KOM – E
22.7.1943
V rámci desantu KOM – E byli u Minsku Mazowieckeho v Polsku ze SSSR vysazeni komunističtí emisaři pro Slovensko Karol Šmidke (21.1.1897 – 15.12.1952) a radista Karol Bacílek – Ján Dudáš (12.10.1896 – 19.3.1974). Podstata jejich úkolu spočívala v navázání kontaktu s ilegální organizací KSS, obnově jejího ústředního vedení, kterému vtisknou podobu pevného spojenectví s vedením KSČ v Moskvě a s Kominternou, která byla sice formálně zrušena, ale ve skutečnosti plnila svou roli dál. Měla též zřídit a udržovat pravidelné rádiové spojení vysílačkou, kterou měl obsluhovat Bacílek. Oba parašutisté po přistání v Polsku úspěšně pronikli na Slovensko a v jeho relativně liberálních poměrech navázali spojení s ilegální KSS. Vytvořili její V. ilegální ústředí ve složení Karol Šmidke, Gustáv Husák a Ladislav Novomeský. Zahájili jednání s představiteli politické a vojenské opozice na Slovensku, jejichž významným výsledkem bylo ustavení ilegální Slovenské národní rady (SNR) v prosinci 1943 jako jediného celonárodního ústředí československého odboje na Slovensku. Na této základně zahájili přípravy k ozbrojenému povstání s využitím slovenské armády a partyzánského hnutí. Rádiové spojení s Moskvou se nepodařilo navázat. Bacílek totiž po seskoku v Polsku rádiovou stanici zakopal a na Slovensko skupina dorazila bez technických prostředků spojení. Teprve později byla dopravena na Slovensko a ukryta v bytě Jána Figury (Větrník), kde se s ní Bacílek pokoušel navázat spojení s Moskvou. Údajně některé depeše přijal, ale Šmidke je nedokázal rozšifrovat. Oba parašutisté nebyli zřejmě po technické stránce dokonale připraveni. Šmidke zajistil Bacílkovi, ukrývajícímu se v Sučanech, dodání jedné z vysílaček, které sem byly zaslány československou zpravodajskou ústřednou z Istanbulu. Vysílačka, předaná Vladimírem Houdkem, byla 10. května 1944 zabavena hlídkou slovenského četnictva ve Vrútkách, která pátrala po ukradeném kufru a náhodně objevila podezřelé zavazadlo před jedním obchodem, kde jej odložil kurýr Ján Figura. Při prohlídce jeho bytu byla zabavena i rádiová stanice pro spojení s Moskvou. Nedostatek rádiového spojení se Šmidke úspěšně pokusil napravit. Využil politického alibismu gen. Ferdinanda Čatloše a s pomocí jeho zpravodajského důstojníka, kpt. Jána Juraje Stanka, odletěl 4. srpna 1944 jimi dodaným letounem do SSSR s tzv. "Čatlošovým memorandem" jako delegát SNR, aby pro připravované povstání zajistil podporu SSSR a spolupráci s jeho armádou. Po přistání ve Vinici byl dopraven do Moskvy, kde po vytěžení NKVD vedl rozhovory s Klementem Gottwaldem a koncem srpna s velvyslancem Zdeňkem Fierlingerem. Po vzniku SNP se vrátil na Slovensko, politicky působil v SNR a ve štábu partyzánského hnutí, který vytvořil a v jehož čele stanul. Po potlačení povstání se jistý čas ukrýval v horách a později přešel frontu k Rudé armádě. Bacílek se po odletu Šmidkeho do Moskvy přemístil do Sklabiny, kde se připojil k 2. partyzánské brigádě M. R. Štefánika jako politický komisař. Po pádu SNP přešel s partyzánskou skupinou CHRUŠČOV do hor, kde působil do přiblížení fronty.
22.7.1943
V rámci desantu KOM – E byli u Minsku Mazowieckeho v Polsku ze SSSR vysazeni komunističtí emisaři pro Slovensko Karol Šmidke (21.1.1897 – 15.12.1952) a radista Karol Bacílek – Ján Dudáš (12.10.1896 – 19.3.1974). Podstata jejich úkolu spočívala v navázání kontaktu s ilegální organizací KSS, obnově jejího ústředního vedení, kterému vtisknou podobu pevného spojenectví s vedením KSČ v Moskvě a s Kominternou, která byla sice formálně zrušena, ale ve skutečnosti plnila svou roli dál. Měla též zřídit a udržovat pravidelné rádiové spojení vysílačkou, kterou měl obsluhovat Bacílek. Oba parašutisté po přistání v Polsku úspěšně pronikli na Slovensko a v jeho relativně liberálních poměrech navázali spojení s ilegální KSS. Vytvořili její V. ilegální ústředí ve složení Karol Šmidke, Gustáv Husák a Ladislav Novomeský. Zahájili jednání s představiteli politické a vojenské opozice na Slovensku, jejichž významným výsledkem bylo ustavení ilegální Slovenské národní rady (SNR) v prosinci 1943 jako jediného celonárodního ústředí československého odboje na Slovensku. Na této základně zahájili přípravy k ozbrojenému povstání s využitím slovenské armády a partyzánského hnutí. Rádiové spojení s Moskvou se nepodařilo navázat. Bacílek totiž po seskoku v Polsku rádiovou stanici zakopal a na Slovensko skupina dorazila bez technických prostředků spojení. Teprve později byla dopravena na Slovensko a ukryta v bytě Jána Figury (Větrník), kde se s ní Bacílek pokoušel navázat spojení s Moskvou. Údajně některé depeše přijal, ale Šmidke je nedokázal rozšifrovat. Oba parašutisté nebyli zřejmě po technické stránce dokonale připraveni. Šmidke zajistil Bacílkovi, ukrývajícímu se v Sučanech, dodání jedné z vysílaček, které sem byly zaslány československou zpravodajskou ústřednou z Istanbulu. Vysílačka, předaná Vladimírem Houdkem, byla 10. května 1944 zabavena hlídkou slovenského četnictva ve Vrútkách, která pátrala po ukradeném kufru a náhodně objevila podezřelé zavazadlo před jedním obchodem, kde jej odložil kurýr Ján Figura. Při prohlídce jeho bytu byla zabavena i rádiová stanice pro spojení s Moskvou. Nedostatek rádiového spojení se Šmidke úspěšně pokusil napravit. Využil politického alibismu gen. Ferdinanda Čatloše a s pomocí jeho zpravodajského důstojníka, kpt. Jána Juraje Stanka, odletěl 4. srpna 1944 jimi dodaným letounem do SSSR s tzv. "Čatlošovým memorandem" jako delegát SNR, aby pro připravované povstání zajistil podporu SSSR a spolupráci s jeho armádou. Po přistání ve Vinici byl dopraven do Moskvy, kde po vytěžení NKVD vedl rozhovory s Klementem Gottwaldem a koncem srpna s velvyslancem Zdeňkem Fierlingerem. Po vzniku SNP se vrátil na Slovensko, politicky působil v SNR a ve štábu partyzánského hnutí, který vytvořil a v jehož čele stanul. Po potlačení povstání se jistý čas ukrýval v horách a později přešel frontu k Rudé armádě. Bacílek se po odletu Šmidkeho do Moskvy přemístil do Sklabiny, kde se připojil k 2. partyzánské brigádě M. R. Štefánika jako politický komisař. Po pádu SNP přešel s partyzánskou skupinou CHRUŠČOV do hor, kde působil do přiblížení fronty.