Main Menu
User Menu

INT - PzH 70 / SP-70 (155mm samohybná houfnice)

PzH 70 / SP-70


Na počátku šedesátých let byla mezi Západním Německem a Velkou Británií uzavřena smlouva o vývoji nové tažené polní houfnice. V roce 1973 se k těmto státům přidala i Itálie. Na vývoji a následné výrobě zbraně označené FH-70 se tak podílely firmy Rheinmetall, Vickers a Oto Melara. Pro německý Bundeswehr byla první houfnice dodána 13. října 1978, uživatelem se stal Panzerartillerielehr-bataillon 51 dislokovaný v Unterlüßu. Výroba FH-70 probíhala až do roku 1981.


Roku 1973 se rozeběhl vývoj samohybné houfnice PzH 70 (německé označení) / SP-70 (anglické označení), jejímž jádrem byla pravě FH-70. V průběhu let 1979 až 1980 se zkouškám podrobilo prvních pět prototypů. Získané poznatky byly zapracovány do následné ověřovací série čítající 10 kusů. Vysoké náklady donutily participující země snížit v polovině osmdesátých let původní objednávku na 400 (Německo), 96 (z původních 700, Velká Británie) a 150 (Itálie) kusů těchto houfnic. To znamenalo jen předzvěst problémů, které vyvrcholily v listopadu 1986 zrušením tohoto projektu. Německo a Velká Británie se pak vydaly vlastní cestou, na jejímž konci vznikly samohybné houfnice PzH 2000 a AS.90.


Strojový spodek houfnice PzH 70 byl převzat z německého tanku Leopard 1, u něhož došlo k zesílení torzních tyčí. V zadní části jeho korby se nachází pohonná jednotka MTU MB871 s maximálním výkonem 736 kW.


Ve střední části korby je umístěna věž z hliníkových slitin chránící osádku před střepinami a střelbou ručních zbraní. Na každé její straně se nachází velké příklopy pro rychlé zásobování municí. Ta je do hydraulicky ovládaného zásobovacího zařízení plněna ručně osádkou. Celková zásoba vezené munice činí 32 kusů, nabíjení je automatické. Pro nepřímou střelbu slouží periskopický zaměřovač s elektronickým náklonovým vyrovnáváním. Pro vedení přímé střelby se využívá optického zaměřovače. Hlavní výzbroj tvočí houfnice FH-70 s robustní úsťovou brzdou a ejektorem vyztuženým skelnými vlákny. Kolébka, zákluzový mechanismus a další prvky umístěné na kolébce společně nabíjecím mechanismem jsou umístěny na dvou čepech a válečkovými ložisky spojeny s věží.


Osádku samohybné houfnice tvoří pět osob - velitel, střelec, řidič, nabíječ nápní a nabíječ střel.



Uživatelé: nezavedana do výzbroje



Technicko-taktická data
Hmotnost: 43 500 kg


Osádka: 5


Rozměry:
- délka celková: 10 230 mm
- délka korby: 7 635 mm


Pohonná jednotka:
- typ: MTU MB871, přeplňovaný vznětový osmiválec
- maximální výkon: 736 kW


Výzbroj:
houfnice FH70
- délka hlavně: 39 ráží
- ráže: 155 mm
- kadence po dobu 10 s: 3 rány
- kadence po dobu 1 min: 6 ran
- kadence nepřatržitě: 2 rány / min
- maximální dostřel: 24 000 m (konvenční munice) / 30 000 m (munice s raketovým motorem)
- náměr: - 2,5° až + 70°
- odměr: 360°
URL : https://www.valka.cz/INT-PzH-70-SP-70-155mm-samohybna-houfnice-t37042#138870Verze : 0
MOD
...
INT - PzH 70 / SP-70 (155mm samohybná houfnice) -


URL : https://www.valka.cz/INT-PzH-70-SP-70-155mm-samohybna-houfnice-t37042#138871Verze : 0
MOD
foto
INT - PzH 70 / SP-70 (155mm samohybná houfnice) -


URL : https://www.valka.cz/INT-PzH-70-SP-70-155mm-samohybna-houfnice-t37042#139446Verze : 0