Filipínská bojová umění Kali, Eskrima a Arnis

Filipínská bojová umění
Kali, Eskrima a Arnis



Filipíny jsou ostrovní stát tvořený soustavou více jak 7 000 ostrovů rozprostírajících se jako součást Jihovýchodní Asie v Tichém oceánu. Obyvatelé těchto ostrovů si vytvořili svůj vlastní a jedinečný styl bojového umění. To bylo a je velice úzce spjato i s filipínskou národní kulturou. Na rozdíl od dnes komerčně známějších asijských bojových umění se toto bojové umění vyznačuje tím, že se bojovníci-žáci učí zacházet se zbraněmi od samého začátku výcviku a nikoliv až po dosažení určitého mnohdy dosti značného stupně odbornosti. Dnes samozřejmě existují stovky stylů, systémů či aplikací, přičemž většina z nich vychází ze stejného základu a principu. Během desetiletí se ale obecně vyvinuly do třech základních stylů, které se nazývají KALI, ESKRIMA a ARNIS. Ty sice vycházejí ze stejného základu, ale jejich techniky boje, výuky a použití zbraní se diametrálně liší.


Základy filipínského bojového umění sahají daleko do doby před španělskou kolonizací a i v dnešní době se mnohde vyučují podle tradičních metod. S technickým vývojem zbraní se však některé prvky boje změnily, aby se lépe přizpůsobily moderní době. Za mateřské filipínské bojové umění je považováno KALI, které bylo na ostrovy pravděpodobně přeneseno původními obyvateli z Indonésie.
V roce 1521 na ostrově Cebu přistáli první Evropané. Jednalo se o španělské námořníky, které vedl portugalský mořeplavec Fernando Magallan. Ten se se svými muži nechal vtáhnout do boje mezi dvěma znepřátelenými kmeny a byl zabit. To se zdařilo domorodým bojovníkům pod vedením náčelníka Lapu Lapu, jenž je dnes na Filipínách národním hrdinou. Dle některých pramenů se jednalo o vyznavače systému KALI. Ostatní Španělé ustoupili a odpluli.


O pár let později se ale Španělé na ostrovy vrátili, tentokrát s připravenými a dobře vyzbrojenými vojáky. Ti se zde vylodili, ostrovy dobyli a po dalších 300 let je kolonizovali. V roce 1543 dali pak Filipínám jejich název, podle tehdejšího španělského krále. Při obsazování ostrovů byli vojáci, při potyčkách s domorodci, znovu a znovu překvapováni pro ně neznámým ale značně efektivním stylem boje, při kterém bylo využíváno právě místní bojové umění. To však začalo být, a bylo stále více, ovlivňováno španělským a částečně i italským způsobem boje – šermu, především s mečem a s dýkou a to hlavně na střední a krátkou vzdálenost. Tak vznikly ve druhé polovině 16. století nové styly filipínského boje, které se nazývají ESKRIMA a ARNIS (ten později zanikl). Jelikož se španělský režim nad správou ostrovů neustále zpřísňoval a Španělé se začali obávat vzpoury domorodého obyvatelstva, bylo veškeré bojové umění zakázáno. Od té doby se cvičilo tajně a předávalo se individuálně, většinou v rámci rodin, které si tak postupně vytvářely svůj vlastní osobitý styl, případně bylo skryto do rituálního tance.
Tak až v roce 1920 byl na ostrově Cebu založen první komerční klub Labangon Fencing Club. Ten sjednocoval několik stylů systému ESKRIMA a jeho cílem byla výuka. U jeho zrodu stály rodiny Saavedre a Caněte. Kvůli vnitřním neshodám byla činnost klubu v roce 1931 ukončena.
V roce 1932 byla rodinami Saavedre a Caněte založena nová organizace Eskrimy nazvaná DOCE PARES, což znamená dvanáct párů. Název byl pravděpodobně odvozen od dvanácti velmistrů kteří stáli u jejího zrodu. Tato organizace, která funguje dodnes, pořádá soutěže a prosazuje se o jednotnou výuku a propagaci tohoto stylu. Prezidentem organizace a vůdčí osobností se stal Teodoro Saavedra.
Ke zdokonalení filipínských bojových umění přispěla také druhá světová válka, během které bylo používáno, kromě jiného, filipínskými partyzány v boji proti japonským okupantům. Mnoho členů organizace Doce Pares působilo také v jejich řadách. Theodoro Saavedra byl japonskými okupanty zajat a popraven, ale rodina Caněte spolu s dalšími mistry obnovila po válce činnost Doce Pares.
Jeden ze špičkových mistrů se společně s několika svými věrnými odtrhl od organizace a založil vlastní klub Balintawak Escrima.
Dnes je filipínské bojové umění používáno i filipínskou armádou, která zařadila systém KALI do výcviku speciálních jednotek. Ty tak mají nejednu příležitost vyzkoušet jeho účinnost v podmínkách skutečného boje.


Hlavními zbraněmi filipínských bojových umění jsou krátká ratanová tyč (dlouhá cca 70 cm) a nůž. Tyto zbraně jsou však používány také v kombinaci s dlouhou tyčí (cca 1 m) mečem nebo mačetou. Jednotlivé zbraně se používají sólo nebo v páru. Velice účinné jsou jejich techniky i pro boj beze zbraně, nebo pro boj s improvizovanými zbraněmi, např. osobními věcmi (deštník, tužka apod.). U většiny filipínských bojových umění je kladen hlavní důraz na odzbrojení soupeře–protivníka, při tom se předpokládá i vyřazení ruky, která zbraň drží (zlomení, vykloubení apod.). Při výcviku je pak kladen velký důraz také na práci nohou, držení těla a mrštnost.


Jednotlivé styly filipínských bojových umění najdeme dnes i v Čechách. Jmenujme si alespoň ty nejvýznamnější z nich.


COMBAT SERRADA ESCRIMA
Styl sestavený dnes již nežijícím velmistrem Angelem Cabalesem. Do Čech ho z Německa přivezl Klaus Filbrant.


LAKAS KATORSE
Čistě filipínský systém vytvořený Ricardem René Casiňem. Do Čech byl z Filipín dovezen panem Martinem Hradeckým a Máriem Tachecím.
Ti vyučují oba zmíněné styly v rámci své školy reálné obrany.


LATOSA ESCRIMA
První filipínský styl dovezený v 90. letech do Čech panem Ivanem Rzounkem.


CACOY DOCE PARES ESCRIMA
Dnes vysoce vážená asociace eskrimy založená v roce 1932 na ostrově Cebu. Pořádá soutěže a organizuje jednotnou výuku a propagaci tohoto stylu. V Čechách vyučuje pan Radek Pucholt.


PEKITI TIRSIA KALI
Styl vyvinutý rodinou Tortal z ostrova Negros.
V Čechách je hlavním trenérem pan Aleš Bruner.


MODERN ARNIS
Byl vytvořen z již zaniklého stylu Arnis panem Remy A. Preasasem.
V Čechách je hlavním trenérem pan Tomáš Severa, který je zároveň oficiálním zástupcem pro Českou republiku.


