 přítomných pilotů (veteránů války) nadšeně souhlasilo. Tato skupina sebevražedných pilotů dostala název Šimpu Tokubecu Kogekaitai – speciální útočný sbor, neboli Božský vítr. Japonci je zjednodušeně nazývali Šimpu ale Američané použili jiný překlad a začali jim říkat KAMIKAZE.
Tak vznikla první letka - 1.Kóku Kantai s 26 letouny. Polovina byla určena k napadání lodí a polovina k jejich ochraně. Skupina se přemístila na ostrov Cebu.


19.10.1944 Začalo systematické ničení Varšavy, nařízené Hitlerem.


20.10.1944 Zemřel generálporučík Fritz von Brodowski (velitel: Vyšší polní velitelství 588)

20.10.1944 Zemřel major Alexandr Terentievič Karpov (stíhacie eso, 27 samostatných zostrelov plus 9 v skupine)

20.10.1944 Zemřel vojín John W. Redden

20.10.1944 Zemřel Lance Sergeant Earl Henry McAllister (celkovo sám zajal 160 nemeckých vojakov behom jedného dňa)

20.10.1944 Admirál Horthy internován v Německu. Část maďarské armády odmítla poslušnost nové vládě.


20.10.1944 Karelský front obklíčil Nikel a odřízl nepříteli ústupové cesty na západ.



20.10.1944 2. ukrajinský front osvobodil Debrecín.



20.10.1944 3. ukrajinský front a jugoslávská armáda v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou osvobodily hlavní město Jugoslávie, Bělehrad (velitel německé sborové skupiny generál Schneckenburger padl). Skončila bělehradská operace.



20.10.1944 Britská 8. armáda obsadila město Cesena (Itálie).


20.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hannover, Most, Rosenheim, Řezno a Maribor (Jugoslávie).


20.10.1944 Silná letecká činnost amerického letectva nad Barmou (nálet na Rangún).



20.10.1944 Britská vojska obsadila Théby (Řecko).

20.10.1944 Marseillský tribunál odsoudil bývalého francouzského premiéra Lávala v nepřítomnosti k trestu smrti.



20.10.1944 Američané se vylodili na ostrově Leyte.
1. Po ostřelování pobřeží děly bitevních lodí a křižníků a po náletu letadel z letadlových lodí se v 10,00 vylodili první Američané (pod velením MacArtura) na ostrově Leyte Operace KING II. Vylodění proběhlo na 4 plážích mezi městy Tacloban a Dulag ve střední části ostrova.
Na 2 severních plážích se vylodila 24. pěší a 1. mechanizovaná divize X. sboru pod velením generála Siberta. 24. divize hned obsadila významnou vyvýšeninu pahorek 522.
Na 2 jižních plážích se vylodila 7. a 96. pěší divize XXIV. sboru pod velením generála Hodge.
Japonská posádka kladla jen malý odpor a vojáci začali postupovat do vnitrozemí, kde s podporou tanků vytvořili dostatečné předmostí, kam bylo vyloženo i 10 270 tun válečného materiálu.
Na předmostí vstoupil osobně i generál MacArthur a pronesl zde projev ve kterém prohlásil, že se vrátil na Filipíny.
2. Japonský bombardér zasáhl americký lehký křižník Honolulu. (Loď přezdívaná „Modrá husa“ bojovala již 4 roky a přežila i útok na Pearl Harbor). 60 mužů zemřelo a loď se zastavila. S pomocí torpédoborců a vlečné lodi se podařilo křižník zachránit. Po soumraku byla však loď omylem zasažena americkým granátem, který zničil 40mm dělo a zabil dalších 5 mužů a 11 zranil.
Další americký granát zasáhl americkou výsadkovou loď. Zde zabil 1 muže a 6 zranil.
3. Z Japonska vyplul SEVERNÍ SVAZ nejlepšího japonského stratéga admirála Ozawy, s letadlovými loďmi, k napadení Američanů u Leyte.
K dispozici měl veterána od Pearl Harboru, těžkou Zuikaku a lehké Zuihó, Čitose a Čijoda. Lodi však neměli plný stav, ale jen 116 letadel a admirál si dobře uvědomoval, že jeho lodi plují do záhuby. Jako doprovod měl staré bitevní lodi Ise a Hjuga, (místo zadních věží měly letovou palubu), 3 lehké křižníky, 9 torpédoborců, 2 cisternové lodi a 6 dalších plavidel.
4. Admirál Tojoda vydal rozkaz, aby se s Tchaj-wanu přesunulo na Filipíny 350 letadel. Z nich byla vytvořena další sebevražedná letka – 2. Tokubecu Kogekaitaii.



20.10.1944 Po prudkých bojoch na línii Jelšava-Muráň a následnom rozpade povstaleckej armády na tomto úseku, Nemci obsadili obce Muráň a Tisovec. Na obsadení sa podieľala 18. dobrovoľnícka divízia tankových granátnikov SS Horst Wessel spolu s bojovou skupinou Schäfer.

20.10.1944 Vyšetřovací komise pro Pearl Harbor vydala neveřejné prohlášení, kde vinu dávala částečně i americké vládě.



20.10.1944 Improvizovaný pancierový vlak č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama zasiahol úspešne do bojov pri Dobrej Nive a odolal viacerým náletom.


21.10.1944 Zemřel generál pěchoty Hellmuth Prieß (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

21.10.1944 Zemřel gardový major Vasilij Ivanovič Dončuk (veliteľ 108. samostatnej prieskumnej letky)

21.10.1944 Zemřel zákopník Lorne Robert McCaw

21.10.1944 Založen kýl lodi Sumire

21.10.1944 Ponorka Ha-103 spuštěna na vodu


21.10.1944 Vojska 2. a 1. pobaltského frontu zakončila rižskou operaci. Vyčistila pobřeží Rižského zálivu a odřízla německou Skupinu armád Sever od Východního Pruska.


21.10.1944 Britská 2. armáda a kanadská 1. armáda zahájily útok na dolní Maase.

21.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Neuss.



21.10.1944 Jugoslávská národní osvobozenecká vojska osvobodila Dubrovník.



21.10.1944 Americká vojska obsadila Tacloban a Dulag (ostrov Leyte).



21.10.1944 Nemecké jednotky prenikli od Muráňa do Pohronia a obsadili Červenú Skalu a Telgárt. Partizánske skupina kpt. Staneka a ostatné jednotky 2. taktickej skupiny odtiaľ ustúpili smerom na západ, k Heľpe (okr.Brezno).


21.10.1944 Obránci Cách se vzdali americkým jednotkám 1. armády.
První německé dobyté město zaplatili Američané 10 000 padlými.
Nyní se Hodgesova armáda mohla soustředit na postup k Rýnu. V cestě jí však prozatím stojí Hürtgenský les, kontrolovaný Němci.


21.10.1944 Němci odpálili 9 střel Fi-103 (V1) na Brusel.



21.10.1944 Američtí vojáci bojující na Leyte postoupili do vnitrozemí a obsadili města Tacloban a Dulag s blízkými letišti. K postupu jim mohutně pomáhala děla bojových lodí, která byla k dispozici ve dne i v noci. Vojáci ihned za pomoci Filipínců začali obě letiště opravovat, ale jejich povrch byl velice nekvalitní.


21.10.1944 Japonský bombardovací letoun narazil na těžký křižník [url=/topic/view/50211]HMAS Australia[/url], který těžce poškodil a vyřadil z boje. 19 mužů zemřelo, včetně velitele lodi kapitána Dechineuxe a 54 bylo zraněno. Admirál Kinkaid nařídil, aby loď spolu s křižníkem Honolulu (poškozeným předešlý den) odplula na Admiralitní ostrovy.

21.10.1944 Ze základny Mako vyplul 2. ÚDERNÝ SVAZ- japonská podpůrná skupina admirála Šimy, s těžkými křižníky Nači, Ašigara, lehkým křižníkem a 4 torpédoborci, aby se zúčastnil bitvy u Leyte.


21.10.1944 Američané zlikvidovali na Angauru poslední japonská obranná postavení. Na ostrově zůstali již jen jednotliví japonští vojáci, kteří se skrývali v džungli a byli postupně likvidováni.
V bojích o ostrov ztratila 81. divize 260 vojáků, 1 354 měla raněných a 940 nemocných. Japonci ztratili 1 338 mužů a jen 59 se jich vzdalo.
Z ostrova zahájilo bojové operace prvních 13 těžkých amerických bombardérů Liberátor.


21.10.1944 Na Pelileu se spustil hustý tropický liják a bojová činnost na 5 dní ustala.

22.10.1944 Zemřel major Kenneth Arthur Boomer (velitel, 111. peruť RCAF)

22.10.1944 Zemřel podplukovník Pjotr Timofejevič Vasilenko (veliteľ 991. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

22.10.1944 Zemřel vojín Alexander Aitken McIntyre
22.10.1944 Ponorka U-2522 (U-2522) spuštěna na vodu



22.10.1944 Karelský front osvobodil Nikel (za polárním kruhem), překročil sovětsko-norské hranice a osvobodil město Tárnet.


22.10.1944 1. pobaltský a 3. běloruský front útočily ve směru na Tylži.



22.10.1944 2. ukrajinský front spolu s rumunskou armádou osvobodil Nyíregyházu (Maďarsko.).



22.10.1944 3. ukrajinský front osvobodil Sombor (Jugoslávie). V prostoru Bělehradu překročil řeku Sávu a spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Zemun, Obrenovac, Lazarevac a Knič.


22.10.1944 Kanadská 1. armáda obsadila Breskens (Holandsko). Boje v ústí řeky Šeldy.

22.10.1944 Německá 5. tanková armáda generála Manteuffela převzala svůj úsek východně od Cách připravena k protiútoku.



22.10.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Savio (Itálie).


22.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hamm a Münster.


22.10.1944 Japonci útočili velkými námořními a leteckými silami na americké vyloďovací loďstvo u ostrova Leyte. Bitva trvala do 25.10. Japonci ztratili 3 bitevní a 4 letadlové lodě, 6 těžkých a 3 lehké křižníky a 9 torpédoborců. Americké ztráty byly podstatně nižší (mj. l letadlová loď). První nasazení sebevražedných letců, tzv. kamikadze. Bitva rozhodla o porážce Japonska v boji o Filipíny.


22.10.1944 Veliteľstvo povstaleckej armády zvolalo 22.10. naliehavú poradu veliteľov skupín, na ktorej generál Rudolf Viest podal správu o vojenskej situácii.


22.10.1944 Z Bornea vypluly 2 japonské námořní svazy k napadení Američanů u Leyte.
1. STŘEDNÍ SVAZ. Pod velením admirála Kurity vyplulo 5 bitevních lodí a to i 2 největší na světě Jamato a Musaši, dále Nagato, Kongo a Haruna, 10 těžkých křižníků, 2 lehké a 15 torpédoborců.
2. JIŽNÍ SVAZ. Admirál Nišimura vyplul s 2 bitevními loďmi Jamaširo a Fusó, těžkým křižníkem Mogami a 4 torpédoborci.


23.10.1944 Zemřel podplukovník Horst von Uslar-Gleichen (velitel Tankového oddílu Vůdcovy granátnické brigády)


23.10.1944 Zemřel podplukovník Walter Marienfeld (velitel: Bombardovací eskadra 54)

23.10.1944 Zemřel generálmajor Grigorij Ivanovič Šerstňov (veliteľ 79. streleckého zboru)

23.10.1944 Zemřel vojín Roger Fortier

23.10.1944 Loď Yaku uvedena do služby


23.10.1944 Ponorka U-256 (U-256) vyřazena ze služby
23.10.1944 Založen kýl ponorky U-2534 (U-2534)




23.10.1944 SSSR, USA a Velká Británie uznaly francouzskou prozatímní vládu.



23.10.1944 Karelský front osvobodil celou oblast Petsama (Pečengy) a pokračoval v osvobozování severního Norska.


23.10.1944 3. běloruský front pronikl do Východního Pruska.


23.10.1944 4. ukrajinský front osvobodil Chust (Zakarpatská Ukrajina) a rozvíjel útok ve směru na Čop.



23.10.1944 Britská 8. armáda obsadila město Cervia (Itálie).



23.10.1944 Britská a řecká vojska obsadila ostrov Euboia.


23.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Essen (955 letadel, 4.522 tun pum) a na ostrov Walcheren.


23.10.1944 Japonská bitevní loď Musaši je potopena zásahy bomb a torpéd z amerických palubních letadel.



23.10.1944 Bitva v zálivu Leyte : Japonsko disponovalo celým zbytkem svého loďstva, 4 letadlovými loďmi, 9 bitevními, 19 křižníky, 33 torpédoborci, 700 letadly a poprvé byla japonská plavidla vybavena radarem. Proti nim stála 2 americká loďstva. 7. flota pod velením admirála Kinkaida, se 6 bitevními loďmi, 16 doprovodnými letadlovými loďmi, 8 křižníky a 50 torpédoborci. 3. flota pod velením admirála Halseyho s 8 velkými a 8 malými letadlovými loďmi, 6 bitevními loďmi, 15 křižníky, 58 torpédoborci a 1 400 letadly.
1. Americké ponorky Dace a Darter, operující společně, napadly STŘEDNÍ SVAZ admirála Kurity plujícího k Leyte. Těžké křižníky Atago, Maja a Takao byly zasaženy a těžce poškozeny. Vlajkový Atago a Maja se potopily a 360 mužů zahynulo. Takao se podařilo zachránit a vrátil se. Ponorka Darter při zpáteční plavbě najela na útes. Posádku zachránila Dace a odplula do Austrálie. Američané se tak dozvěděli o pohybu části japonského loďstva.
2. Američané na Leyte překročili úžinu San Juanico a obsadili břeh blízkého ostrova Samar. Tím si zajistili severní křídlo proti japonským útokům. Americký postup na ostrově začala podporovat i čerstvě vyloděná 155mm děla.
3. Generál MacArthur vstoupil v doprovodu filipínského presidenta Osmeri na Leyte, do čerstvě dobytého města Tacloban, kde při slavnostní ceremonii znovu ustanovil filipínskou vládu. Poté zastavil postup jednotek na Leyte, upevňoval dobyté pozice a čekal na výsledek námořního střetnutí.
4. Druhá letka Kamikaze se zformovala na ostrově Malabacatu.

23.10.1944 Němci odpálili 55 střel Fi-103 (V1) na Brusel. Poté byla další palba přesměrována na Antverpy.

23.10.1944 Velitel německých sil v Itálii generál Kesselring se těžce zranil při dopravní nehodě.


24.10.1944 Zemřel generálporučík Konrad Guhl (velitel: Divize č. 174)




24.10.1944 Zemřel generálporučík Karl von Thüngen-Roßbach (velitel: 18. tanková divize)


24.10.1944 Zemřel generálmajor Adolf Wucherer


24.10.1944 Zemřel plukovník Kurt Gehrke (velitel: Tanková brigáda 104)


24.10.1944 Zemřel Oberfeldwebel Johannes Müller (velitel tanku; 3./Těžký tankový oddíl 502)

24.10.1944 Zemřel poručík Robert Graham Bradley (nositel Námořního kříže)

24.10.1944 Zemřel generálplukovník dělostřelectva Vladimir Ivanovič Pestov (velitel dělostřelectva Severokavkazského frontu (1942-1944))

24.10.1944 Zemřel viceadmirál in memoriam Tošihira Inoguči (poslední velitel bitevní lodi Musaši)

24.10.1944 Loď Wakaba vyřazena ze služby (potopena západně od Panay letadly z CV-13 USS Franklin / Sunky by aircrafts from CV-13 USS Franklin west of Panay )

24.10.1944 Loď USS Princeton (CVL-23) vyřazena ze služby (těžce poškozena letounem Jokosuka D4Y Suisei a poté potopena / badly damaged by Yokosuka D4Y Suisei Aircraft and later sunk)

24.10.1944 Loď Musaši vyřazena ze služby (potopena v Sibuyanském moři)
24.10.1944 Ponorka U-2516 (U-2516) uvedena do služby



24.10.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu vstoupila do Sátu Mare (Rumunsko).



