Bouzov

hrad
     
Název:
Name:
Bouzov Bouzov
Další názvy:
Other Names:
Búzov
Bussau
Typ:
Style:
hrad castle
Stav:
Condition:
zachovalý well maintained
Přístupnost:
Accessibility:
přístupno v návštěvních hodinách open during visiting hours
Obec:
Municipality:
Bouzov Bouzov
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
49°42'17.00"N 16°53'23.00"E
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.RRRR
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
- -
Poznámka:
Note:
Na přelomu 19. a 20. století přestavěn v historizujícím stylu. -
Zdroje:
Sources:
Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha. ISBN 80-85983-08-7.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bouzov_%28hrad%29
https://www.hrady.cz/index.php?OID=108
https://www.hrad-bouzov.cz/

Bouzov - Autorka fotografie: Zuzana Malachová

Autorka fotografie: Zuzana Malachová
URL : https://www.valka.cz/Bouzov-t181431#531837 Verze : 3
Lokace


Hrad Bouzov se nachází ve stejnojmené obci Bouzově, nedaleko měst Loštic a Mohelnice, kraj Olomoucký.


Historie


Hrad je poprvé připomenut roku 1317 v přídomku Búze z Bouzova. Pokládá se za zakladatele hradu, avšak za předpokladu, že založení hradu bylo nedlouho před tímto datem, jeho rod neměl tento hrad v držení dlouho. Jednak jsou totiž již jeho synové roku 1330 připomínáni jinde, a pak také máme jako vlastníka hradu doloženého roku 1349 Ješka (Jana) z Vildenberka. Jeho bratr Beneš pak prodal bouzovské panství roku 1382 markraběti Joštovi, avšak pro svého syna Procka zajistil úřad purkrabího na hradě. Jošt tak získal významný opěrný bod vůči svému bratrovi Prokopovi. Roku 1396 pak hrad postoupil Heraltovi z Kunštátu, svému oblíbenci a straníkovi. Po jeho smrti roku 1414 hrad zdědil Boček z poděbradské větve pánů z Kunštátu. V rodu pánů z Kunštátu již nejspíš dávno panovaly jisté nesoulady a rozbroje, které vyvrcholily za husitských válek. Proti Bočkovi tak válčil například jeho vzdálený příbuzný Heralt Puška. Na hradě se měl narodit Jiří z Poděbrad, pozdější český král, ten byl synovcem Bočkovým. Po jeho smrti roku 1435 pak hrad i zdědil. Nicméně roku 1463 postoupil hrad jako odměnu příteli, rádci a diplomatovi Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Ten však již záhy roku 1468 podlehl zranění, které utrpěl v bitvě u Zvole, a tak hrad zdědil jeho bratr Albrecht, ten však přešel onedlouho do tábora uherského krále Matyáše. Roku 1475 se pak hrad dostal znovu do vlastnictví pánů z Kunštátu, ti jej vlastnili po dobu 20 let (do roku 1495?). Boček Kuna z Kunštátu pak prodal Bouzov Hanušovi Haugvicovi z Biskupic. Za něho byl hrad přestavěn. Poté hrad nabyli roku 1546 Podštátští z Prusinovic a těm hrad roku 1568 vyhořel. Podnikli jen nejnutnější opravy, než bylo roku 1572 bouzovské panství rozděleno na dvě poloviny, takže dalších zásadních oprav nebo přestaveb se hrad již nedočkal. Teprve až roku 1617 hrad získal Fridrich z Oppersdorfu, který opravy dokončil. Během Třicetileté války byl císařskou pevností a byli zde shromažďování švédští zajatci. Roku 1696 se pak hrad dostal do rukou řádu německých rytířů (ŘNR). Ti hrad opravili zvláště po válečných událostech let 1758 a 1866. Jinak se spolu se Sovincem, či třeba Bruntálem, řadil k významným hradům ŘNR. Ti jej pak dali za velmistra řádu Eugena Habsburského puristicky přestavět v letech 18951909. Projektu se ujal významný architekt G. J. Hauberisser. S ohledem na puristickou rekonstrukci a raději přestavbu dostal hrad svou dnešní romantickou podobu, díky které je vyhledávaným cílem filmařů, ale také přišel o řadu původních hodnotných prvků (např. kuchyni, na jejímž místě se nyní nachází kaple). Hrad náležel ŘNR až do roku 1939, kdy mu byl odebrán Říší, byť řád ukazoval na to, že byl významným germanizačním prvkem v oblasti. Po roce 1945 již nebyl vracen a zůstal ve státním vlastnictví. ŘNR o něj požádal již několikrát (jakož i o jiný majetek), ale nebyl mu vrácen.


