Spojenecké operace v Porýní od 15. září 1944 do 21. března 1945 (V)

Autor: Luboš Pavel / mindphaser 🕔︎︎ 👁︎ 34.070

Když konečně 12. skupina armád ve své oblasti ovládala západní břeh řeky Roer, mohl se Bradley plně soustředit na přípravy operace LUMBERJACK. Bradleyho plán počítal s útokem 1. armády na jihovýchod směrem k soutoku řek Rýn a Ahr, po jehož dosažení se měla stočit na jih a spojit se s Pattonem, který bude se svou 3. armádou postupovat severovýchodně napříč oblastí Eifel. V případě úspěchu operace LUMBERJACK by byl obsazen Kolín, zajištěna koblenzská oblast a 12. skupina armád by si zajistila kontrolu celé oblasti podél Rýna na sever od řeky Mosell. Bradley rovněž spoléhal, že se 12. skupině armád podaří obklíčit velký počet německých jednotek, které se nestačí přesunout na druhý břeh Rýna.

Operace LUMBERJACK byla zahájena 1. března 1945. 1. armádě se na severu dařilo rychle postupovat z předmostí na řece Erft, 4. března obsadit Euskirchen a o den později vstoupit do Kolína. Současně s tím Pattonova 3. armáda rychle postupovala přes oblast Eifel směrem k Rýnu.

Reklama

Úderná jednotka 9. tankové divize náležející k 1. armádě vedená podplukovníkem Leonardem Engemanem postupovala v rámci operace LUMBERJACK směrem na Remagen. Když úderná jednotka dosáhla okraje města, zjistili Američané ke svému velkému překvapení, že Ludendorffův železniční most přes Rýn stále stojí. Engemann ihned se svými muži zaútočil, a přestože se němečtí obránci pokusili most zničit, obsadil jej.

Spojenci konečně získali předmostí na Rýnu. Během několika následujících dnů se Němci pokoušeli most zničit, ale bezvýsledně. Eisenhower přikázal Bradleymu přesunout přes Rýn pět divizí a pevně tak zajistit předmostí. Ale 12. skupině armád nebylo dovoleno ihned pokračovat v postupu a využít tak příležitosti, která se jí naskytla. Místo toho Eisenhower 13. března nařídil Bradleymu rozšířit předmostí maximálně 40 km do délky a 16 km do hloubky, snad ze strachu, aby nezlehčil zásluhy 21. armádní skupiny na celkovém úspěchu.

Přestože se Ludendorffův most 17. března zřítil, vybudovali již Spojenci přes Rýn několik pontonových mostů a pevně drželi předmostí na východním břehu řeky ve svých rukách. Hodges čekal jen na svolení SHAEF k obnovení postupu své 1. armády.

Přestože Eisenhower stále držel Bradleyho 12. skupinu armád pevně "na uzdě", pod vlivem úspěchů dosažených během operace LUMBERJACK změnil celkovou strategii postupu. 17. března při setkání s Deversem, Patchem a Pattonem vrchní velitel expedičních vojsk rozhodl, aby hlavní útok nyní vedla 6. skupina armád, která by měla během operace UNDERTONE ze svých pozic na Rýnu postupovat směrem do Sárska. Původní plán nařizoval 7. armádě postupovat na Sársko, zatímco bude de Lattreova francouzská 1. armáda krýt Patchův bok. Přestože Devers již 15. března zahájil operaci UNDERTONE, Eisenhower navrhl, aby Pattonova 3. armáda útočila přes severní část Patchova sektoru, což by 7. armádě dovolilo zvětšit tlak na oblast Siegfriedovy linie v jejím sektoru. Plány operace UNDERTONE tak představovaly jedny obrovské kleště, jejichž jižní rameno tvořila Pattonova a severní rameno Patchova armáda. Když se Eisenhower Patche zeptal, má-li má nějaké námitky na pohyb Pattonovy armády v jeho sektoru, přátelský Patch mu odpověděl, že hlavním cílem je zničení německých jednotek, a dále ještě dodal, "jsme přece pořád jedna armáda".

