Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Drtina, P.: Československo můj osud, svazek 1, kniha 1, Praha, 1991.

Moravec, F.: Špión, jemuž nevěřili, Praha, 1990.

Černý, V.: PIáč koruny české, Toronto 1977.

Klumpar, V.: Odpadnutí Slovenska a zřízení protektorátu, archiv Národního muzea, rukopis, kartón 1.

Hitler, A.: Monology ve Vůdcově hlavním stanu 1941-1944, ed. Hrbek. J.: Praha 1995.

Kliment, J.: Dvacet let v úřadovnách dr. E. Háchy, rukopis, archiv Národního muzea, kartón 22.

Předsednictva SNJ a MNJ „Českému národu“ České slovo 31, 17.3.1939, č. 66.

Venkov 34, 16.3. 1939, č. 64.

Postup obsazování Čech a Moravy, České slovo 31, 16.3. 1939, č. 65.

Klid se vrací, Národní politika 18.3. 1939, č. 77.

Cyphelly, V. A.: Politická čítanka, Praha 1939.

Kliment, J.: U obětovaného prezidenta, část III. – dodatky, archiv Národního muzea, kartón 24.

Haacke, U., Krumsteller ,B.: Geschichtsbuch für die deutsche Jugend, Leipzig 1940, svazek 5.

Rohlová, D.: Měnící se obraz česko-německých vztahů v učebnicích dějepisu, diplomová práce PeF ZČU, Plzeň 1995.

Lemberg, H., Eibt, F.: Deutsch-tschechische Beziehungen in der Schulbuchliteratur und im populären Geschichtsbild, Braunschweig 1980.

Wagner, E.: Die rassische Herkunft des Tschechen, Stürmer, listopad 1938.

Jung, R.: Die Tschechen – Tausend Jahre deutsch-tschechischer Kampf, Berlin 1938.

Oskar Ulrich, Der grosse Irrweg der Tschechen, Prag 1943.

Kural, V.: Místo společenství konflikt!, Praha 1994.

Klímek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda, Praha, Litomyšl 1995.

Jiří Stříbrný, Paměti, Vojenský historický archiv, fond 48.

Stručné dějiny Říše, Praha 1943.

Tomeš, J.: Historie v letech zkoušky, Praha 1985.

Werstadt, J.: Odkazy dějin a dějepisců, Praha 1948.

Hácha, E.: Rozhlasový projev 30. května 1942: „Kdo dosud plnil své povinnosti a soustředil se na práci, ten také dnes klidně pracuje ve svém povolání a tomu nebyl zkřiven jediný vlas na hlavě... Kdyby nebylo štvaní pana Beneše, jeho lidí v cizině a jeho tajných přisluhovačů v našich zemích, naše vlast by byla nejpožehnanější a nejklidnější končinou v Evropě. Všechna tvrdá opatření Velkoněmecké říše, která nás dosud postihla byla vyvolána nesmyslnými pokusy o politický odpor, podněcovaný z ciziny panem Benešem ...Místo českého národa v tomto velikém boji jedině po boku Velkoněmecké Říše. Nepřátelé Velkoněmecké říše jsou také nepřáteli českého národa... Buďte ubezpečeni, že kdyby pan Beneš zvítězil, štěstí naší vlasti a vašich rodin a dětí bylo by zcela bolševismem... V tomto boji nemůže být těch, kteří stojí stranou. Zde je možné jen dvojí: buď jít s Říší, anebo se proti ní postavit. Ten z vás, kdo by se odvážil jen v nejmenším proti Říši pracovat, bude zničen. Jen na vás je dnes, abyste svou prací a svým přičiněním přispěli k vyhubení zrádců Říše, kteří jsou také našimi nepřáteli.“ V hodině dvanácté, Praha 1942.

Emanuel Moravec, projev 28.6.1942: (německý národ – J.R.), „který nás zachránil před hrůzami války a který bdí dnes nad klidem Evropy a stojí jako nerozborná stěna daleko na východě, aby naše kraje chránil před morem bolševismu“. In: O český zítřek, Praha 1943.

Moravec, E: O český zítřek, Praha 1943.

Vajtauer, E.: Český mýthus – co nám lhaly dějiny, Praha 1943.

Lažnovský, K.: Říše a my, Praha 1941.

Moravec, E.: Ve službách nové Evropy, Praha 1940.

Moravec, E.: Děje a bludy, Praha 1941.

Zlom, J.: Bud'-anebo: Pohled na českou skutečnost, Praha 1943.

Moravec, E.: Děje a bludy, Praha 1941.

Moravec, E.: O český zítřek, Praha 1943.

Provolání domácího odboje, určené německému obyvatelstvu, duben 1940. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Plán župního vedení NSDAP v Liberci na rozdělení a násilné poněmčování českých zemí „Zásady nového politického uspořádáni českomoravské oblasti“ - 1939. In: Příspěvky k dějinám KSČ, 1961, č. .5.

Depeše Z. Bořka Dohalského E. Benešovi 13 - 21. 9. 1941. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

V. Nosek H.Ripkovi 8. 12. 1942. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Zpráva ministerstva národní obrany pro E.Beneše o postoji čs. vojáků k možnému vstupu sudetských Němců do struktur čs. prozatímního státního zřízení z 15. 9. 1941. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

studie F. Černého o problému Němců v ČSR po válce z listopadu 1941.

