Gv. major Gelman, Polina Vladimirovna
( 1919 - 2005)
Hrdinka Sovětského svazu
Narodila se 24. října 1919 v Gomelu v židovské rodině. Její otec zahynul v občanské válce jako hrdina Rudé armády. Matka, která pracovala jako typografka, zajistila pro dceru dobré vzdělání. V Gomelu vystudovala střední školu a stala se členkou kroužku sportovní střelby. V zacházení se všemi druhy střelných zbraní dosáhla výborných výsledků a získala odznak "Vorošilovský střelec". Zároveň se přihlásila do místního aeroklubu a v roce 1937 absolvovala svůj první seskok s padákem. O rok později se stala studentkou 3. ročníku Moskevské státní univerzity - fakulty historie.
Když začala válka, přihlásila se v říjnu 1941 jako dobrovolnice do Rudé armády a na jaře 1942 ukončila pilotní školu v Engelsu. Pro malý vzrůst se nemohla stát pilotkou a byla určena jako letovodka nočního bombardéru Pe-2. Letovodka - gvardii staršij lejtěnant Gelmanová provedla ve stavu 46. GVNBAP - nočních čarodějnic 860 bojových letů. Zúčastnila se bojů o Eltigen na Kerčském poloostrově a na Krymu. Zachránila život posádce letadla, když palbou z palubního kulometu zahnala německé pěšáky, kteří obsadili nouzové přistávací stanoviště. Celou noc pak dokázala letadlo bránit a na druhý den odvážným manévrem umožnila pilotce s poškozeným strojem odstartovat. Se svoji jednotkou prošla boji na Ukrajině, v Bělorusku a Polsku. Válku zakončila v Berlíně jako gvardij st. lejtěnant Rudé armády. Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR byla vyznamenána 15. května 1946.
Po válce studovala na Vojenském institutu cizích jazyků - obor španělština. Tam se seznámila s důstojníkem Rudé armády Kolocovem, za kterého se v roce 1948 provdala a porodila mu dceru Galinu. Až do roku 1953 nemohla pro svůj židovský původ uplatnit své vzdělání. V roce 1957 odešla v hodnosti gv. major přešla do zálohy a žila v Moskvě. Pracovala na Akademii společenských věd a dva roky strávila na Kubě jako stážistka. V roce 1972 se stala docentkou katedry politické ekonomie na univerzitě v Moskvě. Dlouhá léta byla členkou vedení společnosti sovětsko-urugvajského přátelství. V roce 1990 odešla do důchodu a nyní žije v Moskvě. Je aktivní členkou ruského svazu veteránů Velké vlastenecké války a na pozvání Svazu válečných invalidů navštívila s ruskou delegací Izrael.
Polina V. Gelman zemřela 29. listopadu 2005 a dne 7. prosince byla pochována na Novoděvičském hřbitově v Moskvě.
zdroj:
ru.wikipedia.org
( 1919 - 2005)
Hrdinka Sovětského svazu
Narodila se 24. října 1919 v Gomelu v židovské rodině. Její otec zahynul v občanské válce jako hrdina Rudé armády. Matka, která pracovala jako typografka, zajistila pro dceru dobré vzdělání. V Gomelu vystudovala střední školu a stala se členkou kroužku sportovní střelby. V zacházení se všemi druhy střelných zbraní dosáhla výborných výsledků a získala odznak "Vorošilovský střelec". Zároveň se přihlásila do místního aeroklubu a v roce 1937 absolvovala svůj první seskok s padákem. O rok později se stala studentkou 3. ročníku Moskevské státní univerzity - fakulty historie.
Když začala válka, přihlásila se v říjnu 1941 jako dobrovolnice do Rudé armády a na jaře 1942 ukončila pilotní školu v Engelsu. Pro malý vzrůst se nemohla stát pilotkou a byla určena jako letovodka nočního bombardéru Pe-2. Letovodka - gvardii staršij lejtěnant Gelmanová provedla ve stavu 46. GVNBAP - nočních čarodějnic 860 bojových letů. Zúčastnila se bojů o Eltigen na Kerčském poloostrově a na Krymu. Zachránila život posádce letadla, když palbou z palubního kulometu zahnala německé pěšáky, kteří obsadili nouzové přistávací stanoviště. Celou noc pak dokázala letadlo bránit a na druhý den odvážným manévrem umožnila pilotce s poškozeným strojem odstartovat. Se svoji jednotkou prošla boji na Ukrajině, v Bělorusku a Polsku. Válku zakončila v Berlíně jako gvardij st. lejtěnant Rudé armády. Zlatou hvězdou Hrdiny SSSR byla vyznamenána 15. května 1946.
Po válce studovala na Vojenském institutu cizích jazyků - obor španělština. Tam se seznámila s důstojníkem Rudé armády Kolocovem, za kterého se v roce 1948 provdala a porodila mu dceru Galinu. Až do roku 1953 nemohla pro svůj židovský původ uplatnit své vzdělání. V roce 1957 odešla v hodnosti gv. major přešla do zálohy a žila v Moskvě. Pracovala na Akademii společenských věd a dva roky strávila na Kubě jako stážistka. V roce 1972 se stala docentkou katedry politické ekonomie na univerzitě v Moskvě. Dlouhá léta byla členkou vedení společnosti sovětsko-urugvajského přátelství. V roce 1990 odešla do důchodu a nyní žije v Moskvě. Je aktivní členkou ruského svazu veteránů Velké vlastenecké války a na pozvání Svazu válečných invalidů navštívila s ruskou delegací Izrael.
Polina V. Gelman zemřela 29. listopadu 2005 a dne 7. prosince byla pochována na Novoděvičském hřbitově v Moskvě.
zdroj:
ru.wikipedia.org