24.10.1944 Britská vojska obsadila řecký ostrov Lamia.


24.10.1944 Posledný zostrel československých nočných stíhacích pilotov pôsobiacich v RAF počas 2. svetovej vojny – S/Ldr Miloslav Mansfeld a F/Lt Slavomil Janáček, posádka Mosquita NF Mk.XIX zo 68. perutě zničila počas hliadky nad Severným morom bezpilotnú strelu V-1.


24.10.1944 Bitva v zálivu Leyte : 1. Japonská bojová letadla zaútočila na americký svaz letadlových lodí u Leyte.
1. vlna 50 letadel z Luzonu zasáhla pumou lehkou letadlovou loď Princeton, která se zastavila. 108 mužů zemřelo a 190 bylo zraněno.
Nakonec loď explodovala a potopila se. Výbuchem bylo zabito i 233 mužů na blízkém křižníku Birmingham.
7 amerických stíhaček Hellcat z letadlové lodi Essex sestřelilo, bez ztráty letadla, 42 japonských strojů. (Kapitán McCampbell sestřelil sám 9 letadel, čímž vytvořil rekord, nejvíce sestřelů v jedné akci a do konce války nebyl překonán).
2. vlna letadel z letadlových lodí Zuihó, Čijoda a Čitose ze SEVERNÍHO SVAZU admirála Ozawy, se však k americkým letadlovým lodím vůbec nepřiblížila a byla zničena stíhači z letadlové lodi Lexington.
3. vlna letadel z letadlové lodi Zuikaku, také ze SEVERNÍHO SVAZU, opět k americkým letadlovým lodím nepronikla.
Tyto 2 vlny byl jediný letecký příspěvek japonských letadlových lodí k bitvě a na víc již admirál Ozawa neměl síly. Ze 76 letadel, se vrátila pouze 3 a k ochraně svazu mu tak zbylo jen 29 letadel.
2. Americká letadla z letadlových lodí 3. floty admirála Halseye, zaútočila na japonský STŘEDNÍ SVAZ admirála Kurity.
1. vlna 12 torpédových a 12 střemhlavých bombardérů v doprovodu 21 stíhaček z letadlových lodí Intrepid a Cabot zasáhla po jednom torpédu 2 největší bitevní sesterské lodi Jamato a Musaši. Kvůli silnému pancéřování, jim nijak neuškodila.
2. vlna 12 torpédových a 12 střemhlavých bombardérů zasáhla 8 torpédy a 4 pumami bitevní loď Musaši, která zpomalila, ale zůstala bojeschopná. Admirál Kurita požádal Filipíny o stíhací ochranu. Přiletěly 4 stíhačky, které boj nijak neovlivnily.
3. vlna 8 Hellcatů, 5 Helldiverů a 11 torpédových Avengerů z letadlové lodi Lexington, také přispěla svým nákladem.
4. vlna 26 Hellcatů, 21 Helldiverů a 18 Avengerů z amerických letadlových lodí znovu několikrát zasáhla bitevní loď Musaši a její rychlost klesla na polovinu.
5. vlna asi 100 letadel, 10 torpédy zasáhla bitevní loď Musaši a loď se začala zastavovat, dále byli zasaženy 2 torpédy bitevní lodi Jamato a Haruna, 1 torpédem byl poškozen také těžký křižník Mjóko, (loď se stáhla z bojiště) a zasažen byl i lehký křižník Jahagi.
V 19,30 se Musaši, největší bitevní loď na světě, potopila. S lodí zahynulo 1 023 námořníků a velitel lodi admirál Inoguči.
Velitel americké 3. floty admirál Halsey se domníval, že japonský STŘEDNÍ SVAZ je zničen a se všemi svými loďmi odplul na sever, k napadení japonského SEVERNÍHO SVAZU. U Leyte tak zůstaly americké invazní síly chráněny jen 7. flotou admirála Kinkaida, který však operoval na jihu. Japoncům se tak naskytla zcela nečekaná možnost zlikvidovat americké vylodění.
3. V noci zaútočily na přibližující se japonský JIŽNÍ SVAZ admirála Nišimury torpédové čluny. Japonské lodi však nebyli zasaženy ale naopak byly 3 čluny poškozeny, přičemž zahynuli 3 muži a 8 bylo zraněno.



24.10.1944 Američané ukončili vyloďování 6. armády na Leyte. Na severních plážích již měli vyloděno 80 900 vojáků a 114 990 tun válečného materiálu. Na jižních plážích již měli 51 500 vojáků a 85 000 tun válečného materiálu. Velitel 6. armády generál Krueger vstoupil na předmostí a zřídil si zde velitelské stanoviště. Vojáci postupovali dále do vnitrozemí a dobyli další japonské letiště u města Burauen na jižním křídle svého postupu.



24.10.1944 Američané se vylodili na dalším filipínském ostrově - na Samaru. Zde sváděli měsíc trvající těžké boje o město Wright.


25.10.1944 Zemřel kapitán Walter Grohe (velitel: Oddíl stíhačů tanků 49)



25.10.1944 Zemřel divizní generál José Villalba Riquelme (ministr války)

25.10.1944 Zemřel rotník Augustín Kubovič (Zahynul pri prelete Bf 109 G-6( W.Nr. 161 742) s leteckým sledom 1. čs. samostatného stíhacieho leteckého pluku z povstaleckého územia po streľbe zo zeme.)

25.10.1944 Zemřel Gunner Mate Third Class Paul Henry Carr (nositel Stříbrné hvězdy)


25.10.1944 Zemřel plukovník Hermann Barnbeck (velitel: 211. granátnický pluk)

25.10.1944 Zemřel fregatní kapitán Ernest Edwin Evans (veliteľ torpédoborca USS Alden (DD-211))

25.10.1944 Zemřel svobodník Thomas James Gately

25.10.1944 Zemřel poručík Edward Francis Arab

25.10.1944 Loď Čijoda vyřazena ze služby (potopena / sunk)

25.10.1944 Loď Čitose vyřazena ze služby (potopena / sunk)

25.10.1944 Loď Zuihó vyřazena ze služby (potopena / sunk)

25.10.1944 Loď Akizuki vyřazena ze služby (potopena v průlivu Surigao / Sunk in Surigao Strait )

25.10.1944 Loď Asagumo vyřazena ze služby (potopena v průlivu Surigao / Sunk in Surigao Strait )

25.10.1944 Loď Hacuzuki vyřazena ze služby (potopena u mysu Engano / Sunk near cape Engano )

25.10.1944 Loď Jamagumo vyřazena ze služby (potopena v průlivu Surigao , Sunk in Surigao Strait )

25.10.1944 Loď Mičišio vyřazena ze služby (potopena v průlivu Surigao / Sunk in Surigao Strait )

25.10.1944 Loď Zuikaku vyřazena ze služby

25.10.1944 Loď Čókai vyřazena ze služby (potopen v Bitvě u ostrova Samar / sunk at Battle off Samar)

25.10.1944 Loď Suzuja vyřazena ze služby (potopena v Bitvě u ostrova Samar / sunk at Battle off Samar)

25.10.1944 Loď USS Gambier Bay (CVE-73) vyřazena ze služby (potopena u ostrova Samar / sunk off Samar Island )

25.10.1944 Loď USS Johnston (DD-557) vyřazena ze služby (potopen u ostrova Samar, 11°46'00.00"N 126°09'00.00"E, během bitvy v zálivu Leyte)

25.10.1944 Loď USS Hoel (DD-533) vyřazena ze služby (potopen u ostrova Samar, 11°46'00.00"N 126°33'00.00"E, během bitvy v zálivu Leyte)

25.10.1944 Loď HMCS Skeena (D 59) vyřazena ze služby (ztroskotala / wrecked off Viðey Island )

25.10.1944 Loď USS St. Lo (CVE-63) vyřazena ze služby (potopena / sunk by Mitsubishi A6M2 Reisen)

25.10.1944 Loď Čikuma vyřazena ze služby (potopena v Bitvě u Samaru / sunk in Battle off Samar)

25.10.1944 Loď Fusó vyřazena ze služby (potopena v bitně v Surigaoském průlivu / Sunk during the Battle of Surigao Strait)

25.10.1944 Loď USS Samuel B. Roberts (DE-413) vyřazena ze služby (potopen v Bitvě v zálivu Leyte / sunk at Battle of Leyte Gulf)

25.10.1944 Ponorka U-1306 (U-1306) spuštěna na vodu
25.10.1944 Ponorka U-2523 (U-2523) spuštěna na vodu


25.10.1944 SSSR navázal plné diplomatické styky s Itálií.



25.10.1944 Karelský front v součinnosti se Severní flotou osvobodil na pobřeží Barentsova moře Kirkenes bráněný německou 20. horskou armádou. Na norském území osvobodil Storbukt, Sandnes, Bjornevantn, Longf jordbotn.




25.10.1944 2. ukrajinský front osvobodil Sátu Mare a Carei. Dovršeno osvobození severního Sedmihradska.

25.10.1944 Předsednictvo Slovenské národní rady a velitelství 1. československé armády přenesly své sídlo z Banské Bystrice do Donoval.



25.10.1944 Britská 8. armáda přerušila útočné akce v severní Itálii.


25.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Essen (3 719 tun pum) a Homberg.


25.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hamm, Homberg, Gelsenkirchen, Harburk a Hamburk (1656 tun pum).


25.10.1944 Silná letecká činnost amerického letectva nad Japonskem (nálet na Ómura).

25.10.1944 1. čs. stíhací letecký pluk v SSSR odletěl ze Slovenska do SSSR.


25.10.1944 Bitva v zálivu Leyte : Japonský JIŽNÍ SVAZ admirála Nišimury se utkal v noci s americkou 7. flotou admirála Kinkaida, hlídkujícího na jižních přístupech k Leyte.
1. Na japonský svaz zaútočila skupina 20 amerických torpédoborců. Torpédoborec USS Albert W. Grant byl několikrát těžce zasažen a loď se zastavila. 34 mužů zemřelo a 94 bylo zraněno. Loď se podařilo zachránit protože byla odtažena do bezpečí. Ostatní torpédoborce nebyly vůbec poškozeny. Japonské bitevní lodi Fusó a Jamaširo byli těžce poškozeny a Fusó se potopila. Dále byli těžce zasaženy 3 japonské torpédoborce. 2 se potopili a třetí se začal z boje stahovat.
2. Nyní na scénu nastoupilo 6 amerických bitevních lodí, West Virginia, California, Tennessee, Maryland, Mississippi a Pennsylvania, 8 těžkých křižníků a jeden lehký. Japonská vlajková bitevní loď Jamaširo byla znovu zasažena a potopila se. Velitel svazu admirál Nišimura zahynul a s ním i většina posádky. Těžký křižník Mogami a torpédoborec Šigure byly též zasaženy a těžce poškozeny. Japonci si uvědomili, že k Leyte neproniknou a začali s oběma loďmi ustupovat k jihu.
3. Do oblasti bitvy dorazila z jihu také podpůrná skupina admirála Šimy s těžkými křižníky Nači a Ašigara, s lehkým Abukuma a 4 torpédoborci. Americký torpédový člun na skupinu zaútočil a zasáhl lehký křižník Abukuma. 30 mužů zemřelo a loď zpomalila. Podařilo se jí však z oblasti bitvy odplout. Admirál Šima nařídil návrat všech lodí, pokoušející se z jihu proniknout k Leyte. Při tom se těžký křižník Nači srazil s poškozeným těžkým křižníkem Mogami, který se pomalu sunul k jihu a celý svaz musel snížit rychlost. K podpůrné skupině admirála Šimy se přidal torpédoborec Šigure, který zůstal jediný z JIŽNÍHO SVAZU a odplul s ní z oblasti bitvy.
4. Po rozednění se americké lodi vydali Japonce pronásledovat. Potkali již jen poškozený torpédoborec Asagumo, který potopili a ploužící se těžký křižník Mogami, který zapálili.
Vlna 17 amerických bombardérů Avenger na Mogami zaútočila a křižník se zastavil. Japonci ho pak sami potopili.
Japonský JIŽNÍ SVAZ a podpůrná skupina, ztratili 2 bitevní lodě, 1 těžký křižník, 1 lehký, 3 torpédoborce a tisíce námořníků. Za to všechno Američané zaplatili pouze poškozením několika torpédových člunů a 1 torpédoborce, kdy zemřelo 39 mužů a 114 bylo zraněno.
5. Letadla z amerických letadlových lodí 3. floty admirála Halseye, zahájila údery na japonský SEVERNÍ SVAZ admirála Ozawy. Jeho posledních 15 stíhaček Zero, nedokázalo lodi ochránit.
1. vlna 180 letadel potopila letadlovou loď Čitose a torpédoborec Akicuki. Těžká letadlová loď Zuikaku byla zasažena a poškozena torpédem. Dále byla zasažena letadlová loď Zuihó a lehký křižník Tama.
2. vlna 22 bombardérů a 14 stíhaček těžce poškodila letadlovou loď Čijoda a loď se zastavila.
3. vlna 200 letadel zasáhla letadlové lodi Zuikaku a Zuihó. Poslední japonská loď od Pearl Harboru - Zuikaku, se potopila.
4. vlna 30 letadel potopila Zuihó.
5. vlna zaútočila na bitevní loď Ise, ale nezasáhla.
6. vlna 36 letadel již také japonské lodi nezasáhla.
Japonský svaz se obrátil a začal se stahovat zpět k severu. Admirál Halsey vyslal napřed svaz 2 těžkých křižníků, (New Orleans a Wichita), aby v doprovodu 2 lehkých křižníků a 9 torpédoborců, zaútočil na SEVERNÍ SVAZ. Zde již nalezli jen ochromenou letadlovou loď Čijoda a torpédoborec Hacuzuki, které potopili. Na stahující se japonské lodi zaútočila vlčí smečka 6 amerických ponorek, která potopila lehký křižník Tama. Ostatní lodi severního svazu se vrátili do Japonska.
6. Ze severu k Leyte dorazil zcela překvapivě STŘEDNÍ SVAZ admirála Kurity, se 4 bitevními loďmi, 6 těžkými křižníky a 13 torpédoborci a začal se přibližovat k vyloďovacímu svazu. Zde se utkal s předsunutým americkým svazem 16 doprovodných letadlových lodí. (Každá nesla 25 – 30 letadel a jejich piloti nebyli cvičeni na boj s loďstvem, neboť plnili jen vedlejší úkoly). Lodi byli chráněny 7 torpédoborci, z toho 4 eskortními. (Jejich posádku tvořili pouze záložníci a s bojovým nasazením se u nich nikdy nepočítalo. Plnili jen hlídkovou činnost). Americká letadla z letadlových lodí na japonský svaz zahájila okamžitě údery. Japonské lodi odpověděli svými děly všech ráží a zaburácela i nejmohutnější děla, která se kdy na moři plavila a to na bitevní lodi Jamato. Japonští dělostřelci se ale příliš nevyznamenali a zlikvidovat americké loďstvo se jim nepodařilo.
Během boje byli zasaženy 3 americké torpédoborce. Johnston se potopil, 186 mužů zemřelo, včetně kapitána Evantse. Hoel se též potopil. 268 mužů zemřelo a Hermann byl těžce poškozen. Údery dopadly i na eskontní torpédoborce. Samuel B. Roberts se potopil. 89 mužů zemřelo. Denis byl těžce poškozen. Další 2 zůstaly nezasaženy. Zasaženo ale bylo také 6 eskortních letadlových lodí. Fanshaw Bay byla jen lehce poškozena, zemřeli 3 námořníci a 20 bylo zraněno. White Plains byla také zasažena lehce ale Kalinin Bay těžce. Další loď Gambier Bay se potopila a 104 mužů zemřelo.
7. Americká letadla z eskontních letadlových lodí znovu a znovu útočila na japonské lodi.
1. – 3. vlna 43 torpédových bombardérů a 36 stíhaček potopila těžký křižník Čikuma a zasáhla těžké křižníky Tone, Kumano a Suzuja. (Později se potopil).
4. vlna 4 torpédových bombardérů potopila těžký křižník Čókai.
5. vlna 35 Avengerů s pumami a 35 stíhaček zasáhla bitevní loď Nagato a znovu zasáhla těžký křižník Tone.
6. vlna 33 bombardérů Helldiver, 19 Avengerů a 48 stíhaček, startujících z letadlových lodí Wasp, Hornet a Hancock, která se pod velením admirála McCaina oddělila od letadlových lodí 3. floty, znovu zasáhla křižník Tone.
7. a 8. vlně se již žádný zásah nezdařil a svaz admirála McCaina ztratil 14 letadel.
Admirál Kurita na základě nepřesných informací obrátil svoje lodi k severu a začal se z boje stahovat. Tím Japonci prohráli svojí velkou námořní bitvu, při níž měli na dosah zničení amerických invazních sil u Leyte.
8. Japonci do boje nasadili i první letky KAMIKAZE. Američané se tak setkali s novou strašlivou bojovou metodou.
1. vlna, 6 letadel Raisen (Zero) ze základny na Cebu, napadla americké doprovodné letadlové lodě. Jeden pilot zasáhl letadlovou loď Santee. Loď byla těžce poškozena, při čemž 16 mužů zemřelo a 27 bylo zraněno. Poté loď ještě zasáhlo torpédo japonské ponorky I-56. Přesto zůstala loď schopná plavby.
Další pilot zasáhl letadlovou loď Suwannee. Posádka jí ale již za 2 hodiny uvedla znovu do provozu.
2. vlna, 5 letadel Raisen s pumami v doprovodu 4 stíhaček z Luzonu, pod velením prvního velitele kamikaze, poručíka Seki, zasáhla jedním strojem letadlovou loď Kitkun Bay, kterou lehce poškodila.
Další stroj, řízený velitelem poručíkem Seki, zasáhl letadlovou loď St. Lo. Loď se potopila, při čemž bylo zraněno 754 námořníků a 114 zemřelo.
3. vlna 15 střemhlavých bombardérů Judy napadla americké doprovodné letadlové lodě. 3 piloti zasáhli a těžce poškodili letadlovou loď Kalinin Bay. Jeden těsně minul letadlovou loď Kitkun Bay, kde bylo zraněno 11 mužů.
Admirál Kinkaid odeslal doprovodné letadlové lodi na Admiralitní ostrovy, aby si posádky po prodělané bitvě odpočinuly, byl doplněn jejich stav, munice a pohonné hmoty.



