Main Menu
User Menu

Akbar I.

Císař Akbar I. Veliký Džaláludín Muhamad


- vládl v letech 1556 - 1605
URL : https://www.valka.cz/Akbar-I-t28562#100411Verze : 0
Narodil se roku 1542 jako syn císaře Humájúna. Ve svých třinácti letech se po smrti svého otce počátkem roku 1556 stal třetím panovníkem říše Mughalů. Po první čtuři roky jeho vlády převzal regentství perský šlechtic Bairam Chán, šíitský muslim. Jeho prvním úkolem bylo obhájit trůn pro nezletilého Akbara proti rádžputským knížatům. V druhé bitvě u Pánípatu roku 1557 rozdrtila armáda pod velením Bairam Chána spojená vojska rádžputských knížat, vedených generálem Hémúem a počátkem roku 1558 měla pod kontrolou rozsáhlé území od Dillí až po Ágru a Džaunpúr.


Když se roku 1560 ujal Akbar samostatné vlády, donutil Bairam Chána odstoupit a státní záležitosti poté svěřil do kompetence čtyř ministerstev: finančního, válečného, dvorského (vnitra) a náboženského. Poté zahájil rozsáhlé reformy daní, které ulehčily malým rolníkům a zavedl systém vojenské povinné služby, čímž si zajistil armádu loajální vůči centrální moci. Financování armády se stalo záležitostí tzv. vojenské elity, což byla nedědičná šlechta, jejíž postavení u císařského dvora záviselo na množství vojska, které byl ten který její příslušník schopen na své náklady vydržovat.


Největší změnou v Mughalské říši však byla Akbarova náboženská politika. Císař ač byl muslim, zrušil diskriminační daně pro hinduisty a umožnil jim vstupovat do státních služeb a do armády. Rovněž uzavřel mír s Rádžputy a pojal za své manželky mnohé rádžputské princezny. Rovněž usiloval o ideové spojení hinduismu s islámem a prosazoval náboženskou toleranci u dvora. Založil diskusní fórum, jehož se od roku 1575 vedle muslimských učenců účastnili i džinisté, hinduisté a pársové, k nimž v roce 1580 přibyli také dva jezuité z portugalské Góyi. Jedním z výsledků úsilí o syntézu hinduismu s islámem byl vzestup sekty sikhů v Pandžábu, jejichž zakladatelem byl Guru Nának.
Aby usmířil ortodoxní muslimy, kteří nelibě nesli oslavy hinduistických svátků u dvora a předčítání hinduistických textů v perštině, prováděl císař veřejně ortodoxní muslimskou modlitbu a financoval každoroční poutě svých dvořanů do Mekky. Přesto došlo roku 1579 ke střetu, když se Kabar prohlásil za kalífa – vládce všech "věřících" a nejvyššího soudce v náboženských záležitostech. Část ortodoxních muslimů povstala a prohlásila za císaře Akbarova nevlastního bratra Mírzu Muhammada Hájina z Kábulu. Vládní vojsko však toto povstání včas potlačilo a její strůjci byli zbaveni úřadů a posláni do vyhnanství v Mekce. Císař poté vytvořil vlastní náboženský řád, uctívající vedla jediného Boha také slunce a odmítající nadměrné užívání masa, alkoholu a pohlavního styku, což se blížilo etice rádžputských dvořanů. Členové tohoto řádu prováděli zvláštní rituál a přísahali osobní oddanost Kabarovi až za hrob. Hlavní město přemístil v roce 1585 do Láhauru, který byl lépe chráněn proti vnějším útokům
a nechal po celé zemi vybudovat síť vojenských pevností, které mu usnadňovaly bezpečné cestování po celé zemi. Když se císař pohyboval po své říši, postupoval v čele až 50 tisíc kavaleristů, 500 slonů a podpůrné pěchoty. Kupředu byly vyslány průzkumné čety, které zajistily nejvhodnější trasu a zásoby pro vojsko od místních obyvatel. Mnoho krajů bylo zinventarizováno a jejich produktivita zaznamenána pro účely daní. Císař dal do oběhu jednotné mince, jejichž ražba podléhala jeho přímé kontrole a usiloval o zavedení jednotného systému měr a vah.


Akbar I. Veliký vytvořil z Indie za dobu své vlády jednu z nejmocnějších zemí, ne-li nejmocnější v tehdejším světě. Poslední čtuři léta jeho vlády však vyplňovaly rozbroje o případné nástupnictví mezi dvěma dvorními skupinami. Jedna prosazovala nástupnický nárok Akbarova vnuka Chusraua proti jeho synovi Salímovi. Když císař na sklonku léta 1605 onemocněl úplavicí, prohlásil za svého nástupce Salíma. Zemřel 25. října téhož roku a pochován byl ve velkolepé hrobce nedaleko od Ágry.
URL : https://www.valka.cz/Akbar-I-t28562#104235Verze : 0