Zdroje:
http://www.serrada.cz
http://www.modernarnis.cz
http://www.docepares.blog.cz
http://www.wikipedia.cz
http://pekiti-tirsia.cz
Zeměpis světa – Columbus s.r.o. 1999
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389288 Verze : 0

Diskuse

Jelikož se nyní zajímám o filipínská bojová umění, napsal jsem o nich článeček. Přišlo mi ale škoda nechávat si ho pro sebe, tak jsem ho sem dal.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389270 Verze : 0
Příspěvek je jistě zajímavý, o filipinských bojových uměních se moc nedovíme, ale proč ho dávat mezi zbraně? S dřevcovými zbraněmi nemá prakticky nic společného a zmínka o ratanové tyči z něj popis zbraně rozhodně nedělá, je to asi jako bychom článek o brazilské capueira kde bude zmínka že se v ní používá nůž včlenili mezi nože. To bylo důvodem přesunutí ze zbraní sem. Pokud napíšu že někdo je oblečen na Judo v kimonu asi to také nezakládá důvod dát to do uniforem Smile
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389477 Verze : 0
V tomto článku je neuvěřitelný mix informací,ale přesně takto se chová historie k fma.Vůbec proto nevadí,že dojem po přečtení může být na kilometry vzdálen opravdové historii,kterou už dneska nikdo nezná.Díky autorovi za tento článek a že pomáhá šířit info o fma a ať se nezlobí,pokud ho někdo opraví,protože koho nezajímá politika tomu na tom prakticky nezáleží.

1.Neexistují tři styly,ale tři názvy pro fma.Je pravda,že poslední dobou existují snahy oddělit Kali-Arnis a Escrimu od sebe.Na jedné straně je marketing lidí v Cebu ohledně zviditelnění Eskrimy s cílem dostat jí na olympiádu.Na druhé straně jsou mistři Kali a Arnis /Pekiti Tirsia a Modern Arnis/, kteří zase sledují svoje zájmy.Ve finále je to jedno a záleží na osobních preferencích,ale osobně si myslím,že pokročilý pozná rozdíl.
2. Španělé jsou součástí každého článku o fma,ale podle mého je to předceněné.Nejvíce se jimi ohání právě Cebu,kde se Španělé vylodili,ale fma se nezávisle rozvíjelo na mnoha místech.Mluví se o tom,že Španělé učili Filipínce proti Moros,ale zároveň to jiní vyvracejí s tím,že kluby šermu byly jen pro úzkou smetánku lidí a neměl zásadní vliv na komplexní vývoj fma.Mnohem větší vliv je z Číny-Malajsie-Indonésie a Japonska.Španělé nemohli obsadit 7tis ostrovů stejně jako Amíci neuhlídají celý Afganistán.Bylo jich málo,protože přijeli na lodích z velké dálky a umírali hlavně na nemoce,oštěpy a šípy.

3.Kali není matka fma,Arnis nezaniknul a Eskrimu nejvíce proslavil Wing Tsun Smile.Je to diskutabilní,ale Arnis je považován za nejstarší potvrzený název,který některé styly nahradili v 70 letech slovem Kali /hlavně v USA/ a dodnes je národním sportem /kromě Cebu - Eskrima/.Pravda je taková,že se tyto názvy prakticky nepoužívaly až do r. 1950.
4.Dále se hodně píše o Doce Pares,ale bohatou historii bojů proti Japoncům mají i bojovníci Kali,Arnis a mnoha bezejmenných stylů fma.Hlavně jihu se všichni báli a dodnes bojí a tam se používá Silat nebo Kali, které má k silatu blíže než k Eskrimě.Hodně se mluví o Recon Marines a Kali,ale v ozbrojených složkách se cvičí i Arnis a Eskrima.Kali netestují jenom Filipínci,ale také američtí vojáci,kteří mnoho desetiletí s nimi spolupracují /a okupovali je/.

5.Hlavní fma zbraní je mačeta a to bez diskuse.Ratanová tyč jí nahradila pouze jako tréninková a posléze sparingová zbraň /používalo se mnohem tvrdší dřevo/.Dále bylo velmi populární espada y daga /mačeta a nůž/.Nůž se vyvíjel hlavně na nebezpečných ulicích a ghetech.Ostatní zbraně se cvičily velmi málo a jejich systémy se dochovaly hlavně díky celosvětovému zájmu o fma.

6.Důraz se klade na přežití nebo zabití a je jedno jestli se při tom odzbrojuje.Naopak odzbrojení je považováno často za nemožné, tedy pokud nejde o zranění ruky zásahem.Vlastně se učí hlavně jako hezké techniky pro sebeobranu.

7.Do seznamu stylů v ČR bych dodal jen
FCS Kali
Comitatus Kali Plzeň /Pekiti Tirsia Dan Stružks/
Skirmen /AVSE/
Balintawak Europe /Jihlava/

jednotlivci
IKAEF/KALISIKARAN
ATIENZA KALI
JKD/KALI
KALI de Leon
a možná další

www.modernarnis.blog.cz

Ještě jednou díky za článek.Aspoň něco.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389604 Verze : 0
Ještě jsem měl připraveno foto tyček, které sám používám, ale posledně mi kleknul počítač, tak alespoň dodatečně.
Filipínská bojová umění Kali, Eskrima a Arnis - Eskrima

Eskrima
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389622 Verze : 0
Děkuji Kuntaovi za jeho názor k mému článku. Těší mě, že je tu někdo, kdo se o toto téma také zajímá. Smile
Já sám cvičím a studuji Eskrimu, takže je jasné, že jsem článek zaměřil především na styl, který je mi blízký. Kvalitu ostatních stylů jsem však nechtěl nijak snižovat.
Netvrdím, že znám všechny kluby zabývající se Eskrima, Arnis a Kali a že mám k dispozici všechny informace, vycházel jsem pouze z osobních znalostí a zkušeností.
Nicméně tvoje informace si nejprve ověřím a prostuduji, než se k nim vyjádřím. #Bad Talk
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389625 Verze : 0
Hugo: Díky za článek. Některé věci už poznamenal Kuntao, já jenom doplním, že naše škola Cacoy Doce Pares je oficiálním zástupcem organizace pro Českou Republiku. Zároveň jsme certifikováni pro udílení technických stupňů podle svého zkouškového programu.


Kuntao: V prosazování fma na olympiádu vidím hlavně tyto dva prameny:
WEKAf (v čele s Dionisiem Canete)-největší organizace sportovního fma (i když by to už mělo být spíš nazýváno jako sportovní stickfighting, s fma to má většinou pramálo společného)
lidé okolo arnisu- z jejich iniciativy se fma dostalo na nějaké ty východoasijské hry (na přesné označení si nevzpomenu). Součástí jejich strategie bylo i loňské podepsání zákona o arnisu jako národního sportu.


Španělé jsou součástí každého článku o fma proto, že tři sta let okupace zanechá masivní stopu v celé kultuře. Bojová umění nevyjímaje. K tomu není potřeba, aby obsazovali každý jednotlivý ostrov, ale pouze kulturní a správní centra. Navíc byli Španělé nositeli moderní kultury a v podstatě převedli Filipíny ze starověku do novověku.


O tom, že arnis je nejstarší označení a eskrima se používá až od padesátých let slyším prvně od tebe. Označil bych to za natolik diskutabilní, že nemá cenu to vůbec zmiňovat. Oba termíny mají původ ve španělštině a ze španělského období pochází.