25.10.1944 Ve městě Tacloban na Leyte si zřídil nové velitelské stanoviště generál MacArthur, kam se přemístil z křižníku Nashville. (Ten odplul do probíhající bitvy).


25.10.1944 Američtí letci začali využívat čerstvě obsazená japonská letiště na Leyte k nouzovým přistáním svých letadel. Kvůli špatné kvalitě povrchu ale většina přistání končila nehodou.


25.10.1944 Americká ponorka Tang zaútočila u Tchaj-wanu na japonský konvoj, vezoucí posily na Luzon. 3 dopravní lodi byli zničeny a 2 poškozeny. Potopeny byly i 2 tankery. Potom ale došlo k tragédii, kdy jedno torpédo opsalo obrovský kruh a vrátilo se zpět na ponorku. Následným výbuchem byla ponorka potopena a zachránilo se pouze 9 mužů, kteří se konce války dočkali v japonském zajetí. Ostatních 78 námořníků zemřelo.


25.10.1944 Posádka Improvizovaného pancierového vlaku č. 1 Štefánik pod velením Františka Adama ako posledná opustila Zvolen.

26.10.1944 Zemřel major Horace Seaver Carswell ml. (operační důstojník, 374. bombardovací peruť)

26.10.1944 Zemřel podplukovník Kenneth Bowes Inman Smyth (velitel 10. praporu Paradesantního pluku)

26.10.1944 Zemřel námořní poručík Hirojoši Nišizawa (japonské letecké eso 2. sv. v. s 87 sestřely, sám si nárokoval 102 a je mu přisuzováno i 120 až 150)

26.10.1944 Zemřel poručík Konstantin Antonovič Abazovskij (velitel letky 190. bitevního pluku)


26.10.1944 Zemřel šikovatel Ludwig Bauer (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

26.10.1944 Zemřel svobodník Thomas Howarth

26.10.1944 Zemřel vojín Frederick Leslie Fisher

26.10.1944 Zemřel seržant Samuel Moses Hurwitz

26.10.1944 Loď Hajašimo vyřazena ze služby (poškozena po leteckém útoku najela na břeh u Mindora a opuštěn posádkou / Damaged by air attack hit on coast and abandoned by crew near Mindoro )

26.10.1944 Loď Nowaki vyřazena ze služby (potopen východojihovýchodně od Legaspi /sunk east-southeast of Legaspi )

26.10.1944 Loď Uranami vyřazena ze služby (potopena severovýchodně od Iloilo (Panay) / Sunk by action northeast of Iloilo (Panay) )


26.10.1944 Vojska 18. armády generála Žuravljova (4. ukrajinský front) osvobodila Mukačevo.



26.10.1944 Kanadská 1.armáda se vylodila na ostrově Beveland.



26.10.1944 Britská 2. armáda obsadila Tilburg (Holandsko).


26.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Leverkusen.


26.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Münster, Bielefeld a Hannover.


26.10.1944 Bitva v zálivu Leyte : 1. Na ustupující Japonské lodi admirála Kurity STŘEDNÍHO SVAZU zaútočila letadla z amerických letadlových lodí 3. loďstva.
1. – 3. vlna 257 letadel zasáhla (5 pumami) bitevní loď Jamato a těžký křižník Kumano. (Doplul sice na Luzon, ale za měsíc byl stejně americkými letadly potopen). Ještě byl těžce poškozen torpédoborec Hajašimo. Kapitán s ním raději najel na břeh ostrova Semirara, aby nebyl potopen.
2. vlna 47 bombardérů Liberátor Dálnovýchodního letectva z ostrova Morotai, zasáhla bitevní loď Nagato.
3. Vlna 44 amerických bombardérů 5. a 13. letecké armády z Biaku potopila poškozený japonský lehký křižník Abakuma z JIŽNÍHO SVAZU, vzdalující se po bitvě od Leyte.
4. Do oblasti bitvy STŘEDNÍHO SVAZU dorazila skupina 2 bitevních lodí Iowa a New Jersey, která se spolu s 3 křižníky a 8 torpédoborci oddělila od 3. floty admirála Halseye. Zde však nalezla pouze torpédoborec Nowaki, který potopila.
5. Na americké doprovodné letadlové lodi, stahující se od Leyte, zaútočila vlna 8 kamikaze. Jednomu pilotovi se podařilo těžce zasáhnout letadlovou loď Suwannee. 143 mužů zemřelo a 102 bylo zraněno. Loď musela odplout k opravě.
Tím skončila největší námořní bitva všech dob, která znamenala konec japonské námořní moci. Jednalo se také o poslední nasazení japonského námořnictva jako celku. Bitvy se zúčastnilo celkem 64 japonských plavidel, 216 amerických a 2 australská. Američané tak zaznamenali obrovské vítězství, ale admirál Halsey se stal terčem kritiky, protože odkryl severní bok vyloděných vojsk, čímž ohrozil americké vylodění. Diskuse na toto téma trvají do dnes.
6. Letci kamikaze byli po počátečním úspěchu přeorganizováni a posíleni dalšími 350 letouny a piloty. Od dnešního dne bude útočnou skupinu tvořit 5 strojů. Z toho 3 budou určeni k útoku a 2 je budou chránit po cestě.
7. Na Leyte zahájili Američané, na jižním úseku fronty, útok na Catmonský vrch, odkud Japonci ostřelovali vyloďovací pláže.


27.10.1944 Zemřel námořní nadporučík Herbert Brammer (ponorkový velitel)

27.10.1944 Zemřel major Ivan Nazarovič Martynenko (veliteľ 64. samostatnej pozorovacej letky)

27.10.1944 Zemřel seržant John Carter

27.10.1944 Zemřel svobodník George Donville Davison

27.10.1944 Loď Fudžinami vyřazena ze služby (potopena letouny z CV-9 USS Essex severně od ostrova Panay / Sunk by aircrafts of CV-9 USS Essex north of Panay island )

27.10.1944 Loď Širanui vyřazena ze služby (potopen severně od ostrova Panay / north of Panay Island )

27.10.1944 Založen kýl ponorky I-206 (I-206)


27.10.1944 Vojska 3. běloruského frontu zakončila gumbinnenskou operaci. Pronikla do hloubi 60 km na území Východního Pruska.


27.10.1944 18. armáda (4. ukrajinský front) osvobodila hlavní město Zakarpatské Ukrajiny, Užhorod.


27.10.1944 2. ukrajinský front zakončil debrecínskou operaci. Pronikl 120 km na západ, osvobodil Debrecín a otevřel si cestu k Budapešti.




27.10.1944 3. ukrajinský front spolu s jugoslávskou armádou osvobodil Novi Sad.



27.10.1944 Německá vojska obsadila centrum Slovenského národního povstání - Banskou Bystrici.

27.10.1944 Tiso zaslal Hitlerovi děkovný telegram za pomoc při otlačení povstání na Slovensku. 30.10. se v Banské Bystrici konala slavnostní přehlídka německých vojsk a slovenských gardistických jednotek. Slovenští vlastenci se stáhli do hor, kde pokračovali v boji proti okupantům a klerofašistům až do příchodu sovětské armády na Slovensko.

27.10.1944 Norská vláda zaslala v souvislosti se vstupem sovětské armády do severního Norska vládě SSSR poselství, v němž vítala osvobozenecká vojska.



27.10.1944 Kanadská 1. armáda obsadila Bergen op-Zoom (Holandsko). Následoval protiúder německé 1. výsadkové armády generála Studenta v prostoru západně od Roermondu a Venlo (předmostí na Maase).

27.10.1944 Americká 5. armáda zastavila útočné akce v severní Itálii.


27.10.1944 Švédsko uznalo francouzskou prozatímní vládu.


27.10.1944 Útok amerických letadlových lodí na Luzon a Leyte. Akce japonských kamikadze (27.10.-19.11.).
1. Američané odeslali od Leyte podstatnou část letadlových lodí obou loďstev k atolu Ulithi, aby zde zacelili šrámy po skončené bitvě. Posádky si potřebovali odpočinout a u lodí bylo také nutné doplnit munici a palivo. Američané proto odeslali na již obsazené letiště na ostrově 34 armádních stíhaček Lighting (P-38), které chránily vyloděná vojska. Letiště se ale zatím ukázalo jako nevhodné pro příjem armádních letadel a tak zůstala ochrana vzdušného prostoru značně oslabena. Japonci si danou situaci uvědomili, začali stahovat letadla ze všech koutů svojí říše, zahájili na americká vojska na ostrově nepřetržité údery a vytvořili si nad Filipínami dočasnou vzdušnou převahu. Také začali posilovat posádku na ostrově a japonské konvoje přiváželi tisíce vojáků, aniž tomu dokázali Američané zabránit.
2. Americké hlídkové čluny nalezli 1 150 amerických trosečníků z potopených lodí po bitvě u Leyte. (Kvůli chybě v navigaci hledali čluny původně jinde). Než přišla pomoc 116 mužů zemřelo.


28.10.1944 Zemřel kapitánporučík August-Wilhelm Claussen (ponorkový velitel)

28.10.1944 Zemřel generálmajor tankového vojska Dmitrij Josifovič Poble (náčelník štábu 16. tankového zboru)

28.10.1944 Zemřel střelec Frederick Harry Day

28.10.1944 Zemřel vojín Alexander Glennie
28.10.1944 Loď USS Eversole (DE-404) vyřazena ze služby (potopena / sunk by I-45)

28.10.1944 Německá 20. horská armáda vyklidila Nautsi a Vadsó.



28.10.1944 4. ukrajinský front dovršil osvobození Zakarpatské Ukrajiny.


28.10.1944 Ve Vídni se ustavila exilová bulharská fašistická vláda v čele s Cankovem (bez vlivu).


28.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem (2.699 tun pum) a na ostrov Walcheren.


28.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hamm a Münster.


28.10.1944 Americká letadla startující z ostrovu Saipan provedla první nálet na ostr. Truk (Karolíny).

28.10.1944 Čs. samostatná obrněná brigáda provedla první útočnou akci u Dunkerku.

28.10.1944 Generál Viest vydal rozkaz o přechodu na partyzánský způsob boje.


28.10.1944 31 bombardérů 617. perutě podruhé zaútočilo 6ti tunovými pumami na Tirpitz, zakotvený u Norska. Nezaznamenali však žádný zásah a 1 bombardér byl zasažen a přistál ve Švédsku.


29.10.1944 Zemřel kapitán Herbert Zimmermann (velitel II. praporu (225. granátnický pluk, 16. divize lidových granátníků))

29.10.1944 Zemřel vojín Charles Ernest Coombes

29.10.1944 Zemřel podplukovník in memoriam František Politzer (navigátor 311. perutě RAF)

29.10.1944 Zemřel major in memoriam Rudolf Barvíř (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
29.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Václav Černý (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)

29.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Josef Košťál (radiotelegrafista/palubní střelec 311. perutě RAF)
29.10.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Štěpán Štětka (palubní mechanik 311. perutě RAF)


29.10.1944 Karelský front v součinnosti se Severským loďstvem dovršil obsazení Petsamské oblasti.


29.10.1944 2.ukrajinský front zahájil budapešťskou útočnou operaci.

29.10.1944 4. ukrajinský front se spojil s 2. ukrajinským frontem v prostoru Čopu.

29.10.1944 Na Slovensku zřízen hlavní štáb partizánského hnutí v Československu (velitelem byl plukovník Asmolov).



29.10.1944 Polské jednotky v rámci britské 2. armády obsadily Bredu (Holandsko).


29.10.1944 Britské letectvo útočilo s úspěchem na německou bitevní loď Tirpitz.


29.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na ostrov Walcheren (2746 tun pum).


29.10.1944 Americké letadlové lodi (vyčleněné z 38. operačního svazu) napadli letadly hlavní Japonské letecké základny v okolí Manily. 71 japonských letadel bylo zničeno ve vzduchu a 13 na zemi. Při tom Američané ztratili 11 letadel. Kamikaze v odvetném náletu zasáhl letadlovou loď Intrepid. Poškození nebylo vážné ale 10 mužů zemřelo a 16 bylo zraněno.


29.10.1944 Američané na Leyte dobyli Catmonský vrch.

30.10.1944 Zemřel generálmajor Alexandr Ivanovič Pomoščnikov (náčelník štábu Sibírskeho vojenského okruhu /1941-1944/)

30.10.1944 Loď Kaede uvedena do služby

30.10.1944 Ponorka Ha-106 spuštěna na vodu
30.10.1944 Ponorka U-2524 (U-2524) spuštěna na vodu
30.10.1944 Ponorka U-2525 (U-2525) spuštěna na vodu

30.10.1944 V Banské Bystrici konala slavnostní přehlídka německých vojsk a slovenských gardistických jednotek. Slovenští vlastenci se stáhli do hor, kde pokračovali v boji proti okupantům a klerofašistům až do příchodu sovětské armády na Slovensko.


