Main Menu
User Menu

Artaxerxes I.

Král Artaxerxés I. (Artachšasa) - perský panovník


- vládl v letech 456 - 424 př. n. l.
URL : https://www.valka.cz/Artaxerxes-I-t28662#100678Verze : 0
Datum narození perského krále Artaxerxa I. není známo. Byl synem krále Xerxa I.. Porážky perského krále při tažení do Řecka v bitvách u Salamíny a Platají oslabily jeho mocenskou pozici. Následné vytlačení Peršanů z Evropy a přenesení bojů do Malé Asie athénským stratégem Kimónem už perský královský dvůr nenechal bez odezvy. V srpnu 465 př. n. l. byli král Xerxés I. a jeho starší syn Dáreios zavražděni v Súsách při palácovém převratu.


Perským králem se stal mladší syn zavražděného krále, který usednul na trůn jako Artaxerxés I. Podle Plútarcha byl Artaxerxés I. dobrým a tolerantním panovníkem klidné povahy. Měl jednu ruku delší než druhou, a tak se mu říkalo Makrocheir (Dlouhoruký). Po nástupu na trůn musel Artaxerxés I. čelit začínající dezintegraci Perské veleříše, a přestože doba největší slávy Persie už pominula vedl si dobře a během své dlouhé vlády se mu podařilo říši stabilizovat a sjednotit.


V roce 465 př. n. l přijal Artaxerxés I. do svých služeb strůjce perské porážky v Řecku athénského politika a vojevůdce Themistokla, který byl v Athénách odsouzen k trestu smrti. Artaxerxés I. mu svěřil vládu nad územím v Magnésii nad řekou Maiandrem (dnes Buyuk Menderes v Turecku), krajinou mezi Lýdií a Lykií. Perský král doufal, že mu tento talentovaný vojevůdce pomůže odrazit útoky Řeků na území Malé Asie. Sázka na Themistoklea však Artaxerxovi nevyšla. Aby se vyhnul boji proti řeckým krajanům, spáchal Themistoklés v roce 460 př. n. l. sebevraždu.


Persie čelila v počátcích vlády krále Artaxerxa I.několika zásadním hrozbám. Byla zcela vytlačena z Evropy a Athéňan Kimón dobyl pro Athény bohatá města v Lykii, Kárii a Pamfýlii.


Navíc přibližně od roku 463 př. n. l. musel Artaxerxés I. bojovat s povstalci v jedné z nejbohatších perských satrapií, v Egyptě. Vzpouru vedl Innarós, syn posledního egyptského faraóna 26. dynastie Psammtéka III. popraveného v roce 525 př.n.l perským králem Kambýsem. Inarós se během několika let zmocnil prakticky celého území dolního Egypta, a prohlásil se faraónem. Snahy perského krále porazit povstalce vyznívaly dlouho naprázdno. Nemalou zásluhu na tom měly Athény, které chtěly využít oslabení Persie. Peršané kontrolovali pouze území horního Egypta, jejich moc končila v Mennoferu. Patrně v roce 456 vyslal Artaxerxés I. do Egypta silné pozemní vojsko vedené zkušeným vojevůdcem Megabyzem. Byl už nejvyšší čas. Starobylá egyptská metropole Mennofer byla obklíčena povstalci, podporovanými mohutnou, asi 200 galér početnou athénskou flotilou, vyslanou na pomoc povstalcům athénským vůdcem Periklem. Mennofer byl už prakticky celý dobyt, perská posádka vzdorovala pouze v městské citadele, tzv. Bílém hradu. V roce 455 př. n. l. perský vojevůdce Megabyzos drtivě porazil pozemní vojska povstalců a vyprostil Mennofer z obklíčení. Athénská flotila ustoupila po Nilu až k ostrovu Prosopitis v západní části delty Nilu. Peršané ji obklíčili a přehradili průliv mezi ostrovem a břehem Nilu sypanými hrázemi. Utrpení Athéňanů jejichž lodě uvízly na mělčině trvalo osmnáct měsíců. V roce 454 př. n. l., poté , co kanál, ve kterém byly uvězněny Athénské lodě zcela vyschnul, zaútočili Peršané na lodě uvízlé na suchu. Porážka Athéňanů byla katastrofální. Neunikla ani jedna z asi 250 galér (50 galér činily posily vyslané k Mennoferu). Padlo na 6 000 athénských vojáků. Jen hrstka unikla na západ do Libye. Vůdce Innarós byl zajat a přibit na kříž. Moc povstalců byla zlomena a postupem času se Egypt dostal opět pod kontrolu Peršanů krále Artaxerxa I. Postup Peršanů zastavil v roce 450 př. n. l. Kimón, který porazil Peršany u kyperské Salamíny a jeho vojsko obsadilo Kypr.