Filipínci se na protijaponském odboji podíleli bez ohledu na styl, který cvičili (jestli vůbec nějaký). O Doce Pares se v této souvislosti mluví tolik proto, že v té době to byla jediná větší škola a zároveň se v podstatě celé její vedení odboje zůčastnilo (např. GM Cacoy jako kulometčík). Za připomenutí také určitě stojí, že v Doce Pares má kořeny většina současných stylů arnisu a eskrimy včetně tvého modern arnisu (zprostředkovaně přes Balintawak)
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#389994 Verze : 0
Vzhledem k tomu, že jsem dosti vázán na tuto oblast tak bych přidal pouze svoji trošku do mlýna. Osobně nejsem praktikantem arnis příiznávám, mám pouze pár hodin moderního arnis zaměřeného na boj na extrémně krátkou vzdálenost, a osobně jednoznačně preferuji filipínský Yaw-Yan.


Nicméně k těm informacím, které zde byly poskytnuty:
Pro Kuntaa:


Bod 1)
Bohužel máte a nemáte pravdu – jednoznačně se jedná o nepochopení či neznalost filipínských bojových umění, arnis/kali/escrima jako takové označují zhruba to stejné, ale na druhou stranu také ne. Filipíny jako takové se skládají ze 7000 ostrovů a také spousty nárnodností, více můj článek zde na válce:
forum.valka.cz


Tedy abych řekl, co myslím, v podstatě co ostrov to naprosto jiný styl kali/eskrima, etc, resp. ještě hůř co jiná barangay to jiné kali – např. v Manile jsem viděl kali v South Harbor a pak v Makati a jednalo se o naprosto jiný přístup a styl (v přístavu především krátký meč/tyč a balisong, v Makati jedna tyč/meč a např. údery z filipínského boxu). A jsou od sebe tak jednoznačně odlišitelné jako např. různé verze karate, wushu, apod. Samořejmě v poslední době je snaha je kodifikovat a sjednotit, ale stejně jsou velké rozdíly. Abych jenom ukázal jako moc velké – v Cebu jsem jedno viděl někoho praktiovat Kalayan Kali, nebo jak to nazývali a jednalo se o kali velmi podobné na první pohled severním stylům Wushu. Těžíště hodně nízko při zemi, hodně skoků, otoček, apod. A k tomu dvě tyče, na severu jsem zase viděl kali s mečem a štítem (akorát, že zde jednalo o takový ten hodně hubený štít s bodci, který dost často sloužil jako kyj). A to nemluvím o moderním kali, které mění vůbec celkovou filosofii arnis. Tudíž mluvit o jednom stylu je nesmysl, do dnešních dnů v podstatě co vesnice to svůj vlastní styl, což odráží historii.


Bod 2)
Španělé – naprosto špatná informace – Španělský vliv na kali byl spíše silně negativní než pozitivní. Španělé zakázali domorodcům nosit jakékoli meče, což mělo negativní vliv na PMA. Filipínský styl byl zaměřen především na boj s krátkými meči asi stejné délky jako krátký římský meč. Vzhledem k tomu, že Španělé toto zakázali stalo se kali to podobné co např. Kapoieře. Filipínci se snažili maskovat kali jako tanec, proto nejvíce ovlivněné školy jsou dosti podobné tanci. Navíc s tím došlo k tomu, že meče musely být schovány za tyče. Osobně soudím, že eskrima ztratila naprosto svůj smrtící a válečný aspekt a stalo se spíše sportem. Nicméně na druhou stranu Filipínci okopírovali některé věci ze španělské školy šermu, zejména některé krokové sekvence.


Španělé neobsadili Filipíny jako celek, obsadili pouze pobřeží a většina oblastí tak byla stále nezávislá. Např. Na Palawanu měli v podstatě dvě osídlení pevnost Taytay a Puerto Princessa. Na ostatních ostrovech to nebylo o nic jiné.


Vliv na filipínská bopjová umění z Číny, Japonska, apod. se překvapivě konal teprve až po americké kolonizaci. Před tím, zde byl spíše vliv z Malajsie, Indie (rádžanáty a sultanáty) a Indonésie plus Thajsko a jejich staré styly. Nicméně filipínská bojová umění se vyvinul naprosto nezávisle, což odráží jejich naprostou specifičnost.


S bodem 3)


S tím si dovolím dost souhlasit, ono v podstatě je to velmi jednoduché oficiální názvy PMA se začínají objevovat až kolem 50. let, kdy jednotlivé rodiny emigrují do USA, Evropy, apod. A chtějí to nějak propagovat. Escrima je tak tedy pouze název, který se váže na vývoz Escrimy do USA. Kali se začalo používat v podstatě zhruba na Luzonu, a Arnis začíná být jakýsi oficální název po celých Filipínách (tvrdí se, že je historicky nejstarší), nicméně vzhledem k odlišnostem je vždy název Arnis a pak název rodiny a proto se styly na Filipínách odlišují názvem rodiny (Taboada, Cabale, Fernandez, atd.).


Bod 4) Problém je, že na Filipínách je mnohem více bojových umění než v celé Číne nebo Japonsku. Je tady filipínský box, yaw yan, mano mano, sikaran, dumog a buno, filipínský wrestling, apod. Opravdu se jedná o oblast, kde je neuvěřitelné množství zajímavých stylů.


Bod 5) Tak tento bod je naprostý nesmysl – mačeta nikdy nebyla hlavní zbraní, hlavní zbraní ve většině byl krátký meč (různé jako ginunting, pinuti, kampilan – ten měl např. Lapu Lapu, ), resp. spíše dva, který měl dost často pochvu, která vypadala jako ratanová tyč, proto, když Španělé zakázali nosit meče automaticky se přešlo k tyčím, protože je to podobné jako např. v kendžutsu, boj s jílci byl normální součástí boje.
Nicméně další zbraně jsou balisong, motýlkový nůž, různé krátké meče spíše podobné šavlím (talibongs), či zbraň podobná mačetě zvaná bolo, dále různá kopí, delší nože jako např. karambit, dýky jako gunong, punyal, barung nebo barong. V podstatě Filipánci používali obrovské množství zbraní a podle nich se odlišují jednotlivé styly Arnis, protože např. v zemědělských oblastech tak to jsou styly pužívající talibongs, v horách pak např. spíše různé díky a bola, apod.
Není nic jako standardizovaná zbraň pro arnis, tedy pouze pro tu sportovní verzi pěstovanou v tělocvičnách jsou to samozřejmě tyče. Nicméně na ulicích, v horách, apod. se stále pěstuje původní kali se zbraněmi a dodnes se tak řeší rodinné spory, apod. Filipínci jsou stále ještě hodně divocí a do určité míry stále ještě chlapy, osobní spory řeší soubojem většinou se dvěma balisongy.


Pro Radka: Sorry, ale poznámka o tom, jak přinesli Španělé CIVILIZACI na Filipíny je nádherná pohádka a do určité míry mě uráží. Naopak Španělé přinesly na Filipíny stejný barbarismus jako do Latinské Ameriky. Filipíny před Španěly byly velmi vyvinutou muslimskou oblastí s čilým obchodním stykem na Malajsii (malajský islám), Indii (indický islám), Čamy (čamská verze islámu), Thajsko, Indonésii, Arábii, Persii, apod. Tedy měly naprosto stejnou civilizaci jako Mogulové v Indii, žádní primitové, apod. I když ej pravda, že tahle civilizace byla spíše kolem pobřeží, hory a vnitrozemí bylo hodně divoké a primitivní.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390008 Verze : 0
Von Fenstein: Napsal jsem, že s sebou přinesli moderní civilizaci a převedli Filipíny ze starověku do novověku. Tím neříkám, že před připlutím Španělů byli na Filipínách pouze divoši s bederní rouškou, ale to, že zde Španělé zavedli moderní (evropskou) civilizaci, která je specifická svou společenskou strukturou, technickou úrovní,... To mělo samozřejmě své negativní vlivy (hlavně potlačení původní kultury), ale i svá pozitiva (např školský systém). Na to samozřejmě můžete namítnout, že tento rozvoj Španělé podporovali jenom s cílem vyššího zisku z kolonie, ale na druhou stranu to zase umožnilo vytvoření vzdělané společenské vrstvy, která pak v 19.století vedla filipínskou revoluci. Bohužel o této periodě ve filipínských dějinách nemám dostatek zdrojů. O filipínské historii čerpám většinou z knihy "A history of the Philippines" od Luise Francia, která těchto 300 let shrnuje na jenom asi padesáti stránkách (z celkových 350).