30.10.1944 Kanadská 1.armáda obsadila Roosendaal a útočila na německé předmostí severně od Brugg a Gentu.

30.10.1944 Německá skupina armád E" generála Lohra vyklidila Soluň.

30.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem (3.937 tun pum) a na ostrov Walcheren.

30.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hamm, Münster, Wesseling, Hamburk a Harburg.

30.10.1944 Američané odložili pro špatné počasí (o 2 dny ) útok 28. divize na Hürtgenský les.

30.10.1944 Göring navštívil raketovou základnu v Peenemünde. Zde mu technici předvedli protiletadlovou raketu Wasserfall a raketu A-4 (V2).


30.10.1944 Skupina 14 kamikaze napadla americké letadlové lodi u Filipín. Pouze 3 proletěli zesílenou americkou obranou. Dva stroje zasáhly a těžce poškodily letadlovou loď Franklin. Zničeno bylo 33 palubních letadel a 56 mužů zabito a 14 zraněno. Další stroj poškodil lehkou letadlovou loď Belleau Wood. Zničeno bylo 12 letadel, 92 mužů zabito a 54 zraněno. Americké lodi ukončili bojové operace a odpluli k atolu Ulithi k opravám a odpočinku.

31.10.1944 Zemřel kapitán in memoriam Vendelín Opatrný (velitel kulometné roty 1. praporu 1. československé samostatné brigády)

31.10.1944 Ponorka Ha-105 spuštěna na vodu
31.10.1944 Ponorka U-2517 (U-2517) uvedena do služby



31.10.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Kecskemét (Maďarsko).



31.10.1944 Spojenecká vojska vyhnala německé okupanty z celého území Belgie.




31.10.1944 Začala bitva u Forli (jihovýchodně od Bologne). Trvala do 14.11.


31.10.1944 Britské letectvo provedlo nálet na Kolín nad Rýnem (2383 tun pum).


31.10.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Bottrop.


31.10.1944 25 lietadiel Mosquito 21., 464. a 487. perute RAF podniklo nálet na sídlo Gestapa v dánskom meste meste Aarhus. Bolo zhodených spolu 5 675 kg výbušnín. Pri útoku bola úplne zničená budova Gestapa, zahynulo okolo 200 pracovníkov a podarilo sa zničiť informácie o odbojových skupinách v Dánsku.


1.11.1944 Zemřel brigádní generál in memoriam Karol Pekník (veliteľ 2. pešej divízie(1943))

1.11.1944 Zemřel brigádní generál in memoriam Josef Svatoň

1.11.1944 Zemřel kapitán Alexandr Fjodorovič Klubov (dvojnásobný nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu )


1.11.1944 Zemřel námořní nadporučík Heinz Guhrke (velitel torpédovky TA 20)

1.11.1944 Zemřel poručík Nicholas William Barrass

1.11.1944 Zemřel nadporučík Aleda Ester Lutzová (americká letecká sestra ve 2. světové válce)


1.11.1944 Zemřel nadporučík František Bíroš

1.11.1944 Ponorka USS Lionfish (SS-298) uvedena do služby


1.11.1944 Vláda SSSR odmítla návrh švýcarské vlády k navázání diplomatických styků, jelikož "švýcarská vláda se doposud neoprostila od své dřívější protisovětské politiky".


1.11.1944 Karelský front v součinnosti se Severským loďstvem zakončil petsamsko-kirkeneskou operaci. Postoupil o 160 km, překročil sovětsko-norskou hranici, osvobodil Petsamskou oblast a porazil nejsevernější uskupení německých vojsk. Podle směrnice hlavního stanu přešel přechodně do obrany.



1.11.1944 2. britská a 1. kanadská armáda s britským loďstvem (mj. bit. loď Warspite) zahájily útok na ostrov Walcheren (operace Infatuate). Město Knocke obsazeno.



1.11.1944 Britská vojska vstoupila do Soluně.


1.11.1944 Britská vojska pronikla k Mauhňjinu (Barma).


1.11.1944 Americké letectvo bombardovalo Tokio (první start ze základny na ostrově Saipan).


1.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Berlín a Oberhausen.


1.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Koblenz.


1.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Homberg a Gelsenkirchen.


1.11.1944 Američané obnovili postup na Pelileu a japonská posádka byla nucena snížit příděly střeliva.



1.11.1944 Američané zanechali u Leyte (k ochraně amerických vojáků) pouze námořní svaz admirála Weylera. Ten se skládal z bitevních lodí Mississippi, California a Pennsylvania v doprovodu 4 křižníků a 13 torpédoborců. Ostatní lodě odpluli po bitvě k opravám, odpočinku a doplnění. Na Weylerovi lodě se nyní zaměřili piloti kamikaze.
1. úder provedl Fran, který zasáhl torpédoborec Ammen. Při tom zemřelo 5 mužů a 21 bylo zraněno.
2. úder provedl opět bombardér Fran, který zasáhl a těžce poškodil torpédoborec Claxton.
3. útok provedl normální bombardér, který pumou zasáhl další torpédoborec Killen. Zde zahynulo 15 mužů.
4. útok provedly 2 bombardéry Val, které navedly jejich piloti na torpédoborce Abner Read a Anderson. Abner Read se potopil a 22 mužů při tom zemřelo. Anderson byl poškozen ale zůstal plavby schopný.



1.11.1944 Americká 7. divize přešla napříč ostrova Leyte a dorazila k západnímu pobřeží k městu Saybay. Japonskou posádku to zcela zaskočilo.


1.11.1944 Eden jednal v Římě s italským premiérem Bonomim.

1.11.1944 V Neapoli probíhala jednání mezi Titem a Šubašičem o ustavení nové jugoslávské vlády. Král Petr II. se již na jaře 1944 musel vzdát možnosti návratu do země.


2.11.1944 Zemřel kapitán Werner Gerth (stíhač (JG53))


2.11.1944 Zemřel nadporučík Heinz Bauer (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

2.11.1944 Zemřel poručík Robert Edward Femoyer (navigátor bombardéru B-17 Flying Fortress, 711. bombardovací peruť, 447. bombardovací skupina (těžká))

2.11.1944 Zemřel vojín Pierre Laux

2.11.1944 Zemřel vojín Owen Gerrard Hooper

2.11.1944 Zemřel kapitán Henry J. Miklajcyk (velitel letky 486. stíhací perutě (352. stíhací skupina))

2.11.1944 Loď USS Lake Champlain (CV-39) spuštěna na vodu


2.11.1944 Vojska 2. běloruského frontu zakončila útok na Ostrów-Mazowieckém směru. Způsobila německé 4. a 2. armádě těžké ztráty, osvobodila Ostrolejsu, Lomžu, překročila řeku Narew a vytvořila předmostí západně od Róžan. 2. ukrajinský front postoupil k vnějšímu obrannému obvodu Budapešti.


2.11.1944 Německá vojska vyklidila předmostí na řece Šeldě v prostoru Breskens.



2.11.1944 Spojenecká vojska obsadila město Casseta (Itálie).

2.11.1944 V hlavním stanu vrchního velitelství německých Vojsk Západ (východně od Krefeldu) se konala porada o plánovaném protiútoku v prostoru Arden. Hitler stanovil cíl zmocnit se Antverp. Rundstedt a Model na proti tomu navrhovali dosažení řeky Maasy. Potom se mělo rozhodnout, zda útok bude pokračovat severním nebo západním směrem.

2.11.1944 Německá vojska ukončila evakuaci Řeče.


2.11.1944 Britská vojska obsadila Mawlu (Barma).


2.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Düsseldorf (4468 t).


2.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Bielefeld.



2.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Homberg a Leuna-Werke (1223 t).


2.11.1944 V 9,00 zahájila 28. divize americké 1. armády nový útok na Hürtgenský les. Ten podporovaly silné svazy tanků, stíhačů tanků, ženistů a dělostřelectva. To provedlo před začátkem útoku hodinu trvající dělostřeleckou přípravu. Německá obrana, podpořená dělostřelectvem, začala americké vojáky decimovat. Přesto pomalu postupovali vpřed.


2.11.1944 Gestapo se dozvědělo o chystané vzpouře v podzemní továrně DORA a na podzemní organizaci provedlo razii. Při ní byli pozatýkáni její hlavní představitelé. Mezi zatčenými byl i dr. Češpiva.



2.11.1944 Americké 24. pěší a 1. mechanizovaná divize obsadily na Leyte město Carigara – důležitý bod v severní části ostrova. Poté však vojáci narazili na japonský obranný bod a postup se na 14 dní zastavil. Japonci již disponovali 45 000 obránci.

3.11.1944 Zemřel desátník Jack Richardson


3.11.1944 Zemřel plukovník Joachim Sander (veliteľ 31. tankového pluku)


3.11.1944 Loď Akikaze vyřazena ze služby (potopena ponorkou USS-387 SS Pintado západně od Luzonu / Sunk by SS-387 USS Pintado west of Luzon )


3.11.1944 Generálov Viesta a Goliana v Pohronskom Bukovci zajala a odviezla do Bratislavy nemecká jednotka Schill. V Berlíne boli odovzdaní nemeckým protišpionážnym orgánom RSHA a popravení.


3.11.1944 Německá 20. horská armáda vyklidila Ivalo (jihozápadně od Petsama). 3. běloruský front odrážel nepřátelské protiútoky v prostoru města Goldap.



3.11.1944 Kanadská vojska obsadila Vlissingen (ostrov Walcheren).


3.11.1944 Americký prapor obsadil vesnici Schmidt u Hürtgenského lesa.



3.11.1944 Protože americké lodi odpluli od Filipín k opravám a doplnění a na Leyte neměli Američané pořádné letiště, jejich letecká aktivita značně poklesla. Japonci naopak zesilovali letecké údery a získávali převahu, nařídil admirál Halsey, aby alespoň část 38. operačního svazu vyplula k napadení japonských základen. K Filipínám znovu vypluly 2 skupiny letadlových lodí.


4.11.1944 Zemřel polní maršál John Greer Dill (Náčelník Imperiálního generálního štábu)
4.11.1944 Ponorka U-2518 (U-2518) uvedena do služby


4.11.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Szolnok a Cegléd. Německý XXXIX. tankový sbor (gen. Decker) dobyl zpět Goldap (Východní Prusko).


4.11.1944 20. letecká armáda útočila z indických základen na naftová střediska v Singapuru a na Sumatře.


4.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Hannover, Solingen, Bochum (2323t) a kanál Dortmund-Ems.


4.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hannover a Saarbrücken.


4.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Gelsenkirchen a Hamburk-Harburg (1030 t).


4.11.1944 Po silné dělostřelecké přípravě zaútočili Němci na čerstvě obsazený Schmidt. Útok podporovaly těžké, silně pancéřované tanky TIGER I a PANTER, jimž nebyli američtí obrněnci rovnocenným soupeřem a pancéřovky Bazooka jim nijak neškodily. Němci tak Američany z vesnice vytlačili, přičemž se zachránilo asi 200 Američanů. Německý útok se poté stočil na další bod obrany, vesnici Kommerscheid. (I tu byli nuceni Američané opustit).


4.11.1944 Japonská ponorka I-41 napadla lodi 38. operačního svazu. Lehký křižník Reno byl zasažen. Při tom zemřeli 2 muži a 4 byli zraněni. Vlečná loď ho odtáhla k atolu Ulithi a loď byla zachráněna.

4.11.1944 Na Pelileu udeřil další tropický liják a tajfun.

4.11.1944 V Rumunsku se ustavila druhá Sánáteskova vláda.

4.11.1944 Německé vrchní velitelství (OKW) vydalo rozkaz k přeskupeni německých vojsk na západní frontě v souvislosti s plánovaným útokem v Ardenách.


5.11.1944 Zemřel vrchný šikovateľ Karl Christmann (Držiteľ Rytierskeho kríža.)


5.11.1944 Zemřel kapitán Heinz Zöllner (velitel 6./KG 53)

5.11.1944 Zemřel generálmajor Anton Stefanov Ganev (náčelník pracovní služby)

5.11.1944 Založen kýl lodi Odake


5.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Solingen.


5.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Karlsruhe, Frankfurt n. M., Ludwigshafen (2980 t).


5.11.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Sumatru, Singapur.



5.11.1944 čs. samostatná brigáda provedla druhou větší útočnou operaci u Dunkerku.


5.11.1944 Generál Hodges odložil pro špatné počasí zahájení zimní ofenzívy 1. americké armády. Němci toho okamžitě využili a do oblasti Hürtgenského lesa přisunuli 2 čerstvé pěší divize a 1 tankovou.


5.11.1944 Angličané zahájili obojživelný útok na přístupy k přístavu Antverpy. (80km ústí řeky Šeldy).



5.11.1944 38. operační svaz dorazil k Luzonu a zahájil nové údery na japonské základny na ostrově. Při tom americká letadla z letadlové lodi Lexington potopila v Manilské zátoce japonský těžký křižník Nači, již poškozený v bitvě u Leyte. V odvetném úderu zaútočili 4 stíhači Kamikaze na letadlovou loď Lexington. Jeden letoun jí zasáhl a poškodil. Loď sice zůstala plavby schopná ale 50 námořníků zemřelo a 132 bylo zraněno.



5.11.1944 Nad Filipínami udeřili monzumové deště, letiště na Leyte byla rozmáčena a letecká aktivita spojenců ještě více poklesla.

6.11.1944 Zemřel Major Robert Wembury Houston

6.11.1944 Zemřel svobodník David Sykes

6.11.1944 Zemřel vojín William McKenzie


6.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Koblenz, Kolín n. R. a Gelsenkirchen (2624 t).


6.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Neumünster.



6.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Hamburk-Harburg .



6.11.1944 38. operační svaz ukončil údery na Luzonská letiště a odplul. Zničeno bylo 439 japonských letadel a několik plavidel. Při tom ztratili Američané 25 letadel v boji a 11 při operačních nehodách.


6.11.1944 Část 38. loďstva odplula k atolu Ulithi k odpočinku a část k Leyte. Tam mezitím dorazila jiná část 38. svazu. Po jejích úderech aktivita japonského letectva nad Filipínami znatelně poklesla.

7.11.1944 Zemřel generálporučík Grigorij Petrovič Kotov (zahynul po útoku lietadiel 82. stíhacej skupiny na kolónu jeho štábu)






7.11.1944 Zemřel poddůstojník Richard Sorge (tajný agent GRU v Japonsku s krycím menom "Ramsay". Pracoval pod krytím novinára a tlačového atašé nemeckého veľvyslanectva v Tokiu.)

7.11.1944 Ponorka USS Hackleback (SS-295) uvedena do služby
7.11.1944 Ponorka U-2505 (U-2505) uvedena do služby
7.11.1944 Ponorka U-2526 (U-2526) spuštěna na vodu
7.11.1944 Ponorka U-2527 (U-2527) spuštěna na vodu


7.11.1944 V Moskvě probíhala jednání mezi Molotovem a ministrem Liem o správě norských území osvobozeného Sovětskou armádou.


3. ukrajinský front začal překračovat Dunaj a budoval předmostí u Batiny a Apatinu (Jugoslávie).

7.11.1944 Německé loďstvo vyklidilo Egejské moře.

7.11.1944 V USA sa konali prezidentské voľby, ktoré vyhral Franklin Delano Roosevelt a tým sa stal jediným prezidentom, ktorý bol zvolený štyrikrát za sebou.