Během cesty z porady řešil Patch s Pattonem podrobnosti související z úpravou plánu operace UNDERTONE. Třetí armáda, třebaže byla nyní poněkud více roztažena, rychle postupovala směrem na Oppenheim, Worms, Mannheim a Kaiserslautern. Přestože měla Patchova armáda v úvodní fázi postupu potíže s překonáním Siegfriedovy linie, obsadily její jednotky již 19. března Saarbrücken.


Remagenský most přes Rýn. (National Archives)

Německé pevnůstky a husté zaminování oblastí způsobovaly vysoké ztráty v řadách Patchových a Pattonových jednotek. Zde jsou čtyři příklady činů, za které vojáci třetí a sedmé armády obdrželi vyznamenání Medal of Honor, které jasně ukazují neuvěřitelnou statečnost a sebeobětování amerických vojáků, kteří byli vystaveni houževnaté obraně německých vojáků. Vojín 1. třídy Silvestre S. Herrera, rota „E", 142. pěší pluk, 36. pěší divize, samostatně zaútočil na německý opěrný bod, který znemožňoval další postup jeho čety. Podařilo se mu jej obsadit a přitom zajmout 8 Němců. Jak Herrerova četa dále pokračovala ve svém postupu, ocitla se opět pod palbou. Herrer znovu vyrazil vpřed, tentokrát však přes minové pole. Po chvilce vstoupil na minu, která mu utrhla obě nohy. Přes své vážné zranění udržoval přesnou střelbou Němce v šachu, dokud ostatní vojáci z jeho čety pozici neobsadili. Dva medici, vojín William D. McGee, 304. pěší pluk, 76. pěší divize, a vojín 1. třídy Frederick C. Murphy, 259. pěší pluk, 65. pěší divize, zahynuli, když vědomě vstoupili do minového pole, aby pomohli zraněnému kamarádovi. Kapitán Jack L. Treadwell, velitel roty „F", 180. pěší pluk, 45. pěší divize, vedl svoji jednotku proti Siegfriedově linii poblíž Nieder-Wurzbachu, když se ocitla pod těžkou nepřátelskou palbou. Treadwell osamoceně vyrazil vpřed, vyzbrojen pouze poloautomatickou puškou a ručními granáty. Během odhodlaného útoku zničil šest německých pillboxů a získal osmnáct zajatců. Svým činem inspiroval ostatní vojáky roty „F", kteří vyčistili zbývající německé pozice a vytvořili tak cestu Siegfriedovou linií pro celý prapor.

Reklama

Když byla německá obrana narušena, nabral postup 7. armády na rychlosti - 20. března zlomila odpor obránců Západního valu a zahájila rychlý postup přes sársko-palatinatejskou oblast. O den později se čelní jednotky 7. a 3. armády setkaly. V jejich kleštích se v beznadějné situaci ocitla německá 7. a zbytky 1. armády, které byly posledními německými jednotkami na západním břehu Rýna, a Patton mohl ohlásit, že jeho jednotky dosáhly v celém sektoru 3. armády západního břehu Rýna.

21. března tak byly mohutné spojenecké pozemní síly rozmístěny od Arnhemu po Švýcarsko po celé délce Rýna. Eisenhowerovy strach nahánějící armády, čítající 4,5 miliónů mužů, soustředěných v 90 divizích, nyní netrpělivě očekávaly rozkaz zahájit postup směrem do srdce nacistického Německa. Tažení, jehož cílem bylo dosažení a překročení Rýna, bylo u konce, závěrečné tažení směrem do střední Evropy však bylo na svém začátku.

Tažení k Rýnu, přestože bylo Spojenci velmi draze zaplacené, přineslo zkázu německému Wehrmachtu. Němci během spojeneckého tažení k Rýnu ztratili 300 000 mužů a velké množství nenahraditelného vybavení. Hitler, vyžadující obranu každé části Německé říše, umožnil Spojencům zničení Wehrmachtu na západě v oblasti mezi Siegfriedovou linií a Rýnem. Třetí říše se nyní ocitla téměř bezbranná proti Eisenhowerovým masám armád.

