23.01.2019 - Venezuela: občanské nepokoje, předseda parlamentu Guaidó se prohlásil úřadujícím prezidentem, mezi prvními jej uznal D. Trump

Již tak vyhrocená situace ve Venezuele se dále vyhrocuje, když se předseda venezuelského parlamentu Juana Guaidó prohlásil na několikatisícové protistátní demonstraci úřadujícím prezidentem (ze zákona jako předseda parlamentu je v pozici náhradníka prezidenta např. v případech jako je úmrtí, odstoupení nebo odvolání). Situace tak dostává punc státního převratu, kdy má být odejit se své pozice venezuelského prezidenta Nicolás Maduro. Ten má však doposud podporu části obyvatelstva a armády (byť ne všech jejich příslušníků). Spojené státy tento akt uznaly (a tím uznaly J. Guaidá prozatimním prezidentem země) prostřednictvím samotného prezidenta USA D. J. Trumpa. Vyzvali rovněž, aby jej uznaly i další země. Tak se stálo např. v případě Kanady a Organizace amerických států (OAS). Proti je pochopitelně například Kuba, ale též Mexiko. Tento vývoj se rozhodně nelíbí Rusku a Číně, které mají v zemi své zájmy.

Situace v zemi se pochopitelně dále vyvíjí.

Obecně je situace v zemi špatná ekonomicky, je zde vysoká inflace (spíše hyperinflace) cen a peníze prakticky nemají hodnotu, resp. se již nepočítají, ale berou se na váhu. Přes mnohé i potřebné sociální reformy, je díky řízenému hospodářství toto prakticky rozvrácené a mnohdy chybí mnohé věci. Několik miliónů Venezuelanů emigrovalo do okolních zemí nebo dokonce i dál např. do USA či Evropy. Madurova vláda je kritizováno i za nedemokratické kroky, a mluví se i o pronásledování (jak ne i likvidaci) odpůrců režimu. Za současné situace bylo k 27. lednu 2019 hlášeno od úterý 22. ledna 2019 asi 26 obětí na životech.

Zdroje:
ct24.ceskatelevize.cz

1) Rusko podporuje Madurovu vládu (protože se v posledních letech stalo klíčovým věřitelem Venezuely), začátkem prosince 2018 Maduro v Moskvě podepsal smlouvu na ruské investice ve výši 5 miliard dolarů do těžby ropy a zlata, následně 11. prosince v Caracasu přistály dva ruské bombardéry Tu-160, Rusko avizovalo záměr pokračovat ve vojenské spolupráci s Venezuelou včetně vysílání vojenských letounů a bojových lodí
2) Trumpova administrativa se vrací k Monroeově doktríně, kterou Obamův ministr zahraničí John Kerry v roce 2013 prohlásil za vyhaslou, a nelibě nese ruské, čínské a íránské obchodní aktivity ve Venezuele. USA by se rády staly pro Venezuelu preferovaným obchodním partnerem.

https://en.wikipedia.org/wiki/Monroe_Doctrine
www.reuters.com
theaviationist.com

09.02.2019

Opoziční vůdce Juan Guaidó, který se prohlásil za venezuelskou hlavu státu, je připraven požádat Washington o vojenskou intervenci ke svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a k ukončení humanitární krize v zemi. Ale jen, pokud to bude nutné.

Zdroj: www.idnes.cz

Řada zemí EU včera vyzvala ultimátem Madura, aby vyhlásil nové volby, nebo uznají Guaida za prezidenta, aby tyto volby mohl realizovat on.

líbí se mi, jak se představitelé Západu chovají, to je samé obvinění z ovlivňování voleb apod. (v USA, UK, FR, CZ, ...), ale pak sami nemají problém podpořit státní převrat, tedy volně řečeno "všichni jsme si rovni, akorát někteří jsou až křišťálově rovnější"

ups

Státní převrat? Opozice vyhrála parlamentní volby, a Maduro bez ohledu na ústavu zabránil parlamentu zasednout a raději si vytvořil úplně nový parlament. To je státní převrat.