8.11.1944 Zemřel major Walter Nowotny (velitel JG 101)


8.11.1944 Zemřel podplukovník Hans-Alexander von Voss (náčelník štábu 211. pěší divize)

8.11.1944 Zemřel desátník James Ernest Law

8.11.1944 Ponorka I-372 (I-372) uvedena do služby


8.11.1944 Americká 3. armáda zahájila druhý útok v prostoru Metz



8.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Homberg a Merseburg


9.11.1944 Zemřel generálporučík Johannes Baeßler (velitel: 242. zajišťovací divize)

9.11.1944 Zemřel plukovník in memoriam Rudolf Borovec (střelecký důstojník 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku)

9.11.1944 Založen kýl lodi Kusunoki


9.11.1944 Německá posádka na ostrově Walcheren kapitulovala. Spojenci získali přístup do antverpského přístavu. Německá vojska ustoupila z předmostí na dolním toku Maase v prostoru Moerdijku.


9.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Saarbriicken a Mety (2100 t, podpora pozemních jednotek).



9.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Wanne-Eickel (277 letadel, 1315 t).


9.11.1944 Americká 3. armáda překročila řeku Moselu.

10.11.1944 Zemřel plukovník Vladimír Isidorovič Běloděd (náčelník štábu 40. armády)


10.11.1944 Zemřel kapitánporučík Peter Schrewe (velitel U-378, U-537 a U-591)

10.11.1944 Loď Júgao vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-213 USS Greenling v Irózaki / Sunk by torpedos SS-213 USS Greenling in Irōzaki )


10.11.1944 Vojska 2. ukrajinský frontu vedla boje na Hatvanském směru a ve směru na Miškovec a Eger.

10.11.1944 Při ústupu do hor zahynul v řadách partyzánů Šverma (hrdina Slovenského národního povstání).

10.11.1944 Severním úseku západní fronty (Holandsko až po Cáchy) převzala nově zřízená německá Skupina armád H (gen. Student). Dále na jih působila Skupina armád B a Skupina armád G.


Německé vrchní velitelství (OKW) vydalo rozkaz k útoku v Ardenách (začátek stanoven na 1.12.).

10.11.1944 Mezi KS Číny a Kuomintangem podepsána pětibodová dohoda 28. XII. připojeny další 4body



10.11.1944 Zemřel Wang Ťing-wej, exponent japonských okupantů a šéf Čínské nacionalistické vlády. Japonská vojska útočící z Cheng-jangu obsadila Kuej-lin a Liou-čou (čínská provincie Kuang-si), kde byly americké letecké základny.


10.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Frankfurt n. M. a Kolín n. R.


10.11.1944 V Paříži začalo jednání mezi gen. de Gaullem, Bidaultem, Churchillem a Edenem o současných a poválečných francouzsko britských vztazích.


10.11.1944 Britská 8. armáda obsadila Forli.

11.11.1944 Zemřel víceadmirál Mikio Hajakawa (velitel: 2. eskadra torpédoborců)


11.11.1944 Zemřel podplukovník Wilhelm Fauner (velitel Dělostřeleckého pluku 7)


11.11.1944 Zemřel námořní nadporučík Helmut Block (velitel U-771)

11.11.1944 Loď Šimakaze vyřazena ze služby (potopenaa v Ormockém zálivu letadly TF-38 / Sunk by aircrafts TF-38 in Ormoc gulf )

11.11.1944 Loď Hamanami vyřazena ze služby (potopena letadly TF-38 v Ormocké zátoce / Sunk by aircrafts TF-38 in Ormoc bay )

11.11.1944 Loď Naganami vyřazena ze služby (Potopen v Ormockém zálivu letouny z TF38 / Sunk by aircrafts TF38 in Ormoc gulf )

11.11.1944 Loď Wakacuki vyřazena ze služby (potopena v Ormockém zálivu / Sunk in gulf of Ormoc / )

11.11.1944 Založen kýl ponorky U-2542 (U-2542)

11.11.1944 Ponorka U-3517 (U-3517) spuštěna na vodu

11.11.1944 Ponorka U-3010 (U-3010) uvedena do služby



11.11.1944 Bulharská vojska (v zostave 3. ukrajinského frontu) osvobodila Štip a Veles (Jugoslávie). Poslední německé jednotky ustoupily z Řecka do Jugoslávie.

11.11.1944 Paasikivi sestavil novou finskou vládu.


11.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Dortmund (228 letadel, 1122 t).


11.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Koblenz



11.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Castrop-Rauxel, Dortmund, Harburg a Gelsenkirchen.


11.11.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Ómuru, Šanghaj a Nan-ťing.


12.11.1944 Zemřel korvetní kapitán Theodor Fahr (ponorkový velitel)


12.11.1944 Zemřel generálmajor Hans Klein (Zomrel pri autohavárii.)

12.11.1944 Loď Cuta spuštěna na vodu


12.11.1944 Loď Tirpitz vyřazena ze služby (potopena ve fjordu Tromsø / sunk at Tromso Fjords )



12.11.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Mezőkövesd a Monor (Maďarsko).


12.11.1944 Britské letectvo potopilo u Tromsó (Norsko) německou bitevní loď Tirpitz. U norského pobřeží těžce zasažen německý konvoj.
Útok provedla vlna 32 bombardérů Lancaster podplukovníka Taita, 617. perutě RAF a to z výšky 14 000 stop. Dvě 6ti tunové pumy zasáhly cíl. 700 mužů posádky a nový velitel lodi kapitán Weber zahynuli. Poslední německá bitevní loď - dvojník Bismarcka, se v mělké vodě převrátila a její červený trup se zde tyčil až do konce války. (Po válce loď koupila skupina Norů a rozebrala jí do sběru).


13.11.1944 Zemřel generálmajor Eberhard Loeven (velitel: 59. pluk tankových granátníků)

13.11.1944 Loď Hacuharu vyřazena ze služby (potopena letadly TF-38 v Manilské zátoce / Sunk by aircrafts TF-38 in Manila bay )

13.11.1944 Loď Okinami vyřazena ze služby (potopena letadly TF-38 v Manilské zátoce / Sunk by aircrafts TF-38 by Manila bay )
13.11.1944 Ponorka U-2528 (U-2528) spuštěna na vodu

13.11.1944 Ponorka U-2529 (U-2529) spuštěna na vodu

13.11.1944 Churchill navštívil jednotky bojující na západní frontě v prostoru Vogéz.


13.11.1944 Německá Skupina armád E vyklidila Skopje.


13.11.1944 F/Lt Otto Smik bol po svojom návrate do Veľkej Británie povýšený do hodnosti Squadron Leader a bol vymenovaný za veliteľa 127. squadrony, čím sa stal tretím a posledným československým dôstojníkom, ktorý bol vymenovaný za veliteľa britskej jednotky.


13.11.1944 Generál Hodges si uvědomil, že jeho již zcela vyčerpaná 28. divize nebude schopna obsadit Hürtgenský les, zastavil její postup a vystřídal jí nově příchozí 8. divizí.


13.11.1944 Americká 7. armáda generála Patche zahájila na jihu fronty zimní ofenzívu, útokem na Vosgéské hory.


13.11.1944 Američané zahájili na Pelileu závěrečnou ofenzívu na zbytky japonské posádky. Té začaly již citelně docházet potraviny i munice a velitel požádal velitele oblasti generála Inouea o možnost provedení sebevražedného útoku. Ten to ale odmítl a nařídil dál klást odpor.


14.11.1944 Zemřel hlavní letecký maršál Trafford Leigh-Mallory (velitel Velitelství stíhacího letectva RAF)


14.11.1944 Zemřel generálporučík Hans Oschmann (velitel: 338. pěší divize)

14.11.1944 Loď Akebono vyřazena ze služby (potopena v rámci leteckého úderu na Manilu / Sunk by air raid on Manila )

14.11.1944 Loď Akišimo vyřazena ze služby (potopena při náletu na Manilu / Sunk in air raid on Manila )

14.11.1944 Založen kýl ponorky U-3034 (U-3034)



14.11.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu likvidovala nepřátelské předmostí na východním břehu Dunaje v prostoru Budapešti.




14.11.1944 Britská 2. armáda útočila podél řeky Maasy v prostoru Nederweertu. 6. skupina armád zahájila útok po obou stranách Vogéz (francouzská. 1. armáda útočila podél švýcarských hranic).



14.11.1944 Britská 8. armáda obsadila Santome a překročila řeku Montone (Itálie).





14.11.1944 Evropská poradní komise parafovala tzv. druhý protokol o okupačních zónách Německa i dokument o zřízení Spojenecké kontrolní rady pro Německo jako nejvyšší spojenecký okupační orgánu.

14.11.1944 V Belgii začala politická krize. Vyvolána dekretem o odzbrojení příslušníků domácího hnutí odporu.

15.11.1944 Loď Janagi spuštěna na vodu

15.11.1944 Založen kýl lodi USS Spokane (CL-120od (from) 18.03.1949CLAA-120)

15.11.1944 Ponorka Ro-56 (Ro-56) uvedena do služby


15.11.1944 Ponorka U-985 (U-985) vyřazena ze služby
15.11.1944 Ponorka U-2519 (U-2519) uvedena do služby


15.11.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Jászberény a Jászárokszállas (Maďarsko).


15.11.1944 Začala bitva na řece Roer. Americká 1. armáda a 9. armáda útočily v prostoru Cách, Geilenkirchenu a Eschweileru. Letecká podpora svrhla téměř 10 000t pum. Německá 5. tanková armáda (určena k protiútoku v Ardenách) musela zasáhnout do bojů.


15.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Dortmund.


15.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Linec a Innsbruck

15.11.1944 Americké námorné letectvo vyskúšalo námornú verziu stíhačky P-51D.

15.11.1944 Po odlietaní svojho tretieho operačného turnusu odišiel na zaslúžený odpočinok štvrtý veliteľ československého wingu, W/Cdr Tomáš Vybíral a jeho funkciu prevzal W/Cdr Jaroslav Hlaďo, ktorý dovtedy pôsobil vo funkcii veliteľa 312. squadrony.

15.11.1944 Zástupci KS Belgie odešli z vlády. Krvavá střetnutí mezi partizány a policií v Bruselu (trvala do 25.11.).

15.11.1944 Delegace Slovenské národní rady odcestovala z Londýna do Moskvy.


15.11.1944 Německá Skupina armád E (gen. Lohr) začala ustupovat z jugoslávské Makedonie.

16.11.1944 Zemřel podplukovník Alexej Dmitrievič Latyšev (náčelník štábu 201. stíhacej leteckej divízie)


16.11.1944 Zemřel podplukovník Carl de Temple (velitel Fyzilírského pluku 230)

16.11.1944 Zemřel nadporučík Boris Vasiljevič Žigulenkov (zástupce velitele perutě 178. gardového stíhacího leteckého pluku)

16.11.1944 Založen kýl ponorky Ha-111

16.11.1944 Založen kýl ponorky Ha-112



16.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Düren, Jülich, Heinsberg (5640 t, podpora amerických pozemních vojsk).


16.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Duren, Eschweiler (3678 t, podpora amerických pozemních vojsk).


16.11.1944 Americká 1. armáda zahájila s 8. divizí nový útok na Hürtgenský les. Tomu předcházel nálet 4 000 spojeneckých letadel (včetně 2 400 těžkých bombardérů). Operace QUEEN. Vojáci však kvůli účinku bomb museli být staženi do bezpečné vzdálenosti a než znovu dosáhli výchozích pozic, německá obrana se vzpamatovala. Rozpoutal se tak další neúprosný boj.



16.11.1944 Na Leyte bojující americká 24. divize musela být stažena od Carigary a nahrazena 32. divizí.


16.11.1944 Ve dnech 16-21. 11. 1944 proběhla operace Tetřev (Auerhahn)
- protipartyzánská akce v Moravskoslezských Beskydech vedená zejména proti příslušníkům 1. čs. partyzánské brigádě Jana Žižky
- nasazeno: asi 12 000 příslušníků SS a Wehrmachtu, 700 mužů oddílů Ruhsam a Burger a 320 můžů a 39 psovodů z 1, 9 a 24 ""oddílu ke zvláštnímu použití""(ZbV-Kommandos) pod vedením SS-Obersturmbannführera B. Müllera. Doplnili je ještě příslušníci Gestapa z Brna.
- akce pro nacisty skončila nepředpokládaným fiaskem
bilance:
8 mrtvých partyzánů
4 zajatí partyzáni
13 zatčených civilistů
------------------------
8 mrtvých nacistů
4 ranění nacisté


17.11.1944 Zemřel SS-Untersturmführer Rudolf Roy (velitel čety 1./Oddíl stíhačů tanků SS 12)


17.11.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Hermann Buchner (velitel: 3. prapor 5. pluku tankových granátníků SS)

17.11.1944 Loď Šinjó vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Spadefish (SS-411))

17.11.1944 Ponorka U-1307 (U-1307) uvedena do služby


17.11.1944 Německá vojska vyklidila Saint-Die (Francie).


17.11.1944 Roosevelt odmítl požadavek polského premiéra Mikolajczyka, aby se USA zaručily za předválečné polské hranice.


17.11.1944 Hlavní město Albánie, Tirana, bylo osvobozeno oddíly albánské Národně osvobozenecké armády.

17.11.1944 Gestapem zatčen gen. F. Bláha. Velení Obrany národa převzal gen. F. Slunéčko - ALEX




18.11.1944 Zemřel generálmajor Johann von Krziwanek

18.11.1944 Ponorka U-1108 (U-1108) uvedena do služby

18.11.1944 Založen kýl ponorky U-3037 (U-3037)


18.11.1944 Leningradský front prolomil nepřátelskou obranu v jižním cípu poloostrova Saaremaa.


18.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Münster (1694 t).



18.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Wanne-Eickel (309 letadel, 1519 t).

18.11.1944 Do služby byla slavnostně uvedena největší letadlová loď na světě – Šinano. Původě byla stavěna jako 3. bitevní kolos, sesterská loď Jamato a Musaši, ale v roce 1942 byla její stavba změněna na letadlovou. Na lodi ale probíhali ještě dokončovací práce.


19.11.1944 Zemřel korvetný kapitán Hans Hoßfeld (veliteľ 531. oddielu námorného delostrelectva)

19.11.1944 Zemřel štábní seržant Ruben Rivers (velitel tanku, 761. tankový prapor)

19.11.1944 Zemřel desátník Alexander Bondoluk

19.11.1944 Loď Šinano uvedena do služby


19.11.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Gyóngyos (Maďarsko).


19.11.1944 Americká 9. armáda obsadila Geilenkirchen (Německo).


19.11.1944 Britské jednotky nasazeny do bojů v Hercegovině a Černé Hoře.


19.11.1944 Americká 28. divize 1. armády bojující o Hürtgenský les musela být opět stažena. Během bojů utrpěla divize největší ztráty, jaké kdy měli Američané během jedné akce. V lese zanechali 6 000 mrtvých mužů, 31 tanků Sherman, 16 stíhačů tanků M10, velké množství nákladních aut, protitankových děl a válečného materiálu. Divize byla přesunuta k odpočinku a k doplnění do klidného bezpečného úseku fronty v Ardénách. (Přesně do středu chystané německé ofenzívy).

20.11.1944 Zemřel generál Charles Diego Brosset

20.11.1944 Zemřel generálporučík Moritada Išida (velitel: Karafutoská smíšená brigáda)


20.11.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Alois Etthöfer (velitel: 4. oddíl útočných děl SS)

20.11.1944 Založen kýl ponorky U-2545 (U-2545)

20.11.1944 V Moskvě začala sovětsko-jugoslávské jednání (Tito, Šubašič). Skončila 23.11. Zdůrazněna nutnost vytvořit jednotnou jugoslávskou vládu. Král Petar II. dohodu odmítl.