Od roku 457 př.n.l. byly Athény v konfliktu se Spartou. Ta se jevila, oproti agresívnímu Athénami vedenému atticko-délskému spolku, pro Peršany přijatelnější a těšila se Artaxerxově podpoře. Boj proti Sparťany vedenému Peloponnéskému spolku , podpora egyptských povstalců a konflikt s Persiíí, to všechno Athény vysilovalo, a tak se rozhodly jednat o míru.


V zimě, na přelomu let 449 / 448 př.n.l., přicestoval na perský dvůr do Sús athénský vyslanec Kalliás. Obě strany uzavřely kompromisní mír nazvaný podle athénského vysalnce mírem Kalliovým. Artaxerxés I. uznal Egejské moře a průlivy Propontidy (Marmarského moře) jako sféru vlivu Athénami vedeného spolku. Athény vyklidily Kypr a zavázaly se neútočit na území pod perskou svrchovaností. Řecká města v Malé Asii platila sice Artaxerxovi I. formálně tribut, fakticky se však stala na Persii nezávislá.


V roce 445 př.n.l. vysílá Artaxerxés I. do neklidného Judska nového správce, svého bývalého číšníka ze Sús, Nehemiáše. Nehemiáš prosazuje v nábožensky rozdělené Judeji víru v jedniného boha. Aby si získal přízeň obyvatel odpustil dluhy, snížil úrokové sazby a nechal Jeruzalén obehnat hradbami. Situace v této perské provincii se uklidnila. Pozitivní vývoj nastal i v provincii Sýrii.


Artaxerxés I. byl po zklidění v Judsku a Sýrii posílen a ani Perikleovy provokativní útoky vedené ne sever Malé Asie ho nevyvedly z klidu. V roce 440 př.n.l. porušily Athény Kalliův mír. V Sinopé se usadili athénští kolonisté a dále na východ založili kolonisté osadu v Amisu. Naopak v témže roce odmítla města v Kárii platit Athénám tribut a navrátila se dobrovolně pod svrhovanost Persie.


V roce 431 př. n. l. vpadne do Attiky spartský král Archidámos, začíná druhá Peloponnéská válka. Obtížné situace Athén využila Lykie a vystoupila z atticko-délkéh spolku. Lykové odmítají platit Athénám tribut a vracejí se pod svrchovanost Artaxerxovy Persie. V zimě 430/429 př. n. l. se v Lykii vylodilo athénské vojsko, které mělo odbojnou Lykii pacifikovat. Athénské vojsko však utrpělo v Lykii těžkou porážku, padl i admirál Melasandros. O povstání Lyků proti Athénám nám dává svědectví čtyřmetrový pomník krále Cherei z Xanthu. Nápis na reliéfu se sice do dnešní doby nepodařilo zcela rozluštit, ale uvedená jména Milasantara (tak nazývali Lykové Melasandra) a Tissafernés hovoří výmluvně. Tissafernés byl perským satrapou Sard a Kárie, a protože Lykie dobrovolně opět vstoupila pod svrchovanost Persie, je pravděpodobné, že se na porážce Athéňanů podílel i tento Artaxerxův satrapa. Artaxerxés I. získal, nejen Tissafernovou zásluhou, ale i vinou bezohledného velmocensky arogantního chování Athén (po Kimónově porážce Peršanů v bitvě u Eurydemontu v roce 466 př. n. l., kdy se Lykie dostala pod Athénskou nadvládu, platili Lykové veliké členské poplatky atticko-délskému spolku a navíc nařídili Athéňané Lykům, kterým zcela nedůvěřovali, aby strhli městské hradby. Lykům poté připadala Persie coby lenní pán přijatelněji než Athény, protože do chodu městských samospráv prakticky nezasahovala), kontrolu nad řeckými maloasijskými městy.


Artaxerxés I. vládnul Perské říši 41 let. Po jeho smrti, koncem roku 424 př.n.l., se na pouhých 45 dní (poté byl zavražděn svým bratrem Sogdianem) ujímá vlády jeho syn, jako král Xerxés II. V roce 423 př.n.l. usedá na trůn perských velekrálů Artaxerxův nelegitimní syn, nyní král Dáreios II.


Král Artaxerxés I. byl pohřben ve skalním pohřebišti perských králů v Naqš - i - Rustem u Persepole. Legitimita a moc příštích perských králů je však oslabována častými převraty, harémovými intrikami a spiknutí na perském královském dvoře.
URL : https://www.valka.cz/Artaxerxes-I-t28662#110316Verze : 0