Aubi, neřekl bych že ta situace je tak jednoznačná, jak jsi ji zkratkovitě popsal, pokud vím, tak parlamentní volby byly v roce 2016 a v roce 2017 tamní Nejvyšší soud (resp. jeho ústavní síň) převzal moc parlamentu na sebe (a ti soudci jsou jmenování parlamentem, nikoli prezidentem), byly vypsány nové volby (na základě referenda), krom toho venezuelský prezident je volený přímo a pořád má relativně silnou podporu části obyvatelstva ... a i tenhle popis je hodně zkratkovitý, děje se tam toho mnohem víc, hodně věcí je sporných, mnohdy přicházejí už zkreslené v závislosti na daném komentátorovi
ale to hlavní, já jsem nechtěl a nehodlám hodnotit vnitřní politiku ve Venezuele, je to jejich věc, jestli chtějí socialismu, ať ho mají, jestli chtěji komunismus, nacismus, liberalismus, ... ať si to vyřeší sami, mně zajímá jak to funguje v ČR a potažmo v EU

takže jestli to bylo pochopeno špatně, tak to zkusím napsat jasněji: dle mého názoru by jsme se neměli vměšovat do vnitrostátních záležitostí jiných států (ať už je to podpora opozice anebo třeba aktivní sankční politika)
A obzvlášť nemůžu vystát ty (naše) politiky, kteří brečí, že jim někdo zvenku ubližuje, aby vzápětí udělali to samé

No on ten Maduro je asi pěkný magor, ale souhlasím s tím, že bysme se do toho neměli míchat. Jestli s ním ty jeho lidičky mají problém, ať si to s ním vyřídí sami. Aby to nedopadlo jako v Libyi nebo tak nějak .

Z Venezuely poznám zopár ludí a keď s nimi o politike hovorím tak je to tak pol na pol, zopár je zarytích Chavistov a zopár fandí opozícii. Avšak obe strany sa zhodujú že je tam chudoba, ono Chavez rozdal čo sa dalo, takže s chudobním dal chlieb niečo naviac ale za cenu rozvrátenia rozpočtu a ekonomiky.
Ono či dať za pravdu jednomu al. druhému je problém, nakolko každý sa opiera o iný legálny nástroj. Maduro je diktátorom to je pravda avšak či však može slúžiť Guaido ako relevantná legálna náhrada je taktiež sporné, nakolko ako blo poznamenané v prípade absencie prezidenta toho by mal vymenovat ad interim Tribunal supremo, teda najvyšší súd. Tam zrejme bude zlyhanie nakolko ak došlo k tomu že krajina nemá presidenta, tak by mal konať a všetci čo tlačia na Madura by mali asi zatlačiť tam.

Vměšování je vždycky problematické.
A je jedno jestli to je válka Irák x Kuvajt.
Občanská válka v Sýrii.
Rok 1938.
Válka v Korei.
Anebo co já vím ještě.

Na druhou stranu když si každý stát necháme řešit vše bez alespoň nějakého zasahování do doby než se nás to bude týkat - nebude pak moc pozdě?
Dějiny mnohokráte ukázaly, že když se něčemu nechá volný průběh může to mít i dosti dalekosáhlé následky.

Takhle brzo ráno si nedokážu vzpomenout na nějaký příklad pozitivního dopadu vměšování se do vnitřních záležitostí suverénní země. Ale USA i Rusko mají ve Venezuele své zájmy, takže se vměšovat budou a Venezuelu čeká těžké období.

Irák vs Kuvajt - tak tady nešlo o vměšování se do vnitřních záležitostí jednoho státu, ale jeden stát napadl druhý a mezinárodní společenství to prostě nehodlalo tolerovat (to spíš třetí válka v zálivu v roce 2003, to bych nazval eufemisticky "vměšování se" v té nejextrémnější formě)
Občanská válka v Sýrii - tohle asi nemá smysl komentovat, zatímco v jiných státech se demonstrace pomáhaly potlačovat, tady se sponzorovali (finančně i materiálně) odpůrci ...
Rok 1938 - to asi narážíš na ČSR a Mnichov, že? Já bych si tam ale připomněl i Čínu (1931) a i Habeš (1935), totální selhání tamního mezinárodního společenství (Ligy národů)
Válka v Koreji - dva (super)státy se rozhodly a uspořádaly - rozpůlily - jiný stát, super řešení jehož následky Korejci stále pociťují a ještě budou pociťovat i dlouho v budoucnu

co třeba Rwanda 1994 anebo bývalá Jugoslávie v 90. letech? aha, pardon, tam se vlastně taky angažovaly (zejména) státy Západu, takže ani tam si to enspunktovali sami ...

Takže můžeš prosím popsat nějaký obecný mechanismus, který nás (nebo někoho jiného, ať nejsem tak sebestředný jako zbytek Západu) ospravedlní k "zásahu"? na základě čeho, blížící se války, genocidy, poprav, anebo jen cenzury, potlačování politických oponentů?
stějně jak GJ bych si rád přečetl pár příkladů, kdy se uvnitř nějakého státu něco dělo BEZ přičinění státu jiného, pak se zasáhlo a krize se zažehnala ...