Dizdarević, Raif

Předseda předsednictva, svazový ministr Raif Dizdarević



jugoslávský politik muslimské národnosti



Raif Dizdarević přišel na svět v roce 1926 ve městě Fojnica, které se nalézá v centrální oblasti Bosny a Herzegoviny. Během druhé světové války se účastnil osvobozování Jugoslávie. Osvobozeneckého boje se zúčastnilo i šest jeho bratrů (ještě měl tři sestry). Tři bratři zahynuli, z toho dva dosti krutě. Zije byl surově umučen ustašovci v Jasenovaci a Nusret byl brutálně zabit četniky v partyzánském lazaretu.


Po válce se stal členem komunistické strany a vstoupil nejprve do bezpečnostních (1945-1951) a poté do diplomatických služeb. Působil jako tajemník a chargé d'affaires v Bulharsku (1951-1954), první tajemník v Sovětském svazu (1956-1959) a v šedesátých letech, konrétně mezi lety 1963 a 1967, jako velvyslanecký rada v Československu. Poté zastával funkci ve federálním vedení odborů. V roce 1972 se stal náměstkem svazového tajemníka (tj. ministra) zahraničních věcí. Od roku 1974 stál v čele bosenskohercegovinských odborů a byl členem Ústředního výboru Svazu komunistů Bosny a Hercegoviny a ještě téhož roku postoupil a stal se členem předsednictva Ústředního výboru SK BaH.


V roce 1978 se stal na čtyři roky předsedou předsednictva Bosny a Hercegoviny. V letech 1982 až 1983 vykonával funkci předsedy Federální skupštiny (tj. parlamentu). Posléze zastával od roku 1984 úřad svazového tajemníka zahraničních věcí. Od tohoto roku byl i členem Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie. Jeho úřednicko-politická kariéra vyvrcholila v prosinci 1987, kdy byl zvolen do předsednictva SFRJ a stal se jeho místopředsedou. Od května 1988 do května 1989 zastával post nejvyšší. Byl předsedou předsednictva Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Z této pozice se snažil udržovat integritu federace a tlumit narůstající nacionalistické vášně.


Dizdarević se ve svém literárně zpracovaném svědectví o posledních letech existence Jugoslávie hlásí k jugoslávské orientaci a k Titově odkazu. Prohlašuje se za "jugonostalgika" a "titovce", ač přiznává, že mnoho problémů, jež vedly k tragicky krvavému rozpadu Jugoslávie, má své kořeny již v době Titovy vlády.


Během jugoslávských válek byl již v politickém důchodu a žil v Sarajevu, kde psal své paměti, v nichž zachycuje poslední dny Titova života, hospodářské problémy, snahy o reformy, nárůst nacionálního egoismu, své působení ve federálních orgánech a postupnou destabilizaci jugoslávské federace a roli některých významných aktérů.




Zdroje:


Raif DIZDAREVIĆ: Od smrti Tita do smrti Jugoslávie, Praha, 2002
Web srbského Ministerstva zahraničních věcí
URL : https://www.valka.cz/Dizdarevic-Raif-t49746#192373 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více