20.11.1944 Hitler evakuoval svůj hlavní stan ve Východním Prusku (Wolfsschanze), který byl zřízen 24. VI. 1941 a odjel do Berlína.


20.11.1944 Francouzská 1. armáda postoupila k Rýnu mezi Mulhouse a švýcarskými hranicemi. Obsazen Belfort.




20.11.1944 Americká 3. armáda obsadila Dieuze. Britská 2. armáda překročila řeku Maasu.


20.11.1944 Německý XXI. horský armádní sbor (gen. Leyser) vyklidil albánské hlavní město Tiranu. Do města vstoupila albánská národně osvobozenecká armáda.



20.11.1944 Americká a čínská vojska ustoupila z Nan-ningu a Lan-čou.


20.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Hannover, Wiesbaden a Bonn.


20.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Koblenz.



20.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM – Homberg a Gelsenkirchen.

21.11.1944 Loď Urakaze vyřazena ze služby (potopen severo-severozápadně od Keelungu / sunk North-northwest of Keelung )

21.11.1944 Loď USS Tulagi (CVE-72) uvedena do služby
21.11.1944 Ponorka U-2521 (U-2521) uvedena do služby

22.11.1944 Zemřel generálmajor Ilmari Veikko Helenius (22.04.1918 24.03.1920 šéf policie, Helsinki)

22.11.1944 Zemřel podplukovník Robert Burdette Westbrook (velitel 44. stíhací perutě)


22.11.1944 Zemřel námořní nadporučík Otto Eberlein (ponorkový velitel)

22.11.1944 Zemřel desátník John Scott

22.11.1944 Zemřel nadporučík John Samuel Dunaway (americké armádní stíhací eso 2. světové války se 7 sestřely)

22.11.1944 Ponorka Ha-101 (Ha-101) uvedena do služby

22.11.1944 Ponorka U-1308 (U-1308) spuštěna na vodu
22.11.1944 Ponorka U-2522 (U-2522) uvedena do služby



22.11.1944 Americká 3. armáda obsadila Mety.


22.11.1944 Vojenská a civilní moc v Budapešti přešla do německých rukou.

23.11.1944 Zemřel generálmajor Campbell Blackshear Hodges (velitel: 5. armádní sbor)

23.11.1944 Zemřel sežant John D. Kelly (nositel Medaile cti)


23.11.1944 Zemřel podplukovník Werner von Ruepprecht (velitel: Pluk tankových granátníků 111)


23.11.1944 Zemřel major Karl Alm (velitel: 1. prapor 335. granátnického pluku)

23.11.1944 Ponorka U-3519 (U-3519) spuštěna na vodu


23.11.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu osvobodila Csepel (část svazků přesunuta k Budapešti). 3. ukrajinský front bojoval o rozšíření dunajského předmostí u Batiny a Apatinu (Jugoslávie).


23.11.1944 Letectvo Baltského loďstva poškodilo u ostrova Saaremaa německou bitevní loď Admirál Scheer.


23.11.1944 Americká 7. armáda obsadila Strasbourg a postoupila k Rýnu.



23.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Nordstern a Gelsenkirchen.




24.11.1944 Zemřel brigádny generál in memoriam Ľudovít Kukorelli (dôstojník Leteckého pluku (RRRR-1941))


24.11.1944 Leningradský front v součinnosti s Baltským loďstvem zakončil moonsundskou operaci. Dovršeno osvobození Estonské SSR.

24.11.1944 Britská 2. armáda obsadila Venlo (Holandsko.), francouzská 1. armáda osvobodila Mulhouse.



24.11.1944 Arciszewski jmenován předsedou polské exilové vlády v Londýně (dosud Mikolajczyk). Ve funkci do června 1945.


Začala velká ofenzíva amerického letectva proti Japonsku


24.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Berlín.


24.11.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Tokio.


24.11.1944 Američané se na Pelileu přiblížili až k japonskému velitelskému stanovišti. Velitel japonské posádky plukovník Nakagawa spálil plukovní vlajku a odeslal poslední depeši. V ní pravil, že má již jen 56 bojeschopných mužů a že je konec boje. Poté spáchal spolu s pozorovatelem generálem Muraiem sebevraždu. (Oba byli posmrtně povýšeni na generálporučíky).

25.11.1944 Zemřel viceadmirál Heitaró Edo (velitel: 3. eskadra torpedoborců)


25.11.1944 Zemřel major Friedrich-Karl Scanzoni von Lichtenfels (velitel: Pluk horských myslivců 99)


25.11.1944 Zemřel kapitánporučík Hartmut von Matuschka (velitel U-482)

25.11.1944 Loď Nire spuštěna na vodu

25.11.1944 Loď Sakura uvedena do služby

25.11.1944 Loď Šimocuki vyřazena ze služby (potopena ponorkou u Singapuru / Sunk by submarine near Singapore )

25.11.1944 Loď Kumano vyřazena ze služby (potopena v / sunk at Santa Cruz )
25.11.1944 Ponorka U-2530 (U-2530) spuštěna na vodu

25.11.1944 Hitler stanovil základní cíle ardenského protiútoku (obsazení Antverp).


25.11.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Cosinu (Itálie).


25.11.1944 Japonská vojska obsadila Čching-jiian (Čína).


25.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Norimberk.


25.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Bingen.



25.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Lútzkendorf a Leuna-Werke.


25.11.1944 Francouzské jednotky dosáhly Dolního Rýna.

25.11.1944 Americká 101. výsadková divize byla stažena od Eindhovenu. Její ztráty činily od ukončení operace MARKET-GARDEN dalších 1 912 mužů.


25.11.1944 Zbytek japonské posádky na Pelileu podnikl sebevražedný protiútok. Většina japonských vojáků byla při něm zabita a tím se veškerá obrana zhroutila.


25.11.1944 Americká letadla z letadlových lodí 38. svazu opět zaútočila na Luzon. Tentokrát se na ně zaměřili piloti Kamikaze, z nově zformovaného třetího sebevražedného sboru. Ten vznikl na Luzonu, kam bylo z Tchaj-wanu přemístěno dalších 450 letadel.
1. vlna zaútočila s 12 kamikaze a 2mi letouny zasáhla letadlové lodě Hancock a Cabot. (Zde 35 mrtvých a 16 zraněných). Obě lodi vážně poškozeny.
2. vlna 2 letadel zasáhla jedním strojem těžkou letadlovou loď Essex. Poškození lodi bylo opět velmi vážné a 15 mužů zemřelo.
3. vlna 2 letadel nalétla na letadlovou loď Interpid a zasáhla ji. Poškození lodi bylo zase těžké a letadla musela přistát na jiných lodích. 69 mužů zemřelo a 35 bylo zraněno. Loď se sice podařilo zachránit, ale admirál Halsey zrušil další nálety na Luzon a s 38. svazem se začal od Filipín vzdalovat.
Všechny lodi 38. operačního svazu byli staženy k atolu Ulithi. Posádky si již potřebovaly odpočinout a bylo potřeba je doplnit. Přitom bylo nutné opravit poškození na 5 letadlových lodích. Za 3 měsíce, které svaz strávil v boji, zničil 1 664 nepřátelských letadel ve vzduchu a 1 782 na zemi. Dále potopil 4 letadlové lodi, 1 bitevní loď, 3 těžké křižníky, 2 lehké, 25 torpédoborců, 214 obchodních, 23 cisternových a 24 různých lodí. Při tom ztratil jen 1 letadlovou loď (Princeton).
Leteckou ochranu nad Filipínami převzala letadla 5. letecké armády generála Whiteheada z Dálnovýchodních letectva generála Kenneyho.

25.11.1944 Americký gen. Clark jmenován vrchním velitelem spojeneckých vojsk v Itálii.

25.11.1944 Gen. Alexander jmenován polním maršálem a přešel k vrchnímu spojeneckému velení pro Středozemí.


26.11.1944 Zemřel kapitán Didier Béguin (velitel letky, 341. peruť RAF)


26.11.1944 Zemřel nadporučík Heinrich Sterr (velitel; 16./JG 54)




26.11.1944 Zemřel generál delostřelectva Theodor Geib


26.11.1944 Zemřel major Horst Haase (velitel I./JG 3)

26.11.1944 Loď Nara uvedena do služby

26.11.1944 Loď USS Bon Homme Richard (CV-31) uvedena do služby

26.11.1944 Na Antverpy dopadly střely V-1 a V-2.


26.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Mnichov.


26.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Paderborn, Hamm, Gütersloh, Osnabrück, Bielefeld, Hannover (1993 t).



26.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM – Misburg.


26.11.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Tokio.


26.11.1944 Britská 14. armáda překročila řeku Čjintwin v prostoru Sistaunu (Barma).




27.11.1944 Zemřel generálmajor Ernst Klüg (velitel: 231. náhradní pěší pluk)


27.11.1944 Zemřel Oberleutnant zur See der Reserve Friedrich-Wilhelm Sons (velitel U-479)


27.11.1944 Zemřel kapitán Artur Bahr (velitel: 7. rota 44. granátnického pluku)

27.11.1944 Loď Hagi spuštěna na vodu

27.11.1944 Americký státní tajemník Hull podal demisi, jeho funkci převzal Stettinius.


27.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Berlín, Freiburg (1699 t),


27.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Bingen, Kolín n. R., Freiburg a Offenburg.


27.11.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Tokio a Bangkok



27.11.1944 Rudá armáda oslobodila Stropkov.




27.11.1944 Sovětské a československé jednotky prolomily konečně německou obranu a postoupily od Dukelského průsmyku do vnitrozemí. Němci se stáhli ke Svidníku, kde vytvořili novou obranou linii na řece Ondava. Zde se další ruský postup zastavil až do ledna 1945.
Bitva o Dukelský průsmyk skončila. Sověti ztratili 20 000 vojáků, Němci 10 000 a československý 1. armádní sbor měl 1 046 padlých, 956 nezvěstných a 4 328 raněných vojáků. Poté byla zdecimovaná československá jednotka stažena z fronty.
Operace však svůj účel nesplnila, neboť SNP nijak nepomohlo.



27.11.1944 Na Leyte zahájil generál Suzuki rozsáhlou ofenzívu, při níž hodlal pomocí parašutistů obsadit americká letiště a poté 2 divizemi zaútočit na americké pozice a letiště zajistit.
Nejprve vyslal do akce 3 dopravní letadla s parašutisty, ale všechna byla zničena.
Poté zahájila útok 16. divize na americké pozice u letiště Buri. Američany to zaskočilo a při tom bylo zabito mnoho příslušníků týlových jednotek a vojáků spících ve stanech.
Vlna japonských letadel zaútočila na americký námořní svaz. Ta byla tvořena 10 armádními letadly s pumami, 18 stíhačkami a 9 letadly kamikaze 2 letouny zasáhly lehký křižník St.Lois. (33 mrtvých). 4 letouny zasáhly a lehce poškodily lehký křižník Montpelier. Další piloti poškodili bitevní loď Colorado (19 mrtvých) a transportní člun.


27.11.1944 Na Pelileu pronikli Američané na bývalé japonské velitelské stanoviště plukovníka Nakagawi. Tím skončili veškeré boje. (Jednalo se pravděpodobně o nejtěžší boje, které kdy Američané v Tichomoří prodělali).
Americká 1. divize námořní pěchoty ztratila 1 252 příslušníků námořní pěchoty a 5 274 měla raněných. 81. divize ztratila 542 mužů a 2 736 měla raněných. (Celkem tedy 1 794 mrtvých a 8 010 raněných).
Japonci ztratili 10 900 vojáků. (21.4.1947 se na ostrově vzdala skupina 26 vojáků vedená poručíkem. V roce 1950 byl objeven a zajat další japonský voják. Ještě v roce 1955 byl zajat bývalý korejský dělník, který se skrýval v džungli).
Na Bebelthuapu - hlavním ostrově Palauských ostrovů zůstalo izolováno do konce války 25 000 japonských vojáků i s velitelem oblast generálem Inouem.
Obsazením ostrovů chtěli Američané získat základny pro krytí vojsk určených k dobytí Filipín. Pro tento účel však využity nakonec nebyly a americké velení včetně admirála Nimitze se stalo terčem kritiky, zda byla tato krvavá operace vůbec nutná. Tato otázka není vyjasněna do dnes.




28.11.1944 Zemřel generálmajor Walter Herold (velitel: 10. divize tankových granátníků)


28.11.1944 Zemřel kapitánporučík Hans Keerl (ponorkový velitel)


28.11.1944 Zemřel vrchní šikovatel Walter Möse (Bielawa* predtým Langenbielau, dnes časť Poľska.)


28.11.1944 Zemřel námořní nadporučík Alois König (velitel U-6)

28.11.1944 Zemřel generálmajor in memoriam Otto Smik (veliteľ letky B, 312. peruť)


28.11.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu překročila Tisu u Nyíregyházy a osvobodila Cigánd a Pácin (Maďarsko).


28.11.1944 Do antverpského přístavu vplul první spojenecký konvoj.


28.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Norimberk, Essen (1147 t).


28.11.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Tokio.

29.11.1944 Zemřel major David Mary Tidmarsh (velitel letky 48. perutě RFC)

29.11.1944 Loď Šinano vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Archerfish (SS-311))

29.11.1944 Loď USS Missouri (BB-63) spuštěna na vodu


29.11.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Pécs (Maďarsko).

29.11.1944 Osvobozením Skadaru dovršila albánská národně osvobozenecká armáda osvobození Albánie.



29.11.1944 První americký noční nálet na Tokio.


Japonská vojska vyrazila k útoku z Tonkinu směrem na Nan-ning.

29.11.1944 Indický XV. armádní sbor obsadil v oblasti Arakanu Uritaung (Barma).


29.11.1944 Britské letectvo bombardovalo Hannover a Dortmund.


29.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Hamm.



29.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Misburg.



29.11.1944 Přístav Antverpy byl Spojenci uveden do provozu. Do přístavu začaly proudit námořní konvoje a pro spojence skončilo dlouhé období zásobovacích potíží v západní Evropě.


29.11.1944 Do oblasti bojů u letiště Buri na Leyte dorazily 2 americké prapory posil, které se ihned zapojily do boje. Japonci byli pomalu zatlačováni ale kladli houževnatý odpor.


29.11.1944 Na americké lodi u Filipín znovu zaútočila letka 5 kamikaze.
1. zasáhl torpédoborec Aulick. Loď se octla v plamenech s desítkami mrtvých a zraněných mužů.
2. lehce zasáhl bitevní loď Maryland.
3. zasáhl opět torpédoborec a to Saufley. Loď musela odplout do opravy.


29.11.1944 Americká ponorka Archerfisch kapitána Enrighta objevila na své 5 bojové plavbě letadlovou loď Šinano a 6 torpédy jí potopila. Tak šla ke dnu největší letadlová loď, která se kdy plavila na moři. Pro Japonsko to znamenalo šok.
Její plavba byla absolutně utajená a doprovázeli jí 4 torpédoborce. Námořnictvo rozhodlo, že se loď přesune z Tokijské zátoky do vnitřního moře, kde bude lépe chráněná před nepřátelskými letadly. Na lodi však nebyly dokončeny všechny práce a i během plavby se zde, kromě 1 900 členů posádky, nacházelo i několik desítek dělníků, kteří na lodi stále pracovali.
Kapitán Enrigh byl kongresem vyznamenán Medailí cti – nejvyšší americké vyznamenání.


