Bristol Type 170 Freighter
Historie :
V roce 1944 vydalo britské ministerstvo letectví ( Air Ministry ) specifikaci 22/44, ve které požadovalo transportní letoun pro lety na krátkou vzdálenost. Tato specifikace byla posléze změněna na specifikaci novou G.9/44 a ta požadovala :
1) nosnost letounu kolem 3 000 kg
2) schopnost operovat z malých neupravených vzletových a přistávacích ploch
3) možnost přepravy osob
4) možnost přepravy objemného nákladu
Mnoho konkurentů na tuto specifikaci neodpovědělo a tak se přihlásila pouze letecká továrna Bristol se svým projektem Bristol Type 170. Hlavní konstruktér A.E.Russell navrhl projekt jednoduchého dvoumotorového jednoplošníku, kdy křídlo umístnil do horní poloviny trupu. Hlavní podvozek byl pevný stejně tak i ocasní kolečko. Náklad se do letounu nakládal přes přední výklopnou část trupu, která se odklápěla do stran. Díky tomuto systému mohl letoun přepravovat i rozměrnější náklad. První prototyp poprvé vzlétl z továrního letiště ve Filtonu, 2. prosince 1945 pilotoval jej zkušební pilot C.F.Uwins, prototyp byl označen civilní značkou G-AGPV. Aby firma Bristol uspokojila požadavky specifikace, postavila druhý prototyp, ten byl primárně určen pro přepravu 32 cestujících. Druhý prototyp nesl civilní označení G-AGVB, a poprvé vzlétl 30. dubna 1946. Poté byl postaven i prototyp třetí, označený civilní značkou G-AGVC. Tento třetí prototyp měl oproti prvnímu vyrobenému prototypu, již plně funkční mechanismus na vyklápění přední části trupu. Po úspěšném zalétání prototypů byla v roce 1946 zahájena sériová výroba. Letoun se uplatnil ve vojenských letectvech mnoha států, ale i v letectvu civilním. Civilní verze letounu byla označována Bristol Type 170 Wayfarer. Letoun byl vyráběn v mnoha vojenských, tak i civilních verzích. Nakonec se vyrobilo 214 strojů všech verzí, a v roce 1958 sériová výroba skončila.
Letoun Bristol Type 170 byl dvoumotorový jednoplošný stroj, určený jak k transportním účelům tak i přepravě osob. Hlavní podvozek byl dvoukolový pevný, hlavní podvozkové nohy byly uchyceny zespodu přímo na motorové gondole, podvozková noha byla navíc uchycena vzpěrou k trupu. Ocasní kolečko bylo také pevné. Letoun poháněla dvojice vzduchem chlazených dvouhvězdicových čtrnáctiválcových motorů Bristol Hercules 734 o výkonu jednoho motoru 1 980 koní. Letoun dosahoval maximální rychlosti 362 km/h, rychlost cestovní byla 262 km/h. Nosnost letounu byla různá podle vyrobených verzí, ale pohybovala se maximálně do 8 200 kg. Vnitřní prostor trupu se dal různě kombinovat, podle verzí mohl letoun přepravovat buď náklad, 32 plně vyzbrojených vojáků, 23 výsadkářů, nebo civilní verze 32 cestujících.
