Göring, Albert

Albert Göring


* 1900 - Mauterndorf (iný zdroj hrad Veldenstein v Bavorsku)
+ 1966 - Mníchov


Mladší brat nemeckého vojaka a nacistického politika Hermanna Wilhelma Göringa.
Jeho otec bol Henrich Ernst Göring - guvernér Nemeckej juhozápadnej Afriky (Namíbia) a matka Františka Tiefenbrunová.


Narozdiel od svojho brata Hermanna Göringa fašizmu nepodľahol a celý život ho odsudzoval.
V roku 1930 sa odsťahoval do Rakúska a pracoval vo filmovej spoločnosti Tobis - Sasche.


Po anšuse Rakúska v marci roku 1938 ho pred trestmi za svoje výroky na adresu nacistov zachraňoval brat Hermann.
Na základe odporúčania Bruna Seletzkého - trošku aj účelového aby zachránil Škodovku sa Albert stal obchodným riaditeľom pre Balkán. Neskôr sa stal aj zástupcom Brnenskej zbrojovky, ktorá spolu so Škodovkov vstúpili do Nemeckého konzorcia.


Počas vykonávania funkcie sa Albert netajil svojim protifašistickým postojom a snažil sa pomáhať ľuďom.
Keď hrozilo v roku 1940 zatknutie riaditeľa Brnenskej zbrojovky presunul ho do pobočky v Rumunsku a tým ho zachránil.
Zachránil aj piatich pracovníkov Omnipolu obvinených so spolupráce s nepriateľom na základe vykonštruovaného obvinenia.
Neskôr zachranil aj desiatky židov pred koncentračným táborom výnimkami od svojho brata.
Jedenkrát poslal do koncentračného tábora auta s tým že potrebuje pracovnú silu do podniku. Po opustení tábora ich však všetkých pustil na slobodu.
V Berne založil konto a posielal tam peniaze prostredníctvom svojho lekára Kovácsa pre židov utekajúcich do Portugalska.


Počas svojho pôsobenia čelil aj viacerým útokom zo strany Gestapa na svoju osobu pri ktorých ho zachraňoval jeho starší brat napríklad:


- keď sa rozhodol oženiť s češkou Miladou Klazarovou u ktorej začali robiť prehliadky,
- rok po svadbe mu chceli odobrať pas,
- august 1944 - K. H. Frank sa sťažoval H. Himmlerovi a že by ho mali zatknuť a odviesť do Berlína,
- október 1944 - sekretárka ho udala, že sa chystá do Švajčiarska,
- zatknutý bol na pár dni v roku 1944 po tom keď sa dostal do rúk Himmlerovi list pre jeho brata Hermanna s Albertovim protestom proti vyhladzovaniu židov,
- v roku 1945 - keď pri večeri s nemeckým vyslancom v Rumunsku Manfredom Killingerom vyhlásil, že s vrahom k jednému stolu nesadne.


Po páde Nemecka sa Albert vydal do rúk Američanom v Rakúsku, ktorý ho hneď zatkli.
Neskôr bol vydaný do československa, v ktorom ho v marci 1947 na základe dôkazov oslobodili.


Na základe svojho mena už nemal možnosť žiť normálny život a dlhší čas bol nezamestnaný.
Nakoniec zomrel v roku 1966 v Mníchove zabudnutý, ukážkový prípad ako človek sa môže stať obeť svojho mena.



Zdroje:
Historická revue 12/2008 - Mgr. Pavol Matula, PhD.: Göring, ktorý zachraňoval, str. 26
http://cs.wikipedia.org/wiki/Albert_G%C3%B6ring
http://www.goering.dk/early.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Albert_G%C3%B6ring
http://de.wikipedia.org/wiki/Albert_G%C3%B6ring
URL : https://www.valka.cz/Goering-Albert-t72733#257863 Verze : 0
Doplním a opravím na základě knihy Vlk a beránek:


Albert Göring se rozhodně nenarodil roku 1900, jak uvádí mylně wikipedia, ale roku 1895, byl totiž o dva roky mladší než Hermann. Je velmi pravděpodobné, že jeho otcem nebyl Henrich Ernst Göring, nýbrž židovský lékař Epenstein, který se rodiny ve finanční tísni ujal a jehož vztah s matkou Hermanna byl všeobecně znám a začal asi rok před Albertovým narozením. Svědčí o tom i značná podoba, o které se zmiňují známí. Epenstein si koupil dva zámky, jeden v Bavorsku, druhý v Rakousku, a na nich střídavě Albert i Hermann prožili své dětství až do roku 1913, kdy si Epenstein našel jinou milenku a o Göringovy se přestal starat.