29.11.1944 Německá ponorka U-1230 vysadila na americkém území 2 německé špióny, kteří měli za úkol instalovat na Empire State Building v New Yorku speciální vysílačku. Ta měla aktivovat přiletivší raketu A-4 (V-2). (Ta byla přidáním 2 spalovacího stupně upravena tak, aby přeletěla Atlantik). Oba agenti E. Gimpel a W.C. Colepough se sice na kontinent dostali bez problémů ale nerozuměli si a rozešli se. E. Gimpel dále pracoval na projektu ale Colepough se poflakoval a později byl zadržen FBI.

30.11.1944 Loď Cubaki uvedena do služby

30.11.1944 Loď USS Columbus (CA-74) spuštěna na vodu

30.11.1944 Založen kýl lodi HMS Sparrow (U 71)

30.11.1944 Loď HMS Opossum (U 33) spuštěna na vodu

30.11.1944 Loď HMS Vanguard (23) spuštěna na vodu

30.11.1944 Ponorka I-373 spuštěna na vodu

30.11.1944 U Štrasburku padl por. Ivan Španiel. Tento čs. důstojník sloužil v armádě svobodné Francie.


30.11.1944 Gen. de Gaulle a ministr zahraničních věcí Bidault přijeli do Moskvy k politickým jednáním. 10. XII. podepsána smlouva o spojenectví a vzájemné pomoci mezi SSSR a Francií.


30.11.1944 USA a Velká Británie uzavřely dohodu o vojenské a hospodářské pomoci.


30.11.1944 2. ukrajinský front osvobodil Eger a Szikszó (Maďarsko).


30.11.1944 Americké letectvo provedlo nálet na Saarbrücken.



30.11.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Bohlen, Zeitz, Meiderich, Bottrop, Oberhausen, Merseburg, Lútzkendorf a Leuna-Werke.

1.12.1944 Zemřel kapitán Francis Joseph Lent (americké armádní stíhací eso 2. sv. v. s 11 potvrzenými sestřely a 1 pravděpodobným)
1.12.1944 Zemřel kapitánporučík in memoriam Werner Striegler (velitel UIT-23, UIT-25 a U-196)

1.12.1944 Ponorka Ha-104 uvedena do služby

1.12.1944 Ponorka Hr. Ms. O 9 vyřazena ze služby

1.12.1944 Ponorka U-1405 (U-1405) spuštěna na vodu



1.12.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu překročila Ondavu a osvobodila Trebišov. 3. ukrajinský front zahájil mezi Blatenským jezerem a Dunajem útok severním a západním směrem.



1.12.1944 Britská 8. armáda obsadila Ravennu (It.).


Britové nasadili do námořních bojů novou bitevní loď HMS Vanguard.


Britská vojska obsadila Pinwe (Barma).


2.12.1944 Zemřel major Max Hermann Kloss (velitel 2. praporu, 144. pluku horských myslivců)

2.12.1944 Loď Nacuzuki spuštěna na vodu

2.12.1944 Loď Jamašio Maru spuštěna na vodu


2.12.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Szekszárd, Bonyhád, Dom-bóvár (Maďarsko).

2.12.1944 Hitler stanovil začátek ardenského protiútoku (cíl: Antverpy) na 10.12.

2.12.1944 Himmler převzal velení nad frontovým úsekem od švýc. hranic po Karlsruhe.


2.12.1944 Čínská vojska přešla do protiútoku v prostoru Tu-jiin. Japonský útok na Kuej-jang (zahájen 25.11.) odražen.


2.12.1944 Britská vojska obsadila město Kaleiwa (Barma).


2.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Hagen (1802 t).


2.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet na Giessen, Koblenz a Bingen.



2.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Dortmund

3.12.1944 Zemřel vojín Robert T. Henry (nositel Medaile cti in memoriam)

3.12.1944 Loď Kuwa vyřazena ze služby (potopena v Ormockém zálivu dělostřeleckou palbou DD-692 USS Allen M. Sumner, DD-695 USS Cooper a DD-693 USS Moale / Sunk by gunfire DD-692 USS Allen M. Sumner, DD-695 USS Cooper and DD-693 USS Moale in Ormoc Bay )

3.12.1944 Loď USS Atlanta (CL-104) uvedena do služby


3.12.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu osvobodila Sátoral-Jaújhely, 2. ukrajinský front dobyl Miškovec a 3. ukrajinský front Duna-Foldvár a Tamási (Maďarsko).


3.12.1944 Americká vojska prolomila u Saarlauternu Siegfriedovu linii.


3.12.1944 Německá armáda vyklidila předmostí na řece Maase u Venlo.


3.12.1944 Japonská vojska obsadila Chang-čou.
4.12.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Štěpán Petrášek (pilot 311. perutě RAF)
4.12.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Josef Šebestík (pilot 311. perutě RAF)

4.12.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Eduard Zbroj (navigátor 311. perutě RAF)


4.12.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) František Benedikt (radiotelegrafista 311. perutě RAF)

4.12.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) František Havránek (radiotelegrafista 311. perutě RAF)
4.12.1944 Zemřel major (in memoriam) Waltr Hnilička (radiotelegrafista 311. perutě RAF)
4.12.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Jaroslav Kulhavý (palubní mechanik 311. perutě RAF)

4.12.1944 Loď Kišinami vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-249 USS Flasher severozápadně od ostrova Palawan / Sunk by SS-249 USS Flasher northwest of Palawan )


4.12.1944 Sovětské vojska spolu s jugoslávskou armádou osvobodila Mitrovicu, Lačarak, Vizič, Ležimir (Jugoslávie).

4.12.1944 Hitler jednal v Berlíně se šéfem Maďarska Szálasim.


4.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Karlsruhe (2297 t), Heilbronn (1241 t, 7147 mrtvých) Oberhausen.


4.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Kassel a Mainz.

5.12.1944 Zemřel major Ezro Markovič Ravikovič (veliteľ 151. gardového stíhacieho leteckého pluku)

5.12.1944 Ponorka U-2352 (U-2352) spuštěna na vodu
5.12.1944 Ponorka U-2531 (U-2531) spuštěna na vodu


5.12.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Sigetvár (Maďarsko).


5.12.1944 Americká 3. armáda pronikla na německé území do hloubky 50 km.



5.12.1944 Britská 8. armáda obsadila Russi (Itálie).


5.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Ijmuiden, Hamm a Soest (497 letadel, 1857 t)

6.12.1944 Zemřel major Veniamin Ivanovič Andrejev (veliteľ 400. samostatnej spojovacej letky)

6.12.1944 Zemřel kapitán Harold Leman Spears (stíhací eso Námořní pěchoty 2. sv. v. s 15 sestřely)

6.12.1944 Zemřel svobodník Jozef Síč (zahynul při havárii La-5FN "bílá 39")


6.12.1944 Zemřel námořní nadporučík Wolfgang Aldegarmann (velitel U-297)

6.12.1944 Založen kýl ponorky U-2365 (U-2365)

6.12.1944 Ponorka Ha-102 uvedena do služby

6.12.1944 Ponorka U-930 (U-930) uvedena do služby


6.12.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Dunapentele (Maďarsko) a Šid (Jugoslávie).



6.12.1944 Americká 3. armáda obsadila Sarreguemines.



6.12.1944 Britská 8. armáda překročila řeku Lamone v prostoru Faenzy (Itálie).


6.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Osnabrück a Giessen (2548 t),


6.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Bielefeld.




6.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Leuna (1847 t) ( Itálie )

6.12.1944 Při německé razii byl rozbit český partyzánský oddíl šrtm. Pudla.

7.12.1944 Zemřel plukovník Raymond Davis Millener (náčelník štábu: 101. výsadková divize)

7.12.1944 Zemřel podplukovník Meryl M. Smith (velitel a operační důstojník 475. stíhací skupiny)


7.12.1944 Zemřel nadporučík Hans-Heinz Augenstein (Veliteľ 7./NJG 1.)
7.12.1944 Ponorka U-2533 (U-2533) spuštěna na vodu



7.12.1944 Sovětská vojska pronikla k Blatenskému jezeru.

7.12.1944 Spaak vydal prohlášení, že se Belgie v budoucnosti vzdá neutrality.



7.12.1944 Americká 6. armáda se vylodila v zálivu Ormoc (západně Leyte).

7.12.1944 Generální štáb Sovětské armády vydal rozkaz k postavení 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR.


7.12.1944 Na návštěvu mezi vládní vojáky v Itálii přijel na týden generální inspektor vládního vojska gen. Eminger


8.12.1944 Zemřel podplukovník Bernhard Flachs (veliteľ 277. oddielu útočných diel)

8.12.1944 Zemřel major Semjon Ivanovič Šulepov (veliteľ 165. samostatnej armádnej spojovacej letky)


8.12.1944 Zemřel plukovník Hans-Georg von Schaewen (náčelník štábu Německé vojenské mise v Rumunsku)
8.12.1944 Zemřel generálmajor Pavel Jefimovič Lazarev (veliteľ 19. streleckej divízie)
8.12.1944 Zemřel podplukovník (in memoriam) Anton Vanko (stíhací pilot)

8.12.1944 Založen kýl lodi Hacuume

8.12.1944 Založen kýl ponorky U-2551 (U-2551)


8.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Budapešti, pronikla k Dunaji a odřízla nepříteli ústupové cesty na sever. V Budapešti byl obklíčen německý IX. SS horský sbor (33 000 mužů, Pfeffer v. Wildenbruch, vel. Budapešti) a maďarský I. armádní sbor (37 000 mužů včetně policie, gen. Hindy). 3. ukrajinský front útočící podél Dunaje pronikl k jezeru Velenceitó a spojil se s 2. ukrajinským frontem.


8.12.1944 Německá vojska vyklidila předmostí na řece Roer v prostoru Jülich. Celý západní břeh řeky zůstal v rukou amerických vojsk.


8.12.1944 Japonská vojska obsadila Tchaj-pching. Vojska útočící z Chan-kchou se spojila s vojsky postupujícími z Indočíny. Železniční trať Peking - Singapur byla v rukou Japonců.


8.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Duisburg a Eifel.


9.12.1944 Zemřel kapitánporučík Rudolf Büchler (ponorkový velitel (U-387))
9.12.1944 Ponorka U-2528 (U-2528) uvedena do služby


9.12.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu postoupila k Blatenskému jezeru

9.12.1944 Vatikán uznal francouzskou prozatimní vládu v čele s de Gaullem.


9.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Stuttgart


10.12.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu postoupila k jezeru Velenceitó, Blatenskému jezeru, Nagybajomu a k severnímu břehu řeky Dravý.





10.12.1944 Americká 7. armáda obsadila Hagenau a Saargemünd.


Americká vojska ovládla záliv Ormoc (Leyte).


V Tichém oceánu začala operovat silná britská flotila (adm. Fraser).


10.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Koblenz a Bingen.


10.12.1944 De Gaulle podepsal v Moskvě smlouvu o spojenectví a vzájemné pomoci mezi Francií a SSSR.

11.12.1944 Loď Kaki spuštěna na vodu

11.12.1944 Loď USS Reid (DD-369) vyřazena ze služby (potopen / sunk by kamikazes)
11.12.1944 Ponorka U-2534 (U-2534) spuštěna na vodu

11.12.1944 SSSR navázal diplomatické styky s Chile.

11.12.1944 Hitler odjel do hlavního stanu Adlerhorst u Ziegenbergu, aby bezprostředně řídil německý protiútok v Ardenách.

11.12.1944 Bonomiho italská vláda reorganizována. Náměstkem ministerského předsedy jmenován komunista Togliatti.


11.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Osterfeld


11.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Hanau a Frankfurt n. M.



11.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Osterfeld, Meiderich a Brückhausen.


12.12.1944 Zemřel korvetní kapitán Niels Bätge (velitel 4. flotily rychlých člunů)

12.12.1944 Loď Uzuki vyřazena ze služby (potopena severně od Cebu u Canaguayan Point torpédovými čluny USS PT-490 a USS PT-492 / Sunk north of Cebu at Canaguayan Point by torpedo boats USS PT-490 and USS PT-492)

12.12.1944 Loď Z35 vyřazena ze služby (potopena na mině / sunk by mine)
12.12.1944 Ponorka U-2525 (U-2525) uvedena do služby

12.12.1944 SSSR navázal diplomatické styky s Nikaraguou.


12.12.1944 Americká 3. armáda pronikla do Wittringu a zmocnila se továrny, v níž se vyráběly zbraně V-l a V-2.

12.12.1944 Hitler stanovil konečný termín začátku ardenského protiútoku na 16.12.


12.12.1944 Japonská vojska obsadila přístav Čchin-sien (čínské provincii Kuang-si).


12.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Witten a Essen (2354 t),



12.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Leuna (1847t )

13.12.1944 Zemřel gardový kapitán Oľga Alexandrovna Sanfirova (veliteľka letky 46. gardového nočného bombardovacieho leteckého pluku 325. nočnej bombardovacej leteckej divízie 4. leteckej armády 2. Bieloruského frontu)


13.12.1944 Zemřel námořní nadporučík Diether Todenhagen (velitel U-48, U-365 a U-1008)

14.12.1944 Zemřel námořní podporučík Douglas Baker (americké námořní letecké eso 2. sv. v. s 16 samostatnými sestřely a 1 sdíleným)

14.12.1944 Zemřel podplukovník Neľson Georgijevič Stěpanjan (veliteľ 47. bitevného leteckého pluku vojenského námorníctva)


14.12.1944 Zemřel poručík Hans-Joachim Birkner (velitel 9./III./JG 52)

14.12.1944 Založen kýl lodi Hacuzakura

14.12.1944 Ponorka USS S-38 (SS-143) vyřazena ze služby

14.12.1944 Ponorka U-3523 (U-3523) spuštěna na vodu



14.12.1944 Britská 8. armáda obsadila Mezzano (Itálie.).


14.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet na Giessen


15.12.1944 Zemřel - Josef Sousedík (vynálezce a podnikatel)


15.12.1944 Zemřel kapitánporučík Horst Creutz (ponorkový velitel)

15.12.1944 Loď Kejaki uvedena do služby

15.12.1944 Loď Momo vyřazena ze služby (potopena ponorkou SS-366 USS Hawkbill západně od Luzonu / sunk by SS-366 USS Hawkbill, west of Luzon )

15.12.1944 Ponorka Ha-106 uvedena do služby
15.12.1944 Ponorka U-2526 (U-2526) uvedena do služby



15.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Šáhy (ČSR) a Szentendre (Maďarsko.).



15.12.1944 Americká 6. armáda se vylodila na ostrov Mindoro.


15.12.1944 Čínská 1. armáda útočící podél řeky Salwin obsadila Bhamo (Barma).


15.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Kassel a Hannover



15.12.1944 Americké a britské bombardovací bombardovalo závod na výrobu PHM - Ludwigshafen (1547 t),

16.12.1944 Zemřel generál Antonio Irineo Villarreal González (Guvernér štátu Nuevo León)

16.12.1944 Ponorka I-204 (I-204) spuštěna na vodu

16.12.1944 Ponorka USS Torsk (SS-423) uvedena do služby

16.12.1944 Ponorka I-13 (I-13) uvedena do služby
16.12.1944 Ponorka U-2535 (U-2535) spuštěna na vodu


16.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Szarospatak (Maďarsko).


16.12.1944 Německá Skupina armád B (maršál Model) zahájila protiútok na západní frontě v prostoru Arden (operace Wacht am Rhein). Hlavním cílem bylo ovládnout Antverpy a rozdělit spojenecké vojska na dvě izolované části. Slabá americká 1. armáda začala urychlené ustupovat.

16.12.1944 Němci začali ostřelovat Antverpy a částečně i Lutych střelami V-1 a V-2



16.12.1944 Britská 8. armáda obsadila Faenzu (Itálie).


16.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Siegen


16.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Stuttgart.