Popis hradu


Původně byl hrad koncipován jako hrad bergfritového typu s bergfritem a palácem. Byl vybudován na severním konci protáhlé výšiny mezi údolím toku Javoříčky a přilehlým městem. Původně zajímal nepravidelnou oválnou plochu o osách 39 a 50 m, obtočenou mohutnou obvodovou hradební zdí. Při jižním rovném průčelí se nachází šíjový příkop, ten dnes rozděluje dnešní hradní jádro od předhradí. Do tohoto průčelí je prolomená brána, která byla z pravé strany bráněna válcovou věží - bergfritem o průměru 12 m a síle zdi 3,5 m, přičemž tato věž nezasahovala před líc hradby. Různými přestavbami se postupně ztrácela v hradní zástavbě, až byla prakticky nezřetelná. Nejspíše byla taky o něco snesena. Až v rámci pseudogotické obnovy na přelomu 19. a 20. století byla „odkryta“ a navýšena na dnešních 58 m. Palác se nacházel při severní, nejlépe chráněné hradební zdi. Na konci 19. století mu scházela střecha a byl bezmála ruinou. V přízemí se zachovalo původní čtyřprostorové dělení, avšak prakticky všechny ostatní záležitosti jsou novým provedením. Ostatní zástavba je prokazatelně mladší, i když ne vždy se ji daří zcela přesně určit, jelikož místy byla historizující přestavba velice radikální. Na konci 14. nebo někdy v 1. třetině 15. století byla západně věže při jižní straně vystavena budova, která však byla později zásadně přestavěna. Zřejmě v té samé době bylo kolem původní hradební zdi vystaveno několik opěrných patek. Před původní bránu byl vystaven vjezd, který však byl později nejspíše v renesanci přestavěn na průjezd. V roce 1499 vystavěli Haugvicové na východě dvouprostorové stavení. Toto je doloženo erbovní deskou. Tato budova přiléhá k bergfritu, což dříve nebylo žádoucí. Zřejmě na přelomu 15. a 16. Století byla vybudována okrouhlá dělová bašta Búzovka, která byla později možná již v 17. století spojena s budovou tzv. Oppersdorfského domu. Je dosti pravděpodobné, že v té době bylo vystaveno kolem vlastního hradního jádra opevnění v podobě parkánu s několika podkovovitými baštami. Část se dochovala do dnešních dnů, část byla z menší či větší části přestavěna, nejspíš si však parkán zachoval svůj původní průběh. Zřejmě po požáru roku 1568, bylo vybudováno propojení severního paláce s východní přístavbou v renesančním slohu. Ve východní části se nacházela samostatná kuchyně s vysokým dymníkem, jediná, která se až do konce 19. století dochovala na Moravě. Vystavena byla do poloviny 16. století. Při přestavbě byla zbořena, aby na jejím místě mohla být vystavena pseudogotická kaple. Oppersdorfský dům byl vystavěn někdy po roce 1617, avšak jeho současná podoba doznala značných změn během puristické přestavby.
Samotné předhradí, které se nachází na jihu, nebylo přestavbou zasaženou natolik významně. Celkové rozložení jednotlivých staveb si zachovalo víceméně svou zásadní podobu. Zůstala zachována 27 m vysoká vstupní věž. Zdá se, že původní je i obtočení parkánem a dvěma nárožními baštami. Změny doznala jen jihozápadní strana. Celý hrad, tedy jak hradní jádro, tak i předhradí, je obehnán mohutným okružním příkopem. Ten po jeho vnější straně vymezuje pozdně gotická hradba. Toto opevnění je obdobou tzv. kontreskarpové příkopové zdi na Pernštejně. Na jižní straně, která je stranou přístupovou, je pak toto opevnění zesíleno dvěma baštami. Není dále vyloučeno, že tam kde byly ve zdi vybořeny proluky, se mohly nacházet další bašty, nejspíše v počtu dvou. Před jižním průčelím se pak nachází další, polozasypaný šíjový příkop. Na zachovalých baštách jsou pak patrny stopy po ochozích. Naproti vstupní věži s branou na předhradí se nachází vstupní objekt, mezi nimiž se v současnosti nachází kamenný víceobloukový most, ale dříve zde pochopitelně stával most dřevěný.
Historizující přestavba od architekta G. J. Hauberissera, která byla vykonána v letech 18951909, byla značným zásahem do podoby hradu. Z dnešního pohledu hlavně památkové péče, byl tento radikální zásah z větší části nešťastný a v mnoha ohledech nepotřebný. Celkový vzhled hradu doznal několika zásadních změn, avšak v dnešní době jej bereme již za samozřejmý. Bergfrit byl navýšen již na výše zmíněných 58 m, kdy dostal otevřený zděný ochoz a užší osmiboký nástavec. Nejstarší palác na severu byl s ohledem na svůj stav proveden prakticky zcela nově. Jedná se to jak vybavení tak i vnitřního členění. Ve druhém patře se jedná s pohledem od východu o jídelní sál (Remter), hlavní sál a kapitulní síň. V severovýchodní části nádvoří pak bylo před propojení severního paláce a východní budovy, postaveno mohutné polygonální pseudogotické schodiště. Nejspíš došlo ke snesení a znovupostavení severovýchodního ohybu obvodové hradby, která je v těchto místech opatřena štíhlými opěrnými pilíři. Východní stavení bylo využito k vybudování pokojů pro hosty a bytu velmistra ŘNR. Vstupní jižní křídlo bylo přestavěnou velmi razantně, tak že se mnohde nedá určit rozsah původních a nových konstrukcí. Ve východní části, kde se dříve nacházela hodnotná a ve své době jedinečná kuchyně, byla po jejím zboření vybudována kaple v novogotickém stylu. Byly zde přivezeny původní kamenné figurální náhrobníky významných představitelů řádu, které se původně nacházeli v řádové kapli na hradě Horneck nad Neckarem. Byla vybavena taky gotickými sochami a malbami. Východní křídlo dostalo ze strany nádvoří znovu schodiště a ochoz. Vevnitř pak byly v přízemí a ve zbrojnici na patře paláce, v jeho západní polovině, vybudovány pozdně gotické klenby. Opperdorfský dům nacházející se vpravo od vstupu, byl rovněž dosti radikálně přestavěn. Nachází se mezi západní vstupní věží a dělovou baštou Búzovkou. Vstupní věž vznikla na torzu původní pozdně gotické vstupní věže. Bašta Búzovka byla podnoží původního opperdorfského domu, aby vynikla, byl tento zkrácen a bašta dostala střechu ve tvaru kužele. Změn doznala i parkánová hradba, která místy již zřejmě nebyla zachována zcela ideálně, a tak byla podle situace buď opravena, nebo v místech, kde již prakticky nestála znovu postavena zřejmě na původních základech. Je možné, že podkovovité bašty pocházejí až z tohoto období. Nutno je ještě nutno zmínit již nepříliš rozsáhlé úpravy předhradí a výstavbu kamenného mostu. Nejspíš byly provedeny i některé další opravy vnějšího opevnění.