Přehled vyráběných verzí letounu Bristol Type 170 :
Zdroj:
www.glostransporthistory.visit-gloucestershire.co.uk
www.en.wikipedia.org
www.en.wikipedia.org
http://www.kiwiaircraftimages.com/b170.html
http://www.airwar.ru/enc/craft/freighter.html
www.aviastar.org
http://www.en.wikipedia.org/wiki/Bristol_Freighter
http://www.en.wikipedia.org/wiki/Bristol_Hercules
www.airliners.net
Historie :
V roce 1944 vydalo britské ministerstvo letectví ( Air Ministry ) specifikaci 22/44, ve které požadovalo transportní letoun pro lety na krátkou vzdálenost. Tato specifikace byla posléze změněna na specifikaci novou G.9/44 a ta požadovala :
1) nosnost letounu kolem 3 000 kg
2) schopnost operovat z malých neupravených vzletových a přistávacích ploch
3) možnost přepravy osob
4) možnost přepravy objemného nákladu
Mnoho konkurentů na tuto specifikaci neodpovědělo a tak se přihlásila pouze letecká továrna Bristol se svým projektem Bristol Type 170. Hlavní konstruktér A.E.Russell navrhl projekt jednoduchého dvoumotorového jednoplošníku, kdy křídlo umístnil do horní poloviny trupu. Hlavní podvozek byl pevný stejně tak i ocasní kolečko. Náklad se do letounu nakládal přes přední výklopnou část trupu, která se odklápěla do stran. Díky tomuto systému mohl letoun přepravovat i rozměrnější náklad. První prototyp poprvé vzlétl z továrního letiště ve Filtonu, 2. prosince 1945 pilotoval jej zkušební pilot C.F.Uwins, prototyp byl označen civilní značkou G-AGPV. Aby firma Bristol uspokojila požadavky specifikace, postavila druhý prototyp, ten byl primárně určen pro přepravu 32 cestujících. Druhý prototyp nesl civilní označení G-AGVB, a poprvé vzlétl 30. dubna 1946. Poté byl postaven i prototyp třetí, označený civilní značkou G-AGVC. Tento třetí prototyp měl oproti prvnímu vyrobenému prototypu, již plně funkční mechanismus na vyklápění přední části trupu. Po úspěšném zalétání prototypů byla v roce 1946 zahájena sériová výroba. Letoun se uplatnil ve vojenských letectvech mnoha států, ale i v letectvu civilním. Civilní verze letounu byla označována Bristol Type 170 Wayfarer. Letoun byl vyráběn v mnoha vojenských, tak i civilních verzích. Nakonec se vyrobilo 214 strojů všech verzí, a v roce 1958 sériová výroba skončila.
Letoun Bristol Type 170 byl dvoumotorový jednoplošný stroj, určený jak k transportním účelům tak i přepravě osob. Hlavní podvozek byl dvoukolový pevný, hlavní podvozkové nohy byly uchyceny zespodu přímo na motorové gondole, podvozková noha byla navíc uchycena vzpěrou k trupu. Ocasní kolečko bylo také pevné. Letoun poháněla dvojice vzduchem chlazených dvouhvězdicových čtrnáctiválcových motorů Bristol Hercules 734 o výkonu jednoho motoru 1 980 koní. Letoun dosahoval maximální rychlosti 362 km/h, rychlost cestovní byla 262 km/h. Nosnost letounu byla různá podle vyrobených verzí, ale pohybovala se maximálně do 8 200 kg. Vnitřní prostor trupu se dal různě kombinovat, podle verzí mohl letoun přepravovat buď náklad, 32 plně vyzbrojených vojáků, 23 výsadkářů, nebo civilní verze 32 cestujících.
Přehled vyráběných verzí letounu Bristol Type 170 :
Freighter Mk.I | první série vojenského transportní letounu ( zesílená podlaha ) |
---|---|
Freighter Mk.IA | verze se 16 sedadly pro cestující |
Freighter Mk.IB, Mk.IC | upravená verze Mk.I se 16 sedadly, určená pro civilní letecké společnosti |
Wayfarer Mk.II, Mk.IIA, Mk.IIB | civilní verze určená, pro přepravu 32 cestujících |
Wayfarer Mk.IIC | upravená civilní verze Mk.II, přidaný zavazadlový prostor, ale pouze 20 míst pro cestující |
Freighter Mk.XI | verze se zvětšeným rozpětím křídel ( na 32,92 m ) |
Freighter Mk.21 | verze poháněná dvojící výkonnějších motorů, Bristol Hercules o výkonu jednoho motoru 3 380 koní |
Frieghter Mk.21E | upravená verze Mk.21, opatřená 32 sedadly, které bylo možno jednoduše demontovat |
Freighter Mk.31 | upravená verze Mk.21 prodloužená SOP |
Freighter Mk.31E | upravená verze Mk.31 |
Freighter Mk.31M | vojenská verze upravená pro shazování zásob ze vzduchu |
Freighter Mk.32 | verze se zvětšenou světlostí nákladového prostoru |
Zdroj:
www.glostransporthistory.visit-gloucestershire.co.uk
www.en.wikipedia.org
www.en.wikipedia.org
http://www.kiwiaircraftimages.com/b170.html
http://www.airwar.ru/enc/craft/freighter.html
www.aviastar.org
http://www.en.wikipedia.org/wiki/Bristol_Freighter
http://www.en.wikipedia.org/wiki/Bristol_Hercules
www.airliners.net