K
Články
Jak už to tak bývá, jsou také někteří čs. konstruktéři zbraní známější, zatímco jiní jsou známí méně a o některých se neví téměř vůbec nic. O Václavu a Emanuelu Holkových se toho napsalo už mnoho, o jejich třetím bratu Františkovi zase skoro nic. Poměrně často se psalo také o bratrech Kouckých, prakticky nic bližšího se ale neví o strakonických bratrech Kratochvílech, Janu a Jaroslavovi. Je pravda, že – ve srovnání s výše jmenovanými – pracovali ve zbrojním oboru poměrně krátce, jen do přesunutí vývoje a výroby zbraní do Brna v roce 1954. Přesto ale zavedly čs. ozbrojené složky do výzbroje hned tři jejich zbraně: samonabíjecí pistole vz. 50 a vz. 52 a samonabíjecí pušku vz. 52 (pozdější vz. 52/57). Snad je nyní na čase tato bílá místa v historii čs. zbrojního průmyslu alespoň trochu zaplnit. Jako děti bydleli Jan a Jaroslav s rodiči v jižních Čechách, v obci Budislav u Soběslavi. Otec Lambert tam pracoval jako vedoucí družstevního lihovaru, matka Ka - teřina měla plno práce v domácnosti. Měli spolu pět dětí. Nejstarší, po otci Lambert, zemřel sice jako malý, pak ale následovali bratři „zbraňaři“ Jan a Jaroslav, sestra Marie (provdaná Závodná, úřednice, která pak bydlela v Deštné u Jindřichova Hradce), a Bohumil (který se posléze stal zástupcem ředitele Pedagogického institutu v Českých Budějovicích). Po smrti otce se přestěhovala matka Kateřina do obce Sedlečko kousek východně od Karlových Varů, kam za ní děti s vnoučaty pravidelně jezdily na prázdniny.
Život letce a vojenského diplomata div. gen. Aloise Kubity.
Před 100 lety, dne 10. dubna 1908, se narodil v Stanislawowe František Kriegel. Pozoruhodným způsobem se zapsal do našich moderních dějin. Chudý židovský chlapec z Haliče byl totiž jediným československým vrcholovým politikem-zajatcem, který v pohnutých srpnových dnech řekl Brežněvovi NE! a nepodepsal moskevský diktát a tak zachránil naši československou čest. Známý český filosof Karel Kosík jednou řekl, že se pokusil nalézt v českých dějinách podobný čin: srovnat ho lze pouze s jednáním Jana Husa v Kostnici.
František Kriegel, československý politik, který nepodepsal v srpnu 1968 souhlas s diktátem Moskvy, by se byl v těchto dnech dožil stovky let. Ve druhé ze tří částí zastihneme Františka Kriegla během Pražského jara a invaze pěti armád Varšavské smlouvy. Tento portrét Františka Kriegla vyšel v mírně odlišné podobě také v exilových "římských" Listech a připomenou jej Listy č. 2/2008, vycházející v tomto měsíci.
František Kriegel, československý politik, který nepodepsal v srpnu 1968 souhlas s diktátem Moskvy, by se byl uplynulý čtvrtek dožil stovky let. Závěrečná část vzpomínek je věnována době po roce 1968, kdy se tehdejší komunistický režim snažil Františku Krieglovi všemožně znepříjemnit život. Zlomit jej však nedokázal. Jeho podpis se objevil pod Chartou 77 mezi prvními. Tento portrét Františka Kriegla vyšel v mírně odlišné podobě také v exilových "římských" Listech a připomenou jej Listy č. 2/2008, vycházející v tomto měsíci.
Voják rakousko-uherské monarchie, Srbska, Ruska a Československa. Legionář, generál a vězeň a oběť gestapa.
„Za okupace se v Janečkově zbrojovce interně pracovalo na protitankových (PT) puškách, samočinné pušce a kulometu bez pístu. Po válce Ing. Kynčl připravil kulomet s dynamickým závěrem, zkoušený pod značkou ZJ 483 či později KP 5. […] připravil [prototyp opakovačky] ZJ 480 (jejíž další vývoj vedl až ke K 5), celou řadu verzí samonabíjecích pušek AK s pístem i bez pístu, načež začátkem roku 1948 prověřoval svůj prototyp ZJ 481. Rovněž pokusy s PT puškami 9/7 a 15/11 mm pokračovaly i po válce. Pro druhou střelu zkonstruovala Janečkova zbrojovka dvě PT pušky – opakovačku a samočinnou. Na zbraních pracoval Ing. J. Kynčl.“
Šáda, M.: Čs. ruční palné zbraně a kulomety. Praha 1971
V únoru 1947 uvědomil VTÚ strakonickou i brněnskou zbrojovku, že se chystá objednat na zkoušku prototypy samočinných pušek, a sdělil jim i „předběžné všeobecné podmínky“. ČZ předložila dva návrhy, brněnská Zbrojovka v závodě Janeček v Nuslích také dvě – AK s pístem a AK bez pístu, pražská konstrukční kancelář Zbrojovky, vedená Josefem Kouckým, svůj návrh s pístem. Od všech řešení byly objednány prototypy...
Československý vojenský pilot, bojovník proti nacismu v řadách francouzského letectva, RAF a 1. československé smíšené letecké divize v SSSR. Během bitvy o Francii participoval na sestřelech pěti letadel Luftwaffe jistě a dalších tří pravděpodobně. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl postaven mimo službu a z obav před hrozící perzekucí odešel s rodinou do exilu, v němž přijal nové jméno John Kent. Byl nositelem dvou Čs. válečných křížů, Čs. medaile Za chrabrost, Čs. medaile Za zásluhy, Řádu SNP I. třídy, francouzského Croix de Guerre s dvěma palmami a dvěma stříbrnými hvězdami, řádu Čestné legie a rumunského řádu Corona Romana.
Narodil se 23. září 1916 ve Svatém Kříži u Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v rodině inspektora drah. Tam prožil mládí a vychodil obchodní školu. V koloniálním obchodě na Kladně však pracoval jen krátce, taková kariéra ho rozhodně nelákala. Učarovala mu letadla.
V pátek 15. června 2006 si pozval Jan Kraus do svého talk show Uvolněte se, prosím bývalého agenta první a druhé správy StB Karla Köchera. Pánové spolu vtipkovali o Köchově kariéře, vždyť jako jediný z komunistických vyzvědačů pronikl do americké CIA, a nápadně se podobá prezidentu Václavu Klausovi, s nímž byl koncem osmdesátých let zaměstnán v Prognostickém ústavu, host naznačoval, že patří mezi lidi, kteří chystali podmínky pro listopadový převrat. Nic o tom, jestli bylo morální pracovat pro komunistickou kontrašpionáž a rozvědku, nic o udávání svých známých… Köcher nakonec vypadal jako hrdina. Publikum v Divadle Ponec mu zatleskalo. Jaký tedy skutečně je dr. Karel Köcher?
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Jan Amos Komenský a poslední bitva třicetileté války.
Témata