Coligny, Gaspard de

Admirál hrabě Gaspard de Coligny


1519 – 1572
URL : https://www.valka.cz/Coligny-Gaspard-de-t22228#84225 Verze : 0
Gaspard II. de Chatillon, admirál de Coligny
(*1519 na zámku Chatillon-sur-Loing-†1572 v Paříži), známý pode jménem "admirál Coligny", dostal se r. 1537 ku dvoru krále Františka I.


Roku 1543 se zúčastnil války ve Flandrech proti císaři Karlu V. a r. 1544 s bratrem svým Františkem bojoval v Italii, kde se oba vyznamenali v bitvě u Cerisoll, a byli pasováni na rytíře. Po vpádu Karla V. a krále anglického Jindřich VIlI. do Champagne a Picardie, se Coligny vrátil do Francie, kde bojoval pod velením následníka trůnu (budoucího krále Jindřicha II) proti císařským, a když byl s těmito mír ujednán (v Crespy), pomáhal obléhat Boulogne, kterou tehdy drželi Angličané.


Za své zásluhy byl jmenován roku 1547 nejvyšším velitelem pěchoty a roku 1552 admirálem, kterýmžto titulem ponejvíce se označuje, ačkoli nikdy loďstvu nevelel a málokdy vstoupil na koráb. Téhož roku se zúčastnil výpravy do Lotrinska, kteroužto král Jindřich II. se zmocnil Met, Toulu a Verdunu.


R. 1554 se vyznamenal v bitvě u Renty (nedaleko Saint Omeru), a ježto vévoda z Guise hlavní sobě zásluhu připisoval o vítězství, povstala mezi ním a Colignym krutá nenávist, jež pak trvala po celý život jejich a oběma byla osudnou.


Roku 1557 Coligny hájil Saint-Quentin se 700 muži plných 17 dní proti Španělům. Když pak město, jež nemělo ani hradeb ani jiných prostředků válečných, konečně padlo, Coligny se dostal do zajetí, z něhož byl vykoupen teprve po dvou letech (následkem míru v Cateau-Cambrésis r. 1559). V zajetí španělském přilnul k učení Calvinovu, a to zejména působením bratra svého Františka, s nímžto si dopisoval. Po smrti Jindřicha II. (†1559) bratři Chatillonští postavili se mezi Hugenoty na čelní místa (dynastickou hlavou byl Antoina de Bourbon, král Navarrský a jeho bratr, prince de Condé, zatímco Coligny byl hugenotům hlavou politickou), čímžto se protiva mezi Colignym a vévodou z Guise ješt více přiostřila.


Když r. 1562 roznítila se "první válka hugenotská" a vůdce Hugenottů princ Condé poražen a zajat v bitvě u Dreuxu (v prosinci 1562), Coligny zbytky vojska zachránil mistrným ústupem, načež se obrátil do Normandie. Mezitím vévoda Guise byl při obléháni Orléansu zastřelen fanatikem hugenotským Poltrotem de Méré. Coligny byl beze vší souvislosti jmenován původcem této vraždy.

Po druhé válce hugenotské (1568) byl učiněn pokus o polapení admirála Coligny a jiných vůdců hugenotských. Následkem toho došlo ke třetí válce hugenotské. V této byli Hugenoti poraženi u Jarnacu a u Montcontouru 1969) vojskem vedeným budoucím králem Jindřichem III. Coligny byl těžce raněn.


Coligny roku 1570 nepřátele porazil u Arnay-le-Duc, načež královna matka bez prodlení vyjednala s hugenoty mír v Saint-Germain. Nedlouho potom Coligny dlel u dvora do Blois, kde se snažil přimět Karla IX. k válce se Španěly, kterou admirál mínil Francii zjednat vnitřní mír a rozmnožení území Francie dobytím Flander.


V prosinci 1571 přišel s králem do Paříže, kde již se činily přípravy k válce se Španělskem. Tu však Kateřina Medicejská dorozuměla se s Guisy, a dne 22. srpna 1572 byl Coligny jdoucí od krále z Louvru postřelen od najatého vraha Maureverta. To bylo předzvěstí noci Bartolomějské (24. srpna), jejíž první obětí byl Coligny. Probodl ho vrah řečený Besme (zkomolenina z Boheme - tedy Čech?) , jehož jméno pravé však bylo Dianowitz, Němec prý původu slovanského. Tělo ještě dýchající oknem bylo hozeno na dvůr, kde Jindřich de Guise (syn zavražděného) Colignyho kopl do obličeje, a sluha vévody z Nevers uťal mu hlavu, již zanésti chtěli do Říma. Mrtvola potom pověšena na šibenici montfauconské.


Coligny se snažil rozmnožit francouzskou moc nejen dobytím Flander, nýbrž i zakládáním osad za mořem, zejména v Americe (ve Floridě), avšak tato záměry byly zmařeny Španěly, proti nimž však byly namířeny. V zámořských osadách zamýšlel Coligny zajistit Hugenotům útočiště, podobné jako tam ve stol. XVII. nalezli Puritáni.


Prameny:
Maurois, André: Dějiny Francie. Praha, NLN, 1994. ISBN 80-7106-098-4.


Internet:
encyklopedie.seznam.cz
URL : https://www.valka.cz/Coligny-Gaspard-de-t22228#238822 Verze : 0
Admirál de Coligny zemřel v ranních hodinách neděle 24. srpna 1572 ve své ložnici. Přestože jej hlídala jednotka švýcarské gardy, vyslaná Jindřichem Navarrským, ta podlehla překvapivému útoku najatých vrahů. Poté, co tito vrazi vyrazili dveře od pokoje byli prošeni admirálem, aby alespoň projevili úctu k jeho stáří. Přesto byl vzápětí proboden žoldnéřem jménem Besme (člili Boheme), jinak známým jako Jean Simanowitz či Yanowitz. Touto osobou byl pravděpodobně český zeman z Klatovska Jan Janovský z Janovic, usazený později ve Würtembersku a podle této země také občas nazývaný.


Admirálovi potom usekli hlavu jako důkaz a zohavené a posekané tělo nechali ležet u řeky. Později je pak našla lůza, která je pověsila na šibenici a opekla...


Zdroj:
Kovařík, Jiří: Čech, který zabil admirála. Přísně tajné! 6/2007, Pražská vydavatelská společnost, Praha 2007
URL : https://www.valka.cz/Coligny-Gaspard-de-t22228#238824 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více