Německé střelecké spolky v Čechách, jejich organizace a střelby
Brožuru Jaromíra Indry vydala Česká numismatická společnost, pobočka Cheb jako přílohu Numismatické ročenky pro rok 2007 (44 s.). Střelecké spolky patřily k dobovému koloritu Rakouska-Uherska a přetrvaly až do 2. světové války. Byly reminiscencí původních sdružení terčovních střelců a střeleckých tovaryšstev existujících v Čechách již od 14. století. Z nich vznikly měšťanské milice či střelecké sbory pověřené ochranou měst. Po zavedení zemského četnictva do měst r. 1850 se střelecké sbory rozdělily. Uniformovaní členové tvořili c. k. privilegované střelecké sbory, z neuniformovaných vznikaly postupně spolky a společnosti, které se bavily střelbou do terčů.
Nejstarším spolkem ve střední Evropě byl Německých střelecký spolek (1861), jehož členy byli i střelci ze západočeského pohraničí. Spolek uspořádal 20 německých spolkových střeleb. Rakouský střelecký spolek (1879) uspořádal 8 spolkových střeleb. Od 90. let 19. století byly v jeho rámci zakládány střelecké svazy jednotlivých korunních zemí: Zemský svaz německých střelců v Čechách (1891) dosáhl 30 poboček a uspořádal 5 zemských a 20 zemských svazových střeleb. Svaz německých měšťanských střeleckých spolků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1907) sdružoval až 61 střeleckých spolků v 9 župách. Po vzniku ČSR došlo k zásadní změně a vznikl Svaz německých střelců v ČSR (1923), který sdružoval 30 střeleckých spolků z Čech. Vedle toho zde působily i regionální střelecké organizace: Krušnohorský spolek terčovních střelců, Severočeský střelecký svaz, Svaz německých šipkových střeleckých spolků západních Čech, Oblastní svaz šipkových a ostrostřeleckých spolků v Kraslicích a Střelecké sdružení Benešov n.P., Česká Kamenice, Děčín. Po okupaci Sudet a zřízení protektorátu byly všechny spolky začleněny do Německého střeleckého svazu. Vypuknutím války byla jejich činnost utlumeny. Po jejím ukončení byly německé střelecké spolky zákonem č. 81/1945 zrušeny.
Brožura přináší všechny německé názvy spolků, místa a data pořádání střeleb, aby zájemci mohli lépe identifikovat památky, které po této činnosti zůstaly. Druhou část tvoří česko-německý rejstřík spolků. Práce je doplněna barevnými ilustračními snímky.
Brožuru Jaromíra Indry vydala Česká numismatická společnost, pobočka Cheb jako přílohu Numismatické ročenky pro rok 2007 (44 s.). Střelecké spolky patřily k dobovému koloritu Rakouska-Uherska a přetrvaly až do 2. světové války. Byly reminiscencí původních sdružení terčovních střelců a střeleckých tovaryšstev existujících v Čechách již od 14. století. Z nich vznikly měšťanské milice či střelecké sbory pověřené ochranou měst. Po zavedení zemského četnictva do měst r. 1850 se střelecké sbory rozdělily. Uniformovaní členové tvořili c. k. privilegované střelecké sbory, z neuniformovaných vznikaly postupně spolky a společnosti, které se bavily střelbou do terčů.
Nejstarším spolkem ve střední Evropě byl Německých střelecký spolek (1861), jehož členy byli i střelci ze západočeského pohraničí. Spolek uspořádal 20 německých spolkových střeleb. Rakouský střelecký spolek (1879) uspořádal 8 spolkových střeleb. Od 90. let 19. století byly v jeho rámci zakládány střelecké svazy jednotlivých korunních zemí: Zemský svaz německých střelců v Čechách (1891) dosáhl 30 poboček a uspořádal 5 zemských a 20 zemských svazových střeleb. Svaz německých měšťanských střeleckých spolků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1907) sdružoval až 61 střeleckých spolků v 9 župách. Po vzniku ČSR došlo k zásadní změně a vznikl Svaz německých střelců v ČSR (1923), který sdružoval 30 střeleckých spolků z Čech. Vedle toho zde působily i regionální střelecké organizace: Krušnohorský spolek terčovních střelců, Severočeský střelecký svaz, Svaz německých šipkových střeleckých spolků západních Čech, Oblastní svaz šipkových a ostrostřeleckých spolků v Kraslicích a Střelecké sdružení Benešov n.P., Česká Kamenice, Děčín. Po okupaci Sudet a zřízení protektorátu byly všechny spolky začleněny do Německého střeleckého svazu. Vypuknutím války byla jejich činnost utlumeny. Po jejím ukončení byly německé střelecké spolky zákonem č. 81/1945 zrušeny.
Brožura přináší všechny německé názvy spolků, místa a data pořádání střeleb, aby zájemci mohli lépe identifikovat památky, které po této činnosti zůstaly. Druhou část tvoří česko-německý rejstřík spolků. Práce je doplněna barevnými ilustračními snímky.