Stejně tak si i vy trochu rozporujete, když píšete, že Španělé ovládali jen malou část Filipín, ale kdyby tomu tak bylo, nemohli tak silně negativně ovlivnit vývoj fma, jak popisujete hned v dalším odstavci.


Každopádně jsem rád, že se tato diskuze zde rozeběhla a doufám, že z ní budem všichni čerpat. Z toho co píšete, máte asi s fma větší zkušenost, než my všichni dohromady (i když jak sám připouštíte-hlavně teoretickou).
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390011 Verze : 0
Pro Radka:


Omlouvám se za zpoždění v mé odpovědi, nicméně jsem teď trochu vytíženější v práci a doma. Ale k Vašim správným poznámkám, pokusím se trochu elaborovat, co jsem měl na mysli., přeci jenom jsem dost myšlenek zkracoval.


Ad. 1) Španělé – no právě tohle je podle mne velmi jednoduchý názor, doba Španělská není zase až tak pozitivní, jak to z ní vyplývá. Zaprvé do dnešních dnů je velmi málo knih, které se zabývají dobou “předhispánskou″ (tak to nazývají Filipínci) – zrovna poslední týden jsem se koukal na tiskárny univerzit Atteneo a University of Philippines, ale tech knih je v podstate malo, resp. 1!! Problém je, že Španělé po svém příchodu veškeré pamatáky zničili – jak různé sultánské palace (ala Cordoba, videl jsem rytinu, kde byl zachycen palac v Maynile, kdyby jej Španělé nerozbořili tak dnes se srovnává s Cordobou v Andalusii), tak take zejména písemnosti jako destičky, islámské knihy, apod., takže nelze s ničím srovnávat. Navíc s tím i ta Španělská doba je hodně romantizovaná zejména Španěly a jejich historiky.


Např. k tomu školství – to není pravda, Španělé pouze podporovali vzdělání spřátelených rodin, u kterých byla jednoznačná loajalita – např. je málo známým faktem, že ty rodiny, které vedli povstání proti Španělům byli španělské rodiny, které se asimilovali, resp. se považovali za Filipínce (ono přeci jenom, když někde žijete 300let tak je jasné proč – i přirozená asimilace formou ženění/vdavek, apod.). Naopak vzdělání pro všechny masy zakazovali, protože se báli, že vzdělanost povede k tendecím k separaci a povstáním (což se ukázalo platným v 19. století). Nicméně pokud by zavedli všeobecné vzdělání tak by dnes Filipíny mluvili španělsky, což se nekoná. Já osobně za největší přínos považuji lékařství.


Španělé se take vůbec nesnažili o nějaký masivní rozvoj průmyslu či nějaké infrastruktury – v podstatě např. cesty vedli pouze po pobřeží a ještě spojovali těch pár měst, které Španělé ovládali. Španělské hospodářství bylo založeno pouze na tom, že pěstovali cukrovou třtinu (do dnešních dnů tyhle starošpanělské rodiny ovládají tenhle business), těžbě dřeva, nerostných surovin, výroba textilu a rybolovu. Nicméně v podstatě obchod nebyl nijak moc velký (kromě Manily, která byla jedním z nejbohatších měst Asie). Tudíž je otázkou jestli Španělé přinesli něco moderního, zase nepodceňujme islám a jeho rozvoj v Asii – jak jsem říkal je lehké se podívat na islámské království v Indii, Malajsii, apod. a většina z nich byla na stejné úrovni jako Evropané (resp. Evropané v době kolonizace byli na nižší civilizační - zejména Španělé a Portugalci - úrovni kromě válečnictví).


A k Vaší poznámce ohledně Američanů – no právě je tomu přesně naopak, Američané přinesli na Filipíny hodně pozitivního ať už vytvoření policie (vice např. v mém článku zde: forum.valka.cz), centralizaci ostrovů, propojení infrastrastruktury i do vnitrozemí, povinné školství pro každého, tvorbu armády, hospodářský přínos, demokratizaci, zrušení rozdělení společnosti, rozparcelování bývalých španělských půd a vůbec zemědělská reforma, apod. Vůbec to, co Španělé nebyli schopni udělat za 400 let, zvládli Amíci za 80. Holt Anglosasové Smile


Ad. 2) Vliv na arnis – máte pravdu na první pohled se to může zdát nelogické, proto se pokusím vysvětlit. V době před příchodem Španělů byl poměr populace lidí žíjících v horách a na pobřeží asi následující 70:30. Nicméně s tím, jak přišli Španělé a začali výboje, plus navíc rozvoj zemědělství, zdravotnictví docházelo ke zvýšení porodnosti lidí v pobřežních oblastech a naopak ke snižování počtu lidí v horách a vysočinách (dnes je udáván poměr kolem 10:90). Navíc s tím došlo k tvrdé kastaci společnosti, která bohužel do dnešních dnů na Filipínách trvá (jde o určitou formu sociálního “rasismu″). Díky tomu tak Arnis jako sport se nejvíce rozvíjí v pobřežních oblastech. V horách si stale ponechává svůj původní charakter. Nicméně do dnešní doby v podstatě díky již zmíněnému rasismu není chuť obyvatel z hor a vysočin otevírat nějaké školy či učit toto umění – toto umění se pouze dědí z generace na generaci (osobně jsem viděl neuveřitelné arnis v oblasti Igorotů s použitím hubeného dřevěného štítu, podle informací se jednalo o styl starý až 2000let)). Proto jsem pokládal španělský vliv na Arnis jako negativní, protože ovlivnili arnis v pobřežních oblastech díky zákazům, apod. a to, co dnes je “exportováno″ ven je právě tohle sportovní arnis (tedy jakýsi hybrid). Nicméně to skutečné arnis se pěstuje na venkově, v chudinských čtvrtích, kam bohužel nemá většina lidí přístup a není ani žádná chuť těchto lidí jej šiřit po veřejnosti.


Mimochodem celkem málo lidí ví, že arnis a boj s noži měl vliv na ten slavný španělský styl boje Navaja, např. Sevillian Knife Fighting, se španělským nožem - v podstatě se to Spanělé naučili na Filipínách. Většina těchhle stylů se silně rozvíjí až v 19. století, překvapivě Smile


Ad. 3) Ano, moje zkušenosti s Arnis jsou pouze teoretické přiznávám, proto se snažím spíše poskytnout informace ohledně historie, nějaké širší souvislosti než popisy technik, apod.. Navíc s tím čerpám informace od našich business partnerů, protože jeden z nich rodina de La Cruz je starošpanělská rodina, plně asimilovaná (už se považují za Filipínce), jejíž mužská část je mistrem arnis. U nich doma jsem právě viděl historickou sbírku zbraní arnis a vyzkoušel všechny tyhle možné kombinace zbraní. Určitě bych takovou návštěvu doporučoval každému milovníkovi arnis (meče, bola, tyče, sekery, štíty, apod.).
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390506 Verze : 0
Není se za co omlouvat. Že odpovídám skoro obratem je kvůli nadšení z asi první diskuze na úrovni na tohle téma. Na začátek chci jenom podotknout, že rozhodně nechci obhajovat Španěly a jejich působení na Filipínách.


