Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Autor: Radek Váňa 🕔︎︎ 👁︎ 21.430

III. Zákaz genocidia jako kogentní norma mezinárodního práva

Jak již bylo řečeno výše, není pochyb, že mezinárodní právo veřejné uznává existenci obecného obyčejového pravidla zaručujícího distinktivním skupinám právo na existenci a zakazujícího jejich zničení, tedy pravidla o zákazu genocidy. Toto pravidlo splňuje obě zásadní náležitosti obyčejové normy: ve vztahu k němu existuje usus longaevus, t.j. opakovaná, stejnorodá, nepřetržitá, rozšířená a reprezentativní praxe subjektů mezinárodního práva i opinio juris, t.j. přesvědčení těchto subjektů o právní závaznosti pravidla obsaženého v dané praxi. [6] Existence tohoto obyčejového pravidla byla m.j. důležitým právním podkladem činnosti norimberského a tokijského vojenského tribunálu po skončení druhé světové války. Dalším důležitým důkazem o existenci tohoto obyčejového pravidla bylo jednomyslné schválení Úmluvy o genocidě Valným shromážděním OSN a také velmi vysoký počet jejích smluvních stran.

Zákaz genocidia je však nejen platným obyčejovým pravidlem obecného mezinárodního práva, ale navíc jedním z uznávaných a prakticky nezpochybňovaných kogentních pravidel, [7] t.j. imperativní normou přijatou a uznanou mezinárodním společenstvím států jako celkem za normu, od níž není dovoleno se odchýlit a která může být pozměněna pouze novou normou obecného mezinárodního práva stejné povahy. [8]

Reklama

Z kogentní povahy obyčejového zákazu genocidia vyplývají dva zásadní důsledky:

  1. zákaz genocidia působí bez ohledu na případné smluvní potvrzení mezinárodní smlouvou (t.j. Úmluvou o genocidě), a to erga omnes (t.j. i vůči státům, které nejsou stranou Úmluvy);
  2. porušení tohoto zákazu je zločinem mezinárodního práva, kterým jsou právně postiženy všechny státy mezinárodního společenství, spojené se zvláštní mezinárodně právní odpovědnosti porušitele, která vzniká nejen vůči oběti, ale vůči mezinárodnímu společenství jako celku (vzhledem ke kogentnosti porušeného pravidla je přitom i tato odpovědnost kogentní).

Je tedy zřejmé, že vedle zákazu genocidia obsaženého v Úmluvě o genocidě jako součásti smluvního mezinárodního práva i nadále samostatně působí kogentní zákaz genocidia jako součást obecného mezinárodního práva.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více