Memorandum J. Kally „Náš boj“ z 18. 1. 1940.

Memorandum prof. Z. Pešky o výměně obyvatelstva ze srpna 1939.

Depeše V. Krajiny pro P. D. se vzkazem Z. Bořka Dohalského 3. 12. 1940, tamtéž.

Depeše ÚVODU pro E. Beneše k německé otázce z 19. 12. 1940.

Prozatímní memorandum o řešení sudetoněmecké otázky, připravené J. Císařem, květen 1944.

Studie „Stát - Masaryk - Vládnout znamená předvídat“, červen 1940.

Jaromír Nečas Bohumilu Laušmanovi, září 1940. In: Dokumenty z historie česko-slovenské politiky 1939-1943, ed. Otáhalová, M.: I. Praha 1966.

Rudé právo, srpen 1939, září 1939, únor 1940, srpen 1940, leden 1943, srpen 1943, září 1943.In: Rudé právo 1939 – 1945, Praha 1971.

Rudé právo listopad 1939, Rytíř smutné postavy - Edvard Beneš - únor 1940, duben 1940, červenec1940. „Čeští lidé nepropadnou a nesmějí propadnout – o to se my, komunisté, postaráme – šovinistickému běsnění proti všemu německému, jaké v něm rozdmýchává česká buržoazie, zejména lidé Benešovi. Německý dělník, německý utlačený lid je spojencem v našem boji a jen spolu s nim dojdeme svého osvobození.“ Prosinec 1940. Nejednoznačné bylo komunistické hodnocení událostí 17. listopadu 1939: Čeští šovinisté z okolí Beneše, kteří mezi pražskými studenty živili šovinistické protiněmecké nálady, a aby se vykázali nějakými úspěchy svým anglickým kapitalistickým chlebodárcům, agitovali mezi studenty pro nerozvážné akce – nejsou bez viny na tom, že H. Frankovi byla jeho krvavému dílu poskytnuta záminka.“ Tamtéž. In: Rudé právo 1939-1945.

Vzpomínky Čechů v protektorátu na německou pomoc proti nacistické perzekuci se vyskytují pouze ojediněle. Například Jaroslav Drábek podal portrét gestapáka z pankrácké věznice Hanse Gabla, který pod vlivem své české družky pomáhal Čechům. (Jaroslav Drábek, Z časů dobrých i zlých, Praha 1992, s. 110); Josef KIiment vložil do svých pamětí seznam Němců, kteří údajně podporovali Čechy. (Kliment, J.: c.d., kartón 23, s. 209 aj.) Rozhodující pro příklon většiny komunistů doma i v exilu k radikálnímu nediferencovanému obrazu Němce – nepřítele bylo až vyhraněné stanovisko Gottwaldova moskevského vedení KSČ z roku 1944; srv. dále Tomáš Staněk, Odsun Němců z Československa 1945 – 1947, Praha 1991.

Masaryk, J.: Volá Londýn, Praha 1948.

Koncept zprávy čs. ministerstva zahraničních věcí o situaci ve vlasti, říjen-listopad 1943. In: Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Rudé právo září 1943. In: Rudé právo 1939-1945.

Dr. Jan Šrámek: Politické projevy v zahraničí, Praha 1945.

24. září 1945 navštívil arcibiskup J. Beran např. sběrný tábor Němců v Lašanech u Prosečnice. Srv. Rataj, J.: Z Plzně do Vatikánu. Životní cesta kardinála ThDr. Josefa Berana. In: Sborník PeF ZČU v Plzni, dějepis XVI., Plzeň 1995.

E. Beneš V. M Molotovovi 9. 6. 1942. In: Dokumenty z historie československé politiky 1939-1943.

Projev Beneše 3. 2. 1944, Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

S. Ingr E. Benešovi 8. 4. 1941, Vondrová, J.: Češi a sudetoněmecká otázka, Praha 1994.

Fischl, V.: Hovory s Janem Masarykem, Praha 1991, s. 78-79.

Studie F. Černého o problému Němců v ČSR, listopad 1941.

Zpráva z domova u růstu nenávisti vůči Němcům, 10. 7. 1944.

Poznámky H. Ripky k memorandu E. Beneše 25. 2. 1941.

Depeše o protiněmeckém smýšlení českého národa 17. 8. 1944, Vondrová, J.: c.d.

E. Beneš vedení Treuegemeinschaftu 1. 12. 1942.

Záznam Smutného o jednání E. Beneše s W. Jakschem 16. 10. 1940.

Depeše E. Beneše pro ÚVOD 26. - 27. 11. 1940.

Poznámky L. Feierabenda E. Benešovi 15. 2. 1941.

Rozhovor H. Ripky s A.J. Bogomolovem 4. června 1942.

Desetibodový plán E. Beneše k transferu sudetských Němců z ČSR, listopad 1943.

Krofta, K.: E. Lány E. Benešovi Čtyři pražské body 21. 6. 1943. In: Dokumenty z Historie československé politiky 1939-1943.

Prozatímní memorandum o řešení sudetoněmecké otázky, připravené J. Císařem, květen 1944.

Depeše Rady Tří pro E. Beneše 23. 8. 1944.

Zpráva z domova, zaslaná doc. Tůmou 1. 9. 1944.

Programové prohlášení Národně revolučního výboru „Československému lidu“, září 1944.

Návrh programu vlády Národní fronty, Moskva 21. 3. 1945.