Eisenhower byl s výsledky tažení v Porýní, které jasně ospravedlnily neústupné lpění na strategii postupu na široké frontě, spokojen.

Od průlomu z předmostí v Normandii se největším kritikem Eisenhowerovy strategie postupu na široké frontě stali Britové. Z části jejich odpor pramenil z Churchillova prosazování postupu na Německo přes Itálii a Balkán a z důvodu neochoty zahájení operace DRAGOON jako klíčové součásti Eisenhowerových plánů. Po průlomu Britové (a zejména Montgomery) prosazovali jeden a zcela podporovaný útok na Německo, který by rychle ukončil válku. Pro Montgomeryho plán hovořil jeden aspekt. V roce 1944 byla Velká Británie pod velkým tlakem a její ekonomika byla na pokraji krachu. Spojené Státy však takový ekonomický tlak nepociťovaly, a tak Eisenhower zvolil spolehlivější a opatrnější, avšak časově náročnější postup.

Ale Eisenhower měl bezpochyby řadu dobrých důvodů, než aby se pustil do odvážného útoku na Německo. Dokud se díky otevření Antverp na konci listopadu 1944 nezačaly plnit sklady Spojenců, způsobovalo logistické zajištění spojeneckých sil Eisenhowerovi nemalé problémy. Jednoduše řečeno, Eisenhower nevěřil, že je možné po logistické stránce podporovat Montgomeryho, Bradleyho a Pattonův soustředěný útok do srdce Německa.

Tento postoj ještě podporovala obava, že se Němci vzpamatovali z panického ústupu z bojů na Seině, mohli seskupit své jednotky a znenadání udeřit na bok postupujících jednotek. Rychlá reakce na operaci MARKET-GARDEN a jejich ofenzívy v Ardenách a v Alsasku jen potvrdily Eisenhowerovy obavy, že Němci jsou stále velmi nebezpečným protivníkem. A proto Eisenhower zvolil strategii neustálého tlaku na německé obránce po celé délce fronty od Antverp po Švýcarsko, než se mu podaří shromáždit dostatek lidí a materiálu pro nevyhnutelný konečný útok na srdce Třetí říše. Výsledkem bylo, že mohl měnit směr hlavního spojeneckého útoku tak, jak se jeho armádám naskýtala možnost prorazit frontu na jakémkoliv jejím místě. V řadě ohledů se tažení v Porýní stalo nejdelší a nejkrvavější bitvou, ve které zvítězily prostředky Spojenců. Přes všechny polemiky zda provést jediný rozhodný úder nebo postupovat na široké frontě je neoddiskutovatelné, že tažení v Porýní skončila úspěchem, který dláždil cestu konečnému vítězství Spojenců.

Reklama

Eisenhower díky svému opatrnému a odhodlanému velení složených a často v názorech nejednotných spojeneckých sil dovedl obtížné tažení k úspěšnému konci. Byli to však nezdolně bojující spojenečtí vojáci, kteří přeměnili ambiciózní plány spojeneckého velení ve vítězství. Ve stále se zhoršujícím počasí, obtížném terénu a proti odhodlané obraně Eisenhowerovi vojáci dosáhli triumfu. V polovině prosince 1944 Eisenhower napsal známému válečnému zpravodajovi Ernie Pyleovi, že to byli právě prostí vojáci, kteří demonstrovali skutečnou odvahu "tím, že beze slova snášeli nesnesitelné podmínky". V bojích u Aachenu, Mét, v Hürtgenském lese, ve Vosgéských horách, podél celé Siegfriedovy linie a řeky Rýna spojenečtí pěšáci vytrvali a přes houževnatý odpor a nepřízeň počasí německý Wehrmacht porazili.

Zdroje a doplňující materiály na internetu
Rhineland - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/rhineland/rhineland.htm
Southern France - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/sfrance/sfrance.htm
Ardennes-Alsace - http://www.army.mil/cmh-pg/brochures/ardennes/aral.htm
Battle of Bulge - http://ardenne44.free.fr/
Battle of Hürtgen Forest - http://www.hurtgen1944.homestead.com/
Market-Garden - http://www.marketgarden.com/

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více