Obsazení Československa 1938 - 1939

Autor: Petr Lujka 🕔︎︎ 👁︎ 35.117

Poslední kroky k velké zradě

Ministerský předseda Velké Británie s největší pravděpodobností Francouzům naznačil, že kdyby trvali na podpoře neústupné Prahy, pak by Londýn nemusel poskytnout Paříži pomoc v případě jejího napadení Německem. Jinými slovy, bude-li Francie souhlasit s obětováním Československa, Chamberlain se zaváže vytvořit britsko-francouzský obranný pakt a angličtí vojáci pomohou Francii v jejím boji s nacistickým Německem. Politicky nejednotná francouzská vláda by se ráda válce vyhnula a tudíž nebylo tak obtížené ji přesvědčit, aby souhlasila s Chamberlainem a prodala svého spojence Hitlerovi. Zrazené Československo nemělo na výběr a Hitler dostal československé pohraničí.

22. září se Chamberlain vrátil do Německa a jednal znovu s Hitlerem. Tentokrát se setkali na březích Rýna v Godesbergu. Chamberlaina velice rozladilo, že Hitler nyní odmítá podmínky, na kterých se dohodli na své poslední schůzce. Požadoval totiž okamžité obsazení československého pohraničí německou armádou bez předchozího plebiscitu. Chamberlain si stěžoval, že se německý požadavek blíží ultimátu. Jednáni bylo přerušeno a Chamberlain se vrátil do Londýna. Aby si zachoval tvář, musel vytvořit zdání, že se Hitlerovi nevzdal příliš rychle. Stejně tak na úrovni osobní nebyl ochoten nechat se německým diktátorem otevřeně vydírat. Mezitím Československo vyhlásilo mobilizaci. Zdálo se, že válka je nevyhnutelná. V Londýně I v Paříži panovala velice napjatá nálada, lidé si zkoušeli plynové masky, protože se báli německých náletů. Děti se posílaly na venkov k příbuzným. Francie mobilizovala sto divizí a vlaky plné vojáků směřovaly na východ k Maginotově linii.

Reklama

Chamberlain se stále nevzdával, požádal Mussoliniho, aby intervenoval u Hitlera a stal se ve sporu prostředníkem. Hitler se rychle chytil myšlenky na konferenci čtyř tehdejších mocností, kde by se měla československá krize vyřešit. 29. září se představitelé Británie, Francie, Německa a Itálie sešli v Mnichově. Zastupovaly je Chamberlain, Daladier, Hitler a Mussolini. Sověti a dokonce ani Čechoslováci pozváni nebyli. Mussolini hned na začátku konference předložil „italský kompromisní návrh“, což ve skutečnosti nebylo nic jiné- ho než seznam Hitlerových požadavků, který mu Němci před několika hodinami podstrčili. Chamberlain vyhrál v několika nepodstatných bodech, ale s okamžitým předáním československého pohraničí Německu souhlasil. Tak se vlastně diskutovalo pouze o způsobu provedení náhrady československého majetku v oblastech, které připadnou Německu. Hitler nechtěl o nějakém způsobu kompenzace ani slyšet. Chamberlain tento bod vzdal a pouze se ohradil proti německému požadavku, aby si čeští rolníci vyhnaní ze Sudet nesměli brát své hospodářské zvířectvo. „Znamená to snad, že by byli rolníci vyhnání, ale jejich dobytek by zůstal?“ staral se ministerský předseda Velké Británie.
Náš čas je příliš drahý, abychom se zdržovali takovými trivialitami!“ skočil mu do řeči Hitler. Pro Německo, kde byl nedostatek masa, nebyla otázka českých krav a volů žádná trivialita. Vše se za drahé peníze muselo dovážet. Nicméně I zde Chamberlain ustoupil, I když takové jednáni považoval za krádež. Daladier málokdy něco namítal, působil dojmem starého unaveného člověka. Muselo mu být naprosto jasné, že vydání československého pohraničí vážně oslabí nejen francouzské spojence ve střední a východní Evropě, ale především samu Francii.

Celá konference trvala od oběda do devíti večer. Na jejím konci Hítler dostal vše, co požadoval. Československé pohraničí s nepoškozeným obranným systémem mělo být do deseti dnů předáno Německu. Británie a Francie se zavázaly garantovat nové československé hranice. Když představitelé čtyř mocností opouštěli konferenci, bylo na jejich vzhledu patrné, kdo a kolik získal. Hitler a Mussolini, oba v parádních uniformách, působili jako dobyvatelé, ve výborné náladě odjeli na pozdní recepci. Když Chamberlain odjížděl do hotelu, zíval a chtělo se mu spát. Daladier působil jako zcela zlomený člověk, neodpověděl ani na běžné dotazy novinářů a sotva se dovlekl ke svému vozu. Byl skutečně jen unaven?

Hitler opět skóroval! Mohl si připsat další „mírový triumf“. Jeho obliba v Německu opět vzrostla a tenkrát snad dosáhla svého vrcholu. Všichni se radovali nejen ze získání československého pohraničí, ale I ze skutečností, že opět unikli válce. I mezi generalitou získal Hitler respekt. Generálové, kteří plánovali Hitlerovo svržení, odvolali puč, sotva obdrželi zprávu, že Chamberlain jede do Mnichova. Jestliže nebude nutno jít kvůli Československu do války, zmizel I důvod pro palácový převrat. Jeden ze spiklenců, Hans Gisevius, později napsal: „Stalo se něco neuvěřitelného, Chamberlain a Daladier odletěli do Mnichova… Armáda nebude nikdy revoltovat proti někomu, kdo vítězí jako führer.

Československo, zrazeno Británií a především Francií, se kterou bylo vázáno spojeneckou smlouvou, nemělo na výběr a dohodě z Mníchova se podvolilo a pohraničí postoupilo Německu. 30. září Reptající českoslovenští vojáci opustili pohraniční obrannou linii, vyklidili pevnůstky v horách a započal smutný ústup ze Sudet.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více