Albert vystudoval reálku v Mnichově a roku 1914 byl povolán na západní frontu, kde až do jara 1918 sloužil jako spojař. Na jaře 1918 Němci i tyto jednotky posílali do první linie, Albert utrpěl průstřel břicha a zranění žaludku, díky kterému byl po vyléčení propuštěn z armády.


Mezi válkami žil nejdříve v Mnichově, kde studoval vysoké technické učení (roku 1921 se poprvé oženil, manželství však trvalo jen dva roky, poté následoval rozvod a okamžitě druhý sňatek), a poté odešel pracovat do Dessau k Junkersovi, kde vyráběl bojlery. Od roku 1928 pracuje jako vývozní ředitel Junkersovy pobočky (Kaloriferwerke) ve Vídni. Po nástupu nacistů v Německu k moci a změnách v hospodářství, které se dotkly i Junkersových závodů, odchází roku 1934 díky známosti dělat ředitele filmového studia firmy Tobisch-Sascha.


Roku 1938, po anšlusu Rakouska, kdy pomohl díky svým stykům a díky svému bratrovi spoustě svých rakouských známých, především židů, opustit Rakousko, odchází z rakouského filmového průmyslu, který se nyní musí podřídit německému vedení, do Říma, kde však není spokojený, navíc mu zde zemřela jeho druhá žena.


01.06.1939, po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, přijímá nabídku svého známého, aby se stal exportním ředitelem Škoda a tím zabránil (nebo aspoň zkomplikoval) plnému převzetí závodu svým bratrem. I v Praze pokračuje v zachraňování spousty lidí pronásledovaných nacisty (tyto kapitoly jeho života jsou popsány na internetu poměrně podrobně), mimo jiné pomáhá skupině odbojářů (aniž by to věděl), která se podílela na přípravě atentátu na Heydricha.


V Praze se oženil, jak píše slimo, s Češkou, což byl vážný přečin mísení krve. Jeho bratr Hermann, kterého se jako formální hlavy rodiny Albert ptal, mu v tom však nebránil, ačkoliv na svatbu pochopitelně nepřišel. Oba bratři spolu měli zvláštní vztah, Albert nacisty nesnášel, s bratrem kvůli tomu dlouhou dobu mezi válkami nemluvil, ale později mu Hermann vždy v rámci možností pomáhal, přestože věděl, co Albert dělá. Na oplátku asi od svého bratra neočekával nic, jak Albert prohlásil před norimberským tribunálem, když na něj soudce naléhal, že se přeci musel svému bratru za tuto pomoc nějak odvděčit: "Byl velký muž, jak bych mu mohl pomoci".


Posléze se Albert stal kontrolorem poboček Škody a Zbrojovky, cestoval do Rumunska, Bulharska, Maďarska, Řecka... Druhou část války sídlil v Budapešti. Na nacistický pozdrav odpovídal zásadně "Grüss Gott" a nebo, jako při jedné příležitosti, obšírněji: "Bežte do prdele".


Po válce byl internován Američany, vyslýchán v Norimberku, odeslán do Prahy a souzen Lidovým soudem. K líčení se dostavily zástupy zaměstnanců Škodovky, aby svědčily o jeho činech za války, a byl osvobozen. Odešel do Vídně, kde začal žít se svou společnicí (se svou českou manželkou se rozešel). Teprve roku 1955 se vrátil do Německa, když před tím krátce pobýval v jižní Americe. Chtěl nastoupit do jisté stavební firmy, avšak zaměstnanci, když zjistili, kdo je, řediteli zabránili přijmout ho. Až do konce života se živil příležitostnými překlady a několik dnů před svou smrtí se počtvrté oženil, aby jeho společnice dostávala plný vdovský důchod.
URL : https://www.valka.cz/Goering-Albert-t72733#261295 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více