Kempen von Fichtenstamm, Johann Franz

Johann Franz von Kempen se narodil 26. června 1793 v Pardubicích na Zeleném předměstí v rodině rytmistra Jindřicha Kempena a Alžběty, rozené Wintrové. Absolvoval vojenskou akademii a v květnu 1809 nastoupil jako praporčík k řadovému pěšímu pluku č. 44. Již v průběhu tohoto roku povýšil na podporučíka. Se svým plukem se účastnil tažení v letech 1813/1814. V roce 1815 postoupil na hodnost nadporučíka. V roce 1815 byl přidělen generálnímu štábu, kde byl po třech letech povýšen na setníka. Podílel se zde na mapování a triangulaci Innské čtvrti a na úpravách hranic s Bavorskem (a též s Ruskem v Haliči). V prosinci 1818 byl převelen k řadovému pěšímu pluku č. 13. V roce 1830 byl opět převelen, tentokráte k hraničářskému pěšímu pluku č. 9. Avšak ještě v témže roce byl povýšen na majora a přeložen k řadovému pěšímu pluku č. 8. Od 1. ledna 1833 zastával funkci pobočníka u generálního velitelství v Dolních Rakousích. Z této pozice se zasloužil o zavádění ženijní přípravy u pěších jednotek. V roce 1834 byl povýšen do hodnosti podplukovníka a po dalších dvou letech pak na plukovníka, přičemž se stal velitelem pluku. Výcvik pluku zdokonalil natolik, že toto těleso bylo považováno za vzorové. V roce 1843 potom byl jmenován do hodnosti generálmajora a převzal velení brigády v Itálii a v následujícím roce v oblasti Vojenské hranice. V roce 1848 se účastnil bojů proti maďarským povstalcům. V následujícím roce byl pověřen funkcí vojenského velitele v Budínu.


Konec roku 1849 přinesl změnu směru Kempenovy služební kariéry - přešel k četnictvu. Dne 17. září 1849 byl Kempen jmenován generálním inspektorem četnictva (General-Gendarmerie-Inspector). Takřka současně, po půldruhém měsíci, byl jmenován do hodnosti polního podmaršála. Četnictvo bylo sice v té době ještě součástí armády, avšak věnovalo se především udržování vnitřního pořádku a bezpečnosti. Kempen sice navíc zastával pozici vojenského guvernéra Vídně, avšak důležitější byla jeho funkce v četnictvu, kterou doplnilo jmenování šéfem Nejvyššího policejního úřadu (Chef der Obersten Polizeibehörde) v červnu 1852. Stal se tak ztělesněním státu v oblasti zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti státu - a to v době tzv. neoabsolutismu. Kempen se zasloužil o sjednocení Vojenského policejního strážního sboru. V roce 1858 byl jmenován do hodnosti polního zbrojmistra (Feldzeugmeister). Rok 1859 přinesl řadu změn ve fungování rakouské monarchie. V rámci těchto změn došlo i ke změnám v četnictvu, mimo jiné ke Kempenově penzionování. Byl totiž až příliš spojen s represivní činností policie a četnictva vůči politické opozici. Na druhou stranu je nutné přiznat, že třeba četnictvo konečně nastolilo pořádek v řadě venkovských oblastí, kde dosud měli zločinci navrch a občanům nezbývalo než se bránit svépomocí. V roce 1856 založil fond, z jehož prostředků byli odměňováni vyznamenaní četníci.


Johann Franz Kempen von Fichtenstamm zemřel 29. listopadu 1863 ve Schwarzau u Vídeňského Nového Města. Dožil se úctyhodných sedmdesáti let. Během své vojenské i úřední kariéry obdržel řadu vysokých státních vyznamenání - rakouských, ruských, pruských, modenských. Z těch rakouských jmenujme například velkokříž Leopoldova řádu a Řád železné koruny 1. třídy. Dále byl v roce 1850 jmenován druhým majitelem řadového pěšího pluku č. 32. V roce 1854 mu císař projevil svou důvěru jmenováním tajným radou. Řada měst učinila Kempena svým čestným občanem - jmenujme například Vídeň, Jihlavu, Bratislavu či Debrecín.




Zdroje:
Neue Deutsche Biographie. Band 11, Duncker & Humblot, Berlin 1977
Wurzbach, Constant von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 11. Band, Wien 1864
Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 3, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1965
MACEK, Pavel - UHLÍŘ, Lubomír: Dějiny policie a četnictva I. Habsburská monarchie (1526 - 1918), Themis, Praha 1997.
http://www.primaplana.net