Main Menu
User Menu

Artaxerxes III.

Král Artaxerxes III.- perský panovník


- vládl v letech 359 - 338 př. n. l.
URL : https://www.valka.cz/Artaxerxes-III-t25870#93919Verze : 0
V listopadu roku 359 př.n.l., po smrti perského krále Artaxerxa II., usednul na trůn perských králů, jeho syn Óchos jako Artaxerxés III.


V době nástupu Artaxerxa III. k moci se Perská říše nalézala v hluboké krizi. Už v roce 404 př.n.l. ztratila Egypt a Artaxerxés III. vládl fakticky jen územím na východ od Eufratu. Perští satrapové na západ od Eufratu vládli prakticky jako nezávislí panovníci disponujícími vlastními žoldnéřskými armádami. Těsně před nástupem Artaxerxa III., v roce 360 př.n.l., se situace vyhrotila vpádem vojsk egyptského krále Džeha do Palestiny, Sýrie a Foiníkie.


Nastupující Artaxerxés III. se ukázal nejen jako tvrdý, někdy až krutý, ale i mimořádně schopný státník, kterému se podařilo Perskou říši znovu sjednotit. Egyptský král Džeho byl po vpádu na perská území sesazen palácovým převratem a nucen hledat útočiště u svého úhlavního nepřítele. Artaxerxés III. se rozhodl znovu dostat bohatý Egypt pod svrchovanost Persie. K tomu ovšem potřeboval nejprve získat kontrolu nad perskými maloasijskými satrapiemi.


Artaxerxés III. vyplenil Sidón ( libanonskou Sajdu ), patrně pro její kolaboraci s egyptskými útočníky a obsadil Kypr. Maloasijská Lykie, satrapie, kde vládl limyrský kníže Periklés, byla donucena rozpustit své žoldnéřské oddíly a vrátit se zpět pod perskou svrchovanost. Sousední Kárie byla daleko tvrdším oříškem. Vládnul zde syn bývalého kárijského satrapy Hekatomna, mocný Mausólos, který ovládal rozsáhlá území na jihovýhodě Malé Asie. Artaxerxés III. zatím vyčkával.


Od roku 356 př. n. l. zuřila v Řecku třetí " svatá válka " o nezávislost Delf, náboženského centra Řeků. Ve skutečnosti se spíše jedanlo o mocenský boj mezi Athénským spolkem a nastupující Makedoniíí. Války využili někteří členové Athénského spolku, ostrovy Chois, Kos, Rhodos a město Byzantion na Thráckém Chersonésu a, za pomoci kárského Mausóla, ze spolku vystoupili. Athény se chystaly reagovat proti neposlušným členům spolku vojenskou akcí. Artaxerxés III. si byl vědom oslabení Athén a ultimativně pohrozil Athénám válkou, v případě, že, proti odpadlíkům zasáhnou. Athény byly v těžké situaci, válka se vyvíjela v jejich neprospěch, a byly nuceny ultimátum respektovat.


V roce 352 př. n. l. zemřel kárský vládce Mausólos. Vlády se ujala jeho žena Artemísia II. a Persie částečně obnovila svoji autoritu v Kárii. V roce 348 př.n.l. Artemísia zemřela a nastalých zmatků a třenic o nástupnictví využila Persie k posílení svého vlivu nad kárskou satrapií.



V roce 350 př. n. l. se Artaxerxés III. poprvé pokusil o ovládnutí Egypta, ale jeho vojska byla odražena. Na další útok proti Egyptu se král Artaxerxés III. pečlivě připravoval. Obrátil se na řecké státy s žádostí o pomoc při invazi do Egypta. Athény, přes naléhání řečníka a politika Démosthéna, který byl pro spojenectví s Persií proti Makedonii, perskou nabídku odmítly.


Makedonský král Filip II. se ukázal pragmatičtějším politikem. V létě roku 343 př.n.l. uzavřel Artaxerxés III. s makedonským králem dohodu o neútočení a oba monarchové si vytýčili sféry vlivu. Filip II. dostal volnou ruku v Egejském moři, Artaxerxés III. měl krytá záda a mohl se připravit na generální ofenzívu proti Egyptu.