Obecné informace




Zdroje


Plaček, M. 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha. ISBN 80-85983-08-7.
Plaček, M. 2001: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů hrádků a tvrzí. Praha.
Prokop, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in Kvnstgeschichtlicher Beziehvng. Wien.
Bouzov - Zdroj: (Plaček 2001, s. 118 obr. 217)

Zdroj: (Plaček 2001, s. 118 obr. 217)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Zdroj: (Plaček 2001, s. 119 obr. 218)

Zdroj: (Plaček 2001, s. 119 obr. 218)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Půdorysný plán kuchyně
Zdroj:
(Prokop 1904, s.55 fig. 94)

Půdorysný plán kuchyně
Zdroj:
(Prokop 1904, s.55 fig. 94)

Bouzov - Plán - řez kuchyní
Zdroj:
(Prokop 1904, s.55 fig. 95)

Plán - řez kuchyní
Zdroj:
(Prokop 1904, s.55 fig. 95)

Bouzov - Autorka fotografie: Zuzana Malachová

Autorka fotografie: Zuzana Malachová
Bouzov - Autorka fotografie: Zuzana Malachová

Autorka fotografie: Zuzana Malachová
Bouzov - Autorka fotografie: Zuzana Malachová

Autorka fotografie: Zuzana Malachová
Bouzov - Autorka fotografie: Zuzana Malachová

Autorka fotografie: Zuzana Malachová
URL : https://www.valka.cz/Bouzov-t181431#531838 Verze : 6
Historická vyobrazení
Bouzov - Hrad na letecké fotografii z roku 1923
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/762815363761686/?type=3&theater

Hrad na letecké fotografii z roku 1923 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/762815363761686/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Jiný letecký pohled na hrad na pohlednici z roku 1923
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/478242762218949/?type=3&theater

Jiný letecký pohled na hrad na pohlednici z roku 1923 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/478242762218949/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Bouzov na pohlednici z roku 1899
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/154932684549960/?type=3&theater

Bouzov na pohlednici z roku 1899 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/154932684549960/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Bouzov s obcí na kolorované pohlednici z roku 1910
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/743010469075509/?type=3&theater

Bouzov s obcí na kolorované pohlednici z roku 1910 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/743010469075509/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Bouzov na kolorované pohlednici z roku 1915
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/743006732409216/?type=3&theater

Bouzov na kolorované pohlednici z roku 1915 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/743006732409216/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Hrad zachycený před rozsáhlou opravou na pohlednici vydané roku 1920
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/170267769683118/?type=3&theater

Hrad zachycený před rozsáhlou opravou na pohlednici vydané roku 1920 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/170267769683118/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Hrad o obec na pohlednici z roku 1905
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/743010352408854/?type=3&theater

Hrad o obec na pohlednici z roku 1905 Zdroj: https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.154932671216628.30254.152396488136913/743010352408854/?type=3&theater
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Zdroj: (Plaček 2001, s. 118 obr. 216)

Zdroj: (Plaček 2001, s. 118 obr. 216)
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

Bouzov - Hradní jádro před přestavbou
Zdroj:
(Prokop 1904, s.377 fig. 510)

Hradní jádro před přestavbou
Zdroj:
(Prokop 1904, s.377 fig. 510)

Bouzov - Kresebný pohled na kuchyň před demolicí
Zdroj:
(Prokop 1904, s.55 fig. 96)

Kresebný pohled na kuchyň před demolicí
Zdroj:
(Prokop 1904, s.55 fig. 96)

URL : https://www.valka.cz/Bouzov-t181431#531839 Verze : 3
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více