Kříž generála K e l l e r a
Cross of general Keller
Velitel 3. jízdního oddílu, generál hrabě Keller již v prvních dnech únorové revoluce odmítl přísahu poslušnosti a věrnosti Prozatímní vládě. Generál a hrabě Keller byl jedním z mála těch vyšších důstojníků, kteří veřejně přiznali věrnost carovi a monarchii.
Odstoupil z velení , předal svoji jednotku generálovi Krymovi a odjel do Charkova. Zde žil jako penzionovaný voják. Ale již počátkem listopadu 1918 za generálem přijíždějí vyslanci Severní armády (později nazývané Severo-západní armáda ) . Generál Keller byl vyzván, aby se postavil do čela této vyšší jednotky a zahájil boj proti bolševikům. Hrabě Keller souhlasí a dne 12 . listopadu odjíždí do Kyjeva s cílem stát se velitelem této armády, která se formovala v prostoru Pskova.
V Kyjevě je však z rozhodnutí Hetmanské vlády jmenován do funkce Vrchního velitele všech ozbrojených sil na Ukrajině. Keller souhlasil, ale s jedinou podmínkou. Jeho přání bylo, aby se všechny jednotky, oddíly a partyzáni, kteří podléhali Hetmanské vládě sjednotili a v rámci Dobrovolecké armády se podřídili gen. Denikinovi. Tato organizace však nevyhovovala Hetmanské vládě a tak generál Keller složil svoji funkci a snažil se k Kyjeva odjet.
V této době však je Kyjev nečekaně obsazen jednotkami Petljura. Keller byl zrazen, vydán petljurovcům a v noci z 20 na 21. prosince byl zastřelen na Sofijském náměstí jedenácti výstřely do zad. Zároveň s generálem byl zastřelen jeho adjutant, plukovník Pantělejev a rotmistr Ivanov, kteří zcela dobrovolně svůj život spojili s hrabětem. Oba měli možnost z Kyjeva uniknout, ale oba přijali raději smrt než zradu.
Po smrti generála Kellera se stává velitelem armády generál Vandam, později plukovník von Neff, plukovník Dzeržinskij a nakonec generál Rodzjanko.
Pro vojáky Severní armády založil ( či spíše chtěl založit) hrabě Keller pamětní a čestný kříž :
KŘÍŽ GENERÁLA KELLERA
Popis kříže:
Jde o kříž typu Maltézského řádu, který se podobá náprsnímu kříži řádu Maltézských rytířů. Dekorace ve tvaru kříže byla ve velikosti 54 mm. Udělování této dekorace je však nepravděpodobné neb hrabě Keller na velitelství Severní armády nedorazil a tak se naskytá otázka, kdy a jak mohl tento kříž vlastně založit.
Znalec a autor publikací o dekorací z období Občanské války 1917-1922 gen. Paškov uvádí, že v soukromé sbírce vikomta Roberta Gruvela v Paříži byl tento kříž chován, autor jej viděl. Paškov uvádí, že kříž je pokrytý jen bílým lakem, tedy není smaltován.. Tuto dekorací získal vikomt současně s jinými vyznamenáními a dekoracemi armády Bermon-Avalova v Německu v roce 1919.
Pro ilustraci nám musí posloužit jen obrázek,který je převzatý z knihy pana Paškova.
Literatura:
Generál P.Avalov: In the Struggle with Bolshevism. Berlin 1921
P. Paskov : Orders and Badges in the Civil War 1917-1922 . Paris 1961
Cross of general Keller
Velitel 3. jízdního oddílu, generál hrabě Keller již v prvních dnech únorové revoluce odmítl přísahu poslušnosti a věrnosti Prozatímní vládě. Generál a hrabě Keller byl jedním z mála těch vyšších důstojníků, kteří veřejně přiznali věrnost carovi a monarchii.
Odstoupil z velení , předal svoji jednotku generálovi Krymovi a odjel do Charkova. Zde žil jako penzionovaný voják. Ale již počátkem listopadu 1918 za generálem přijíždějí vyslanci Severní armády (později nazývané Severo-západní armáda ) . Generál Keller byl vyzván, aby se postavil do čela této vyšší jednotky a zahájil boj proti bolševikům. Hrabě Keller souhlasí a dne 12 . listopadu odjíždí do Kyjeva s cílem stát se velitelem této armády, která se formovala v prostoru Pskova.
V Kyjevě je však z rozhodnutí Hetmanské vlády jmenován do funkce Vrchního velitele všech ozbrojených sil na Ukrajině. Keller souhlasil, ale s jedinou podmínkou. Jeho přání bylo, aby se všechny jednotky, oddíly a partyzáni, kteří podléhali Hetmanské vládě sjednotili a v rámci Dobrovolecké armády se podřídili gen. Denikinovi. Tato organizace však nevyhovovala Hetmanské vládě a tak generál Keller složil svoji funkci a snažil se k Kyjeva odjet.
V této době však je Kyjev nečekaně obsazen jednotkami Petljura. Keller byl zrazen, vydán petljurovcům a v noci z 20 na 21. prosince byl zastřelen na Sofijském náměstí jedenácti výstřely do zad. Zároveň s generálem byl zastřelen jeho adjutant, plukovník Pantělejev a rotmistr Ivanov, kteří zcela dobrovolně svůj život spojili s hrabětem. Oba měli možnost z Kyjeva uniknout, ale oba přijali raději smrt než zradu.
Po smrti generála Kellera se stává velitelem armády generál Vandam, později plukovník von Neff, plukovník Dzeržinskij a nakonec generál Rodzjanko.
Pro vojáky Severní armády založil ( či spíše chtěl založit) hrabě Keller pamětní a čestný kříž :
KŘÍŽ GENERÁLA KELLERA
Popis kříže:
Jde o kříž typu Maltézského řádu, který se podobá náprsnímu kříži řádu Maltézských rytířů. Dekorace ve tvaru kříže byla ve velikosti 54 mm. Udělování této dekorace je však nepravděpodobné neb hrabě Keller na velitelství Severní armády nedorazil a tak se naskytá otázka, kdy a jak mohl tento kříž vlastně založit.
Znalec a autor publikací o dekorací z období Občanské války 1917-1922 gen. Paškov uvádí, že v soukromé sbírce vikomta Roberta Gruvela v Paříži byl tento kříž chován, autor jej viděl. Paškov uvádí, že kříž je pokrytý jen bílým lakem, tedy není smaltován.. Tuto dekorací získal vikomt současně s jinými vyznamenáními a dekoracemi armády Bermon-Avalova v Německu v roce 1919.
Pro ilustraci nám musí posloužit jen obrázek,který je převzatý z knihy pana Paškova.
Literatura:
Generál P.Avalov: In the Struggle with Bolshevism. Berlin 1921
P. Paskov : Orders and Badges in the Civil War 1917-1922 . Paris 1961