Takže Ilustrados (Rizal, Luna,...) nebyli Filipínci, ale pouze potomci asimilovaných Španělů? To je pro mě skutečně novinka. Španělský školský systém na Filipínách shrnuje tento dokument en.wikipedia.org, který ho popisuje jako jeden z nejmodernějších v Asii s možností volného studia pro Filipínce od roku 1863. Ve světle vašeho příspěvku to vypadá, že vše bylo jen na papíře.


Filipíny dnes sice nemluví Španělsky, ale španělština byla oficiálním jazykem do roku 1973 (?) a třeba v cebuánštině je vliv španělštiny hodně znát (u ostatních jazyků prvděpodobně taky).


Svojí poznámku o Američanech jsem myslel jenom jako vtípek (i proto ten smajlík), protože přecejenom všudypřítomné Jollybee je něco, čeho si každý všimne na první pohled.


K rasismu a rozkastování- všichni žebráci, které jsem viděl v Cebu měli výrazně jiné rysy, než ostatní obyvatelé, tmavší pleť a asi i mluvili jiným jazykem (Aetos?). Souvisí to s tím?


Ale zpět k fma. Zkusil byste popsat v čem se tak liší toto Španěli neovlivněné umění od běžně viděného fma?


Spíše jenom tak k zamyšlení- nakolik můžeme mluvit o 2000 let starém stylu, pokud nebyl nikdy kodifikován, jeho techniky a principy nebyly nikdy zapsány nebo jinak uchovány? Pokud je styl předávaný z generace na generaci, každý další si vybere pouze to, co vyhovuje jim. Jak můžeme vědět, že to, co cvičí dnes, není radikálně odlišné od toho, co cvičili jejich dědové a generace před nimi?
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390529 Verze : 0
Pro Radka:


Takze pokud jsem to dobre pochopil, tak se Vase otazka sklada ze dvou casti, pokusim se je popsat podle me znalosti samostatne:


Ad. 1) Spanelsko a vubec vse kolem – zacnu mozna trochu zesiroka, aby bylo mozno pochopit ten „big picture″. Spanele v podstate delili filipinskou spolecnost na kasty a mezi nimi platili jine podminky.


Hlavni skupinou kam patrili Spanele se nazyvala principalia (patrili sem vsak i nejake ty stare predhispanske elity) tam patrily lide z vlady, mistni provincni vladci, bohati farmari, ucitele, mnisi, vojaci, apod. – tato se vsak delila na peninsulares a creoles (peninsulares byly v podstate Spanele narozeni ve Spanelsku) a creoles byli misenci a Spanele narozeni na Filipinach. Nejnizsi kastu tvorili indios, insulares, indios a dalsi ruzni mestizos/míšenci (jako Cinane, Japonci, Korejci, apod.). Problem byl vsak, ze nejvyssi kastou byli peninsulares, tedy i mistni Spanele byli povazovani za nizsi kastu. Navic s tim mistni Spanele logicky nemeli dostatek zen ci muzu k zeneni, takze casto dochazelo k promichani s Filipinci. A prave z techle kast pochazela naprosta vetsina vudcu filipinske inteligence, jmenovite napr.:
Zamora
Burgos
Gomez
Mariano Ponce
Graciano López Jaena
Manuel Luis Quezón y Molina (1. prezident Commonwealthu)
Andrés Bonifacio y de Castro
Juan Luna y Novicio
José de los Reyes


Pouze namátkově jsem si vzpomněl - toto jsou vsechno jedni z hlavních představitelů filipínské inteligence a všichni pochází ze španělských rodin – někteří již třeba z druhé generace (babička a dědeček byli Španělé) nebo míšenci otec Španěl, matka Filipínka (i obráceně), popř. plně asimilované Španěly (tedy pradědeček a prababička Španělé), ale všude jde o rodiny navázané na Španěly (někteří drží i šlechtické tituly jako donové, apod.).


Jak je videt jedna se o dulezite lidi – pokud se nemylim tak Rizal a Auguinaldo pochazeli z cinskych vrstev. Jednalo se o potomky cinskych obchodniku a mistnich filipinskych Cinanu ci cinskych obchodniku s mistnimi Spaneli.


A s tim souvisi i skolstvi – ono jako takove rozhodne bylo na nejvyssi urovni v Asii o tom zadna, ale jde o to, jak se k nemu nekdo mohl dostat o cemz, vypovida i Vas odkaz. Cituji:
Contrary to what the Propaganda of the Spanish–American War tried to depict, the Spanish public system of education was open to all subjects, regardless of race or financial resources.


A je zajimave, ze Quezon rekl toto:
...there were public schools in the Philippines long before the American occupation, and, in fact, I have been educated in one of these schools, even though my hometown is such a small town, isolated in the mountains of the Northeastern part of the island of Luzon.


A tady si prave myslim asi toto:
1) Clanek, jak je videt, cerpa predevsim ze spanelskych knih (vydano v Madridu, apod.) – je asi jasne, ze Spanele o sobe nereknou nic spatneho
2) Tady je prave ten rasismus, ktery bohuzel zustal na Filipinach dodnes – to skolstvi bylo volne pristupne pro vsechny, jenze pouze z tech prvnich dvou kast. Prave, ze byla obava, ze by indios, insulares mohli tim ziskat pouze nastroj k vyhnani Spanelu z Filipin. Prave Quezon, který sám pochází z asimilované španělské rodiny je klasickou ukázkou – ano on mohl klidně studovat, jenže on je z jiné kasty. A problém byl ve všeobecném vzdělání pro všechny bez ohledu na kasty.


Ano spanelstina ovlivnila hodne filipinské jazyky cebuano je nejvíce ovlivněným, ale nikdy se nestala španělština jazykem všech širokých mas (tu uredni vec bych spise povazoval jako ulitbu mocnym spanelskym rodinam - i ty jsou dodnes silne u moci - nez realitu). A tohle např. angličtina bez problémů získala a proč asi? Protože americký školský systém byl skutečně pro všechny, ne pouze
pro úzkou elitu napojenou na Španěly.


Ad rasismus – ano mate pravdu, na dnesnich Filipinach je rasismus podle barvy kuze – pozustatek zmninenych kast. Tedy ti s nejbelejsi kuzi a vzhledem Latinoamericanu ci Spanelu jsou povazovani za nejvic, pak jsou ruzné národy z oblasti Luzonu mluvící historicky tagalogem, poté následují ostatní filipínské národy malajského původu, na předposledním stupínku jsou pak Igoroti a Ilongoti (a další menšiny jako muslimové, kmeny Mindanaa jako T-Boli, Tagbuanové, apod.) a ostatní historické národy a úplně posledním jsou kmeny Aetos, nazývané Negritos (to jsou ti černoši na mých fotkách v 1. článku, na který jsem odkazoval). Bohužel tohle kastování je ve Filipíncích hodně silně zakořeněno a pokud na to poukážete tak jsou hodně silně uražení – např. i moji kamarádi nazývají holčiny s tmavší kůží jako „MAID TYPE″ tedy jako služky a nikdy by je rozhodně nebalili, natož se s nima vůbec bavili (ty balej pouze běloši) Smile V podstatě i dodnes platí, že vzdělaná vrstva je především s bělejší kůží a lehce španělsky vypadající či čínského původu (jednoznačně historická konexe – jedná se o španělské rodiny či bývalé elity vázané na Španěly). Proto žebráci mají tmavší kůži, apod. - to jsou ty diskriminované skupiny – např. jsou diskriminováni v obchodě, podnikání, apod.


