Admirál Che Čeng - eunuch a mořeplavec
( 1360 - 1433)
Čeng Che byl čínský muslim a sloužil u císařského dvora jako eunuch. Jeho vyjímečné znalosti v oboru mořeplavectví se rozhodl využít císaře Jung-le z dynastie Ming. Z jeho příkazu Che Čeng podnikl sedm velkých námořních výprav, jejichž cílem bylo vytvořit opěrné body pro čínský obchod a ovládnout důležité dopravní cesty v Indickém oceánu.
První výprava v letech 1405 - 1407 směřovala k pobřeží západní Indie, do Čampy, na jávu, Sumatru, Cejlon a do indické Kalkaty. Celkem se jí pod Čengovým velením zúčastnilo 27 tisíc mužů na 60 velkých lodích.
Druhá i třetí výprava v letech 1407 - 1411 navštívil Kočinčínu, Velké Sundy, Indii a Cejlon, kde pro svého císaře získal vazalství cejlonského krále a výnosné poplatky z něho vyplývající.
Čtrvrtá výprava, podniknutá v letech 1413 - 1415, vedla ještě dál na západ a dosáhla Hormúzu v Perském zálivu. Čeng této výpravy využil k navázání obchodních a diplmatických styků s Persií a místními muslimskými vládci.
Při páté a šesté výpravě v letech 1417 - 1419 a 1421 - 1422 doprovázela Čengova flotila cizí poselstva, která přibyla do Číny jako důsledek navázání diplomatických vztahů během předešlých výprav a vedla přes jemenský Aden až do Malindi na pobřeží východní Afriky. Během této mise se Čengovi podařilo dopravit na císařský dvůr dokonce žirafu, jako dar muslimského sultána z Mogadiša.
Smyslem sedmé a poslední výpravy v letech 1431 - 1433 byla návštěva sedmnácti zemí v oblasti Perského zálivu a východní Afriky se současnou poutí Čenga a ostatních čínských muslimů do Msekky, kterou musí podniknout každý muslim alespoň jednou za život.
V pozdějších letech převládl u čínského dvora směr ke kontinentální politice a odvrat od námořních výprav, což uzavřelo Čínu na dlouhá staletí ostatnímu světu. O samotném Čengovi a jeho životě se mnoho nedochovalo, o výpravách však existují podrobné zprávy některých účastníků.
( 1360 - 1433)
Čeng Che byl čínský muslim a sloužil u císařského dvora jako eunuch. Jeho vyjímečné znalosti v oboru mořeplavectví se rozhodl využít císaře Jung-le z dynastie Ming. Z jeho příkazu Che Čeng podnikl sedm velkých námořních výprav, jejichž cílem bylo vytvořit opěrné body pro čínský obchod a ovládnout důležité dopravní cesty v Indickém oceánu.
První výprava v letech 1405 - 1407 směřovala k pobřeží západní Indie, do Čampy, na jávu, Sumatru, Cejlon a do indické Kalkaty. Celkem se jí pod Čengovým velením zúčastnilo 27 tisíc mužů na 60 velkých lodích.
Druhá i třetí výprava v letech 1407 - 1411 navštívil Kočinčínu, Velké Sundy, Indii a Cejlon, kde pro svého císaře získal vazalství cejlonského krále a výnosné poplatky z něho vyplývající.
Čtrvrtá výprava, podniknutá v letech 1413 - 1415, vedla ještě dál na západ a dosáhla Hormúzu v Perském zálivu. Čeng této výpravy využil k navázání obchodních a diplmatických styků s Persií a místními muslimskými vládci.
Při páté a šesté výpravě v letech 1417 - 1419 a 1421 - 1422 doprovázela Čengova flotila cizí poselstva, která přibyla do Číny jako důsledek navázání diplomatických vztahů během předešlých výprav a vedla přes jemenský Aden až do Malindi na pobřeží východní Afriky. Během této mise se Čengovi podařilo dopravit na císařský dvůr dokonce žirafu, jako dar muslimského sultána z Mogadiša.
Smyslem sedmé a poslední výpravy v letech 1431 - 1433 byla návštěva sedmnácti zemí v oblasti Perského zálivu a východní Afriky se současnou poutí Čenga a ostatních čínských muslimů do Msekky, kterou musí podniknout každý muslim alespoň jednou za život.
V pozdějších letech převládl u čínského dvora směr ke kontinentální politice a odvrat od námořních výprav, což uzavřelo Čínu na dlouhá staletí ostatnímu světu. O samotném Čengovi a jeho životě se mnoho nedochovalo, o výpravách však existují podrobné zprávy některých účastníků.