Na podzim 343 př.n.l. shromáždil perský král Artaxerxés III. impozantní armádu. Podle některých pramenů, patrně poněkud přehánějících, vyrazilo do boje proti Egyptu na 300 000 vojáků podporovaných flotilou 300 lodí. Vrchním velitelem perské armády byl Peršan Bagoas, klíčovou roli v perské armádě sehráli řečtí žoldnéřští velitelé. Egyptský král Nektanebos II. (vládnul v letech 359 / 341 př.n.l.) měl slabší armádu.


Oba protivníci hojně využívali služeb řeckých žoldnéřů i řeckých vojenských velitelů, stratégů. A i při výběru velitelů předčil Egypťana Nektaneba II. Peršan Artaxerxés III. Artaxerxovi řečtí stratégové Lakratés z Théb, Nikostratos z Argu a Mentor z Rhodu předčili Nektanebovy velitele Diofanta z Athén a Lamia ze Sparty.


Útok proti Egyptu byl veden z několika stran tak, aby musel Nektanebos II. rozdělit síly. Rozhodujícího vítězství dosáhli Peršané podobně jako jejich vítězný předchůdce, dobyvatel Egypta Kambýses II., u pohraniční pevnosti Pelúsia. Pelúsion bránili řečtí žoldnéři pod velení Řeka Filofrana. Po těžkých bojích Pelúsion dobyl Řek v perských službách, Lakratés z Théb. Vítězný Lakratés slíbil poraženým volný odchod do Řecka a zachování jejich majetku. Perští vojáci toho nedbali a začali plenit dobytou pevnost a okradli i řecké obránce. Lakratés proti nim tvrdě zasáhnul. Někteří perští velitelé si na Lakrata stěžovali samotnému Artaxerxovi III., ale perský král svoji autoritou Lakratovo jednání zaštítil a provinilce nechal popravit. To dokládá dobré vztahy a vzájemnou důvěru mezi perským panovníkem a jeho řeckými veliteli. Už dříve Artaxerxés III., na přímluvu svého stratéga Mentora z Rhodu, omilostnil a povolil návrat do perských služeb Mentorovu bratrovi, slavnému Memnonovi z Rhodu, který si později získal pověst nejlepšího velitele perského krále Dáreia III. a nejtěžšího protivníka dobyvatele Asie Alexandra Makedonského.


Podobné důvěře se jak mezi řeckými žoldnéři, tak i mezi egyptskými knížaty netěšil vládnoucí egyptský král Nektanebos II. Po pádu Pelúsia se začala obrana Egypta hroutit. Nektanebos II., jehož sídelním městem byl Cebnut (Sebennytos) v centru nilské delty, pobýval v průběhu bojů v Mennoferu, odkud před vítěznými vojsky krále Artaxerxa III. uprchnul s celým státním pokladem na jih do Núbie. Artaxerxes III. Óchos triumfoval, ale represáliemi a vyplundrováním bohatých egyptských chrámů si proti sobě, i Persii, Egypťany ještě více popudil.


Začleněním Egypta coby perské satrapie dokončil Artaxerxés III. reintegraci Perské veleříše, říše kterou obnovil v téměř takové velikosti jaké dosáhla za Dáreia I. Velikého. Říše byla ale pevná jen na povrchu, idea Perské veleříše, nadnárodního celku umožňujícím svým obyvatelům lepší život než okolní rozdrobené státy, už byla nenávratně ztracena.


V roce 338 př.n.l. povstali Egypťané vedení Chababašem proti perské nadvládě. Povstání bylo krutě potlačeno, ale Egypťané dál čekali na příležitost svrhnout perské jho. V létě téhož roku byl král Artaxerxés III. Óchos otráven ctižádostivým eunuchem Bagoasem.


Arsés, syn Artaxerxa III. vládl jen krátce. V roce 336 př.n.l. nechal Bagoas odstranit i jeho a na trůn nechal dosadit jako perského krále Dáreia III., pocházejícího z vedlejší větve vládnoucích Achaimenovců. Zánik Perské veleříše se však už neodvratně blížil.
URL : https://www.valka.cz/Artaxerxes-III-t25870#113796Verze : 0