Ad. 2) PMA – samozřejmě, mně ale šlo o to, že pokud nějaký styl existuje přes 2000 let a jeho praktiky jsou dosti podobné ostatním asijským stylům tak rozhodně nepůjde o dovezený styl. Je možné, že zde byl nějaký posun za ty dva tisíce let to je přiřozené, techniky se vyvíjí vyřazují díky vlivu nových zbraní, apod. Nicméně k tomu v čem se liší, podle mého laického názoru např. současné arnis pokud se cvičí v tělocvičně s tyčemi ztratilo různé techniky bodání a seků na důležité místa lidského těla (tepny, důležité šlachy v koleni, atd.) a je tady i důraz na neusmrcení člověka. Ale podle toho, co jsem viděl třeba mimo město arnis byl vyloženě zaměřen na úplnou eliminaci člověka (včetně smrtelné) – např. seky/bodnutí směrem ke stehením tepnám, seky proti krčním tepnám, očím, bodnutí z boku do ucha, bodnutí od břicha směrem nahoru do měkké části lebky apod.


A jak říkám neznám dobře arnis tady v Evropě, ale podle videí, co jsem viděl, tak s tyčí se vůbec netrénují různé bodnutí – v podstatě místo tyčí si představte meče, bola, apod. a tady samozřejmě technika jejich užití je jiná než tyče. Např. i styl obrany se mně zdál jiný, když člověk drží meč než s ratanovou tyčí. U ratanové tyče jde dost často o obloukové techniky odklonění tyče, blokování, vyražení, apod. nicméně např. když v rukách máte 2 meče tak mně bylo vysvětleno, že ta ruka, které je vždy křížově vespod, tedy blíže k tělu je tam vždy a očekává se, že bude zraněna – to ale zabrání např. bodnutí do jater, ledvin, žaludku, apod.. Např. i blokování tyče občas prostě si na krátkou vzdálenost můžete dovolit předloktím či zápěstím, jenže pokud tam bude najednou ostří meče, tak si touhle technikou přivodíte akorát hezkou ztrátu krve a bolest Smile Na druhou stranu nepraktikuji boj se zbraněmi, takže toto jsou moje laické nálezy a náhledy.


Já když sem byl na tréninku arnis, tak jsme v podstatě dostali do rukou dvě bambusové tyče, rukavice na hokej a řezali jsme se do úmoru. Nicméně pokud bych měl v rukách dva meče, bolu, dýky, apod. tak techniky by byli víceménně více přímé směrem k tělu, ne kruhové seky. Samozřejmě i systém obrany byl jiný, vzdálenost mezi protivníky je mnohem delší a techniky mnohem obezřetnější.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390548 Verze : 0
Jeste co mne napada, procetl jsem jeste jednou ten odkaz ohledne toho spanelskeho skolstvi a co me uderilo je nasledujici - Quezon tvrdil, ze za Spanelu bylo skolstvi volne dostupne pro kazdeho a udava tam nasledující cisla:
"...as long ago as 1866 when the total population of the Philippine Islands was only 4,411,261 souls, and when the total number of municipalities in the archipelago was 900, the total public schools was 841 for boys and 833 for girls and the total number of children attending these schools was 135,098 for boys and 95,260 for girls. "


To vypada na prvni pohled celkem vyrazne, ale nebere to v potaz demografii. Berme, ze se jedná pouze o základku a střední. V současné době je na Filipínách +/- 50% populace mladší 17 let, standard rodiny je 5 dětí. V době Španělské byl standard 12 dětí a později 9. Pokud bych tedy odvozoval, že počet dětí pod 17 let musel být tedy zhruba větší než 50%, tak to znamená, že teoreticky by mělo v době Španělů chodit do školy v průměru kolem 1.5 milionů dětí, což těch 235 tisíc rozhodně není.


Mimochodem to potvrzují i statistiky americké poválečné, kde při zhruba 5-6 milionech obyvatel udávaných chodilo do školy kolem 1.5 milionu dětí. Dal jsem si tu práci a nalezl statistiky po americké reformě zvané "The Reorganization Act of 1916" - přesné statistiky za rok 1920 jsou, že pouze v základních školách (elementary schools) již bylo 1 mil. žáků, zatímco po odchodu Španělů a přebrání Filipín, zhruba kolem roku 1901 to bylo pouze 150 tis - tedy za 20 let skoro ze 7násobili docházku do škol.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390581 Verze : 0
Výborně. Děkuji za další skutečně kvalitní informace. Každý určitě ocení, když budete sdílet další ať už formou příspěvku ve foru, samostatného článku nebo odkazem na zajímavé zdroje. Ale přece jenom jsme ve foru o filipínských bojových uměních, tak bych reagoval spíše na část příspěvku, která se jich týká.


Tak, jak jste popsal-styly uchovávající si jako základ boj s dlouhými čepelemi trenují zpravidla dlouhou vzdálenost. Naopak ty, které se zaměřují na tyče, přesly na krátkou vzdálenost (proti bojovníkovi s tyčí můžu jít tak zvaně přes ránu).


Pokud jsem správně pochopil-na moderní eskrimě vám vadí, že opustila meče a přešla na tyče. Některé techniky, které jste popsal (např. sek na koleno) je účinný i při použití s tyčí a proto je stále součástí treninku. Naopak některé (bod odspodu do měkké části lebky) nemají s tupou zbraní příliš smysl, proto při treninku tyčí v podstatě vymizely. Další věc ale je, že většina stylů vyučuje zároveň i boj s nožem do kterého byly tyto techniky zařazeny. Došlo tak tedy k určité ztrátě, ale nevidím ji jako tak tragickou. Je to daň za to, že je fma stále aktuální a vyvíjející se bojové umění a ne pouze ukázkou mrtvých technik a zbraní jako je tomu například u historického šermu (říkám z pohledu člověka, který denně nosí teleskopický obušek, který je s nožem asi nejrozšířenější zbraní v Čechách).


Mnohem větší zlo vidím v fma jako sportu, které se Filipínami jen zaštiťuje, ale je to spíš jen sportovní stickfighting. Další trend (který platí asi pro všechna bojová umění), že se na treninku jedou hlavně drily a nácviky technik, ale úplně chybí sparing. Trenink je tak úplně impotentní.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#390693 Verze : 0
Skvělá diskuse.Přiznám se,že po četbě mnoha článků a absolvování rozhovorů s Filipínci jsem narazil na tolik protichůdných informací,že jsem rezignoval na historii fma a zkoumám spíše její technické aspekty.Je dobře,že vás to baví.
Na Filipínách jsem zatím nebyl,ale byl jsem ve většině státech okolo.Kromě Kali mě vždycky zajímal Silat, který jsem měl možnost vidět v mnoha podobách jak v Malajsii tak Indonésii.Když jsem se přes Kali dostal k Modern Arnisu a zase zpátky ke Kali, tak jsem znovu narazil na Silat.Přišlo mi dokonce, že Kali je tak moc spjato ze Silatem,že jsem si jen pro sebe začal škatulkovat fma.Kali je blíže k Silatu,Arnis uprostřed a Escrima je na druhém konci. Radek má pravdu,že DP velmi ovlivnilo všechny momentálně populární styly fma včetně PTK Smile.Na druhou stranu se tohoto vlivu styly Kali úspěšně zbavují a je to možná právě důrazem na boj s ostřím a také Silatem.Všichni čtyři moji učitelé Kali cvičí zároveň Silat.To jen potvrzuje viděné Kalayan Kali v Cebu.Zvířecí formy se velmi objevují právě v Silatu případně filipínském Silat Kuntao /Kuntao-Kungfu/.Zajímaly by mě vaše názory tímto směrem.Jedná se hlavně o jih a tady se o Španělech moc mluvit nedá.