17.12.1944 Zemřel major Claus Breger (veliteľ I./Füsilier-Regiment 27)

17.12.1944 Zemřel plukovník Church Myall Matthews (velitel: 3. skupina stíhačů tanků)


17.12.1944 Zemřel kapitánporučík Ewald Rademacher (velitel U-772)


17.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Putnok a Pásztó.



17.12.1944 Americká vojska se zmocnila letecké základny San Jose (ostrov Mindoro).


17.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Ulm, Mnichov (2195 t) a Duisburg



17.12.1944 Americká 15. letecká armáda vyslala 527 bombardérů a 300 stíhaček do průmyslových oblastí Slezska, na kterou zaútočilo v prostoru Olomouce, Prostějova a Přerova téměř sto německých stíhacích letounů. V následujícím boji bylo sestřeleno celkem 67 letadel obou stran.


17.12.1944 Masakr v Malmédách - provedli jej vojáci z Peiperovi skupiny. Zde zabili několik desítek amerických vojáků, tím, že je sprostě zastřelili kulomety na louce. Masakr přežilo pouze 20 mužů. Po válce vzal Peiper vinu na sebe.


17.12.1944 v Ardenách bojová skupina Peiper, ráno obsadila Büllingen. Získává zde ze skladišť americké armády kolem 180000 litrů pohonných hmot. Večer Peiper zastaví své tanky před městečkem Stavelot. 2. SS Panzer Division otvírá cestu na Bastogne, průlomem pozic 110. pluku 28. americké divize. Němci (18. VG divize) dokončili obklíčení 106. americké divize .


18.12.1944 Zemřel generálporučík Kurt Möhring (velitel, Infantry Regiment "Großdeutschland")


18.12.1944 Zemřel námořní nadporučík Ewald Hülsenbeck (ponorkový velitel)


18.12.1944 Zemřel kapitán Harro Harder (stíhač (Jagdgeschwader 53))




18.12.1944 Zemřel generálporučík Gerd Scherbening (velitel: Divize č. 406)

18.12.1944 Zemřel seržant Earl Winston Fortin

18.12.1944 Loď USS Spence (DD-512) vyřazena ze služby (potopen východně od Filipín)




18.12.1944 Loď S.M.S. Schleswig-Holstein vyřazena ze služby (potopena náletem RAF / sunk by RAF Air Raid 1))

18.12.1944 Ponorka USS Manta (SS-299) uvedena do služby


18.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu ovládla prostoru západně od Sátoraljaújhely a pronikla k řece Hornád.


18.12.1944 Letectvo Baltského floty potopilo v prostoru Gdyně německý školní křižník Schleswig Holstein (účastnil se války proti Polsku).


18.12.1944 Německá vojska útočící v Ardenách postupovala dále, ale 6. SS tanková armáda (Dietrich) znatelně zpomalila tempo. Nepříznivé počasí znemožnilo činnost letectva.


18.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Gdyni.


18.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet Koblenz a Mainz


18.12.1944 Německá 5. tanková armáda se přiblížila k Bastogne a začala ho obléhat.

19.12.1944 Zemřel major Daniil Andrejevič Čelombijev (velitel 943. bitevního leteckého pluku)

19.12.1944 Zemřel major Götz-Peter Wilhelm Vollmer (velitel 3./St.G 2)

19.12.1944 Zemřel desátník Allan Bruce Craig

19.12.1944 Loď Unrjú vyřazena ze služby (potopena / sunk by USS Redfish (SS-395))


19.12.1944 Americká 106. divize obklíčená v prostoru Schnee-Eifel kapitulovala (německé 5. tankové armádě gen. Manteuffela).



19.12.1944 Americká 6. armáda zahájila rozhodující útok na ostrov Leyte.


19.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Trier



19.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo cíle ve Slezsku a v okolí Vídně

20.12.1944 Zemřel podplukovník Cecil George Millett (velitel 2. praporu Králov Shropshireský pluk lahkej pechoty)

20.12.1944 Ponorka Ha-107 spuštěna na vodu

20.12.1944 Ponorka U-1306 (U-1306) uvedena do služby


20.12.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu obnovila útok, jehož cílem bylo porazit budapešťské uskupení nepřítele. Sovětské svazky pronikly k Dunaji u Váce a odřízly nepříteli ústupové cesty na sever. 2. ukrajinský front osvobodil Levice.

20.12.1944 Německý I. SS tankový sbor dobyl Stavelot (Ardeny).


20.12.1944 Britská 8. armáda zahájila útok u Faenzy (Itálie). Po 8 dnech zastavenen.


20.12.1944 V Addis Abebě podepsána etiopsko-britská smlouva o přátelství.


20.12.1944 Britská vojska obsadila Kandaung (Barma).

20.12.1944 Hitler předal iniciativu v právě běžící ofenzívě v Ardenách z 6. tankové armády SS na 5. tankovou armádu.




21.12.1944 Zemřel generálmajor Otto von Hüpeden (velitel: 16. náhradní dělostřelecký pluk)

21.12.1944 Ponorka U-1405 (U-1405) uvedena do služby



21.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Rimavskou Sobotu a Ózd (Maďarsko).

21.12.1944 Německý LXVI. armádní sbor obsadil St. Vith (Ardeny).



21.12.1944 Britská 8. armáda vedla útok směrem k jezeru Comacchio (Itálie). Boje trvaly do 6.1.1945



21.12.1944 Francouský ministr zahraničních věcí Bidault prohlásil, že Francie souhlasí s připojením Východního Pruska, Pomořan a Slezska k Polsku.


21.12.1944 Britská vojska obsadila Wuntho a Nankan (Barma).


21.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Kolín n. R., Bonn a Trier.



21.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo provedlo nálet závod na výrobu PHM – Politz.


21.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila Verpelét (Maďarsko).


21.12.1944 Americká 7. armáda obsadila Saarebourg.


21.12.1944 Britské letectvo bombardovalo Aschaffenburg (1360 t), Mitteland Kanál a Dortmund-Ems Kanál.



21.12.1944 Spojenecké letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Homberg, Castrop-Rauxel, Sterkrade, Merseburg, Hamburk-Harburg.


21.12.1944 Letectvo USA bombardovalo na tichomořském válčišti Ómuru, Šanghaj a Nan-ťing.


22.12.1944 Zemřel kapitánporučík Klaus-Degenhard Schmidt (Držiteľ Rytierskeho kríža.)

22.12.1944 Zemřel svobodník George Benjamin (nositel Medaile cti in memoriam)

22.12.1944 Loď USS Oklahoma City (CL-91) uvedena do služby

22.12.1944 Ponorka U-3517 (U-3517) uvedena do služby


22.12.1944 Německá vojska postoupila v Ardenách do hloubky 60 km k La Roche. Americká 3. armáda (gen. Patton) přešla na jižním úseku německého vlomu do protiútoku.

22.12.1944 V provincie Caobang vznikl první vietnamský vlastenecký partizánský oddíl.


22.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Koblenz a Burgen


22.12.1944 Americké bombardovací letectvo provedlo nálet na Bingen



23.12.1944 Zemřel vrchný šikovateľ Heinrich Bartels (Pilot v JG 26, JG 1, JG 5, JG 27)


23.12.1944 Zemřel SS-Sturmbannführer Arnold Jürgensen (velitel: 12. tankový pluk SS)

23.12.1944 Zemřel poručík Robert Haas (velitel útočného děla, 244. brigáda útočných děl)


23.12.1944 Zemřel kapitán Heinrich Sturm (velitel 4./JG 52 & 5./JG 52)
23.12.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Jaroslav Kauer (stíhací pilot)

23.12.1944 Loď Júzuki vyřazena ze služby (potopena letadly USMC severovýchodně od Cebu / Sunk by aircrafts USMC northeast of Cebu )

23.12.1944 Loď USS Topeka (Cl-67) uvedena do služby
23.12.1944 Ponorka U-2527 (U-2527) uvedena do služby


23.12.1944 Vojska 3. ukrajinského frontu osvobodila Székesfehérvár (Maďarsko).

23.12.1944 Německá 5. tanková armáda pronikla k Dinantu (Ardeny).


23.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Kolín n. R.


23.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Trier


24.12.1944 Zemřel kapitán Erich Woitke (velitel: II. skupina Stíhací eskadry 3)


24.12.1944 Loď Hr. Ms. De Ruyter (C801) spuštěna na vodu


24.12.1944 Loď BAP Almirante Grau (CLM-81) spuštěna na vodu



24.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila v prostoru Gyóngyós několik obcí v pohoří Matra (Maďarsko).


24.12.1944 Německý protiútok v Ardenách zastaven.



24.12.1944 Japonská posádka ostrov Leyte zastavila organizovaný odpor.


24.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Kolín n. R. a na letiště v Essenu a Düsseldorfu.



24.12.1944 Červená armáda oslobodila Levice.


24.12.1944 Předvoj Manteuffelovy 2. SS Panzer Division proniká směrem na město Dinant. Osm kilometrů od Másy narazí na 29. britskou obrněnou divizi.




25.12.1944 Zemřel fregatný kapitán Fritz Breithaupt (veliteľ 12. flotily mínoloviek)




25.12.1944 Zemřel generálmajor Kurt Kühme (velitel: 406. granátnický pluk)


25.12.1944 Zemřel SS-Oberscharführer Jürgen Brandt (velitel tanku; 2./Těžký tankový oddíl SS 101)


25.12.1944 Zemřel SS-Obersturmführer Adolf Reeb (velitel čety; 7. rota/Tankový pluk SS 2)


25.12.1944 Zemřel nadporučík Bernhard Sowada (velitel 2. čety /1. baterie /Brigáda útočných děl 237)

25.12.1944 Zemřel major George Earl Preddy (velitel 328. stíhací perutě)


25.12.1944 Zemřel kapitán Heinz Strüning (velitel 3./NJG 1)
25.12.1944 Ponorka U-2520 (U-2520) uvedena do služby


25.12.1944 Německá vojska obklíčila jednotky americké 3. armády v Bastogni (Belgie).



25.12.1944 Americká vojska obsadila Palompan. Boje o ostrov Leyte skončily.


26.12.1944 Zemřel major Emil Badorrek (veliteľ IV. / 11. skupiny diaľkového prieskumu)


26.12.1944 Zemřel major Friedrich Allmacher (velitel: 227. mušketýrský prapor)

26.12.1944 Loď Kijošimo vyřazena ze služby (poškozena bombardéry USAAF a následně doražena torpédovým člunem PT-223 nedaleko Manily / USAAF bombers damaged and followed knocked out torpedo boat PT-223 near Manila )

26.12.1944 Loď Hanazuki uvedena do služby
26.12.1944 Ponorka U-2523 (U-2523) uvedena do služby



26.12.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu dovršila obklíčení 188 000 nepřátelských vojáků v Budapešti a v lesích severozápadně od města.



26.12.1944 Osvobozen Ostřihom.


26.12.1944 Jednotky americké 3. armády pronikly k obklíčeným obráncům Bastogne.


26.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na St. Vith.


27.12.1944 Zemřel plukovník Wolfgang Kretzschmar (veliteľ Jg. Rgt. 24)


27.12.1944 Zemřel generál pěchoty Arnold von Möhl


27.12.1944 Zemřel generálporučík Franz Gall (vojenský velitel ostrova Elba)


27.12.1944 Zemřel SS-Obersturmbannführer Ludwig Spindler (velitel: 1. prapor 9. dělostřeleckého pluku SS)


27.12.1944 Zemřel poručík Heinz Wernicke (velitel 1. letky I./JG 54)


27.12.1944 Zemřel kapitán Hans Ehlers (velitel: I. skupina Stíhací eskadry 1)


27.12.1944 Zemřel generálporučík Eduard Muhr

27.12.1944 Zemřel střelec Kenneth Wilfred Davis
27.12.1944 Zemřel seržant Lloyd Wesley Etherington

27.12.1944 Loď Sumire spuštěna na vodu

27.12.1944 Založen kýl ponorky I-207 (I-207)


27.12.1944 Vojska 2. a 3.ukrajinského frontu osvobodila v prostoru Budapešti Csomór, Maglód a Veres.

27.12.1944 Německá vojska zaútočila z prostoru Celles a Ciney podél řeky Maasy.


27.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Rheydt a Opladen


28.12.1944 Zemřel kapitánporučík Hans-Joachim Börner (ponorkový velitel (U-735))


28.12.1944 Zemřel kapitán Waldemar Lethaus (velitel: Prapor tankových granátníků 2103 (obrněný))

28.12.1944 Zemřel desátník Frederick Arthur Cooke

28.12.1944 Loď Empire Javelin vyřazena ze služby (Potopena v kanálu La Manche na pozici N 50° 05 W 01° 00.Příčinou byla pravděpodobně mina, ale je také možné, že byla potopena ponorkou U-322.)

28.12.1944 Loď Harucuki uvedena do služby

28.12.1944 Loď USS Providence (CL-82) spuštěna na vodu

28.12.1944 Ponorka Ha-108 spuštěna na vodu



28.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu překročila Hron a osvobodila Štúrovo.


28.12.1944 Gen. Eisenhower a marš. Montgomery rozhodli o protiútoku v Ardenách, který měl začít 3.1.1945.


28.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Kolín n. R, Mónchen-Gladbach a Bonn.


28.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Oslo


29.12.1944 Zemřel kapitán Robert Weiss (veliteľ III./ JG 54)

29.12.1944 Zemřel admirál Nobumasa Suecugu (velitel: Kombinovanej flotily)



29.12.1944 Sovětské velení vyzvalo fašistickou posádku obklíčenou v Budapešti ke kapitulaci. Fašisté sovětské parlamentáře zastřelili. 3. ukrajinský front pronikl do západní části Budapešti. Boje s obklíčeným nepřátelským uskupením severozápadně od Budapešti.


29.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Rotterdam.


29.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Koblenz.



29.12.1944 Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo závod na výrobu PHM - Buer (337 letadel).

29.12.1944 Na letiště Bradwell Bay se přesunuly čs. stíhací perutě 310. a 313. Obě z letiště North Weald.


30.12.1944 Zemřel podplukovník Hubert Mickley (veliteľ 2. práporu, vodcovej osobnej brigády)


30.12.1944 Zemřel brigádní generál Lionel Alexandre Pierre de Marmier (velitel Escadrille SPA 176)

30.12.1944 Loď Kuretake vyřazena ze služby (potopena v jihovýchodně od Formosy ponorkou SS-394 USS Razorback / Sunk by SS-394 USS Razorback southeast of Formosa )

30.12.1944 Loď USS Block Island (CVE-106 (LPH-1 - 1957-1958)) uvedena do služby

30.12.1944 Ponorka I-401 (I-401) uvedena do služby

30.12.1944 Ponorka I-400 (I-400) uvedena do služby
30.12.1944 Ponorka U-2530 (U-2530) uvedena do služby


30.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Kolín n. R. a Bastogne.


30.12.1944 Maďarská prozatímní vláda generála Miklóse vyhlásila válku Německu.
31.12.1944 Zemřel plukovník (in memoriam) Zdeněk Donda (radiotelegrafista/palubní střelec)


31.12.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu dokončila likvidaci nepřátelského uskupení obklíčeného severozápadně od Budapešti. Osvobozena další předměstí v západní části Budapešti.

31.12.1944 Německý XXXIX. tankový sbor a XIII. SS sbor zahájily dílčí útok v severním Alsasku (operace "Nordwind").


31.12.1944 Indický XV. armádní sbor pronikl k Akjabu (Barma).


31.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na Oslo.



31.12.1944 Britské bombardovací letectvo uskutečnilo nálet na letiště v Berlíně a Osterfeldu.


Americké a britské bombardovací letectvo bombardovalo - Hamburk, Harburg, Misburg, Wetzendorf

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více