Vzducholodě 1918-1945

Poslední vzducholodě

Po havárii se od nacistického Německa snesla obrovská vlna kritiky na Ameriku a jejího prezidenta Roosevelta. Za vinu se jim kladlo, že embargem na nehořlavé helium havárii zavinili. Na rok 1938 se tedy plánovalo uvolnění helia pro Německo. Březnovou anexí Rakouska se definitivně uzavřela cesta tohoto vzácného plynu do Německa. L.Z.130 „Graf Zeppelin II“, sesterská loď L.Z.129, byla už ale pro použití helia konstruována, muselo dojít k předělávkám pro splnění bezpečnostních podmínek vodíku. Po zalétání 14. září 1938 vykonala jen pár propagandistických letů. Za pozornost stojí kondenzační zařízení pro získávání vody z výfukových plynů. Mohlo tak být zachyceno až 100 % vody a vráceno do zátěže vzducholodi. Nemuselo by se tedy vypouštět za letu velmi drahé helium. Po předělání kondenzační zařízení zůstalo, aby se zabránilo manipulacím s nebezpečným vodíkem. Za války našla L.Z.130 uplatnění v luftwaffe jako pomocný prostředek ke kalibraci pozemních radiolokátorů. V roce 1940 však putovala společně s L.Z.129 do hutí. Rozestavěna byla ještě L.Z.131 a plánovala se L.Z.132, to už ale byla jen slabá ozvěna někdejší slávy Zeppelinů. Ani jedna se už nedočkala dokončení.