Modern Arnis
Z historie tohoto stylu jsem byl docela dlouho zmatený.Jde o to,že se vyučoval jinak v různých dobách, ale také jinak na Filipínách a v USA.Je to typický příklad,že nějaké škatulkování prostě selhává. Např. MA, který se šířil přes USA je dnes prakticky totožný s DP.Technicky tam nevidím moc rozdílů,ale v MA není sparing. Na druhou stranu se na Filipínách cvičí MA, které má blíže ke Kali.Ve sparingu používá pravidel boje s řeznými zbraněmi /semi/ a některé skupiny ani neznají Tapi Tapi /podstata USA MA/. Boj se omezuje především na Largo přestože MA je hlavně Corto. Je úsměvné, že zatímco oficiální historie uvádí,že v době kdy Presas cvičil Balintawak,tak se hodně bojovalo proti DP.Z dnešního pohledu to vypadá, že cvičil Balintawak v klubu DP Smile.Je také logické, že si nejen v Evropě možná vypůjčili techniky DP, protože MA byl ke konci takový hybrid a bylo potřeba ucelit systém. Mě prostě přijde,že DP má mnohem blíže k MA než Balintawak, který je dneska hodně specifický.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#391092 Verze : 0
Kuntao: Nějaké systematické rozdělování co je arnis/eskrima/kali, co se učí na severu x jihu, co z toho je blíž k silatu,... nemá vůbec smysl. Nejenom kvůli rozmanitosti fma (jak už tady bylo zmíněno), ale i proto, že přibývá nových stylů bez historie a bez vazby na konkrétní místo. Jsou spíše takovou osobní kolekcí jejího zakladatele. Pro takovéto styly je typické přesně to, co jsi popsal u Modern Arnisu. Remy Presas se ještě stále vyvíjel, měnil názory, objevoval nové techniky,... s tím se měnil i styl, který vyučoval. Hodně pak záviselo, ve kterém jeho období s ním studenti cvičili a pak případně dál Modern Arnis šířili.


Osobně vůbec nevidím smysl v doplňování fma technikami silatu. Možná je určitá podobnost, ale poté se silat i fma odděleně vyvíjeli skoro 500 let a každý prošel svým vývojem. Nemůžeme přece smíchat fma a silat a tvrdit, že tak odstraníme španělský vliv a dostaneme původní fma. Výsledek bude vždy zase jenom mix Filipín a Indonésie! Pokud po tom někdo touží, pak jediná možnost je provést výzkum v odlehlých částech Filipín, kde byl španělský vliv nejmenší.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#392682 Verze : 0
RadekP:Silat je součástí fma,o doplňování fma tedy nehovořím.Ti lidé na jižních ostrovech od sebe nežili daleko,takže nevím,jak jsi přišel na těch 500 let odděleného vývoje.To o míchání Silatu a fma za účelem odstranění španělského vlivu je nesmysl,to jsi mě špatně pochopil.Když mluvím o vlivu Silatu na Kali/Arnis tak mám na mysli unikátní pohyb se kterým Španělé nemají absolutně nic společného.U Escrimy jsem jej zaznamenal zatím jen u jednoho stylu a tím je Lameco Escrima.Pak jsem se dočetl,že hlavními učiteli E.Sulite byli L. Gaje /Pekiti Tirsia Kali/,A. Ilustrisimo /Kali Ilustrisimo/,J.Caballero /De Campo,Cebu/ a další.Někde jsem se dočetl,že veškerý moderní vývoj technik /více než 90pr./ probíhá právě na Cebu a jsou tam na to patřičně hrdí.Naopak u některých stylů Kali/Arnis se toho moc nemění a naopak se někdy i škrtají staré a nefungující techniky.Téma Silatu jsem nadhodil,protože se cítím mezi odborníky,takže jde hlavně o výzkum a ne forové tahanice.Osobně jsem probíral některé věci s pár lidma z Mindanao a naposledy i s Dionaldem /má tam strýce/ a proto mě zase zajímají odlišné oblasti bádání než ty tvoje.Nezajímá mě,kde žil jaký revolucionář nebo jakým způsobem řídili Španělé svou kolonii.Zajímají mě pohybové vzory,které cestovaly z pevniny na ostrov a na další ostrov atd.I když existuje velké množství stylů,často mají jakési svoje DNA,které se dá stopovat a můžete podle toho poznat u koho se dotyčný učil.Historie je opravdu nevděčný koníček Smile
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#392928 Verze : 0
Kuntao: Nezajímá tě, jak Španělé řídili svoji kolonii? Fajn. Ale v tom případě nepřerušuj rozjetou debatu jenom proto, že tě nebaví. Samozřejmě, že jde o seriozní výzkum a ne forové tahanice. Bohužel tady doteď běžela diskuze o konkrétních zdrojích a dokumentech na kterou ty odpovídáš větami začínajícími "Někde jsem se dočetl".
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#393041 Verze : 0
Takze pokusim se jeden po druhem dohnat prispevky a moje resty:


Pro Radek:


Ad. 1) Ohledne moderni eskrimy – naprosto souhlasim s tim, co jste zde napsal – aby nedoslo k mylce arnis jako bojove umeni mam opravdu rad, ale osobne jej nepraktikuji. Nicmene k nemu vzhlizim s velkou uctou, prave kvuli tomu zapojeni zbrani a efektivite.


Takhle mne na moderni eskrime vadi prave presne ten civilni raz – tedy to, ze se necvici s realnymi zbranemi a navic presne, ze se nejede full contact. Dost casto jsem videl i zde v Cechach, ze se drilovali techniky bez konecneho uderu ci dokonceni techniky. Bohuzel tohle je podle mne chyba, protoze do toho mozku se to dostane velmi silne a v realite pak clovek selze (mam tim na mysli, ze pokud napr. pri uderu tyci na hlavu musim vzdy uder stopnout, abych neuderil oponenta, tak pak v realite, kdyz mam uderit tak presne to mozek blokne v dusledku tohohle drilu, protoze jsem to tak delal jiz 1000x). Navic s tim ta tendence ke sportu a tedy nejake srovnavani, tvorba pravidel apod. nici raz arnis. Arnis bylo predevsim urcene k preziti a tedy jako takove nemelo pravidla s cimz souvisi i uziti zbrani, ktere byly pro Filipince po ruce. Dám klasickou ukázku – ve většině sportovních verzí již naprosto vymizeli údery či kopy do rozkroku, přičemž pokud prostudujete starší texty tak toto bylo normální součástí boje a naprosto standardní technika. Např. v yaw-yan je to stále integrální součást a základní postoj tak klade důraz na práci kolen a nízké těžiště (člověk vypadá jak na toaletě).


Nicmene souhlasim s Vami, ze mozna i tenhle aspekt dela arnis zajimavym a stale zivym umenim, protoze se rozvoji dal a dal. Je otazkou, co by se stalo, kdyby Spanele nezabranili pouzivat zbrane, zrejme by v dnesni dobe arnis zahynul. Nicméně to pouziti tyci jej cini stale zivym a i diky tomu docházi k uprave technik - preci jenom techniky uziti zbrani a tyci jsou jine.


Pro Radek a Kuntao
Ad. 2) Podle mne pokud zkoumate jednotlive styly je potrebne pouzit obe dve metody tedy jak „DNA pohybu″ tak take historicke realie. A tady bych mozna mohl navazat na ty jizni styly – podle meho nazoru zde urcite vliv zejmena malajskeho silatu, tedy silat meyalu, urcite bude uz jenom diky historickym konexim. Historicky cela oblast jizniho Cebu, Mindanaa, ostrovu Sulu apod. patrila ci byla volne pridruzena k malajskemu sultanatu. Dokonce je malo znamou informaci, ze malajska provincie Sabah patrila filipinskym sultanatum, jmenovite myslim Sultanatu Sula jako dar od Brunejskeho sultana (proto problem do dnesnich dnu mezi Malajsii a Filipinami, nebot ti si stale delaji naroky na tuto provincii). A i v dobe Spanelu si zejmene filipínské sultanaty Sulu, Maguindanao udrzeli naprostou nezavislost – ano dochazelo k valkam se Spanely, kdy se situace vicemenne prelevala z jedne na druhou, ale Spanele nikdy tuto jizni cast neovladali (a to ani jih Palawanu). Teprve az Americane v tzv. Valkach s Mory ovladli tyhle oblasti, v tomto clanku popsanych zde:
https://www.valka.cz/clanek_11107.html


Dale navic je zde jeste problem etnograficky, vetsina muslimských kmenu je v podstate rozprostrena jak na uzemi Malajsie tak Filipin (napr. Tausugove ci obecne národy Sulu). Tedy podobne jako napr. Tamilove na Sri Lance a v Indii. A do dnesnich dnu funguje mezi temito komunitami cila spoluprace, napr. i pri zatazich proti Abu Sayafovi ci MILF dochází k tomu, že se tito teroristé vždy stáhnou na území Malajsie, kde naverbují nové vojáky, uspořádají výcvik apod. Podle filipínských zdrojů je dokonce podporuje i malajský stát.


Z tohoto důvodu si myslím, že Kuntao má pravdu – silat a PMA na sebe vzájemně působí a ovlivňují se a do určité míry mohou být jižní styly dosti odtržené od stylů z Visayas nebo Luzonu. Na druhou stranu nelze říci, že pomocí srovnání pohybů lze odvodit příbuznost. Nedávno jsem četl studii, která na základě naprosto identických phybových vzorců (např. pro triangle locks), apod. tvrdila, že řecký/makedonský pancration je v podstatě praotec japonského džúdžucu či juda. Nějací vědci tvrdili, ze Alexandr Makedonský to přinesl do Indie odtud se to dostalo do jižní Číny a odsud pak dále do Japonska. Autoři tvrdí, že lze vysledovat pohybové vzorce napříč všemi těmihle styly. No a teď se na to podívejme logicky – tělo, klouby, apod má všude na světě stejné charakteristiky tak proč nelze připustit myšlenku, že prostě došlo k nezávislému vývoji na obou stranách světa. Podobně jako s tiskem, kolem, bleskosvodem, apod.


Ad. 3) Modern Arnis – osobně bych Modern Arnis vůbec dnes jiz za styl nepovažoval (i kdyz jako brand je MA navazan na Presase), v podstatě tenhle název zarhnuje vše, co není považováno za klasickou školu FMA. Jedná se dost často již o pozměněné techniky či doplněné techniky z jiných zemí (např. japonské judo, kendo, silat, apod.). Samozřejmě historicky je odvozán od R. Presase, ale pravdou je, že na Filipínách jakýkoli mix bojových umění s klasickou arnis je nazýván modern arnis. Ja sám jsem absolvoval v Manile moderní arnis, který byl zaměřen na eliminaci úderů ještě před jejich iniciací. Co tím myslím je, že údery byly blokovány otevřenou dlaní či kombinací hole a dlaně přímo na rameno, loket, kolenu, stehno ještě hned po jejich úvodním pohybu – tudíž člověk nedostal vůbec možnost k jakémukoli úderu. Jedná se o velmi podobné techniky jako již praktikovala SAS za WW II a které lze nalézt také v jejich příručce.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#393079 Verze : 0
Kuntaovu větu „Na druhou stranu se tohoto vlivu styly Kali úspěšně zbavují a je to možná právě důrazem na boj s ostřím a také Silatem“ jsem si vyložil tak, jak jsem si jí vyložil. Pokud to myslel takto, pak s tím souhlasím.


Identifikoval jsem si to jako další šíření FMA+ něco (karate, thai box,...). Zpravidla FMA pouze jako zbraňový doplněk k jinému neozbrojenému systému. Je to asi týden, kdy Kuntao na jiném foru (bojovaumeni.cz) vložil (a chválil) video skupiny kombinující FMA a právě thai box. Osobně jsem na to trochu alergický, ale pokud to skutečně Kuntao myslel tak, jak zde von Fenstein rozepsal, pak byla moje reakce přehnaná.


K modernímu fma: (už jsem o tom někde psal) v treninku musí být provázané nácviky technik (kombinace úderů, drily,...) se sparingem. Měl by vlastně tvořit takový kruh. V kontrolovaných nácvicích si procvičím určitý pohyb, techniku,... pak si ji musím vyzkoušet ve sparingu. Při něm objevím svá další slabá místa a podle nich si sestavím nové drily a tak pořád dokola. Obě složky by měly být v rovnováze. Pokud uvedu jako příklad můj klub, tak nácviky zaberou okolo 70% času a zbytek sparingy. Z jednoho do druhého přecházíme několikrát během treninku tak, aby se techniky vyzkoušely ještě za tepla. Většinou se jedná o tzv. kontrolovaný sparing (vše je dovoleno, údery se jedou na kontakt a plnou rychlostí, jenom síla se snižuje) a asi tak jednou za měsíc si dáme několik kol úplně volného sparingu. Nepoužíváme vycpávané tyče, pouze ratany.


Tahle generace má ještě možnost dostat se k fma v jejich syrové a bojové podobě. Jako náš úkol vidím v jejich opatrném přeložení pro moderní svět. Měli bysme je přizpůsobit tak, aby plnily úlohu jakou od bojových umění naše společnost očekává tzn. výchovu, sebeobranu,... To všechno ale bez sebemenšího kompromisu v použitelnosti v boji! Z tohoto pohledu hodnotím sportovní arnis úplně zcestným krokem.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#393165 Verze : 0
Doufám, že to nebude bráno jako reklama, ale celá kace vznikla z této diskuze...


14.května se v Praze uskuteční přednáška "Filipínská kultura a společnost" vedená uživatelem "von Fenstein". Více info na docepares.blog.cz


Pokud vás toto téma zajímá, rád se s vámi na této akci potkám.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#398004 Verze : 0
Video z přednášky:
docepares.blog.cz


Myslím, že je to dobrý zdroj informací k tematu.
URL : https://www.valka.cz/Filipinska-bojova-umeni-Kali-Eskrima-a-Arnis-t110492#402217 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více